Skládka TKO Bytíz 1. etapa

SVZ Centrum s.r.o., Skládka TKO Bytíz – 1. etapa

Soubor TPP a TOO

SOUBOR TECHNICKOPROVOZNÍCH PARAMETRŮ A TECHNICKOORGANIZAČNÍCH OPATŘENÍ K ZAJIŠTĚNÍ PROVOZU ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ V ŘÁDNÉM - TRVALÉM PROVOZU (PROVOZNÍ ŘÁD) vypracovaný ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb.

Skládka TKO Bytíz – 1. etapa (okr. Příbram) vlastník a provozovatel:

SVZ Centrum s.r.o.

Vypracoval:

Středisko odpadů Mníšek s.r.o. Ing. Josef Tomášek, CSc.

Dne:

10.9.2013

Schválil:

ing. Oldřich Zábrodský

Dne: Platnost od: Odsouhlaseno KÚ Středočeského kraje: Odbor životního prostředí a zemědělství Zborovská 11 150 21 Praha 5 tel.: 257 280 111 fax: 257 280 203


Soubor TPP a TOO

Obsah Úvod ........................................................................................................................................3 1. Identifikace provozovny a zdroje znečišťování ovzduší .......................................................4 1.1. Údaje o provozovateli a údaje o majiteli......................................................................................4 1.2. Údaje o provozovně a zdrojích znečišťování ovzduší.................................................................5

2. Podrobný popis stacionárního zdroje...................................................................................6 2.1. Popis zdroje ....................................................................................................................................6 2.2. Popis jednotlivých technologických uzlů .....................................................................................6 2.3. Blokové schéma provozovny a zdrojů znečišťování ovzduší .....................................................9

3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje..................................................................9 4. Vstupy do technologie..........................................................................................................9 5. Popis technologických operací........................................................................................... 10 6. Výstupy z technologie......................................................................................................... 10 7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí...................................................................... 11 8. Popis měřícího místa pro jednorázové měření emisí .......................................................... 11 9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek ........................................... 12 10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování ................ 12 11. Aktuální spojení na příslušný orgán ochrany ovzduší ..................................................... 12 12. Způsob předcházení haváriím a poruchám...................................................................... 14 13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému.............. 15 14. Vymezení doby uvádění stacionárních zdrojů do provozu................................................ 15 15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí15 16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich odstraňování, ............... 16 16.1.

Poruchy .................................................................................................................................16

16.2.

Havárie ..................................................................................................................................17

17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů ........................................ 18 18. Výjimečné situace ............................................................................................................ 18 19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat........................................................................ 19 20. Fugitivní emise ................................................................................................................ 19 21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, .. 20 Poučení provozovatele ........................................................................................................... 21

2


Soubor TPP a TOO

Úvod Tento materiál je vypracován na základě § 11, odst. 2) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně Tento materiál (Provozní řád) je zpracován ve smyslu zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých zákonů (zákon o ovzduší) a vyhlášky MŽP ČR č. 415/2012 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Provozní řád je součástí řídících dokumentů provozu, stejně jako Provozní evidence podle § 19 zákona 201/2012 Sb., a vyhlášky MŽP ČR č. 415/2012 Sb. Tato Provozní evidence je vypracována a vedena samostatně. Další povinnosti, které řeší tento materiál, přináší platná legislativa. Tento Soubor TPP a TOO nenahrazuje technologické pracovní instrukce a návody, je materiálem za oblast ochrany ovzduší. Nový Soubor TPP a TOO byl zpracován v důsledku změn v legislativě. Zpracovaný provozní řád nahrazuje provozní řád schválený v rámci integrovaného povolení č.j. 128718/2010/KUSK OŽP/Hra ze dne 15. 4. 2011, resp. 1 změnou č.j. 123442/2011/KUSK OŽP/Hra ze dne 1. 9. 2011

3


Soubor TPP a TOO

1. Identifikace provozovny a zdroje znečišťování ovzduší 1.1. Údaje o provozovateli a údaje o majiteli Identifikační číslo provozovatele Obchodní jméno

IČ: 26092212 DIČ: CZ26092212 SVZ Centrum s.r.o.

(nebo jméno a příjmení) Sídlo (nebo bydliště)

A. Jiráska 264, 26101 Příbram

Adresa Kraj

Středočeský

Okres

Příbram

Obec

Příbram,

PSČ

261 01

Telefon

603422930

Fax Elektronická adresa

[email protected]

Jméno statutárního zástupce

Ing. Oldřich Zábrodský - jednatel

Jméno odpovědné osoby

Michal Zábrodský - vedoucí skládky

Bankovní spojení

4


Soubor TPP a TOO

1.2. Údaje o provozovně a zdrojích znečišťování ovzduší Identifikační číslo zdroje (IČZ)

212070362

Název a skladba provozovny

Skládka TKO Bytíz – 1. etapa

Zdroj

Stacionární zdroj dle př. č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb. 2.2. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25000 t

Skládka TKO Adresa zdroje Okres

Příbram

NUTS

CZ020B

Obec

Příbram

Ulice a číslo

Městská část Bytíz

PSČ

261 01

Telefon Elektronická adresa

603422930 ecoinvest@ ecoinvest.cz

Vedoucí provozovny

p. Michal Zábrodský

Číslo katastrálního území

633356 (Bytíz)

Parcelní číslo

60/1 633682 (Dubno)

Číslo katastrálního území Parcelní číslo

350/1

Souřadnice (GPS)

49°40'59.908"N, 14°3'37.999"E

Nadmořská výška

z ≅ 510

Projektovaná, výrobní, skladovací popř. 1. etapa skládky celková kapacita 95 300 m3, cca 25 000 jiná kapacita m3/rok

5


Soubor TPP a TOO

2. Podrobný popis stacionárního zdroje 2.1. Popis zdroje Podrobný popis zdroje se nachází v provozních materiálech. Skládka slouží k ukládání především komunálního odpadu v regionu Skládka vybudovaná v souladu s platnými legislativními předpisy o kapacitě 95 300 m3 v I. etapě realizace, s možností rozšíření v dalších etapách. Těsněná plocha v 1. etapě 13 500 m2. Možnost konečné kapacity do 1 mil. m3. V 1. etapě bude skládka rozdělena na dvě skládkové sekce o plochách 7 055 m2 a 6 455 m2. Skládkové těleso je vybaveno obvodovými příkopy pro záchyt dešťové vody, plošnými drény ve skládkové ploše včetně potrubí skládkové vody do akumulační jímky skládkové vody o kapacitě 616 m3. Voda z akumulační jímky bude vedena do čerpací jímky na vracení do skládkového tělesa. Skládka bude vybavena odplyněním s možností realizace kogenerační jednotky na využívání skládkového plynu v dalších letech, případně realizace koksokompostového filtru. Areál skládky je vybaven oplocením, osvětlením, zpevněnými komunikacemi, vahou, vrátnicí, očistou vozidel Skládka má vnitřní a vnější monitorovací systém. Součástí skládky je neveřejná čerpací stanice nafty. Provozovna se nachází v areálu bývalé jámy č. 10 na katastru Dubno a Bytíz.

2.2. Popis jednotlivých technologických uzlů Podrobnější popis je v Provozní evidenci zdroje. Stavební soubory, které jsou realizovány v rámci výstavby skládky: SO 101 Úprava území SO 102 Mycí rampa – je nahrazena odděleně odvodněnou plochou a wapkou SO 103 Váha SO 104 Zpevnění plochy SO 105 Oplocení SO 106 Venkovní osvětlení SO 107 Přípojka vodovodu – bude nahrazena podzemní jímkou s dovozem vody SO 108 Přípojka nn SO 109 Rozvody nn SO 201 Složiště SO 202 Plynová drenáž SO 203 Jímka průsakových vod SO 204 Čerpací stanice průsakových vod

6


Soubor TPP a TOO

SO 205 Provozní komunikace SO 206 Vrátnice SO 207 Jímka dešťových vod SO 208 Monitorovací vrt SO 501 Přeložka kanalizace

Ve vstupním areálu je umístěna u vjezdu provozní budova tvořená soustavou typových buněk. V budově je situována váhovna s počítačovou vyhodnocovací jednotkou napojenou na autováhu, šatna, obytná místnost, umývárna a sociální zařízení, sklad olejů, skla náhradních dílů. Na výjezdu je instalována mycí rampa pro očistu odjíždějících svozových automobilů. Jedná se o automatické zařízení s recirkulací vody s odvodem vod přes jímku do čerpací jímky skládkových vod. Součástí provozního areálu je napojení na inženýrské sítě (voda, elektřina, telefon). Provozní areál je vybaven komunikacemi a zpevněnými plochami v návaznosti na stávající spojovací komunikaci silnice č. 4 – Nová Hospoda. V prostoru provozního areálu je rezerva pro objekty zpracování odpadů výstavbu kogenerační jednotky. Celý provozní areál skládky je oplocen. Skládka svým technickým zabezpečením splňuje kriteria pro zařazení do skupiny S – OO3 (ostatní odpad) dle vyhlášky MŽP o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu – č. 294/2005 Sb.; skládka splňuje veškerá ustanovení ČSN 83 8030 Skládkování odpadů - Základní podmínky pro navrhování a výstavbu skládek, ČSN 83 8032 Skládkování odpadů Těsnění skládek, ČSN 83 8033 Skládkování odpadů - Nakládání s průsakovými vodami ze skládek, ČSN 83 8034 Skládkování odpadů - Odplynění skládek, ČSN 83 8035 Skládkování odpadů - Uzavírání a rekultivace skládek a ČSN 83 8036 Skládkování odpadů - Monitorování skládek. Skládkový prostor je chráněn před přítoky povrchových srážkových vod obvodovým příkopem. Komunikačně je skládkový prostor napojen na komunikace v provozním areálu. Za vjezdem do areálu skládky začíná provozní komunikace, která umožňuje příjezd ke skládkovému prostoru a k dalším objektům uvnitř areálu (akumulační a čerpací jímka). V rámci výstavby 1. etapy byl realizován vlastní skládkový prostor s veškerým potřebným technickým vybavením (těsnění, drenáže, hráze, příkopy, odplynění, monitorovací systém, jímky na skládkové vody, oplocení) Těsnění skládky řeší projekt položením bentonitových rohoží EUROBENT a fólií HDPE síly 1,5 mm (GSE HDPE), což zaručuje dostatečnou ochranu životního prostředí. Fólie bude chráněna před poškozením geotextilií FIBERTEX F 600M . Těsněná plocha v 1. etapě 13500 m2. V 1. etapě bude skládka rozdělena na dvě skládkové sekce o plochách 7055 m2 a 6455 m2. Odvodnění skládky bude zajištěno sběrnými a svodnými drény z HDPE minimální světlosti 200 mm, které budou ústit do nové jímky průsakových vod. Jako plošná drenáž tloušťky 30 cm bude použito těžené kamenivo frakce 16-32 mm s filtračním součinitelem k≥1.10-4 m/sec, obdobně jako u 1. stavby. Stará jímka průsakových vod i čerpací jímka bude zrušena teprve po napojení na nové jímky. Technické řešení, týkající se jímek průsakových vod, terénních úprav apod. je popsáno v „Souhrnné technické zprávě“ v projektu. Pro jímání průsakových vod bude sloužit nová jímka průsakových vod o užitkovém objemu 616 m3, což by mělo stačit na zadržení skládkových vod na dobu cca 65 dnů. Hladina podzemní vody je zaklesnuta – cca 4 m pod úrovní terénu. Voda z jímky průsakových vod se bude čerpat prostřednictvím čerpací jímky, která je navržena typová PU DYWIDAG Prefa Lysá nad Labem o vnitřním kruhovém průměru 2500 mm. Jsou použita čerpadla WILO-EMU FA 08.66W - 210 mm + FK 202-2/22-17 kW v počtu 3ks, z čehož 2 čerpadla budou jako provozní osazena v čerpací jímce a 1 čerpadlo bude sloužit jako skladová rezerva s výkonem 7,0 l/sec a s dopravní výškou 47,3m.

7


Soubor TPP a TOO

Provoz čerpadel je řízen automaticky pomocí snímačů hladiny nebo mechanicky dle okamžité potřeby. Zařízení pro ovládání chodu čerpadel budou nastavena na jednotlivé následující úrovně hladin: - vypínací hladina čerpadla I i II - zapínací hladina čerpadla I - zapínací hladina čerpadla II - havarijní a signalizační hladina v jímce Porucha čerpadel bude signalizována na signalizačním panelu vrátnice. Porucha čerpadel a havarijní hladina může být signalizována případně i akusticky. Monitoring podzemních vod zajišťují profily na Dubeneckém potoce P 1, P 2, a vrt HV 1, sloužící případně i pro odběr užitkové vody. Proti vniknutí vody z okolních pozemků do prostoru skládky slouží záchytný příkop, který je vybudován po celém obvodu skládky a je opatřen melioračními tvarovkami TBM 1-56, uloženými do pískového lože.

Administrativa, technické zázemí skládky Provozní budova je tvořena buňkami pro personál skládky s WC a umývárnami, vytápění prozatím elektro, později odpadním teplem z kogenerační jednotky a záložní elektřinou, provozní objekt je odkanalizován do splaškové kanalizace, u provozní budovy je umístěna váha, vybavení PC, přípojka elektrické energie, přívod vody, plocha pro kompaktor, plocha čerpací stanice nafty Příjem a evidence odpadu Příjmová tenzometrická úrovňová mostová váha napojená na vyhodnocovací jednotku Zamezení přístupu povrchových vod z okolních pozemků do areálu skládky Záchytné obvodové příkopy s vyústěním do akumulační jímky srážkových vod Vymezení vlastního skládkového prostoru Obvodová hráz Oddělení vodního hospodářství skládky (skládkových vod) od okolního prostředí Ochrana podzemních a povrchových vod před kontaminací skládkovými vodami Řízené odvádění skládkových vod ze skládky do akumulační jímky a čerpací jímky Drenážní systém. Možnost oddělení čistých a skládkových vod. Řízené čerpání skládkových vod zpět do skládkového prostoru Čerpací jímka průsakových vod Zadržování skládkových vod v případě nadměrných odtoků ze skládkového prostoru Akumulační jímka průsakových vod. Řízená manipulace s odpadními vodami v případě vyšších srážkových úhrnů, kdy je nebezpečí překročení retenční kapacity akumulační jímky. Sledování kvality podzemních vod nad skládkou i pod skládkou Monitorovací profily – Dubenecký potok, vrt. Kontrola bezpečnosti a funkčnosti těsnících a drenážních prvků skládky, případná detekce kontaminace vlivem skládky Doprava odpadů od vjezdu do areálu k prostoru jejich ukládání

8


Soubor TPP a TOO

Očista vozidel na výjezdu z areálu skládky. Ochrana před znečišťováním veřejných komunikací, cirkulace vod přes jímku, napájení jímka srážkových vod, přepad do jímky skládkových vod. Rozhrnování a hutnění odpadů ve skládkovém prostoru Kompaktor - Maximální hutnění zajistí vyšší efektivitu využití skládky, zvyšuje stabilitu skládkového tělesa, snižuje výskyt hlodavců, minimalizuje možnosti zahoření skládky

2.3. Blokové schéma provozovny a zdrojů znečišťování ovzduší Zjednodušené schéma výroby: skládka monitoring

skládkový plyn

Fugitivní emise

Sběrný systém skládkového plynu

Schéma dle Souhrnné provozní evidence: technologie

zařízení

101 skládka

Ukládaní převážně komunálních odpadů

odlučovač

001 Sběrný systém

výduch

999

skládkového plynu

3. Údaj o funkci spalovacího stacionárního zdroje Spalovací stacionární zdroje se v provozovně nevyskytují. Případná instalace kogenerační jednotky se předpokládá v dalších etapách skládky v závislosti na množství a kvalitě skládkového plynu. Vytápění administrativně sociální objektu elektro.

4. Vstupy do technologie Zpracovávané suroviny a spalovaná paliva používané na zdroji - u všech surovin musí být k dispozici bezpečnostní datové listy (výrobce, dodavatel, vlastnosti, složení, požadavky na jakost), údaje o vztahu k dodržování emisních limitů nebo podmínek provozu zdroje. (jedná se především o betonárku)

9


Soubor TPP a TOO

4.1. Používaná paliva na zdroji Nejsou používána žádná paliva. Nafta pro kompaktor, příp. další mechanizmy v areálu. Spotřeba cca 20 t za rok. Řešeno neveřejnou čerpací stanicí nafty.

4.2. Používané suroviny Za vstupní suroviny lze pokládat ukládané odpady – jedná se o 20 000 – 25 000 m3/rok, což zhruba odpovídá 20 000 t/rok. Seznam přejímaných odpadů je uveden v provozním řádu dle zákona o odpadech.

5. Popis technologických operací prováděných ve stacionárních zdrojích se vstupními surovinami a s palivy, mechanismus reakcí včetně známých vedlejších reakcí, způsoby řízení a kontroly prováděných operací Požadované údaje jsou v provozních předpisech a v materiálech dle ISO řady 9000.

6. Výstupy z technologie znečišťující látky a jejich vlastnosti, množství a způsob zacházení s nimi, místa výstupu znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů do vnějšího ovzduší Produkty Výstupem z technologie jsou odstraněné odpady v souladu s platnou legislativou. Odpady Odpady jsou popsány v materiálech dle zákona o odpadech. Znečišťující látky Specifikace škodlivin unikajících do ovzduší Tuhé emise a aerosoly K označení tuhých znečišťujících látek v ovzduší je používáno mnoho pojmů, které se překrývají, někdy se vztahují ke způsobu vzorkování nebo k místu depozice v dýchacím traktu. V současné době se hlavní význam klade na zohlednění velikosti částic, která je rozhodující pro průnik a depozici v dýchacím traktu. Z tohoto hlediska se rozlišuje frakce s aerodynamickým průměrem částic do 10 µm, která proniká pod hrtan do spodních dýchacích cest, označená jako PM10 a jemnější respirabilní frakce s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm označená jako PM2,5 pronikající až do plicních sklípků. K přesnému zjištění těchto frakcí slouží odběrové aparatury, které umožňují záchyt částic v určitém rozměrovém rozmezí. Z dosavadních poznatků je zřejmé, že částice v ovzduší představují významný rizikový faktor s mnohočetným efektem na lidské zdraví. Na rozdíl od plynných látek nemají specifické složení, nýbrž představují směs látek s různými účinky. Současně působí i jako vektor pro plynné škodliviny. To znamená, že umožňují cestou fyzikální sorpce, popř. chemisorpce záchyt plynných polutantů na svém povrchu a usnadňují jejich průnik (svoji kinetickou energií) až do plicních sklípků.

10


Soubor TPP a TOO

Z hlediska původu, složení i chování se jemná frakce částic do 2,5 µm a hrubší frakce většího průměru významně liší. Jemné částice mají ve spojení s vodní fází převážně kyselý charakter, jsou do značné míry rozpustné a obsahují řadu polutantů různého původu i složení. Mohou se zde vyskytovat i látky, které sekundárně vznikly buď ve volné atmosféře, nebo za přispění katalytických vlastností přímo na povrchu částic. Může jít často o organické látky s možnými mutagenními účinky. Typickými představiteli jsou karcinogenní polycyklické aromatické uhlovodíky vznikající v ovzduší nedostatečným spalováním nebo pyrolýzou organického materiálu jako je nafta, benzin, zemní plyn, uhlí, dřevo. Součástí těchto jemných frakcí jsou často i kovy, z nichž některé mohou mít karcinogenní účinek. V ovzduší jemné částice setrvávají dny až týdny a vytvářejí více či méně stabilní aerosol, který může být snadno transportován na větší vzdálenosti. Velmi důležité z hlediska expozice obyvatel je pronikání jemných částic do interiéru budov, kde lidé tráví většinu času. Hrubší částice bývají zásaditého pH, z větší části nerozpustné a vznikají nekontrolovaným spalováním, mechanickým rozpadem materiálu zemského povrchu, při demolicích, dopravě na neupravených komunikacích a sekundárním vířením prachu. V oblastech s intenzivní dopravou jsou významným zdrojem částice vznikající opotřebením pneumatik, brzdových obložení a povrchu vozovek, tedy emise nepocházející přímo z výfukových plynů. Podléhají rychlé sedimentaci během minut až hodin s přenosem řádově do kilometrových vzdáleností. Roční průměrné koncentrace suspendovaných částic frakce PM10 se v ČR např. v roce 2008 pohybovaly od koncentrace 17 µg/m3 naměřené na pozaďové stanici ČHMÚ Košetice až do 35 µg/m3 v silně průmyslem exponovaných lokalitách. Roční střední hodnota v závislosti na intenzitě dopravy se pohybovala v rozsahu od 22,6 µg/m3 v dopravně nezatížených lokalitách do 32,9 µg/m3 v dopravně silně exponovaných místech. Jedno z kritérií překročení 24 hodinového limitu 50 µg/m3 bylo v roce 2008 naplněno v případě 28% měřících stanic. Suspendované částice frakce PM10 patří mezi základní škodliviny i ve vnitřním prostředí budov, kde je významným zdrojem kouření. Imisní limit daný zákonem 201/2012 Sb. stanovuje průměrnou roční koncentraci PM10 40 µg/m3, přičemž maximální 24-hodinová koncentrace je limitována 50 µg/m3 s tolerancí 35 překročení během kalendářního roku. Pro průměrnou roční koncentraci PM2,5 pak 25 µg/m3.

7. Popis zařízení pro kontinuální měření emisí Toto zařízení není instalováno a platná legislativa to nevyžaduje.

8. Popis měřícího místa pro jednorázové měření emisí Měření emisí skládkového plynu je prováděno autorizovanou měřící skupinou a na výduchu z jednotlivých sběrných studní a dále je prováděné měření plošného zdroje. technologie

rozsah

Skládka – jímací studny

CH4, CO2, O2, N2 (dopočítáním do 100 %), H2S, tlak, teplota

Povrch skládky

CH4,

Podle vyhlášky MŽP 415/2012 Sb. – § 12 Způsob zjišťování úrovně znečišťování výpočtem odstavec (1) Výpočet za účelem zjištění emisí se provádí jednou za kalendářní rok jedním z těchto způsobů a) bilancí technologického procesu jako rozdíl mezi hmotností znečišťující látky do procesu vstupující a hmotností znečišťující látky z procesu vystupující jinými cestami než emisí do vnějšího ovzduší (dále jen „hmotnostní bilance“), b) jako součin emisního faktoru uvedeného pro odpovídající skupinu stacionárních zdrojů ve Věstníku Ministerstva životního prostředí a počtu jednotek příslušné vztažné veličiny na stacionárním zdroji v požadovaném časovém úseku, nebo 11


Soubor TPP a TOO

c) jako součin měrné výrobní emise a příslušné vztažné veličiny, pokud nelze použít způsob podle písmene a) nebo b) a je tak stanoveno v povolení provozu. V daném případě připadá v úvahu postup dle písmene b) - emisní faktory ve Věstníku Ministerstva životního prostředí - jsou uvedeny na portálu MŽP , ale neobsahují emisní faktory pro skládky.

9. Druh, odhadované množství a vlastnosti znečišťujících látek u kterých může dojít, v případě poruchy nebo havárie stacionárního zdroje nebo jeho části, k vyšším emisím než při obvyklém provozu Prach vzniká sekundárně z provozu automobilů a nečistot na ploše provozovny. Je nutné udržovat plochu čistou. O provozu na všech technologických zařízeních zdroje je vedena provozní evidence, která obsahuje: - identifikaci provozovatele a provozovny - údaje o surovinách nebo odpadech Za vedení provozní evidence odpovídá: vedoucí příslušného provozu Vlastnosti těchto látek jsou uvedeny v kapitole 6.

10. Vymezení stavů uvádění stacionárního zdroje do provozu a jeho odstavování Řešeno v provozních předpisech - podrobněji v kapitole 14.

11. Aktuální spojení na příslušný orgán ochrany ovzduší způsob podávání hlášení o havárii nebo poruše orgánům ochrany ovzduší a veřejnosti, odpovědné osoby a způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích

Důležitá telefonní čísla a adresy Krajský úřad Středočeského kraje Zborovská 11 odbor životního prostředí a 150 21 Praha 5 zemědělství

tel.: 257 280 782 fax: 257 280 203 [email protected]

Česká inspekce životního prostředí Oblastní inspektorát Praha Oddělení ochrany ovzduší

Wolkerova 40/11, 160 00 Praha 6

tel.: 233 066 401 fax: 420 233 066 403 [email protected]

Městský úřad Příbram Odbor životního prostředí

Gen. Tesaříka 19B 674 01 Příbram

tel.: 318 402 201 fax: 318 402 290 [email protected]

Obecní úřad Dubno

Dubno 45, 261

318 627 136 [email protected]

01

12


Soubor TPP a TOO

Postup při hlášení havárie zdroje: (1) Hlášení provozovatele o havárii bezprostředně po jejím zjištění, nejdéle však do 24 hodin, předané České inspekci životního prostředí obsahuje: a) název zařízení a určení místa, a času vzniku, a pokud je to známo, i předpokládanou dobu trvání havárie, b) druh emisí znečišťujících látek a jejich pravděpodobné množství, a c) opatření přijatá z hlediska ochrany ovzduší. (2) Do 14 dnů po nahlášení havárie podle odstavce l provozovatelé vypracují a ČIŽP předají zprávu, která vedle souhrnu všech dostupných podkladů pro stanovení množství uniklých znečišťujících látek do ovzduší obsahuje a) název zařízení, u něhož došlo k havárii, b) časové údaje o vzniku a době trvání havárie, c) druh a množství emisí znečišťujících látek po dobu havárie, d) příčinu havárie, e) přijatá konkrétní opatření k zamezení vzniku dalších případů havárií, f) časový údaj o hlášení havárie ČIŽP. (3) Provozovatel poskytuje na vyžádání ČIŽP doplňující údaje, které souvisejí se vznikem, průběhem, zmáháním a s důsledky havárie. Kompetentním orgánem ochrany ovzduší je OI ČIŽP Praha a Krajský úřad Středočeského kraje. Způsob interního předávání informací o poruchách a haváriích je uveden v materiálech (Organizačních normách - ON). Za vedení Provozní evidence je zodpovědný:

vedoucí skládky

Za Soubor TPP a TPO je zodpovědný: jednatel firmy Za podání Oznámení o poplatcích za znečišťování ovzduší je zodpovědný: jednatel firmy Za údržbu zařízení je zodpovědný: vedoucí skládky Za souhlasy orgánů ochrany ovzduší jsou zodpovědni: jednatel firmy Za autorizované měření emisí: vedoucí skládky

Povinnosti pracovníků na jednotlivých řídících a výkonných stupních (kromě již uvedených) z hlediska ochrany ovzduší: Statutární zástupce firmy • zodpovídá za dodržování Souboru TPP a TOO vůči dozorčím orgánům státní správy ochrany ovzduší • zodpovídá za souhlasy orgánů ochrany ovzduší a jejich dodržování • předává ve stanovených termínech orgánům státní správy ochrany ovzduší předepsané doklady a údaje (výsledky měření, provozní evidenci kotelny, Oznámení o poplatcích a Souhrnné provozní evidenci, případně další doklady a údaje. Vedoucí skládky • zodpovídá za dodržování Souboru TPP a TOO vůči vedení firmy • zodpovídá za dodržování provozní evidence vůči vedení firmy

13


• • • • •

Soubor TPP a TOO

zodpovídá za dodržování ochrany ovzduší včetně potřebných povolení vůči vedení firmy zajišťuje revize a servis zařízení včetně příslušenství ve stanovených termínech, zajišťuje vedení Provozní evidence kontroluje činnost podřízených pracovníků, stanovenou v Souboru TPP a TOO. zajišťuje autorizované měření emisí

Obsluha zařízení + údržba • oznamuje stanoveným orgánům havárie na zařízení, • je povinen znát obsluhované zařízení a být seznámen se Souborem TPP a TOO, • obsluhuje zařízení v souladu se Souborem TPP a TOO,

• • • •

provádí předepsané provozní záznamy, hlásí nadřízenému pracovníkovi každou závadu, která může způsobit zvýšení emisí, okamžitě hlásí havárie na zařízení, provádí běžnou preventivní kontrolu zařízení provádí kontroly a zajišťuje běžnou údržbu zařízení, pokud tyto povinnosti nepřísluší odborné (servisní) firmě,

12. Způsob předcházení haváriím a poruchám opatření, která jsou nebo budou provozovatelem přijata ke zmírnění důsledků havárií a poruch a uvedení postupů provozovatele při zmáhání a odstraňování poruch včetně režimů omezování nebo zastavování provozu stacionárního zdroje Poruchám a haváriím se předchází především důsledným dodržováním provozních předpisů. Dále údržbou a seřizováním technologie. Postup je v dalších kapitolách. Odpovědní pracovníci jsou povinni provádět kontroly a údržbu podle schváleného plánu kontrol a plánu údržby strojů a zařízení. Prevence proti požárům je jednou z nosných činností při předcházení haváriím s dopadem na ovzduší. Při požáru unikají značné emise velmi toxických škodlivin do ovzduší. Provozovatel má pro provozovnu vypracován Požární řád. Veškeré zařízení musí být udržováno v čistotě a odpovědnými za čistotu zařízení jsou pracovníci podle pracovních náplní. Každý pracovník provádí běžný úklid během směny a čistota zařízení celého provozu je součástí předávání směny. Závady a to zejména na zařízeních sloužících k ochraně ovzduší, musí být v co nejkratší době odstraněny a to i za cenu odloženého odchodu ze směny. Veškeré technologické zařízení zdroje je provozováno podle návodů, technologických reglementů a směrnic a musí být neustále v řádném technickém stavu. Povinností provozovatele technologického zařízení je zajišťovat jeho řádný provoz tak, aby byl bezpečný, spolehlivý a hospodárný, musí být zajištěna ochrana ovzduší před nadbytečnými emisemi. V žádném případě není dovoleno zasahovat do chodu technologie v rozporu s návody a pracovními postupy, technologie nesmí být o vlastní vůli upravována v rozporu s odsouhlasenými projekty a nesmí být zasahováno do systému měření a regulace. Je prováděna řádná údržba zařízení podle směrnic a návodů, pravidelné revize zařízení jsou prováděny v předepsaných termínech vyškolení a poučení zaměstnanci. Termíny a rozsah revizí či oprav musí být dodržovány.

14


Soubor TPP a TOO

O provozu se vedou veškeré předepsané záznamy a to buď do deníků provozu či na mediích. Data musí být uchovávána a chráněna proti zcizení či přepisu. Na zdroji je vedena Provozní evidence zdroje znečišťování ovzduší. Jakékoliv poruchy, havárie, nesrovnalosti v provozních údajích či jen podezření na ně hlásí kterýkoliv pracovník odpovědným osobám a to neprodleně. Zároveň podle svých možností přispívá k jejich identifikaci a odstranění. Všichni pracovníci se vyvarují činnosti, která by vedla k nadměrnému znečišťování ovzduší a to zejména přesným plněním pracovních povinností.

13. Způsob zajištění spolehlivosti a řádné funkce kontinuálního měřícího systému Kontinuální měřící systém není na provozovně instalován a není platnou legislativou vyžadován.

14. Vymezení doby uvádění stacionárních zdrojů do provozu a jejich odstavování z provozu Provoz předmětného stacionární zdroje je dán pracovní dobou skládky.

15. Termíny kontrol, revizí a údržby technologických zařízení sloužících ke snižování emisí (uvedení způsobu proškolení obsluh a odpovědných osob) Pracovníci obsluh jsou jednou za dva roky seznámeni se základními povinnostmi v ochraně ovzduší. Jsou seznámeni se Souborem TPP a TOO a Provozní evidencí v rozsahu, daném jejich pracovní náplní. O seznámení se je učiněn záznam. Odpovědná osoba, mající na starosti oblast ekologie, absolvuje dle potřeby školení či seminář v ochraně ovzduší vždy, když dojde ke změně legislativy. Školení zaměstnanců v ochraně životního prostředí a souvisejících oblastech je základním kamenem prevence proti znečišťování. Termíny kontrol a revizí zařízení Veškeré kontroly a revize jsou vykonávány podle provozních materiálů jednotlivých zařízení a musí být beze zbytku plněny. V případě odchylek od běžného stavu se provádějí zápisy do provozního deníku. Veškeré kontroly a revize jsou vykonávány podle provozních materiálů jednotlivých zařízení a musí být beze zbytku plněny. V případě odchylek od běžného stavu se provádějí zápisy do provozního deníku. Následující kontroly se týkají především polévání skládky skládkovou vodou z akumulační jímky skládkových vod. Denní kontrola

15


• •

Soubor TPP a TOO

Kontrola funkčnosti čerpadel Kontrola střídání ploch polévaní

Týdenní kontrola • Kontrola stavu akumulační jímky skládkových vod Měsíční kontrola • Kontrola neporušenosti hadic

•

kontrola spojovacích manžet, potrubí,

Pololetní kontrola • kompletní kontrola dopravních cest

•

Koroze a opotřebení zařízení

Roční kontrola

• •

Celková revize polévacího systému Revize čerpadel skládkových vod

Termíny kontrol a revizí ostatních zařízení rozhodujících pro ochranu ovzduší Denně jsou kontrolovány: - celkový stav zdroje - celková zaprášenost - vznik pachových látek Pravidelná údržba ostatních zařízení (rozhodujících pro ochranu ovzduší) Ostatní kontroly a revize se provádí dle návodů k jednotlivým zařízením a dle platných předpisů. Údržba je denní, týdenní, měsíční, půlroční a roční. Preventivní údržba všech zdrojů se provádí: - nejméně 1 x ročně, v případě potřeby častěji, vyžaduje-li to bezporuchový provoz - nebo dle místních provozních řádů jednotlivých zařízení.

16. Definice poruch a havárií s dopadem na vnější ovzduší a jejich odstraňování, termíny odstraňování poruch pro konkrétní technologii stacionárního zdroje a podmínky odstavení zdroje z provozu

16.1. Poruchy Poruchou zdroje znečišťování se rozumí odchylka vzniklá v důsledku technické závady, která je popsána v souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdroje (Provozní řád), včetně lhůty pro její odstranění, při níž souvisle do doby jejího odstranění nemohou být dodržovány emisní limity.

16


Soubor TPP a TOO

Poruchou zdroje znečišťování se rozumí odchylka vzniklá v důsledku technické závady, která je popsána v souboru technickoprovozních parametrů a technickoorganizačních opatření k zajištění provozu zdroje (Provozní řád), včetně lhůty pro její odstranění, při níž souvisle do doby jejího odstranění nemohou být dodržovány emisní limity. Obecná pravidla •

Částečná či úplná odstranitelná nefunkčnost zařízení bez jeho destrukce, únik spalin či únik provozních medií s vlivem na ovzduší

•

Porucha na kterékoliv pojistce na všech skladovacích nádržích.

•

Příjezd cisterny s poškozeným pláštěm (bez úniku par do ovzduší)

•

Příjezd cisterny s poškozeným ventilem

•

Příjezd cisterny s chybějící nebo poškozenou pojistkou

•

Částečný výpadek napájení elektrickým proudem.

Pokud se příčina neodstraní do 24 hodin, porucha se překlasifikuje na havárii, pokud dojde jejím vlivem k ovlivnění ovzduší. •

Požár menšího rozsahu v kterékoliv části technologie, který je hasitelný interními prostředky.

Situace je z hlediska ochrany ovzduší pouze zaznamenána. Je sledován tmavý kouř, pokud uniká a vývin zápachu, pokud uniká nebo může unikat mimo areál zdroje. Při zaznamenání vývinu tmavého kouře stupňů 4 nebo 5 dle Riengelmana delší než 120 minut se událost považuje za havárii. Pokud se příčina neodstraní do 6-ti hodin (s výjimkami, popsanými v dalším textu) zařízení se převádí do horkého prostoje, nejdále však na dalších 6 hodin. Poté následuje úplné odstavení provozu (přijímaní odpadů). Horké prostoje - jsou nezbytná doby k odstranění poruch, které nevyžadují úplné odstavení technologické linky a je pouze přerušeno (ukládání odpadů). Pokud by při provozu tohoto zdroje znečišťování nastala porucha, která by nebyla předvídatelná, bude po vyhodnocení zapracována do provozních předpisů. Provoz se odstavuje i na příkaz vedení bez zjevných důvodů. Konkrétní známé poruchy jednotlivých částí zdroje -

jiné poruchy dosud nenastaly

16.2. Havárie Havárií zdroje znečišťování je nenadálý nebo neočekávaný stav, při němž bezprostředně a výrazně vzrostou emise znečišťujících látek a zdroj nelze zpravidla regulovat ani zastavit běžnými technickými postupy.

6.1. Obecná pravidla •

Částečná či úplná odstranitelná nefunkčnost zařízení bez jeho destrukce, únik provozních medií s vlivem na ovzduší převyšující 50 litrů.

•

Porušení celistvosti zařízení velkého rozsahu (destrukce kteréhokoliv zařízení).

•

Výbuch zařízení v kterékoliv části technologie.

17


•

Soubor TPP a TOO

Částečný výpadek napájení elektrickým proudem s ovlivněním ovzduší, pokud není odstraněn do 24 hodin, pokud dojde jeho vlivem k ovlivnění kvality ovzduší.

Po odstranění výpadku je nutné zkontrolovat, zda nebylo poškozeno zařízení, sloužící k ochraně ovzduší nebo zařízení, jehož částečná nefunkčnost může znamenat ohrožení nebo zhoršení kvality ovzduší. Zvlášť je nutno kontrolovat elektrické nebo elektronické prvky řízení a regulace chodu zařízení. •

Požár menšího prostředky nebo kouře stupňů 4 zápachu, pokud minut.

•

Živelné události.

rozsahu v kterékoliv části technologie, který není hasitelný interními je hasitelný interními prostředky avšak se zaznamenáním vývinu tmavého nebo 5 dle Riengelmana. Je sledován tmavý kouř, pokud uniká a vývin uniká nebo může unikat mimo areál zdroje a zároveň trvá déle než 120

V případě těchto stavů následuje okamžité a úplné odstavení zdroje anebo jeho částí pokud není v následujícím textu uvedeno jinak. Pokud by při provozu tohoto zdroje znečišťování nastala havárie, která by nebyla předvídatelná, bude po vyhodnocení zapracována do provozních předpisů. Odpovědní pracovníci jsou povinni provádět kontroly a údržbu podle schváleného plánu kontrol a plánu údržby strojů a zařízení. Prevence proti požárům je jednou z nosných činností při předcházení haváriím s dopadem na ovzduší. Při požáru unikají značné emise velmi toxických škodlivin do ovzduší. Provozovatel má pro provozovnu vypracován Požární řád. Závady a to zejména na zařízeních sloužících k ochraně ovzduší, musí být v co nejkratší době odstraněny a to i za cenu odloženého odchodu ze směny.

Konkrétní známé havárie jednotlivých částí zdroje Na základě rozboru známých skutečností o provozu technologie byly definovány tyto možné havarijní stavy: -

havárie dosud nenastaly.

17. Způsob a četnost seřizování spalovacích stacionárních zdrojů Spalovací stacionární zdroje se v provozovně nevyskytují.

18. Výjimečné situace odůvodnění neplnění stanovených emisních limitů v případech definovaných poruch, definovaných havárií, při najíždění technologií do provozu nebo při odstavování technologií z provozu po stanovenou dobu, při seřizování technologií Výjimečná a zvláštní ustanovení a ujednání (výzkum, odvracení nebezpečí ohrožení jiné složky životního prostředí, havarijní odvětrání, zdolávání požárů, odstraňování příčin nebo následků nebezpečných epidemií, živelní nebo jiné krizové situace, inertizace, požární cvičení apod.). -

Při výzkumu a vývoji nových výrobků platí tento Soubor TPP a TOO v přiměřené míře.

-

Pokud by při havárii byla ohrožena jiná složka životního prostředí než ovzduší (voda, půda, vegetace nebo živočichové, zejména chránění), případně by byly ohroženy životy lidí nebo jejich

18


Soubor TPP a TOO

zdraví, přičemž by následky mohly být závažnější než při úniku škodlivin do ovzduší, lze připustit nezbytně nutný únik škodlivin do ovzduší. O tomto rozhoduje dle naléhavosti řešení havarijní situace pracovník, který je přítomen havárii (nesnese-li rozhodnutí odkladu) nebo inspektor ČIŽP (nelze-li příslušného inspektora nebo hlavního inspektora OI ČIŽP Praha prokazatelně kontaktovat, statutární zástupce provozovatele). Provozovatel musí o havarijní situaci ihned informovat ČIŽP, a to nejen složku oddělení ochrany ovzduší, ale i další příslušné složky dle následků havárie (OOV, OOP, OOL). -

Použití jedů podléhá jiným předpisům a není ošetřeno tímto předpisem.

-

Porušení předpisů požární ochrany s následkem požáru je považováno za porušení podmínek provozu zdroje ve smyslu zákona o ovzduší. Na zdroji je z hlediska ochrany ovzduší výslovně zakázáno:

-

spalování jakýchkoliv odpadů na volných plochách či v kterékoliv části technologie

-

porušování všech podnikových předpisů

-

překračování povolených teplot při reakcích

-

skladování a používání jiných než odsouhlasených surovin a to i jednorázově

-

vypouštění organických a jiných látek na volné plochy či do kanalizace

-

ponechávání obalů s těkavými látkami bez uzávěrů (mimo dobu, kdy jsou suroviny stáčeny)

-

porušování technologických pracovních postupů a návodů

-

porušování provozních řádů, návodů a předpisů

-

sledování netěsností plamenem

-

porušení pravidel skladování paliva

19. Provozovatel chovu hospodářských zvířat Netýká se předmětného zdroje.

20. Fugitivní emise uvést technická a provozní opatření k omezení tuhých znečišťujících látek a resuspenze prachu Podle vyhlášky č. 415/2012 Sb. příloha 8 - pro 2.2. Skládky, které přijímají více než 10 t odpadu denně nebo mají celkovou kapacitu větší než 25000 t - nejsou stanoveny specifické emisní limity ani technické podmínky provozu. Lze se však řídit obecnými zásadami. Každý den překrývat uložené odpady technologickou vrstvou Aktivní skládkový prostor omezit na minimum Provádět pravidelnou očistu vnitroareálových komunikací. Zajistit stálou funkčnost zařízení na očistu vozidel před odjezdem z areálu skládky V případě nepříznivých klimatických podmínek - sucho, větrno - zajistit kropení prašných ploch – mimo těleso skládky se nesmí používat skládková voda.

19


Soubor TPP a TOO

21. Provozovatel stacionárního zdroje emitujícího znečišťující látky obtěžující zápachem, zejména kategorie 2.3, 2.4, 2.6, 7.8, 7.9, 7.10, 7.11, 7.12, 7.16 a 8 přílohy č. 2 k zákonu, uvede v provozním řádu technická a provozní opatření k omezení emisí těchto látek Skládka má vybudovaný systém sběru skládkového plynu. Překrývání technologickou vrstvou brání zvýšeným emisím pachových látek. V dalších fázích rozvoje skládky se počítá v závislosti na vývoji množství a kvality skládkového plynu s vybudováním buď kogenerační jednotky (málo pravděpodobné), nebo koksokompostového filtru.

20


Soubor TPP a TOO

Poučení provozovatele S tímto materiálem se seznámí vedení zdroje a odpovědní zaměstnanci. Seznámení se s ním potvrdí svým podpisem: Jméno a příjmení

Funkce pracovníka

Datum

Podpis

21

Skládka TKO Bytíz 1. etapa

Recommend Documents