Silvie Kučerová Miroslav Šobr Jan D. Bláha

Silvie Kučerová ([email protected]); Miroslav Šobr ([email protected]); Jan D. Bláha ([email protected])

Tento dokument obsahuje náměty úloh pro školní kolo Zeměpisné olympiády s autorskými řešeními pro různé soutěžní věkové kategorie a vychází z informací zveřejněných ve 3. čísle Geografických rozhledů roku 2012/2013 (ročník 22) v článku Silvie Kučerové. Tento dokument není v žádném případě oficiálním zadáním školního kola Zeměpisné olympiády, jelikož zadání a podoba školního kola spadá výhradně do kompetence každé jednotlivé školy. Ve věci výsledku školního kola se není možno závazně odvolat k vyšší instanci organizačního garanta (Pokud má soutěžící výhrady k regulérnosti průběhu soutěže, má právo se odvolat v případě školního kola pouze k učiteli zeměpisu/geografie pověřenému zabezpečením soutěže – Organizační řád Zeměpisné olympiády, Čl. 5, odst. 3).

Zveřejněné úlohy není vhodné zadávat písemně. Slouží jako podklad pro ústní odpovědi a diskuzi. Soutěžící by však měli mít dostatečnou časovou možnost si stručnou osnovu odpovědi připravit i písemně. Část „Náměty úloh“, resp. její jednotlivé úlohy lze již přímo předložit k vypracování žákům/studentům (vykopírovat z původního dokumentu, promítnout na monitor v počítačové učebně, na plátno apod.). Kromě zadání soutěžních úloh obsahuje dokument také dvě fotografie a výřez z turistické mapy. Všechny úlohy a jejich autorská řešení části „Diskuze nad fotografií“ se vztahují výhradně ke dvěma fotografiím v tomto dokumentu. Všechny úlohy a jejich autorská řešení části „Práce s mapou a fotografií“ se vztahují výhradně ke dvěma fotografiím a výřezu turistické mapy v tomto dokumentu. Všechny úlohy a jejich autorská řešení části „Čtení mapy“ se vztahují výhradně k výřezu turistické mapy v tomto dokumentu. Úlohy však slouží zároveň jako náměty pro práci s vašimi vlastními fotografiemi a turistickou mapou regionu, kde se nachází vaše škola. Většinu úloh lze snadno aplikovat na váš region, který žáci lépe znají. Část „Autorské řešení (námět pro učitele)“ by měl sloužit učiteli jako námět, pomůcka, vodítko pro to, jaké odpovědi by měl od žáků/studentů u jednotlivých úkolů očekávat. Žáci/studenti se pochopitelně budou k zadání vyjadřovat úměrně svému věku, tudíž autorské řešení nemá představovat „výhradně správné“ odpovědi v „jediném správném znění“. Autorské řešení úloh je uvedeno modrou barvou.

1

1. Diskuze nad fotografií podzim 2003

jaro 2008

Foto: Božena Kuldová

Fotografie zachycují stejné místo na podzim 2003 a na jaře 2008. Místo se nachází ve východních Čechách. Kategorie A–D: Popiš, co se na fotografii z roku 2008 změnilo proti roku 2003. Která fotografie se ti líbí více? Proč – co ti na ni připadá pěkného? Která fotografie tě zaujala více? Čím? Kategorie A–B: Porovnáním fotografií urči, k čemu asi došlo na vodním toku mezi roky 2003 a 2008? a) k vylití kyseliny do vodního toku b) k zatravnění břehů vodního toku c) k vyčištění a úpravě koryta vodního toku d) k jarní povodni Vysvětli, proč si to myslíš. Kategorie C: Porovnáním fotografií urči, k čemu pravděpodobně došlo na vodním toku mezi roky 2003 a 2008? Vysvětli, proč si to myslíš. Z jakého důvodu mohlo být toto opatření provedeno? Kategorie D: Porovnáním fotografií urči, k čemu pravděpodobně došlo na vodním toku mezi roky 2003 a 2008? Vysvětli, proč si to myslíš. Z jakého důvodu mohlo být toto opatření provedeno? Jaká rizika přinášel stav vodního toku v roce 2003? Jaká rizika přináší stav vodního toku v roce 2008?

2

2. Práce s mapou a fotografií Kategorie A–B: Ukaž na turistické mapě, na kterém místě mohla být fotografie pořízena. Vysvětli, proč si to myslíš. Pokud si s úkolem nevíš rady, zkus naopak ukázat místa, na kterých fotografie v žádném případě nemohla být pořízená a vysvětli, proč. Kategorie C–D: Na kterém z míst A–D vyznačených v mapě fialovou značkou byla pořízena fotografie?Svůj výběr zdůvodni.

3. Čtení mapy Popište cestu po modré turistické značce z ostroměřského vlakového nádraží do Mlázovic. Kudy bude turista procházet? Jakým terénem? Kdy jeho cesta povede do kopce, kdy z kopce? Půjde po silnici? Uvidí po cestě nějaký zajímavý výhled? Apod. Kategorie A: Které místo na mapě má nejvyšší nadmořskou výšku? Do jaké železniční stanice je z Libína nejblíže? Kategorie B: Platí následující tvrzení? Mezi Podhorním Újezdem a Ostroměří se rozkládají úrodné vinice. Od zemědělského areálu na kraji Mlázovic je vidět věž kostela v Konecchlumí. Kategorie C: Bydlíš v Šárovcově Lhotě a v létě tě přijel navštívit kamarád, který rád chodí na výlety. Navrhni pěší výlet na celý den, abys mu ukázal okolí svého bydliště. Kategorie D: Blíží se konec 2. světové války. Jako velitel osvobozujícího vojska vybíráš podle přiložené mapy ideální strategické stanoviště, které je třeba obsadit. Žádoucí je zejména zamezit dodávkám munice a materiálu nepřátelské armádě, jejíž příslušníci se vyskytují po celém sledovaném území. Které místo bys potřeboval obsadit? Zdůvodni proč.

3

Výřez z turistické mapy Podkrkonoší (1 : 50 000, originální velikost)

A

B

D C

Zdroj: Klub českých turistů, 2006 Pozn.: legenda – viz libovolná mapa z produkce KČT z období kolem roku 2006

4

1. Diskuze nad fotografií podzim 2003

jaro 2008

Foto: Božena Kuldová

Fotografie zachycují stejné místo na podzim 2003 a na jaře 2008. Místo se nachází ve východních Čechách. Kategorie A–D: Popiš, co se na fotografii z roku 2008 změnilo proti roku 2003. Která fotografie se ti líbí více? Proč – co ti na ni připadá pěkného? Která fotografie tě zaujala více? Čím? Žáci si pravděpodobně na první pohled všimnou, že koryto vodního toku je v roce 2008 širší, břehy nejsou porostlé vegetací, břehová linie je přímá. Vodní tok v roce 2008 působí dojmem většího sklonu koryta toku, přičemž vlivem úpravy bude docházet k rychlejšímu odtoku vody. Při pozornějším čtení fotografie si mohou žáci například povšimnout, že v roce 2008 chybí prkenná lávka v popředí. Estetický dojem z fotografií lze těžko předjímat, ale žákům se nejspíše bude více líbit fotografie z roku 2003, na které je více zeleně, břehové vegetace. Vodní tok s holými břehy s odhalenou zeminou v roce 2008 působí umělým a nepřirozeným dojmem. Právě z tohoto důvodu však možná žáky více zaujme. Kategorie A–B: Porovnáním fotografií urči, k čemu asi došlo na vodním toku mezi roky 2003 a 2008? a) k vylití kyseliny do vodního toku b) k zatravnění břehů vodního toku c) k vyčištění a úpravě koryta vodního toku d) k jarní povodni (mohlo dojít i k jarní povodni a úprava koryta vodního toku byla v důsledku napáchaných škod provedena). Vysvětli, proč si to myslíš. a) Žák by se mohl domnívat, že žíravina zničila vegetační pokryv. b) Žák by si mohl poplést fotografie a zamýšlet se nad tím, že v roce 2003 je břeh pokrytý vegetací, aniž by si uvědomil, že tato fotografie byla pořízena v čase dříve, tedy nemůže jít o proces zatravňování. c) Z fotografie je patrné, že došlo k rozšíření, vyčištění, vybagrování koryta vodního toku a opravě jeho kamenných břehů. d) Žák by se mohl domnívat, že povodeň na vodním toku porušila vegetaci na březích. Nicméně nelze vyloučit, že mezi roky 2003 a 2008 na vodním

5

toku neproběhla povodeň a právě v jejím důsledku se přistoupilo k úpravám koryta tak, aby pojalo více vody při možné opakované povodni. Kategorie C: Porovnáním fotografií urči, k čemu pravděpodobně došlo na vodním toku mezi roky 2003 a 2008? Vysvětli, proč si to myslíš. Došlo k rozšíření, vyčištění, vybagrování koryta vodního toku a opravě jeho dlážděných břehů. Je to patrné z úpravy břehů, které jsou v roce 2008 obnažené a jeví známky práce těžké techniky. Z jakého důvodu mohlo být toto opatření provedeno? Na vodním toku mohla mezi roky 2003 a 2008 proběhnout povodeň nebo hrozit její riziko. Vyčištění koryta vodního toku od naplavenin zvyšuje jeho kapacitu a koryto tak pojme více vody. V případě povodně hrozí méně, že voda vystoupí z břehů a bude ohrožovat okolí. Lávka byla odstraněna možná právě při povodňové situaci a nebyla po úpravě toku obnovena z toho důvodu, že za zvýšeného vodního stavu může způsobit zmenšení průtočnosti koryta toku. Kategorie D: Porovnáním fotografií urči, k čemu pravděpodobně došlo na vodním toku mezi roky 2003 a 2008? Vysvětli, proč si to myslíš. Došlo k rozšíření, vyčištění, vybagrování koryta vodního toku a opravě jeho kamenných břehů. Je to patrné z úpravy břehů, které jsou v roce 2008 obnažené a jeví známky práce těžké techniky. Z jakého důvodu mohlo být toto opatření provedeno? Jaká rizika přinášel stav vodního toku v roce 2003? Jaká rizika přináší stav vodního toku v roce 2008? Na vodním toku mohla mezi roky 2003 a 2008 proběhnout povodeň nebo hrozit její riziko. Koryto vodního toku bylo v roce 2003 zaneseno naplaveninami, čímž se snížila jeho šířka i hloubka, tedy kapacita pojímat vodu v případě povodňových událostí. Toto opatření ovšem neřeší situaci na místech níže po toku, naopak ji ještě může zhoršit. Nově upravené koryto vodního toku pojme více vody, která rychle odteče na dolní tok, a pokud není i tam koryto na více vody připraveno, nepojme ji a povodňová vlna se přesune na toto území. Je proto vždy nezbytné takové projekty navrhovat pro široké území, nejen jednoho sídla. Dalším rizikem je ekologická nestabilita břehů vodního toku v roce 2008. Břehy sloužily jako stanoviště některých rostlin a živočichů a v roce 2003 byly ekologicky stabilnější, díky vegetačnímu pokryvu méně náchylné k erozi.

6

2. Práce s mapou a fotografií Kategorie A–B: Ukaž na turistické mapě, na kterém místě mohla být fotografie pořízena. Vysvětli, proč si to myslíš. Ústředním prvkem fotografie je vodní tok. Vždy se tedy bude jednat o okolí vodního toku. V pozadí je patrná zástavba – může se jednat o okraj sídla. Hledám kombinaci, kde vodní tok vtéká do nebo vytéká ze sídla. Pokud si s úkolem nevíš rady, zkus naopak ukázat místa, na kterých fotografie v žádném případě nemohla být pořízená a vysvětli, proč. V žádném případě se nebude jednat o oblasti mimo vodní tok, o zalesněné oblasti či naopak otevřenou polní krajinu. Nejde ani o kompaktní zástavbu centra sídla. Z fotografie se zdá, že vodní tok neteče v hlubokém údolí, proto můžeme vyloučit úsek vodního toku Javorka v údolí Mlázovického chlumu mezi Šárovcovou Lhotou a Ostroměří. Kategorie C–D: Na kterém z míst A–D vyznačených v mapě fialovou značkou byla pořízena fotografie?Svůj výběr zdůvodni. Bod D Bod A lze vyloučit proto, že by na fotografii musel být zachycen soutok dvou vodních toků. Bod B lze vyloučit proto, že by vodní tok musel vtékat pod most železniční tratě. Bod C lze vyloučit proto, že by vodní tok musel vytékat z rybníka. Vhodné je nechat žáky určit také směr pořízení fotografie. Tento snímek však není pro daný úkol vhodný, jelikož nezachycuje výrazné krajinné dominanty (např. hrad na vrchu, kostel orientovaný k východu, výškové stavby jako silážní věže apod.), linie (např. silniční, železniční síť, více vodních toků aj.) a plochy (např. vodní plochy, les apod.), podle nichž by se žáci mohli orientovat.

3. Čtení mapy Popište cestu po modré turistické značce z ostroměřského vlakového nádraží do Mlázovic. Kudy bude turista procházet? Jakým terénem? Kdy jeho cesta povede do kopce, kdy z kopce? Půjde po silnici? Uvidí po cestě nějaký zajímavý výhled? Apod. Cesta vede nejprve po silnici přes vesnici, kde mimo jiné překračuje vodní tok. U Hradištka opouští silnici a mezi sady stoupá turista po lesní cestě do svahu. Pak se lesní cesta prudce stáčí doleva (k severozápadu) a vede po hřbetu Mlázovického chlumu střídavě lesem a po okraji sadu téměř až k vrcholu Maxinec. Na rozcestí pod Maxincem se odděluje lesní cesta přibližně severovýchodním směrem a klesá lesem po hřbetu k lokalitě Zádušní, kde z počátku vede po vrstevnici, opouští les a pozvolna klesá k Mlázovicím. Na okraji lesa se turista ocitá na místě rozhledu na Mlázovice. Po zpevněné cestě dochází turista do Mlázovic. Pozn.: Jako vhodný rozšiřující a inspirativní zdroj informací pro čtení z mapy doporučujeme publikaci S mapou za dobrodružstvím. TOPOGRAF, Praha, 2001. Kategorie A: Které místo na mapě má nejvyšší nadmořskou výšku? vrch Maxinec (449,6 m n. m.) Do jaké železniční stanice je z Libína nejblíže?

7

Šárovcova Lhota Kategorie B: Platí následující tvrzení? Mezi Podhorním Újezdem a Ostroměří se rozkládají úrodné vinice. Ne. Jedná se o ovocné sady. Od zemědělského areálu na kraji Mlázovic je vidět věž kostela v Konecchlumí. Ne. Kostel je z pohledu pozorovatele zakrytý Mlázovickým chlumem a nadto jistě i lesním porostem (kostelní věž zpravidla nepřevyšuje vzrostlý les). Kategorie C: Bydlíš v Šárovcově Lhotě a v létě tě přijel navštívit kamarád, který rád chodí na výlety. Navrhni pěší výlet na celý den, abys mu ukázal okolí svého bydliště. Nejprve je nutné si definovat, co žák/student považuje za „okolí svého bydliště“. Pravděpodobně bude chtít vzít kamaráda na pěší výlet v okolí Šárovcovy Lhoty. Může však okolí bydliště vnímat v širším regionu, kdy použije například železniční či autobusovou dopravu k tomu, aby dojel do vzdálenějšího místa, kde vykoná pěší výlet, nebo odkud se následně bude vracet do Šárovcovy Lhoty. Pokud bude výchozí i koncový bod pěšího výletu totožný (Šárovcova Lhota), nabízí se okružní uzavřená trasa kombinující cestu po značených turistických trasách (zelená směrem k Libínu, červená z Libína pod Maxinec a dále po modré do Mlázovic) a po silnici (zde záleží na délce trasy, buďto je možné se vrátit po silnici podél vodního toku z Libína nebo po trase cyklostezky z Mlázovic). Žák/student by měl pamatovat na to, že pěší výlet jistě zatraktivní návštěva místa se zajímavým výhledem do kraje (zde např. na modré turistické značce před Mlázovicemi), kulturní nebo přírodní památky či zajímavosti (např. podhorská ves Libín s pomníkem A. Jiráska), prochází-li trasa členitou a typově pestrou krajinou (zde střídání otevřené zemědělské krajiny, lesa, údolí s vodním tokem, výstup do svahu, cesta po rovině apod.). Vhodné je, pokud žák/student uvažuje výškové rozdíly po cestě a volí takovou trasu, která usnadňuje cestu (např. v její druhé části je méně výstupů do svahu, když turista již může být znaven dosavadní chůzí a nadto může spěchat do cíle např. protože se stmívá nebo očekává příjezd spoje hromadné veřejné dopravy apod.). Nejdůležitější je však plánovat cestu reálně s ohledem na její délku a časovou dotaci. Kategorie D: Blíží se konec 2. světové války. Jako velitel osvobozujícího vojska vybíráš podle přiložené mapy ideální strategické stanoviště, které je třeba obsadit. Žádoucí je zejména zamezit dodávkám munice a materiálu nepřátelské armádě, jejíž příslušníci se vyskytují po celém sledovaném území. Které místo bys potřeboval obsadit? Zdůvodni proč. Zásadními strategickými místy v boji i v obraně jsou silnice, železnice a jejich křížení s vodními toky. Po dopravních cestách dochází k zásobování válčících stran (potravinami, zbraněmi a dalším materiálem). V případě, že cesta překonává překážku v podobě vodního toku, je nutné takové místo z pozice obrany střežit, jelikož při jeho poškození může být zásobování a dopravní komunikace ohrožena či zcela znemožněna. Čím více dopravních komunikací se v daném místě sbíhá a čím více je místo unikátní a nenahraditelné (např. je zde jeden z mála mostů přes vodní tok v dané oblasti), tím je obsazení daného místa strategičtější. Ideálně se strategická místa hlídají z okolních výše položených míst v takové vzdálenosti, aby bylo možné detailní pozorování a pozorující zároveň nebyl v přílišné blízkosti nepřítele (vhodné je, aby se mohl skrýt – např. v porostu apod.). Dále je vhodné zajistit strategické objekty jako např. všechny objekty sloužící vojenským účelům, objekty výroby, produkce energie, sklady potravin či zdravotního materiálu, zdroj pitné vody apod. V případě, že úloha navozuje situaci roku 1945, hlavními dopravními cestami v tehdejší době byla železnice a silnice. Na daném výřezu mapy se jako velmi strategické místo pro

8

osvobozující vojsko nabízí např. svah mezi Hláskem a Holovousy poblíž Ostroměře. Silnice procházející od Konecchlumí přes Ostroměř a dále k východu je poměrně klíčovou komunikací v regionu, ze svahu nad Hláskem je pozorovatelná. Osvobozující vojsko odtud může zároveň kontrolovat druhou napojující se komunikaci z údolí v Mlázovickém chlumu. Ostroměř v sobě zároveň kombinuje význačný železniční uzel, křížení čtyř železničních tratí do různých směrů. Ze svahu nad Hláskem kontroluje osvobozující vojsko i dvě železniční trati a s pomocí dalekohledu i ostroměřské nádraží a možné obecné dění na něm (příjezd vlaku apod.). Blízký lesní porost na svahu pak může případně poskytnout i úkryt.

4. Dalšími náměty otázek, včetně znalostních testových úloh, se můžete inspirovat například ve starších soutěžních úlohách Zeměpisné olympiády. Ty, na jejichž tvorbě se podílel tým z pořadatelské organizace katedry geografie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni, naleznete ke stažení na Metodickém portálu inspirace a zkušenosti učitelů RVP (http://dum.rvp.cz/index.html). Do políčka fulltextového vyhledávání, které se vám objeví po spuštění stránek, zadejte hledaný text: Zeměpisná olympiáda.

9