Pøehledný a pùvodní èlánek
SLEDOVÁNÍ KVALITY OŠETØOVATELSKÉ PÉÈE V KONTROLE LÉÈBY BOLESTI VE FN PLZEÒ THE EVALUATION OF THE QUALITY OF NURSING CARE IN THE CONTROL OF THE TREATMENT OF PAIN IN THE FACULTY HOSPITAL IN PLZEÒ NINA MÜLLEROVÁ1, MARTINA PÁTÁ1, JITKA ŠLECHTOVÁ2, LENKA FIEDLEROVÁ3, KLÁRA PEŠIÈKOVÁ2, ŠTÌPÁN BEJVANÈICKÝ4 Úsek ošetøovatelské péèe, FN Plzeò 2 Centrum øízení kvality, FN Plzeò 3 Oddìlení epidemiologie, FN Plzeò 4 Centrum léèby bolesti ARK, FN Plzeò 1
SOUHRN Kvalita ošetøovatelské péèe musí být provìøována zejména proto, aby mohla být zlepšována. Nová legislativa ukládá sestrám v náplních èinnosti „sledovat a hodnotit potøeby, rizikové faktory nebo projevy onemocnìní pacientù s využíváním rùzných mìøicích technik, vèetnì mìøení intenzity bolesti“. Poradní orgán hlavní sestry nemocnice – Rada pro rozvoj ošetøovatelské péèe – navrhla provìøit, jakým zpùsobem je tato èinnost sester naplòována ve FN Plzeò. Metodika je založena na principu ošetøovatelského auditu – sledování shody v jednotlivých kritériích s doporuèeným ošetøovatelským postupem. Dosažení úrovnì tìchto kritérií je hodnoceno tøemi stupni – shoda nebo jen drobné pøipomínky, malá neshoda a velká neshoda. Vybraná pracovištì zahrnovala interní i chirurgické obory. Audit provádìla skupina vyškolených auditorek. Výsledky v oblasti znalostí sester, vybavení pomùckami a léèivy byly pøíznivé a nebyly shledány zásadní nedostatky. V oblasti dokumentace byly zjištìny malé neshody ve vedení záznamù ze strany sester a velké neshody ve vedení záznamù ze strany lékaøù. V oblasti informovanosti pacienta byly shledány malé neshody. Doporuèení se týkají zavedení programù vzdìlávání zamìstnancù, zlepšení vedení zdravotnické dokumentace a informovanosti pacientù. Klíèová slova: kvalita ošetøovatelské péèe, audit, mìøení intenzity bolesti, kritéria
SUMMARY Quality of nursing care must be audited, especially so that it can be improved. New legislature requires nurses to monitor and evaluate patients‘ needs, risk factors, or disease symptoms by using various measurement methods, including measuring of pain intensity. The Faculty Hospital Plzen’s Director of Nursing advisory board – Council for Development of Nursing Care – suggested to examine how well measuring of pain intensity is done in the institution. Methodology was based on a principle of a nursing audit – monitoring of agreement between individual criteria and suggested nursing care policy. Three degrees – agreement eventually small comments; small discrepanties; large disscrepanties – were used to rate reached level of agreement in the given criteria. Selected monitored areas included medical and surgical units. The audit was carried out by a group of trained auditors. Results in the category of nurses‘ knowledge, material and medication supply were favorable and were found not to have a major drawback. In the area of documentation small discrepanties in charting were found on the nurses’ part and a big discrepanties were identified on the part of physicians. Small discrepanties were observed in the area of patient information. Suggestions are focused on implementing educational programs for employees, improving medical documentation, and patient education. Key words: quality of nursing care, audit, measuring of pain intensity, criteria
Úvod Kvalita ošetøovatelské péèe významnì ovlivòuje celkový výsledek léèebného procesu a zdravotní péèe. Na kvalitu lze pohlížet z pohledu zdravotnického personálu jako vyhodnocování úèinnosti léèebné a ošetøovatelské péèe, z pohledu pacienta a jeho hodnocení spokojenosti se zdravotnickými službami nebo z hlediska výstupù, kdy se ptáme, zda se zlepšilo pacientovo zdraví nebo kvalita jeho života (Škrlovi, 2003). Kvalita znamená splnìní urèitých požadavkù a zvyšování kvality zdravotní péèe a je souèástí strategie nemocnice. K tomu smìøují jednotlivé kroky managementu nemocnice i samostatných úsekù péèe a zamìstnancù. Úsek ošetøo232
vatelské péèe se zabývá tvorbou standardù ošetøovatelské péèe, vzdìláváním zamìstnancù, stanovuje cíle a sleduje indikátory kvality ošetøovatelské péèe. Pøi naplòování cílù pomáhají hlavní sestøe rùzné pracovní skupiny – napøíklad Rada pro rozvoj ošetøovatelské péèe, která pravidelnì na zaèátku každého roku navrhuje plán provádìných auditù. Plán je zamìøen na oblasti ošetøovatelské péèe, které jsou plnì v kompetenci sester. Cílem auditù je sjednotit maximálnì postupy na všech stanicích naší nemocnice. Nová legislativa (zákon 96/2004 Sb. a vyhláška 424/2004 Sb.) stanovují kompetence a pracovní èinnosti sester, konkrétnì v § 4, odst. 1, písm. a): „sestra vyhodnocuje potøeby a úroveò
BOLEST 4/2005
Metodika Cílem auditu bylo provìøit systém provádìní kontroly bolesti u pacientù hospitalizovaných ve FN Plzen. V období dubna až kvìtna 2005 provádìla šetøení pracovní skupina proškolených auditorek (ètyøi sestry bakaláøky a jedna lékaøka). Vybraná pracovištì: ortopedie a traumatologie, interna, urologie, onkologie, neurologie a chirurgie. Kritéria hodnocení vycházejí ze standardu ošetøovatelské péèe a jsou zamìøená na znalosti zamìstnancù (sester), vybavení pracovišś pomùckami, léèivými pøípravky, prùkazností sledování bolesti ve zdravotnické dokumentaci a informovanosti pacienta. Podrobné rozpracování kritérií je uvedeno v pøíloze è. 1. Postup auditorù na vybraném pracovišti: informuje vrchní sestru o plánovaném auditu, na vybraném pracovišti osloví stanièní sestru nebo její zástupkyni a provede kontrolu za její pøítomnosti dle pøílohy è. 1. Kontrola je provedena na každém z uvedených pracovišś minimálnì u 5 aktuálnì hospitalizovaných pacientù (u dvou na stanici). Výbìr pacientù je provádìn podle toho, zda je ordinována analgezie nebo je ve zdravotnické dokumentaci uveden v ošetøovatelské anamnéze nebo plánu problém „bolest“. Data jsou zpracována v programu Microsoft Excel. Vedení pracovištì je zaslána zpráva se zjištìnými nedostatky, které jsou hodnoceny jako shoda v postupu (postup lege artis) nebo malá èi velká neshoda (tzn. že doporuèení obecnì platná nebo stanovená interní smìrnicí èi ošetøovatelským postupem nejsou v rùzné míøe dodržena). Doporuèení auditorù se týká pracovištì nebo celého systému péèe v nemocnici. Závìreèná zpráva je zaslána vedení nemocnice a na Centrum øízení kvality.
BOLEST 4/2005
Výsledky a komentáø Celkem bylo zpracováno 31 protokolù s kritérii. Výsledky jsou uvedené v tabulce è. 1. Komentáø k výsledkùm jsme rozdìlili do pìti oblastí. Sledované zdravotnické kliniky a oddìlení: Chirurgická – 4 stanice I. interní – 4 stanice Ortopedie a traumatologie pohybového ústrojí – 4 stanice Neurologická – 2 stanice Radioterapie a onkologie – 2 stanice Urologická klinika – 2 stanice 1. Znalosti Z pìti oblastí, na které jsme pokládali otázky, jsme zaznamenali pouze malou neshodu u pìti dotazovaných, což pøedstavuje 1,5 %. Sestry se nedokázaly jasnì vyjádøit na dotazy: „Vysvìtlete rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí. Vyjmenujte alespoò 3 negativní faktory pøispívající k bolesti a alespoò 3 možnosti podpùrné terapie. 2. Pomùcky V oblasti vybavení pomùckami jsme také zaznamenali pouze malé neshody. Pouze ve dvou pøípadech nebyla na stanici k dispozici škála na mìøení bolesti, v šesti pøípadech hot/cold pack a masážní pomùcky v devíti pøípadech nejsou v dostateèném množství polohovací pomùcky. V pøípadì chronické bolesti není využívána metoda relaxaèní hudby pro odpoutání pozornosti od bolesti, na žádném ze sledovaných pracovišś nebyl k dispozici pøehrávaè a pøíslušné kazety. Na doporuèení však reagovaly vrchní sestry kladnì a tuto metodu chtìjí zavést. 3. Léèiva Na jednotlivých pracovištích byly zastoupeny všechny skupiny léèiv podle potøeby v dostateèném množství; k této problematice by se mìl vyjádøit odborník pro léèbu bolesti (algeziolog) a navrhnout konkrétní seznamy léèiv, která musí být pro léèení, kontrolu, úlevu apod. bolesti dostupná na každém pracovišti. Výbìr dodavatele je pak na vedení ústavní lékárny. Zastoupena byla bìžná analgetika (napø. Paralen, Acylpyrin), nesteroidní antirevmatika (nejèastìji Ibalgin, Voltaren, Flamexin, Aulin, Recoxa, Ketonal), ale i protizánìtlivì pùsobící léky k lokální aplikaci (napø. Dolgit krém, Voltaren emulgel, Profenid gel, Indobene gel), myorelaxancia (Mydocalm, Myolastan). Na jednom z oddìlení byl pro jednoho nemocného k dispozici DHC Continus a na všech oddìleních byly k dispozici opiáty – Dolsin a Morphin inj. a na dvou oddìleních i Sevredol tbl. Hodnotili jsme i zastoupení anxiolytik jako podpùrné léèby bolesti (nejèastìji zjištìn Lexaurin). 4. Dokumentace V ošetøovatelské dokumentaci jsme se zamìøili na vyplòování ošetøovatelské anamnézy a ošetøovatelský plán. U lékaøské dokumentace jsme se zamìøili na záznam formy a doby podání, popøípadì bližší specifikace pøi ordinaci léku na požádání. U pìti pacientù nebyl proveden v ošetøovatelské anamnéze zápis v oblasti „Bolest“. U šesti pacientù nebylo provedeno zhodnocení sobìstaènosti. Tato oblast byla hodnocena jako 233
Pøehledný a pùvodní èlánek
sobìstaènosti pacientù, projevù jejich onemocnìní, rizikových faktorù, a to za použití mìøících technik používaných v ošetøovatelské praxi (napøíklad testù sobìstaènosti, rizika proleženin, mìøení intenzity bolesti, stavu výživy). Bolest je nejèastìji uvádìnou obavou pacienta, ze které má strach pøi pobytu v nemocnici. Autorka publikace Bolest, pøíruèka pro zdravotní sestry uvádí, že sestry se setkávají s bolestí nejèastìji ze všech zdravotnických pracovníkù, a proto je tøeba, aby se jim dostalo nejvíce potøebných informací (Soafer, 1997). Vìtšina odborných èlánkù je zamìøena na nové metody a efekt léèby, používané škály mìøení bolesti, sledování prahu bolesti, kvalitu života nebo patofyziologii neuropatické bolesti. Autoøi èlánku Organizaèní model pooperaèní léèby bolesti jako pøíklad pravidel v nemocnici popisují zavedení efektivního systému managementu bolesti v nemocnici na základì principù TQM – Total Quality Management (Bernd, Seintsch, Amstad, Burri, Weber, 2004). Podobným problémem se zabývá stále více evropských nemocnic v souvislosti s akreditaèním øízením. Pro nastavení vhodné dokumentace, vypracování smìrnic a zavedení 24hodinové služby týmu pro øešení bolesti nebo vyškolených sester „pro bolest“ je tøeba získat podpùrné argumenty nejen studiem zahranièní literatury, ale i na základì analýzy stavu v naší nemocnici. Protože máme snahu poskytovat individualizovanou ošetøovatelskou péèi a máme zájem na vytváøení bezpeèného a pøátelského prostøedí pro pacienty, rozhodli jsme se v roce 2005 provést audit „Kontrola bolesti“ z hlediska ošetøovatelské péèe.
Pøehledný a pùvodní èlánek
malá neshoda. Kromì opomenutí ze strany sestry se jednalo o stav, kdy v den pøijetí pacient nemìl pocit bolesti, ale problém se vyskytl až po výkonu. Využívání mìøících škál na hodnocení sobìstaènosti nemají nìkteré sestry zcela zažité, a proto je tøeba klást vìtší dùraz na vyplòování ze strany stanièních sester. Nesoulad mezi anamnézou a ošetøovatelským plánem byl zjištìn u tøí pacientù, kdy „Bolest“ nebyla zapsána v plánu, aèkoliv byla zapsána v ošetøovatelské anamnéze. Kritérium bylo hodnoceno jako malá neshoda. Plán nebyl upraven s ohledem na charakter/intenzitu bolesti a analgézii u tøinácti pacientù a záznam o hodnocení bolesti do dokumentace neprovedla sestra u sedmi pacientù. Pouze u jednoho kritéria nebyla zjištìna žádná neshoda, a to u využívání Standardního ošetøovatelského plánu pro potøeby jedince, který byl použit ve tøiceti pøípadech, Individuálnì sepsaný plán pro pacienty s CMP byl použit 1× na neurologické stanici. Na dotaz „Co sestra provede, pokud bolest pøes veškerá opatøení pøetrvává?“ bylo ve dvaceti jedna pøípadech odpovìzeno, že je informován lékaø. Zajímali jsme se také, zda je využívána ambulance bolesti a zda je ordinováno konzilium na ambulanci bolesti. U sledovaných pacientù nebylo indikováno. Velké neshody byly zjištìny v oblasti podávání lékù v pøedepsané lékové formì. U dvou pacientù byla zapsána jiná forma než byla podaná, u osmi pacientù chybìl zápis formy léèiva lékaøem. Aèkoli stanièní sestry na tuto skuteènost údajnì lékaøe prùbìžnì upozoròují, pøesto se nic nezmìnilo. U kritéria „doba podání léku“ nebyla zjištìna neshoda – u všech 31 pacientù byly léky podány v pøedepsanou dobu. Velká neshoda byla zjištìna v pøípadì ordinace „na požádání“ nebo „dle potøeby“ – u 21 pacientù chybìl záznam v jakém èasovém intervalu nebo maximální dávce smìjí být podány. Další velká neshoda byla zjištìna u kritéria „o dokumentaci edukace pacienta v užívání lékù, kontrole bolesti, podpùrné terapii“. Záznam byl nalezen pouze u dvou pacientù. Na onkologickém oddìlení uvedly sestry, že edukace je vìcí lékaøe, ale záznam o tom nebyl nalezen. U tohoto kritéria je nutné poznamenat, že není zavedený jednotný systém zápisu o edukaci pacienta a nepøíznivé hodnocení jsme oèekávaly. Bude nutné si ujasnit, èí povinností edukace vlastnì je, kdo nese primární odpovìdnost a za kterou èást edukace. Malá neshoda byla zjištìna u kritéria objektivního a prùbìžného vedení záznamu, objektivní nebyl pouze ve dvou pøípadech a prùbìžný v devíti pøípadech. 5. Informovanost pacienta V oblasti edukace a informovanosti pacienta jsme zjistili malé neshody. Na dotazy, zda byli informováni o vedlejších úèincích lékù proti bolesti a zpùsobu jejich používání, pouze deset pacientù odpovìdìlo ne nebo nebyli schopni si vzpomenout. V pøípadì chronické bolesti sdìlilo jedenáct pacientù zpùsob užívání lékù a sedm pacientù vhodné techniky podpùrné terapie. V ostatních pøípadech potvrdilo devatenáct pacientù, že byli edukováni v užívání lékù, deset pacientù v kontrole bolesti a patnáct pacientù v podpùrné terapii. 234
Diskuze V oblasti znalostí sester nebyly shledány zásadní nedostatky. Výsledky auditu budou využity k pøepracování standardního ošetøovatelského postupu eventuálnì spoleèného postupu i pro lékaøe. Do programu vzdìlávacích akcí FN bude jednou roènì naplánován semináø k problematice bolesti. Informovanost zamìstnancù o novinkách v oblasti managementu bolesti lze také zlepšit poradenstvím na stránkách Centra bolesti – AR kliniky. V ideálním pøípadì je možné využít zahranièních zkušeností a na velkých klinikách využít funkce sestry specialistky pro øešení a léèbu bolesti, která bude èlenkou týmu Centra bolesti. V oblasti pomùcek bylo zjištìno nedostateèné vybavení nìkterými pomùckami, je nutné doplnit na všech pracovištích dostateèné množství škál na mìøení bolesti, pravidelnì doplòovat vybavení cold packù vèetnì dostateèné kapacity mrazicího boxu na pracovištích s vìtším obratem tìchto pomùcek, zajistit odpovídající vybavení polohovacími a masážními pomùckami. Využívání podpùrné metody relaxace a hudby bude pøedmìtem odborného semináøe a podle potøeby budou pracovištì postupnì vybavena. V oblasti léèiv nebyly zjištìny žádné zásadní neshody, spektrum lékù odpovídalo množství a spektru diagnóz jednotlivých pracovišś. S výsledky auditu bude seznámen vedoucího lékaø Centra bolesti a bude požádán o vyjádøení ke zjištìnému stavu. Optimální by bylo využít doporuèení odborníkù a mezinárodnì uznávaných schémat pro rùzné typy bolesti (Rokyta et al., 2000). V oblasti dokumentace byly zjištìny malé neshody ve vedení záznamù ze strany sester a velké neshody ve vedení záznamù ze strany lékaøù. Velké neshody se týkají chybìjící pøedepsané formy léèiva a v pøípadì lékù na požádání (dle potøeby) v jakém èasovém intervalu èi maximální dávce smìjí být podány. Tato neshoda pøesahuje rámec kompetence hlavní sestry k jejímu øešení. Zpráva bude pøedána námìstkovi zdravotní péèe k projednání s vedením výše uvedených klinik. Ve vìtšinì sledovaných pøípadù je „bolest“ zaznamenána v ošetøovatelské anamnéze, rovnìž je zhodnocena sobìstaènost pacienta a je využíván standardní ošetøovatelský plán, kde je „bolest“ uvedena jako problém pacienta. Na nìkterých pracovištích je u pacientù s vyšší intenzitou bolesti používán formuláø pro individuální hodnocení bolesti, kam sestra v pravidelných intervalech provádí záznam hodnocení bolesti, medikaci a zaznamenává úèinek podaných lékù. Tento formuláø bude standardizován a doporuèen pro používání na všech pracovištích FN. Doporuèení, jak pøesnì vést záznamy sester, bude doplnìno do aktualizovaného standardního postupu. Rovnìž je nutné vypracovat a zavést standardizovaný zpùsob záznamu o edukaci pacienta jak ze strany lékaøe, tak sestry. Pøíznivé zjištìní v oblasti dokumentace bylo, že záznam v dokumentaci pacienta je objektivní a prùbìžný. Zjišśované kritérium, zda bylo provedené konzilium na ambulanci bolesti, nebylo možné hodnotit, protože ani v jenom pøípadì nebylo indikované. Pøíznivé je, že na všech pracovištích o této možnosti jsou sestry informované. V oblasti informovanosti pacienta byly shledány malé neshody, nìkteøí nebyli informováni o možných vedlejších úèincích lékù proti bolesti, jejich užívání nebo využití vhodné podpùrné techniky. Rovnìž edukace není provádìna na odpovídající úrovni a není prokazatelná. Tuto oblast je
BOLEST 4/2005
Závìry kontrolního týmu Bude navržen program vzdìlávání sester se zamìøením na oblast øešení bolesti. Tento program po dohodì s vedením nemocnice bude rozšíøen i na lékaøe. Je tøeba vypracovat novou verzi standardního ošetøovatelského postupu a pøepracovat kritéria k auditu pro potøeby jednotlivých pracovišś. Doplnit a prùbìžnì kontrolovat dostateèné vybavení potøebných pomùcek pro podpùrnou terapii bolesti. Zlepšit vedení zdravotnické dokumentace zvláštì ze strany lékaøù. Toho lze dosáhnout vytvoøením jednotných pokynù – standardù pro lékaøe. Vypracovat nové formuláøe pro hodnocení intenzity bolesti a efektivity léèby a formuláø pro edukaci pacienta. Systémovì øešit léèbu bolesti, což je mimo jiné vyžadováno akreditaèními standardy. Je to dlouhodobý úkol a dosažení vytýèených cílù je možné jedinì týmovým pøístupem, podporou managementu nemocnice a otevøenou diskuzí mezi všemi zdravotnickými kategoriemi. Podpoøeno grantem IGA MZ ÈR No. 7723-3.
Literatura Bernd W, Seintsch H, Amstad R, Burri G, Weber V. Anaesthezist, 2004; 351–341. Gavendova L. Úloha sestry pøi léèbì bolesti. www.instrumetarky.cz/index. php?file=clanek_detail&id=352. Joint Commission International. Mezinárodní akreditaèní standardy, komentovaný oficiální pøeklad. Grada Publishing, Praha 2004. Lemon I. Uèební text pro sestry a porodní asistentky. WHO, 1996. Léèba akutní bolesti (pøeklad Paleèek J.). IASP Publications, 1992. Müller I. Bolestivé syndromy pohybového ústrojí v ordinaci praktického lékaøe. Uèební text IDV PZ Brno, 1995. Rokyta R et al. III. sympozium o léèbì bolesti. Bolest, Supplementum 1, 2000; 3–131. Sofaer B. Bolest, pøíruèka pro zdravotní sestry. Avicenum, Praha 1997. Škrlovi P. a M. Kreativní ošetøovatelsky management. Advent – Orion, Praha 2003. Vorlíèek J. Klinická onkologie pro sestry. Uèební text IDV PZ Brno/. IDV PZ Brno 1993.
Bc. Nina Müllerová Hlavní sestra Úsek ošetøovatelské péèe FN Plzeò Dr. E. Beneše 13 305 99 Plzeò Do redakce došlo: 20. øíjna 2005 Pøijato k publikaci: 19. listopadu 2005
BOLEST 4/2005
235
Pøehledný a pùvodní èlánek
nutné doøešit formou školení sester a zavedením jednotné dokumentace pro edukaci pacienta. V nìkterých nemocnicích jsou v rámci Centra pro léèbu bolesti v provozu „Linky proti bolesti“. Sestry pracující na „Lince proti bolesti“ musí být nejen znalé v dané problematice, ale musí být na výši i v oblasti psychologických a komunikaèních dovedností (Gavendova, 2004).
236
BOLEST 4/2005
Léþiva
Pohledem
Dotazem na sestru
Znalosti
PomĤcky
METODA
OBLAST
kvČten 2005 Iniciály pacienta / DG:
Audit BOLEST
slabé opioidy Fortral Tramal silné opioidy Morphin Dolsin Dipidolor Sevredol nesteroidní antiflogistika – antirevmatika Diclofenac Dolmina Voltaren Ketonal Aulin Indometacin Voltaren sedativa Neurol Lexaurin Haloperidol Triapridal Diazepam hypnotika Hypnogen Nitrazepam antiemetika Haloperidol Torecan laxancia Lactulosa
léky tlumící všechny stupnČ bolesti
KONTROLNÍ KRITÉRIA Sestra vysvČtlí rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí. Sestra sdČlí, jakou používá klasifikaci bolesti. 1. VAS 3. numerickou (0 – 100 nebo 0 – 10) 2. výrazovou 4. deskriptivní (žádná, mírná, silná, velmi silná, zniþující) Sestra vyjmenuje alespoĖ 3 negativní faktory pĜispívající k bolesti. Sestra vyjmenuje alespoĖ 3 možnosti podpĤrné terapie. Sestra vyjmenuje alespoĖ 2 odborníky, na které se mĤže v problematice bolesti obrátit. 1. OšetĜující lékaĜ 3. Fyzioterapeut 2. LékaĜ / sestra ambulance bolesti 4. Psycholog Na stanici jsou k dispozici: škála na mČĜení bolesti (1. VAS 2. numerická 3. deskriptivní 4. výrazová) pomĤcky pro podpĤrnou terapii: 1. pĜehrávaþ / kazety 3. polohovací pomĤcky 2. hot / cold pack 4. masážní pomĤcky U pacienta byly použity následující podpĤrné prostĜedky: 1. hudba 5. pĜikládání chladu 2. psychoterapie 6. úlevové polohy 3. masáže 7. cviþení 4. pĜikládání tepla Na stanici jsou k dispozici:
FAKULTNÍ NEMOCNICE PLZEĕ Úsek ošetĜovatelské péþe ZOK:
Pøehledný a pùvodní èlánek
Strana 2 (celkem 2)
Léky jsou podávány v pĜedepsané lékové formČ. Léky jsou podány v pĜedepsanou dobu na požádání V dokumentaci je záznam o edukaci pacienta v: užívání lékĤ kontrole bolesti podpĤrné terapii Záznam v dokumentaci pacienta je: objektivní prĤbČžný Pacient zná možné vedlejší úþinky lékĤ proti bolesti. V pĜípadČ chronické bolesti pacient sdČlil: zpĤsob užívání lékĤ vhodné techniky podpĤrné terapie Pacient je edukován v užívání lékĤ kontrole bolesti podpĤrné terapii
Je ordinováno konzilium na ambulanci bolesti.
ano - 1 bod ne - 0 bod x - nelze hodnotit
Dotazem na P
Informovanost P
Bodové hodnocení:
Pohledem do dokumentace
Dokumentace
Pokud bolest pĜes veškerá opatĜení pĜetrvává, je informován lékaĜ.
Sestra zaznamenává hodnocení bolesti do dokumentace pacienta.
Plán je upraven s ohledem na charakter / intenzitu bolesti a analgézii.
Sestra zapsala problém Bolest do ošetĜovatelského plánu. Je používán: Standardní ošetĜovatelský plán pro potĜeby jedince / IndividuálnČ sepsaný plán
bolesti omezován)
sobČstaþnost pacienta (jaké denní aktivity je schopen vykonávat, v þem je z hlediska
Sestra zhodnotila v ošetĜovatelské anamnéze: bolest
Pøehledný a pùvodní èlánek
BOLEST 4/2005
237
Kritérium Sestra vysvČtlí rozdíl mezi akutní a chronickou bolestí.
POMģCKY
ZNALOSTI
Sestra sdČlí, jakou používá klasifikaci bolesti.
LÉýIVA
Pøehledný a pùvodní èlánek
Tab. 1
238
Sestra vyjmenuje alespoĖ 3 negativní faktory pĜispívající k bolesti. Sestra vyjmenuje alespoĖ 3 možnosti podpĤrné terapie. Sestra vyjmenuje OšetĜující lékaĜ alespoĖ 2 odborníky, LékaĜ / sestra na které se mĤže ambulance bolesti v problematice Fyzioterapeut bolesti obrátit. Psycholog Na stanici jsou škála na mČĜení bolesti k dispozici: pĜehrávaþ / kazety hot / cold pack polohovací pomĤcky masážní pomĤcky U pacienta byly hudba použity následující psychoterapie podpĤrné prostĜedky: masáže pĜikládání tepla pĜikládání chladu úlevové polohy cviþení Na stanici jsou Fortral k dispozici: Tramal Morphin Dolsin Dipidolor Sevredol Diclofenac Dolmina Voltaren Ketonal Aulin Indometacin Voltaren Neurol Lexaurin Haloperidol Tiapridal Diazepam Hypnogen Nitrazepam Torecan Lactulosa
ano
ne
nelze hodnotit
6
29
2
0
31
VAS
výrazová
numerická
deskriptivní
0
0
9
30
ano
ne
nelze hodnotit
6
30
1
0
31
30
1
0
31
15
16
0
31
25
6
0
31
24 14
7 17
0 0
31 31
29
2
0
31
0 25
31 6
0 0
31 31
22
9
0
31
25 0 0 10 4 8 18 13 12 31 31 21 14 13 13 28 9 19 22 29 7 31 31 26 26 31 28 22 30 26
6 31 31 21 27 23 13 18 19 0 0 10 17 18 18 3 22 12 9 2 24 0 0 5 5 0 3 9 1 5
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31 31
Poznámka
Poznámka
Poznámka
2x jmenován knČz
BOLEST 4/2005
DOKUMENTACE
Sestra zapsala problém ošetĜovatelského plánu.
Bolest
do
Kritérium
0
31
25
6
0
31
26
3
2
29
nelze hodnotit
6
30
1
0
31
ano
ne
nelze hodnotit
6
Plán je upraven s ohledem na charakter / intenzitu bolesti a analgézii.
16
13
2
29
Sestra zaznamenává hodnocení bolesti do dokumentace pacienta.
24
7
0
31
Pokud bolest pĜes veškerá pĜetrvává, je informován lékaĜ.
21
0
10
21
Je ordinováno konzilium na ambulanci bolesti.
0
31
0
31
Léky jsou podávány v pĜedepsané lékové formČ.
21
10
0
31
31
0
0
31
21 1 1 0 29
0 30 30 26 2
10 0 0 5 0
21 31 31 26 31
22
9
0
31
20
11
0
31
11
3
17
14
7
7
17
14
19 10 15
11 20 15
1 1 1
30 30 30
Kritérium
DOKUMENTACE
5
Standardní Individuální
Standardní ošetĜovatelský plán pro potĜeby jedince / IndividuálnČ sepsaný plán
opatĜení
v pĜedepsanou dobu na požádání V dokumentaci je užívání lékĤ záznam o edukaci kontrole bolesti pacienta v: podpĤrné terapii objektivní Záznam v dokumentaci prĤbČžný pacienta je: Pacient zná možné vedlejší úþinky lékĤ proti bolesti. Léky jsou podány
INFORMOVANOST PACIENTA
26
užívání V pĜípadČ chronické zpĤsob bolesti pacient sdČlil: lékĤ vhodné techniky podpĤrné terapie Pacient je edukován v užívání lékĤ kontrole bolesti podpĤrné terapii
BOLEST 4/2005
Poznámka
Poznámka
8x chybí zápis formy lékaĜem
Edukaci na RTO provádí lékaĜ
239
Pøehledný a pùvodní èlánek
bolest Sestra zhodnotila sobČstaþnost v ošetĜovatelské pacienta anamnéze: