Skládka jako centrum komplexního zpracování komunálního odpadu Bakalářská práce

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie

Skládka jako centrum komplexního zpracování komunálního odpadu Bakalářská práce

Vedoucí práce: Bc. Ing. Dana Adamcová, Ph.D.

Vypracovala: Markéta Novotná

Brno 2013

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Skládka jako centrum komplexního zpracování komunálního odpadu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………… podpis……………………….…….

PODĚKOVÁNÍ Děkuji paní Bc. Ing. Daně Adamcové, Ph.D. za její cenné rady, odborné vedení a pomoc při vypracování mé bakalářské práce. Děkuji také vedoucímu skládky a kompostárny Henčov panu Martinu Tůmovi za jeho ochotný přístup a poskytnutí důležitých informaci ke zpracování mé práce. Dále bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli nápomocni při její realizaci, za odborné rady, vstřícný přístup a za jejich podporu.

ABSTRAKT Tato bakalářská práce na téma Skládka jako centrum komplexního zpracování komunálního odpadu se zabývá problematikou skládkování komunálního odpadu. Každá provozovaná skládka v České republice musí splňovat právní předpisy o skládkování, které vychází ze směrnice Rady 1999/31/ES. Práce se zaměřuje na popis povrchové skladby skládky a zejména na její zabezpečení proti unikání škodlivých látek do životního prostředí. Tyto poznatky jsou dále popsány na praktickém příkladu řízené skládky ostatního odpadu v katastrálním území obce Henčov. Práce porovnává aktuální situaci v oblasti skládkování v České republice a Evropské unii a probíhající změny v oblasti produkce komunálního odpadu a skládkování v letech 2006–2011. Cílem Evropské unie je však snížení ukládání odpadů na skládky. Tohoto cíle by mohlo být v České republice dosaženo například přísnějšími nároky na technické zabezpečení skládek, zvýšením nákladů na jejich provoz nebo vyššími poplatky za ukládání odpadů na skládky. Klíčová slova: komunální odpad, nakládání s odpady, skládkování, legislativa skládkování

ABSTRACT This thesis titled Landfill as a centre of complex processing of municipal waste is concerned with an issue of landfilling of municipal waste. Every operational landfill in the Czech Republic must follow legal regulations based on Council directive 1999/31/EC on the landfill of waste. The work is focused on description of surface composition of landfills and, most importantly, on protecting the environment from deleterious material leaking. The information is then demonstrated on a controlled landfill in a cadastral area of village Henčov. The work compares current situation of landfilling in Czech Republic and the European Union and changes that are taking place in the field of municipal waste production and landfilling in years 2006 – 2011. The European Union plans to minimize usage of landfill. This goal can be achieved in the Czech Republic by strict requirements for landfill security measures, increasing expenses for their operation or increasing fees for landfill waste storing. Keywords: municipal waste, waste management, landfilling, landfill legislation

OBSAH 1

ÚVOD ..................................................................................................... 9

2

CÍL PRÁCE ......................................................................................... 10

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ................................................................... 11

3.1

Vymezení základních pojmů ............................................................................. 11

3.1.1 Odpadové hospodářství .................................................................................... 11 3.1.2 Odpad ............................................................................................................... 11 3.1.3 Nebezpečný odpad ........................................................................................... 11 3.1.4 Ostatní odpad ................................................................................................... 12 3.1.5 Komunální odpad ............................................................................................. 12 3.1.6 Katalog odpadů ................................................................................................ 12 3.1.7 Seznam nebezpečných odpadů ......................................................................... 12 3.2

Charakteristika komunálního odpadu............................................................. 13

3.2.1 Domovní odpad ................................................................................................ 13 3.2.2 Biologicky rozložitelný komunální odpad ....................................................... 13 3.2.3 Objemný odpad ................................................................................................ 13 3.2.4 Amortizační odpad ........................................................................................... 14 3.2.5 Obalový odpad a tříděný (separovaný) odpad ................................................. 14 3.2.6 Odpad podobný komunálnímu odpadu ............................................................ 14 3.2.7 Směsný komunální odpad ................................................................................ 14 3.2.8 Tuhý komunální odpad .................................................................................... 15 3.3

Způsoby nakládání s komunálním odpadem .................................................. 15

3.3.1 Shromažďování odpadů ................................................................................... 15 3.3.2 Sběr odpadů ...................................................................................................... 15 3.3.3 Výkup odpadů .................................................................................................. 15 3.3.4 Přeprava odpadů a doprava odpadů ................................................................. 16 3.3.5 Skladování odpadů ........................................................................................... 16 3.3.6 Úprava odpadů ................................................................................................. 16 3.3.7 Využití odpadů ................................................................................................. 16 3.3.8 Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem......................... 17 3.3.9 Odstraňování odpadů ....................................................................................... 18

3.4

Analýz asoučasného stavu nakládání s odpady se zaměřením na komunální

odpad…………………………………………………………………………………...18 3.4.1 Produkce odpadů v ČR..................................................................................... 19 3.4.2 Nakládání s odpady v ČR ................................................................................. 20 3.5

Skládkování ........................................................................................................ 22

3.5.1 Základní členění skládek odpadů ..................................................................... 22 3.5.2 Výběr lokality pro umístění skládky a podklady pro její návrh ....................... 24 3.5.3 Skladba povrchové skládky odpadů ................................................................. 25 3.5.4 Rekultivace skládek ......................................................................................... 31 3.6

Současná situace v oblasti skládkování v ČR a EU ........................................ 33

3.6.1 Počty skládek v ČR .......................................................................................... 33 3.6.2 Množství skládkovaného komunálního odpadu v ČR a EU ............................ 35 3.6.3 Legislativa upravující skládkování v ČR ......................................................... 37

MATERIÁL A METODIKA ............................................................. 38

4 4.1

Základní údaje o skládce Henčov ..................................................................... 38

4.2

Výstavba skládky a parametry skládky........................................................... 39

4.3

Geologické a hydrogeologické poměry ............................................................ 40

4.4

Popis skládky Henčov ........................................................................................ 40

4.4.1 Těsnící a drenážní systémy skládky ................................................................. 40 4.4.2 Ochrana skládky proti pronikání vnějších vod do tělesa skládky .................... 41 4.4.3 Nakládání s průsakovými vodami .................................................................... 41 4.4.4 Nakládání se skládkovým plynem ................................................................... 41 4.4.5 Provozně technické zařízení skládky ............................................................... 42 4.4.6 Monitorovací systém skládky .......................................................................... 42 4.5

Rekultivace skládky Henčov ............................................................................. 43

4.5.1 Technická rekultivace ...................................................................................... 43 4.5.2 Biologická rekultivace ..................................................................................... 43

VÝSLEDKY A DISKUZE ................................................................. 44

5 5.1

Druhy ukládaných odpadů na skládku Henčov .............................................. 45

5.1.1 Druhy odpadů, které nelze na skládku Henčov ukládat ................................... 46 5.1.2 Omezení ukládání odpadů na skládku Henčov ................................................ 46 5.2

Množství ukládaného odpadu na skládce Henčov .......................................... 47

5.2.1 Poplatky za ukládání odpadů na skládku Henčov ............................................ 47

6

ZÁVĚR................................................................................................. 49

7

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................... 50

8

SEZNAM TABULEK ......................................................................... 53

9

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................ 54

10 SEZNAM ZKRATEK ........................................................................ 55 11 PŘÍLOHY ............................................................................................ 56 12 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................. 57

1 ÚVOD Skládka patří mezi nejvíce využívaná technická zařízení na odstraňování odpadů v České republice i přes její negativní dopady na životní prostředí. Z nesprávně zabezpečené skládky ovšem může docházet k úniku kontaminované vody, skládkového plynu, k úletům odpadu, k zápachu z rozkladu biologické složky komunálního odpadu a k mnoha dalším nepřípustným jevům. Ty mohou nepříznivě ovlivňovat životní prostředí v blízkém i vzdáleném okolí skládky. Právní předpisy Evropské unie kladou přísné požadavky na provoz skládek, jejich ukončování a také následnou péči o ně. Směrnice Evropské unie 1999/31/ES, o skládkách a směrnice 98/2008/ES, o odpadech, stanovují cíle na omezování skládkování odpadů, které se objevují v zákonech České republiky, v zákoně č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů a v nařízení vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky. Mezi některé cíle patří

snížení

skládkování

biologicky

rozložitelného

komunálního

odpadu

na 75 % k roku 2010, 50 % k roku 2013 a 35 % k roku 2020 ve srovnání s rokem 1995 a zvýšení materiálového využití komunálních odpadů na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Splnit zmiňované cíle v předem daných limitech se však zatím nepodařilo. K roku 2010 bylo skládkováno 90 % biologicky rozložitelného komunálního odpadu, namísto očekávaných 75 %. Podíl materiálově využitého komunálního odpadu se sice do roku 2010 podařilo zvýšit, ale naplánovaných 50 % se nedosáhlo. V České republice jsou tak v současnosti díky legislativním úpravám v provozu jen řízené skládky odpadů. Řada skládek tak musela ukončit svůj provoz, jelikož nesplňovala dané nároky. K roku 2010 na území České republiky zůstalo zachováno na 179 řízených skládek odpadů skupin S-OO, S-IO a S-NO. V průběhu skládkování i po ukončení provozu jsou skládky pravidelně kontrolovány, tak jak je vypsáno v jejich provozním řádu. Pokud se provoz skládky řídí všemi pravidly, je škodlivý dopad na životní prostředí a zdraví lidí omezen na minimum.

9

2 CÍL PRÁCE Cílem mé bakalářské práce je literární přehled na téma skládka jako centrum komplexního

zpracování

komunálního

odpadu.

V jeho

úvodu

se

zabývám

charakteristikou komunálního odpadu a pojmy, které s ním souvisí. Krátce popisuji možné způsoby nakládání s komunálním odpadem a zaměřuji se zejména na proces skládkování. Ve stěžejní části mé práce se věnuji problematice tohoto způsobu nakládání s komunálním odpadem a jeho současné situaci v České republice a Evropské unii. Získané poznatky o procesu skládkování popisuji na příkladu vybrané skládky ostatního odpadu, která se nachází v katastrálním území obce Henčov.

10

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1

Vymezení základních pojmů

V oblasti věnující se problematice odpadů je zavedena a používána celá řada odborných pojmů, které jsou níže uvedeny a definovány. 3.1.1 Odpadové hospodářství Odpadové hospodářství je technologické odvětví, které se dotýká všech stupňů výrobního a spotřebního cyklu – od těžby surovin, přes výrobu, dopravu a spotřebu produktů, až po jejich odstranění, kdy po uplynutí jejich doby životnosti se z nich stávají odpady. Významný podíl odpadů tvoří i vedlejší materiály, které vznikají při výrobě těchto produktů. Odpadové hospodářství se zabývá nejenom nakládáním s odpady již vzniklými, tzn. jejich využitím a odstraněním, ale i předcházením vzniku odpadů a následnou péčí o odpady uložené. (Kuraš a kol., 2008) 3.1.2 Odpad Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. (zákon č. 185/2001 Sb.) 3.1.3 Nebezpečný odpad Nebezpečným odpadem je myšlen odpad, který má jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze III Směrnice Evropského parlamentu a Rady ES č. 98/2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic a v příloze č. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů (viz Příloha č. 1). Nebezpečným odpadem jsou např. oleje, tuky, barvy, lepidla, pryskyřice, rozpouštědla, detergenty, odmašťovací přípravky, léky, zářivky, odpady s obsahem rtuti, televizory apod. (Hřebíček, 2009)

11

3.1.4 Ostatní odpad Ostatní odpad je veškerý odpad, s výjimkou odpadu nebezpečného. Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady ostatní značí písmenem „O“. Pokud

ostatní

odpad

vykazuje

i

minimální

nebezpečnou

vlastnost,

stává

se nebezpečným odpadem a musí se podle toho s ním nakládat. (vyhláška č. 381/2001 Sb.) 3.1.5 Komunální odpad Komunálním odpadem (dále jen KO) se rozumí veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob a je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) Původcem odpadů se stává obec v okamžiku, kdy fyzická osoba uloží odpad na místě k tomu určeném. 3.1.6 Katalog odpadů Povinností původce odpadů je zařazovat odpady podle druhů a kategorií na základě Katalogu odpadů, který je přílohou vyhlášky Ministerstva životního prostředí č. 381/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví Katalog odpadů. KO je zařazen do skupiny 20 Komunální odpad (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru. (Hyršová, 2006) Dále se skupina 20 rozděluje na 3 podskupiny a každá z nich na několik druhů odpadů (viz Příloha č. 2):  20 01

Složky

z

odděleného

sběru

(kromě

odpadů

uvedených

v podskupině 15 01)  20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)  20 03 Ostatní komunální odpady 3.1.7 Seznam nebezpečných odpadů Ve vyhlášce č. 381/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je vedle Katalogu odpadů vypsán v příloze č. 2 také Seznam nebezpečných odpadů. V podskupinách 20 01, 16 01, 12

16 06 a 16 08 jsou vyjmenovány nebezpečné složky komunálního odpadu. V Katalogu odpadů jsou nebezpečné složky odpadů označeny hvězdičkou. (Filip a kol., 2003)

3.2

Charakteristika komunálního odpadu

Mezi základní pojmy týkající se komunálního odpadu patří domovní odpad, biologicky rozložitelný komunální odpad, objemný odpad, amortizační odpad, obalový odpad a tříděný odpad, odpad podobný KO, směsný KO a tuhý KO. Každý z těchto odpadů je níže popsán. 3.2.1 Domovní odpad Domovní odpad je tvořen odpadem z domácností, kuchyňským odpadem, obaly, odpadem po úklidu apod. Je to tedy běžný odpad z denní spotřeby domácností. Jeho původcem je obec, tudíž nepodnikající fyzická osoba. Tvoří hlavní část KO. Pojem není v legislativě vymezen. (Filip a kol., 2003; Fránek, 2011/2012) 3.2.2 Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný komunální odpad (dále jen BRKO) zahrnuje organický odpad, který lze vyprodukovat v rámci domovního odpadu, organický obalový odpad i odpad z údržby zeleně. (Filip a kol., 2003) V katalogu odpadů je BRKO označen pod čísly 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, 20 01 25 Jedlý olej a tuk, 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 (tj. dřevo obsahující nebezpečné látky),

20 02 01

Biologicky

rozložitelný

odpad,

20 03 02

Odpady

z tržišť

a 20 03 04 Kaly ze septiků a žump. 3.2.3 Objemný odpad Objemný odpad je KO z domácností větších rozměrů nebo větší hmotnosti, který nelze umístit do běžných sběrných nádob a kontejnerů o objemu 60 l až 1100 l. Objemným odpadem může být např. nábytek, koberce, sanitární keramika, objemné lepenkové, skleněné, plastové a kovové obaly apod. (www.komunalniodpad.eu)

13

3.2.4 Amortizační odpad Po

pořízení

nového,

kvalitnějšího

nebo

energeticky

úspornějšího

výrobku,

se automaticky starší produkt stává amortizačním odpadem. (Filip a kol., 2003) 3.2.5 Obalový odpad a tříděný (separovaný) odpad Obalový odpad tvoří veškeré použité obaly. Úzce tento pojem souvisí s tříděným odpadem, který vzniká odděleným sběrem za účelem dalšího využití. Odděleně sbírané složky odpadu jsou např. papír, sklo, duté plastové obaly, kovy apod. V katalogu odpadů je obalový odpad zařazen v podskupině 15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního obalového odpadu). Odděleně sbíraný KO je uveden v podskupině 20 01. Nicméně odděleně sbíraný obalový odpad se vždy, i když byl vytříděn z KO, zařazuje do podskupiny 15 01. (Fránek, 2011/2012; vyhláška č. 381/2001 Sb.) 3.2.6 Odpad podobný komunálnímu odpadu Odpad podobný KO je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako KO v Katalogu odpadů. (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) Řadí se sem např. úřady, školy, živnosti, průmysl apod. Odpad typu komunálního zde produkují občané jakožto zaměstnanci, tak i podnikatelé při provozní činnosti, kterou vykonávají v souladu se získaným živnostenským oprávněním. (Filip a kol., 2003) Pokud má původce odpadů písemnou smlouvu s obcí dle § 17 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, a zapojí se do systému obce pro nakládání s KO, je povinen tento odpad třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů. Avšak náklady zde platí sám původce, nikoli obec. Pokud tuto smlouvu s obcí nemá, jeho úkolem je vytřídit nebezpečné a využitelné složky odpadu a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01. (vyhláška č. 381/2001 Sb.) 3.2.7 Směsný komunální odpad Směsný komunální odpad je odpad, který zbývá po oddělení využitelných složek odpadu a nebezpečných složek z komunálních odpadů. Směsný KO je v Katalogu 14

odpadů veden pod druhovým označením 20 03 01. (www.komunalniodpad.eu) Je to tedy odpad, který občané odkládají do sběrných nádob a košů vyjma tříděného a objemného odpadu. 3.2.8 Tuhý komunální odpad Tuhý komunální odpad je odpad pevného skupenství, který si za normálních atmosférických podmínek zachovává svůj tvar a objem. (www.komunalniodpad.eu)

3.3

Způsoby nakládání s komunálním odpadem

V zákoně o odpadech je nakládání s odpady popsáno jako jejich shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění. (zákon č. 185/2001 Sb.) 3.3.1 Shromažďování odpadů Zákon

tento

pojem

vykládá

jako

krátkodobé

soustřeďování

odpadů

do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. (zákon č. 185/2001 Sb.) Podle legislativy je každý původce odpadů povinen odpady shromažďovat odděleně a utříděně podle jejich druhů. Shromážděné odpady je nutné umístit na místě k tomu určeném a povinnost zabezpečit takové místo vyplývá ze zákona. (www.fzp.ujep.cz) 3.3.2 Sběr odpadů Právnická nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání soustřeďuje odpady od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu využití nebo odstranění. (zákon č. 185/2001 Sb.) 3.3.3 Výkup odpadů Výkupem odpadů se rozumí jejich sběr v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. (zákon č. 185/2001 Sb.)

15

3.3.4 Přeprava odpadů a doprava odpadů Svoz odpadů není v zákoně vymezen a představuje přepravu odpadů z předem daných míst dopravním prostředkem, který je k tomuto účelu oprávněn. (Hřebíček, 2009) 3.3.5 Skladování odpadů Skladování odpadů je přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném. Toto skladování je zákonem časově omezené, a to po dobu nejvýše 3 let před využitím odpadů nebo 1 roku před jejich odstraněním. (zákon č. 185/2001 Sb.) 3.3.6 Úprava odpadů Úprava odpadů je každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních

vlastností

odpadů

(včetně

jejich

třídění)

za

účelem

umožnění

nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu či nebezpečných vlastností. (zákon č. 185/2001 Sb.) 3.3.7 Využití odpadů Zákon o odpadech vymezuje využití odpadů jako činnost, jejímž výsledkem jsou takové odpady, které slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven. (zákon č. 185/2001 Sb.) Odpady mohou být využity jako druhotné suroviny, zdroje energie nebo ke kompostování. 3.3.7.1

Recyklace

Recyklací odpadu se rozumí opětovné využívání výrobních, zpracovatelských a spotřebních odpadů, látek a energií jako zdrojů druhotných surovin v původní nebo pozměněné formě, a to bez ohledu na místo nebo čas vzniku odpadu a jeho použití. (Božek a kol., 2003) Recyklace zahrnuje přepracování organických materiálů, ale nespadá do ní energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo či zásypový materiál. (Hřebíček, 2009) Separací KO s následnou recyklací se rozumí důsledné oddělení nebezpečných komponent a využitelných složek odpadů již v domácnostech. Z využitelných složek 16

KO bývá nejčastěji separován papír, plasty a sklo. Dalšími využitelnými složkami jsou např.

kovy,

bioodpad,

textil,

usně,

dřevo

rozdělené

na

kontaminované

a nekontaminované aj. Opakovanou materiálovou recyklaci lze ale uplatnit pouze u některých odpadů, a to u kovů. U ostatních složek odpadů, např. u plastů, pryže, papíru, textilu a stavebního materiálu, dochází při opakované recyklaci k postupné ztrátě mechanických a chemických vlastností v takovém rozsahu, že je již nelze znovu recyklovat. (Božek a kol., 2003) 3.3.8 Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem Legislativním základem pro nakládání s BRKO je Směrnice Rady EU č. 1999/31/ES, o skládkách odpadu, ve znění pozdějších předpisů. Členské státy se v ní zavazují k vypracování národní strategie o recyklaci, kompostování a produkci bioplynu, což by vedlo ke snížení ukládání biologicky rozložitelného odpadu na skládku. (Filip a kol., 2003) Dle Plánu odpadového hospodářství (dále jen POH) České republiky (dále jen ČR), který tvoří přílohu nařízení vlády č. 197/2003, ve znění pozdějších předpisů, by měl podíl BRKO ukládaných na skládky činit v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Dle POH by mělo být upřednostňováno kompostování a anaerobní rozklad BRKO s využitím výsledného produktu zejména v zemědělství, při rekultivacích a úpravách zeleně. Opady, které nelze takto využít, by se měly upravovat na palivo nebo energeticky využívat. Kompostování je, na základě Metodického návodu o podrobnostech nakládání s BRKO podle stávajících právních předpisů, aerobní proces, při němž se činností mikroorganismů i makroorganismů za přístupu vzduchu přeměňuje využitelný bioodpad na stabilizovaný výstup – kompost. (Hřebíček, 2009) Všechny biologicky rozložitelné odpady včetně BRKO lze použít pro výrobu bioplynu, který je dále transformován na elektrickou energii a teplo. Děje se tak anaerobní fermentací, kdy biologicky rozložitelné odpady se rozkládají bez přístupu vzduchu, a tím dochází k vývinu bioplynu. (Kotovicová, 2009)

17

3.3.9 Odstraňování odpadů Odstranění odpadu je jakákoli činnost, která není využitím, a to i v případě, že tato činnost má jako vedlejší důsledek znovuzískání látek nebo energie. (Hřebíček, 2009) 3.3.9.1

Spalování

Spalování patří mezi termické zpracování odpadů, při nichž dochází k chemickému rozkladu odpadní látky působením teploty a kyslíku. Je to poměrně složitý proces, při kterém probíhá prudká oxidační exotermní reakce. Spalováním jsou nebezpečné látky obsažené v hořlavých odpadech přeměněny na poměrně neškodné produkty. Vedlejšími výstupy jsou plynné látky a popeloviny. (Filip, Oral, 2003) KO je různorodým materiálem o rozdílných vlastnostech a rozměrech jednotlivých složek. Spalovací pece tak musí vyhovovat řadě vzájemně si odporujících požadavků. (Kuraš a kol., 2008) 3.3.9.2

Skládkování

Skládkování odpadů je způsob odstraňování odpadů, při kterém jsou odpady odváženy na předem určené místo, tj. skládku, hutněny a pravidelně překrývány inertním materiálem. Skládkování patří mezi nejrozšířenější způsoby odstraňování odpadů v ČR. (Kuraš a kol., 2008) Více o skládkování pojednává kapitola 3.5 s názvem Skládkování.

3.4

Analýza současného stavu nakládání s odpady se zaměřením

na komunální odpad Tato kapitola se věnuje analýze současného stavu nakládání s odpady se zaměřením na KO. Následující údaje o produkci a nakládání s odpady vychází ze statistických šetření, která provádí Český statistický úřad. Veškerá data zde uvedená jsou k dispozici na internetových stránkách daného úřadu, jedná se tedy o hodnocení v rámci ČR. Výsledné hodnoty v tabulkách a vynesené grafy byly získány zpracováním výkazů od 8 466 podniků a 982 obcí. (www.czso.cz)

18

3.4.1 Produkce odpadů v ČR V roce 2011 byla v ČR vyčíslena celková produkce odpadů na 23,6 milionů tun. Ve srovnání s rokem 2010 se jedná o pokles o 2,1 %, jelikož v roce 2010 dosáhla celková produkce odpadů 24,1 milionů tun. Nebezpečný odpad činil přibližně 1,5 milionů tun z celkového množství. (www.czso.cz) 3.4.1.1

Produkce komunálního odpadu v ČR

Za rok 2011 obce vykázaly 3,7 milionů tun odpadů. KO tvořily hlavní část této produkce, a to 91,8 %. Zbytek zaujímaly stavební odpady ze skupiny 17 a odpady z autovraků, z elektrického a elektronického zařízení ze skupiny 16 v Katalogu odpadů. KO bylo tedy za rok 2011 vyprodukováno v přepočtu na tuny 3,4 milionů. Na jednoho obyvatele to tak činí 320 kg. Směsný odpad z toho tvořil největší část, a to 73 %, tříděný odpad pak 13 % a 11 % odpad objemný. Ve srovnání s rokem 2002 produkce odděleně sbíraných složek neustále roste. Celkově bylo v roce 2002 vytříděno 16 kg papíru, skla, plastů a kovů na jednoho obyvatele, avšak v roce 2011 už to bylo 46 kg zmíněných odpadů na jednoho obyvatele. Rozepsáno na jednotlivé druhy odpadů to činilo 15 kg papíru, 11 kg skla, 10 kg kovů a 5 kg ostatních odpadů na 1 obyvatele. (www.czso.cz) Produkce KO v ČR v letech 20072011 je uvedena v Tab. č. 1.

19

Tab. č. 1 - Produkce komunálního odpad v letech 2007–2011 v tunách v ČR (www.czso.cz) 2007 Produkce komunálního odpadu celkem [t] v tom: běžný svoz svoz objemného odpadu odpady z komunálních služeb odděleně sbírané složky z toho: papír sklo plasty kovy z toho: biologicky rozložitelný odpad

2008

2009

2010

2011

3 024 781 3 175 934 3 309 667 3 334 240 3 357 877 2 273 836 2 282 866 2 374 027 2 390 421 2 446 597 303 014 362 054 402 899 352 339 361 592 61 451

76 804

72 438

62 587

66 204

386 479

454 210

460 302

528 893

483 483

-

-

-

-

158 348 120 358 102 772 53 164

-

-

-

-

1 645 704

3.4.2 Nakládání s odpady v ČR V roce 2011 bylo nakládáno s 30,5 miliony tun odpadu v rámci ČR. Vyšší množství odpadů, se kterými se nakládá, oproti produkci odpadů, je způsobeno odpady dovezenými ze zahraničí, odpady odebranými ze skladů nebo vícenásobné nakládání a předávání odpadů jinému subjektu. Z celkového množství nakládaných odpadů bylo 11,3 milionů tun využito (37 %), 6,2 milionů tun odstraněno (20 %) a s 13 miliony tun odpadu bylo nakládáno ostatními způsoby nakládání (43 %). (www.czso.cz) V následující Tab. č. 2 jsou uvedeny údaje o nakládání s KO v letech 2006 až 2011. U všech procesů nakládání dochází v roce 2011 ke zřetelnému zvýšení počtu tun oproti roku 2006. Tento nárůst ale není plynulý a v jednotlivých letech se objevují výkyvy. Například u procesu spalování s využitím tepla dochází do roku 2009 k poklesu množství odpadů a naopak od roku 2010 se toto množství zvyšuje.

20

Tab. č. 2 - Nakládání s komunálním odpadem v ČR (www.czso.cz) Nakládání s komunálními odpady v tunách 2006 Skládkování

2007

2008

2009

2010

2011

2 043 289 2 120 528 2 057 429 2 113 893 2 161 801 2 167 041

Spalování s využitím tepla Spalování bez využití tepla

390 620

388 681

367 470

369 953

494 949

607 222

1 607

1 646

1 723

2 120

2 152

2 618

Recyklace

200 603

276 075

279 849

352 787

451 765

495 695

Kompostování

23 104

30 444

50 187

55 712

75 724

73 762

Následující obrázek ukazuje graf s procentuálním zastoupením jednotlivých procesů při nakládání s KO v roce 2011 v ČR. Proces skládkování výrazně převládá.

Skládkování

Spalování

15%

Recyklace

Kompostování

2%

18% 65%

Obr. č. 1 - Způsoby nakládání s komunálním odpadem v roce 2011 v ČR (www.czso.cz)

21

3.5

Skládkování

Skládkování se řadí mezi způsoby odstraňování odpadů. V porovnání s ostatními způsoby nakládání s KO proces skládkování nad ostatními významně převládá. Přitom se tento proces v hierarchii způsobů nakládání s odpady dle Směrnice č. 98/2008/ES, o odpadech a dle zákona 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, řadí na poslední místo. V prvé řadě by měl být kladen důraz na předcházení vzniku odpadů, tedy na prevenci, a následně na jejich využití se zaměřením na materiálové a energetické využití. Důvodem rozšíření skládek odpadů je jednoduchost postupu, využívání jednoduché techniky, nižší náklady, např. oproti výstavbě spaloven, a krátkodobá hospodářská výhodnost. Nebezpečí skládek však tkví v unikání průsakových skládkových vod a emisí skládkových plynů, zápachu, prašnosti, úlety odpadů, nebezpečí požárů apod. (Filip a kol., 2003) Úplné vymizení skládek na území Evropy ale není možné. Některé odpady, mezi které patří např. odpady s obsahem nebezpečných látek, lze pouze skládkovat. Cílem Evropské unie (dále jen EU) je tedy alespoň provoz ekologicky šetrnějších skládek odpadů. (Engelmann, 2010) 3.5.1 Základní členění skládek odpadů Skládka je technické zařízení (stavba ve smyslu stavebního zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) určené k ukládání předepsaných druhů odpadů za daných technických a provozních podmínek při pravidelné kontrole vlivu na životní prostředí v místě skládky a v jejím blízkém okolí. (Filip a kol., 2003) Uložené odpady nesmí negativně ovlivňovat podzemní ani povrchovou vodu, horninové prostředí a ovzduší. Tuto podmínku musí splňovat jak během životnosti, tak i po ukončení provozu skládky. (Kuraš a kol., 2008) Podle technického zabezpečení jsou na základě vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, skládky členěny do tří skupin: 1. Skupina S-IO – skládky inertního odpadu, tj. odpadu, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám. (vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání 22

na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů) Ukládané odpady musí vyhovět limitům II. třídy vyluhovatelnosti. Nutné je nepropustné geologické podloží nebo těsnění. (Filip a kol., 2003) 2. Skupina S-OO – skládky ostatního odpadu, které mají dvě podskupiny označované jako S-OO1 a S-OO3. (Kuraš s kol., 2008) Ukládané odpady musí vyhovět limitům III. třídy vyluhovatelnosti nebo se jedná o odpady nehodnotitelné podle výluhu, např. KO. Nutné je předepsané těsnění. (Filip a kol., 2003) Podskupina skládek S-OO2 byla zrušena na základě přijaté novely vyhlášky č. 61/2010 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky, ve znění pozdějších předpisů. 3. Skupina S-NO – skládky nebezpečného odpadu, kdy ukládané látky nemusí vyhovět limitům III. třídy vyluhovatelnosti, tj. překračují je. Nutné je předepsané kombinované těsnění. (Filip a kol., 2003) Princip hodnocení vyluhovatelnosti odpadů je založen na zjišťování koncentrací předepsaných škodlivin ve vodním výluhu odpadu a následné zařazení do tříd vyluhovatelnosti daných limitními hodnotami. Ne všechny odpady je možné klasifikovat podle výluhu. Mezi tyto odpady patří směsný komunální odpad a odpady s proměnlivými fyzikálními, chemickými a biologickými vlastnostmi. Např. ztvrdlé nátěrové hmoty v plechovkách, baterie, zbytky potravin, drcené autovraky atd. Na skládky S-OO lze ukládat i nebezpečný odpad, pokud je v uzavřeném kontejneru, jehož technické provedení splňuje požadavky inženýrské bariéry požadované pro skládky S-NO, nebo nebezpečný odpad, který je upraven stabilizací, takže jeho vodní výluh nepřekračuje hodnoty výluhové třídy č. III. Další způsoby členění skládek jsou: 1. Ve vztahu k úrovni terénu:  podúrovňové,  nadúrovňové,  podzemní,  svahové,  násypové,  kombinované. 23

2. Z hlediska ochrany před srážkami:  otevřené,  zastřešené. 3. Podle způsobu uložení odpadů:  jednodruhová skládka, na které může být provozováno i oddělené skládkování více druhů odpadů, které ale nesmí být smíchány (tento typ skládek je doporučován),  vícedruhová skládka,  sdružené skládky. 4. Podle časového hlediska:  skládky připravované,  skládky provozované,  skládky s přerušenou anebo ukončenou činností. 5. Z hlediska zabezpečení:  skládky zabezpečené či řízené,  skládky nezabezpečené, neboli divoké, černé či reliktní. (Filip a kol., 2003) 3.5.2 Výběr lokality pro umístění skládky a podklady pro její návrh Než dojde k samotné výstavbě skládky, musí se předem pečlivě vybrat nejvhodnější místo pro její umístění, provést průzkumy dané lokality, vypracovat územně plánovací a stavební dokumentaci a tu projednat v územně plánovacím stavebním řízení. (Filip a kol., 2003) Při výběru lokality se nejdříve vyloučí místa, kde nemůže být skládka vystavěna, teprve až na zbylých místech lze uvažovat o jejím umístění. Vylučujícími kritérii pro umístění skládek jsou: 1. Územní pásma hygienické ochrany 1. stupně podzemních a povrchových zdrojů pitné vody, léčivé vody a minerální vody a objektů hygienické ochrany. 2. Území národních přírodních rezervací a památek. 3. Ochranná pásma letišť, dálkových produktovodů a telekomunikačních sítí. 4. Území s výskytem intenzivních svahových pohybů.

24

Podmíněně vylučující kritérii jsou: 1. Územní pásma hygienické ochrany 2. stupně podzemních a povrchových zdrojů pitné vody, léčivé vody a minerální vody, objektů hygienické ochrany a území chráněných oblastí přirozené akumulace vod. 2. Území národních parků, chráněných krajinných oblastí a území chráněných ložisek nerostných surovin. 3. Územní celky, kde cestovní ruch a rekreace jsou rozhodujícím faktorem využití. 4. Území

s nepříznivými

inženýrsko-geologickými

podmínkami

z hlediska

svahových pohybů nebo poddolování, zkrasovění či eroze, s neúnosnou či silně stlačitelnou základovou půdou, zátopová území a další. Skládky by se měly umísťovat mimo hustě osídlená místa, na neplodných a zdevastovaných částech území. (Filip a kol., 2003) Hlavními podklady, kromě územně plánovací dokumentace, jsou: 1. Výsledky hydrologického a inženýrsko-geologického průzkumu. 2. Mapové a geodetické podklady. 3. Klimatické a hydrologické údaje. 4. Údaje o pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů, o ochranných pásmech přírodních léčivých a minerálních vod. 5. Údaje o inženýrských sítích a jejich ochranných pásmech. 6. Údaje o zvláště chráněných územích a kulturních památkách. 7. Základní údaje o druhu a množství ukládaného odpadu. 3.5.3 Skladba povrchové skládky odpadů Skládka odpadů je tvořena tělesem skládky a místem skládky. Těleso skládky sestává z konstrukčních vrstev včetně uloženého odpadu. Místo skládky je území, ve kterém je umístěno těleso skládky, objekty pro manipulaci s odpady, průsakovými vodami a skládkovým plynem. Pět základních konstrukčních zařízení, která musí obsahovat řízená skládka odpadů: 1. Těsnění skládky. 2. Odvodňovací systém skládky. 3. Odplynění skládky. 4. Provozně technické zařízení. 5. Monitorovací zařízení. (Filip a kol., 2003) 25

3.5.3.1

Těsnění skládek komunálního odpadu

V případě nezabezpečení skládek komunálního odpadu a skládek nebezpečného odpadu může být okolní prostředí negativně ovlivněno škodlivými látkami vznikajícími v tělese skládky. (Filip a kol., 2003) U skupin skládek S-OO a S-NO je tak povinné vystavět těsnění, které je navrhováno podle normy ČSN 83 8032 Skládkování odpadů – těsnění skládek a dle ČSN 83 8035 Skládkování odpadů – uzavírání a rekultivace skládek. (Král, 2012) Výluhové vody vznikají v tělese skládky dvěma způsoby, a to při konsolidaci odpadů biologicko-chemickými procesy a při zachycení srážkových vod na povrchu skládky a jejich infiltrací do tělesa skládky. (Kuraš a kol., 2008) Technická bariéra, která slouží proti úniku výluhů ze skládky, je tvořena soustavou vrstev těsnicích materiálů přírodního nebo umělého původu. Sedání skládky a jejího podloží, účinky vnitřních a povrchových vod, povětrnostní vlivy, činnost živočichů, člověka a rostlin nesmí mít vliv na celkový těsnící systém. Těsnicí systém se navrhuje s ohledem na celkové uspořádání skládky, druhy a kategorie ukládaných odpadů, třídy výluhů a přírodní podmínky lokality skládky. Mezi těsnicí materiály patří: 1. Přírodní nebo upravené zeminy. 2. Fólie. 3. Jiné vhodné materiály (rohože s bentonitovou nebo obdobnou výplní, asfaltové nebo asfaltobetonové těsnění, betonové těsnění, aj.). Zeminy: Na základě ČSN 83 8032 musí přírodní i upravené zeminy splňovat tyto podmínky – obsah organických látek nepřesáhne 5 % hm., mez tekutosti nedosáhne 50 %, vlhkost zeminy při ukládání do konstrukce se nesmí lišit o více jak 2 % nad a o více jak 3 % pod optimální hranicí stanovené Proctorovou zkouškou a míra zhutnění je minimálně 95 %. Fólie:

Nejvhodnějším

současným

materiálem

pro

fóliové

těsnění

jsou

polyetylénové fólie vysoké hustoty (PE – HD) o tloušťce 1,5 mm nebo 2 mm. PE-HD má vysokou mechanickou, chemickou i biologickou stálost. Uvádí se vysoká životnost, obvykle delší než životnost skládky. Minimální rozměry a úpravy povrchů fóliových pásů jsou následující:  šířka nesmí být menší jak 5 m, z důvodu omezení délky svárů,  délka okolo 100 m, 26

 povrch

je

buď

oboustranně

hladký,

jednostranně

strukturovaný

nebo oboustranně strukturovaný. Těsnicí pásy se ukládají dle plánu pokládky. Hlavní zásadou je co nejmenší délka svárů a zásadně jsou zakázány křížové sváry. Během pokládky, v průběhu provozu nebo po uzavření skládky musí být fólie chráněny před vnějším poškozením. K tomu se využívají v prvé řadě geotextilie, ochranná zemní vrstva nebo drenážní vrstva. (Filip a kol., 2003) 3.5.3.2

Odvodňovací systém skládek komunálního odpadu

Odvodňovací systém se konstruuje pro vody z vnějšího prostředí a vody vznikající v tělese

skládky.

Vody

z vnějšího

prostředí

jsou

ovlivněny

především

hydrogeologickými a klimatickými poměry lokality. Těmito poměry je dána výšková úroveň hladiny podzemní vody, velikost svahových vývěrů a výše ročního srážkového úhrnu. Proti pronikání vnějších povrchových vod do tělesa skládky z okolí je po obvodě skládky vybudována zhutnělá zemní svahová hráz a záchytné příkopy dimenzované na průtoky stoleté vody Q100. Právě vnější vody nejvíce ohrožují stabilitu svahů tělesa skládky. (Král, 2012) Kromě vod vnějších vznikají v tělese skládky i vody vnitřní, tzv. průsakové

vody.

Vnitřní

vody

jsou

tvořeny

srážkovou

vodou,

vodou

z biochemických a chemických procesů probíhajících ve skládce a vodou obsaženou v pórech odpadů. Průsaková voda je směsí výluhů, kalové vody a vytlačované pórové vody. Každá skládka musí být vybavena vnitřním drenážním systémem pro odvod průsakových vod mimo těleso skládky. Drenážní systém se navrhuje podle skupiny skládky. Má zajistit stabilitu skládky, umožnit revizi a čištění odvodňovacího zařízení během provozu skládky i po jejím uzavření. (Filip a kol., 2003) Odvodňovací systém se skládá ze 4 hlavních částí: 1. Plošný drén. 2. Trubní drény sběrné a svodné. 3. Akumulační nádrže průsakových a dešťových vod. 4. Zařízení na konečné zneškodnění průsakových vod. Plošným drénem se nazývá filtračně stabilní a vodu propouštějící vrstva z přírodního nebo umělého kameniva. Pokládá se na dno skládky, zachytává průsakovou vodu a odvádí ji ke sběrnému drénu. (Filip a kol., 2003)

27

Trubní drény musí být vyrobené z materiálu, který nepodléhá korozi při styku s průsakovou vodou. Nejlépe se pro tyto účely osvědčil polyetylén (PE-HD). Drény musí být mechanicky stabilní a odolné proti vyšší teplotě průsakových vod, která může být i nad 30 °C. Sběrné drény se používají k jímání průsakové vody z plošného drénu a drény svodné ji následně odvádějí do nádrže průsakových vod. Sběrné drény jsou uloženy horizontálně v tělese skládky, mají kruhový profil a perforované otvory. Svodné drény jsou na rozdíl od sběrných nepropustné a vodotěsné. Dimenzují se dle průtoků. Svodné drény jsou na sběrné drény napojeny kontrolní šachtou. (Filip a kol., 2003) Ta je vyrobena buď z železobetonového monolitu s vnitřní izolací z fólií PE-HD o tloušťce 2,5 mm, nebo jsou šachty zhotoveny z prefabrikovaných plastů PE-HD s vestavěnými rourami a armaturami chemicky odolnými proti agresivní průsakové vodě. Z důvodu kontroly průtočnosti sběrných drénů musí být vnitřní průměr šachty větší než 1 500 mm. Šachty jsou umístěny na betonovém podkladu mimo těleso skládky, na její vzdušné straně. (Král, 2012) Akumulační nádrž průsakových vod zachycuje znečištěnou průsakovou vodu ze skládky, proto musí být dostatečně rozměrná a z materiálů nepropustných a odolných proti chemickým vlivům. (Filip a kol., 2003) Tvar nádrže je koncipován ve tvaru obdélníku se členěním na dvě až tři sekce. Na její výrobu se používá vodostavební beton buď s izolačními nátěry, nebo plastovými ochrannými fóliemi. Akumulační jímka může být také provedena jako zemní nádrž těsněná stejným způsobem jako skládka, nebo v provedení plastového či ocelového prefabrikátu. (Král, 2012) V akumulační nádrži dešťové vody se shromažďují neznečištěné vody, jako voda srážková ze sekcí skládek, kde se ještě neukládá odpad, voda z dešťové kanalizace objektu skládky, z rekultivovaných ploch a výjimečně z povrchu kanalizací. (Filip a kol., 2003) Pro určení objemu akumulačních nádrží je rozhodující výška přívalové srážky z hlediska intenzity a četnosti výskytu, velikost otevřené plochy skládky, doba zdržení průsakových vod v tělese skládky, drenážní systém a způsob zneškodňování průsakových vod. Navržený objem se posuzuje na patnáctiminutový déšť a na jedno až dvoudenní srážky s pravděpodobností opakování po 100 letech. Pro výpočet odtoku z nezaplněných ploch skládky se doporučuje uvažovat s hodnotou 6 až 8 l.s-1.ha-1. (Filip a kol., 2003; Král, 2012) 28

Na vlastnosti průsakové vody mají vliv tyto faktory: druh odpadů, způsob skládkování, klimatické a meteorologické podmínky, roční období, biochemické pochody v tělese skládky, stáří skládky, recirkulace průsakových vod a další. Stupeň znečištění průsakové vody závisí na době trvání jednotlivých fází biochemických pochodů v tělese skládky. U skládek komunálního odpadu může ovlivnit složení vod i způsob uložení odpadu. (Filip a kol., 2003) Zneškodňování průsakových vod je legislativně ošetřeno zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími předpisy, např. nařízením č. 61/2003 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod, ve znění pozdějších předpisů. Průsakové vody se zneškodňují v zásadě třemi způsoby: 1. Čištěním v čistírně odpadních vod (ČOV). 2. Zpětným návratem neboli recirkulací na skládku. 3. Čištěním bez zředění procesy chemickými, fyzikálními, fyzikálně chemickými nebo biologickými v místě skládky nebo mimo skládku. 3.5.3.3

Odplynění skládek komunálního odpadu

Po zavezení odpadu do tělesa skládky a jeho zhutnění jsou samovolně zahájeny na sebe postupně navazující stupně biologického rozkladu. Intenzita rozkladných procesů a postup jednotlivých fází procesu jsou, vedle koncentrace biologicky rozložitelných podílů, ovlivňovány vlhkostí odpadů a též dosažitelným stupněm anaerobizace, tj. omezením přístupu vzduchu daným hloubkou zavážky, rychlostí zavážení a stupněm hutnění. Postupně probíhající rozklad biologicky odbouratelných podílů odpadu prochází následujícími fázemi (www.vscht.cz): 1. Fáze aerobní, při které dochází k oxidaci organických složek odpadu za vzniku CO2 a H2O. 2. Fáze acidogenní, která vytváří vhodné podmínky pro rozvoj acidofilních mikroorganismů. 3. Fáze metanogenní, ve které metanogenní bakterie štěpí a transformují produkty předešlého procesu na CH4 (jeho koncentrace se v bioplynu pohybuje nad 60 %) a CO2 (s koncentrací 30 %). 4. Fáze dozrávání, při ní dochází k odumírání metanogenních bakterií, snižuje se tvorba metanu, od povrchu se rozšiřuje kyslík a organická hmota se rozkládá v procesu humifikace. (Filip a kol., 2003) 29

Škodlivost skládkového plynu spočívá v nebezpečí výbuchu směsi metanu a vzduchu, ve snadném šíření plynu půdou na velké vzdálenosti, v nepříjemném zápachu v okolí skládky a nepříznivém ovlivnění vegetačního krytu v blízkosti skládky. Pouhá jedna tuna komunálního odpadu dává vzniknout 200–250 m3 plynu. (Filip a kol., 2003; Král, 2012) Aby se zabránilo těmto negativním následkům na životní prostředí, je zapotřebí vystavět odplyňovací systém. Odplyňovací systém se skládá ze sběrné sítě plynu, svodné sítě plynu a zařízení pro odvod, využití a zneškodnění plynu. Konkrétní návrh se řídí místními podmínkami, množstvím a složením odpadu. (Filip a kol., 2003) 3.5.3.4

Provozně technické zařízení

Provozní a technické vybavení skládek zahrnuje manipulační prostor pro fyzické převzetí odpadů, provozní a sociální stavební objekt, váhu pro kontrolu hmotnosti odpadů, zařízení na čištění vozidel před výjezdem na veřejné komunikace a vybavení z hlediska ochrany zdraví a požární ochrany. Dopravní cesty v areálu skládky musí být sjízdné za všech povětrnostních podmínek. Celý objekt skládky musí být obehnán plotem o výšce 3 m, který brání vniknutí nepovolaným osobám. V přímé blízkosti skládky je umístěna jímka průsakových vod, jímka srážkových vod (lze použít na hasební zásahy), přečerpávající jímka, monitorovací vrty sloužící pro odběr vzorků vody a plynové studny na sběr a měření skládkového plynu. (Filip a kol., 2003; Král, 2012) 3.5.3.5

Monitorování skládky

Monitorováním skládky se kontroluje, zda nedochází k poškozování životního prostředí škodlivými látkami z ukládaného odpadu. Předmětem hlavního sledování je kontrola jakosti podzemních vod a povrchových vod, vývoj a složení skládkového plynu, spolehlivost jímání plynu, chování skládky a její prašnost. Doplňující monitorovací zařízení podává přehled o chování jednotlivých objektů skládky a poskytuje meteorologické, hydrologické a provozní údaje nutné ke komplexnímu hodnocení působení skládky. Monitorování se provádí jak před výstavbou skládky, tak během skládkování a po ukončení činnosti skládky. Zásady monitorování jsou uvedeny v provozním řádu skládky a v normě TNO 83 8039. (Filip a kol., 2003)

30

3.5.4 Rekultivace skládek Cílem rekultivace je vytvoření přírodně hodnotných porostů, lesní a zemědělské půdy nebo pozemků pro hospodářské, rekreační a jiné účely. Jejím účelem je vhodně začlenit rekultivované plochy do krajiny a vytvořit předpoklad pro zdravé životní podmínky. (www.mzp.cz) Rekultivace skládky odpadů náleží do technického oboru rekultivace, který řeší dvě základní fáze rekultivace – technickou a biologickou. Cílem rekultivace skládky je podpořit ozelenění povrchu uzavřené skládky, omezit odtékání průsakové vody a zamezit úniku skládkového plynu do okolí. (Filip a kol., 2003) Finanční rezervu na budoucí monitoring a rekultivaci skládky musí vytvářet každý provozovatel skládky odpadů už během jejího provozu. Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů. (Netrestová, 2008) 3.5.4.1

Uzavírání a rekultivace skládek

Vyhláška MŽP č. 13/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v pěti bodech představuje obsah a způsob zpracování plánu rekultivace půdy odňaté ze zemědělského půdního fondu: 1. Technickou část, ve které je třeba uvést množství skrývaných zemin a způsob jejich využití, cíl a způsob terénních úprav pozemků, úpravy vodního režimu, melioračních opatření a další. 2. Biologickou část, ve které je třeba uvést meliorační osevní postup, intenzitu hnojení a cíl rekultivace. 3. Časový postup technické a biologické rekultivace. 4. Rozpočet nákladů na provedení rekultivace. 5. Mapové podklady s vyznačením údajů vymezených v bodech 1, 2 a 3, profily terénu před a po rekultivaci včetně napojení rekultivovaného území na okolní terén. Uzavření skládky je souhrn opatření a prací prováděných na skládce po naplnění její projektované kapacity a po ukončení skládkování odpadů v souladu se stanovenými podmínkami danými normou ČSN 83 8035 Uzavírání a rekultivace skládek. Návrh plánu na uzavření skládky a následnou péči o ni byl podmínkou pro udělení souhlasu k provozování skládky. (Filip a kol., 2003; Král, 2012) 31



Uzavírání skládek komunálního odpadu

Po zaplnění objemu skládky se přistupuje k první části uzavírání skládky, a to k úpravě povrchu tělesa skládky do požadovaného tvaru (sklon svahů je obvykle doporučován 1 : 3). Při úpravě se zvažuje budoucí využívání rekultivovaného území, vlastnosti uloženého odpadu a geologického podloží a časový průběh a velikost sedání skládky v době uzavírání a po uzavření skládky. Skládky se uzavírají dle technické normy třemi vrstvami: vyrovnávací, těsnicí a ochrannou vrstvou. Konečný počet vrstev ale závisí na skupině skládky. (Filip a kol., 2003) Uzavírací vrstvy skládky skupiny S-OO na urovnaný povrch skládky s příklady použitých materiálů:  Vyrovnávací vrstva – propustný jemnozrnný materiál o mocnosti > 0,25 m.  Plyn propouštějící vrstva – mocná 0,25 m.  Těsnící vrstva – fólie nebo bentonitová matrace (chráněné geotextilií nebo zeminou) nebo zemní těsnění o mocnosti 3 x 0,2 m (kf ≤ 1.10-8 m.s-1)  Odvodňovací vrstva drenážní a filtrační – vrstva mocná 0,3 m.  Ochranná rekultivační vrstva – ornice mocná > 0,3 m (dle navržené rekultivace) + hlinité a písčitohlinité zeminy (ČSN 75 0145) o mocnosti > 1m. 

Technická rekultivace skládek komunálního odpadu

Technická rekultivace se skládá z takových technologických opatření, která vedou k realizaci

biologické

rekultivace

nebo

jiného

využívání

povrchu

skládky,

např. rekreační zařízení, úprava skládky pro dodávku energie ve formě fotovoltaických elektráren nebo výstavba obytných domů (Brabencová, 2009). V rámci technické rekultivace se jedná o tvarovací úpravu tělesa skládky, uzavření skládky, utěsnění, odplynění a odvodnění tělesa skládky, zneškodnění průsakových vod, vybudování zařízení na zkrácení doby péče o rekultivovanou skládku a dokončení komunikační sítě dle vypracované projektové dokumentace. Součástí těchto opatření a úprav je dodržování

stanovených

podmínek

k provozování

monitoring). (Filip a kol., 2003; Král, 2012) 32

uzavřené

skládky

(tzv.



Biologická rekultivace skládek komunálního odpadu

Biologická rekultivace navazuje na předešlá technická opatření. Její funkcí je vytvořit produkční půdu, která by umožnila růst rostlin a život fauny. Vytvořený vegetační pokryv zabraňuje erozi na rekultivované skládce a zvyšuje výpar srážkových vod z její plochy. Rozlišuje se rekultivace lesnická, sadovnická a zemědělská. (Filip a kol., 2003; Král, 2012) Lesnická rekultivace je nejběžnější biologický způsob. Jejím výsledkem je buď les, jako součást územního systému ekologické stability (ÚSES), nebo plantáž energetických dřevin. Lesnické využití připadá v úvahu nejčastěji na nadúrovňových skládkách a po delší době, kdy přestane silný vývin bioplynu. (Hyršová, 2006; Filip a kol., 2003) Sadovnická rekultivace se uplatňuje nejčastěji v blízkosti lidských sídel. Zahrnuje ozelenění uzavřené skládky, ozelenění, které posléze bude tvořit lesní park nebo okrasný park s funkcí lesoparku. (Filip a kol., 2003) Zemědělské využití spočívá ve vhodné úpravě rekultivační vrstvy, zajišťující vhodný substrát pro kořenové systémy plodin. Změna podmínek na rozhraní odpadů a těsnicí či rekultivační vrstvy zpravidla nepříznivě ovlivňuje kořenový systém, tudíž i růst rostlin a jejich výnosy. Výběr plodin závisí na předpokládaném využití a klimatických podmínkách. Nejčastěji pěstovanými plodinami jsou kukuřice, brambory, pšenice, cukrová třtina a sloní tráva. (Kuraš, 2011)

3.6

Současná situace v oblasti skládkování v ČR a EU

Jak už bylo popsáno, skládkování je nejčastější způsob odstraňování odpadů v ČR. Od roku

2009

měly

být

všechny

skládky

v souladu

se

směrnicí

Rady

1999/31/ES o skládkách odpadů, a taktéž s rozhodnutím Rady 2003/33/ES, kterým se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládky, ve znění pozdějších předpisů. Po roce 2009 tak došlo ke snížení počtu skládek a k uzavření těch skládek, které nesplňovaly požadavky na technické zabezpečení uvedené ve směrnici. 3.6.1 Počty skládek v ČR V ČR je nyní 179 skládek vyhovující směrnici Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů a našim právním předpisům. Nejpočetnější skupinou jsou skládky S-OO, kterých bylo 33

v roce 2010 na našem území 148. Méně početnou skupinu pak tvoří skládky inertních odpadů, kterých je na území ČR 32. Skládek nebezpečných odpadů je v současnosti 26. (Engelmann, 2010) Dle následující tabulky (Tab. č. 3) se nejvíce skládek skupiny S-OO nachází v krajích Jihočeském a Středočeském. Skládek nebezpečných odpadů a skládek inertních odpadů je nejvíce v kraji Moravskoslezském. Celkové početní zastoupení každé skupiny skládek v jednotlivých krajích představuje graf na Obr. č. 2. Tab. č. 3 - Počet skládek skupiny S-OO v roce 2010 v ČR (www.ceho.cz, upravila Markéta Novotná) Kraje

Počet skládek

Projektovaná kapacita (m3)

Praha

1

3 137 187

Středočeský

20

16 760 000

Jihočeský

20

6 209 930

Plzeňský

15

8 638 741

Karlovarský

4

3 112 594

Ústecký

11

11 449 841

Liberecký

6

6 515 974

Královehradecký

7

13 897 527

Pardubický

9

4 635 815

Vysočina

9

4 725 610

Jihomoravský

10

5 946 692

Olomoucký

12

7 677 606

Zlínský

8

5 369 695

Moravskoslezský

16

12 795 634

Celkem

148

93 914 846

34

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

S - OO S - IO S - NO

Obr. č. 2 - Počet skládek jednotlivých skupin v krajích ČR (www.czso.cz, upravila Markéta Novotná) 3.6.2 Množství skládkovaného komunálního odpadu v ČR a EU V ČR klesá pozvolna množství skládkovaného komunálního odpadu. V roce 2006 bylo v ČR skládkováno zhruba 77 % komunálního odpadu a v roce 2011 už to bylo o 12 % méně. Stejný trend je zaznamenáván i ve sledovaných letech 2007– 2010 na území EU. Dochází tak v důsledku požadavků EU na ekologicky šetrné zřizování skládek, jejich provoz, ukončení provozu a následnou péči o ně. (Engelmann, 2010) V následující tabulce (Tab. č. 4) je uvedeno množství skládkovaného komunálního odpadu v EU a ve vybraných členských státech EU.

35

Tab. č. 4 - Skládkování komunálního odpadu ve vybraných zemích EU (www.czso.cz, upravila Markéta Novotná) V kg/obyvatele

2007

2008

2009

2010

EU (27 zemí)

212

199

191

186

Česká republika

205(e)

197(e)

202(e)

205(e)

Německo

4

3

2

2

Polsko

239

228

206

193

Slovensko

240

250

260

260

Rakousko

20

19

4

4(s)

Francie

194

171

167

166

Španělsko

347(e)

287(e)

317

310(e)

Velká Británie

323

287

259

255(s)

Itálie

285

269

257

254

Belgie

25

25

15

6

(e) odhad, (s) odhad Eurostatu

V následujícím grafu (Obr. č. 3) je zanesen vývoj nakládání s KO v ČR v letech 2006–2011. Z jednotlivých sloupců lze vyčíst postupné snižování skládkovaného komunálního odpadu a naopak nárůst recyklace. Kompostování v roce 2011 se oproti roku 2006 zvýšilo pouze o 1 %. 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Kompostování Recyklace Spalování Skládkování

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Obr. č. 3 - Vývoj nakládání s komunálními odpady v ČR v letech 2006– 2011, (www.czso.cz, upravila Markéta Novotná) 36

3.6.3 Legislativa upravující skládkování v ČR Mezí základní právní předpisy zabývající se problematikou odpadů a skládkování na území ČR jsou:  Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.  Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a Seznam nebezpečných odpadů, ve znění pozdějších předpisů.  Nařízení vlády č. 197/2003 Sb., kterou se vyhlašuje Plán odpadového hospodářství pro Českou republiku na dobu 10 let, který je v souladu s Evropským společenstvím, ve znění pozdějších předpisů.  Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. Uvedená

vyhláška

zpracovává

příslušné

předpisy

Evropských

společenství, včetně směrnice Rady 1999/31/ES, o skládkování odpadů, ve znění pozdějších předpisů. (Brabencová, 2009) Realizace skládek musí být ve shodě s celou řadou příslušných norem. Jedná se konkrétně o tyto normy: 

ČSN 83 80 30 – Základní podmínky navrhování skládek,



ČSN 83 80 32 – Těsnění skládek,



ČSN 83 80 33 – Nakládání s průsakovými vodami skládek,



ČSN 83 80 34 – Odplynění skládek,



ČSN 83 80 35 – Uzavírání a rekultivace skládek,



ČSN 83 80 36 – Monitorování skládek,



ČSN 83 80 32 – Provozní řád skládek.

37

4 MATERIÁL A METODIKA V následujících kapitolách se zabývám popisem procesu skládkování na příkladu z praxe. K tomuto účelu jsem si vybrala skládku v katastrálním území obce Henčov, jejíž oficiální název je „Řízená skládka odpadů S-OO3 Jihlava Henčov“ (dále jen skládka Henčov). Jejím provozovatelem jsou Služby města Jihlavy s. r. o. Údaje jsem zpracovala metodikou analytického popisu.

4.1

Základní údaje o skládce Henčov

Skládka se nachází mezi obcemi Henčov a Nové Domky, necelých 5 km od centra města Jihlavy (viz Příloha č. 4). Je vystavěna v údolí směru SV-JZ o délce asi 400 m (viz Obr. č. 4). Skládka je ve smyslu zákona zařízením zřízeným podle zvláštních předpisů a provozovaným ve třech na sebe navazujících fázích provozu: 1. Fáze provozu: využití zařízení k odstranění odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu. V této fázi bylo zařízení do roku 2011 provozováno. 2. Fáze

provozu:

provozování

zařízení

k případnému

využívání

odpadů

při uzavírání a rekultivaci skládky. 3. Fáze provozu: bude navazovat na rekultivované části a jejím účelem je nakládání s odpady s cílem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření.

Obr. č. 4 – Poloha skládky Henčov (www.maps.google.com, upravila Markéta Novotná) 38

Provoz skládky v Henčově a ukládání odpadů se řídí příslušnými zákony ČR. Mezi tyto zákony patří: zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládku a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 61/2010 Sb., a v souladu s vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podmínkách nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a odvětvovou technickou normou odpadového hospodářství TNO 83 8039 Skládkování odpadů – Provozní řád skládek a dalšími souvisejícími zákony.

4.2

Výstavba skládky a parametry skládky

Provoz řízené skládky na ukládání tuhých komunálních odpadů (dále jen TKO) a zemin byl zahájen již v roce 1983. Skládka byla členěna do čtyř sektorů. V roce 1996 bylo ukončeno ukládání TKO a pokračovalo pouze ukládání zemin, které vytvořily podklad pro vybudování těsnicích vrstev nového úložiště. Na bývalých sektorech 1, 2 a 3 tak bylo v roce 2009 zřízeno úložiště první fáze skládky podskupiny S-OO3. Výstavba skládky je s ohledem na investiční náročnost členěna do osmi etap schopných samostatného provozu. Každá etapa je budována postupně podle množství ukládaného KO. Od roku 2011 probíhá postupné ukončování první fáze provozu jednotlivých částí etap skládky (etapy 3–5), je provedeno jejich uzavření a rekultivace v rámci provozu druhé fáze skládky a přechází do třetí fáze provozu skládky, a to zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření. Hlavním úložištěm jsou v současnosti nové etapy skládky (etapy 6–8) umístěné v bývalém sektoru 4 využívaném do roku 1996 k ukládání KO a od roku 1999 využívaném jako řízená skládka podskupiny S-IO. V těchto etapách je skládka řešena jako nadúrovňová (s maximálním převýšením do 19 m, včetně rekultivační vrstvy) nad niveletu stávající skládky S-IO. Výstavba poslední etapy skládky je předpokládána na rok 2016. Parametry skládky první fáze provozu:  Celková plocha záboru skládky: 3,7226 ha (etapy 1–5) a 2,0150 ha (etapy 6–8).  Kapacita skládky: 320 000 m3 (etapy 1–5) a 285 000 m3 (etapy 6–8).  Celková plocha rekultivace: 9 727 m2. (Provozní řád skládky Henčov)

39

Fotografie skládky Henčov a bližší letecký pohled na celý areál skládky viz Přílohy č. 5 a 6.

4.3

Geologické a hydrogeologické poměry

Geologické podloží skládky je klasifikováno jako slabě až velmi slabě propustné. Pod slabou vrstvou hlíny s drny se nachází jíly plastické šedé přecházející do jílů s příměsí písčité složky. Jíly přecházejí v hloubce cca 2,8 až 4,5 m do zcela zvětralého eluvia podložních hornin (biotitických rul nebo podložních kvarcitů). Koeficienty filtrace jílů se pohybují v rozmezí 10-8 až 10-9 m.s-1, koeficienty filtrace zvětralého eluvia podložních rul se pohybují v rozmezí 10-6 až 10-7 m.s-1. V místě skládky protékala menší vodoteč, která byla zatrubněna a v celé lokalitě skládky byla provedena meliorace. Podzemní voda byla zjištěna ve dvou horizontech: V hloubce cca 2 m pod povrchem ve vrstvě jílů a v hloubce 4,7–6,6 m v zóně zvětralin a podpovrchového rozpojení puklin. Hladina podzemní vody ve vrtech se ustálila v hloubkách cca 1,3 až 2,5 m. (Provozní řád skládky Henčov)

4.4

Popis skládky Henčov

4.4.1 Těsnící a drenážní systémy skládky Těsnění skládky je tvořeno kombinací minerálního těsnění o minimální tloušťce 0,5 m a izolační fólie PE-HD o tloušťce 1,5 mm. Kombinované těsnění se nachází na dně i na bocích úložiště a je pravidelně monitorováno geoelektrickým systémem. Drenážní systém sestává z plošného štěrkového drénu z kameniva frakce 16–32 mm a trubního systému hlavního sběrače složeného ze sběrných drénů a svodného potrubí. Drenážní potrubí ve skládce je perforované, mimo ni je plné. Svodné potrubí z části, kde ještě neprobíhá ukládání odpadů, je železobetonové. Šachty jsou umístěny v lomech a v přímých částech cca po 30 m. Vyústění svodu je do stávajícího obvodového příkopu pod úložištěm. Svodné potrubí z části, kde probíhá skládkování, jsou z PE-HD o průměru 315–400 mm v lomech a na drénech zhruba po 30 m jsou osazeny přepouštěcí šachty. (Provozní řád skládky Henčov)

40

4.4.2 Ochrana skládky proti pronikání vnějších vod do tělesa skládky Po obvodu skládky jsou zbudovány záchytné příkopy v kombinaci s hrázemi. Obvodové příkopy jsou zaústěny do stávající vodoteče pod tělesem skládky. Na minimalizaci pronikající srážkové vody se provádí postupné zapouzdření a rekultivace povrchu skládky. V rámci rekultivace jsou nově budovány otevřené, obvodové a zpevněné záchytné příkopy lichoběžníkového tvaru pod patou rekultivovaného svahu. (Provozní řád skládky Henčov) 4.4.3 Nakládání s průsakovými vodami Průsakové vody jsou sbírány a odváděny drenážním systémem ze zaskládkované plochy do systému ke sběrné jímce a z nezaskládkované části úložiště do svodného potrubí nekontaminované vody. Svod infiltrovaných vod z provozované části je zaústěn do čerpací sběrné jímky. Výtlak infiltrovaných vod z této jímky je zaústěn do akumulačních sběrných jímek o objemu 35 m3 a do hydrantů po obvodu úložiště. V případě naplnění lze průsakové vody přečerpávat do dvou nádrží, které jsou vzájemně propojeny (jako tzv. spojené nádoby) o objemu cca 300 m3 a do nichž je zaústěn hlavní svod z rozšířené části. Z nich jsou vody přečerpávány na povrch skládky nebo gravitačně vedeny do další nádrže pod skládkou o objemu 142 m3 a propojenou se třemi vodohospodářsky zabezpečenými bezodtokovými zemními retenčními nádržemi (sloužící jako kapacitní rezerva) s možností přečerpání infiltrovaných vod zpět do nádrží a odtud na povrch skládky nebo s možností odvezení kontaminovaných vod do externí ČOV. (Provozní řád skládky Henčov) 4.4.4 Nakládání se skládkovým plynem Výstavba systému na odplynění skládky je rozdělena na dvě části v rámci celého provozu skládky, a to na provozované etapy skládky ve fázi ukončování ukládání odpadů (etapy 1–5) a na etapy provozu skládky ve fázi rozšiřování s ukládáním odpadů (etapy 6–8). V zásadě jsou v obou etapách budovány vertikální odběrové plynové studny postupně navyšované s korunou skládky a ukončeny samostatným filtrem. Po ukončení ukládání odpadů jsou studně zatěsněny a propojeny svodným potrubím

41

a zaústěny do koksokompostového filtru a odtud vedeny na koncový ventil u plochy pro umístění mobilní jednotky pro jalové spalování plynu nebo mobilní bioplynové stanice na energetické využití. V průběhu skládkování je volné ventilaci skládkového plynu bráněno provozními opatřeními, jako jsou: minimalizace aktivní plochy, dostatečné hutnění, překrývání svahů a pracovní koruny inertním materiálem a aktivní plochy biologicky aktivním materiálem. Volné ventilaci přes odplyňovací potrubí je v průběhu skládkování zamezeno osazením posuvných filtrů nebo propojením odplyňovacích potrubí na koksokompostový filtr. (Provozní řád skládky Henčov) 4.4.5 Provozně technické zařízení skládky Areál skládky je standardně vybaven provozní budovou, garáží obslužných mechanizmů a elektronickou váhou. Celý prostor skládky je oplocen. 4.4.6 Monitorovací systém skládky Předmětem monitoringu je:  jakost zemin v okolí skládky,  jakost podzemních vod v okolí skládky,  jakost a množství průsakových vod a zpětného rozstřiku,  jakost povrchové vody, do které jsou vyústěny vody vnější drenáže skládky,  jakost a množství skládkového plynu,  monitoring funkce koksokompostového filtru,  monitoring TZL,  další monitoring. Denně je sledována úroveň hladiny průsakové vody v jímkách a funkčnost technického vybavení skládky, ročně pak ukazatele množství odpadů na skládce a dodržování schváleného tvaru skládky (sklon, sesedání a změny tvaru). Četnost prováděných úkonů a sledované ukazatele u jednotlivých předmětů monitoringu přesněji popisuje provozní řád skládky. (Provozní řád skládky Henčov)

42

4.5

Rekultivace skládky Henčov

Rekultivace skládky skupiny S-OO3 byla provedena jen na jejích dílčích částech, zbývající části úložiště jsou stále v provozu. Pro skládku S-IO je rekultivace konečná, ukládání odpadů na ní již neprobíhá. 4.5.1 Technická rekultivace V rámci druhé fáze provozu skládky budou jednotlivé dílčí rekultivované plochy úložiště S-OO3 po vyrovnání do požadovaného tvaru uzavřeny svrchním izolačním pláštěm a kultivačními vrstvami v souladu s normou ČSN 838035 (technické nákresy viz Příloha č. 7). Konstrukce rekultivačního profilu sestává z:  vyrovnávací a plynoměrné vrstvy z jemnozrnného drenážního materiálu tloušťky cca 20 cm,  těsnicí bentonitové rohože,  drenážní geosyntetické rohože s oboustrannou geotextilií v pruzích kotvenou do podkladu hřeby,  podornicí o tloušťce 60 cm a na ní rozvrstvenou ornicí o tloušťce 20 cm,  se sklony svahů cca 1 : 2,5. (Provozní řád skládky Henčov) 4.5.2 Biologická rekultivace Navazuje na technickou rekultivaci a jejím cílem je založení travního porostu s řadovými liniemi keřového porostu s předpokladem doplnění náletových dřevin. Vysazovanými keři jsou nejčastěji domácí druhy, ojediněle introdukované, ale velmi dobře adaptované na naše prostředí. (Provozní řád skládky Henčov)

43

5 VÝSLEDKY A DISKUZE V kraji Vysočina je k roku 2010 provozováno devět skládek odpadu skupiny S-OO. Popisovaná skládka v katastrálním území obce Henčov není na základě porovnání projektovaných kapacit skládek v kraji Vysočina největší. Na první místo se řadí skládka ležící v katastrálním území obce Ronov nad Sázavou s projektovanou kapacitou 997 210 m3. Skládka Henčov s projektovanou kapacitou 605 000 m3 se tak umístila až na čtvrtém místo v rámci všech provozovaných skládek ostatního odpadu na území kraje Vysočina. Pořadí skládek v kraji Vysočina v závislosti na velikosti projektovaných kapacit zaznamenává následující tabulka (Tab. č. 5). Skládky ostatního odpadu jsou pojmenovány dle obcí, v jejichž katastrálním území daná skládka leží. Tab. č. 5 - Projektované kapacity skládek skupiny S-OO na území kraje Vysočina (www.ceho.cz, upravila Markéta Novotná) Skládky skupiny S – OO v kraji Vysočina

Projektovaná kapacita v m3

1.

Ronov nad Sázavou

997 210

2.

Bukov na Moravě

769 000

3.

Roučkovice

653 400

4.

Henčov

605 000

5.

Petrůvky

600 000

6.

Petráveč

417 000

7.

Chotěboř

370 000

8.

Světlá nad Sázavou

194 000

9.

Osová Bítýška

120 000

Na skládku Henčov je odpad svážen především z okresu Jihlava a z okresu Havlíčkův Brod, méně už pak z dalších okresů kraje Vysočina. V okrese Jihlava se nachází 123 obcí a v okrese Havlíčkův Brod 120 obcí.

44

5.1

Druhy ukládaných odpadů na skládku Henčov

Druhy odpadů, které lze na skládku v průběhu jejího provozu ukládat, jsou dány třemi na sebe navazujícími fázemi provozu skládky. 

První fáze provozu V první fázi provozu je skládka určena k odstraňování odpadů kategorie

„O“ náležící do skupiny skládek S-OO, podskupiny S-OO3. Na skládku lze tak ukládat odpady kategorie ostatní odpad, odpady, které nelze hodnotit na základě jejich vodného výluhu, odpady, jejichž vodný výluh nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty IIa. třídy vyluhovatelnosti, s výjimkou stabilizovaného bioodpadu, včetně odpadů s podstatným obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpady z azbestu za podmínek stanovených v § 3 a 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládku a jejich využívání na povrchu terénu, ve znění pozdějších předpisů. Úplný seznam druhů odpadů, které lze na skládku ukládat, obsahuje Příloha č. 3. V rámci první fáze jsou na skládce zřízeny sektory určené k oddělenému ukládání odpadů srovnatelných svým složením a vlastnostmi:  Sektor S-OO1 je určen k odstraňování odpadů kategorie ostatní s nízkým obsahem organických biologicky rozložitelných látek a odpadů z azbestu. Vodný výluh těchto odpadů nesmí překročit v žádném z ukazatelů nejvýše přípustné hodnoty dle Přílohy č. 2 Vyhlášky č. 294/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro výluhovou třídu IIa a obsah TOC v sušině odpadu nesmí překročit 5%. Do sektoru S-OO1 lze přijímat odpady upravené technologií uvedenou pod kódem D9.  Sektor k ukládání odpadů na bázi sádry.  Sektor k ukládání odpadů, které z důvodu vzájemné neslučitelnosti nelze ukládat do jednoho sektoru. Dle Přílohy č. 3 Vyhlášky č. 294/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou definovány následovně: Odpady upravené

(stabilizované organickými

pojivy), odpady s vysokým

obsahem síry a odpady se zvýšeným obsahem kovů. 

Druhá fáze provozu V rámci druhé fáze provozu bude skládka využita k odstraňování odpadů formou

jejich využití jako konstrukčních vrstev skládky a plnících jednotlivé funkce – drenážní 45

pro produkci bioplynu, těsnicí, krycí, drenážní pro odvod průsakových vod a rekultivační pro biologickou rekultivaci skládky. V areálu skládky jsou dále umístěna dvě samostatná zařízení – kompostárna a mezideponie výkopových zemin. Mezideponie slouží k aerobnímu zpracování biologicky rozložitelných odpadů a ke sběru, výkupu a skladování nekontaminovaných výkopových zemin (využitelných jako technologický materiál na zajištění skládky, pro rekultivaci uzavřených etap skládky a při zajištění následné péče o skládku) a pro umístění

mimosezónní

produkce

stabilizovaných

kompostů

z produkce

kompostárny. 

Třetí fáze provozu Ve třetí fázi provozu skládky bude s odpady nakládáno pouze za účelem zajištění

následné péče o skládku po jejím uzavření. (Provozní řád skládky Henčov) 5.1.1 Druhy odpadů, které nelze na skládku Henčov ukládat Druhy odpadů, které nelze na skládku u obce Henčov ukládat, vymezuje v Přílohách č. 4 a 5 Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu, ve znění pozdějších předpisů, a v Příloze č. 1 Vyhláška č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znění pozdějších předpisů. 5.1.2 Omezení ukládání odpadů na skládku Henčov Omezení platí pro druhy odpadů, které nelze posuzovat na základě výluhů, pro druhy odpadů podléhající rychlým změnám a pro odpady v obalech, které jsou posuzovány individuálně na základě údajů předkládaných při příjmu. Využitelné odpady lze na skládku ukládat jen v souladu s POH kraje a vytříděné využitelné složky z KO pouze pokud není jejich využití technicky a ekonomicky možné. Neupravené odpady je možné ukládat tehdy, jedná-li se o odpady inertní a odpady u nichž ani úpravou nelze dosáhnout snížení jejich objemu. Pneumatiky lze použít jen jako technologický materiál pro technické zabezpečení a uzavírání skládky v souladu

s provozním

řádem

skládky.

46

Nelze

ukládat

výstupy

ze

zařízení

pro mechanicko – biologickou úpravu odpadů (kromě stabilizovaného bioodpadu vzniklého úpravou směsného KO). (Provozní řád skládky Henčov)

5.2

Množství ukládaného odpadu na skládce Henčov

Množství ukládaného odpadu za posledních pět let znatelně klesá. V roce 2008 bylo uloženo celkem 44 081 tun odpadu, v roce 2009 to bylo 40 017 tun odpadu, v roce 2010 celkem 38 444 tun odpadu, v roce 2011 bylo uloženo 38 893 tun odpadu a v roce 2012 bylo uloženo celkem 37 566 tun odpadu. Tento pokles znázorňuje graf (viz Obr. č. 5).

46000 44000 42000 40000 38000 36000 34000 2008

2009

2010

2011

2012

t/roky

Obr. č. 5 - Množství ukládaného odpadu na skládku Henčov v letech 2008– 2012 v tunách (ústní sdělení Martin Tůma, upravila Markéta Novotná) 5.2.1 Poplatky za ukládání odpadů na skládku Henčov Původce odpadů má ze zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, povinnost platit poplatek za ukládání odpadů na skládku. K tomuto poplatku je následně připočtena základní cena za uložení 1 t odpadu a finanční rezerva na rekultivaci skládky, kterou musí provozovatel skládky ze zákona o odpadech vytvářet. Ceny za ukládání odpadů ze skupiny 20 Komunální odpad na skládce Henčov jsou uvedeny v následující tabulce (Tab. č. 6). Ceny se pohybují v rozmezí 1 000 až 1 270 Kč za 1 tunu. 47

Tab. č. 6 - Ceník za uložení odpadu ze skupiny 20 Komunální odpad (viz Příloha č. 2) na skládku Henčov platný od 1.1. 2013 (www.smj.cz, upravila Markéta Novotná)

Katalog. číslo

20 03 01

20 02 03

20 01 39

Název odpadu Směsný komunální odpad Nekompostovatelný odpad Plasty z komunální sféry

Základní

Finanční

cena

rezerva

(Kč/t)

(Kč/t)

Poplatek (Kč/t)

Cena bez DPH* (Kč/t)

670,00

100,00

500,00

1 270,00

550,00

100,00

500,00

1 150,00

670,00

100,00

500,00

1 270,00

20 03 03

Uliční smetky

400,00

100,00

500,00

1 000,00

20 03 07

Objemný odpad

670,00

100,00

500,00

1 270,00

20 03 02

Odpad z tržišť

670,00

100,00

500,00

1 270,00

*Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

48

6 ZÁVĚR Na rozšíření skládek v ČR může mít vliv hned několik faktorů, například lze jmenovat jejich finanční i konstrukční nenáročnost, dostupnou techniku či svozovou dosažitelnost pro původce odpadů v každém kraji ČR – na rozdíl od jiných technických zařízení na odstraňování nebo využití komunálního odpadu, která na našem území v potřebném množství chybějí. Legislativa ČR, která vychází ze směrnic EU, specifikuje požadavky na zakládání, provoz, ukončování a následnou péči o skládky. V současné době je tedy možné provozovat pouze řízené skládky odpadů podle platných právních předpisů. Škodlivé látky a další negativní vlivy, které vznikají v tělese zabezpečené skládky, jsou pro životní prostředí výrazně méně nebezpečné, než skládky černé nebo nezabezpečené. S novelou zákona o odpadech by však měly přijít ještě přísnější požadavky na provoz skládek, vyšší náklady spojené s jejich činností, a tím pádem i vyšší poplatky za ukládání komunálního odpadu na skládky pro původce odpadů. Do roku 2020 se tak očekává ukončení činnosti dalších skládek na území ČR. Některé budou uzavřeny z důvodu naplnění své kapacity, jiné z důvodu připravované novely zákona o odpadech. Úplné vymizení skládek odpadů na území ČR ale v současné době není reálné. Kvůli nedostatečnému počtu jiných zařízení na odstraňování nebo využití komunálního odpadu bude muset být komunální odpad stále z velké části ukládán na skládky. Nejen právní předpisy upravující skládkování, ale i povědomí obyvatelstva o tomto procesu odstraňování

komunálního

odpadu,

o

možnostech

třídění

využitelné

složky

komunálního odpadu a především o prevenci vzniku odpadů, napomůžou ke snížení skládkování komunálního odpadu. Skládky tak zatím zůstávají hlavní součástí odpadového hospodářství ČR a proces skládkování tématem, kterému je nadále důležité se plně věnovat.

49

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY BOŽEK, F., URBAN, R., ZEMÁNEK, Z., 2003, Recyklace. Vyškov, MoraviaTisk, s. 11, 142 – 143. ISBN 80-238-9919-8 FILIP, J., BOŽEK, F., KOTOVICOVÁ, J., 2003, Komunální odpad a skládkování. Brno, MZLU v Brně, s. 6, 24, 62 – 74, 78, 83 – 84, 91 – 92, 94, 104, 106. ISBN 807157-712-X FILIP, J., ORAL, J., 2003, Odpadové hospodářství II. Brno, MZLU v Brně, s. 14 – 15. ISBN 80-7157-682-4 FRÁNEK., M., 2011/2012, Právní úprava a nakládání s komunálním odpadem. Diplomová práce (nepublikováno). Brno, Právnická fakulta MU, s. 21, 22. HŘEBÍČEK, J. (ed.), 2009, Integrovaný systém nakládání s odpady a regionální úrovni. Brno, Littera, s. 10, 12 – 13, 33. ISBN 978-80-85763-54-6 HYRŠOVÁ, J., 2006, Současný stav a vývoj skládkování odpadů. Bakalářská práce (nepublikováno). Brno, MZLU v Brně, s. 17, 47 JEDLIČKA, R., VAŠÍČEK, L., 2011, Provozní řád středního zdroje znečištění Řízené skládky odpadů S-OO3 Jihlava - Henčov. Jihlava, SMJ s.r.o. s. 38 KOTOVICOVÁ, J., 2009, Ochrana životního prostředí II. Brno, MZLU v Brně, s. 139. ISBN 978-80-7375-262-0 KRÁL, V., 2012, Kompletní bilance skládky odpadů a optimalizace biologické rekultivace skládky Štěpánovice. Disertační práce (neublikováno). Brno, Mendelova univerzita v Brně, s. 15 – 18, 20, 37, 40, 49. KURAŠ, M., DIRNER, V., SLIVKA V. a BŘEZINA M., 2008, Odpadové hospodářství, Chrudim, Ekomonitor, s. 13, 82 – 83, 90. ISBN 978-80-86832-34-0. NETRESTOVÁ, V., 2008, Porovnání procesu skládkování odpadů v České republice a Evropské unii. Bakalářská práce (nepublikováno). Brno, Mendelova univerzita v Brně, s. 48. 50

TŮMA, M., Ústní sdělení. Nepublikováno. Únor, 2013. Internetové prameny KRENÍKOVÁ, V. Odpadové hospodářství. Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem: Fakulta životního prostředí [online]. 2007 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://fzp.ujep.cz/ktv/uc_texty/roh/ROHSkripta.pdf Návody a skripta. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze [online]. 2007 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.vscht.cz/uchop/velebudice/odpady/skladkovani.htm Produkce, využití a odstranění odpadů 2011. Český statistický úřad [online]. 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/p/2001-12 Skládka Henčov. SMJ [online]. 2013 [cit. 2013-03-30]. Dostupné z: http://www.smj.cz/skladka-hencov/os-1016/p1=1151. Skládky odpadů. CeHo: Centrum pro hospodaření s odpady [online]. © 2009–2013 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.ceho.cz/fileadmin/user_upload/CeHO/skladky/Atlas_odpady_2 .pdf Vlivy

a

činnosti

působící

na

půdu

-

rekultivace. Ministerstvo

životního

prostředí [online]. © 2008 – 2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vlivy_a_cinnosti/$FILE/techni cke_pozadavky.pdf Vymezení pojmů souvisejících s odpadovým hospodářstvím v obcích. Komunální odpad [online]. 2008 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: www.komunalniodpad.eu/?str=pojmy Odborné časopisy BARTÁČKOVÁ, L., 2011: Atlasy zařízení pro nakládání s odpady. Odpadové fórum, 2011, č. 1. 31 s. ISSN: 1212-7779

51

BRABENCOVÁ, J., 2009, Skládkování, hodnocení skládek odpadů podle ISOH. Odpadové fórum, 2009, č. 12. 33 s. ISSN: 1212-7779 ENGELMANN, B., 2010: Budoucnost odpadového hospodářství bez skládek? Odpadové fórum, 2011, č. 1. 31 s. ISSN: 1212-7779 KURAŠ, M., 2011, Optimalizace následné péče o skládky odpadů. Odpadové fórum, 2011, č. 4. 33 s. ISSN: 1212-7779 Zákony a vyhlášky Česká republika. Vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51786&fulltext=&nr=381~2 F2001&part=&name=&rpp=15#local-content. Česká republika. Vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60288&fulltext=&nr=294~2 F2005&part=&name=&rpp=15#local-content. Česká republika. Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. In: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=51365&fulltext=&nr=185~2 F2001&part=&name=&rpp=15#local-content.

52

8 SEZNAM TABULEK Tab. č. 1 - Produkce komunálního odpad v letech 2007–2011 v tunách v ČR............... 20 Tab. č. 2 - Nakládání s komunálním odpadem v ČR ...................................................... 21 Tab. č. 3 - Počet skládek skupiny S-OO v roce 2010 v ČR ............................................ 34 Tab. č. 4 - Skládkování komunálního odpadu ve vybraných zemích EU ....................... 36 Tab. č. 5 - Projektované kapacity skládek skupiny S-OO na území kraje Vysočina ..... 44 Tab. č. 6 - Ceník za uložení odpadu ze skupiny 20 Komunální odpad (viz Příloha č. 2) na skládku Henčov platný od 1.1. 2013 ....................................................... 48 Tab. č. 7 - Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými ............................................. 58 Tab. č. 8 - Druhy odpadů ze skupiny 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru....................................................................................... 59 Tab. č. 9 - Seznam odpadů kategorie ostatní a odpadů z azbestu ukládaných na skládce podskupiny S-OO3 ....................................................................................... 61

53

9 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1 - Způsoby nakládání s komunálním odpadem v roce 2011 v ČR .................... 21 Obr. č. 2 - Počet skládek jednotlivých skupin v krajích ČR ........................................... 35 Obr. č. 3 - Vývoj nakládání s komunálními odpady v ČR v letech 2006– 2011 ............ 36 Obr. č. 4 - Poloha skládky Henčov ................................................................................. 38 Obr. č. 5 - Množství ukládaného odpadu na skládku Henčov v letech 2008– 2012 v tunách ......................................................................................... 47 Obr. č. 6 - Umístění skládky Henčov na mapě krajů ČR ................................................ 71 Obr. č. 7 - Letecký pohled na skládku Henčov ............................................................... 72 Obr. č. 8 - Vstup na skládku Henčov s váhou pro vážení odpadů .................................. 73 Obr. č. 9 - Celkový pohled na areál skládky Henčov ...................................................... 73 Obr. č. 10 - Úvodní cedule se základními údaji o skládce Henčov, včetně sepsaných odstraňovaných odpadů ............................................................................ 74 Obr. č. 11 - Zpevněná vozovka kolem skládkového tělesa; vysoké oplocení zabraňující úletům odpadu a vniknutí nepovolaných osob na skládku ........................ 75 Obr. č. 12 - Kompostárna v areálu skládky Henčov ....................................................... 75 Obr. č. 13 - Drtič biomasy............................................................................................... 76 Obr. č. 14 -Technika (kompaktor) skládky Henčov........................................................ 76 Obr. č. 15 - Svozová technika ......................................................................................... 77 Obr. č. 16 - Rekultivace části skládky Henčov z roku 2011 ........................................... 77 Obr. č. 17 - Rekultivace části skládky Henčov z roku 2011 ........................................... 78 Obr. č. 18 - Rekultivovaná část skládky Henčov, 04/2013 ............................................. 78 Obr. č. 19 - Rekultivace 1. etapy skládky Henčov – detail napojení na stávající těsnění ......................................................................................................... 79 Obr. č. 20 - Technický nákres skládky Henčov s vyznačenými etapami výstavby skládky ................................................................................................... 80 Obr. č. 21 - Technický nákres skládky Henčov .............................................................. 81

54

10 SEZNAM ZKRATEK BRKO – biologicky rozložitelný komunální odpad CH4 – metan CO2 – oxid uhličitý ČOV – čistírna odpadních vod ČR – Česká republika D9 – Způsob odstraňování odpadů: Fyzikálně-chemická úprava jinde v příloze č. 4 zákona

č.

185/2001

Sb.,

o

odpadech,

ve

znění

pozdějších

předpisů,

nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označením D1 až D12 (např. odpařování, sušení, kalcinace). ES – Evropské společenství EU – Evropská unie H2O – voda kf – koeficient filtrace KO – komunální odpad PE – HD – polyetylénové fólie vysoko-hustotní POH – plán odpadového hospodářství TKO – tuhý komunální odpad TOC – celkový organický uhlík TZL – tuhé znečišťující látky TZS – technologický materiál pro zajištění skládky ÚSES – územní systém ekologické stability

55

11 PŘÍLOHY

12 SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými…………………………..58 Příloha č. 2 - Druhy odpadů ze skupiny 20 Komunální odpady………………………..59 Příloha

č.

3

-

Seznam

odpadů

kategorie

ostatní

a

odpadů

z

azbestu

ukládaných na skládce podskupiny S-OO3……………………...61 Příloha č. 4 - Umístění skládky Henčov na mapě krajů ČR……………………………71 Příloha č. 5 - Letecký pohled na skládku Henčov……………………………………...72 Příloha č. 6 - Fotografie skládky Henčov………………………………………………73 Příloha č. 7 - Technické nákresy skládky Henčov……………………………………...79

Příloha č. 1 Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými Tab. č. 7 - Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými (zákon č. 185/2001 Sb.) Kód

Nebezpečné vlastnosti odpadu

H1

Výbušnost

H2

Oxidační schopnost

H3 – A

Vysoká hořlavost

H3 – B

Hořlavost

H4

Dráždivost

H5

Škodlivost zdraví

H6

Toxicita

H7

Karcinogenita

H8

Žíravost

H9

Infekčnost

H10

Teratogenita

H11

Mutagenita Schopnost uvolňovat vysoce toxické nebo

H12

toxické plyny ve styku s vodou, vzduchem nebo kyselinami

H13

(*)

H14 H15 (*)

Pokud jsou k dispozici zkušební metody.

Senzibilita Ekotoxicita Schopnost uvolňovat nebezpečné látky do životního prostředí při nebo po odstraňování

Příloha č. 2 Druhy odpadů ze skupiny 20 Komunální odpady Tab. č. 8 - Druhy odpadů ze skupiny 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru, (vyhláška č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů a seznam nebezpečných odpadů, upravila Markéta Novotná) Podskupina katalogu odpadů

20 01 Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)

Druhy odpadů

20 01 01 Papír a lepenka 20 01 02 Sklo 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 10 Oděvy 20 01 11 Textilní materiály 20 01 13* Rozpouštědla 20 01 14* Kyseliny 20 01 15* Zásady 20 01 17* Fotochemikálie 20 01 19* Pesticidy 20 01 21* Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 23*

Vyřazená

zařízení

obsahující

chlorofluorouhlovodíky 20 01 25 Jedlý olej a tuk 20 01 26* Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 20 01 27* Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky 20 01 28 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27 20 01 29* Detergenty obsahující nebezpečné látky 20 01 30 Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 20 01 31* Nepoužitelná cytostatika 20 01 32* Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 20

01 31 20 01 33* Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie 20 01 34 Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 20 01 35* Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 20 01 36 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 20 01 37* Dřevo obsahující nebezpečné látky 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 39 Plasty 20 01 40 Kovy 20 01 41 Odpady z čištění komínů 20 01 99 Další frakce jinak blíže neurčené Podskupina katalogu odpadů

20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)

Druhy odpadů

20 02 01 Biologicky rozložitelný odpad 20 02 02 Zemina a kameny 20 02 03 Jiný biologický nerozložitelný odpad

Podskupina katalogu odpadů

20 03 Ostatní komunální odpady

Druhy odpadů

20 03 01 Směsný komunální odpad 20 03 02 Odpad z tržišť 20 03 03 Uliční smetky 20 03 04 Kal ze septiků a žump 20 03 06 Odpad z čištění kanalizace 20 03 07 Objemný odpad 20 03 99 Komunální odpady jinak blíže neurčené

* nebezpečné odpady

( )

Příloha č. 3 Seznam odpadů kategorie ostatní a odpadů z azbestu ukládaných na skládce podskupiny S-OO3 Tab. č. 9 – Seznam odpadů kategorie ostatní a odpadů z azbestu ukládaných na skládce podskupiny S-OO3 (Provozní řád skládky) 01 01 01

Odpady z těžby rudných nerostů

01 01 02

Odpady z těžby nerudných nerostů

01 03 06

TZS Jiná hlušina neuvedená pod čísly 01 03 04 a 01 03 05

01 03 08

Rudný prach neuvedený pod číslem 01 03 07

01 03 09

Červený kal z výroby oxidu hlinitého neuvedený pod číslem 01 03 07

01 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

01 04 08

Odpadní štěrk a kamenivo neuvedené pod číslem 01 04 07

01 04 09

Odpadní písek a jíl

01 04 10

Nerudný prach neuvedený pod číslem 01 04 07

01 04 11

Odpady ze zpracování potaše a kamenné soli neuvedené pod číslem 01 04 07

01 04 12

TZS Hlušina a další odpady z praní a čištění nerostů neuvedené pod čísly 01 04 07

01 04 13

Odpady z řezání a broušení kamene neuvedené pod číslem 01 04 07

01 04 99

Odpady jinak blíže neurčené

01 05 04

Vrtné kaly a odpady obsahující sladkou vodu

01 05 07

Vrtné kaly a odpady obsahující baryt neuvedené pod čísly 01 05 05 a 01 05 06

01 05 08

Vrtné kaly a odpady obsahující chloridy neuvedené pod čísly 01 05 05

01 05 99

Opady jinak blíže neurčené

02 01 04

Odpadní plasty (kromě obalů)

02 01 09

Agrochemické odpady neuvedené pod číslem 02 01 08

02 03 02

Odpady konzervačních činidel

02 03 03

Odpady z extrakce rozpouštědly

02 06 02

Odpady konzervačních činidel

02 07 03

Odpady z chemického zpracování

04 01 02

Odpad z loužení

04 01 08

Odpady usní (postružiny, odřezky, prach z broušení) obsahující chrom

04 01 09

Odpady z úpravy a apretace

04 02 09

Odpady z kompozitních tkanin (impregnované tkaniny, elastomer, plastomer)

04 02 15

Jiné odpady z apretace neuvedené pod číslem 04 02 14

04 02 17

Jiná barviva a pigmenty neuvedené pod číslem 04 02 16

05 01 10

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem

05 01 13

Kaly z napájecí vody pro kotle

05 01 14

Odpad z chladicích kolon

05 01 17

Asfalt

05 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

05 06 04

Odpad z chladicích kolon

05 06 99

Odpady jinak blíže neurčené

05 07 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 02 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 04 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 05 03

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem

06 06 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 07 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 08 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 09 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 10 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 11 01

Odpady na bázi vápníku z výroby oxidu titaničitého

06 11 99

Odpady jinak blíže neurčené

06 13 03

Saze průmyslově vyráběné

06 13 04

Odpady ze zpracování azbestu

06 13 99

Odpady jinak blíže neurčené

07 01 12

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 070111

07 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

07 02 12

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 02 11

07 02 13

Plastový odpad

07 02 15

Odpady přísad neuvedené pod číslem 07 02 14

07 02 17

Odpady obsahující silikony neuvedené pod číslem 07 02 16

07 02 99

Odpady jinak blíže neurčené

07 03 12

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 03 11

07 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

07 04 12

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 04 11

07 04 99

Odpady jinak blíže neurčené

07 05 12

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 05 11

07 05 14

Pevné odpady neuvedené pod číslem 07 05 13

07 05 99

Odpady jinak blíže neurčené

07 06 12

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 06 11

07 06 99 07 07 12

Odpady jinak blíže neurčené Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 07 07 11

07 07 99

Odpady jinak blíže neurčené

08 01 12

Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11

08 01 14

Jiné kaly z barev nebo z laků neuvedené pod číslem 08 01 13

08 01 18

Jiné odpady z odstraňování barev nebo laků neuvedené pod číslem 08 01 17

08 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

08 02 01

Odpadní práškové barvy

08 02 99

Odpady jinak blíže neurčené

08 03 13

Odpadní tiskařské barvy neuvedené pod číslem 08 03 12

08 03 15

Kaly tiskařských barev neuvedené pod číslem 08 03 14

08 03 18

Odpadní tiskařský toner neuvedený pod číslem 08 03 17

08 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

08 04 10

Jiné odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené pod číslem 08 0409

08 04 12

Jiné kaly z lepidel a těsnicích materiálů neuvedené pod číslem 08 0411

08 04 99

Odpady jinak blíže neurčené

09 01 08

Fotografický film a papír neobsahující stříbro nebo sloučeniny stříbra

09 01 10

Fotoaparáty na jedno použití bez baterií

09 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 01 01

TZS Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod číslem 10 01 04)

10 01 02

TZS Popílek ze spalování uhlí

10 01 03

TZS

10 01 05

Pevné reakční produkty na bázi vápníku z odsiřování spalin

10 01 07

Reakční produkty z odsiřování spalin na bázi vápníku ve formě kalů

10 01 15

TZS Škvára, struska a kotelní prach ze spoluspalování odpadu

Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva

neuvedené pod číslem 10 01 14 10 01 17

Popílek ze spoluspalování odpadu neuvedený pod číslem 10 01 16

10 01 19

Odpady z čištění odpadních plynů neuvedené pod čísly 10 01 05, 10 01 07 a 10 01 18

10 01 21

Jiné kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 01 20

10 01 24

TZS Písky z fluidních loží

10 01 25

Odpady ze skladování a z přípravy paliva pro tepelné elektrárny

10 01 26

Odpady z čištění chladicí vody

10 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 02 01

Odpady ze zpracování trusky

10 02 02

TZS Nezpracovaná struska

10 02 08

Jiné pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 02 07

10 02 12

Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 02 11

10 02 14

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 02 13

10 02 15

Jiné kaly a filtrační koláče

10 02 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 03 02

Odpadní anody

10 03 18

Odpady obsahující uhlík z výroby anod neuvedené pod číslem 10 0317

10 03 20

Prach ze spalin neuvedený pod číslem 10 03 19

10 03 24

Pevné odpady z čištění plynů neuvedené pod číslem 10 03 23

10 03 26

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 03 25

10 03 28

Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 03 27

10 03 30

Odpady z úpravy solných strusek a černých stěrů neuvedené pod číslem 10 03 29

10 03 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 04 10

Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 04 09

10 04 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 05 01

Strusky (z prvního a druhého tavení)

10 05 04

Jiný úlet a prach

10 05 09

Ostatní odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 05 08

10 05 11

Jiné stěry a pěny neuvedené pod číslem 10 05 10

10 05 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 06 01

TZS Strusky (z prvního a druhého tavení)

10 06 10

Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 06 09

10 06 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 07 01

TZS Strusky (z prvního a druhého tavení)

10 07 03

Pevný odpad z čištění plynu

10 07 05

Kaly a filtrační koláče z čištění plynu

10 07 08

Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 07 07

10 07 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 08 09

Jiné strusky

10 08 13

Odpady obsahující uhlík z výroby anod neuvedené pod číslem 10 0812

10 08 14

Odpadní anody

10 08 16

Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 08 15

10 08 18

Kaly a filtrační koláče z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 08 17

10 08 20

Jiné odpady z čištění chladicí vody neuvedené pod číslem 10 08 19

10 08 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 09 03

Pecní struska

10 09 06

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09

10 09 08

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 09 07

10 09 10

Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 09 09

10 09 14

Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 09 13

10 09 16

Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 09 15

10 09 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 10 03

Pecní struska

10 10 06

Licí formy a jádra nepoužitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 1005

10 10 08

Licí formy a jádra použitá k odlévání neuvedená pod číslem 10 10 07

10 10 10

Prach z čištění spalin neuvedený pod číslem 10 10 09

10 10 14

Odpadní pojiva neuvedená pod číslem 10 10 13

10 10 16

Odpadní činidla na indikaci prasklin neuvedená pod číslem 10 10 15

10 10 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 11 03

Odpadní materiály na bázi skelných vláken

10 11 05

Úlet a prach

10 11 10

Odpadní sklářský kmen před tepelným zpracováním neuvedený pod číslem 10 11 09

10 11 12

Odpadní sklo neuvedené pod číslem 10 11 11

10 11 14

Kaly z leštění a broušení skla neuvedené pod číslem 10 11 13

10 11 16

Pevné odpady z čištění spalin neuvedené pod číslem 10 11 15

10 11 18

Kaly a filtrační koláče z čištěn í spalin neuvedené pod číslem 10 11 17

10 11 20

Pevné odpady z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod číslem 10 11 19

10 11 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 12 01

Odpadní keramické hmoty před tepelným zpracováním

10 12 03

Úlet a prach

10 12 05

Kaly a filtrační koláče z čištění plynů

10 12 06

Vyřazené formy

10 12 08

Odpadní keramické zboží, cihly, tašky a staviva (po tepelném

zpracování) 10 12 10

Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 12 19

10 12 12

Odpady z glazování neuvedené pod číslem 10 12 11

10 12 13

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku

10 12 99

Odpady jinak blíže neurčené

10 13 01

Odpad surovin před tepelným zpracováním

10 13 10

Odpady z výroby azbestocementu neuvedené pod číslem 10 13 09

10 13 11

Odpady z jiných směsných materiálů na bázi cementu neuvedené pod čísly 10 13 09 a 10 13 10

10 13 13

Pevné odpady z čištění plynu neuvedené pod číslem 10 13 12

10 13 14

TZS Odpadní beton a betonový kal

10 13 99

Odpady jinak blíže neurčené

11 01 10

Kaly a filtrační koláče neuvedené pod číslem 10 01 09

11 01 14

Odpady z odmašťování neuvedené pod číslem 11 01 13

11 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

11 02 03

Odpady z výroby anod pro vodné elektrolytické procesy

11 02 99

Odpady jinak blíže neurčené

11 05 99

Odpady jinak blíže neurčené

12 01 05

Plastové hobliny a třísky

12 01 15

Jiné kaly z obrábění neuvedené pod číslem 12 01 14

12 01 21

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedenépodč.12012

12 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

15 01 02

Plastové obaly

15 01 06

Směsné obaly

15 01 07

Skleněné obaly

15 01 09

Textilní obaly

15 02 03

Absorpční činidla, filtrační materiály, čisticí tkaniny a ochranné oděvy neuvedené pod číslem 15 02 02

16 01 03

Pneumatiky (pouze jako technologický materiál)

16 01 19

Plasty

16 01 20

Sklo

16 01 22

Součástky jinak blíže neuvedené

16 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

16 02 16

Jiné složky odstraněné z vyřazených zařízení neuvedené pod číslem 16 02 15

16 03 04

Anorganické odpady neuvedené pod číslem 16 03 03

16 07 99

Odpady jinak blíže neurčené

16 11 02

Jiné vyzdívky na bázi uhlíku a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 01

16 11 04

Jiné vyzdívky a žáruvzdorné materiály z metalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 03

16 11 06

Vyzdívky a žáruvzdorné materiály z nemetalurgických procesů neuvedené pod číslem 16 11 05

17 01 01

TZS Beton

17 01 02

TZS Cihly

17 01 03

TZS Tašky a keramické výrobky

17 01 07

TZS Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06

17 02 02

Sklo

17 02 03

Plasty

17 03 02

TZS

17 04 11

Kabely neuvedené pod č. 170410

17 05 04

TZS

Zemina a kamení neuvedené od číslem 17 05 03

17 05 06

TZS

Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05

17 05 08

Štěrk ze železničního svršku neuvedený pod číslem 17 05 07

17 06 01

Izolační materiál s obsahem azbestu (za dodržení podmínek §7)

17 06 04

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

17 06 05

Stavební materiály obsahující azbest (za dodržení podmínek §7)

17 09 04

TZS

Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly

17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 18 01 04

Odpady, na jejichž sběr a odstraňování nejsou kladeny zvláštní požadavky s ohledem na prevenci infekce (např. obvazy, sádrové obvazy, prádlo, oděvy na jedno použití, pleny)

19 01 12

Jiný popel a struska neuvedené pod číslem 19 01 11

19 01 14

Jiný popílek neuvedený pod číslem 19 01 13

19 01 16

Kotelní prach neuvedený pod číslem 19 01 15

19 01 18

Odpad z pyrolýzy neuvedený pod číslem 19 01 17

19 01 19

Odpadní písky z fluidních loží

19 01 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 02 03

Upravené směsi odpadů obsahující pouze odpady nehodnocené jako nebezpečné

19 02 06

Kaly z fyzikálně-chemického zpracování neuvedené pod číslem 19 02 05

19 02 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 03 05

TZS

19 05 01

Nezkompostovaný podíl komunálního nebo podobného odpadu

19 05 02

Nezkompostovaný podíl odpadů živočišného a rostlinného původu

19 05 03

TZS Kompost nevyhovující kvality

19 05 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 06 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 08 01

Shrabky z česlí

19 08 02

TZS

19 08 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 09 04

Upotřebené aktivní uhlí

19 09 05

Nasycené nebo upotřebené pryskyřice iontoměničů

19 09 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 10 04

Lehké frakce a prach neuvedené pod číslem 19 10 03

19 10 06

Jiné frakce neuvedené pod číslem 19 10 05

19 11 06

Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku neuvedené pod

Stabilizovaný odpad neuvedený pod číslem 19 03 04

Odpady z lapáků písku

číslem 19 11 05 19 11 99

Odpady jinak blíže neurčené

19 12 04

Plasty a kaučuk

19 12 05

Sklo

19 12 08

Textil

19 12 09

Nerosty (např. písek, kameny)

19 12 12

Jiné odpady (včetně směsí materiálů) z mechanické úpravy odpadu

neuvedené pod číslem 19 12 11 19 13 02

Pevné odpady ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 01

19 13 04

Kaly ze sanace zeminy neuvedené pod číslem 19 13 03

19 13 06

Kaly ze sanace podzemní vody neuvedené pod číslem 19 13 05

20 01 02

Sklo

20 01 28

Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27

20 01 39

Plasty

20 01 41

Odpady z čištění komínů

20 01 99

Další frakce jinak blíže neurčené

20 02 02

TZS Zeminy a kameny

20 02 03

Jiný biologicky nerozložitelný odpad

20 03 01

Směsný komunální odpad

20 03 02

Odpad z tržišť

20 03 03

Uliční smetky

20 03 06

Odpad z čištění kanalizace

20 03 07

Objemný odpad

20 03 99

Komunální odpady jinak blíže neurčené

Příloha č. 4 Umístění skládky Henčov na mapě krajů ČR

Obr. č. 6 – Umístění skládky Henčov na mapě krajů ČR (www.ceho.cz, upravila Markéta Novotná)

Příloha č. 5 Letecký pohled na skládku Henčov

Obr. č. 7 – Letecký pohled na skládku Henčov (www.maps.google.com, upravila Markéta Novotná)

Příloha č. 6 Fotografie skládky Henčov

Obr. č. 8 – Vstup na skládku Henčov s váhou pro vážení odpadů (Markéta Novotná)

Obr. č. 9 – Celkový pohled na areál skládky Henčov (Markéta Novotná)

Obr. č. 10 – Úvodní cedule se základními údaji o skládce Henčov, včetně sepsaných odstraňovaných odpadů (Markéta Novotná)

Obr. č. 11 – Zpevněná vozovka kolem skládkového tělesa; vysoké oplocení zabraňující úletům odpadu a vniknutí nepovolaných osob na skládku (Markéta Novotná)

Obr. č. 12 – Kompostárna v areálu skládky Henčov (Markéta Novotná)

Obr. č. 13 – Drtič biomasy (www.smj.cz)

Obr. č. 14 – Technika (kompaktor) skládky Henčov (www.smj.cz)

Obr. č. 15 – Svozová technika (www.smj.cz)

Obr. č. 16 – Rekultivace části skládky Henčov z roku 2011 (www.smj.cz)

Obr. č. 17 – Rekultivace části skládky Henčov z roku 2011 (www.smj.cz)

Obr. č. 18 – Rekultivovaná část skládky Henčov, 04/2013 (Markéta Novotná)

Příloha č. 7 Technické nákresy skládky Henčov

Obr. č. 19 – Rekultivace 1. etapy skládky Henčov – detail napojení na stávající těsnění (Provozní řád skládky Henčov)