Sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody

RICHARD SULÍK A KOLEKTIV

Sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody Materiál zohledňuje legislativní stav k 31.12.2008

Základní konstrukce Informace pro pana ministra Politické souvislosti zavádění jednotných odvodů Přílohy

Bratislava, 31.1.2009

strana 2 strana 14 strana 17 strana 19

Základní konstrukce První krok. Centrální kategorií v souvislosti s jednotným vyměřovacím základem je "hrubá mzda". Hrubou mzdou zaměstnance je jeho příjem ze závislé činnosti včetně odvodů na nemocenské pojištění, důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti (dále jen odvody), které platí zaměstnanec. Přímá definice hrubé mzdy v českém zákonodárství neexistuje, ale nepřímo je pojem hrubá mzda zakotven v zákoně o dani z příjmů jako "příjmy ze závislé činnosti" (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, v znění pozdějších předpisů). Změny vyvolané daňovou reformou k lednu 2008 si vyžádaly zavedení tzv. superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Superhrubá mzda jako daňová fikce značně zkomplikovala způsob stanovení základu daně, a ve "věcném záměru zákona o daních z příjmů" je proto stanoven požadavek na zjednodušení. Zjednodušení má probíhat tak, že daňová fikce "superhrubá mzda" má být nahrazena "hrubou mzdou", která má obsahovat všechny odvody, které se ze mzdy platí1 . Ve věcném záměru není uveden přesný termín nahrazení daňové fikce "superhrubá mzda", píše se jen o daňové reformě 2010, ale přesto je absolutně nevyhnutné časově sladit následující dvě události: •

zrušení daňové fikce "superhrubá mzda" a zavedení pojmu hrubá mzda jako příjem zaměstnance včetně všech odvodů

•

vyměřovacího základu pro daně a odvody (tento projekt).

a

Jako první nevyhnutný krok ke sjednocení vyměřovacího základu je tedy nutné definovat pojem hrubá mzda jako příjem zaměstnance včetně všech odvodů. Na tuto definici je už dnes přímo navázán pojem "vyměřovací základ" v § 5 zákona 589/1992 o pojistném na sociální zabezpečení. Z uvedeného zákonitě vyplývá, že pokud v § 6 zákona o dani z příjmů bude hrubá mzda (doslovně "příjem ze závislé činnosti") obsahovat všechny odvody, budou tyto automaticky obsaženy i ve "vyměřovacím základu" podle § 5 zákona o sociálním pojištění a v § 3 zákona 592/1992. Proto definice vyměřovacího základu v § 5 odst. 1 zákona 589/1992 a v § 3 odst. 1 zákona 592/1992 nesmějí být měněny. Jinými slovy, tento projekt nezasahuje do změny zákona o dani z příjmů, přesto však počítá se změnami, které jsou obsaženy ve věcném záměru.

1

Záměrně nepíšeme o odvodech zaměstnance a zaměstnavatele, protože cílem projektu je právě přesun všech odvodů na zaměstnance.

[Sjednocení odvodov]

Strana 2

Druhým krokem je jednorázové zvýšení hrubé mzdy zaměstnance o odvody, které platí zaměstnavatel, a to z toho důvodu, aby po přesunutí celé odvodové povinnosti neklesly čisté příjmy zaměstnance. Proto je nevyhnutné dát do přechodných ustanovení zákoníku práce povinnost zaměstnavatele k 1. 1. 2010 zvýšit všechny složky (dnešní hrubé) mzdy uvedené v platných pracovních smlouvách k 31. 12. 2009, které jsou předmětem § 5 zákona o sociálním pojištění, o 33,1 %, maximálně však úhrnně na zaměstnance o 35 616 Kč2 na měsíční nebo o 427 392 Kč na roční bázi. Zároveň je nutné zvýšit minimální mzdu pro rok 2010 o 33,1 % kromě běžného zvýšení. Aktuálně platné nařízení vlády 567/2006 Sb. stanovuje minimální mzdu na 8 000 Kč na měsíc nebo na 48,10 Kč na hodinu. Tyto sazby je nutno k 1. 1. 2010 zvýšit ‐ kromě případného běžného zvýšení ‐ o dalších 33,1 %. Pro sjednocení základu daní a odvodů, tedy i sjednocení základu odvodů do sociální pojišťovny a zdravotní pojišťovny, je nutné, aby zaměstnanci byli posuzování stejně. Podle přílohy č. 1 je vidět, že čtyři druhy osob nemají stejný statut ve zdravotním a sociálním pojištění, a aby se předešlo různým komplikacím a hraničním případům, měl by být statut zaměstnance v každém zákoně stejný. Konkrétně to znamená, že: 1. společníci a jednatelé společností s ručením omezeným a komanditisté komanditních společností s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny 2. likvidátoři s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny 3. členové statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny 4. osoby s odměnami za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích, které jsou předmětem daně a nejsou od daně osvobozeny

jsou podle zákona o daních z příjmů a podle zákona o zdravotním pojištění zaměstnanci, ale podle zákona o sociálním pojištění ne. Navíc, v očekávaných změnách ve zdravotním pojištění pro rok 2009 je několik dalších definic zaměstnance odlišných od definic v zákoně 589/1992. Protože novela zákona o zdravotním pojištění není momentálně schválena a není tedy známo její definitivní znění, v tomto projektu se s ní neuvažuje. Problémem budou zaměstnanci pracující v zahraničí, za něž odvádějí pojistné do České republiky zahraniční zaměstnavatelé. Ty nebude možné legislativní úpravou donutit zvýšit mzdy o současné odvody zaměstnavatele. Podle informace České správy sociálního zabezpečení je k 20. 1. 2009 takových zaměstnanců, za něž odvádí pojistné 539 zahraničních zaměstnavatelů, 4283.

2

Odhad Ministerstva financí průměrné hrubé mzdy pro rok 2010 je 26 900 Kč, 33,1 % z této sumy je 8 904 Kč a čtyřnásobek 35 616 Kč (měsíční báze), resp. 427 392 Kč (roční báze).


Strana 3

Konstatuje se, že druhy příjmů sjednoceny jsou, to znamená, že ty příjmy, které jsou předmětem sociálního pojištění, jsou i předmětem zdravotního pojištění a naopak, viz přílohu č. 2. Třetím krokem je úprava vyměřovacích základů a sazeb zaměstnavatele a zaměstnance a OSVČ. Zaměstnanci a zaměstnavatelé •

Minimální vyměřovací základ je stanoven zákonem 592/1992 o zdravotním pojištění ve výši minimální mzdy (§3 odst. 6), zákon 589/1992 o sociálním pojištění nestanovuje explicitně minimální vyměřovací základ zaměstnance.

•

Maximální vyměřovací základ je 48násobkem průměrné měsíční mzdy (§15a odst. 1 z. 589/1992 a § 3 odst. 15 z. 592/1992). Průměrná měsíční mzda se určí jako součin průměrné mzdy z období před dvěma lety a "přepočítacího koeficientu". Toto ustanovení není nutné měnit, protože průměrná mzda po roce 2010 už bude zvýšena o odvody zaměstnavatele a maximální vyměřovací základ tedy rovněž. Je však potřebné přechodné zplnomocňující ustanovení v § 17 odst. 4 zákona 155/1995, na základě něhož MPSV pro rok 2010 jednorázově zvýší „přepočítací koeficient“ o 33,1 %. Na tento "přepočítací koeficient" se odvolává zákon 589/1992 (§ 14 odst. 2) i zákon 592/1992 (§ 3 odst. 15).

rok 2009 2010 2011 2012

průměrná mzda z roku 2007 2008 2009 2010

odvody zaměstnavatele bez bez bez včetně

přepočítací koeficient * * * *

(1‐6/2008) / (1‐6/2007) (1‐6/2009) / (1‐6/2008) (1‐6/2010) / (1‐6/2009) (1‐6/2011) /(1‐6/20010)

výška koeficientu běžná běžná vysoká běžná

Z uvedené tabulky je vidět následující: V roce 2009 je výpočet průměrné mzdy správný. V roce 2011 je správný též z toho důvodu, že průměrná mzda sice ještě neobsahuje odvody zaměstnavatele, ale čitatel koeficientu je obsahuje a jmenovatel ne, což znamená, že koeficient je "vysoký". Naopak, v roce 2012 je koeficient "nízký", zato průměrná mzda je "vysoká" (tedy včetně bývalých odvodů zaměstnavatele). Zůstává rok 2010 (vyznačený červeným), pro který je nutné zvýšit "přepočítací koeficient" o 33,1 %. •

U zaměstnavatele je to zrušení povinnosti platit odvody, to znamená zrušení § 3 písm. a) a b) a § 7 písm. a) zákona 589/1992 o sociálním pojištění a § 4 písm. b) a § 9 odst. 2 a 3 zákona 48/1997.

•

§ 5 odst. 1 zákona 592/1992 Zaměstnavatel odvádí část pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance.^19) Současně odvádí i část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.


Strana 4

se změní na následující znění: Zaměstnavatel odvádí pojistné, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.

•

V § 8 odst. 1 zákona 589/1992 je nutní vyhodit spojku "i".

•

V 21 odst. 2 zákona 589/1992 je nutné snížit přirážku k pojistnému z 5% na 3,5%

•

U zaměstnance je to úprava sazeb z důvodů: -

nového vyměřovacího základu (superhrubá mzda3) přesunu odvodů zaměstnavatele na zaměstnance

Odvody zaměstnavatele jsou dnes: -

nemocenské pojištění důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti zdravotní pojištění Celkem:

1,4 % (od 1. 1. 2009, do té doby 3,3 %) 21,5 % 1,2 % 9,0 % 33,1 % (35,0 %)

Odvody zaměstnance jsou dnes: -


1,0% (od 1.1.2009, do té doby 1,1%) 6,5% 0,4% 4,5% 12,4% (12,5%)

Nová výška sazeb se přepočítá vzorcem:

„odvod zaměstnavatele v roce 2009“ + „ odvod zaměstnance v roce 2009“ 1 + „všechny odvody zaměstnavatele v roce 2009 (33,1 %)“ Podle uvedeného přepočtu odvody zaměstnance od 1. 1. 2010 budou:

-

3


1,803 % 21,037 % 1,202 % 10,143 % 34,185 %

zaokrouhleno 1,8 % 21,0 % 1,2 % 10,1 % 34,1 %

Poprvé je tento termín použit v nálezu Ústavního soudu, krátké shrnutí je předmětem přílohy č. 3.


Strana 5

OSVČ OSVČ dnes platí stejné procentuální sazby odvodů jako zaměstnanci a zaměstnavatelé dohromady, to je celkově 47,5 %. Tato celková sazba obsahuje i odvody na nemocenské pojištění, které od 1. 1. 2009 budou pro OSVČ podle § 145b odst. 1 zákona 187/2006 dobrovolné. Protože OSVČ neznají pojem hrubá mzda4, stanovil zákonodárce jako vyměřovací základ polovinu příjmů. Povinné odvody OSVČ dnes činí: -

•


0,0 % (od 1. 1. 2009, do té doby 4,4 %) 28,0 % 1,6 % 13,5 % 43,1 % (47,5 %)

Celková sazba povinných odvodů klesne na 32,3 %, aby byla totožná s novou sazbou, kterou budou platit zaměstnanci (34,1 % ‐ 1,8 % nemocenské = 32,3 %). V této sazbě nejsou obsaženy odvody na dobrovolné nemocenské pojištění. Nové sazby odvodů pro OSVČ, totožné se sazbami pro zaměstnance, jsou: -

důchodové pojištění státní politika zaměstnanosti zdravotní pojištění Celkem:

-

dobrovolné nemocenské pojištění

21,0 % 1,2 % 10,1 % 32,3% 3,3 %

•

Z důvodu snížení sazby stoupne vyměřovací základ tak, aby absolutní suma v Kč byla stejná. Základ se zvýší tím způsobem, že se zvýší procento, kterým se přepočítají příjmy OSVČ na vyměřovací základ. Kvůli zaokrouhlení sazeb zaměstnance není možné stanovit exaktní procento. Jako vyměřovací základ navrhujeme 2/3 příjmů z podnikání namísto dosavadní poloviny.

•

Minimální a maximální vyměřovací základ pro OSVČ nevyžaduje žádné změny. To znamená, že minimální vyměřovací základ zůstane ve výši 25 % (resp. 10 % u vedlejší činnosti) průměrné mzdy předešlého roku pro sociální pojištění (§ 14 odst. 6 zákona 589/1992) a ve výši 50 % pro zdravotní pojištění (§ 3a odst. 2 zákona 592/1992). Maximální základ zůstane ve výši 48násobku průměrné mzdy (§ 15a odst. 1 zákona 589/1992 a v § 3a odst. 2). Přechodné období je ošetřeno přechodným obdobím u zaměstnanců.

4

Hrubá mzdy je i v případě zaměstnanců jen "odvodová fikce", protože neříká nic o tom, jaké náklady má zaměstnavatel a ani jaký čistý příjem má zaměstnanec. Je to len arbitrární veličina definovaná poměrem odvodů zaměstnance a zaměstnavatele.


Strana 6

•

Nemocenské pojištění, které je od 1. 1. 2009 dobrovolné, se bude platit ve výši 3,3 % z vyměřovacího základu (to je 2/3 příjmů ze "samostatné výdělečné činnosti").

•

Tabulka s výpočty odvodů OSVČ tvoří přílohu č. 4.

Čtvrtým krokem je úprava sazeb a v přechodném období aj úprava redukčních hranic a denního vyměřovacího základu v nemocenském pojištění. Tato úprava je nutná z toho důvodu, že denní dávky v nemocenském pojištění se dnes stanovují jako procento z hrubé mzdy, a protože hrubá mzda stoupne (o odvody zaměstnavatele), je nutné snížit procento tak, aby se absolutní suma v Kč nezměnila. Totéž platí i pro redukční hranice a denní vyměřovací základ v přechodném období. Současný stav je: •

Denní vyměřovací základ (§ 18 až 20 zákona 187/2006), dále jen DVZ, je dán jako úhrn vyměřovacích základů na pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce rozhodujícího období, vydělený počtem kalendářních dnů rozhodujícího období. Z počtu dní se přitom odpočítají vyloučené dny. Do úhrnu vyměřovacích základů se započítají i vyměřovací základy, z nichž se neodvedlo pojistné z důvodu překročení maximálního vyměřovacího základu (daného jako 48násobek průměrné mzdy).

•

Úprava DVZ (§ 21 zákona 187/2006) o DVZ se pro výpočet nemocenského a ošetřovného upraví tak, že:

do sumy první redukční hranice (RH) se započítá 90 %,

ze sumy od první RH do druhé RH se započítá 60 %,

ze sumy od druhé RH do třetí RH se započítá 30 %,

ze sumy nad třetí RH se nezapočítá nic.

o DVZ se pro výpočet peněžní pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství upraví tak, že:

•

do sumy první redukční hranice (RH) se započítá 100 %, ze sumy od první RH do druhé RH se započítá 60 %,

ze sumy od druhé RH do třetí RH se započítá 30 %,

ze sumy nad třetí RH se nezapočítá nic.

Redukční hranice (§ 22 zákona 187/2006). Smyslem RH je do výpočtu nemocenských dávek aplikovat princip solidarity. Nemocenské dávky zaměstnanců s příjmem do výšky průměrné mzdy se vypočítávají z 90 % (nemocenské a ošetřovné) nebo 100 % (peněžní pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství) příjmu. Nemocenské dávky zaměstnanců s příjmem vyšším než průměrná mzda se vypočítávají z příjmu redukovaného tak, že z části příjmu nad průměrnou mzdou se započítává s narůstajícím příjmem jen 60 %, 30 % nebo nic.


Strana 7

První RH je stanovena jako průměrná denní mzda zaměstnance (z předešlého roku). Druhá RH je stanovena jako 1,5násobek průměrné denní mzdy zaměstnance. Třetí RH je stanovena jako 3násobek průměrné denní mzdy zaměstnance. V roce 2009 je první RH 786 Kč, druhá RH je 1178 Kč a třetí RH je 2356 Kč (Sdělení 396/2008). •

Výška dávek o Nemocenské (§ 29) za kalendářní den je: 60 % DVZ do 30. kalendářního dne, 66 % DVZ od 31. kalendářního dne, 72 % DVZ od 61. kalendářního dne, 100 % DVZ po celou dobu ve speciálních případech. o Peněžní pomoc v mateřství (§ 37) je 70 % DVZ za kalendářní den. o Ošetřovné (§ 41) je 60 % za kalendářní den. o Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (§ 44 zákona 187/2006) je rozdíl mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrným denním příjmem zaměstnankyně po převedení na jinou práci.

Navrhované změny jsou: •

Aby zůstaly denní dávky v absolutních sumách v Kč stejné, je nutné (z důvodu nárůstu průměrné mzdy o 33,1 %) snížit sazby dávek. Vyměřovací základy není nutné měnit, nutné je jen zohlednit přechodná období: o DVZ zaměstnance a OSVČ Podle § 18 odst. 1 zákona 187/2006 se DVZ určuje na základě tzv. "rozhodného období". Podle § 18 odst. 3 je rozhodným obdobím období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost, pokud se dále nestanoví jinak.

Při výpočtu DVZ se v přechodném období po zavedení superhrubé mzdy za kalendářní měsíce před zavedením superhrubé mzdy do úhrnu vyměřovacích základů započítají vyměřovací základy zvýšené koeficientem 1,331 a za kalendářní měsíce po zavedení superhrubé mzdy se do úhrnu vyměřovacích základů započítají vyměřovací základy. o DVZ pěstouna Zákon zvlášť stanovuje DVZ pěstouna v § 19 odst. 11, a to jako jednu třicetinu sumy odměny za předcházející kalendářní měsíc. DVZ pěstouna v přechodném období, a to v prvním kalendářním měsíci po zavedení superhrubé mzdy, bude proto stanoven jako jedna třicetina sumy odměny za předcházející kalendářní měsíc, násobená koeficientem 1,331. V dalších kalendářních měsících už DVZ pěstouna bude dán jako jedna třicetina sumy odměny za předcházející kalendářní měsíc.


Strana 8

o Redukční hranice jsou definované v násobcích průměrné mzdy za předešlý rok. Protože průměrná mzda stoupne, není nutné ani redukční hranice upravovat. Přechodné období je zohledněno též z toho důvodu, že redukční hranice jsou navázány na „přepočítací koeficient", který bude pro rok 2010 zvýšen o 33,1 %. o Sazby dávek musejí být sníženy z toho důvodu, že dávky jsou netto platby, ale jsou navázány na hrubé (po novém na superhrubé) příjmy. Je proto nutné sazby dávek snížit o faktor 1,331:

Nemocenské (§ 29) za kalendářní den je: • 45 % DVZ do 30. kalendářního dne, • 50 % DVZ od 31. kalendářního dne, • 54 % DVZ od 61. kalendářního dne, • 75 % DVZ po celou dobu ve speciálních případech.

Peněžní pomoc v mateřství (§ 37) je 53 % DVZ za kalendářní den.

Ošetřovné (§ 41) je 45 % za kalendářní den.

Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (§ 44 zákona 187/2006) je 75 % rozdílu mezi DVZ zjištěným ke dni převedení zaměstnankyně na jinou práci a průměrným denním příjmem zaměstnankyně po převedení na jinou práci.


Strana 9

Pátým krokem jsou změny v důchodovém pojištění. Tak jako v nemocenském pojištění bude nutné upravit redukční hranice, výšku procentních výměr a zohlednit přechodné období. Současný stav je: •

Důchod se počítá z výpočetního základu (VZ, § 15 zákona 155/1995), což je redukovaný osobní vyměřovací základ, který se počítá z osobního vyměřovacího základu (OVZ) následovně: o do sumy 10 500 Kč se zohledňuje 100 % OVZ, o ze sumy nad 10 500 Kč do sumy 27 000 Kč se zohledňuje 30 % OVZ, o ze sumy nad 27 000 Kč se zohledňuje 10 % OVZ.

•

Osobní vyměřovací základ (OVZ, § 16 zákona 155/1995) se počítá podle následujícího vzorce:

Vyjádřeno slovy, OVZ je součet vyměřovacích základů pojištěnce (které se za každý rok zvlášť vynásobí příslušným koeficientem, aby byly meziročně srovnatelné) vydělený počtem pracovních dní a vynásobený číslem 30,4167 (to proto, aby se z denního základu stal základ měsíční). V příloze číslo 5 je uveden konkrétní příklad. Navrhované změny jsou: •

Z důvodu nárůstu hrubé mzdy o odvody zaměstnavatele se ve stejném poměru zvýší i výpočetní základ, a proto je nutné snížit procentní výměru v zákoně 155/1995, a to o o o o o o

•

v § 34 odst. 1 a 2 z 1,5 % na 1,13 %, respektive zaokrouhlit na 1,1 %, v § 35 odst. 1 z 1,3 % na 0,98 %, respektive zaokrouhlit na 1,0 %, v § 36 odst. 1 z 0,9 % na 0,68 %, respektive zaokrouhlit na 0,7 %, v § 41 odst. 2 z 1,5 % na 1,13 %, respektive zaokrouhlit na 1,1 %, v § 42 odst. 2 ze 45 % na 33,8 %, respektive zaokrouhlit na 34 %, v § 45 odst. 2 z 0,75 % na 0,56 %, respektive zaokrouhlit na 0,6 %.

Z důvodu zvýšení výpočetního základu je nutné zvýšit i redukční hranice uvedené v § 15 zákona 155/1995, a to kromě běžného zvýšení o dalších 33,1 %. Redukční hranice pro rok 2009 jsou stanoveny na 10 500 Kč a 27 000 Kč a mimořádné zvýšení bude nutné pro rok 2010. Potom se redukční hranice budou zvyšovat opět jako dosud. Příklad: V případě, že běžné zvýšení redukčních hranic by pro rok 2010 bylo 6 %, první redukční hranice by byla 10 500 * 1,06 * 1,331 = 14 800 Kč a druhá 27 000 * 1,06 * 1,331 = 38 100 Kč (sumy jsou zaokrouhleny na celé stokoruny).


Strana 10

•

Nejsou potřebná žádná nová přechodná ustanovení. Přechodné ustanovení uvedené v kroku 3 ‐ maximální vyměřovací základ, které pro rok 2010 jednorázově zvyšuje přepočítací koeficient o 33,1 %, je v plném souladu s výpočtem důchodů.

•

V § 10 odst. 2 je nutné snížit rozhodnou částku z 2,4násobku částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu na 1,8násobek té samí částky.

Šestým krokem jsou změny v ostatních českých právních normách. Ministerstvo práce a sociálních věcí uvádí na své internetové stránce (www.mpsv.cz) přehled platných právních předpisů v rámci věcné působnosti MPSV, který je rozdělen na tři skupiny: o Sociální legislativa o Pracovněprávní legislativa o Mzdová legislativa Celkem

82 předpisů 61 předpisů 15 předpisů 158 předpisů

Z těchto 158 předpisů obsahuje 81 některá z relevantních hesel. Relevantní hesla jsou "mzda", "výdělek", vyměřovací základ", "výpočetní základ", "plat" a v určitých případech "Kč" a "%". Relevantní hesla jsou aj "služební příjem" a "odměna". Kromě toho bylo identifikováno dalších 113 předpisů, které obsahují některá z relevantních hesel. Ze 194 předpisů obsahujících relevantní hesla (81 + 113) zůstává 136 předpisů beze změn, ve 48 předpisech jsou změny nutné a 10 předpisů ruší zákon 187/2006 (v seznamu jsou však uvedeny z toho důvodu, že je uvádí MPSV). Změny jsou uvedeny v příloze č. 6. Kromě změn uvedených v konkrétních předpisech bude nutné vydat předpisy zohledňující přechodné období. Jsou to: •

Sdělení o rozhodné částce pro určení celkové výše mzdových nároků vyplacených jednomu zaměstnanci podle zákona č. 118/2000, které je platné vždy na jeden rok od 1. 5. do 30. 4. Momentálně je platné Sdělení 102/2008, které platí do 30. 4. 2009. Nejbližší takové Sdělení bude muset být vydáno pro období od 1. 5. 2009 do 31. 12. 2009, v němž bude rozhodná částka na úrovni měsíční průměrné mzdy v roce 2008, a na období od 1. 1. 2010 do 30. 4. 2010, v němž bude rozhodná částka na úrovni průměrné mzdy za rok 2008 zvýšené o 33,1 %. V dalším Sdělení o rozhodné částce platném od 1. 5. 2010 do 30. 4. 2011 bude rozhodná částka ve výši průměrné mzdy za rok 2009 zvýšené o 33,1 %. Pro tyto dvě změny bude zřejmě nutné i zplnomocňující ustanovení v § 5 odst. 2 zákona 118/2000.


Strana 11

•

Nařízení vlády o výši přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu podle § 17 odst. 2 a 4 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995, které je platné vždy jeden rok od 1. 1. do 31. 12. Pro rok 2009 je platné Nařízení 365/2008, které platí do 31. 12. 2009. Nejbližší takové nařízení musí obsahovat koeficient vypočítaný podle existujících předpisů a mimořádně zvýšený o 33,1 %. Pro tuto změnu bude zřejmě nutné i zplnomocňující ustanovení v § 17 odst. 4 zákona 155/1995

Sedmým krokem jsou platné mezinárodní dohody, které uzavřela Česká republika. Celkem jsme identifikovali 69 Umluv MOP ratifikovaných Českou republikou, z kterých 5 považujeme za relevantní a 28 Mezinárodních smluv, z kterých považujeme za relevantní jednu: •

M43, strana 14 Podle šesté zprávy České republiky o plnění evropského zákoníku sociálního zabezpečení dosáhly výdaje na přídavky na dítě v rámci státní sociální podpory za rok 2007 sumu 10,2 mld. Kč. Požadované výdaje na rodinné dávky podle čl. 44 byly: 15 964 (hrubá mzda nekvalifikovaného dělníka) * 0,015 (1,5 % mzdy) * 12 (měsíce) * 2 394,1 (tis. dětí) = 6,88 mld. Kč Zvýšením mzdy o 33,1% by se požadované výdaje zvýšily na: 6,88 mld. Kč x 1,331 = 9,16 mld. Kč Požadavek čl. 44 Úmluvy o minimální normě sociálního zabezpečení by tak byl splněn.

•

M44, strana 14 Podle čl. 29 Úmluvy o invalidních, starobních a pozůstalostních dávkách výše peněžitých dávek vyplácených podle článku 10, článku 17 a článku 23 bude přezkoumána, změní‐li se podstatně všeobecná úroveň výdělků nebo životní náklady. Zvýšením mzdy o 33,1 %, sjednocením vyměřovacího základu a přenesením odvodů na zaměstnance se čisté příjmy nezmění.

•

M45, strana 8,9 Vzhledem k tomu, že v ČR sociální dávky nepodléhají dani (s výjimkou částek důchodů přesahujících 198 000 Kč za rok, které jsou zahrnovány do základu daně z příjmu) a neodvádí se z nich pojistné na zdravotní ani sociální pojištění, je možné počítat podíly dávek k čisté mzdě. Čistá mzda se nezmění, proto ustanovení čl. 22 a 23 Úmluvy o léčebně preventivní péči a dávkách v nemoci budou splněna.


Strana 12

•

M57, strana 25 a M60, strana 13 Pohřebné je od 1.1.2009 stanoveno pevnou částkou 5000 Kč, příjem rodiny se netestuje. Změnou superhrubé mzdy se tato výška nezmění.

•

M77, strana 19 Zvýšení mzdy o 33,1 %, sjednocení vyměřovacího základu se nedotkne Úmluvy mezi Československou republikou a Polskou republikou o sociálním pojištění ani Dohody o používání Úmluvy mezi Československou a Polskou republikou o sociálním pojištění.

Přehled mezinárodních smluv je uveden v příloze č. 7


Strana 13

Informace pro pana ministra

o jednání s MF o připomínkách k věcnému záměru zákona o daních z příjmů, zejména o tzv. superhrubé mzdě MF předložilo v říjnu t. r. do připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o daních z příjmů. Navrhuje, aby současný systém superhrubé mzdy (k hrubému příjmu zaměstnance se pouze pro účely zdanění připočte pojistné placené zaměstnavatelem z příjmu zaměstnance) byl nahrazen novou výší hrubé mzdy tak, že 1. zaměstnavatel by současnou výši hrubé mzdy vyplácenou zaměstnanci navýšil o odvody pojistného, které zaměstnavatel doposud odvádí - pro účely zdanění příjmu zaměstnance by se tak již nemusel stanovovat fiktivní příjem, 2. pojistné na sociální a zdravotní pojištění by platil již pouze zaměstnanec. MPSV uplatnilo k tomuto návrhu zásadní připomínky. Proto se dne 22. 10. 2008 z podnětu náměstka Mgr. Chrenka konalo u VŘ Mgr. Krále jednání. MPSV uvedlo při jednání zejména následující důvody pro nesouhlas se záměrem MF : •

Z hlediska odvodu pojistného by bylo sice odváděno pojistné ve stejné výši jako dosud a pojistné by nadále srážel a odváděl zaměstnavatel, nicméně pro výpočet dávek důchodového a nemocenského pojištění by vyměřovacím základem musela být dosavadní výše hrubé mzdy a tudíž by nová výše hrubé mzdy musela být „odkoeficientována“. Jediný efekt by tak byl, že by musel být používán koeficient nikoliv jako dosud pro daňové účely, ale v nové úpravě pro účely sociálního pojištění. Tak například, činí‐li dnes hrubý příjem 10 000 Kč, je z této částky odvedeno pojistné. Po zvýšení bude hrubý příjem činit například 13 000 Kč, ale z této částky bude odvedeno pojistné ve stejné výši jako z 10 000 Kč. Pro důchod musí být započtena v obou případech částka 10 000 Kč, pokud má odpovídat placenému pojistnému.

Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Důchody se upraví pomocí výšky koeficientu a po změně bude pro důchod započítána suma 13 000 Kč. Stejně tak se automaticky o 33,1 % (o odvody zaměstnavatele) zvýší vyměřovací základy pojištěnce za všechna léta (30 let zpětně). Dojde tedy k nivelizaci všech let, avšak už na úrovni zvýšené o dnešní odvody zaměstnavatele, což způsobí příslušný nárůst výpočetního základu. Toto zvýšení výpočetního základu se vykompenzuje snížením procenta výpočtu důchodu (z 1,5 % na 1,13 % v § 34 odst. 1 a 2 zákona 155/1995). •

Byl by narušen jeden ze základních principů sociálního pojištění, že vyměřovací základ pro pojistné a pro dávky je v zásadě shodný (na tom nic nemění skutečnost, že v českém systému důchodového i nemocenského pojištění jsou průměrné vyměřovací základy zjištěné za rozhodné období – v nemocenském za 12 kalendářních měsíců a v důchodech za 30 let – redukovány koeficienty stanovenými v zákoně).


Strana 14

Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Navrhujeme změnu sazeb dávek a nový vyměřovací základ se bude používat i pro pojistné i pro dávky. •

V důchodech se v rozhodnému období zohledňují vyměřovací základy za řadu let (prozatím cílově za 30 let). Pokud by např. od roku 2010 byly výdělky „koeficientovány“, byl by již dnes velmi složitý systém ještě složitější.

Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. "Koeficientovat" se musí pouze jeden rok, a to v roce realizace. Koeficient je podíl průměrné mzdy za prvních šest měsíců minulého a předminulého roku. To znamená, že například v roce 2010 se koeficient rovná podílu průměrné mzdy za 1.‐6. měsíc roku 2009 a 2008, a tento by se jednorázově zvýšil o 33,1 %. •

Změny, které by bylo třeba provést v dávkovém systému, by byly velmi rozsáhlé jak z hlediska legislativního, tak technického.

Doplnění Sulík: Jednoduchá změna to není, to je pravda, ale všechny nutné změny jsou v projektu sepsány. •

V zahraničí se nepodařilo najít obdobnou úpravu, snad jen zčásti v Bulharsku.

Doplnění Sulík: Ano, to je fakt, pozři aj přílohu č. 8 ‐ přehled krajin OECD, ale určitě ne argument proti sjednocení vyměřovacích základů. •

Na tuto problematiku byl vypsán MPSV projekt výzkumu, který řeší Ing. Sulík. Lhůta pro dokončení projektu je 31. 12. 2008. Výsledky řešení budou moci být využity ještě v rámci přípravy paragrafového znění zákona o daních z příjmů.

•

Jestliže zaměstnanci bude sráženo pojistné z určité výše příjmu, bude se obtížně zdůvodňovat, proč se mu důchod počítá z mnohem nižšího příjmu, než z kterého platí pojistné. Nelze ani vyloučit, že by v případě stížnosti nedospěl Ústavní soud k závěru, že takový postup je neústavní (po zkušenosti s ÚS u karenční doby u nemocenského). Změny by tak nemusely být příznivě přijaty veřejností.

Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Odvody i důchod se budou počítat ze stejného příjmu. •

K věcnému záměru přišlo velmi mnoho připomínek. Jejich vypořádání a zpracování si vyžádá několik týdnů.

Doplnění Sulík: Ano, vyžádá. Koneckonců jde o rozsáhlou změnu. •

V ČSSZ se značně zkomplikuje programové zajištění výpočtu důchodu zavedením přepočítávajícího koeficientu.

Doplnění Sulík: Tento argument není technicky správný. Systém se mírně zkomplikuje v roce přechodu, v ostatních letech zůstává nezměněný, pouze odvody a zároveň důchody se počítají z vyššího příjmu. [Sjednocení odvodov]

Strana 15

•

Musela by se samostatně řešit problematika u OSVČ, neboť této skupiny se zavedení superhrubé mzdy nebude týkat (a tedy ani přepočítací koeficient). Musel by se rozlišovat započitatelný příjem zaměstnance, OSVČ a osoby dobrovolně důchodově pojištěné.

Doplnění Sulík: Ano, pro OSVČ platí jiná pravidla, ale všechny potřebné změny jsou v projektu popsány. •

Všechny hranice odvozované od průměrné mzdy by musely být stanovovány jak s ohledem na statisticky vykazovanou hrubou mzdu, tak i na „hrubou mzdu“, z níž se bude vycházet v důchodovém pojištění.

Doplnění Sulík: Ano, to je pravda, ale všechny potřebné změny jsou v projektu popsány. Závěr : Po vyslechnutí důvodů pro negativní stanovisko MPSV a vzhledem k tomu, že politické rozhodnutí o převodu plateb pojistného ze zaměstnavatele na zaměstnance nebylo učiněno, bylo dohodnuto, že NM MF navrhne ministru financí, aby dříve než bude ustavena společná pracovní skupina MF a MPSV a než by MPSV zahájilo rozsáhlé práce na změnách dávkových systémů, byl záměr projednán buďto na schůzce ministrů MF a MPSV, anebo ještě lépe na PEM.

24. října 2008

Zapsala: Ing. Ženíšková, VO 242

Schválil : Mgr. J. Král, VŘ 2


Strana 16

Politické souvislosti zavádění jednotných odvodů

Realizací této zásadní změny dojde k administrativní změně rozložení odvodů mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Jediným plátcem pojistných odvodů se stane zaměstnanec, zaměstnavatel však bude nadále administrovat odvod celkové sumy odvodů jako doposud a zároveň dojde na základě zákona jednorázově k alikvotnímu zvýšení hrubé mzdy zaměstnance. Náklady zaměstnavatele na pracovní sílu a čistá mzda zaměstnance tak zůstávají nezměněné. Stejně tak se upraví ostatní základy, na jejichž základě se stanovují a vyplácejí všechny druhy dávek a příspěvků s vazbou na dnešní hrubou mzdu. Absolutní výška dávek a příspěvků zůstane nezměněná. Překlopení ze starého systému na nový se uskuteční v rámci jednoho roku ke dni platnosti nového způsobu placení odvodů. Z pohledu zaměstnance není třeba vykonat žádný nový úkon a nevzniká ani žádná nová povinnost, kterou by zaměstnanec musel vykonat. Z pohledu zaměstnavatele je třeba vykonat technické změny, především zabezpečit překlopení mzdových systémů do nového režimu a upravit příslušné softwarové zabezpečení. Přínosem bude zpřehlednění celého systému. Zejména ze strany zaměstnance bude zřejmější, jaké sumy jsou odváděny do jednotlivých složek sociálního a zdravotního systému. Vytvoří se dobré předpoklady pro další úpravy sociálního systému, jeho zjednodušení a modernizaci. Politické souvislosti přesunu odvodů na zaměstnance Tato změna zpřehledňuje a zjednodušuje odvodový systém. Přesto vnímání veřejnosti nemusí být neutrální. Proto je nutné o přípravě a uskutečnění této změny důkladně komunikovat s veřejností. Důraz je potřebné položit zejména na: •

vysvětlení a zdůraznění faktu, že tato změna je administrativního charakteru a nemá negativní dopad na příjmy zaměstnanců ani na výšku a výpočet současných ani budoucích dávek navázaných na mzdu,

•

vysvětlení a zdůvodnění vizuálně relativně vysokého nárůstu hrubé mzdy a pojistných odvodů placených zaměstnancem, přičemž čistá mzda zůstane bez nárůstu.

Navzdory dobré informační kampani může dojít k několika negativním reakcím: •

Část veřejnosti ani po uskutečnění informační kampaně nezaregistruje a nepochopí podstatu změny. Tato část veřejnosti si změnu uvědomí až po jejím uskutečnění, když zaregistruje výrazný nárůst své hrubé mzdy. Zároveň bude tento nárůst srovnávat s výškou své čisté mzdy, která však zůstane beze změny.


Strana 17

•

Část veřejnosti sice bude informaci o připravované změně registrovat, ale nebude jí věnovat příliš velkou pozornost. Relativně výrazný nárůst hrubé mzdy a odvodů může být překvapivý. Je potřebné si uvědomit, že většina veřejnosti si pravděpodobně neuvědomuje celkové, dnes platné odvodové zatížení zaměstnavatelů, případně je vnímá jako náklad, který zaměstnance nemusí zajímat.

U obou uvedených skupin by se mohly vyvinout negativní reakce, které by spočívaly v pocitu: •

vydělávám víc, ale víc i platím, někdo mi bere z mé mzdy mnohem víc než předtím,

•

stát, resp. politici výrazně zvýšili mé odvodové zatížení,

•

platím státu mnohem víc,

•

neregistruji žádný pozitivní dopad pro mne samého,

•

platím ze svého to, co předtím platil zaměstnavatel.

S těmito pocity mohou být v různých formách konfrontováni politici i zaměstnavatelé. Ze strany kritiků navrhované změny může též zaznít argument, že v ČR je nejvyšší odvodové zatížení zaměstnanců. Eliminovat tyto možné negativní reakce části veřejnosti je možné. Je však nutné důsledně zabezpečit informování veřejnosti nejen před zavedením změny systému, ale i během prvních měsíců až roku po jejím uskutečnění. Velmi vhodným pro eliminaci takových negativních reakcí je spojení zavedení navrhovaného opatření (přesun pojistných odvodů na zaměstnance) s jiným, jasně pozitivně prezentovaným opatřením, jako je například snížení odvodů nebo daní.

Přílohy

1. Definice zaměstnanců podle 586/1992, 589/1992 a podle 592/1992 2. Definice druhů příjmů podle 586/1992, 589/1992 a podle 592/1992 3. Nález Ústavního soudu k superhrubé mzdě 4. Výpočet odvodů 5. Výpočet odvodů


Strana 18

6. Změny v zákonech 7. Přehled mezinárodních smluv 8. Přehled odvodů krajin OECD


Strana 19

Sjednocení vyměřovacího základu pro daně a odvody

Recommend Documents