Slavnostní zasedání k 10. výročí Senátu

1/2007

Slavnostní zasedání k 10. výročí Senátu

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Slib nově zvolených senátorů

OBSAH

1 2 4 5 7 8 10 12 14 15 31 32 33 34 38 40

2 / Slavnostní zasedání k 10. výročí Senátu

42 44 46 48

Editorial předsedy redakční rady Přemysla Sobotky Slavnostní zasedání k 10. výročí ustavení českého Senátu Mgr. Květa Kozáková 10 let Senátu v kostce Jan Knotek Schůze Senátu Mgr. Sylva Kyselová Majovská Volgogradská oblast a Gruzie – jedno téma ve dvou zemích PhDr. Petr Kostka Senát jako součást zahraniční politiky našeho státu Odvrácená tvář Afriky Ing. Tomáš Jirsa Boj s korupcí: falešný terč Jefim Fištejn Zaslechnuto na schůzích Senátu Složení Senátu v 6. funkčním období Potřebuje Česká republika novou ústavu? Ing. Helena Rögnerová Zkvalitnění české legislativy Ing. Jan Matys Nové webové stránky Senátu Ing. František Jakub, Jan Knotek Senát – místo k setkávání Regionální kaleidoskop Soutěže k 10. výročí ustavení českého Senátu Mgr. Květa Kozáková Stálá výstava Dějiny stavovství a parlamentarismu v českých zemích Z historie: Valdštejnové Mgr. Bohumil Dušek Ve stručnosti Křížovka Příloha: Vítězné práce studentů z literárně-vědomostní soutěže k 10. výročí ustavení českého Senátu

5 / První schůze v 6. funkčním období

Legislativa 10 let Senátu v kostce Schůze Senátu Potřebuje Česká republika novou ústavu? Zahraniční politika Volgogradská oblast a Gruzie Zahraniční návštěvy v Senátu Odvrácená tvář Afriky

10 / Odvrácená tvář Afriky senátor T. Jirsa v Keni Titulní strana: Zleva Pavel Rychetský, předseda Ústavního soudu, Mirek Topolánek, předseda vlády ČR a Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovny na slavnostním zasedání k 10. výročí Senátu foto: Radko Šťastný

Senátoři pro veřejnost Regionální kaleidoskop Senát – místo k setkávání Vyhodnocení soutěží pro děti a mládež Parlamentarismus Stálá výstava na 1. nádvoří Valdštejnského paláce – 2. část

EDITORIAL

Vážení a milí přátelé, výsledky loňských voleb připravily politikům velký rébus při sestavování nové vlády. Po několika peripetiích však vládu máme a já jsem přesvědčen, že je to vláda dobrá a kvalitní. Není bez zajímavosti, že v ní zasedá pět ministrů, kteří jsou současně senátory, ostatně senátorem byl i premiér Mirek Topolánek. Senát se tak zase výrazněji dostává do popředí, stejně jako během loňského podzimu, kdy na naší politické rozbouřené scéně horní parlamentní komora působila jako stálá a zklidňující instituce. Stále častěji se ve Valdštejnském paláci na jednání setkávali nejvyšší političtí představitelé naší republiky. Přišli také na sklonku loňského roku, kdy jsme si na slavnostním zasedání připomněli 10. výročí ustavení Senátu. Fotografie ze zasedání je i na dnešní obálce, zprávu najdete uvnitř časopisu. Zde se také dočtete, co vše senátoři za 10 let své činnosti udělali. Číslo 1085, které specifikuje počet projednaných zákonů, není samozřejmě jediným ukazatelem naší práce. Vše další můžete zjistit v článku 10 let Senátu v kostce. Na šestnácti stránkách vám přinášíme kompletní složení Senátu v 6. funkčním období. Většinu podrobností o všech senátorech naleznete také na senátních webových stránkách, které letos získaly novou podobu. I o tom informuje dnešní číslo. Samozřejmě nechybí pravidelné rubriky jako například legislativa, regionální kaleidoskop, z historie – tentokrát o Valdštejnech, nebo pokračování cyklu o dějinách českého parlamentarismu. Na začátku nového roku bych Vám chtěl slíbit, že Senát při své stávající legislativní práci i nadále zůstane tím efektivním a důstojným místem, kde se problémy řeší rozvážně a konstruktivně. Ve Valdštejnském paláci chystáme například důležitou konferenci o budoucnosti evropské integrace a o prioritách českého předsednictví v roce 2009, na které vystoupí mimo jiné i předsedové všech parlamentních stran a europoslanci. Budeme pokračovat v rozvíjení naší zahraniční politiky, v dubnu uspořádáme mimo jiné setkání předsedů parlamentů zemí Regionálního partnerství. A to je jen malá ukázka naší činnosti, o které se budete moci dočíst v příštím čísle. V novém roce vám, milí čtenáři, přeji vše dobré, hodně zdraví i osobních úspěchů.

Dear Friends, The results of last year’s elections caused politicians a lot of headaches when putting together a new government. However, after lots of twists and turns we finally have a government and I am convinced that it is a good government of high quality. It is worth pointing out that it contains five ministers who are currently senators, in addition Prime Minister Mirek Topolánek was also previously a senator. So the Senate is again coming to the fore, as it did during the autumn of last year when the upper parliamentary chamber acted as a stable and calming institution on our turbulent political scene. More and more frequently the highest political representatives of our country gathered for meetings at Wallenstein Palace. They also came at the end of last year when we marked the 10th anniversary of the creation of the Senate at a ceremonial session. There is a photograph from this session on today’s cover and you will find a report on it inside the magazine. Here you can also read about everything that senators have done in the 10 years of the Senate’s existence. Of course, 1085, which is the number of laws discussed, is not the only indicator of our work. You can discover lots more in the article 10 Years of the Senate in a Nutshell. Over the course of sixteen pages we show you the complete composition of the Senate in its 6th term of office. You can also find most details about all the senators on the Senate web site which this year has a new appearance. This issue also has information about that. Of course, there are also the regular columns such as legislation, the regional kaleidoscope, history – this time about the Wallensteins, as well as the continuing series on the history of the Czech parliamentary system. At the start of the new year I would like to promise you that in its current legislative work the Senate will continue to remain an effective and dignified place where problems are resolved calmly and constructively. For example, we are planning an important conference in Wallenstein Palace on the future of European integration and the priorities of the Czech presidency in 2009, at which, amongst others, the leaders of all the parliamentary parties and the members of the European parliament will be speaking. We will continue to develop our foreign policy and in April we will be organising a meeting of the presidents of the parliaments of the Regional Partnership countries. And this is just a small sample of the things that you will be able to read about in our next issue. Dear readers, I wish you the best of health and lots of success in the New Year.

Slavnostní zasedání v Hlavním sále

1

10 L E T SE N ÁT U

SL AV N O S T N Í Z A SEDÁ N Í

K 10. V Ý R O Č Í U S TAV E N Í Č E S K É H O S E N ÁT U

V Senátu se sešlo téměř 200 hostů Slavnostním zasedáním 19. prosince vyvrcholily v loňském roce všechny akce, které měly připomínat desáté výročí obnovení bikamerálního systému v naší republice. Do Hlavního sálu Valdštejnského paláce byli pozváni vedle nejvyšších ústavních činitelů i všichni ti, kteří ve zdejších lavicích usedali s mandátem senátora. Mezi přítomnými bylo možno zaznamenat premiéra české vlády Mirka Topolánka, předsedu Poslanecké sněmovny Miloslava Vlčka, předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského, několik současných i bývalých ministrů, současné i bývalé senátory a mnoho dalších hostů.

Dobré výsledky českého Senátu představují evropský nadstandard S úvodním projevem vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka, který zhodnotil uplynulé desetiletí. Připomněl, že senátoři během deseti let projednali 1085 návrhů zákonů, z toho 19 návrhů ústavních zákonů a 359 mezinárodních smluv. „Připomenu zde alespoň telegraficky senátní snahu zlepšit kvalitu legislativního procesu v podobě 313 zákonů, včetně tří ústavních, které byly za tu dobu vráceny Sněmovně s 60 % úspěšností – bylo přijato 188 zákonů ve znění senátních pozměňovacích návrhů. Tento výsledek představuje spolu s úspěšnými podáními k Ústavnímu soudu v evropském rámci zemí s dvoukomorovými parlamenty opravdu dobrý výsledek v porovnání se zahraničními parlamentními horními komorami,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka.

Aktivní zahraniční politika Senátu „Mimo to bychom zde mohli vzpomínat také na pozitivní roli Senátu v době vládních krizí 1998 a 2006. I zahraničněpolitické

2

aktivity například v rámci zemí Visegrádské skupiny – ať již jde o otázky volného pohybu služeb, rozšíření Schengenského prostoru či boje s mezinárodním terorismem. Právě v posilování naší aktivní zahraniční politiky lze vidět další možnost Senátu, jak prosadit princip subsidiarity v procesu evropské integrace posílením role národních parlamentů při bilaterálních a regionálních jednáních před přijetím závažných unijních rozhodnutí. Rád bych připomenul i zpětnou vazbu směrem do naší republiky, kdy to byl právě Senát, který umožnil občanům spolurozhodovat o jejich osudu našimi návrhy referend o vstupu naší země do Evropské unie a o ratifikaci euroústavy,“ pokračoval dále předseda Senátu. „Letošní rok z hlediska situace na naší politické scéně však nebyl a není nijak jednoduchý. Výsledky sněmov-

10 L E T SE N ÁT U ních voleb a to, co po nich následovalo a následuje při sestavování vlády, značné části naší veřejnosti odcizilo politické dění. Nás senátory může těšit alespoň to, že naše horní komora svou prací a politickou kulturou, kterou si i letos uchovala na potřebné úrovni, zůstala věrna své ústavní roli a odpovědnosti k občanům. Svou roli také sehrálo výraznější středopravicové složení Senátu i skutečnost, že zde sice zákonitě probíhá politický střet nad zákony, ale hlavně nám jde o jejich kvalitu.“ P. Sobotka dále ocenil pozitivní vztah senátorů ke svým regionům i z toho zákonitě vyplývající fakt, že senátoři jsou ve svých obvodech častokrát známější než jejich sněmovní kolegové. Domnívá se, že je to dáno do značné míry i tím, že Senát je vstupní branou do tzv. velké politiky pro úspěšné komunální politiky či významné osobnosti z různých sfér našeho společenského života.

V zahraničí hodnotí náš Senát lépe než doma Předseda Senátu dále připomněl, že český Senát má velmi dobrý kredit v zahraničí, o čemž se senátoři mohli přesvědčit i na nejednom letošním setkání s kolegy z evropských senátů – zvláště na slavnostním zářijovém shromáždění Asociace evropských senátů v Praze, kterého se zúčastnili zástupci šestnácti horních komor evropských parlamentů. „Fakt, že práci a ústavní roli našeho Senátu zahraniční kolegové hodnotí opravdu vysoko, by pro nás měla být povzbuzením a motivací k tomu, abychom pochopení a sympatie pro jeho práci získali i u těch našich spoluobčanů, kteří jsou o práci Senátu mnohdy nedostatečně či tendenčně informováni. Je to důležitý úkol, který na zmiňovaném pražském zářijovém zasedání potvrdilo i vystoupení předsedkyně britské Sněmovny lordů baronky Hayman, která zde hovořila o tom, že vedle úskalí, které demokracii nastavuje politický extremismus a mezinárodní terorismus, je stejně velkým a nebezpečným nepřítelem demokracie i společenská apatie,“ dodal P. Sobotka.

Neptejme se už konečně, proč máme Senát Své bývalé kolegy senátory pozdravil také předseda české vlády Mirek Topolánek, který do vysoké politiky vstoupil v roce 1996 právě jako senátor. V Senátu pak strávil osm let. Hovořil o významu bikameralismu. „V ideálním případě představují i naše dvě parlamentní komory dvě strany téže mince – demokracie.

Sněmovna nese hlavní tíhu tvorby zákonů, zodpovídá za rozpočet a vládu. Senát má oproti tomu možnost většího nadhledu, není zajatcem ubíhajícího času a řídí se spíše trvalými hodnotami než aktuální politickou situací. Sněmovna a Senát tak v jistém smyslu reprezentují dvě síly, na jejichž dynamické rovnováze stojí prosperita a stabilita společnosti: sílu liberální a sílu konzervativní. Sílu změny a sílu tradice. Náš Senát slaví pouhých deset let existence. To je pouhý okamžik v tisíciletých dějinách civilizace. Když je ale něco dobré, pozná se to i za krátký čas. Neptejme se tedy už tolik, proč máme Senát, nechtějme stále obhajovat jeho existenci a snášet důvody proti jeho rušení. Prostě tu je,“ uzavřel M. Topolánek. Všichni přítomní zhlédli poté jako každý rok kalendárium, které filmovou podobou přibližuje práci Senátu v uplynulém roce. Letošní kalendárium navíc přineslo sestřih nejdůležitějších okamžiků desetileté historie horní parlamentní komory. Od předsedy Senátu dostali všichni hosté a senátoři na památku 10. výročí slavnostní medaili, pamětní list a výpravnou publikaci o Valdštejnském paláci. Mgr. Květa Kozáková, vedoucí oddělení vztahů s veřejností KS

3

10 L E T SE N ÁT U

10 L E T SEN ÁT U

V KO S TC E

Loni, 18. prosince 2006, to bylo přesně deset let od doby, kdy první senátoři v historii České republiky složili slib senátora a usedli do senátorských lavic. Navázali tím na tradici první republiky, kdy byl Senát nedílnou součástí Parlamentu. Nabízíme vám tedy několik zajímavostí o této době.

sedovi Senátu dosud celkem 65 návrhů, 41 jich bylo podáno do Poslanecké sněmovny a z toho v tuto chvíli již 14 úspěšně prošlo celým legislativním procesem a bylo publikováno ve Sbírce zákonů. O osudu dalších šesti rozhodne Poslanecká sněmovna během tohoto roku.

Senátoři Do Senátu bylo během uplynulých deseti let zvoleno 181 osobností. Z tohoto počtu se jednalo o 74 kandidátů ODS, 38 ČSSD, 30 KDU-ČSL, 12 US (případně US-DEU), 7 ODA, 6 KSČM, 3 Sdružení nezávislých kandidátů, 2 hnutí Nezávislí a 3 jako nezávislí kandidáti. Po jednom byly zastoupeny politické strany a hnutí: Evropští demokraté, Strana zelených, Cesta změny, Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst, DEU, Liberální strana, Nezávislí starostové pro kraj a Strana pro otevřenou společnost. Někteří senátoři, kteří byli zvoleni vícekrát, změnili při další volbě stranickou příslušnost. Senátorek a senátorů, kteří jsou členy Senátu nepřetržitě celých deset let, je v současné době dvanáct. Jsou to Karel Barták (Hradec Králové), Pavel Eybert (Tábor), Václav Jehlička (Jihlava), Jiří Liška (Jičín), Alena Palečková (Praha 8), Josef Pavlata (Praha 9), Petr Pithart (Chrudim), Jiří Pospíšil (České Budějovice), Jitka Seitlová (Přerov), Přemysl Sobotka (Liberec), Ladislav Svoboda (Kladno) a Milan Štěch (Pelhřimov).

Další aktivity Senátu Senát obdržel během svojí existence 23 žádostí o vyslovení souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu, s 15 nominacemi vyslovil souhlas. Senátoři navrhovali prezidentovi republiky dvakrát kandidáty na ombudsmana a jeho zástupce, dvakrát volili předsedu Úřadu pro ochranu osobních údajů a inspektory tohoto úřadu, dvakrát volili na společné schůzi obou komor Parlamentu ČR prezidenta republiky. Zástupce Senátu je místopředsedou dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu. V současné době jím je senátor Pavel Eybert. Nedílnou součástí práce Senátu je i projednávání petic. Velkou většinu z nich pak přímo projednává Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, který každoročně předkládá svoji zprávu o projednaných peticích plénu Senátu. Ostatní petice, které podepíše více jak 10 tisíc osob, projednával celkem již šestkrát za účasti zástupců petentů i strany dotčené přímo Senát. Senát se také může usnést na konání veřejného slyšení k řešení určitého problému. Takových slyšení se v Senátu dosud konalo devět. První bylo věnováno postavení veřejnoprávních sdělovacích prostředků v ČR a EU, druhé významu a perspektivám vysokých škol a vědy, třetí problémům rasismu a xenofobie a čtvrté zahraniční politice ČR, její integraci do EU a evropské bezpečnosti. V roce 2003 proběhla další 2 veřejná slyšení – páté veřejné slyšení věnované tématu „Lidská práva a klonování člověka“ a šesté veřejné slyšení k zákonu o sociální pomoci. Sedmé veřejné slyšení se konalo v roce 2004 na téma „Funkční rozlišování spisovných názvů Česká republika a Česko a jejich cizojazyčných ekvivalentů“ a v roce 2005 osmé veřejné slyšení na téma „Rekodifikace zákoníku práce“. Poslední deváté veřejné slyšení proběhlo v roce 2006 a jeho téma bylo „Právní posouzení vyhánění zemědělských rodin z půdy v 50. letech minulého století“.

Orgány Senátu Na počátku existence ustavil Senát osm výborů. V současné době je jich devět a jsou to Organizační výbor, Mandátový a imunitní výbor, Ústavně-právní výbor, Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a Výbor pro záležitosti Evropské unie. Senát má dále v současné době Volební komisi, šest stálých a dvě dočasné komise. Senátoři se dále podílejí spolu s kolegy z Poslanecké sněmovny na činnosti 7 mezinárodních delegací. Legislativní činnost Od konce roku 1996 do konce roku 2006 projednal Senát celkem 1085 návrhů zákonů, z nich 660 schválil (včetně 12 návrhů ústavních návrhů zákonů), u 39 nebylo přijato žádné usnesení, čímž po uplynutí třicetidenní lhůty platilo, že byly přijaty. Celkem 78 návrhů zákonů Senát zamítl (včetně 4 ústavních) – při opětovném hlasování Poslaneckou sněmovnou bylo 44 návrhů schváleno ve znění PS a zbývajících 33 návrhů nebylo přijato. Senát dosud vrátil Poslanecké sněmovně 313 návrhů zákonů s pozměňovacími návrhy (včetně tří návrhů ústavních návrhů zákonů). Valná většina z nich – 188 – byla Poslaneckou sněmovnou schválena ve znění Senátu, 110 pak v původním znění PS a 15 (včetně dvou ústavních) návrhů zákonů nebylo přijato vůbec. Nedílnou součástí legislativního procesu jsou pak i zákonodárné senátní iniciativy. Senátorky a senátoři předložili před-

4

Důležitá rozhodnutí Mezi nejdůležitější rozhodnutí Senátu pak můžeme zařadit schválení Česko-německé deklarace, což lze hodnotit jako jeden z nejvýznamnějších zásahů Senátu do české zahraniční politiky vůbec. Srovnatelnou důležitost pak snad měl jen souhlas s ratifikací Washingtonské smlouvy z dubna 1998, na základě čehož se Česká republika stala členem NATO. Za nejvýznamnější senátní iniciativu pak lze zcela jistě označit návrh ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, který umožnil uspořádání referenda o vstupu České republiky do Evropské unie. Toto referendum pak úspěšně proběhlo ve dnech 13.–14. června 2003. Jan Knotek, organizační odbor KS

L EGI SL AT I VA

S C HŮZ E SEN ÁT U

V E I V. Č T V R T L E T Í R O KU 20 06

Následující řádky informují o činnosti Senátu v posledním čtvrtletí roku 2006, ve kterém došlo z důvodu konání voleb do Senátu ke střídání funkčních období. V polovině listopadu se konala poslední schůze 5. funkčního období a v jeho závěru zároveň první schůze 6. funkčního období, na kterou ke konci prosince navázala druhá schůze. Na poslední schůzi funkčního období se zpravidla zařazují body, ve kterých se rekapituluje uplynulé období. Tudíž i 16. listopadu na 15. schůzi 5. funkčního období přednesli předsedové senátních komisí a zástupci stálých delegací zprávy o činnosti za rok 2006. Na závěr schůze pak vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka se svou zprávou o činnosti Senátu v 5. funkčním období.

Senát se po volbách sešel v novém složení První schůze Senátu v 6. funkčním období byla zahájena 29. listopadu s pevně daným pořadem, na kterém je zejména volba funkcionářů Senátu a zřízení a ustavení orgánů Senátu. Nejprve však složilo slib všech 27 zvolených senátorů, ze kterých 19 bylo nově zvolených a 8 senátorek a senátorů svůj mandát obhájilo. Senát se však věnoval také projednávání návrhů zákonů. Na počátku listopadu Senát dokončil projednávání původně poslanecké novely Ústavy ČR omezující imunitu poslance a senátora po dobu výkonu jeho funkce. Tuto novelu Senát zamítl, nicméně na téže schůzi přikázal výborům k projednání senátní iniciativu předloženou senátorem Jiřím Pospíšilem a dalšími (senátní tisk č. 379), která navrhuje imunitu poslanců a senátorů

zúžit ještě výrazněji tím, že budou z Ústavy příslušná ustanovení v čl. 27 a 86 vypuštěna. Dále senátorky a senátoři projednali celkem 13 návrhů zákonů, 4 z nich schválili, u 7 vyjádřili vůli návrhem zákona se nezabývat a 2 návrhy zákonů vrátili Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Jednalo se o zákon o pojistném na sociální pojištění, který Poslanecká sněmovna schválila ve znění Senátu, a zákon o sociálních službách – ten na své projednání zatím čeká. Dále Senát projednal 8 mezinárodních smluv. Z nich zmiňme Mezinárodní úmluvu proti dopingu. Senát se také zabýval senátními návrhy zákonů. Senátní novelu zákona o majetku ČR, kterou vrátila před červnovými volbami Poslanecká sněmovna Senátu k dopracování, schválili senátoři v původním znění. Senátní iniciativu senátora Josefa Novotného a dalších novelizující zákon o loteriích naopak Senát ve druhém čtení zamítl.

Bude sídlo Evropského technologického institutu v ČR? Senátorky a senátoři se také na základě doporučení Výboru pro záležitosti Evropské unie věnovali dokumentům EU. Z celkem 5 projednaných uvádíme např. návrh nařízení o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci. Senát se domnívá, že pružnější nastavení podmínek pro čerpání prostředků z již existujících strukturálních fondů (zejména Evropského sociálního fondu) může vést k dostatečně efektivnímu způsobu řešení aktuálních globalizačních výzev a sdílí kritické podněty, které vůči aktuální podobě návrhu nařízení vznáší vláda ČR.

5

L EGI SL AT I VA

Senát se vyjádřil také k návrhu nařízení, kterým se zřizuje Evropský technologický institut, přičemž podporuje jeho vznik, vítá komisí navrhovanou dvouúrovňovou strukturu ETI a doporučuje vládě, aby prosazovala v souladu se slibem EU z roku 2003, aby byla za sídlo ETI vybrána jedna z nových členských zemí EU a dále aby vytvářela, zejména vhodným nastavením národních programů pro vědu, výzkum, inovace a partnerství privátního a veřejného sektoru, podmínky pro to, aby se české subjekty mohly zapojit do struktur znalostních společenství a při dalších jednáních o ETI zohledňovala vyváženě stanoviska univerzit, vědeckých institucí a hospodářské sféry. Ministr zahraničních věcí také informoval senátorky a senátory o pořadu jednání Evropské rady, které se konalo ve dnech 14. a 15. prosince 2006 v Bruselu, a o pozicích České republiky stejně jako o výsledcích tohoto jednání. Senát ocenil vládu za důsledné prosazování dlouhodobých zájmů ČR při jednání Evropské rady a za snahu podporovat proces rozšiřování EU i po roce 2007.

Senátory znepokojilo popírání holokaustu i rozsudek libyjského soudu Na poslední loňské schůzi se Senát vyjádřil také ke dvěma událostem zahraničním. Z iniciativy předsedy Senátu Přemysla Sobotky byl po projednání ve Výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost předložen a posléze schválen návrh usnesení Senátu k popírání holokaustu, ve kterém Senát odmítl snahy zpochybňovat a popírat holokaust a nesouhlasil s konáním konference, kterou ve dnech 11. a 12. prosince 2006 v Teheránu uspořádal Ústav pro politická a mezinárodní studia iránského Ministerstva zahraničních věcí; konstatoval, že se cítí dotčen těmito snahami a povinován připomenout, že během holokaustu bylo zabito šest milionů Židů, ve stejné době bylo zabito na osmdesát tisíc občanů Československa a přes sto dvacet tisíc jich bylo vězněno v koncentračních táborech, mezi našimi spoluobčany dosud žijí svědci těchto hrozných událostí, oběti holokaustu nás i dnes zavazují k tomuto postoji; vyjádřil obavu, že pokud se nesetkají s rozhodnou vlnou odporu v celém světě, budou antisemitští extrémisté

6

své provokace dále stupňovat; konstatoval, že hlásání názorů, které popírají holokaust, je podporou antisemitismu, odporuje historickým faktům a je v zásadním rozporu s elementárními zásadami humanity i principy demokracie, je proto zcela oprávněně v řadě zemí trestné. Vzhledem k tomu, že popírání těchto tragických a zločinných událostí v evropských dějinách vede ve svém důsledku k vládě lži, k popírání práva člověka na důstojný život, a tudíž nastolení diktatur a totalitních režimů, senátoři důrazně odmítají zpochybňování holokaustu a vyzývají demokraticky zvolené zástupce všech parlamentů světa, aby jasně vyjádřili svůj nesouhlas s veřejnou lží a aby hájením pravdy uctili miliony obětí holokaustu. Zkušenosti z vlastních dějin nás vedou k přesvědčení, že proti lžím a bezpráví se musí bojovat od samého počátku. Místopředseda Senátu Petr Pithart pak vyzval k přijetí návrhu usnesení Senátu k rozhodnutí libyjského soudu. Senátorky a senátoři se s návrhem usnesení ztotožnili a konstatovali, že Senát je spolu s celou světovou veřejností hluboce znepokojen výrokem libyjského soudu ze dne 19. 12. 2006 odsuzujícím k trestu smrti pět bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře, kteří byli obviněni ze záměrného šíření HIV; a že spáchání trestného činu nebylo soudem dokázáno a odborné posudky mezinárodně uznávaných odborníků na problematiku HIV nebyly vzaty v úvahu. Apeluje dále na zákonodárný sbor Libye, aby zajistil plné respektování všech práv odsouzených a žádá jej, aby prozkoumal všechny možnosti, které by s ohledem na výše uvedené skutečnosti vedly k okamžitému zrušení rozsudku a propuštění všech bulharských zdravotních sester a palestinského lékaře. Připomíná zároveň, že trvání na rozsudku by poškodilo pověst Libye ve světě a způsobilo její mezinárodní izolaci. Obě usnesení byla zaslána na všechny zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a jejich prostřednictvím předána zákonodárným sborům. Velvyslanectví Izraele v ČR i bulharský prezident, předseda Národního shromáždění a předseda vlády vyjádřili Senátu poděkování za jeho iniciativu a podporu. Mgr. Sylva Kyselová Majovská, Organizační odbor Kanceláře Senátu

Z AHR ANIČNÍ POLITIK A

JEDN O T É M A V E D V OU Z E M ÍC H V O L G O G R A D S K Á O B L A S T A G R UZ I E

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka navštívil v čele senátní delegace Volgogradskou oblast a Gruzii. Oficiální návštěva se uskutečnila ve dnech 23. až 27. října 2006. Senátní delegaci doprovázela skupina téměř padesáti podnikatelů. Ve Volgogradu zahájil předseda Senátu ekonomické fórum „Česká republika – Jižní federální okruh“. Cílem tohoto setkání politiků, ekonomů a podnikatelů bylo navázání užších obchodních a podnikatelských vztahů mezi jižní částí Ruska a Českem. „Politici mohou pomoci navázat kontakty, pootevřít dveře, to ostatní už je na podnikatelích samotných. Tím, že v naší delegaci podnikatelé byli, dali jsme jasně najevo, že Senát si je vědom významu prohlubování ekonomických vztahů s Ruskem. A na ekonomickém fóru se jasně ukázalo, že naši podnikatelé mají Rusům co nabídnout, že vědí, co chtějí, a umějí to prodat,“ řekl Přemysl Sobotka po návratu z Ruska. Součástí volgogradského ekonomického fóra byla také bilaterální jednání předsedy Senátu s gubernátorem Volgogradské oblasti N. K. Maksjutou a se zplnomocněným zástupcem prezidenta

„Gruzie je země s ohromným potenciálem, je to země, která směřuje k euro-atlantickým vazbám, a já to vidím tak, že je naší povinností ji na této cestě, byť dlouhé, podpořit,“ řekl předseda Senátu. V návazné cestě do Gruzie pokračovali i podnikatelé. I tady byl především zájem o možnou spolupráci v oblasti energetiky, rozvoje infrastruktury a také potravinářství. Místopředseda gruzínského Parlamentu ocenil význam návštěvy předsedy českého Senátu s podnikateli v Gruzii: „Návštěva pana Sobotky značně akcelerovala jednání mezi podnikateli obou zemí,“ uvedl Jemal Inaishvili. Gruzínské představitele velmi intenzivně zajímal pohled předsedy Senátu Přemysla Sobotky na problém rusko-gruzínských vztahů. K tomu Přemysl Sobotka poznamenal: „Velice oceňuji pokrok, kterého dosáhla Gruzie na své cestě k euro-atlantické integraci a který nalezl své vyjádření v individuálním přístupovém plánu přípravy na vstup do NATO. Česká republika je stejně jako celá EU znepokojena skutečností, že problémy, které začaly

Česká delegace u památníku Vítězství ve Volgogradu

Senátorky a senátoři na bilaterálním jednání ve Volgogradu

Ruské federace Jižního federálního okruhu D. N. Kozakem. Oba vysocí představitelé ruské administrativy ocenili postoj českého Senátu, který se v zahraniční politice zaměřil především na podporu a rozvoj spolupráce s regiony. Vřelé přijetí, které se české senátní delegaci ve Volgogradu dostalo, svědčilo o tom, že minimálně v této části Ruska mají čeští výrobci stále dobrý zvuk. Celá Volgogradská oblast je na vzestupu, ekonomicky v rámci Ruské federace posiluje a přítomnost českých senátorů a podnikatelů v jedné delegaci dala Rusům jasně najevo, že otázky ekonomické spolupráce jsou i pro české zákonodárce klíčové. Hlavní oblasti možného rozvoje ekonomické spolupráce: doprava, infrastruktura obecně, suroviny, energetika. Senátní delegace pokračovala na své cestě z Volgogradské oblasti do Gruzie. Tato dlouho předem naplánovaná cesta se uskutečnila v době, kdy vrcholil rusko-gruzínský spor. Letadlo s předsedou Senátu PČR a senátní delegací se tak paradoxně stalo „vyslancem“ a zkouškou korektnosti vztahů mezi oběma znesvářenými zeměmi. Předseda Senátu Přemysl Sobotka během jednání s gruzínským prezidentem panem Saakashvilim i předsedkyní Parlamentu paní Burjanadze ujistil gruzínské představitele, že naše republika je připravena podpořit přidružovací procesy Gruzie do euro-atlantických struktur.

být uspokojivě řešeny diplomatickou cestou, se staly důvodem výrazného ochlazení vztahů mezi Gruzií a Ruskem. Naše historické zkušenosti malého národa ve středu Evropy nás na jedné straně vedou k pochopení postojů Gruzie, na straně druhé nás však tytéž zkušenosti naučily posuzovat situaci střízlivě a s chladnou hlavou. Proto jsem se svými gruzínskými kolegy mluvil především o tom, že je nutné trpělivě vyjednávat a řešit problémy diplomatickou cestou.“ Rozruch kolem cesty předsedy Senátu do Gruzie způsobili přítomní zástupci sdělovacích prostředků, kteří po rozhovoru s gruzínským prezidentem informovali, že ČR je ochotna se ujmout role zprostředkovatele mezi Gruzií a Ruskou federací. „Nabídl jsem svým gruzínským partnerům, že český Senát, budou-li o to obě strany sporu stát, může na parlamentní úrovni hledat možné způsoby, jak pomoci. Jsem rád, že to gruzínská strana přijala,“ řekl k tomu předseda Senátu Přemysl Sobotka. Senátní delegaci tvořili vedle předsedy Senátu také senátorka Václava Domšová a senátoři Ivo Bárek, Josef Vaculík, Jiří Nedoma a Karel Schwarzenberg. V delegaci byli zastoupeni také představitelé Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a zástupci Komory pro hospodářské styky se SNS. PhDr. Petr Kostka, tiskový tajemník KS

7


SEN ÁT JA KO S OUČ Á S T

Z A H R A N I Č N Í P O L I T I K Y N A Š E H O S TÁT U

Delegace Národní rady Slovenské republiky Na pracovní snídani přijel 6. října k předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi předseda Národní rady Slovenské republiky Pavol Paško. Politici řešili společný postup států Visegrádské čtyřky při řešení problémů se vstupem do schengenského prostoru. Slovenská delegace projevila také zájem o zkušenosti z činnosti Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury. Oba představitelé zároveň potvrdili nadstandardní a bezproblémové vztahy obou zemí.

ty po Volgogradské oblasti a ze státní návštěvy Gruzie, Jaap de Hoop Scheffer zase jednal o gruzínsko-ruském problému v Moskvě. Podle Přemysla Sobotky našli s generálním tajemníkem NATO shodu v tom, že tato záležitost musí být řešena výhradně mírovou, diplomatickou cestou, a nikoliv eskalací rusko-gruzínského sporu. Na závěr návštěvy Senátu vystoupil generální tajemník Severoatlantické aliance s přednáškou na téma blížícího se zasedání NATO v lotyšské Rize.

Prohloubení česko-francouzských kulturních vztahů – to bylo 24. října hlavním cílem schůzky kulturního rady Velvyslanectví Francie v ČR Jean-Marca Berthona a ředitelky Francouzského institutu v Praze Olgy Poivre d’Arvor s předsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Václavem Jehličkou. Hovořilo se o kulturní spolupráci mezi Senáty Francie a České republiky a francouzsko-české hudební akademii. Kulturní rada nastínil také dvě hlavní priority Velvyslanectví Francie v ČR pro nadcházející roky – příprava předsednictví Francie a ČR v EU a obnovení nástrojů spolupráce mezi oběma státy vytvořených v 90. letech minulého století a jejich přizpůsobení novému kontextu. V závěru setkání se diskutovalo o zákonu na podporu filmu a o školském zákonu. Předseda Výboru pro záležitosti EU Luděk Sefzig a místopředseda výboru Jiří Oberfalzer přijali 7. listopadu skupinu běloruských studentů a nezávislých aktivistů, kteří jsou v ČR na studijním pobytu. Seznámili je s fungováním demokratických struktur v ČR a s procesem přijímání nových zemí do Evropské unie. Stranou nezůstaly ani informace o zaměření Výboru pro záležitosti EU včetně jeho pozice v rámci schvalování dokumentů EU. Spor mezi Ruskem a Gruzií přivedl koncem října k setkání generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou. Ten se vrátil z týdenní ces-

8

Vystoupení generálního tajemníka NATO Jaapa de Hoop Scheffera V pondělí 13. listopadu se v Košicích na mimořádném jednání sešli předsedové parlamentů zemí Visegradské skupiny. Tématem pracovní schůzky byla problematika tzv. schengenských dohod a skluz termínu rozšíření tzv. schengenského prostoru. Předsedové se shodli, že Evropská komise by měla dodržet svůj původní záměr a měla by dodržet časový harmonogram rozšíření schengenského prostoru právě o země V4, tedy Českou republiku, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Přijatá deklarace vyjádřila společný názor předsedů parlamentů V4, že pro Evropskou


Členové Ústavně-právního výboru s polskými kolegy unii je nutné, aby všichni členové a obyvatelé jednotlivých zemí EU měli rovné podmínky a aby se nevytvářely bariéry mezi původními a tzv. novými členy Unie. Jednání předsedů parlamentů uspořádal předseda Slovenské národní rady Pavel Paško, neboť Slovenská republika předsedá v současnosti skupině V4. Předseda Paško v úvodu jednání vyzdvihl, že schůzka se konala z popudu předsedy Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotky. „To, pro co se rozhoduje Evropská komise, tedy odklad rozšíření schengenského prostoru, je politicky velmi nešťastné, neboť z našich občanů vytvářejí občany druhé kategorie, a já jsem rád, že jsme se všichni shodli, že to je nepřípustné,“ uvedl Přemysl Sobotka. Řekl dále: „V případě Schengenu se mi zdá, že politické důvody se schovávají za technické problémy, a to je také něco, co nevytváří příliš velkou důvěru v evropské instituce.“

Otázky na téma parlamentního systému, voleb a soudnictví zazněly na konci listopadu v Zaháňském salonku, kde předseda Ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera přijal společnou delegaci Ústavně-právního a Legislativního výboru Sejmu Polské republiky vedenou předsedou ÚPV Michałem Stuligroszem. Setkání se zúčastnili také senátoři Jiřina Rippelová, Ladislav Macák, Jaromír Volný a Jiří Žák. Senátoři jednali se svými zahraničními kolegy o parlamentním systému a volbách do Senátu v ČR, legislativním procesu a problematice soudnictví. V závěru došlo i na témata lobbingu, regulovaného nájemného či veřejnoprávní televize. Pozn. Podrobný souhrn všech zahraničních aktivit Senátu ve 4. čtvrtletí naleznete na adrese: www.senat.cz/informace/casopis.html

9


O DV R ÁC EN Á T VÁ Ř

AFRIKY

Cestu do africké Keni organizovala a platila organizace Člověk v tísni (www.clovekvtisni.cz). Spolu s několika vyššími úředníky ministerstev financí a zahraničí jsme se jeli podívat, jak je využívána česká humanitární pomoc v Africe. Čtenáři většinou znají Keňu jako turistickou destinaci s teplým pobřežím u Indického oceánu a krásnými přírodními rezervacemi. Existuje však i odvrácená tvář tohoto turistického ráje. Z 30 milionů obyvatel Keni žije 20 milionů pod hranicí absolutní chudoby. Průměrná délka života je 47 let. Ve slamech okolo Nairobi žijí miliony lidí. Bez vody, bez kanalizace, v plechových či dřevěných boudách o rozměrech menší garáže s hliněnou podlahou. Při deštích (a jeden jsme zažili) voda vyplaví mělké jámy septiků a splašky spolu s odpadky tečou přes podlahy chatrných příbytků. V tom si hrají děti, běhají psi a žijí lidé. Do slamů se stahují chudí lidé z venkova, kteří si myslí, že ve městě najdou práci (nezaměstnanost je v Keni 60 %). Vyrůstají zde děti, které si v dospělosti postaví ve slamu další boudu a založí rodinu. V důsledku válečných konfliktů v sousedních zemích (Somálsko, Rwanda) uprchly do Keni tisíce lidí, kteří žijí ve slamech. V nejpostiženějších afrických zemích (např. Botswana, Svazijsko či Lesoto) je 37 % lidí nakaženo virem HIV. V Keni se důslednou propagandou a bezplatným rozdáváním prezervativů (jedna z forem humanitární pomoci) podařilo výskyt snížit na 7 %. I toto číslo však přináší tisíce sirotků, kterým na tuto

10

nemoc zemřeli rodiče a z nichž se mnoho s AIDS již narodilo. Kmenové vazby jsou mnohdy zpřetrhány a sirotci jsou opravdu bezprizorní. Mohu čtenáře ujistit, že větší bídu si ani nedovedeme představit. Ve slamech působí řada humanitárních organizací. Mnohé byly založeny bohatými turisty, kteří omylem do slamu zabloudili a bída je natolik šokovala (a dojala), že věnovali své peníze na zakoupení budovy, ve které založili školu, sirotčinec či zdravotní středisko.


Humanitární pomoc se již dávno neutrácí tak, že by dárcovské země posílaly peníze přímo místním (často zkorumpovaným) vládám (viz www.rozvojovka.cz). Tak jako Česká republika i ostatní země vypisují granty, které realizují prostřednictvím českých i afrických nevládních organizací. Prostřednictvím „Humanistického hnutí v Keni“ Česká republika nainstalovala na dvacet škol solární panely, které umožňují nejen jejich osvětlení, ale i provoz jednoho či dvou počítačů. V malých třídách se na neohoblovaných lavicích tísní 30 žáčků. Výuka začíná v půl šesté ráno a končí třeba i v 9 hodin večer, aby se ve třídách vystřídalo co nejvíc dětí. České humanistické centrum „Na rovinu“ již několik let organizuje adopci dětí na dálku z České republiky (www.adopceafrika.cz). Za cca 7 tisíc ko-

run ročně zajistíte malému černouškovi celoroční školné, stravu a někdy i ubytování. Děti pravidelně informují adoptivní rodiče o svém prospěchu a děkují za zaslané dárky. Díky tomu, že angličtina (vedle svahilštiny) je jedním z úředních jazyků v Keni, je komunikace se světem jednoduchá. Paní ředitelka Nancy v základní škole v Kimende asi 60 km od Nairobi zavelela před nastoupenými dětmi: „Kdo je sponzorován z České republiky, ať vystoupí.“ Tekly nám slzy, když jsme se dětí ptali, zda znají jména svých adoptivních rodičů. „Vladimir a Renata, a děkujeme vám mnohokrát, že můžeme chodit do školy.“ Korunu všemu nasadila holčička, která s obstojnou výslovností řekla, že její rodič se jmenuje „Zakladniskola Ceskykrumlov“. Ken O’Kongo, který adopce na keňské straně organizuje, říká, že Adopce na dálku je velmi důležitý program, protože pomáhá vzdělávat mladou generaci, která v budoucnu může pro celou zemi hodně udělat. Nadace Adra (www.adra.cz) financovala rekonstrukci zdravotnického zařízení ve vesnici Itibo poblíž Viktoriina jezera. Ani ne třicetiletý zdravotník Aleš Bárta, který realizaci za cca 3 miliony prováděl, zároveň ošetřuje nemocné a dělá porodníka. Komplikované kožní případy také fotí a po internetu konzultuje s Ústavem tropických nemocí v Brně. Před zdravotním střediskem nás čekala místní městská rada, která nás střediskem hrdě provázela. „Byli tady z ministerstva zdravotnictví a ohodnotili nás jako jedno z nejlepších zdravotních středisek,“ chlubí se místní starosta David Omare Zakayo. Nad zdravotním střediskem vlaje česká vlajka. Uprostřed Afriky to je opravdu hezký pocit. A závěr z cesty do Afriky? Svět nespasíme, ale trochu pomáhat rozvojovým zemím musíme. A každé ráno bychom se měli pomodlit a poděkovat za to, že jsme se narodili a žijeme ve střední Evropě. Ing. Tomáš Jirsa, senátor za vol. obvod č. 10 – Český Krumlov

11

N Á ZO R

B O J S KO RUP C Í

FA L E Š N Ý T E R Č

V jedné ropou oplývající zemi, kde většina státních úředníků krade, ani poledne nedrží, se letos budou konat parlamentní volby. Šéf protikorupčního úřadu dostal skvělý nápad: oznámil, že k volbám nebudou připuštěni úplatkáři a tuneláři. Skupinka pohotových šejdířů okamžitě nabídla uchazečům o mandát za určitý obolus jakési osvědčení o zachovalosti ověřené „úředním“ razítkem – „Z úplatkářství neusvědčen“. Podvodníci nikdy nebyli chyceni a vydělali hezkých pár milionů dolarů. Tato příhoda, která se skutečně udála v Nigérii, dobře ilustruje známý paradox: ve zkorumpovaných systémech boj proti korupci vede k ještě větší korupci. Korupce je zlo, které je třeba potírat, s tím v zásadě souhlasí každý. Spory se točí kolem toho, který ze dvou přístupů k tomuto boji – liberální nebo konzervativní – je účinnější. Z liberálního hlediska korupce zasahuje ty oblasti výkonu moci, kde stát funguje neefektivně. Asi tak jako rez napadá neošetřené kovové mechanismy. Způsobem potírání je deregulace. Konzervativci zpravidla namítají: korupce se nikdy neomezuje jen na „neefektivní úseky“, je spíše podobná viru, který napadá celý organismus mocenských institucí. Deregulace, aby byla dotažena do konce, by pak musela vyústit ve zrušení státu jako takového. Zakladatel Transparency International Fritz Heimann a bývalý viceprezident General Electric Ben Heineman napsali v posledním čísle časopisu Foreign Affairs: „Ty tam jsou časy, kdy někteří rádoby experti zkoušeli dokázat, že korupce je div ne účinnou přirozenou korekcí přeregulovaných ekonomik.“ Jako vlastní alternativu uvádějí čtyři priority: totální vymahatelnost práva, zdokonalování zákonodárství, budování efektivního státu a konečně kulturní dimenzi – zavádění nekorupčních hodnot a vzorů chování. V odborných kruzích článek narazil na skeptické přijetí. V konkrétních situacích nic z toho nefunguje, jak by mělo. Vzorem pokusu o totální vymahatelnost práva v podmínkách kleptokracie slouží tatáž Nigérie. Zkušenosti s budováním efektivního státu mají Afganistan, Irák a Somálsko a pomníkem zavádění nové kulturní dimenze mohou sloužit granty Světové banky poskytnuté na propagandu demokratických, právních a protikorupčních hodnot hbitě rozkradené do posledního halíře. V prostředí expertů odhadujících politická rizika mezitím začíná být uznáván zcela jiný přístup. V souladu s ním pojem korupce je z podstaty zavádějící, neboť jedním termínem pojmenovává naprosto různorodé jevy. Bojovat s celým vějířem těchto jevů jedním jediným způsobem je stejně nesmyslné jako diagnostikovat symptomy rakoviny, slepého střeva a rýmy jako projevy jedné nemoci a zkoušet ji léčit aspirinem. Místo „korupce“, jíž označujeme každou odchylku chování každé součásti správního mechanizmu od předepsaných funkcí kvůli vlastnímu prospěchu, je třeba mluvit o čtyřech různých schématech, kterými „neformální sociální svět“ působí rušivě na chod „řídícího stroje“. Schéma první, to je priorita horizontální loajality nad loajalitou vertikální. Taková priorita je vlastní mnoha různým kulturám a označuje stav, kdy nepsané vzájemné závazky mezi sobě rovnými znamenají více než služební povinnost vůči státu nebo zaměstnavateli. Tento jev je cenou, kterou lidstvo platí za falešné přesvědčení, že stát a právo mají co do činění výlučně s jednotlivými občany. Hrubá realita je však taková, že lidé ve své

12

většině jsou součástí kolektivních sociálních organismů – klanů, rodů, obcí, bratrstev. Priorita rodinných vazeb, jíž se vyznačuje latino-americký nepotismus, stejně tak jako priorita neformálních přátelských vazeb a různých „užitečných známostí“, což

N Á ZO R je popis ruského kronismu, vyrůstají z tohoto nesouladu mezi vžitou společenskou představou a skutečností. Jediným známým lékem na tuto nemoc je legalizace skutečných vztahů. Tam, kde reálným hráčem není abstraktní „občanská společnost svobodných jedinců“, nýbrž rod nebo náboženská komunita, není třeba imitovat všeobecné volby a inscenovat fungování formální demokracie, stačí zajistit mechanismy zastupování rodů a komunit, určit jejich vzájemnou odpovědnost, meze kompetence atd. Vliv klanů a skupinových společenstev na moc je vyveden ze šedé zóny tím, že jeho lobbistická činnost dostává zákonný statut a vznikají civilizované mechanismy slaďování klanových a skupinových zájmů.

Druhým z vějíře korupčních jevů je neformální doplácení za kvalitu a pohotovost byrokratických služeb, jako jsou výdej potvrzení, udílení povolení atd. Tam, kde kvalita úřednických služeb není formálně roztříděná podle jednotlivých druhů, dostává úředník nepřiznanou možnost sám určovat priority a žádat odměnu za „lepší“ nebo „rychlejší“ služby. Bezplatný standard přitom úřední šiml vyřizuje pomocí nekonečné šikany. Vedle deregulace se v tomto případě jako účinné ukazují: oficiální roztřídění služeb podle kvality (kupř. standardní postup a expresní služby s doplatkem – přičemž veškeré platby jdou přes pokladnu), dále delegování služeb nespojených s rozhodováním na vnější dodavatele (tzv. outsourcing) a automatizace služeb (sem patří podání žádosti přes internet v režimu online nebo přes vnější sběrné telefonní centrály). Třetí specifické korupční schéma je tzv. „zastřešování“ a vydírání. Zpravidla jsou spojené s hrozbou použití násilí. Silové orgány přitom imitují nebo minimálně plní funkce zajištění společenské bezpečnosti – ve skutečnosti vydělávají na svém právu trestat jménem moci. Zkušenost ukazuje, že nejlépe lze tento problém vyřešit vytvořením „na zelené louce“ nových, navzájem nezávislých struktur, maximálně specializovaných podle funkcí. Čtvrtým korupčním schématem jsou tzv. vratky a jiné formy úplatků za rozhodování a také rozkrádání rozpočtových prostředků a insiderské tunelování. Rozhodování státních instancí, nezávislých soudců a soukromých fotbalových manažerů je nabízeno k prodeji za peníze. Konzervativní přístup tvrdé kontroly je v tomto případě adekvátnější než liberální deregulace. Taková kontrola je tím lépe uskutečnitelná, čím zřetelněji jsou osoby rozhodující odděleny od osob rozhodnutí připravujících. Vedle těchto čtyř schémat existuje ještě jeden nezanedbatelný faktor – a tím je vnímání korupce: nakolik je korupční jednání běžné, přijatelné a očekávané, do jaké míry je takové jednání pokládáno za standardní a vyplácející se. Kupříkladu kdysi v Sovětskému svazu pracovníci obchodní sítě dostávali nesmyslně nízké platy, neboť „každý věděl“, že stejně budou krást. Ze stejných důvodů v kleptokraciích mzdy policistů nebo úředníků patří k nejnižším. Ve správě státu je tím pádem zakomponován „korupční standard“. Stát a jeho právní systém, celá tzv. „společenská smlouva“, jsou potom nahlíženy jako falešná směnka, která naoko kryje reálné standardní vztahy připouštějící prodej a nákup moci ve velkém a v detailu. Právě toto mnohem více než měřítko všech čtyř popsaných korupčních praktik vytváří obraz korupce jakožto „systému“, nebo dokonce „přírodního jevu“: globálního, nekonečného, vyžadujícího nějaký všelék na způsob totální deregulace nebo totálního potírání. Obraz tohoto neporazitelného zla spíše zavádí na scestí a znemožňuje vidět reálné korupční mechanismy. Zatímco liberálové a konzervativci si strhávají hlasivky ve snaze dokázat, že ten jejich přístup je účinnější, každá protikorupční kampaň, ať už se jedná o „překonání přílišné regulace“, nebo o brutální odchyt „tunelářů“, vždy bude mít za následek jen drobné úpravy ceníku na zavedení nových nebo zrušení starých trestních spisů. Korupce je falešným terčem, rovnicí bez řešení. Bojovat s ní jako s celkem je nesmyslné, avšak není nesmyslné důsledně narušovat předpoklady pro provozování každé ze čtyř hlavních korupčních praktik – každé zvlášť a pomocí zásadně rozlišných prostředků. Korupční jednání je třeba důsledně zbavovat postavení jakéhosi nepsaného standardu. Je třeba neustále naznačovat mez: včera to možná bylo standardem, ale dnes už není. V Londýně žije přes milion přistěhovalců ze zemí, které zaujímají první místa v žebříčku nejzkorumpovanějších států světa. Původně se mělo za to, že korupce je jejich přirozené prostředí a způsob života. Ukazuje se, že jsou zhruba stejně zákona dbalí jako původní anglosaské protestantské obyvatelstvo. A žádné magické úkony, žádné čáry máry: proto, abychom oddělili jeden standard od jiného, je třeba vytýčit hranici – buďto hranici v čase, nebo hranici státní. Jefim Fištejn

13

L EGI SL AT I VA

Z A SL EC HNU T O

N A S C H ŮZ Í C H S E N ÁT U

Projednávání senátního návrhu ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, na 13. schůzi

Jsou lidé, kteří vidí do chování jiných lidí. Já si myslím, že bychom se tomu měli vyhnout a neříkat to, co si myslíme, že si druzí lidé myslí.

Já se domnívám, že Ústava není seznam, který vám dá manželka, když vás pošle nakoupit do supermarketu a potom vám zavolá, že tam máte doplnit ještě dvě položky. Já se domnívám, že Ústava by se nikdy neměla měnit ad hoc. Jan Rakušan Nemohu se ztotožnit s názorem, že bychom toto přemýšlení a tlaky na patřičné změny měli výlučně přenechat odborníkům. Kdyby tomu tak bylo, tak bych navrhl, abychom přijali usnesení, že přenecháme pravomoci Senátu Právnické fakultě UK a šli domů. Karel Schwarzenberg Politici dělají správné věci a odborníci dělají věci správně. To nejlépe vystihuje podstatu věci. Kdybyste nechali např. odborníky dělat zákon o světelném znečištění a byli to hvězdáři, tak vás ujišťuji, že v celé republice by zhaslo veřejné osvětlení, protože jim by vyhovovalo, aby se nesvítilo, aby lépe viděli.

Jiří Pospíšil Je to stejné jako s platy poslanců a zákonodárců. Teprve do momentu, kdy bychom si je odebrali a neměli žádné – na chvíli by to vypadalo, že je to dobré. Ale pak by někdo přišel s tím, že bychom mohli každý měsíc nějakou částku nosit, aby stát ušetřil. Jsou to populistické záležitosti, vytahují se zásadně vždy před volbami. Jaroslav Kubera Projednávání vládního návrhu, kterým se předkládá PČR k vyslovení souhlasu smlouva mezi ČR a Rakouskou republikou, na 15. schůzi Já myslím, že to je dobrá příležitost udělat si jazykový koutek. Bráníme čemu – podle českého jazyka. Komu, čemu? Čili zabránění komu, čemu? Ale jsou jisté regionální odchylky na severní Moravě, kde některé pády se odlišují. Jiří Oberfalzer

Jaroslav Kubera Demokracie má jedno kouzlo. Žádná politická strana nemá nic dáno definitivně. Každá účelovost tedy dříve nebo později postihne i svého tvůrce. Odpovědný politik nemůže přijmout účelový krok. Odpovědný politik hledá a nachází řešení.

Projednávání návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci na 15. schůzi … protože zákony ekonomické platí, ať si myslí Vladimír Iljič, co chce.

Alena Gajdůšková Karel Tejnora

14

PA R L A M E N T Č E SK É R E P U B L I K Y

MUDr. Přemysl Sobotka předseda Senátu

SENÁT 6. funkční období údaje ke dni 7. 2. 2007

Doc. JUDr. Petr Pithart 1. místopředseda

MVDr. Jiří Liška

MUDr. Jan Rakušan

Ing. Jiří Šneberger

místopředseda

místopředseda

místopředseda

15

6 . F U N KČ N Í O B D O B Í

Mgr. Ivan Adamec

RSDr. Vlastimil Balín

Ing. Ivo Bárek

člen ODS volební obvod č. 39, Trutnov zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (předseda)

člen KSČM volební obvod č. 4, Most zvolen za KSČM v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

není členem žádné strany volební obvod č. 57, Vyškov zvolen za ČSSD v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (předseda)

Doc. MUDr. Karel Barták, CSc.

Mgr. Milan Bureš

PhDr. Pavel Čáslava

není členem žádné strany volební obvod č. 45, Hradec Králové zvolen za NK v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (předseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

člen ODS volební obvod č. 67, Nový Jičín zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (místopředseda) Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

člen ODS volební obvod č. 2, Sokolov zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Mandátový a imunitní výbor Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Volební komise Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

Jiří Čunek

Ing. Václava Domšová

Mgr. Pavel Eybert

člen KDU-ČSL volební obvod č. 77, Vsetín zvolen za KDU-ČSL v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 1. místopředseda vlády a ministr pro místní rozvoj

není členkou žádné strany volební obvod č. 48, Rychnov nad Kněžnou zvolena za SNK v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Ústavně-právní výbor Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova (předsedkyně)

člen ODS volební obvod č. 13, Tábor zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (místopředseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

16

SE Z N A M SE N ÁT O R E K A SE N ÁT O RŮ

Ing. arch. Daniela Filipiová

PaedDr. Alena Gajdůšková

PhDr. Tomáš Grulich

členka ODS volební obvod č. 26, Praha 2 zvolena za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Organizační výbor Mandátový a imunitní výbor Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu (předsedkyně)

členka ČSSD volební obvod č. 78, Zlín zvolena za ČSSD v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 předsedkyně senátorského klubu ČSSD Organizační výbor Výbor pro záležitosti Evropské unie Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

člen ODS volební obvod č. 17, Praha 12 zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro záležitosti Evropské unie Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

Ing. Jan Hajda

Prof. Ing. Jan Hálek, CSc.

Ing. Jan Horník

člen ČSSD volební obvod č. 56, Břeclav zvolen za ČSSD v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

člen ODS volební obvod č. 61, Olomouc zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (místopředseda) Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu

není členem žádné strany volební obvod č. 1, Karlovy Vary zvolen za ED v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (místopředseda) Volební komise Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

Ing. arch. Liana Janáčková

PaedDr. Zdeněk Janalík

Mgr. Václav Jehlička

není členkou žádné strany volební obvod č. 70, Ostrava-město zvolena za NEZ v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (místopředsedkyně) Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky Volební komise (místopředsedkyně)

člen ODS volební obvod č. 76, Kroměříž zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Mandátový a imunitní výbor Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

není členem žádné strany volební obvod č. 52, Jihlava zvolen za KDU-ČSL v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 ministr kultury

17


PhDr. Jaromír Jermář

Ing. Adolf Jílek

Ing. Tomáš Jirsa

člen ČSSD volební obvod č. 38, Mladá Boleslav zvolen za ČSSD v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice (místopředseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

člen KDU-ČSL volební obvod č. 65, Šumperk zvolen za KDU-ČSL v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 předseda senátorského klubu KDU-ČSL Organizační výbor Výbor pro záležitosti Evropské unie Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu (místopředseda) Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

člen ODS volební obvod č. 10, Český Krumlov zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (místopředseda) Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem

Vítězslav Jonáš

MUDr. Tomáš Julínek

Ing. Jana Juřenčáková

člen ODS volební obvod č. 53, Třebíč zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy

člen ODS volební obvod č. 55, Brno-město zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 předseda senátorského klubu ODS ministr zdravotnictví

není členkou žádné strany volební obvod č. 80, Zlín zvolena za NSK v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro záležitosti Evropské unie Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

Ing. Josef Kalbáč

Ing. František Kopecký

Václav Koukal

člen KDU-ČSL volební obvod č. 12, Strakonice zvolen za KDU-ČSL v roce 2003 mandát trvá do 2.11.2008 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí (předseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (místopředseda) Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy

člen ODS volební obvod č. 69, Frýdek-Místek zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (místopředseda)

není členem žádné strany volební obvod č. 50, Svitavy zvolen za KDU-ČSL v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro záležitosti Evropské unie Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

18


Jaroslav Kubera

MVDr. Jiří Liška

Mgr. Ladislav Macák

člen ODS volební obvod č. 32, Teplice zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Ústavně-právní výbor (předseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (místopředseda)

člen ODS volební obvod č. 37, Jičín zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 místopředseda Senátu Organizační výbor Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy

člen ČSSD volební obvod č. 3, Cheb zvolen za ČSSD v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Ústavně-právní výbor (místopředseda) Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí

Eduard Matykiewicz

Martin Mejstřík

Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc.

člen KSČM volební obvod č. 75, Karviná zvolen za KSČM v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro záležitosti Evropské unie Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu

není členem žádné strany volební obvod č. 27, Praha 1 zvolen za CZ v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (místopředseda), Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem

člen ODS volební obvod č. 40, Kutná Hora zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (místopředseda) Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy

Ing. Ludmila Müllerová

Jan Nádvorník

Jiří Nedoma

členka KDU-ČSL volební obvod č. 46, Ústí nad Orlicí zvolena za KDU-ČSL v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Mandátový a imunitní výbor Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí (místopředsedkyně)

člen ODS volební obvod č. 19, Praha 11 zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (místopředseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (místopředseda)

člen ODS volební obvod č. 28, Mělník zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu (místopředseda) Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem

19


Ing. Josef Novotný

Jiří Oberfalzer

Ing. Petr Pakosta

člen SNK volební obvod č. 51, Žďár nad Sázavou zvolen za SNK v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 předseda senátorského klubu SNK Organizační výbor Mandátový a imunitní výbor Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku

člen ODS volební obvod č. 16, Beroun zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Ústavně-právní výbor Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky (předseda)

člen ODS volební obvod č. 47, Náchod zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Ústavně-právní výbor Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

RNDr. Alena Palečková

Mgr. Soňa Paukrtová

Josef Pavlata

členka ODS volební obvod č. 23, Praha 8 zvolena za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (předsedkyně) Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu

není členkou žádné strany volební obvod č. 35, Jablonec nad Nisou zvolena za SOS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 předsedkyně senátorského klubu KOD Organizační výbor Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

člen ODS volební obvod č. 24, Praha 9 zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy Volební komise (předseda)

Miloslav Pelc

Ing. Igor Petrov

Doc. JUDr. Petr Pithart

člen ODS volební obvod č. 6, Louny zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Mandátový a imunitní výbor (místopředseda)

člen SNK volební obvod č. 73, Frýdek-Místek zvolen za SNK v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (místopředseda) Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu

člen KDU-ČSL volební obvod č. 44, Chrudim zvolen za KDU-ČSL v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 1. místopředseda Senátu Organizační výbor Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem

20


PhDr. Jiří Pospíšil

MUDr. Jan Rakušan

JUDr. Jiřina Rippelová

člen ODS volební obvod č. 14, České Budějovice zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Mandátový a imunitní výbor (předseda) Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí

člen ČSSD volební obvod č. 42, Kolín zvolen za ČSSD v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 místopředseda Senátu Organizační výbor

členka ČSSD volební obvod č. 11, Domažlice zvolena za ČSSD v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Ústavně-právní výbor Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury (předsedkyně)

Prof. Ing. Václav Roubíček, CSc.

MUDr. Luděk Sefzig

Vlastimil Sehnal

není členem žádné strany volební obvod č. 72, Ostrava-město zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice

člen ODS volební obvod č. 8, Rokycany zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro záležitosti Evropské unie (předseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

člen ODS volební obvod č. 49, Blansko zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem (předseda)

RNDr. Jitka Seitlová

Božena Sekaninová

MUDr. Richard Sequens, Ph.D.

není členkou žádné strany volební obvod č. 63, Přerov zvolena za NEZ v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí (předsedkyně)

členka ČSSD volební obvod č. 62, Prostějov zvolena za ČSSD v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

není členem žádné strany volební obvod č. 9, Plzeň-město zvolen za US-DEU v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (předseda)

21


Karel Schwarzenberg

MUDr. Petr Skála

Ing. Rostislav Slavotínek

člen ODA volební obvod č. 25, Praha 6 zvolen za US-DEU/ODA v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 ministr zahraničních věcí

není členem žádné strany volební obvod č. 5, Chomutov zvolen za NK v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Senátor se vzdal mandátu 30. 1. 2007. Nový senátor za volební obvod č. 5 – Chomutov se bude volit 13. a 14. dubna 2007

člen KDU-ČSL volební obvod č. 58, Brno-město zvolen za KDU-ČSL v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Mandátový a imunitní výbor (místopředseda) Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí

MUDr. Přemysl Sobotka

Ing. Jiří Stříteský

MUDr. Pavel Sušický

člen ODS volební obvod č. 34, Liberec zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 předseda Senátu Organizační výbor (předseda)

člen ODS volební obvod č. 43, Pardubice zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Organizační výbor Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu

člen ODS volební obvod č. 31, Ústí nad Labem zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (místopředseda) Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

MUDr. Ladislav Svoboda

PhDr. Richard Svoboda, MBA

Karel Šebek

člen ČSSD volební obvod č. 30, Kladno zvolen za ČSSD v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Mandátový a imunitní výbor Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (místopředseda)

člen ODS volební obvod č. 59, Brno-město zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Organizační výbor Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

člen ODS volební obvod č. 41, Benešov zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem

22


RNDr. Miroslav Škaloud

Ing. Jiří Šneberger

MUDr. Milan Špaček

člen ODS volební obvod č. 21, Praha 5 zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Organizační výbor Výbor pro záležitosti Evropské unie (místopředseda) Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy (místopředseda)

člen ODS volební obvod č. 7, Plzeň-město zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 6. 11. 2010 místopředseda Senátu Organizační výbor Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

člen KDU-ČSL volební obvod č. 54, Znojmo zvolen za KDU-ČSL v roce 2004 mandát trvá do 26. 10. 2008 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

Milan Štěch

Ing. Jaromír Štětina

MUDr. Karel Tejnora

člen ČSSD volební obvod č. 15, Pelhřimov zvolen za ČSSD v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (místopředseda) Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem

není členem žádné strany volební obvod č. 22, Praha 10 zvolen za SZ v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Mandátový a imunitní výbor Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy (předseda)

člen ODS volební obvod č. 36, Česká Lípa zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro záležitosti Evropské unie

Tomáš Töpfer

Ing. Josef Vaculík

MUDr. Vítězslav Vavroušek

není členem žádné strany volební obvod č. 20, Praha 4 zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (místopředseda) Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí (místopředseda) Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky

člen KDU-ČSL volební obvod č. 81, Uherské Hradiště zvolen za KDU-ČSL v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu (místopředseda) Volební komise Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova (místopředseda) Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy

člen ODS volební obvod č. 66, Olomouc zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku (místopředseda)

23


MUDr. Alena Venhodová

Mgr. Otakar Veřovský

Ing. Petr Vícha

členka ODS volební obvod č. 79, Hodonín zvolena za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Výbor pro záležitosti Evropské unie (místopředsedkyně) Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

člen ČSSD volební obvod č. 71, Ostrava-město zvolen za ČSSD v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro záležitosti Evropské unie Volební komise Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

člen ČSSD volební obvod č. 74, Karviná zvolen za ČSSD v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Mandátový a imunitní výbor (místopředseda)

MUDr. Václav Vlček

Ing. Jaromír Volný

RNDr. Alexandr Vondra

člen ODS volební obvod č. 68, Opava zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Volební komise

člen ODS volební obvod č. 18, Příbram zvolen za ODS v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Mandátový a imunitní výbor Ústavně-právní výbor (místopředseda) Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury (místopředseda)

není členem žádné strany volební obvod č. 29, Litoměřice zvolen za ODS v roce 2006 mandát trvá do 28. 10. 2012 místopředseda vlády pro evropské záležitosti

Prof. RNDr. Jiří Zlatuška, CSc.

Josef Zoser

Jiří Žák

není členem žádné strany volební obvod č. 60, Brno-město zvolen za LiRA v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Ústavně-právní výbor (místopředseda)

člen HNHRM volební obvod č. 33, Děčín zvolen za HNHRM v roce 2002 mandát trvá do 2. 11. 2008 Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost (místopředseda) Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova

člen ODS volební obvod č. 64, Bruntál zvolen za ODS v roce 2004 mandát trvá do 13. 11. 2010 Ústavně-právní výbor (místopředseda) Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova (místopředseda) Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury

24

V Ý B O R Y SE N ÁT U Předseda: Přemysl Sobotka

Místopředsedové: Petr Pithart Jiří Liška Jan Rakušan Jiří Šneberger

Předseda: Jiří Pospíšil

Místopředsedové: Miloslav Pelc Rostislav Slavotínek Petr Vícha

Předseda: Jaroslav Kubera

Organizační výbor

Členové: Daniela Filipiová Alena Gajdůšková Adolf Jílek Josef Novotný Soňa Paukrtová

Jiří Stříteský Richard Svoboda Miroslav Škaloud

Mandátový a imunitní výbor

Členové: Pavel Čáslava Daniela Filipiová Zdeněk Janalík Ludmila Müllerová Josef Novotný

Ladislav Svoboda Jaromír Štětina Jaromír Volný

Ústavně-právní výbor

Členové: Místopředsedové: Ladislav Macák Jaromír Volný Jiří Zlatuška Jiří Žák

Václava Domšová Jiří Oberfalzer Petr Pakosta Jiřina Rippelová

Předseda: Ivan Adamec

Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu

Místopředsedové: František Kopecký Jan Nádvorník Igor Petrov Josef Vaculík

Předseda: Ivo Bárek

Místopředsedové: Pavel Eybert Jan Horník Bedřich Moldan Ludmila Müllerová

Členové: Jan Hajda Vítězslav Jonáš Jiří Nedoma Soňa Paukrtová Jiří Stříteský

Výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí Členové: Josef Kalbáč Miloslav Pelc Jitka Seitlová Karel Šebek Petr Vícha Václav Vlček

25

6 . F U N KČ N Í O B D O B Í Předseda: Karel Barták

Místopředsedové: Milan Bureš Jan Hálek Liana Janáčková Jaromír Jermář

Předseda: Richard Sequens

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Členové: Vlastimil Balín Zdeněk Janalík Martin Mejstřík Josef Pavlata Václav Roubíček

Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Členové:

Místopředsedové: Tomáš Jirsa Ladislav Svoboda Tomáš Töpfer Josef Zoser

Předseda: Luděk Sefzig

Místopředsedové: Miroslav Škaloud Alena Venhodová

Předsedkyně: Alena Palečková

Místopředsedové: Pavel Sušický Milan Štěch Vítězslav Vavroušek

Jiří Pospíšil Vlastimil Sehnal Rostislav Slavotínek Richard Svoboda Jaromír Štětina

Výbor pro záležitosti Evropské unie Členové: Alena Gajdůšková Tomáš Grulich Adolf Jílek Jana Juřenčáková Václav Koukal Eduard Matykiewicz

Karel Tejnora Otakar Veřovský

Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku

Členové: Pavel Čáslava Daniela Filipiová Josef Novotný Božena Sekaninová Milan Špaček

Podvýbory Podvýbor Organizačního výboru Podvýbor pro státní vyznamenání, předseda Přemysl Sobotka Podvýbory Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Podvýbor pro cestovní ruch, předseda Jan Hajda Podvýbor pro dopravu, předseda Jiří Nedoma Podvýbor Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Podvýbor pro předškolní, základní a střední vzdělávání, předseda Zdeněk Janalík

26

KO M I SE SE N ÁT U Předseda: Josef Pavlata

Místopředsedkyně: Liana Janáčková

Předsedkyně: Jitka Seitlová

Místopředsedové: Jaroslav Kubera Josef Kalbáč Martin Mejstřík Jan Nádvorník

Předseda: Josef Kalbáč

Místopředseda: Tomáš Töpfer

Předsedkyně: Daniela Filipiová

Místopředsedové: Adolf Jílek Jiří Nedoma

Předsedkyně: Václava Domšová

Místopředsedové: Josef Vaculík Jiří Žák

Volební komise

Členové: Jan Horník Josef Vaculík Václav Vlček Pavel Čáslava Otakar Veřovský

Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí

Členové: Karel Barták Pavel Čáslava Pavel Eybert Tomáš Grulich Jaromír Jermář

Luděk Sefzig Miroslav Škaloud Otakar Veřovský

Stálá komise Senátu pro ochranu soukromí

Členové: Tomáš Jirsa Oldřich Kužílek Ladislav Macák Jiří Pospíšil Rostislav Slavotínek

Stálá komise Senátu pro práci Kanceláře Senátu Členové: Jan Hálek Eduard Matykiewicz Alena Palečková Igor Petrov Božena Sekaninová Jiří Stříteský

Stálá komise Senátu pro rozvoj venkova Členové: Vlastimil Balín Jan Hajda Jan Horník Vítězslav Jonáš Václav Koukal Božena Sekaninová

27

Pavel Sušický Karel Šebek Jiří Šneberger Alena Venhodová Josef Zoser

6 . F U N KČ N Í O B D O B Í Předseda: Jiří Oberfalzer

Místopředsedové: Milan Bureš Liana Janáčková Milan Špaček

Předsedkyně: Jiřina Rippelová

Místopředseda: Jaromír Volný

Předseda: Jaromír Štětina

Místopředseda: Miroslav Škaloud

Předseda: Vlastimil Sehnal

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky Členové: Alena Gajdůšková Zdeněk Janalík Adolf Jílek Vlastmil Sehnal Richard Svoboda Tomáš Töpfer

Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Členové: Jana Juřenčáková Petr Pakosta Soňa Paukrtová Petr Pithart Luděk Sefzig Jiří Žák

Dočasná komise Senátu pro posouzení ústavnosti Komunistické strany Čech a Moravy Členové: Vítězslav Jonáš Josef Kalbáč Jiří Liška Martin Mejstřík Bedřich Moldan

Josef Pavlata Josef Vaculík

Dočasná komise Senátu pro zjištění osob z politických důvodů zadržených, vězněných a jinak perzekvovaných běloruským režimem Členové: Tomáš Jirsa Martin Mejstřík Jiří Nedoma Petr Pithart Karel Šebek

Milan Štěch Jaromír Štětina

Ověřovatelé Senátu Karel Barták Tomáš Grulich Jaromír Jermář Martin Mejstřík Josef Novotný Josef Pavlata Jiřina Rippelová Jitka Seitlová Rostislav Slavotínek Jaromír Štětina

28

PA R L A M E N T N Í D E L EG AC E Stálé delegace Parlamentu České republiky do meziparlamentních organizací zástupci Senátu Stálá delegace Parlamentu České republiky do Euro-středomořského parlamentního shromáždění Václav Roubíček Stálá delegace Parlamentu České republiky do Meziparlamentní unie Ivo Bárek, Karel Barták, Jiří Pospíšil, Tomáš Julínek Stálá delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění NATO Vítězslav Vavroušek, Alexandr Vondra náhradníci: Jiří Nedoma, Rostislav Slavotínek Stálá delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Jiří Liška, Jaromír Štětina, Jaromír Volný Stálá delegace Parlamentu České republiky do Parlamentního shromáždění Rady Evropy Daniela Filipiová, Alena Gajdůšková náhradníci: Tomáš Jirsa, Richard Sequens Stálá delegace Parlamentu České republiky do Středoevropské iniciativy Josef Kalbáč, František Kopecký, Jiřina Rippelová Stálá delegace Parlamentu České republiky do ZEU-Prozatímního shromáždění pro evropskou bezpečnost a obranu Liana Janáčková, Alena Palečková náhradníci: Jiří Oberfalzer, Josef Vaculík

29

S E N ÁT O R S K É K LU B Y Senátorský klub ODS

Senátorský klub ČSSD

Klub otevřené demokracie

počet členů 41

počet členů 12

počet členů 7

Předseda: Tomáš Julínek Místopředsedové: Daniela Filipiová Jiří Stříteský Richard Svoboda Miroslav Škaloud Členové předsednictva: Jaroslav Kubera Jiří Oberfalzer Petr Pakosta Vlastimil Sehnal

Předsedkyně: Alena Gajdůšková 1. místopředseda: Ladislav Macák Místopředseda: Jaromír Jermář

Předsedkyně: Soňa Paukrtová Místopředseda: Richard Sequens

Členové: Ivan Adamec Milan Bureš Pavel Čáslava Pavel Eybert Tomáš Grulich Jan Hálek Zdeněk Janalík Tomáš Jirsa Vitězslav Jonáš František Kopecký Jiří Liška Bedřich Moldan Jan Nádvorník Jiří Nedoma Alena Palečková Josef Pavlata Miloslav Pelc Jiří Pospíšil Václav Roubíček Luděk Sefzig Přemysl Sobotka Pavel Sušický Karel Šebek Jiří Šneberger Karel Tejnora Tomáš Töpfer Vítězslav Vavroušek Alena Venhodová Václav Vlček Jaromír Volný Alexandr Vondra Jiří Žák

Členové: Ivo Bárek Jan Hajda Jan Rakušan Jiřina Rippelová Božena Sekaninová Ladislav Svoboda Milan Štěch Otakar Veřovský Petr Vícha

Senátorský klub KDU-ČSL

Senátorský klub SNK počet členů 7 Předseda: Josef Novotný Místopředsedkyně: Jitka Seitlová

počet členů 11 Předseda: Adolf Jílek 1. místopředseda: Josef Kalbáč Místopředsedové: Milan Špaček Josef Vaculík Členové: Karel Barták Jiří Čunek Václav Jehlička Václav Koukal Ludmila Müllerová Petr Pithart Rostislav Slavotínek

Seznam použitých zkratek ODS KSČM KDU-ČSL ČSSD NK SNK ED ED NEZ „NSK“ CZ SOS US-DEU US-DEU/ODA ODA SZ LiRA HNHRM

Členové: Jan Horník Martin Mejstřík Karel Schwarzenberg Jaromír Štětina Jiří Zlatuška

Občanská demokratická strana Komunistická strana Čech a Moravy Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová Česká strana sociálně demokratická Nezávislí kandidáti Sdružení nezávislých kandidátů Evropští demokraté Evropští demokraté Nezávislí Nezávislí starostové pro kraj Cesta změny Strana pro otevřenou společnost Unie svobody-Demokratická unie Koalice Unie svobody-Demokratická unie, Občanská demokratická aliance Občanská demokratická aliance Strana zelených Liberální reformní strana Hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst

30

Členové: Václava Domšová Liana Janáčková Jana Juřenčáková Igor Petrov Josef Zoser

Senátoři nezařazení do klubu Vlastimil Balín (KSČM) Eduard Matykiewicz (KSČM)

N Á ZO R

P O T Ř EBU JE

Č E S K Á R E P U B L I K A N O V O U Ú S TAV U ?

Václav Havel, bývalý prezident, jako už mnohokrát dříve, velmi trefně a s nadhledem glosoval dění v české politice. Po červnových volbách se občané znovu nestačí divit, co všechno je u nás ještě v politice možné, a jsou právem rozladěni z několika měsíců se táhnoucích jednání vrcholných politiků, která však dosud nemají žádné rozumné východisko. V tom případě se zdá jako naprosto logické označit naši ústavu za nedostatečnou a špatně napsanou. I Václav Havel chce „novou, krátkou, stručnou a srozumitelnou ústavu“, a to během několika let. Dlouhodobě sleduji diskuze o ústavě a všechny snahy o její úpravy, nebo dokonce přepracování. Jako bývalá členka Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury nemohu souhlasit s Havlovým názorem vytvořit novou ústavu. Ústava byla sice připravována v hektické době během pěti měsíců před vznikem samostatné České republiky k 1. lednu 1993, ale všichni zúčastnění byli vedeni upřímnou snahou vytvořit kvalitní základ řádu vlády a správy státu. Vychází z Ústavní listiny z roku 1920 a je založena na myšlence dělby moci a na kontrolních mechanismech uvnitř každé z těchto mocí. Proto tedy Poslanecká sněmovna a Senát, prezident republiky a vláda, Ústavní soud a soudy všech stupňů stojí proti sobě vždy jako protiváhy. Podle mého názoru máme velmi dobrý základ, se kterým je potřeba se sžít a vytvořit určité zvyklosti. Krizi nezpůsobují nedostatky v naší ústavě, ale nedostatek politické kultury v této zemi. Všichni zúčastnění aktéři mohou podle ústavy jednat mnohem rychleji, než jednají, musí však u nich převládnout vůle dohodnout se a konat. Je pouze chimérou, že by nám pomohla ústava rozepsaná do detailů. Určitě by potom nastaly další situace, které nikdo nepředpokládal. A navíc by se pak jed-

nalo o ústavu „složitou, dlouhou a nesrozumitelnou“. Ovšem největší úskalí při přepisování naší ústavy vidím ve stranickém a účelovém vidění důsledků změn. Jinak řečeno, obávám se, že by se nová ústava stala předmětem politických obchodů „něco za něco“ a nebyla by vyváženým nadstranickým dokumentem. Po 13 letech zkušeností opravdu nepotřebujeme novou ústavu, tak krátká doba nestačí k tomu, aby si ústava získala svoji vážnost. Bylo by dobré, kdyby všechny „krize“ vedly k hlubšímu zamyšlení nad smyslem ústavy a k vytváření praktických postupů. Mohou být dobrou příležitostí, jak do debaty o ústavě zapojit i širokou veřejnost. Zároveň se všichni občané mohou v ústavě, která má dnes necelých 20 stránek, lépe orientovat a naučit se ji dobře znát. Přes všechny výhrady k návrhu na přepisování ústavy je možné a vhodné učinit změny, o kterých se mluví dostatečně dlouho. K tomu ale chybí dostatek politické vůle, jako v případě omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Ústava si zaslouží určitá zpřesnění nebo doplnění, ale varovala bych před přijímáním zdánlivě jednoduchých řešení. Pokud bude poslanců lichý počet, např. 199, můžeme se někdy v budoucnu dočkat stejného patu při třetím kole volby prezidenta, kdy se sčítají hlasy poslanců a senátorů. Těch je mimochodem ze stejného důvodu 81. Dalšími tématy k zamyšlení jsou pravomoci prezidenta, jmenování ústavních soudců, postavení ČNB a NKÚ. V rozladění, které nyní prožíváme, vidím přesto jedno velké plus. K ústavě se znovu obrací pozornost jak laiků, tak odborníků a zdá se, že se konečně bude diskutovat i jinde než ve výše zmíněné komisi Senátu. Nepřepisujme ústavu, ale hledejme širokou politickou shodu na úpravách, které ústavu doplní a zpřesní. Jako v mnoha podobných případech není špatná ústava, ale spíše úmysly těch, kteří ji vykládají po svém nebo chtějí její ustanovení obcházet. Ing. Helena Rögnerová, senátorka v letech 2000–2006

31

N Á ZO R

Z K VA L I T NĚNÍ

Č E S K É L EG I S L AT I V Y

V minulém čísle časopisu jsme vám nabídli článek senátorky Soni Paukrtové s názvem Opravdu musí být tolik zákonů? S. Paukrtová jako členka Stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury se dlouhodobě snaží o zefektivnění legislativního procesu v naší republice. Brojí zejména proti přebujelému přijímání zákonů a připravuje návrh na omezení počtu novelizací jednotlivých zákonů. Článek s vysvětlením daného stavu a s návrhem na řešení problémů v české legislativě našel u čtenářů odezvu, také proto vám dnes nabízíme pohled „z druhé strany“, pohled jednoho z našich čtenářů. Vážená paní senátorko, s velkým zájmem jsem si přečetl Váš článek v časopise Senát. Nejsem sice právník (jsem fyzik), ale jsem z právnické rodiny. Můj otec (nyní 94 let) pracoval 27 let v legislativním odboru Ministerstva financí.

Plně s Vámi souhlasím, že je třeba zkvalitnit celý legislativní proces. Pro regulaci lidského chování mají smysl jen zákony stručné, logické a přehledné, které odpovídají našemu právnímu povědomí a přirozenému smyslu pro spravedlnost. Potom se dá předpokládat, že je lidé budou znát, přijmou je za své a budou se jimi řídit. Jinou otázkou je ovšem úroveň naší justice… Mám jisté pochybnosti o tom, zda ta opatření, která navrhujete, budou dostatečně účinná. Můj otec říká, že za jeho doby musely všechny zákony předkládané Parlamentu projít legislativní radou vlády, kterou tvořili nejlepší právníci – legislativci. Podle mých zkušeností technologa elektronických součástek platí princip, že kvalita výrobku odpovídá kvalitě personálu, tzn. odbornosti pracovníků, motivaci a úrovni spolupráce. Poslanecká komora je nejvyšším zákonodárným orgánem; je problematické Parlamentu něco nařizovat. Snad by pomohl tlak veřejnosti. Základní problém vidím v nynějším volebním systému, který preferuje velké strany; způsob vybírání poslanců velkých stran

32

zřejmě nezaručuje, aby se tam dostaly silné, samostatné osobnosti. Rozhodování se potom soustřeďuje v rukou vůdců nejsilnějších stran, čímž se fakticky obchází funkce Parlamentu. Nápravu by mohla přinést změna volebního systému, která by oslabila moc velkých stran a podpořila volbu osvědčených komunálních politiků. Současně by se měla dle mého názoru zavést přímá volba prezidenta a dát mu více pravomocí. To jsou však opatření spíše dlouhodobá. Souhlasím s Vámi také v tom, že by se měla o důležitých zákonech nejprve vést veřejná rozprava. Problém je v tom, že prakticky není kde připomínky veřejnosti publikovat. Všechny velké deníky připomínají spíše bulvár a honí se po senzacích, jejich zpravodajství není často objektivní. Paradoxně jsou jediným „opozičním“ deníkem komunistické Haló noviny. Možná by se mohli členové Senátu zasadit o to, aby seriózní noviny vycházely. V Polsku údajně plní funkci seriózního deníku Gazeta Wyborcza.

Snad by se dalo zatím alespoň prosadit, aby zákonné normy neměly příliš velký rozsah. Ten by mohl předkladatel (ministerstvo) předem stanovit. Pokud by některý poslanec navrhoval změnu či doplnění, musel by současně navrhnout, která ustanovení vynechat. Legislativní rada vlády (předkladatel) by mohla mít právo veta pro případ, že by poslanci změnili zásadně smysl normy. Pokud jde o potřebu novelizace přijatých zákonů, kterou si praxe zpravidla vynucuje, mohla by změny zákonů nahradit rozhodnutí Správního soudu, který by určil závazný výklad sporných ustanovení. Tento způsob fungoval podle mého otce za 1. republiky (soudu předsedal dr. Emil Hácha). To je asi to hlavní, co mám k tématu. Přeji Vám do Vaší práce hodně elánu, doufám, že alespoň mladší generace bude žít ve skutečně právním státě. Ing. Jan Matys, Davle

10 L E T SE N ÁT U

N O VÁ P O D O B A

W W W S T R Á N E K S E N ÁT U

Snahou Senátu Parlamentu ČR je co nejvíce přiblížit svoji práci občanům. Nástrojů, jak to lze učinit, je jistě mnoho, ale tím nejsnazším a v poslední době nejčastěji využívaným prostředkem je webová prezentace. Je vždy a všude snadno dostupná a každý si tam může nalézt tu informaci, která ho právě zajímá. Proto bylo přistoupeno k novému zpracování www stránek Senátu. Tento projekt byl jednou ze součástí celého souboru akcí s cílem připomenout 10. výročí ustavení horní komory. Protože původní www stránky byly co do grafické podoby a struktury již nevyhovující, musel mít projekt tu ambici, aby výsledkem nebyly jen stávající informace v novém kabátě, ale aby byl návštěvník více vtažen do dění v Senátu. Prvním krokem při tvorbě stránek se tak stalo vypracování podrobné studie, ve které jsme si stanovili, kde a jaké informace chceme umístnit, aby vytvořily kompaktní a přehledný celek. Následně pak bylo přikročeno k vypracování nové grafické podoby tak, aby celá prezentace byla dynamická a zároveň uživatelsky příjemná. Nesmíme zapomenout ani na středoškolskou soutěž, díky které jsme získali některé poznatky o podobě a obsahu stránek. Hlavní stránka je členěna do pěti sekcí a každá z nich je pak pro lepší přehled označena jinou barvou – uživatel tedy na první pohled ví, ve které sekci se právě nachází. Orientaci také usnadní použití navigace, pomocí níž se může uživatel snadno vrátit zpět i o několik kroků najednou. Dalším usnadněním v orientaci je pak použití piktogramů pro podobné odkazy. Aby uživatel informace nemusel pouze vyhledávat, použili jsme řadu nejrůznějších infoboxů, které lépe přibližují, co lze pod jednotlivými odkazy nalézt. Tyto infoboxy také seznamují uživatele s nejrůznějšími zajímavostmi, novinkami a důležitými tématy, která právě Senát projednává. Občany-voliče pak budou zcela jistě zajímat informace o výsledku voleb a jednotlivých senátorech. Ty lze vyhledat buď přímo v jejich jmenném seznamu, nebo lze použít vyhledávání senátorů podle adresy (alespoň částečné). Tuto možnost pak zcela jistě uvítá ten, kdo si není úplně jist svým senátorem. Všichni senátoři se také automaticky střídavě objevují v rubrice Medailonek. Na jeho osobní stránce je pak nejen informace o tom, kdy a na jak dlouho byl senátor či senátorka zvolen, jakých orgánů Senátu je členem, jaká je jeho osobní www stránka či kde má svoji kancelář, ale je zde i řada informací o jeho vlastní práci v Senátu. Jde zejména o jeho roli zpravodaje a navrhovatele u jednotlivých tisků nebo přehled o jeho hlasování při jednání Senátu. V současné době probíhají práce na indexaci jednotlivých stenozáznamů, díky kterým zde budeme moci zobrazit i přehled jednotlivých vystoupení senátora na schůzích Senátu. Další důležitou službou je pak notifikační systém. Díky němu si může uživatel objednat informaci, kterou právě potřebuje, například o stavu projednání senátního tisku. Systém pak automaticky hlásí každý krok, k němuž během projednávání tisku došlo, i jaký byl výsledek jednání. Informace, které budou občany určitě zajímat, jsou výsledky hlasování, včetně přehledu, kdo, jak a o čem hlasoval. Mohou tak vidět, jak konkrétně o kterých zákonech hlasoval právě senátor zvolený v jejich volebním obvodě. Pro lepší přehled o akcích, které se v prostorách Senátu konají, byl připraven Kalendář akcí. Zde lze nejenom nalézt akce, které se právě konají, ale je možné si stáhnout a vytisknout i přehledy jednotlivých týdnů. Tato aplikace podobně jako RSS zcela jistě usnadní práci novinářů, kteří o dění v Senátu informují širokou veřejnost. Kdo by pak měl zájem sledovat jednání na schůzích

Senátu a nemohl se jednání přímo účastnit, může využít obrazový či zvukový on-line přenos. Pro uživatele s pomalým připojením se nabízí možnost využití stránky „Průběh schůze Senátu“, kde jsou výsledky každého projednaného bodu bezprostředně zaznamenány. Uživatelé www stránek jistě ocení způsoby a kritéria pro vyhledávání z dokumentů o činnosti Senátu. V neposlední řadě je třeba zmínit, že v rámci co nejvyšší míry trasparentnosti má každý občan přístup ke všem veřejným zakázkám od roku 2004, které vypsala Kancelář Senátu, a to včetně informace o uzavření smlouvy s kým a za jakou cenu. Prezentace obsahuje mnoho dalších zajímavých dokumentů a zajímavostí o činnosti, sídle a historii Senátu, včetně elektronické podoby časopisu Senát, různých kvízů, odborných a naučných textů. Každá uživatelská skupina si jistě najde to své. Závěrem je třeba ještě připomenout, že nové stránky splňují všechny důležité zásady přístupnosti Pravidel pro tvorbu přístupného webu v souladu se zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, a všechny důležité zásady přístupnosti podle metodiky Blind Friendly Web. Věříme, že informace získané na našich stránkách zlepší váš pohled na Senát jako celek a zároveň vám pomohou k získání lepší orientace v právním systému naší země. Ing. František Jakub, vedoucí Kanceláře Senátu Jan Knotek, organizační odbor

33

SE N ÁT O Ř I P R O V E Ř E J N O S T

SEN ÁT

M Í S T O K S E T K ÁVÁ N Í se zúčastnila řada odborníků včetně zástupců ministerstev dopravy a vnitra. Podle předsedy dopravního podvýboru Františka Kopeckého je po nastartované diskuzi o této problematice důležité, aby byly vyřčené podněty uchopeny do legislativního procesu a dotaženy do paragrafového znění změn zákona. Účastníci setkání se shodli, že technické změny musejí předcházet možným změnám filozofie celého zákona.

Mezinárodní seminář o koherenci české obchodní a rozvojové politiky Nad tím, jak zvýšit koherenci české obchodní a rozvojové politiky, se zamýšlel 9. října stejnojmenný mezinárodní seminář, který v Jednacím sále zahájil první místopředseda Senátu Petr Pithart. Účastníci setkání hledali cestu, jak konkrétně může Česká republika lépe sladit činnost jednotlivých ministerstev, která se podílejí na rozdělování prostředků určených na rozvojovou pomoc i na tvorbě politik, jež mají dopad na rozvojové země. Shodli se na tom, že absence zákona o rozvojové spolupráci, který by sladil rozvojové cíle ČR a definoval vznik nových institucí a jejich kompetence, brání zefektivnění a zprůhlednění české rozvojové politiky. Odpověď na otázku, kudy by se měly ubírat možné změny tzv. silničního zákona, dal začátkem října odborný seminář s názvem Zhodnocení aplikace novely zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích a vytipování problémových oblastí pro jeho změnu. Semináře, který připravil senátní Podvýbor pro dopravu Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu,

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek zahájil v polovině října Konferenci Dialog ve zdravotnictví – pacientské organizace, kterou připravil Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku ve spolupráci s Koalicí pro zdraví. Ministr zároveň představil hlavní změny, které resort rozběhl okamžitě s jeho nástupem do funkce. Ministerstvo zdravotnictví podle něj musí fungovat především jako prostředník a koordinátor aktivit, které se dotýkají jak zdravotníků, tak pacientů. Organizace zastřešující jednotlivé skupiny pacientů by měly mít prostor k vyjádření názorů nejen při přípravě nových prováděcích předpisů, ale i při vytváření dlouhodobějšího programu rozvoje a zlepšování zdravotní péče. O tom, že pacientské organizace mají zájem se takovýmto způsobem na změnách ve zdravotnictví podílet, svědčila vystoupení jejich zástupců. O svém místu v dialogu hovořili také představitelé zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Evropský komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti Vladimír Špidla přednesl hlavní projev na konferenci Demokratické občanství v Evropě, kterou na sklonku října uspořádali první místopředseda Senátu Petr Pithart, předsedkyně ANO pro Evropu Monika MacDonagh-Pajerová a Friedrich-Ebert-Stiftung. Ve druhé části konference byla představena kniha Demokracie v Evropě. Poté vystoupilo ještě několik významných řečníků, mezi nimi například politolog Jacques Rupnik, ředitel výzkumu Hans-Dieter Klingemann či filozof Erazim Kohák.

Evropský komisař V. Špidla hovoří na konferenci Demokratické občanství v Evropě

34

SE N ÁT O Ř I P R O V E Ř E J N O S T ku. Jako přednášející vystoupil i přední zahraniční odborník na ekonomii Rolf Dieter Beck.

Účastníci semináře Kochleární implantace u dětí Kochleární implantát umožňující neslyšícím lidem získávat sluchové vjemy se stal 8. listopadu tématem odborného semináře s názvem Kochleární implantace u dětí, který uspořádal Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku. Jeho místopředseda Karel Barták v úvodním projevu ocenil rozvoj lékařských znalostí v tomto oboru. Seminář, který navštívila asi stovka vysoce specializovaných a úzce spolupracujících lékařů, potvrdil, že díky této elektronické náhradě se daří integrace postižených mezi

Letos na podzim uplynulo 55 roků od vydání směrnice komunistických ministrů vnitra, národní bezpečnosti a „spravedlnosti“, podle které byly především v místech odporu proti zakládání zemědělských družstev vystěhovávány rodiny tzv. vesnických boháčů – kulaků mimo jejich bydliště, často na opačný konec republiky. Na seznamech „vesnických boháčů“ se v té době ocitali zemědělci, kteří hospodařili na více než 15 ha půdy. Jsou ale známy také případy, kdy vystěhování postihlo rolníky, odpůrce socialistického združstevňování, kteří hospodařili na daleko menší výměře. Ti, které vystěhování postihlo, byli nuceni opustit své domovy, svoji půdu, a režim se k nim choval prakticky jako k nevolníkům. Například Okresní národní výbor v Třešti rozhodl o „vystěhování rodinného celku“, jak nelidsky komunistická administrativa nazývala rodiny postižených. V Mrákotíně musela opustit svůj domov i 102letá babička. Bohužel, díky mnoha skartacím stále ještě nemáme přesné číslo všech postižených rodin. Nejvyšší odhady hovoří až o 4 tisících rodin. Tento komunistický zločinný experiment nemá v dějinách českého venkova obdoby. Byl to zločin proti lidskosti a genocida na nejlepších českých a moravských sedlácích. Na konci listopadu se v Senátu uskutečnilo Veřejné slyšení k této stále málo připomínané a prakticky nepotrestané kapitole

Veřejné slyšení Právní posouzení vyhánění zemědělských rodin z půdy v 50. letech minulého století slyšící, když např. děti navštěvují běžné školy a nejsou tak odkázány na používání znakové řeči. Ze závěrečné diskuze vyplynulo, že v počtu implantátů ČR zaostává. Navíc chybí včasná diagnostika vad sluchu a provedení operace do 3 let věku, kdy jsou výsledky nejlepší. Cena operace se pohybuje okolo jednoho milionu Kč a hradí ji zdravotní pojišťovny. Náklady jednoznačně vyváží kvalitu dalšího života původně hluchých jedinců. Předseda Senátu Přemysl Sobotka zahájil o týden později mezinárodní konferenci s názvem Zahraniční zkušenosti s financováním zdravotní péče. Na konferenci, která se uskutečnila za účasti dalších senátorů v zaplněném Jednacím sále, zazněly především praktické zkušenosti s financováním této péče v zahraničí. Připravenost České republiky na euro hodnotila konference, kterou 21. listopadu zorganizoval Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu spolu s IREAS, Institutem pro strukturální politiku a Konrad-Adenauer-Stiftung. V úvodu vystoupil místopředseda Výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu Ivan Adamec. Cílem konference bylo informovat zástupce z podnikatelské, veřejné, akademické a neziskové sféry o procesu přistoupení ČR do evropské měnové unie a o současném stavu příprav země na zavedení eura. Diskutovalo se také o předpokládaných dopadech a problematických souvislostech s přijetím eura v Čes-

komunistické vlády. Tématem slyšení bylo Právní posouzení vyhánění zemědělských rodin z půdy v 50. letech minulého století. „Veřejné slyšení jsme organizovali spolu s Konfederací politických vězňů. Potěšilo mě, že se jej zúčastnili špičky české justice, přední historici a především ještě někteří postižení nebo jejich potomci. Cílem Veřejného slyšení je snaha prohlásit toto bezpráví za zločin proti lidskosti a přispět tak k odsouzení a potrestání viníků,“ řekl předseda Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice V. Jehlička, který celé jednání řídil.

Místopředsedkyně Ústavního soudu E. Wagnerová a ministryně obrany V. Parkanová na veřejném slyšení

35

SE N ÁT O Ř I P R O V E Ř E J N O S T U příležitosti prvního výročí od smrti televizního střihače Michala Velíška uspořádala Nadace ADRA v Jednacím sále Valdštejnského paláce seminář „Učíme se chránit sebe a druhé“. Záštitu nad akcí převzal Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost. Smyslem semináře, který zahájil místopředseda výboru Josef Zoser, bylo nejen vzdát hold tomu, kdo svými činy projevuje svou občanskou a lidskou statečnost, ale zároveň zvýšit povědomí veřejnosti o právní a osobní situaci lidí, kteří se v ČR rozhodli bránit druhé, či případně o situaci jejich pozůstalých. V průběhu semináře, který poskytl prostor k odborné diskusi zákonodárců z obou komor Parlamentu, právníků, zástupců Policie ČR či Hasičského záchranného sboru, byla udělena první Cena Michala Velíška. Tu předala vdova Iva Velíšková Aleši Babinskému, mladému muži z Karviné, který se zastal sanitářky napadené na porodním sále skupinou násilníků. Předávání cen vítězům soutěže Vesnice roku 2006 Slavnostní shromáždění vítězů soutěže Vesnice roku 2006 se uskutečnilo v Hlavním sále pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky, který spolu s předsedkyní Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Václavou Domšovou předal oceněným obcím pamětní list a pamětní stříbrnou medaili Senátu PČR. Setkání se zúčastnili také europoslanec a předseda Svazu měst a obcí ČR Oldřich Vlasák, předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala, předseda Komory malých obcí Josef Bezdíček a náměstek ministra pro místní rozvoj Jiří Vačkář. Zástupci obcí vedle uznání jejich práce a díků obdrželi z rukou předsedy Senátu Přemysla Sobotky také reprezentativní publikaci o Valdštejnském paláci. Přítomní ocenili práci Senátu pro český venkov i činnost Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova. Vesnicí roku se pro rok 2006 stala obec Liptál ze Zlínského kraje. Vernisáž textů loni tragicky zesnulého Michala Tošovského uspořádalo v Hlavním sále občanské sdružení e-Stát. Vernisáž se konala pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky a za účasti předsedy vlády Mirka Topolánka. Součástí vernisáže bylo předání ceny Michala Tošovského za boj proti byrokracii. Prvním laureátem ceny se stal prezident Václav Klaus, který již před deseti lety ve funkci premiéra inicioval vznik Komise pro odstraňování byrokracie.

Účastníci slavnostního předávání ceny Michala Tošovského

36

Konferenci Budoucnost českého exportu – jak zajistit rovné podmínky pro malé a střední podniky uspořádala v Hlavním sále Unie malých a středních podniků ČR spolu s Výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Jeho člen Jiří Nedoma přivítal účastníky a konferenci zahájil. V jejím průběhu bylo prezentováno tzv. Exportní desatero – návrhy změn vedoucí ke zvýšení podílu českých malých a středních podniků na vývozu a úspěšnějšímu prosazování českých firem na zahraničních trzích. Vedle zhodnocení současné vládní podpory a perspektivy exportu českých podniků se diskutující zabývali také problémy, se kterými se čeští vývozci potýkají, a zároveň změnami, které požadují. Konference Budoucnost regionální politiky v EU se konala v Hlavním sále pod záštitou místopředsedy Senátu Edvarda Outraty. Zúčastnili se jí zástupci Evropské investiční banky, Ministerstva pro místní rozvoj, Ústavu mezinárodních vztahů, Výboru regionů a dalších evropských i národních institucí. Hosté se ve svých příspěvcích věnovali zejména praktickým zkušenostem „starých“ a „nových“ členských zemí EU a zemí přistupujících do EU, realizaci regionální politiky EU a jejímu budoucímu rozvoji v kontextu institucionálních a rozpočtových reforem v období 2007 – 2013. Senátorky a senátoři se sešli v lednu na pravidelném každoročním setkání s diplomaty ve Valdštejnském paláci. Předseda Senátu

SE N ÁT O Ř I P R O V E Ř E J N O S T

Setkání senátorek a senátorů s diplomaty Přemysl Sobotka ve svém uvítacím projevu hovořil o rostoucím významu Senátu. Popřál přítomným diplomatům, jichž letos přišlo přes osmdesát, úspěšný a mírový rok 2007 a ocenil jejich dobrou spolupráci se Senátem. „Jsem velice rád, že po celou dobu pro vás zůstal český Senát jako horní komora našeho Parlamentu spolehlivým partnerem a symbolem seriózní zahraniční politiky,“ uvedl mimo jiné P. Sobotka. „Vás diplomaty považuji za mosty mezi národy. Váš vliv stále roste s významnou rolí obohacovat nejen vztahy jednotlivých zemí, ale i kvalitu života v nich,“ dodal předseda Senátu. Zdravici za velvyslance přednesl doyen diplomatického sboru apoštolský nuncius Diego Causer. Krátce pohovořil o současné politické situaci a vyzdvihl, že v české společnosti převládá optimismus k současnému politickému dění. U příležitosti 10. výročí podpisu Česko-německé deklarace spolupořádal první místopředseda Senátu Petr Pithart konferenci „10 let Česko-německé deklarace – milník pro dobré sousedství v Evropě?“. Účastníci konference si nejprve krátce připomněli proces vzniku a nejdůležitější body Deklarace, poté měli možnost účastnit se diskusního panelu a mluvit o současných česko-německých vztazích a jejich budoucnosti. Konference se pokusila dát odpověď na otázku, zdali tento dokument představuje vhodný rámec dobrého sousedství ve středu Evropy i do budoucnosti. Konference se konala za účasti velvyslanců obou zemí a celé řady významných hostů z Čech i sousedního Německa.

Pod záštitou předsedy Senátu Přemysla Sobotky se 26. ledna konalo v historických prostorách sídla Senátu slavnostní shromáždění, jehož účastníci si připomněli Den památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. S hlavním projevem vystoupil předseda Senátu Přemysl Sobotka, dále předseda vlády ČR Mirek Topolánek, Erika Bezdíčková, bývalá vězeňkyně koncentračního tábora Osvětim, Jarmila Balážová, publicistka a Christoph Heubner, výkonný viceprezident Mezinárodního osvětimského výboru. „Český Senát byl jeden z prvních, který se

Den památky obětí holokaustu ozval proti zpochybňování holokaustu, které naposledy zaznělo loni v prosinci z iránského Teheránu, a svůj odmítavý postoj k rozmělňování tohoto zla vyjádřil v deklaraci, která odmítá zlehčování zločinů proti lidskosti. Ve svém důsledku zpochybňování takových zločinů je cestou k dalšímu utrpení, k dalšímu masovému násilí a já se domnívám, že toto už do našeho světa nepatří,“ řekl mimo jiné Přemysl Sobotka, který senátní deklaraci inicioval. „Jsem přesvědčen, že všechny demokratické parlamenty se nějakou formou k iniciativě našeho Senátu připojí, neboť role parlamentů jako nástroje demokracie stojí a padá s dodržováním lidských práv, lidské důstojnosti,“ uzavřel předseda Senátu.

Konference 10 let Česko-německé deklarace

Pozn. Podrobný souhrn všech seminářů, konferencí a kulturních aktivit Senátu ve 4. čtvrtletí naleznete na adrese: www.senat.cz/informace/casopis.html

37

SE N ÁT O Ř I V R EGI O N EC H volební obvod č. 9 – Plzeň-město SENÁTOR RICHARD SEQUENS Na Štědrý den v poledne proběhla na plzeňském náměstí Republiky mimořádná akce – rozdávání vánoční polévky a vánočního cukroví plzeňským bezdomovcům. V rolích obsluhujícího personálu se představili plzeňský primátor Pavel Rödl a senátor za obvod Plzeň-město Richard Sequens. Oba hlavní aktéři by rádi v pořádání této nebo podobné akce pokračovali i v letech příštích.

VO 9

–

ýd Štědr

en v

oční kliniky Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem v roce 1993 uvedl do života. Sympozium bylo zaměřeno na nejmodernější výzkumy a léčbu zeleného zákalu. Pavel Sušický zde také prezentoval výsledky svého patnáctiletého výzkumu, který se zabýval psychickými a sociálními aspekty této nemoci.

VO 31 – Oftalm

lei

ologická konf

erence

VO

Plzni

VO

ka

nizaci se setkávají vojenští letci různých životních a profesních osudů. Tato skutečnost je příkladem postupného smiřování dříve názorově vzdálených skupin, a to rozhodně není v naší společnosti samozřejmostí. Jsem rád, že se tito lidé o náš veřejný život aktivně zajímají. Jejich životní zkušenosti jsou pro nás velmi cenné,“ řekl mimo jiné senátor Barták.

VO 12 –

ní pa Odhale

mětní d

volební obvod č. 12 – Strakonice SENÁTOR JOSEF KALBÁČ 30. září proběhlo odhalení pamětní desky českému herci a písničkáři Karlu Hašlerovi přímo v objektu koncentračního tábora v Mauthausenu, kde byl umučen. Pietního aktu se zúčastnil velvyslanec ČR pan Rudolf Jindrák, pan senátor Josef Kalbáč a kulturní klub Čechů a Slováků v Rakousku spolu s Rakousko-českou společností ve Vídni, kteří se zvláště o odhalení desky zasloužili. Volební obvod č. 31 – Ústí nad Labem SENÁTOR PAVEL SUŠICKÝ 26. října se konal v Ústí nad Labem již XVII. oftalmologický den pod záštitou senátora Pavla Sušického. Ten také toto celostátní setkání očních lékařů jako primář

39 –

Kře

st k

ci v S

enátu

nihy

esky volební obvod č. 39 – Trutnov SENÁTOR IVAN ADAMEC Malou slavnost zažil koncem října volební obvod Trutnov, a to u příležitosti křtu knihy Ing. Vlastimila Šubrta „Povídky do šuplíku“. V tomto takřka autobiografickém díle zužitkovává autor nejen své zkušenosti z práce ve veřejné správě, ale i v Senátu, kde působil v letech 1996–2002. S některými povídkami jste se mohli setkat již v minulém čísle časopisu Senát. Slavnostního křtu knihy se mimo jiných účastnil i stávající senátor obvodu Ivan Adamec. volební obvod č. 45 – Hradec Králové SENÁTOR KAREL BARTÁK V rámci oslav desátého výročí vzniku Senátu přijali královéhradečtí vojenští letci-veteráni pozvání senátora Karla Bartáka k návštěvě horní komory našeho Parlamentu. Nejdříve si prohlédli prostory Senátu a Valdštejnské zahrady, poté s nimi pan senátor v Hlavním sále besedoval. „Mezi letci mám mnoho opravdových přátel, kterých si hluboce vážím. V této orga-

38

Let 45 –

VO 48 – Zdoben

í perníčků

volební obvod č. 48 – Rychnov nad Kněžnou SENÁTORKA VÁCLAVA DOMŠOVÁ V množství předvánočních akcí ve svém volebním obvodu si senátorka Václava Domšová našla čas i na to, aby při Adventních dílnách v Základní škole v Deštném v Orlických horách předvedla ukázku zdobení vánočních perníčků. Kdysi si totiž touto činností i přivydělávala. Kromě zdobení perníčků se žáci, ale i další návštěvníci školy sami podíleli na výrobě vánočních svíček, ozdob, svícnů, malovali na sklo apod. Akce se velmi vydařila ke spokojenosti všech. volební obvod č. 51 – Žďár nad Sázavou SENÁTOR JOSEF NOVOTNÝ Koncem listopadu se konalo v Senátu při příležitosti pětileté účasti České republiky v programu Zelená stuha Evropy slavnostní zasedání, jehož součástí bylo i vysazení potomka Zpívající lípy do areálu Národní kulturní památky Vyšehrad. Kromě sta-

SE N ÁT O Ř I V R EGI O N EC H rostů ze všech koutů republiky a manželů Dvořáčkových z Bystřice nad Pernštejnem, kteří Vyšehradu strom věnovali, se slavnostního vysazení zúčastnil také senátor Josef Novotný. „Měl jsem tu čest na Vyšehradě lípu zasadit a nevynechám žádnou příležitost, abych zkontroloval, jak roste. Kousek Vysočiny teď máme i v Praze, a kdo se přijde podívat vždy v celou hodinu, zvonkohra sousedního chrámu mu připomene zpěv lípy tak, jak se to sešlo právě při slavnostním sázení,“ prohlásil senátor.

VO

51

–Z

pív

ajíc

í líp

a

do

volební obvod č. 55 – Brno-město SENÁTOR TOMÁŠ JULÍNEK Evropský týden atletiky v Brně je ojedinělý projekt, v jehož rámci probíhá závod žákovských kategorií jedenácti až patnáctiletých dětí z celé Evropy, zároveň je pořádán „Memoriál Zdeňka Procházky ve skoku dalekém mužů“, který svými výkony láká tradičně nejlepší dálkaře z Česka a okolních zemí. Spojením obou podniků se závodem „High jump Brno 2006“ vznikla letos v září masová sportovní podívaná, na které se představilo okolo šesti set mladých sportovců. Celou akci podpořili světové atletické celebrity i odchovanci brněnské atletiky, ambasadory se stali Šárka Kašpárková, mistryně světa v trojskoku, bronzová medailistka z OH, mnohonásobná mistryně České republiky, česká rekordmanka v trojskoku, ceny mladým sportovcům předával senátor Tomáš Julínek a senátor Richard Svoboda.

VO 55 –

Evrops

ký týde

n atletik

Všichni se také oblékli do historických kostýmů, aby navodili atmosféru konce 19. století. Senátor Ivo Bárek předal také řediteli knihovny dr. Raškovi do knižního fondu knihu o Valdštejnském paláci. volební obvod č. 81 – Uherské Hradiště SENÁTOR JOSEF VACULÍK 16. prosince se již popáté uskutečnilo předvánoční zpívání s názvem Došli sme k vám na koledu…, které pořádala obec Velká nad Veličkou ve spolupráci s Agenturou AV a Masarykovou základní školou pod záštitou senátora Josefa Vaculíka. V předminulém roce ovládly „zpěvy“ mužské sbory a byly zastoupeny v tak hojném počtu, že vytvořily doposud držící celorepublikový rekord v počtu krojovaných (268 zpěváků z 23 sborů). Tentokrát pozval pořadatel menší počet účinkujících a pro změnu ženské sbory z Hrubé Vrbky, Javorníku, Velké nad Veličkou, Dolních Bojanovic, Strání, Dubňan a Vacenovic. Vánoční koledování pokračovalo v řadě

y

VO 81 –

vání v Koledo

Buchlo

vicích

VO

52

–V yso

ká

volební obvod č. 52 – Jihlava SENÁTOR VÁCLAV JEHLIČKA

ško

la p

oly

tec

V závěru roku 2004 vznikla na základě zákona č. 375/2004 Sb. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Jde o historicky první samostatnou vysokou školu na území kraje Vysočina. Schválení příslušného zákona předcházelo dlouholeté úsilí představitelů kraje, města Jihlavy a regionálních politiků. Mezi ně od samého počátku patřil senátor Václav Jehlička. Jeho dlouholetá spolupráce s vedením Vyšší odborné školy, která byla předchůdkyní dnešní Vysoké školy polytechnické, a jeho tvrdošíjné prosazování tohoto záměru zcela určitě přispělo k tomu, že na začátku prosince loňského roku byl zvolen předsedou první Správní rady nové vysoké školy. V devítičlenném orgánu je jeho zástupcem hejtman Vysočiny Miloš Vystrčil.

hni

cká

VO 57 –

110. vý

ročí kn

volební obvod č. 57 – Vyškov SENÁTOR IVO BÁREK V sobotu 25. listopadu se uskutečnila v prostorách Knihovny Karla Dvořáčka oslava 110. výročí vzniku veřejné knihovny ve Vyškově. Akce se pořádala pod záštitou a za účasti senátora Ivo Bárka a starosty města Vyškov Petra Hájka. Zaměstnanci připravili pro hosty bohatý program a expozici o vývoji a historii knihovnictví ve Vyškově.

39

ihovny

skop

ů

obcí regionu Slovácka i v následujících dnech. Senátor Vaculík se aktivně zúčastnil dvou vánočních koncertů na zámku v Buchlovicích, kde se diváci mohli připojit k putování Marie a Josefa z Nazareta do Betléma i s živým oslíkem. Společně se svou dcerou si také zazpíval dojemné dueto na třech představeních jeho domovského Folklorního studia v kostelech v Buchlovicích, Zlechově a Spytihněvi.

10 L E T SE N ÁT U

S OU T Ě Ž E

K 10. V Ý R O Č Í S E N ÁT U ké školy Buštěhrad byla ohodnocena mimo soutěž, protože nesplňovala kritéria rozměrů. „Musím přiznat, že jsem se již jako předseda či porotce účastnil soutěží s vyšší výtvarnou úrovní. Je však potěšitelné, že na většině výkresů bylo patrné, jak dobře se žáci s prací senátorů v jednotlivých obvodech seznámili,“ uvedl při hodnocení V. Jehlička. Výsledky: A) mladší žáci 1. cena Miroslava Blechová, ZUŠ Poděbradova, Přeštice 2. cena Angelika Junková, ZŠ Fr. Kupky, Dobruška 3. cena Eliška Špačková, ZŠ a MŠ Kuřimská, Moravské Knínice 4. cena Petr Bezděk, ZUŠ Poděbradova, Přeštice 5. cena Tereza Kovářová, Výtvarný spolek Hruška, Praha 5

Jednou z posledních aktivit, které připravila Kancelář Senátu k připomenutí 10. výročí ustavení českého Senátu, bylo vyhodnocení soutěží pro děti a mládež. Výtvarná soutěž pro děti do 15 let a literárně-vědomostní pro studenty středních škol byly vyhlášeny na jaře loňského roku, uzávěrka byla 31. října. Slavnostní vyhlášení vítězů se uskutečnilo 4. prosince v Jednacím sále, kam vedle účastníků soutěží a jejich doprovodu byli pozváni i úspěšní luštitelé vědomostního kvízu o Senátu, který byl během roku vystaven na internetových stránkách Senátu.

Výtvarná soutěž V rámci výtvarné soutěže se žáci zajímali o práci senátora v regionu. Soutěžilo 96 žáků z 19 škol ze 17 senátorských volebních obvodů. Odborná porota pod vedením předsedy Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice senátora Václava Jehličky, který je také uznávaným pedagogem výtvarného umění, vyhodnotila 11 prací, přičemž kolektivní práce Základní umělec-

Mirosla

va Blec

hová

Angelika Junk

B) starší 1. cena 2. cena 3. cena 4. cena 5. cena

žáci Tereza Pastýřiková, 3. základní škola, Most Marika Kotásková, ZUŠ Bedřicha Smetany, Karviná Radim Studeník, ZŠ Vlára, Slavičín Miriam Okresová, ZUŠ Bedřicha Smetany, Karviná Veronika Mazurková, ZŠ Machov

Literárně-vědomostní soutěž Soutěž pro studenty středních škol se skládala ze dvou částí. V první části měli studenti napsat svoji představu o Parlamentu ve druhé polovině 21. století. Soutěže se zúčastnilo 11 prací ze sedmi škol. Nejpočetněji bylo zastoupeno Gymnázium Moravský Krumlov, kde soutěžilo 5 studentů. Jak nám prozradila paní profesorka Lenka Faltýnková, zařadila toto téma do náplně hodiny společenských věd a pracovaly na něm dvě třídy, tedy 40 žáků. Do „finále“ v Senátu nakonec jelo pět studentů. Všechny práce v soutěži byly velmi zajímavé, v několika případech studenti prokázali o bikamerálním systému velké znalosti. Některé eseje byly zaměřeny filozoficky, jiné se zcela konkrétně pouštěly do kritiky práce současných zákonodárců. Našlo se několik bizarních nápadů jako ze sci-fi, ale i pár velmi zajímavých myšlenek, kterými by se náš současný politický systém mohl inspirovat.

Eliška Špačko ová

40

vá

10 L E T SE N ÁT U

Sepsáním práce však soutěž nekončila. Studenti museli své myšlenky a názory obhájit před odbornou porotou, které předsedal doc. JUDr. Jan Kysela, tajemník Stálé komise Senátu pro Ústavu ČR a parlamentní procedury, renomovaný politolog a zároveň pedagog na Právnické fakultě UK. Nutno říci, že porotu velmi příjemně překvapila úroveň vystoupení jednotlivých studentů, jejich vyjadřovací schopnosti a vesměs velmi vysoké povědomí o otázkách bikameralismu. Jejich více či méně vytříbený projev pak hrál velkou roli při vyhodnocení vítězných prací. Vzhledem k úrovni prací i vystupování porota udělila i dvě čestná uznání. „Mezi klasické funkce parlamentů jako zastupitelských sborů patří informování veřejnosti o dění v nejvyšších patrech politiky a o podobě ústavního a politického systému. Tím parlamenty přispívají ke vzdělávání v tom, co znamená být občanem demokratického právního státu. Je velmi potěšitelné zjistit, že úsilí českého Senátu při práci s veřejností nachází odezvu také mezi „náctiletými“, neboť právě oni jsou budoucími voliči, politiky a veřejnými úředníky,“ řekl při předávání cen vítězům předseda poroty Jan Kysela.

Výsledky: 1. místo 2. místo

Lucie Dvořáčková, Gymnázium Tišnov Veronika Valentová, Čs. akademie obchodní, Praha 3. místo Hana Kotková, Gymnázium Moravský Krumlov čestné uznání Miroslav Hyrman, Gymnázium a SOŠe Vimperk Iva Janderová, Gymnázium Moravský Krumlov Vítězné práce z literárně-vědomostní soutěže si můžete přečíst ve vkládané příloze tohoto čísla. Součástí slavnostního odpoledne v Senátu bylo i odměnění účastníků znalostního kvízu o Senátu. Kvíz byl uveřejněn na webových stránkách Senátu od dubna do konce října. Své znalosti o Senátu si mohl ověřit každý na 25 otázkách. Ti, kteří dosáhli plný počet bodů, pak byli pozváni do Valdštejnského paláce. Mgr. Květa Kozáková, oddělení styku s veřejností KS

Radim Tereza P

astýřik

ová

Marika

Kotásk

ová

41

Studen

ík

PA R L A M E N TA R I S M U S

D Ě J I N Y S TAV O V S T V Í A PA R L A M E N TA R I S M U V Č E S K ÝC H Z E M Í C H S TÁ L Á V Ý S TAVA V SE N ÁT U Přinášíme druhé pokračování informací z výstavy Dějiny stavovství a parlamentarismu v českých zemích. V minulém čísle jste se mohli dočíst o počátcích stavovského zřízení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a o českém zemském sněmu ve středověku: 13.–15. století. Nyní pokračujeme přes stavovskou monarchii až do 1. poloviny 18. století. Výstava je přístupná na prvním nádvoří Valdštejnského paláce.

3. Český stát jako stavovská monarchie (15. a 16. století) Obnovení panovnické moci za Jiřího z Poděbrad ani v nejmenším neoslabilo získané pozice českých stavů. Za vlády Jagellonců (1471–1526) naopak postavení panovníka nadále oslabovalo a panovník byl stavy vnímán pouze jako první mezi rovnými. Výmluvné svědectví o jeho postavení skýtá dvojznačný výrok stavů: „Ty jsi náš pán a my jsme tvoji páni.“ Český stát se stal stavovskou monarchií, kde panovník plnil především roli pouhého představitele státu a stavovské obce. Skutečnou moc měly již stavy. Zemský soud a zemský sněm se v této době staly hlavním fórem stavovské obce. Sněmovní usnesení (zákony) zapisovaná do zemských desek tvořila vedle nálezů zemského soudu důležitý pramen práva. Stavy se cítily natolik sebevědomými, že samy přistoupily k zapsání zemského práva. V roce 1500 tak vznikl první česky psaný zákoník známý jako Vladislavské zřízení zemské. Zemský sněm svolával výhradně panovník, v době bezkráloví jeho zástupci (zemský správce, místodržitel apod.). Jednání sně-

Zemský soud s Ferdinandem

42

mů pak probíhala na základě králových propozic nebo návrhů sněmovníků. Sněmy buď jednaly v plénu, nebo dle svých jednotlivých kurií (panská, rytířská, městská). Uvnitř kurií rozhodovala většina hlasů, ale ne každý hlas měl zřejmě stejnou váhu (hovoří se někdy o tzv. vážení hlasů). Pro přijetí sněmovního usnesení však bylo zapotřebí souhlasu všech kurií. Sněmovní usnesení zpravidla nabývalo platnosti spolu s královským podpisem a zanesením do zemských desek. Významné postavení vedle sněmů a soudů získali ve stavovském státě stavovští úředníci, na jejichž výběr měly stavovské obce bezprostřední vliv. Zemští úředníci jmenovaní králem z řad stavů představovali jakési středověké ministry. Nejdůležitějším úřadem se stala česká dvorská kancelář. Kancléř opatrující královskou pečeť v době stavovské monarchie spolupodepisoval spolu s králem všechny listiny a zajišťoval tak souhlas stavů s jejich obsahem. Spolu s kancléřem tvořili sbor zemských úředníků nejvyšší purkrabí, hofmistr, maršálek, komorník, zemský a dvorský sudí, nejvyšší zemský písař, podkomoří, dva karlštejnští purkrabí a purkrabí hradeckého kraje. K novému měření sil mezi panovníkem a stavy došlo po nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526. Habsburští panovníci usilovali o centralizaci moci a užší integraci českých, uherských a rakouských zemí. Spolu s centralizací se snažili prosadit i posílení panovníkova vlivu na úkor rozhodování stavů. Šlo o předzvěst budoucího absolutistického pojímání vlády, které ovšem v raném novověku představovalo progresivnější formu vlády. Množící se střety panovníka se stavovskou opozicí o podíl na moci a o náboženské otázky nakonec v Čechách vyústily ve stavovské po-

PA R L A M E N TA R I S M U S vstání z let 1618 až 1620. Svržení místodržících z oken, ustavení vlády stavovských direktorů a konečně i volba Friedricha Falckého namísto již dříve za panovníka přijatého Ferdinanda II. Habsburského představovaly rozhodující konflikt stavovského a panovnického pojetí moci. České stavy z tohoto konfliktu tentokrát vyšly poraženy.

4. Zemské sněmy v době absolutismu (17. a první polovina 18. století) Perzekuce, emigrace a konfiskace majetku představitelů stavovské opozice znamenaly konec stavovské monarchie a otevřely cestu k absolutistickému pojetí správy státu. Výrazem této změny se v legislativní rovině stalo v roce 1627 pro Čechy a v roce 1628 pro Moravu vydané Obnovené zřízení zemské. Panovníkem podstatně revidovaná „ústava“ českého státu sice zachovávala nadále existenci zemských sněmů, ale podstatným způsobem zkracovala jejich kompetence a měnila i jejich podobu. Na český sněm se po dvou

Zemský soud 1723 ně dědičné v habsburském rodě a položila tak pevný základ k postupné integraci kdysi samostatných států a zemí v jeden rakouský celek uprostřed střední Evropy. Jednání zemských sněmů bylo v průběhu 18. století výrazně zformalizováno a účastnila se jej pouze nepatrná část příslušníků českých stavů. V čele českého sněmu nadále stál nejvyšší purkrabí, na Moravě pak zemský hejtman. Ve Slezsku vedle sněmů jednotlivých knížectví nadále existoval i společný slezský knížecí sněm. Přestože pravomoci i význam sněmů v 17. a 18. století významně poklesly, tak v jednom směru přece jenom došlo k jejich rozvoji. Již v druhé polovině 17. století se v Čechách i na Moravě zformovaly stálé sněmovní výbory, které spravovaly zemské a stavovské záležitosti v době, kdy sněmy nezasedaly. Tyto výbory se postupně proměnily ve stavovské zemské výbory, na Moravě již v roce 1686, v Čechách teprve roku 1714.

Dvorská kancelář staletích vraceli církevní hodnostáři, naopak zastoupení šesti královských měst se stalo ryze formálním. Nejdůležitější změnou však bylo, že zemské sněmy ztratily své podstatné pravomoci. V první řadě přišly o své nejvýznamnější právo, tj. oprávnění volit, popř. přijímat nového panovníka. Český trůn se stal dědičným v habsburském rodě a svobodná volba nového panovníka zemským sněmem tak přicházela v úvahu pouze v případě vymření Habsburků v mužské i ženské linii. Zemské sněmy rovněž ztratily právo zákonodárné iniciativy, která nyní náležela výhradně panovníkovi; nadále mohly jednat jen na základě panovníkových propozic. Zemským sněmům ovšem zůstalo zachováno právo povolovat vybírání berní. S jejich povolením však nesměly vázat žádné podmínky. Stavovští zemští úředníci se stali výlučně úředníky krále. Česká dvorská kancelář byla roku 1624 přestěhována do Vídně, následně byla roku 1749 zcela zrušena a došlo ke správnímu sloučení českých a rakouských zemí v jeden administrativní celek. Složení české stavovské společnosti prošlo v polovině 17. století zásadní změnou. Řada českých šlechtických rodů opustila zemi nebo postupně vymřela. Nahradila je nově příchozí a k Habsburkům loajální šlechta ze Španělska, z německých či italských zemí. Nicméně ve druhé či třetí generaci se i u této šlechty začalo vytvářet silné pouto k nové vlasti. Čeští stavové se však znovu ocitli v habsburské nemilosti, když počátkem 40. let 18. století neposkytli očekávanou pomoc Marii Terezii v bojích o trůn (tzv. války o dědictví rakouské), a nápadně ochotně dokonce dopomohli bavorskému vévodovi Karlu Albrechtovi na český trůn (1741). Význam a vliv české šlechty v rámci habsburské monarchie poté výrazně poklesl a nikdy jej nešlo srovnávat např. s postavením sebevědomé uherské šlechty. V roce 1720 český, moravský a slezský sněm přijaly Karlem VI. předloženou pragmatickou sankci, která veškeré habsburské državy prohlašovala za nedíl-

PhDr. Luboš Velek, Ph.D., doc. JUDr. Jan Kysela, Ph.D.

Kniha zápisů

43

Z HISTORIE

VA L DŠ T E JN O V É První zmínku o Valdštejnech lze nalézt již v roce 1159 v osobě Markvarta z Waldsteina, komořího krále Vladislava II. Reálně lze ale položit vznik Valdštejnů do 13. století, kdy se rod Valdštejnů odštěpil od velkého rodu Markvarticů, jimž tehdy patřilo celé Pojizeří od Mladé Boleslavi až ke Krkonoším. Asi v letech 1260– 1280 jeden z předků vybudoval hrad Valdštejn, podle kterého se údajně začali Markvartici této větve psát. Jako všichni Markvartici měli Valdštejnové původně ve znaku samotného lva, ale v 16. století přijali čtvrcený štít, v němž se střídali zlatí a modří lvi v polích opačných barev. Není dostatečně prokázáno, že zakladatelem hradu Valdštejn byl Jaroslav z Turnova (1234–1269), ale majitelem hradu byl již jistě jeden z jeho synů, Zdeněk z Valdštejna; první zmínka je o něm z r. 1304. Není ani přesně doloženo, kde před dostavěním hradu Valdštejnové bydleli. Podle B. Balbína Zdeněk původně bydlel na Veliši, kde byl pak pánem jeho syn – také Zdeněk – a po něm vnuk Hynek. K Valdštejnskému panství patřilo území v Pojizeří pod Turnovem, část Turnova a táhlo se až k Mnichovu Hradišti. Zdeněk z Valdštejna měl tři sourozence a již v této generaci mezi nimi propukaly spory, které vyvrcholily v třetí generaci. Z r. 1318 je zpráva, že Vikart z Polné pohnal před soud Heníka, Albrechta, Jana a Hynka z Valdštejna za to, že vyloupili Příšovice a způsobili škodu za 200 hřiven stříbra. Téhož roku bratranec Vok z Rotštejna obvinil Zdeňka z Valdštejna a jeho bratry Hynka a Jeníka, že chtěli vypálit hrad Rotštejn a Albrecht z Valdštejna měl vyloupit jednu ves. Soud mu dal zřejmě za pravdu a r. 1323 se měl Vok z Rotštejna ujmout celého turnovského panství. Byl však odmítnut. Tomuto panství vládlo společně pět synů Zdeňka

Vchod do hradu Valdštejn

44

z Valdštejna a od této doby neustále propukaly majetkové spory a drobné šarvátky s pány z Rotštejna. V první polovině 14. století se rod Valdštejnů začal dělit na řadu větví. V Pojizeří žila především linie štěpanická a lomnická (nad Popelkou), k jejímuž majetku patřil hrad Valdštejn téměř do sklonku 14. století. Někdy v 80. letech 14. stol. získali hrad Vartemberkové. Patrně ho koupil již Jan z Vartemberka. Po jeho smrti v r. 1383 jej spravoval Beneš z Vartemberka za Janovy nezletilé děti, z nichž Valdštejn získal Jindřich z Vartemberka, připomínán r. 1404. Nakonec se panství rozdělilo na lomnické, štěpanické, brtnické, skalské, újezdské, hostinské, poličanské, miletínské, hradišťské, dobrovické, heřmanické a duchcovské. Rod se rozdělil na tři větve. Jedna žila na západě Čech, druhá zaujímala střed až východ Čech a ta třetí byla na Moravě. Podle soupisu majetku šlechtických rodů z roku 1557 existovalo tehdy deset valdštejnských rodin, z nichž šest jich vzniklo až v 16. století a odvozovalo svůj původ od Jana z Valdštejna z Hořic, který sem tak přenesl hlavní váhu rodu. Do 17. století patřili Valdštejnové mezi starobylé, ale ve své většině chudé české rody bez výrazných osobností, které by se významněji prosadily na české scéně. Výjimkou snad byli jen Vilém z Valdštejna na Rychmburce a Jiří z Valdštejna na Hostinném, kteří se aktivně zapojili do odboje českých stavů proti králi Ferdinandovi v polovině 16. století. Z valdštejnských větví na tom byla ekonomicky nejlépe moravská na Brtnici, ale i tak v porovnání s tehdy zámožnými šlechtici jejich majetky tvořily sotva jednu desetinu. Hlavní příčinou relativní chudoby bylo postupné drobení majetku mezi početné potomstvo. Například Jiří z Valdštej-

Z HISTORIE

Zámek Mnichovo Hradiště na kresbě z 18. století na na Hostinném měl ze tří manželství třináct synů a šest dcer. I když jich část v útlém věku zemřela, Valdštejnové odvozující svůj původ od Jiřího z Hostinného zůstali až do počátku 17. století početně nejsilnější Valdštejnskou větví. Stísněné majetkové poměry brzdily politické a společenské ambice Valdštejnů, protože třeba jen účast na zemských sněmech stála spoustu peněz, takže až do období vzestupu Albrechta z Valdštejna jich stojí za zmínku jen málo. Např. Jan z Hrádku, který od roku 1554 až do své smrti v r. 1576 zastával úřad nejvyššího sudího. Je ovšem nutno podotknout, že své postavení si vydobyl nejen majetkem, ale i svými schopnostmi. Z jeho předchůdců byl znám Hynek z Valdštejna ze štěpanické větve jako bojovník husitských vojsk (např. u Vyšehradu a u Ústí). Skončil ale špatně – roku 1427 jej v Praze zavraždili. V Brtnici, Rubeštejně, Sádku a v Moravských Budějovicích sídlila zmíněná brtnická větev. Z ní byl neznámější také Hynek, který žil ale o nějaké to století později nežli Hynek předešlý. Byl nejvyšším komorníkem, jeho syn byl dokonce komorníkem Fridricha Falckého. Hynek po bitvě na Bílé hoře propadl hrdlem, díky svému příbuznému Albrechtu Valdštejnovi se trest změnil v doživotní žalář, kde taky roku 1624 zemřel. Dobrovická větev si roku 1610 zřídila tiskárnu na Dobrovickém zámku. Tehdejší majitel Heník z Valdštejna zde vytiskl spis, který hanil Rudolfa II. i Matyáše, což bylo příliš. Když zjistil, co provedl, snažil se situaci zachránit popravou tiskaře. Nakonec vysoké pokutě stejně neunikl. Syn výše uváděného Jana z Hrádku Adam se stal nejvyšším hofmistrem a nejvyšším purkrabím. Zachoval věrnost císaři, za což dostal polepšení erbu a značný majetek. Jedna z větví, jež byla od roku 1628 v hraběcím stavu, zdědila v polovině 18. století erb a jméno pánů z Vartenberka. Její členové v pobělohorské době zastávali řadu dvorských a zemských úřadů. Z dalších je třeba jmenovat Jana Bedřicha, který žil koncem sedmnáctého století a byl pražským arcibiskupem, hrabě Arnošt Josef z Valdštejna byl místodržitelem Království českého, Ferdinand Arnošt uzavíral Vestfálský mír, roku 1650 byl jmenován soudcem zemským, pak byl říšským dvorním radou, roku 1651 je

jmenován nejvyšším sudím a o rok později nejvyšším komorníkem a místodržícím království Českého. Karel Ferdinand (1634– 1702) působil jako nejvyšší hofmistr u císařovy vdovy Eleonory a jako vyslanec v Anglii a Polsku, Karel Arnošt žil na přelomu 17. a 18. století, vyznačoval se značnou diplomatickou aktivitou, Emanuel Arnošt byl litoměřickým biskupem, kde založil vědeckou knihovnu. František Adam (1759–1823) byl nejen válečníkem – aktivně se zúčastnil boje s Turky, ale i uznávaným botanikem. Svůj herbář se vzácnými uherskými rostlinami odkázal Národnímu muzeu. S tímto zařízením je spojen Kristián z Valdštejna, který byl prezidentem Společnosti Národního muzea. V 19. století většina Valdštejnů začala úspěšně podnikat, především v zemědělství a lesnictví. Nejvíce z nich se asi angažoval Arnošt František (1821–1904), který kromě těchto činností zakládal i železářské podniky a nové železnice. Josef Karel Emanuel na Duchově zaměstnával v letech 1725– 1798 již stárnoucího Cassanovu jako svého knihovníka. Krom toho byl i významným sběratelem. Duchcovská linie vymřela roku 1901, v r. 1920 bylo duchcovské panství v rámci pozemkové reformy zkonfiskováno. Podobně se vedlo dalším Valdštejnům v Čechách, kteří roku 1945 opustili svá panství a přesídlili do ciziny. Jen v pražském paláci dožila se svou komornou Marie Valdštejnová, rozená Rumrskirchenová, jejíž manžel ze šťáhlavské větve zemřel již v roce 1913. Zemřela v roce 1955 ve věku 104 let. Po smrti Albrechta z Valdštejna se sice valdštejnské jmění zmenšilo, protože jeho vrazi i jejich pomocníci museli být císařem odměněni, ale velká část jeho majetku – včetně pražského Valdštejnského paláce – v rukách jeho příbuzných zůstala. Valdštejnským centrem se pak stal zámek v Mnichově Hradišti, kde i Albrecht našel své poslední útočiště, na sklonku působení Valdštejnů v Čechách se pak hlavním sídlem staly Doksy. Význam Valdštejnů ale zůstával až na výjimky více na regionální než celoříšské úrovni, vzestup na úroveň Albrechta Eusebia již nikdy nenastal. Mgr. Bohumil Dušek, ředitel odboru vnějších vztahů a služeb KS

45

V E S T RUČ N O S T I

Účastníci tiskové konference k problematice billboardů na dálnicích Pět senátorů ve vládě ČR Mezi 18 členy české vlády, kterou vede Mirek Topolánek a které vyslovila Poslanecká sněmovna důvěru 19. ledna, zasedá mimo jiné i pět současných senátorů. Prvním místopředsedou vlády a ministrem pro místní rozvoj se stal senátor zvolený v loňských senátních volbách na Vsetínsku Jiří Čunek. Místopředsedou vlády pro evropské záležitosti je senátor Alexandr Vondra, zvolený v roce 2006 na Litoměřicku. Ministrem zahraničních věcí se stal Karel Schwarzenberg, jenž byl zvolen v roce 2004 v Praze 6, Tomáš Julínek zastupující volební obvod Brno-venkov zastává funkci ministra zdravotnictví. T. Julínek obhájil svůj senátorský mandát v roce 2004, poprvé se stal senátorem v roce 1998. Ministrem kultury se stal po Heleně Třeštíkové 26. ledna Václav Jehlička, senátor na Jihlavsku znovuzvolený v roce 2004, který v Senátu zasedá od roku 1996. Podle jednacího řádu Senátu nemůže být senátor, který je členem vlády, předsedou nebo místopředsedou Senátu ani členem jeho výboru nebo komise. Dnem, kdy je jmenován členem vlády, končí jeho členství ve všech orgánech Senátu, senátorský mandát mu však nezaniká. I premiér Mirek Topolánek začínal jako vrcholný politik právě v Senátu. Stal se nejmladším senátorem v prvním senátorském sboru v roce 1996. Svůj mandát pak obhájil ještě o dva roky později, v Senátu zastupoval volební obvod č. 70 Ostrava-město a pracoval zde do roku 2004, poslední dva roky jako místopředseda Senátu. Ocenění bezpříspěvkových dárců krve V prvním listopadovém týdnu proběhla v Senátu významná akce, kterou spolupořádaly Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku a Úřad Oblastního spolku ČČK Prahy 3, 6 a 8. Senátor MUDr. Richard Sequens, Ph.D., a doc. MUDr. J. Astl, CSc., předseda Oblastního spolku, předali ocenění bezpříspěvkovým dárcům krve. Zlatým křížem III. st. bylo vyznamenáno 17 dárců, Zlatou plaketou prof. MUDr. J. Janského 39 dárců a Stříbrnou plaketou 84 dárců. Osmého ročníku slavnostního večera pro bezpříspěvkové dárce krve se zúčastnili i zástupci zdravotních pojišťoven OZP, ZPMV ČR, VoZP a Metal-Allianz, kteří rovněž předali dárcům ocenění zdravotních pojišťoven.

Ocenění bezpříspěvkových dárců krve

46

Billboardy na dálnicích Dne 5. prosince se v Senátu konala tisková konference k problematice billboardů na dálnicích a jejich vlivu na bezpečnost provozu. Vedle senátora Josefa Novotného se zúčastnili i Roman Ječmínek z Autoklubu České republiky, Stanislav Huml z Expertního ústavu silniční dopravy, Adriena Krnáčová a Petr Pomahač z Transparency international. Akci pořádal senátorský klub SNK. Výstava fotografií První říjnový týden se otevřela v předsálí Jednacího sálu výstava fotografií senátora Josefa Zosera s názvem Praha – sídlo českého Senátu, Lužické hory – krajina mého srdce. Výstava byla součástí oslav desetiletého výročí založení Senátu v novodobé historii. Jak ocenil při zahajovacím projevu první místopředseda Senátu Petr Pithart, v celé historii Senátu se stalo poprvé, kdy senátor touto formou prezentoval svoji mimopracovní činnost.

V E S T RUČ N O S T I ti ministra pro místní rozvoj Petra Gandaloviče přijal prezident republiky. V Lichtenštejnském paláci se setkali s premiérem Mirkem Topolánkem. Všichni účastníci pak obdrželi vstupenky do Stavovského divadla na operu Don Giovanni. Chtěl bych poděkovat organizátorům akce, zejména Stálé komisi Senátu pro rozvoj venkova a Spolku pro obnovu venkova za hezké zážitky a příjemné chvíle prožité v Senátu, na Pražském hradě a dalších místech naší překrásné, předvánočně vyzdobené Prahy. Je to pohlazení po duši, na které se velmi dlouho vzpomíná. Antonín Novotný, starosta obce Podbřezí Velmi se mi líbil článek Týden zahraničních Čechů a články o Albrechtu z Valdštejna. Přeji mnoho úspěchů v novém roce nejen v redakční činnosti. Jitka Kemrová, Praha 8 Chabry Vernisáž výstavy Parlament v zrcadle času Parlament v zrcadle času Výstavu Parlament v zrcadle času připravenou v rámci připomenutí 10. výročí ustavení Senátu zahájili první místopředseda Senátu Petr Pithart a vedoucí Kanceláře Senátu František Jakub. Výstava, která se konala od 25. října do 11. ledna v historických prostorách Valdštejnského paláce, věnovala pozornost především významným událostem, dokumentům a osobnostem vývoje domácího parlamentarismu druhé poloviny 19. století a první třetiny 20. století. Přiblížila i všední život tehdejších poslanců a podobu volebních kampaní či parlamentních obstrukcí. Výstavu zhlédlo 15 tisíc návštěvníků. Z redakční pošty Váš zajímavý časopis jsem objevil náhodou, když jsem byl pozván do Senátu jako odměněný dárce krve. Mimochodem, velmi se mi líbila prohlídka, která byla pro nás organizována, a chtěl bych poděkovat všem, kteří se na této akci podílejí. Martin Černý, Praha 82

Časopis Senát si udržuje vysokou úroveň nejen z hlediska tematiky, ale i grafického zpracování. V rámci vztahů k veřejnosti jste již odvedli dobrý kus práce. Bc. Pavel Petr, Krnov Pozn. Většina dopisů byla redakčně zkrácena. Tajenka křížovky z minulého čísla: Do Senátu letos kandidovalo přes dvě stě uchazečů. Vylosovaní luštitelé: 1. cena Hana Pokorná, Jablonec nad Nisou. Další výherci: Miluška Hodková, Cerhovice, J. Hampl, Praha 6, Z. Pexová, Zaječov, David Hanus, Rudofov, Pavel Liberda. Po uzávěrce: Senátorka Jitka Seitlová byla zvolena zástupkyní ombudsmana. Tato funkce se neslučuje se senátorským mandátem.

Dostala jsem balík s publikací a propagačními materiály. Přestože jako novinářka se snažím nepoužívat moc expresivní slova, kniha o Valdštejnském paláci je opravdu nádherná a skvělá. Moc za ni děkuji, byl to takový první dárek k Vánocům. Elen Sladká, Městský úřad Uherský Brod (vylosovaná luštitelka křížovky) Ještě jednou bych Vám i celému Senátu chtěla poděkovat za báječný den strávený v Senátu. Já i moje třídní profesorka jsme byli velmi spokojené jak s organizací celé soutěže (literárně-vědomostní, pozn. redakce), tak i se samotným průběhem a s doprovodným programem. Veronika Valentová, Praha Vyhlašovatelé soutěže Vesnice roku 2006 uspořádali setkání zástupců vítězných obcí této soutěže v prostorách Senátu Parlamentu ČR, dále pak s panem prezidentem Václavem Klausem a dalšími čelnými politiky ČR. Záštitu nad celou akcí převzal předseda Senátu Přemysl Sobotka. Setkání bylo zahájeno v dopoledních hodinách dne 4. prosince 2006 prohlídkou historických prostor Valdštejnského paláce. Poté následovalo přijetí účastníků v Hlavním sále paláce za přítomnosti předsedy Senátu Přemysla Sobotky, předsedkyně Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova Václavy Domšové, předsedy Spolku pro obnovu venkova ČR Eduarda Kavaly, předsedy Svazu měst a obcí ČR Oldřicha Vlasáka a dalších osobností. Po kladném zhodnocení soutěže a jeho přínosu pro rozvoj obcí předal předseda Senátu pamětní medaili 10 LET ČESKÉHO SENÁTU obci a občanům Podbřezí. Ocenil tak mimo jiné i to, že obec získala speciální cenu v soutěži Vesnice roku 2006 za mimořádné písemné zpracování historie obce a mimořádné ocenění Zlatá stuha – za příkladnou vesnickou pospolitost. Poté účastníci navštívili Pražský hrad, kde je za přítomnos-

2/2007 Připravujeme pro Vás v příštím čísle Zprávu o schůzích Senátu

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

47

Zprávu z jednání předsedů parlamentů zemí Regionálního partnerství v Senátu 17.–18. dubna 2007 (Věda a výzkum jako budoucnost EU, Společná zemědělská politika)

Pomůcka: aga, ante, EBU, isogel

Ovocná zahrada

1. část tajenky

Značka mouky

Elektricky Pozdrav na nabitá Odsunutí částice rozloučenou

Plivník

Svážení

Částice hmoty

Jméno psa

2. část tajenky

Turecký důstojník

Dávka

Ukončiti klepáním

Ruské zájmeno

Český reformátor

Belgický zpěvák

Mimo jiné

Zn. astatu

Slovensky směnka

Skládací cylindr

Brit

Fialková silice

Polská parl. komora

Husarský kabát

Unavit nudou

Ital. jedna Kouti Německé mužské jméno

Lepidlo

Nyní (nářečně)

Jeden vylosovaný luštitel bude odměněn výpravnou publikací o Valdštejnském paláci, dalších pět upomínkovými předměty ze Senátu. Tajenku zašlete do 30. 4. 2007 na adresu: K. Kozáková, Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 4, 118 01 Praha 1 nebo e-mailem: [email protected]

Latinsky před

Primát

Slezské město

Vyhubovat

Hmyzožravý savec Přirozený logaritmus Plošná míra (slovensky)

Zn. lithia

Sykot

Post scriptum

Býv. SPZ Olomouce

Mužské jméno

Německy úřad

Předložka

Znoj

Jméno feny

Polní práce

Opuštěná (zastar.)

Závodník F1

Odstraní mazáním

Zn. niklu

Silné provazy

Zn. ruských dopr. let.

Národní shromážd.

Předložka

Domácké dívčí jméno Dřív. zn. kvality

Sportovní zkratka

Kus trávníku

Symetrála

Angl. předložka

Solmizační slabika

Mezinárodní měnový fond

Část chodidla

Značka erbia

Postava

Slitina zlata

Cizí dvojhláska

Plošná míra

Souhlas

Esíčko

Mužské jméno

Látka z lýka

Arabské jméno

Potomek

Zn. ruthenia

Letadlo

Hliníková slitina

3. část tajenky

Mrchožrout

Zánět

Domácky Adolf

Anglicky to

Ptačí citoslovce

4. část tajenky

Kód Dánska

Značka rhenia

Ofouknutí

Severomoravské doly

Nechutný nápoj

Styl hudby

Druh bavlny

Ukazovací zájmeno

Druh ještěra

Porazit (někoho)

Spisová zkratka

Zn. elektrospotřebičů

Popěvek

Gel z podob. složek

Odnesení

Solmizační slabika

Evropská Anglicky jít atelevizní rozhlas. Dívčí jméno unie

2x snížený tón

Německy babička

Cizí muž. jméno

Anglicky nebo

Dovednost

Hydroxyl

Vojenské jednotky

Karibský stát

Nachmelení

Planeta

Hájová rostlina

Kazit

Vlastnit

Složení redakční rady: Přemysl Sobotka (předseda), Bohumil Dušek, Jefim Fištejn, František Jakub, Květa Kozáková (šéfredaktorka), Edvard Kožušník Redakční uzávěrka: 31. 1. 2007 Foto na obálce: R. Šťastný, J. Nováček a V. Groulík Foto v textu: R. Šťastný, V. Groulík, D. Malá a archiv Kanceláře Senátu Vydává: Kancelář Senátu, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha 1, www.senat.cz, tel.: 257 072 652, e-mail: [email protected], ročník X., číslo 1/2007, evidenční číslo MK ČR E 10120, vychází čtvrtletně, graficky upravil Jan Dvořák, produkce HQ Kontakt, spol. s r. o.

48

PŘÍLOHA ČASOPISU SENÁT 1/2007

V Í T Ě Z N É P R ÁC E S T U D E N T Ů L I T E R Á R N ĚV Ě D O M O S T N Í S O U T Ě Ž E K 10. V Ý R O Č Í U S TAV E N Í Č E S K É H O S E N ÁT U DV O U KO M O R O V Ý PA R L A M EN T V Č E SK É R EP U B L I C E V D RU H É P O LO V I N Ě 21. S T O L E T Í Jak by se měl vyvíjet dvoukomorový Parlament v České republice v 21. století? Měl by zachovat dosavadní podobu, či se podvolit příchodu nové doby a dát prostor novým možnostem a modernizacím? Odpověď není zcela jednoznačná. Není pochyb o tom, že čas jde dál a my se mu musíme přizpůsobit, ale v jakém rozsahu? Dnes na toto téma existuje několik teorií. Alespoň z mého hlediska jsou ne vždy úplně rozumné a reálné, to však záleží pouze na pohledu a posudku každého z nás. Např. přímá demokracie. Někdo si možná položí otázku, jestli by mohlo něco takového existovat v desetimilionovém státě, málokdo si však uvědomuje, že částečná přímá demokracie existuje i u nás. Zdá se mi nemožné, aby nastala úplná přímá demokracie a zcela odstranila současnou demokracii parlamentní, na to ještě nejsme připraveni, ale je nepochybné, že se bude stále více používat a dostávat do popředí. Různých referend bude přibývat stále víc a víc, tudíž bude přibývat i přímé demokracie. Parlament však je a bude potřeba i nadále. A právě jako nejlepší parlamentní systém se mi jeví ten náš systém dvoukomorový. Dvě komory v parlamentu by měly umožnit větší objektivitu, záleží však také na rozdělení jejich úloh. Již od té doby, kdy se kromě jedné komory vyskytuje v parlamentu i komora druhá, se vedou diskuse, k čemu vlastně slouží, jaký má význam. A není se čemu divit. Pravomoci naší horní komory, čili Senátu, opravdu nejsou příliš velké a ani ve světě tomu není jinak, přestože se vyskytuje v 11 z 25 členských zemí EU, v USA, Japonsku… Její možnosti jsou velmi omezené. Když Senát zamítne zákon a Poslanecká sněmovna ho znovu nadpoloviční většinou hlasů schválí, jaký to má pak význam? Rozhodně bych Senátu přidělila větší pravomoci a možnosti. Vždyť jsou v něm zralí lidé, kteří již o politice něco vědí, proč by tedy jejich hlas měl mít tak malou váhu? Myslím, že by se mělo více dbát na názory senátorů a obě komory by mezi sebou měly více komunikovat. Pokud se nedohodnou, jestli daný zákon schválí či nikoliv, mohli by se sejít a prodiskutovat to společně. Neříkám, že to musí být jednoznačně u každého zákona, na kterém se neshodnou, ale alespoň u těch důležitějších, které by mohly ve větší míře ovlivnit životy občanů. Role obou komor je potřeba lépe rozdělit. Jestliže jedna komora musí být dominantní, rozdíly mezi nimi by neměly být tak velké. Je pravda, že dříve v konstitučních monarchiích neměla druhá komora nějaký zvláštní význam, existovala spíše jen aby vládnoucí šlechtu doplnili zástupci měšťanů, později občanů (většinou bez jakýchkoliv pravomocí či pouze s pravomocemi malými), jenomže my nemáme konstituční monarchii, nýbrž parlamentní demokracii! Když už Senát funguje, je potřeba, aby se plně uplatnil a s poslaneckou komorou vzájemně doplňoval. Zpětné kontroly Senátu je jednoznačně třeba, žijeme v době plné korupcí a podvodů, kdy se bez tohoto neobejdeme! A nejenže, jak jsem již řekla, by úkoly a možnosti Senátu měly být větší. Měl by o sobě také dávat více informací a zpráv. Naprostá většina obyvatelstva vlastně neví, v čem tkví povinnosti a práva Senátu, a tak není divu, že se objevují alarmující čísla, jako je tak malé procento obyvatel, kteří se dostavili k volbám do Senátu. Trvale se udržuje pod 30 %! Zaslouží si to Senát? Myslím si, že ne!

A co se Senátu týče, udělala bych ještě jednu menší změnu. V tomto ohledu bych si vzala za vzor Španělsko. Přesněji řečeno, přidělila bych ještě jedno privilegium prezidentovi České republiky. Po skončení své funkce by se mohl automaticky stát členem Senátu. Nezaslouží si to snad člověk, který byl natolik významný, že se stal hlavou státu? Má se snad tento člověk, svého času nejvýznamnější v republice, odebrat do důchodu? Zastávám názor, že si toto malé privilegium zaslouží! Jsem si vědoma, že by to částečně ovlivnilo chod Senátu, horní komora by tak již dále neměla stálý počet členů, ale pouze stálý počet volených členů (navíc by byli členové nevolení, bývalí prezidenti). Záleželo by pouze na uvážení bývalé hlavy státu, zdali využije tuto možnost, či nikoliv. A nyní bych se z horní komory pomalu přesunula do té dolní, čili do Poslanecké sněmovny. Rozdělila bych rovnoměrněji moc její a Senátu. Dále musím uvažovat o počtu poslanců. Proč zrovna toto číslo? Proč zrovna 200? Hned jako první mi v mysli vyvstane, proč je číslo sudé. Nejenže liché číslo by ulehčilo spoustu věcí (nedocházelo by k patovým situacím…), ale musíme vzít v úvahu, že všechny rady i zastupitelstva obcí i krajů musí mít ze zákona lichý počet členů, tak proč by tomu mělo být ve sněmovně jinak? Dále mne celkem zarazila výše tohoto čísla. Rozhodně bych volila číslo menší. Vzhledem k tomu, že máme poměrný hlasovací systém ve volbách do Sněmovny, nenaruší nižší číslo ve velké míře rozložení jednotlivých politických stran a hnutí, ale mohlo by pomoci snazší domluvě mezi jednotlivými členy, a jak všichni dobře víme, ono méně někdy znamená více a v tomhle případě tomu nebude jinak. Za vzor nám mohou posloužit čísla z jednotlivých zemí. V České republice připadá na jednoho poslance asi 51 230 lidí, naproti tomu např. ve Velké Británii je to celých 91 457 lidí a to je skoro dvojnásobek! A v takovém Německu na poslance připadá dokonce 123 205 lidí a ve Francii 104 721. Já osobně bych se nepřikláněla k tak razantním změnám. Jako vzor bych použila Belgii, která je na počet obyvatel přibližně stejně velká jako Česká republika. V belgické Poslanecké sněmovně sedí 150 poslanců, my však potřebujeme číslo liché, a tak bych jako nejvhodnější číslo pro náš systém volila 151. Nyní se musím pozastavit ještě nad jednou skutečností, kterou bych v obou komorách pozměnila. Jak jistě všichni víme, Senát i Poslanecká sněmovna jsou způsobilí se usnášet, pokud je přítomna 1/3 členů. Běžný zákon mohou přijmout, pokud z přítomných souhlasí alespoň jedna polovina. Z toho vyplývá, že stačí souhlas 1/6 členů! Není to přece jenom trochu málo? Navrhovala bych, aby se všichni členové obou komor museli dostavit alespoň na 80 % zasedání. Je přeci dobré, aby hlasování bylo co možná nejvíce objektivní. Za zmínku stojí samozřejmě spousta věcí, ať již jsou s funkcí komor více, či méně spjaty. Jaký má např. smysl imunita, kterou jsou členové parlamentu obdařeni? Z jakého důvodu ji mají na rozdíl od ostatních lidí? Určitě by bylo potřeba, alespoň částečně, omezit její rozsah. Ať je tomu jak chce, 21. století určitě přineslo a hlavně přinese určité změny a záleží pouze na lidech, nakolik se těmto změ-

1

PŘÍLOHA ČASOPISU SENÁT 1/2007 nám poddají. Parlament sám o sobě již existuje velice dlouhou dobu. První parlament je datován už roku 930, kdy byl údajně na Islandu založen nejstarší parlament světa. Vždyť všichni lidé si nemohou navzájem vládnout, nikdo nemůže být odborníkem ve všem. Musí být zvolena určitá skupina, která bude rozumět státním záležitostem a povede zemi k rozkvětu a prosperitě,

a tou má být právě parlament. Dokud bude fungovat parlament, bude fungovat i Česká republika. Dokud budeme rozhodovat sami o sobě, bude i náš stát státem samostatným! Lucie Dvořáčková, 15 let Gymnázium Tišnov

DV O U KO M O R O V Ý PA R L A M EN T V Č E SK É R EP U B L I C E V D RU H É P O LO V I N Ě 21. S T O L E T Í 1. červen 2006. Den, který jsem očekávala ještě více než kdy jindy. Slavila jsem své 18. narozeniny, ale to nebyl jediný důvod, proč jsem se tak těšila. Další den začínaly volby a já jsem je stihla doslova za „pět minut dvanáct…“ Naše volební místnost byla malinká, útulná. V ruce jsem držela volební lístek a chystala jsem se ho vhodit do volební urny. V tu chvíli se z holčičky, která se až do této chvíle schovávala za máminu sukni, stala již velká slečna. Měla jsem pocit, že i tento jeden lístek, který jsem žmoulala v ruce, může všechno ovlivnit… A nyní, když jsem vycházela z volební místnosti, jsem si vzpomněla na všechny ty, kteří jsou věčně nespokojení, bouří se a demonstrují, místo aby přišli k volbám. Čekají, že se tu něco změní ze dne na den, ale bez přispění každého z nás to nepůjde. V tu chvíli jsem si přála, aby i oni pocítili tu hrdost, že i jejich hlas není zbytečný. Možná by se mi vysmáli a dodali: „Teď jsi mladá a plná síly a chuti do života. Počkej ale, až budeš stará. Však ono tě to hlasování také přejde…!“ S tímto názorem však nemohu souhlasit. O politiku jsem se začala zajímat již na základní škole, kde jsem byla mimo jiné členkou Školního parlamentu. Prostřednictvím něho jsme se jednoho krásného dne vydali na exkurzi – do pravého Parlamentu ČR. Doslova mě uchvátil. Stejně jako návštěva jedné z poslankyň u nás na základní škole. Vždy mě fascinovalo a zajímalo, kam putuje zákon, než je definitivně přijatý, jaké máme politické strany a jaké jsou jejich programy. Mnohým mým vrstevníkům přišla politika nudná, pro mě však byla vždy zábavná. A i když byly mnohdy dlouhé tahanice a politici se nemohli dohodnout, neodradilo mě to. Byla jsem jí stále věrná. Přirovnala bych to k fotbalu – pro mnohé (zejména pro muže) – je to fascinující a dobrodružný sport. Je v něm spousta adrenalinu. Lidé se kvůli němu hádají, ale také přátelí. Je to pro ně koníček, na který by nikdy nezanevřeli. Stejně jako já na politiku. A proč jsem začala tímto „narozeninovým volebním příběhem“. Chtěla jsem názorně ukázat, že demokracie začíná i končí u lidí. Jsou to právě oni, kteří tvoří dějiny. Jsou to ti, kteří léčí, učí, válčí, vynalézají léky proti zákeřným chorobám… A v neposlední řadě jsou to ti, kteří tvoří zákony. Opona se zvedá a pod ní se objevuje stoleček. Vespodu je napsáno dolní komora, na stole si hoví horní komora. A u obou stolů se to hemží človíčky, kteří mají v ruce lejstra. Tak takhle jsme měli v občanské nauce vykreslený Parlament ČR. Jako dva kamarády, kteří obývají jeden stůl. Skutečnost je ale bohužel jiná. Každá komora chce být důležitější a touží po tom, aby ji lidé měli rádi. Zatímco ta první, dolní, je docela spokojená a její činnost je v médiích popisována, horní komora začíná ronit první slzy. Samozřejmě je to nadsazené, ale skutečnost od pravdy není tak daleko. Myslím si, že obě komory by měly více spolupracovat a rivalita by měla jít stranou. Všem by mělo jít primárně o jeden cíl, a tím by měl být dobře fungující stát se spokojenými obyvateli. Z dolní komůrky i z řad lidu před časem zaznívalo: „Zrušme Senát!“ S tímto heslem nyní před senátními volbami přichází

2

i nová politická platforma Politika 21. Tím by se ale dle mého názoru nic nevyřešilo. Chyběl by zde totiž zpětný kontrolní orgán. Politika 21 sice počítá s jakousi komisí, která by ho mohla nahradit, ale je zde plno nejasností. Představují si to tak, že by po jeho zrušení měl mít určitý okruh poslanců své poradce. Ti by však měli hlasovat jen o důležitých a zásadních zákonech. Kdo ale posoudí, jak moc je ten který zákon důležitý? Myslím si tedy, že tento návrh je čistě populistický. A i kdybychom připustili, že by se Politice 21 podařilo zrušit Senát, jak by postupovali při sestavování náhradní komise? Musela by se vytvořit jiná instituce – s novým názvem – a to by byla ztráta času, peněz i papírů. Proč rušit něco, co zde má tradici? Vždyť již František Palacký, první Čech jmenovaný do Panské sněmovny, je živým důkazem toho, že obdoba Senátu měla své místo už i v dobách dávno minulých. Smysl Senátu dokazuje i počet kandidátů do podzimních voleb. O dvacet sedm míst se utká dvě stě deset uchazečů, mezi jinými i manželka předsedy vlády Pavla Topolánková, básník a žurnalista Jiří Dědeček nebo moderátorka Mirka Čejková. Mnozí jsou k mediálním tvářím skeptičtí a moc šancí jim nedávají. Já si však myslím, že tento fakt hraje u lidí velkou roli. Představme si, že by neznámý pan Novák chtěl kandidovat a proti němu by stála celebrita. A lidem bude jedno, že pan Novák bude mít tři vysoké školy a o politiku a její dění se zajímá několik let. Není mediálně „propíraný“, nikdo o něm neví. Síla médií je v tomto směru neuvěřitelná. Práce senátora však nespočívá jen v tom, aby zvedal ruce pro návrhy. Správný senátor by měl svůj post chápat i jako plnění role „ombudsmana“ za daný volební obvod. Občané by se na něj obraceli se svými problémy a on by je řešil, jak nejlépe by uměl. Argumenty jsou na stole, někteří mohou být přesvědčeni, jiní ale stále tápají. V čem? Ve velikosti Senátu. Je na pováženou, jestli by měl být Senát zachován ve své původní velikosti. Někteří volají po jeho redukci, jiní jsou štědřejší a přejí mu. Já osobně bych prosazovala a souhlasila s druhou stranou, která by počty senátorů mírně navýšila, ne fakticky, ale o 13 krajských hejtmanů a pražského primátora, kteří by vedle své funkce plnili i funkci senátora. Nyní se Senát cítí trochu dotčeně a myslím, že oprávněně. Jeho „vyléčení“ by například mohlo pomoci dorovnání do 95 senátorů (81 stávajících senátorů + 13 hejtmanů a pražský primátor). Polovina z nich by byla volena každé čtyři roky a při této příležitosti by mohli lidé volit přímou volbou i předsedu Senátu. Odpadly by proto jedny volby a lidé by neměli pocit, že je v našem státě „převolbováno“. Občané by se cítili více důležití, kdyby věděli, že nevhazují lístky do volebních uren jako na běžícím pásu. Naopak by se těšili a nemohli by se dočkat, kdy zase půjdou volit. Dobře, uznávám, toto je spíše pohádkový scénář než realita všedního uspěchaného dne… Ale… Nejsme na tom tak špatně. A i když je stále co zlepšovat, jsem hrdá na to, že jsem občankou České republiky. Celý svůj život žiji v demokracii a nedovedu si představit, že by se to někdy změnilo. Ač má každá demokracie své mouchy, je to demokracie a to-

PŘÍLOHA ČASOPISU SENÁT 1/2007 ho bychom si měli vážit. Vždyť na světě je stále tolik států, kde vládnou diktátoři a lidé jsou utlačováni. Jak se musí cítit asi oni? Jejich způsob života je pro ně však už asi standard. Nejspíše si neumí představit, že někde daleko za hranicemi je jiný, lepší svět. Svět bez násilí, hladu a chudoby. Na druhou stranu je v těchto dobách i svět plný teroru a zbytečných obětí. Slova demokracie, svoboda slova a tisku a právo na život se ztrácí v kalužích krve. Krve, která je vždy prolita zbytečně. A ať se snaží civilizované společnosti sebevíce, obávám se, že nad některými fanatiky a fundamentalisty je zvítězit velmi obtížné… A i když se přece jen podaří zvítězit a paní Demokracie si najde skulinku, jak do takto pošramocené země vklouznout, jak velká cena vykoupení zde byla? Kolik mužů, žen a dětí, vojáků ze zahraničí a dobrovolníků muselo za demokracii padnout? Není to až příliš velká cena za něco, co je u nás samozřejmostí? Kolik matek nyní čeká doma na své syny s tušením, že už se nikdy neshledají? Kolik žen doma vyhlíží své manžely? Kolik dětí doma uléhá do postýlek s pocitem, že jejich tatínek je někde hodně daleko a možná se vůbec nevrátí? Pro nás, kteří tyto strašné zprávy denně vidíme v televizi, je to neuvěřitelné. Ale co teprve pro samotné aktéry? Jsou to hrdinové. Bojují za demokracii a vydávají ze sebe maximum. Rodina i přátelé musí jít stranou. Jsou zde a bojují za vlast. Mají vyšší poslání než my obyčejní smrtelníci. Všichni bychom jim měli vzdát hold. A slovo demokracie je důležité i v dalším kontextu. Česká republika funguje na principu parlamentní demokracie. To znamená, že my všichni se podílíme na vládě prostřednictvím námi zvolených reprezentantů. Volíme si do parlamentu své zástupce z řad politických stran, hnutí a nezávislých kandidátů. Nemůžeme si tedy stěžovat na vládu, jakým způsobem jedná a pracuje. Dalo by se říci, že platí – kvalita před kvantitou. Do parlamentu se pravidelně dostávají strany, které již mají dlouholetou tradici, výjimku letos tvořila jen Strana zelených. Ta slavila triumfální úspěch. Podařilo se jí do té doby něco nevídaného. A ukáže až čas, jak tato strana zamíchá stojatými vodami politické scény. A i tímto příkladem jsem chtěla navázat na fakt, že opravdu každý v naší zemi má možnost podílet se na moci. Může si založit vlastní stranu a je jen na něm, jakou má píli a výdrž. Cesta k úspěchu je mnohdy trnitá a zdá se i nemožná, ale když má člověk dostatek odvahy a sebevědomí, určitě to dokáže. Představme si však, jak by to vypadalo, kdybychom zde měli přímou demokracii. Nad tímto nápadem by jistě mnoho lidí zprvu zajásalo. Myšlenka, že by se přímo podíleli na vládě, by je jistě zaujala. Ale na jak dlouho? Jsem přesvědčena, že přímý podíl na vládě formou referenda by byl finančně i organizačně velmi náročný. Dále bychom mohli vést diskuzi i o účasti v referendech. Myslím si, že neustálé rozhodování by občany brzo omrzelo. Proto bych formu přímé demokracie uplatňovala pouze ve výjimečných případech. Otázka americké raketové základny je toho zářným příkladem. Kdo jiný by měl rozhodovat o osudu základny než sami občané? Ovšem obzvláště citlivé je toto téma pro naše starší spoluobčany, kteří mají zkušenosti s rokem 1968. Sovětští vojáci přišli naši zemi „ochraňovat“, avšak tady poněkud zaspali a zůstali trochu déle … Proto se domnívám, že náš model parlamentní demokracie s občasným prvkem – referendem – je tou nejlepší kombinací. Lidé mají pocit důležitosti, že mohou o takto ožehavých tématech sami rozhodovat, na ty další tu mají odborníky ve vládě. Někteří lidé jsou ale i přesto stále a se vším nespokojeni. Je velmi jednoduché poslouchat paní Novákovou, která si všem sousedkám stěžuje na to, jak vláda špatně hospodaří, jak se náš stát zadlužuje a že v Poslanecké sněmovně poslanci nic nedělají. Pak ale ani nejde k volbám a když dopadnou patem, je opět nespokojená. V této jediné věci s ní ale souhlasím. Ani mně se patová situace nelíbí. Počet poslanců bych upravila tak, aby jich byl li-

chý počet. Tím bychom zabránili příštímu možnému patu a řadě měsíců vyjednávání o nové vládě. Nicméně bezesporný fakt je, že mnozí občané mají velmi zkreslené představy o tom, jak funguje stát. Představují si, že je jedna velká pokladnička, ve které je spousta peněz, přímo se tam sypou. Ale jak je tam dát nazpět? O tom už nikdo nemluví. O čem se naopak začalo mluvit, je počet žen v české politice. Jako zástupkyně něžného pohlaví si samozřejmě přeji, aby jich v Poslanecké sněmovně a v Senátu bylo co nejvíce. Ovšem pozor – feminismus stranou! Muž a žena – to je symbol komplexnosti a souhra. A ta by měla být samozřejmě i v politice. Nejsem ale zastáncem násilného vniknutí žen do takovéhoto víru dění. Myslím si, že schopná a cílevědomá žena si prosadí svou a do Poslanecké sněmovny či do Senátu si najde cestu sama. Samozřejmě ale není na škodu tyto talentované ženy podporovat. Tím se nic nezkazí. Ba naopak. Dodá to potřebnou odvahu těm, které o tom zatím jen uvažují a hledají si svůj vzor. Páni politici vnášejí do svého jednání rozum, političky cit. A právě kombinace těchto dvou prvků je to, co každá demokracie potřebuje. Protože ne pouhý rozum si dokáže odůvodnit všechny věci. Je proto velmi důležité, aby například zákon o interrupcích neprojednávali jen muži. Ti to vidí ze svého pohledu. A proto by bylo jistě špatné, kdyby se o těchto tématech jednalo „o ženách bez žen“. A fandila bych nejen ženám. Slovo bych dala, jak jsem již zmínila, také hejtmanům a pražskému primátorovi. Stále se mluví o tom, že je špatná komunikace mezi hejtmany a státem. A řešení? Hejtmani s primátorem do Senátu! Zní to neuvěřitelně? Je to však tak jednoduché! Pražský primátor a všichni hejtmani by měli statut senátora, čímž by byli blíže státním orgánům a stát by byl blíže krajům. V konečném důsledku by však byl nejblíže lidem, o které tu jde prioritně. Všichni občané by byli prostřednictvím hejtmanů zapojeni do politického dění a to by byl jen malý krůček k tomu, aby viděli pravou tvář politiky. A nejen tu, kterou znají mnohdy zkreslenou z médií. V konečném důsledku by si polepšil hlavně Senát. O jeho činnosti by se začalo více mluvit, na povrch by vyplula jeho potřebnost. Vždy je však co zlepšovat a to je na tom to krásné. Senát by se mohl dočkat například jakési komise. Ta by byla složena z ústavních odborníků, právníků a profesorů z vysokých škol, kteří by dávali stanoviska k jednotlivým návrhům projednaných Poslaneckou sněmovnou ČR. Zkoumali by, zda daný zákon je v souladu s ústavou, zda není v rozporu s jinými zákony… Došli bychom tak k „legislativní čistotě“, což je nezbytný aspekt posilování právních jistot občanů, organizací a podnikatelských subjektů. A nyní mi již dovol, slovutný Senáte, pár milých slov na závěr. Vím, jaké to je, když je člověku 10 (to si ještě pamatuji až velmi dobře). A vím také, jaké to je, když je člověku čerstvě 18. Najednou se cítí více samostatný a zodpovědný. Je to krásný věk, ale musí se k němu člověk postupně propracovat. Také jsem vždy chtěla být hned velká a dělat vše, co smí jen dospělí. Ale věř, že právě to mládí je krásné. Je krásné a nerozvážné, má spoustu chybiček. Ale pamatuj, chybami se člověk učí! A až Ti bude 18 jako mně, jistě i Tebe budou všichni brát jako rovnocenného partnera. Přeji Ti všechno nejlepší k Tvým 10. narozeninám a hodně zdaru do dalších let! P. S. Až budeš sfoukávat svůj narozeninový dort, samozřejmě nezapomeň na sebe a přej si hodně štěstí, zdraví… Ale pamatuj prosím také na nás, na všechny ty, kteří k Tobě vzhlížíme. Přej si svobodu, mír a ať nám parlamentní demokracie a celá Česká republika (nejen) ve 21. století vzkvétá ještě více než dosud! Veronika Valentová, 18 let Českoslovanská akademie obchodní, Resslova 5, Praha 2

3

PŘÍLOHA ČASOPISU SENÁT 1/2007

M Á E X I S T EN C E SEN ÁT U SM Y SL? Česká republika patří mezi 12 z 25 států Evropské unie, kde parlament pracuje na principu dvoukomorového systému. Zákonodárnou moc tak netvoří pouze Poslanecká sněmovna, ale též Senát. V České republice byla horní komora ustanovena poměrně nedávno, před 10 lety. A možná právě proto, kvůli oné novosti, této instituci podle dlouhodobých průzkumů věří pouze 20 % lidí. O skutečné příčině tohoto nízkého čísla se můžeme jen dohadovat. Možná je způsobeno omezenými pravomocemi Senátu. Lidé pak mají pocit, že je vlastně zbytečný. A proč potom chodit k volbám? Hlasovat o něčem, co je zbytečné, co mě nezajímá? Existuje přece mnoho jiných lepších způsobů, jak využít čas. Nestačí, že ze svých daní platím úřad, který nepodporuji a neuznávám? Přemýšlí-li ale 80 % Čechů tímto způsobem, jaký je potom vůbec smysl existence Senátu? Není lepší jej zrušit? To je poměrně zajímavá otázka, neboť Senát je signifikantní právě svojí „nezrušitelností“. Ústavní zákon, který by to umožňoval, by totiž musel Senát sám odhlasovat. A na ústavní zákony má Senát právo absolutního veta, takže jej Poslanecká sněmovna nemůže přehlasovat. Bylo snad ustanovení Senátu před 10 lety nenapravitelnou chybou? Ne tak docela. V historii už jsme několikrát zažili přeměnu dvoukomorového parlamentního systému na jednokomorový. Mohli jsme to pozorovat například na začátku 60. let minulého století na Novém Zélandu.Tehdy získala v obou komorách totální převahu strana, která měla zrušení Senátu v programu. V roce 1970 zase Švédsko nabídlo senátorům doživotní rentu ve výši jejich platu, když bude Senát zrušen. Česká republika ale není natolik ekonomicky na výši, aby si něco podobného mohla dovolit – navíc by tento krok jistě vyvolal vlnu protestů z řad občanů, především pak zástupců středních a nižších sociálních vrstev. Stejně tak by bylo bláhové předpokládat, že jedna strana získá drtivou převahu, aby sama dokázala vytvořit kvalifikovanou většinu. Nejefektivnějším řešením by pak nejspíš bylo sloučení Poslanecké sněmovny a Senátu v jeden úřad čítající 281 členů. V takovém případě by Česká republika plynule přešla na jednokomorový parlamentní systém. Tímto způsobem je vykonávána zákonodárná moc např. v sousedním Slovensku, dále v Lucembursku, Řecku, Portugalsku, ale také ve skandinávských zemích, jež řadíme mezi nejvyspělejší státy světa. Otázkou ale zůstává, kdo v těchto systémech plní onu nutnou pojistku demokracie a kdo vrací nepovedené zákony k opětovnému projednání. Dokáže posílení prezidentského veta vyřešit vše? A jak si můžeme být jistí, že prezidentská kancelář něco nepřehlédne? Jaká je vlastně výhoda jednokomorového systému? Že je levnější? Relativně. Ale

4

proč potom počet dvoukomorových parlamentů ve světě neustále stoupá? Nemůže to znamenat, že Senát má i svá pozitiva? Victor Hugo dokonce kdysi prohlásil, že jednokomorový parlament je jako oceán, kterým zmítá bouře. Český Senát již navíc prokázal, že jeho existence není neopodstatněná. Výrazně se podílel např. na řešení vládní krize v roce 1997 a při přijetí zákona o referendu pro vstup České republiky do Evropské unie. Málokdo asi ví, že ke dni 30. 9. 2006 vrátil Senát Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy 313 zákonů, z toho 3 ústavní. Celkem 77 zákonů horní komora zamítla. Asi v 11 % případů byl však Senát přehlasován. I přesto můžeme tyto výsledky považovat za uspokojující. Dohodli jsme se tedy, že dvoukomorový systém je výhodnější. Co ale musíme udělat, aby dosáhl též adekvátního uznání veřejnosti? Já osobně nalézám dvě možná východiska z této situace. První z nich pracuje na jednoduché úvaze. Když není technicky možné Senátu odebrat jeho pravomoce a zrušit jej, co mu naopak nějaké pravomoce přidat? Lidé by pak viděli větší pracovní výsledky Senátu, více by si jej vážili. Druhý způsob vzdáleně vychází z irského modelu. Tam je menší část senátorů jmenována prezidentem a volena na vybraných univerzitách, většina je ale volena sborem volitelů tvořeným poslanci sněmovny, odstupujícími senátory a členy okresních zastupitelstev. Můj návrh spočívá především v přehodnocení současného volebního systému. Přikláněla bych se také k jinému rozdělení Senátu. Jednotliví senátoři už by neměli představovat různé územní celky republiky, ale pouze být součástí určitého odborného kruhu. Takových by mělo být několik a jejich zaměření by mělo přibližně postihovat zaměření jednotlivých ministerstev vlády. Kandidáti by pak měli být odborníci, podnikatelé či jinak pracující lidé z daného oboru. Stejného zaměření by měli být i voliči, tudíž lidé angažovaní, znalí poměrů v tom kterém oboru. Senát by tímto způsobem sice možná přišel o post instituce, která zajišťuje zapojení širšího politického spektra do činnosti parlamentu, ale já bych v tom žádný velký problém neviděla, neboť senátor má stejně rozhodovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a ne podle stranické příslušnosti. Já opravdu netuším, zda je tento můj návrh z politologického hlediska správný či proveditelný, jelikož přesně nevím, jak funguje ten velký politický kolotoč, ale co vím bezpečně, je to, že kdyby se podobně zamýšlel každý, tak postupně dospějeme k tomu skutečně správnému řešení. Hana Kotková, 17 let Gymnázium Moravský Krumlov

Zasněžená Sala terrena Zimní pohled od Valdštejnské jízdárny

Zima ve Valdštejnské zahradě

Slavnostní zasedání k 10. výročí Senátu

Recommend Documents