Slavisches Seminar Hankův přínos polskému mluvnictví

Slavisches Seminar

Hankův přínos polskému mluvnictví Tilman Berger (univerzita v Tubinkách)

Rozvrh přednášky I. Vnější okolnosti vzniku Hankovy mluvnice polštiny II. Zdroje mluvnice III. Struktura mluvnice IV. Pravopis a fonetika V. Sloveso VI. Skloňování VII. Skladba VIII. Shrnutí

2 | Tilman Berger

© 2010 Universität Tübingen

Vnější okolnosti vzniku Hankovy mluvnice polštiny • součást slavistické tvorby Václava Hanky • vznik mezi lety 1821 a 1839 • problematické období spisovné polštiny po rozdělení Polska, zvlášť na území Rakouska • polské kontakty Václava Hanky

3 | Tilman Berger


Josef Hanuš o polské mluvnici Mluvnice polského jazyka, připravovaná již od r. 1821 s pomocí Kladzińského, vyšla r. 1839 a připsána Rościszewskému. Pro povahu a slovanství Hankovo není nezajímavo, že pokládal za nutné omluviti se Uvarovu, že mluvnici polskou vydal před ruskou: »Ja načal izdavatь« – psal Uvarovu 7. února 1840 – »grammatiki dlja Čechov na drugich narěčijach slavjanskich. Polьskim, čtob otvratitь vnimanije Pravitelьstva našego v poslědstvije ot Russkago i čto u nas krasivago tipa Russkago nět.« (Hanuš 21911, 780)

4 | Tilman Berger


Hankovy polské kontakty • Adam Rościszewski Junosza (1774–1844): publicista a mecenáš lvovského Ossolinea a Národního muzea v Praze • Leopold Kłodziński (1795-1858): knihovník, 1839–1849 ředitel Ossolinea • literatura o tomto tématu: -

Vrtel-Wierczyński, Stefan: Adam Junosza Rościszewski, „przedstawiciel potomności“ Zakładu narodowego im. Ossolinskich i jego korespondencja z Wacławem Hanką. Poznań 1928.

5 | Tilman Berger


Motivace zájmu o polštinu Gazyk polský nebyl sice tak záhy gako pannonská a český, předce wšak předewšemi ginými slowanskými na pjsemnj powýšen. Pokudž nám známo, od 14. wěku počaly se w něm knihy psáti, gichž čjslo do prwnjho tisku tak welmi hogno nebylo; zwlášť ale w šestnáctém wěku literatura polská mocným krokem se zdwjhla, tak že pjsma tehdáž wydaná, co do slohu, posawad wzorem zůstáwagj, a ačkoli w 17tém a z počátku 18ho též se zanedbáwati počjnala, předce to nikdy tak hluboko neklesalo, gako w češtině, a giž w druhé polowici 18ho wěku powstali Spisowatelé, gežto wznik gazyka polského zotawili […] (Hanka 1839, IX)

6 | Tilman Berger


Struktura mluvnice • • • • • •

Předmluva (všeobecně o slovanských jazycích a polštině) Uwedenj (o výslovnosti a pravopisu) Twořenj slow (velmi důkladně, zčásti už o časování) Skloňowánj Časowánj slowes Skladna

• všechno podle Dobrovského a úplně jinak než v jiných mluvnicích polštiny

7 | Tilman Berger


Zdroje Hanky mluvnice • jaké dobové mluvnice mohl znát Hanka? Kopczyński, Onufry: Grammatyka języka polskiego i łacińskiego dla szkół narodowych na klasę pierwszą. Warszawa 1778. … na klasę drugą. 1781. … na klasę trzecią. 1783. (mnoho dalších vydání) - Mrongovius, Christoph Cölestin: Polnisches Lesebuch, Lexikon und Sprachlehre. Königsberg 1796. (řada dalších vydání) - Vater, Johann Severin: Grammatik der polnischen Sprache in Tabellen, Regeln und Beispielen. Halle 1807. - Mroziński, Józef: Pierwsze zasady gramatyki języka polskiego. Warszawa 1822. -

• Hanka několikrát kriticky mluví o Kopczyńském, nikdy ho však necituje; jediná kniha, o níž se zmiňuje, je tato: -

Rozprawy i wnioski o orthografii polskiej. Warszawa 1830.

• hlavní předloha: Dobrovský resp. jeho opracování Hankou 8 | Tilman Berger


Fonetika • základní systém podle Dobrovského • v podstatě dobrý popis dobového systému systém samohlásek (včetně „samogłosek pochylonych“) - sykavky - přízvuk na předposlední slabic -

• přesto zčásti neoprávněná identifikace s českým systémem

9 | Tilman Berger


Pravopis a fonetika • Hanka odmítá pravopis Kopczyńského a radši drží se návrhů komise z roku 1830, dovoluje si však také odchýlky od ní: -

Gá sem se držel, pokud to etymologii w doswadnj saustawě neodporowalo, předpisů těchto, a nepatrná uchylenj moge od nich, gsau wždy swým mjstem důwody opatřena.

• nejradši by však viděl úplně jiný pravopis: -

Magjli se kdy slowanská nářečj wzágemně srozumitelněgšj pjsmem učiniti, prawopisem se to neyzdařilegi, zwlášť oněch, gešto stegného pjsma užjwagj, docjliti může. A sice prawopisem takowým, kterýž z wlastnosti gazyka samého wyňat, wšeobecná prawidla pewně stanowj, a gen na nedůslednosti wzniklé wýminky odstraňuge. Takowý prawopis gest tak nazwaný analogický, s dobrau wýslownostj se srownáwagjcj, a giž w neystaršjch památkách staroslowanského pjsma nám za wzor swjtjcj.

10 | Tilman Berger


Přehled hlásek

11 | Tilman Berger


Fonetika (pokračování) • Čárkowané é, ó, ń, ł gake české e (!), ů, ň a hrubé ľ: chléb, wóz, koń, ławka gako chljb, wůz, koń, láwka. Toto hrubé ł snadno se wyslowj, když gazyk k podnebj zubů se dotkne, a gest zwuk ten podoben welmi k w, tak řjkage prostředek mezi l a w. • Čárkowané ź, ś, ć ani gako ž, š, č, ani gako z, s, c pronášeti se nesměgj, ale zwukem šeplawým u prostřed těchto ležjcjm, tak gako děti neuměgjce geště dobře mluwiti ž, š, č wyslowug[j]: źmija, śmierć, nić. • Spogené ie, rz, sz, cz gest naše ě, ř, š, č: niemy, rzéka, szelma, czekam gako němý, řjka, šelma, čekam. (Hanka 1839, 2)

12 | Tilman Berger


Sloveso • popis časování podle kmenu přítomného času • málo údajů o vidu – který se nakonec přece objevuje na scéně • dobrý, přesto ale historizující popis minulých časů Prostý minulý čas gest giž w Polštině dáwno zastaralý, a nowěgšj pomáhagj si i kdeby prostý státi měl, opsaným minulým časem, který zwlášť w básnictwj welmi wadj, ugjmage rčenj gadrné krátkosti: pich, wołach. Opsanému minulému času základem gest přjčestj (participium), s njmž pomocné slowo em mjsto jesm, eś mjsto jesi, śmy, scie, spogeno býwá […]

13 | Tilman Berger


Skloňování substantiv • dobrý popis skloňování • hodně údajů o životnosti, které jsou však zčásti nesystematické • zajímavé postřehy ohledně možnosti užívat neživotné tvary pro lidi a životné tvary pro zvířata a předměty • Wšecka ostatnj žiwotná i nežiwotná magj wýchod y: staw, stawy, moł moły, koł koły, drąg drągi, wiek wieki. Ano w pohrdánj, snižowánj a w pauhém newšjmánj mohau i gména osob tento wýchod y mjti: chłopy, herzty, pachoły, bogi, pijaki; tak gako naopak wýchod s přjrostkiem owie gak gména osob tak zwjřat i nežiwotných bytnostj, když totiž oněm wětšj wážnost, těmto pak i osobnost i s wážnostj w řeči přimysliti chceme: panowie, świadkowie, ptaszkowie, wiaterkowie. 14 | Tilman Berger


Skloňování adjektiv • Hanka odmítá umělé rozlišování mužských a středních adjektiv v množném čísle, jak to zavedl Kopczyński Stařj nerozeznáwali Lokal od Sociativu w mužském a střednjm pohlawj, poněwadž se čárkowané é gako y, i wyslowuge; nowěgšj ale půwodem Kopczyńského pohlawj mužské od střednjho w těchto pádech rozeznáwati chtěgjce, pjšj w Lokalu i Soc. mužském ym, im, w střednjm pak ém, iém, wšak proti analogii; neb kdyby w tom důsledni býti chtěli, musiliby wšecky pády mužského pohlawj y neb i psáti: prawygo, prawymu, tanigo, tanimu a t. d. Mnohem lépe bude Lok. od Sociativu rozeznáwati, gakož to ostatnj nářečj činj, a gak sme to w obrazci postawili.

15 | Tilman Berger


Pohl (1773)

16 | Tilman Berger


Skladba • Promluwa a přjwětiwosti • Zwláštnj užjwánj slowes • Zwláštnj užjwánj předložek a jiných částeček • málo údajů o skladbě ve vlastním slova smyslu • zajímvaý výklad o oslovování a zdvořilosti

17 | Tilman Berger


Shrnutí • zajímavý pokus popsat polštinu „v rámci“ češtiny • na výši své doby, zajímavé deskriptivní postřehy • ale přesto z dnešního hlediska zvláštní text, protože -

autor dává rady těm, jejichž jazyk popisuje

-

autor vidí polštinu jako součást většího slovanského celku

18 | Tilman Berger


Děkuji – dziękuję kontakt: Tilman Berger Slavisches Seminar Wilhelmstraße 50, 72074 Tübingen [email protected]

19 | Tilman Berger


Slavisches Seminar Hankův přínos polskému mluvnictví

Recommend Documents