TNŽ 37 5715
TECHNICKÁ NORMA ŽELEZNIC Generální Ředitelství Českých drah
SILOVÁ KABELOVÁ VEDENÍ
Schválena: 06.11.1981 TNŽ 37 5715
CELOSTÁTNÍCH DRAH
Tato norma platí pro kabelový rozvod elektřiny na železničních prostranstvích celostátních drah, které slouží k napájení železničních elektrických zařízení a pro připojení převodních nebo oddělovacích transformátorů (též měničů), ze kterých je napájeno železniční zabezpečovací zařízení. Norma rozpracovává a doplňuje ustanovení jednotlivých technických norem1) pro kabelová vedení, jak to vyžadují podmínky u ČSD. Norma platí pro projekty, jejichž vypracování bylo započato po dni její účinnosti. Pro cizí kabelová vedení na pozemku ČSD platí čl. 40, 52 až 67, 74, 77, 116, 135b a ČSN 34 1050. Pro drážní kabelová vedení mimo pozemek ČSD v případech, které tato norma neřeší, platí ČSN 34 1050. Pro křížení úložných kabelů s dráhami platí ON 37 5711. Pro kabelové rozvody železničních zabezpečovacích zařízení platí OPA 34 2609. I.
NÁZVOSLOVÍ
1.
Hloubka uložení (kabelu) - nejmenší vzdálenost vrchní strany kabelu od povrchu terénu (není-li pro zvláštní případy výslovně stanoveno jinak).
2.
Vyznačení trasy (kabelu) - viditelné označení trasy kabelového vedení provedené na povrchu terénu nebo na přilehlých objektech (kabelové označníky, tabulky na zdi apod.).
3.
Výstražné značení (kabelů) v zemi - označení umístění kabelů v zemi, viditelné po odkrytí zeminy nebo odláždění apod. (např. výstražnou barevnou folií z PE. Tuto funkci plní i cihly, betonové desky apod., uložené v zemi nad kabely).
4.
Označování kabelů - označování jednotlivých kabelů dohodnutými znaky pro účely evidenční (vyjadřují např. pořadové číslo, druh kabelu, účel a cíl kabelu apod. Obvykle se provádí na štítcích u koncovek, v kanálech, v místech odbočení apod. a je totožné nebo aspoň jeho předepsaná část je totožná - s označováním v polohových plánech, schématech a v matrice kabelů).
5.
Mechanická ochrana (kabelů) - ochrana kabelů proti mechanickému poškození. Tuto funkci mohou plnit betonové trouby nebo trubky z jiného materiálu, tvárnice, desky, žlaby (v menší míře i cihly). Patří jsem též zakotvení kabelů na příkrých 1)
Viz dodatek
Nahrazuje:
Účinnost od: 1.5. 1982
TNŽ 37 5715 svazích. Součástí ochran proti mechanickému poškození jsou i taková opatření jako zvlnění a smyčky kabelu ve svážlivých terénech, nebo ochrana před působením dilatace dlouhých konstrukcí (jako mostů apod.). Dále sem patří ochranné trubky nebo kryty při výstupu kabelu ze země, při průchodu zdí apod. Při řešení těchto ochran se přihlíží i k vlastní konstrukci kabelů (obal bez pancíře, s pancířem, s olověným pláštěm, PVC atd.). 6.
až 10. na doplňky.
II.
OZNAČOVÁNÍ
Všeobecně 11. Všechny kabely, jednotlivé žíly musí být souhlasně označovány v plánech a ve skutečnosti. Označování se řeší podle ČSN 01 3306. 12. Pro volbu způsobu označování při rekonstrukcích nebo doplňování kabelového rozvodu je nutno dodržet jednotnost v celém elektrickém rozvodu připojeného na tentýž zdroj. Není-li možné nebo účelné přeznačit kabelový rozvod v celém rozsahu podle této normy použije se její ustanovení tak, aby byla zachována logická souvislost se způsobem označování ve stávajícím kabelovém rozvodu. Styk vodičů se starým a novým označováním se řeší podle ČSN 34 0165. Při rozsáhlejších rekonstrukcích a přestavbách musí být značení kabelového rozvodu provedeno podle této normy. 13. Základní označování vodičů musí být provedeno ve vstupní elektrické stanici, kde je drážní elektrický rozvod připojen na veřejný proud elektřiny. V celém rozvodu musí být označování vodičů jednotné v souladu se základním označováním ve vstupní elektrické stanici. Označování vodičů musí vyhovět i v případě, je-li rozvod elektřiny přepojen na jiný (např. náhradní) zdroj. 14. až 16. na doplňky. Označování žil kabelů 17. Pro označování žil kabelů platí ČSN 34 0165 „Předpisy pro značení holých a izolovaných vodičů barvami nebo číslicemi“. 18. až 23 na doplňky.
2
TNŽ 37 5715
24. V plánech a schématech se kabely vnějších rozvodů označují písmeny a číslicemi. Kabely nn se označují WL kde
W
-
značí vedení, antény, nebo přípojnice,
L
-
značí vedení energetická s napětím do 1 kV.
Kabely vn se označují WH kde
H
-
značí vedení energetická s napětím nad 1 kV
Kabely pro ovládání, měření, signalizaci se označují WS. 25. Každý kabel má své pořadové číslo, které se v témže objektu nesmí u jiného kabelu opakovat. Při pozdějším doplňování dalších kabelů se použije dalších navazujících čísel tak, aby s dosavadními pořadovými čísly tvořily řadu. Např. kabel s napětím nad 1 kV v pořadí 7 se označí takto: WH7 Tvoří-li kabelový spoj více paralelních kabelů, mají všechny stejné pořadové číslo. Jednotlivé kabely se odliší písmeny velké abecedy. Např. kabel s napětím nad 1 kV v pořadí 7 první kabel z n počtu paralelních kabelů se označí takto: WH7.A Chceme-li označit fázi kabelu, doplníme uvedené značení číslicí. Např. 1. fáze uvedeného kabelu, pak označení bude takto: WH7.A1 Rozvětvuje-li se kabel od řady spotřebičů ještě k jinému spotřebiči, nebo řadě spotřebičů, odliší se písmeny velké abecedy. Např. WH7.A1A, což značí první odbočující větev. 26. Označování kabelů ve skutečnosti se provádí na označovacích štítcích, upevněných na kabel. Materiál a provedení štítků musí vyhovovat prostředí a zajišťovat trvalou čitelnost znaků.
3
TNŽ 37 5715 Štítky se umísťují u koncovek vždy. V trase se štítky umísťují tam, kde je třeba, aby bylo možno kabel identifikovat - např.: před vstupem do chrániček pod kolejemi (podle TNŽ 37 5711), v kabelových kanálech ve vhodných místech (ve vzdálenostech asi 20 m, kde se kabely kříží nebo odbočují apod.), před průchodem zdí, u spojek a v podobných účelných místech. 27. Označování na štítku se skládá: a) na štítku u koncovky aa) z označení kabelu podle čl. 24 a 25 ab) z označení cíle (označení kabelové skříně, rozvaděče, kobky kde je kabel ukončen apod.) ac) z typu, průřezu a délky kabelu. 28. až 30. na doplňky. 31. V plánech a schématech se kabely pro trakci 2) označují pouze popisným způsobem vyjadřujícím podle potřeby průřez žil, jmenovité napětí kabelu, počet paralelních kabelů, popřípadě i jiné potřebné údaje pro stavbu nebo údržbu, například délku kabelu, úplné typové označení kabelu podle ČSN, způsob jejich uložení apod. 32. Označování kabelů pro trakci ve skutečnosti se provádí podle čl. 26, přičemž označení na štítku (u koncovky i v trase) se skládá: a) u kabelů přívodních trakčních vedení aa) z čísla připojeného úsekového odpojovače, ab) z písmene malé abecedy pro rozlišení paralelních kabelů (u jednotlivého kabelu písmeno odpovídá). b) u zpětných kabelů z písmene podle ab).
2)
Kabely pro trakci jsou součástí trakčního vedení; ustanovení se netýká jiných kabelů v napájecích stanicích, pomocných obvodů apod. Zahrnují však kabelový rozvod 3 kV od elektrického předtápěcího zařízení napájeného z trakčního vedení.
4
TNŽ 37 5715
Příklady označení na štítku: Trakční kabel vn (s napětím trakční soustavy), jeden (c) z paralelních kabelů připojených k úsekovému odpojovači N 12. Podle označení odpojovače se jedná o vedení spojující trolejové vedení s napájecí stanicí (součást napáječe N 12)
H 12 C
S2 a
Dva paralelní trakční kabely vn, které jsou připojeny k odpojovači S 2.
S2 b
Podle označení odpojovače se jedná o spínací kabely. Trakční kabel vn spojující úsekové odpojovače 1 a 11.
1 - 11
Podle označ. úsekových odpojovačů se jedná o obcházecí vedení. Obr. 1 33. až 35. na doplňky. Označování kabelů 6 kV pro zabezpečovací zařízení V plánech, schématech i ve skutečnosti se silový kabel 6 kV pro napájení transformátorů 6 kV/nn, které slouží pro napájení železničních automatických zabezpečovacích zařízení označuje „Z 6kV“, dále značkou typu kabelu a průřezem žil a názvem cílové napájecí stanice a kmitočtem pokud se odlišuje od normálního 50 Hz. Příklady označení na štítku: Kabel 6 kV pro napájení zabezpeč. zařízení, typ ANKAB, průřez žil 3 x 25 A1, cílová napájecí stanice Hradec.
Z 6kV AYKCY 3 x 25
5
TNŽ 37 5715
Transformátorový kiosek 6 kV/120V, 1,2 Kv v kra 231,4
Z 6kV
Z 6kV
AYKCY
AYKCY
3 x 25
3 x 25
Lhota
Hradec
Obr. 2
37. na doplňky.
Doplňující ustanovení o označování kabelů 38. Na štítcích mimo pozemek nebo objekt ČSD (před vstupem do chráničky pod silnicí, před křížením s vodotečí apod.) se před označení podle čl. 24 až 37 uvádí ještě písmena „ČSD“. U Kabelů označených podle čl. 36 se ještě vynechává cílová stanice. 39. Základní označení na štítku podle čl. 24 až 38 se smí doplnit místními názvy zařízení a objektů nebo jiným údajem, dosáhne-li se tím výrazně lepší přehlednost a možnost identifikace kabelů. 40. Cizí kabelová vedení na pozemku ČSD se označují podle zásad zavedených u organizace, která kabel provozuje. Není-li z tohoto označení patrno jmenovité napětí kabelu a název organizace (nebo smluvená zkratka), musí být tyto údaje na pozemku ČSD doplněny. 41. V polohových plánech, které slouží pro koordinaci s jiným zařízením (např. s kolejemi, s odvodněním, s trakčním vedením, s cizími kabely apod.) má být dbáno na rovnoměrnou výraznost a přehlednost znaků všech zařízení.
6
TNŽ 37 5715
V polohových plánech, které slouží pro stavbu (též provoz a údržbu) elektrických vedení, je účelné kreslené značky těchto zařízení volit poněkud výraznější (větší, tučnější apod.), než jsou zakresleny ostatní zařízení. Užije-li se kreslených značek odvozených od normalizovaných, musí být jejich význam uveden ve vysvětlující legendě plánu. 42. až 45. na doplňky. Údaje v matrice kabelů 46. Obsah matriky kabelů je předepsán v ČSN 34 5545 takto: a)
matriční číslo kabelu,
b)
údaje, odkud a kam kabel vede,
c)
typ kabelu,
d)
počet, průřez a materiál vodičů,
e)
zkušební napětí,
f)
datum položení kabelu,
g)
popis trasy,
h)
skutečnou délku kabelu,
i)
záznam o měření izolačního stavu a datum,
j)
poznámky.
Poznámka:
Matriční číslo kabelu - (viz. bod a)) - je totožné s pořadovým číslem podle čl. 24. až 30. U kabelů pro trakci (čl. 31 až 35) a 6 kV pro napájení zabezpečovacích zařízení (čl. 36 a 37) lze jako matriční číslo použít celý znak ze štítků, přičemž je účelné doplnit údaje o místní názvy (název měnírny apod.), popřípadě staničením (km tratě).
47. až 51. na doplňky.
7
TNŽ 37 5715 III.
PROSTOROVÉ USPOŘÁDÁNÍ
Všeobecně 52. Prostorové uspořádání kabelových vedení musí být koordinováno s polohou jiných podzemních vedení nebo zařízení při dodržování všech bezpečnostních vzdáleností a požadavků železničního provozu. Přístup ke kabelovým vedením nemá vyžadovat zvláštní opatření, jímž by se narušoval železniční provoz (kolejnicová provizoria, dlouhé výluky kolejí apod.). Poloha kabelových vedení nesmí zatěžovat práci traťové mechanizace, zejména strojních čističek štěrkového lože. Nesmí být narušena funkce (nebo stabilita) drážního tělesa a v něm uloženém zařízení (zejména odvodňovací zařízení, základy stožárů a jiných staveb, podzemních vedení atd.). Poznámka:
Základní podmínky pro kabelové rozvody viz též ČSN 73 6301.
53. Ve volných prostorách se má umístit kabelové vedení tak, aby zůstalo využitelné místo pro případná další vedení nebo jiná zařízení budovaná později.
A. KABELY nn Vzdálenost od kolejí 54. Pro traťové koleje včetně úseků ke krajním výhybkám stanic platí profil podle obr. 3a. Pro koleje ve stanicích a v ostatních dopravnách nebo staveništích (mezi krajními výhybkami) platí profil podle obr. 3b. Do těchto profilů nesmí zasahovat žádná část kabelového vedení (včetně tvárnic, cihel apod.). Ve stanicích s kolejemi na betonových pražcích lze vzdálenost 220 cm zmenšit až na 195 cm za předpokladu, že na protější straně koleje zůstane úplně volný prostor nejméně do vzdálenosti 235 cm od osy koleje a 65 cm pod niveletou koleje. Odchylka se vyznačí v dokumentaci skutečného provedení.
8
TNŽ 37 5715
Rozměry v cm
Obr. 3a
Rozměry v cm
Obr. 3b
55. Pro zemní práce platí ČSN 73 3050. Poznámka:
Výkop pro kabelové vedení v blízkosti koleje musí mít zejména na přilehlé straně ke koleji roubení všude tam, kde by mohlo dojít vlivem železničního provozu k poklesu železniční pláně, k ohrožení stability železničního svršku a pro zajištění bezpečnosti práce ve výkopu.
Pro stavbu kabelových vedení se nemají používat mostní provizória apod. vyjma staveb, jako jsou průchodné kabelové kanály, kolektory apod. Vykopanou zeminu je vhodné ukládat na dřevěné plošiny, nebo kolejové lože chránit před znečištěním pokrytím fólií z PVC. 56. na doplňky.
9
TNŽ 37 5715 Vzdálenost od základů a podpěr trakčního vedení 57. Výkop pro kabelová vedení má být od stupňovaných základů trakčních podpěr vzdálen více než 1 m. Ve stísněných poměrech je přípustná menší vzdálenost, nejméně však 0,3 m, nepřekročí-li hloubka výkopu 70 cm. Od hranolových základů podpěr trakčního vedení (u kterých je počítáno s bočním tlakem zeminy) má být výkop hloubky do 70 cm vzdálen aspoň 1,5 m. Je-li podpěra trvale namáhána silou na opačnou stranu než je umístěn výkop, smí být v nezbytných případech tato vzdálenost snížena až na 0,3 m, není-li výkop hlubší než 1/2 hloubky základu. Od základů hran podpěr trakčního vedení má být výkop do hloubky 70 cm vzdálen aspoň 0,8 m, do hloubky 50 cm aspoň ,3 m měřeno kolmo na koleje, a to až do vzdálenosti 2 m od základu, měřeno ve směru kolejí. Totéž platí pro kotevní bloky, přičemž místo směru kolejí se uvažuje směr kotvení. Ve zvláštních případech (při abnormální hloubce výkopu, nelze-li dodržet shora uvedené vzdálenosti, v zemině s malou únosností apod.) je třeba statického posouzení, popřípadě zvláštního opatření pro zajištění stability podpěry, nebo použít řešení podle čl. 68. Trasa kabelového vedení souběžná s kolejí musí být vedena mimo svahy železničního tělesa. 58. Výkop pro kabelové vedení u základů osvětlovacích stožárů nebo stožárových návěstidel nemá být hlubší než 80 cm. Při větších rozměrech výkopu, nebo u stožárů s velkou plochou ve své hořejší části (velké namáhání od větru), nebo u konstrukcí, které jsou namáhány jiným vodorovným zatížením apod., je třeba statického posouzení, popřípadě zvláštního opatření pro zajištění stability základů. 59. na doplňky. Odvodňovací zařízení 60. Kabelové vedení nesmí svádět povrchovou vodu do nevhodného místa, kde by tím bylo způsobeno podmáčení železničního tělesa. Pro provedení ve stanicích, kde jsou odvodňovací zařízení, platí čl. 61 až 63. 61. Kabelové vedení se nemá ukládat ve stejných trasách, jako jsou uloženy odvodňovací zařízení (kanály, šachtice a zejména trativodní trubky v podélných trasách mezi kolejemi). Není-li možné, nebo ekonomicky účelné jiné řešení kabelové trasy, může se v nejnutnějším rozsahu umístit do trasy trativodu, přičemž však nesmí být porušena funkce nepropustné zemní pláně, svádějící povrchovou vodu do trativodní rýhy. Dno výkopu pro kabelové vedení musí být min. 10 cm nad výchozem skloněné zemní pláně do trativodní rýhy - viz obr. 4. 10
TNŽ 37 5715
Rozměry v cm
Obr. 4
62. Jednotlivé vrstvy zeminy, které jsou součástí odvodňovacího systému železničního tělesa, se musí uvést do původního stavu. Proto se kabelové vedení neukládá na jejich rozhraní - viz obr. 5a. V případě, že se vedení ukládá pod povrch nepropustné vrstvy, musí se tato vrstva pečlivě upravit do 3) původní polohy - viz obr. 5b. 63. na doplňky.
3)
V obtížných případech podle obr. 5b2) je možno navrhnout překrytí porušené vrstvy fólií z měkčeného PVC (Isofel BB) nebo Novoplastu 624 tloušťky aspoň 0,9 mm.
11
TNŽ 37 5715
Obr. 5
Kabely pro železniční zabezpečovací zařízení 64. Silová kabelová vedení mají být zřetelně odlišena od kabelových vedení pro železniční zabezpečovací zařízení. Tohoto lze dosáhnout postupně těmito způsoby: a)
uložením silových kabelů ve zcela jiných trasách než jsou kabely pro zabezpečovací zařízení,
b)
použitím jiného způsobu uložení, jiné mechanické ochrany (tvárnice, desky, cihly) nebo označování polohy kabelů barevnou fólií z umělé hmoty apod.,
c)
není-li možné se vyhnout těsnému souběhu těchto vedení, nepředpisuje se vzájemná vzdálenost z hlediska elektrického ovlivňování. Musí však být dbáno toho, aby při případné havárii silového kabelu nebyly poškozeny kabely pro zabezpečovací zařízení a toho, aby nemohla nastat jejich náhodná záměna (při opravách apod.).
Jsou-li oba druhy kabelů uloženy volně v zemi ve stejné (nebo přibližně stejné) hloubce, má být mezi nimi vzdálenost podstatně větší než mezi jednotlivými kabely téhož druhu, nejméně však 25 cm. (Pro menší vzdálenosti platí ustanovení ČSN 34 1050). V žádném případě nesmí být použito společných mechanických ochran pro oba druhy kabelů (dvojdílné betonové tvárnice, krycích betonových desek, nebo cihel apod.) vyjma tvárnicových tras (otvorové tvárnice) podle ČSN 38 2153, nebo kabelových kanálů podle ČSN 38 2156. Oba druhy kabelů se nemají ukládat v zemi nad sebou (toto neplatí pro kabelové kanály) svisle, nýbrž prostorově posunuty tak, aby přístup k jedněm nevyžadoval potřebu posunování druhých. d)
kříží-li se v zemi trasy obou druhů kabelů, chrání se uložením do tvárnic (betonových žlabů - TK) tak, aby tato ochrana přesahovala všemi směry 12
TNŽ 37 5715
místo křížení aspoň 0,5 m. Je-li dříve uložené vedení níže než nově ukládané a není žádoucí jakkoliv pohybovat dříve uloženými kabely, stačí tyto spodní kabely chránit betonovými deskami (nebo aspoň cihlami) uloženými na sraz (těsně), a to na vrstvu zeminy aspoň 10 cm silnou. Vrchní kabely musí být ve tvárnicích vždy a mezi tvárnicemi vrchními a spodními (nebo betonovými deskami, respektive cihlami) musí být vrstva zeminy aspoň 5 cm silná. Betonové desky (nebo cihly) musí spodní kabely přesahovat aspoň o 4 cm (půdorysně do stran). 65. a 66. na doplňky. Hloubka uložení kabelů nn 67. Hloubky uložení kabelů do 1 kV podle tab. 11 ČSN 34 1050 na drážním pozemku činí nejméně 70 cm, včetně úrovňových sypaných nástupišť. Hloubka uložení 35 cm v chodníku platí pouze pro nástupiště, kde je ochrana kabelů zajištěna konstrukcí nástupiště (nástupištní panely). 68. Kabely nn pro venkovní osvětlení železničních prostranství, nebo pro připojení malých spotřebičů, které přímo nezajišťují vlastní železniční provoz (zásuvkové obvody, vnitřní instalace sociálních zařízení, skladišť apod.) do 2 průřezu jader 25 mm , lze uložit do povrchového žlabu podle obr. 6. Toto řešení lze volit pouze tam, kde nejezdí těžká vozidla a kde je účelné volit malou hloubku uložení, např., aby se neporušil odvodňovací systém nebo jiná podzemní zařízení, stabilita základů stožárů nebo jiných staveb apod. Ve skalnatém terénu lze použít řešení podle obr. 7. Pro zvýšení bezpečnosti je vhodné kabely v betonových žlabech zasypat pískem (vyplnit jím celý 4) žlab) . Rozměry v cm
4)
Ustanovení čl. 68 se nevztahuje na cizí (nedrážní) kabely.
69. až 72. na doplňky 13
TNŽ 37 5715 Označování v zemi a trasy kabelů 73. V místech, kde není třeba zvýšené mechanické ochrany (mimo míst křížení kolejí, vozovek, jiných zařízení, kde nelze dodržet normální hloubky podle čl. 67), lze pro značení kabelů v zemi použít výstražné fólie z PE nebo jiného 5) vhodného materiálu. 74. Trasy kabelů na povrchu terénu v železničním prostranství se neznačí.
6)
Označníků se používá pouze při křížení kabelových vedení se železnicí v případech podle TNŽ 37 5711, což platí i pro kabelová vedení ČSD, přechází-li jejich trasa mimo pozemek ČSD. 75. a 76. na doplňky
B. KABELY vn
77. Pro kladení kabelů vn platí ČSN 34 1050, přičemž: a)
trasa kabelů vn má být volna mimo kolejiště. Nelze-li vyloučit trasu těchto kabelů mezi kolejemi, má se volit místo, kde nejsou jiná kabelová vedení, nebo jiná zařízení, zejména trativodní potrubí. Přitom je nutno dodržet ustanovení čl. 54. a 55.
b)
vzdálenost kabelů vn od základů stožárů se určí podle čl. 57 až 59, ke které se připočte dvojnásobek rozdílů hloubek uložení kabelů vn a nn. 1vn = 1nn + 2 (hvn ─ hnn)
c)
[m]
pro křížení kabelů vn s kolejemi platí TNŽ 37 5711.
78. až 85. na doplňky
14
TNŽ 37 5715
IV. DIMENZOVÁNÍ
Výpočtový příkon 86. Pro dimenzování kabelových vedení nn se bere za základ výpočtové zatížení, vyjádřené jako největší trvalý (hodinový) příkon. Je-li znám výkon spotřebiče P v kW, určí se zdánlivý příkon P ze vztahu: P P = ————— η.cos φ
[kVA, kW]
kde η je účinnost spotřebiče, kde cos φ účiník spotřebiče. Z takto stanovených příkonů jednotlivých spotřebičů se sestavují příkony pro skupiny spotřebičů (pro rozváděče a přípojky k nim) a dále celkový příkon celé sítě (požadavek na zdroje a hlavní přípojky) s přihlédnutím k soudobosti chodu těchto spotřebičů. V návrhu nových kabelových sítí nebo větších rekonstrukcí je třeba co nejpřesněji určit výpočtové zatížení pro hlavní a podružné rozváděče, aby kabelové přípojky k nim (základní vedení kabelové sítě) vyhovovaly i pro předpokládaný stav spotřeby elektrické energie aspoň na 10 roků provozu (nejedná-li se o krátkodobá zařízení). Takto stanovené výpočtové zatížení musí být v souladu s možností připojení na veřejný rozvod elektřiny. Není-li možné zajistit odpovídající požadované zdroje (přípojky, transformovny) současně se stavbou kabelové sítě, je třeba navrhnout vhodnou etapizaci výstavby zdrojů v souladu s plánem výstavby energetických rozvodných zařízení. Přitom základní kabelová síť má vyhovovat pokud možno všem etapám výstavby zdrojů.
5) 6)
Pro označování fólie a její použití platí ČSN 73 6006. Pro určení tras kabelů slouží dokumentace podle skutečného provedení, zpracované formou Jednotné železniční mapy podle předpisu M20/1.
15
TNŽ 37 5715
Při rozšiřování stávající kabelové sítě se uvažují jen příkony doplňovaných spotřebičů, přičemž musí být prokázáno, že v místě připojení doplňovaných kabelů je dostatečná rezerva příkonu a vyhovující úbytek napětí i po zatížení těmito spotřebiči. Poznámka:
Spotřeba elektřiny se řídí směrnicemi Ministerstva paliv a energetiky, č. 22 z 1. 11. 1977. Nehospodárné je například použití tepelných elektrických spotřebičů, kde pro tyto účely je k dispozici plyn (vyjma zvláštních případů, kde nelze užít plynu, jako ze zdravotních důvodů, žádá-li to hygienik, apod.), nebo zřizovat nákladná kabelová vedení pro elektrické spotřebiče do vzdálených míst, které mohou být jen velmi málo využívány (např. ruční mechanismy s využitím jen několika hodin v roce apod.) a lze pro ně výhodněji proto používat mobilních zdrojů energie.
87. Pro určení výpočtového zatížení rozváděčů objektů průmyslového charakteru a charakteru občanské (i bytové) výstavby se má dávat přednost známým nebo naměřeným hodnotám ve stejných nebo obdobných objektech, s ohledem na předpokládaný vývoj spotřeby elektrické energie. Nejsou-li takové údaje, postupuje se podle metody určené v ČSN 34 1610 popř. ČSN 37 5200. Výpočtové zatížení pro venkovní osvětlení železničních prostranství musí splňovat požadavky podle ČSN 36 0061 s ohledem na použité typy svítidel a technologii provozu v železniční stanici. 88. a 89. na doplňky. Úbytky napětí v rozvodu nn 90. Přípustný úbytek napětí v kabelové síti (U) se určí ze vztahu: ∆U = ∆Umax ─ ∆Uvs (2)
[V]
kde ∆Umax je největší dovolený úbytek napětí v místě spotřebičů [V] kde ∆Uvs je úbytek napětí ve vstupní stanici [V]
Součet úbytků napětí v jednotlivých kabelech od vstupní stanice až k místu spotřebiče (∆U1 + ∆U2 + ∆U3 ............................) nesmí být větší než ∆U určený podle rovnice (2).
16
TNŽ 37 5715
Poznámka:
Čím větší je ∆Uvs, tím obtížněji se dodržují požadavky na kabelovou síť a tím je dražší. Přibližně lze uvažovat, že pro připojení malých sítí (jako jsou zastávky apod.), kde všechny spotřebiče jsou připojeny kabelovými přívody přímo ze vstupní stanice, nemá ∆Uvs být větší než 5%. Pro rozsáhlé sítě (v železničních stanicích) nemá být ∆Uvs větší než 3%. Jsou-li úbytky napětí větší, má být prokázáno, zda v daném případě není hospodářsky výhodnější provést úpravu přípojných zařízení, popřípadě navrhovanou síť rozdělit na dvě nebo více vstupních stanic.
91. Je-li vstupní stanicí transformovna vn/0,4/0,231 kV, lze jako ∆Uvs uvažovat hodnoty podle tab. 1 (vztaženo na celkovou zátěž). Tab. 1 cos φ
1
0,9
0,8
0,7
0,6
∆Uvs (%)
- 2,8
- 1,3
- 0,7
0
+1
Jiné hodnoty musí být prokázány výpočtem. 92. Je-li vstupní stanicí hlavní rozváděč připojený ze společné distribuční transformovny, určí se ∆Uvs jako součet hodnot podle čl. 91 a úbytku napětí v přípojce. Poznámka:
Je-li síť ČSD připojena ze společné transformovny a zejména je-li i přívodní vedení nn společné pro jiné spotřebiče, je nutno ∆Uvs stanovit v dohodě s příslušným rozvodovým podnikem.
93. V rozváděčích pro objekty, kde je vnitřní instalace a výpočtové zatížení navrhováno podle ČSN 34 1610 (objekty průmyslového charakteru jako dílny, depa apod.) a podle ČSN 34 1060 a ČSN 37 5200 (budovy pro bydlení a budovy občanské výstavby jako výpravní budovy, stavědla, hradla, nocležny, bytové jednotky apod.), nemá úbytek napětí být větší než 5% (∆Umax) počítá-li se přípojka podle vzorců (4) čl. 96. Pro venkovní osvětlení se povoluje největší úbytek napětí (∆Umax) 8% a ve společné síti s motorovými spotřebiči 10% po dobu spouštění motorů. Tento maximální úbytek napětí se připouští u koncových svítidel. V místech jako jsou seřaďovací nádraží, stanice soustředěné vykládky a nakládky apod., má být podle významu a náročnosti volen úbytek napětí menší, a to asi do 17
TNŽ 37 5715 7%. U majákového osvětlení má být úbytek napětí asi 5%, nejvýše 7% při nejnepříznivější podmínce podle čl. 96d. Pro motorické pohony s trvalým provozem nebo přerušovaným nemá být úbytek napětí větší než 5%. Kontrola se provádí i pro záběrové proudy, při nichž může úbytek napětí být větší, nesmí však být na závadu bezpečného provozu zařízení (podrobněji v ČSN 34 1610). Pro jiné spotřebiče (např. relé, stykače apod.) platí předepsané hodnoty pro tyto spotřebiče (viz též ČSN 341610). 94. a 95. na doplňky Dimenzování jednotlivých kabelů nn 96. V rozvodu nn se úbytek napětí v jednotlivých kabelech s hliníkovými vodiči určuje ze vztahů: a)
přípojky (přívody) k trojfázovým (motorickým) spotřebičům:
∆U =
rlP ————— 3Uf
[V, Ω/km, km, W, V]
(3a)
∆U =
rlP 100 ————— · ——— 3Uf Uf
[%, Ω/km, km, W, V]
(3b)
[%, Ω/km, km, W, V]
(3c)
[mm2, km, kW, %]
(3d)
kde r je činný odpor kabelu (tab. 5) kde 1 je délka kabelu [km] pro Uf = 220 V lze počítat: ∆U =
0,688 l r P
a pro předběžný návrh průřezu jader: s=
b)
22,15 . l . P —————— ∆U
trojfázové přípojky (se středním vodičem) k rozváděčům pro převážně jednofázové spotřebiče (též rozváděče pro venkovní osvětlení):
∆U =
1,2 r l P ————— 3Uf
[V, km, Ω/km , W, V]
18
(4a)
TNŽ 37 5715
a je-li střední vodič menšího průřezu: ∆U =
lP ———— (r1 + 0,2 r2) 3Uf
[V, Ω/km, km, W, V]
(4b)
kde r1 je činný odpor jader krajních vodičů (tab. 5) kde r2 je činný odpor jader středních vodičů (tab. 5) pro
Uf = 220 V
∆U =
0,826 l r P
[%, Ω/km, km,kW]
l P (0,688 r1 + 0,138 r2)
[%, km, kW, Ω/km]
(4c)
[mm2, km, kW, %]
(4d)
popř. ∆U =
a pro předběžný návrh průřezu jader: s=
c)
26,6 l P ———— ∆U
dvoužilové přívody k jednofázovým spotřebičům
∆U =
2lrP ———— Uf
pro
Uf = 220 V
∆U =
4,128l r P
[V, km, Ω/km, W, V ]
(5a)
[%, km, Ω/km, kW]
(5b)
pro předběžný návrh průřezu jader: 132 l P ———— [mm2, km, kW, %] (5c) ∆U trojfázové přívody k osvětlovacím majákům se kontrolují pro případ možného zapnutí jen určitého počtu svítidel, pro případ poruchy 1 svítidla (kteréhokoliv) a při zapnutí všech svítidel:
s= d)
∆U =
Pf max — Pf min l Pf max ———— (r1 + r2 ——————— ) Uf Pf max [V, km, Ω/km, W, V ] 19
(6a)
TNŽ 37 5715
kde Pf max je příkon nejvíce zatížené fáze kde Pf min je příkon nejméně zatížené fáze pro Uf = 220 V, ∆U v % a Pf v kW
∆U =
[W] [W]
Pf max — Pf min 2,064 l Pf max (r1 + r2 ——————— ) Pf max [%, km, kW, Ω/km,]
(6b)
[mm2, km, kW, %]
(6c)
pro předběžný návrh průřezu jader
s=
e)
80 l Pf max ————— ∆U
trojfázové přívody ke skupinám osvětlovacích stožárů, připojených střídavě na jednotlivé fáze7):
∆U =
D —— s
2 [%,mm ]
(7a)
2 [mm , %]
(7b)
[m, kW]
(8a)
[m, m]
(8b)
pro předběžný návrh průřezu jader s=
D —— ∆U
přitom D = (k1 a1 + k a) P1 a=
7)
l a1 n—l
U jiného způsobu připojení je ∆U podstatně větší.
20
TNŽ 37 5715
kde
a1
je
délka kabelu k prvnímu stožáru
[m],
a
průměrná délka kabelu mezi stožáry
[m],
l
celková délka kabelu
[m],
P1
příkon pro 1 stožár
[kW],
k, k1
koeficienty z tab. 2,
n
počet stožárů,
s
průřez jader kabelu
[mm2].
2
%
mm Koeficienty k, k1 mají rozměr [ ——— · ——— ] , ve kW m výpočtech však stačí hodnoty D, k a k1 používat jako čísla bez rozměrů.
Poznámka:
Tab. 2 Poč. str. k1 k
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
0,2 0,4
0,2 0,6
0,2 0,8
0,266 1
0,266 1,27
0,266 1,53
0,334 1,8
0,334 2,13
0,334 2,46
0,4 2,8
pokračování tab. 2 14 0,4 3,2
15 0,4 3,6
16 0,465 4
17 0,465 4,47
18 0,465 4,94
19 0,533 5,4
96. na doplňky
21
20 0,533 5,94
21 0,533 6,46
22 0,6 7
23 0,6 7,6
24 0,6 8,3
TNŽ 37 5715 Dovolené proudové zatížení 98. Kabely musí být dimenzovány tak, aby i s ohledem k prostředí a způsobu jejich uložení bylo jejich dovolené proudové zatížení větší než zatížení výpočtové podle čl. 86 až 87. Dovolené proudové zatížení pro l kabel uložený přímo v zemi při průměrné teplotě 20°C je uvedeno pro jednotlivé průřezy jader kabelů běžných konstrukcí v příloze ČSN 34 1020. Pro jiné podmínky se tyto hodnoty snižují příslušnými koeficienty stanovenými v ČSN 34 1020. 99. Pro uložení celoplastových kabelů do l kV v tvárnicích a betonových žlabech s poklopem (dvoudílné tvárnice) jsou prozatímní doporučené hodnoty proudového zatížení uvedeny v tab. 3.8). (Tyto hodnoty jsou odvozeny porovnáním s hodnotami v ČSN 38 2153).
8)
Tyto hodnoty lze používat jen do doby, než budou přesnější hodnoty stanoveny v ČSN.
22
TNŽ 37 5715
Tab. 3
Průř. jader mm2
Kabel převážně v tvárnicích nebo délka tvárnice delší než 10 m
Délka tvárnice přes 2 m do 10 m a délka kabelu více než dvojnásobná
Číslo otvoru 1
2
3
4
5
6
1
2
3
4
5
6
Zatížení v A 6
34
32
30
27
25
22
35
34
32
29
27
25
10
40
37
34
30
27
25
42
40
36
33
30
27
16
52
48
43
39
35
32
56
51
47
42
39
35
25
67
62
56
50
46
41
73
67
61
56
50
46
49
57
35
82
75
68
61
55
50
102
93
85
76
68
90
83
76
69
63
113
104
95
86
78
70
123
114
103
92
136
126
115
105
95
150
136
123
190
152
138
120
178
150
201
160
148
199
181
169
181
166
227
208
191
185
224
203
183
254
234
213
240
264
238
211
301
275
248
Čísla otvorů podle seskupení betonových žlabů s poklopem ve výkopu:
Obr. 8
23
TNŽ 37 5715 Pro jiná seskupení žlabů je nutno zatěžovací hodnoty porovnáním s uvedenými odhadnout. Pomocné, nebo jiné, proudově málo zatěžované kabely je účelné umísťovat do střešních žlabů. 100.
Pro uložení kabelů v menší hloubce než 0,7 m se použije stejných hodnot jako pro uložení v hloubce aspoň 0,7 m včetně koeficientů seskupení podle ČSN 34 1020.
101.
Těsné uložení kabelů, nebo v menších vzdálenostech než 40 mm lze připustit jen u kabelů, kde z prostorových důvodů nelze dodržet předepsané vzdálenosti. Dále jejich zatížení s ohledem na dodržení přípustného úbytku napětí nepřesahuje 25% dovoleného zatížení v zemi při 1 kabelu ve výkopu a jištění je aspoň o 1 pojistkový stupeň nižší než hodnoty přiřazené k průřezům vodičů při maximálním zatížení podle ČSN 34 1020. (Tyto požadavky jsou ve většině případů splněny u kabelových přívodů ke stožárům venkovního osvětlení).
102.
Kabely musí být dimenzovány (a jištěny) též s ohledem na ochranu před nebezpečným dotykem neživých částí podle ČSN 34 1010. Přitom hodnota Z (celková impedance smyčka poruchového obvodu) je Zk + Zt. Hodnoty Zk jsou v tab. 5, hodnoty Zt (impedance transformátoru) je třeba určit podle typu transformátoru. U transformátorů větších než 400 kVA lze uvažovat Zt = 0.
103.
na doplňky.
Jištění 104.
Podmínky pro jištění kabelů jsou v ČSN 34 1020. U kabelů, kde s ohledem na dovolený úbytek napětí je skutečné zatížení podstatně menší než dovolené zatížení s ohledem na oteplení, je účelné pro snadnější dodržení selektivity jištění a podmínky podle čl. 102 volit pojistkový stupeň podle skutečného zatížení nižší (i o několik stupňů), než je přiřazen k zatížitelnosti podle ČSN 34 1020.
105.
Protože kabely v rozvodu nn na železničních prostranstvích jsou většinou velmi málo zatěžovány (téměř vždy rozhoduje podmínka dodržení přípustného úbytku napětí) lze pro předběžnou kontrolu vycházet z hodnot tab. 4, podle které čtyřžilové kabely (trojfázové) delší než uvedené, nejsou zatěžovány více než 50% dovoleného zatížení celoplastových kabelů uložených jednotlivě v zemi.
24
TNŽ 37 5715
Tab. 4 Průřez jader v mm2 Délka kab. v m při ∆U
2,5
4
6
10
16
25
35
1%
16
19
21
27
33
39
45
2%
32
38
42
54
66
78
90
3%
48
57
63
81
99
117
135
4%
64
76
84
108
132
156
180
5%
80
96
105
135
165
195
225
Průřez jader v mm2 Délka kab. v m při ∆U
50
70
95
120
150
185
240
1%
51
58
66
70
75
81
89
2%
102
116
132
140
150
162
178
3%
153
174
198
210
225
243
267
4%
204
232
264
280
300
324
356
5%
255
290
330
350
375
405
445
Délky uvedené v tabulce lze pro jiné ∆U % lineárně interpolovat i extrapolovat. Další kabely než podle tab. 4 je třeba kontrolovat na oteplení jen ve zvláštních případech jako je těsné uložení kabelů v nevětraných kanálech, nebo v uzavřených tvárnicích, uložené v blízkosti teplovodů, při uložení v zemi, kde nelze dodržet předepsané vzdálenosti mezi kabely, nebo při mimořádném způsobu zatěžování (jako krátkodobé špičkové, opakované špičkové) apod. Hospodárný průřez jader kabelů 106.
Z možných různých průřezů podle podmínek dodržení přípustného úbytku napětí, dovoleného zatížení a podle čl. 102 se volí největší. U hlavních, důležitých kabelů, přenášejících velké výkony nepřetržitě nebo při velkém ročním využití se má kontrolovat hospodárnost průřezu vypočtených podle shora stanovených podmínek. Porovnávají se přitom investiční náklady a provozní ztráty energie v kabelech podle metody stanovené v ČSN 34 1610. K výsledku této kontroly se přihlíží jen tehdy, vyjde-li hospodárnější průřez větší. Ve všech případech, kde je použito silových kabelů čtyřžilových pro vnější rozvody na železničních prostranstvích, 2 nedoporučuje se navrhovat menší průřez jader kabelů než 6 mm (u Al). 25
TNŽ 37 5715 107.
Pro dosažení co nejmenšího úbytku napětí je třeba pokud možno dodržet tyto zásady: a)
rovnoměrné zatížení fází v kabelových přívodech i v rozvaděčích (je-li 1 fáze v kabelovém přívodu ke spotřebičům více zatížena, má být tatáž fáze v jiných přívodech připojených z téhož rozvaděče zatížena méně tak, aby i jednotlivé fáze přípojky k rozvaděči byly co nejrovnoměrněji zatíženy),
b)
jednotlivé stožáry venkovního osvětlení připojené jedním čtyřžilovým kabelem připojovat střídavě na jednotlivé fáze,
c)
malé jednotlivé spotřebiče (jako osvětlovací stožáry) mají být přibližně do 2/3 vzdálenosti k podružnému rozvaděči připojeny z hlavního rozvaděče.
Poznámka:
108.
Má se dbát, aby účiník v kabelové síti byl co nejlepší. Je-li v rozsáhlejších sítích (ve velkých stanicích) horší účiník způsobený spotřebiči ČSD, je obvykle účelné navrhnout vhodné kompenzační zařízení. Z hlediska kabelového rozvodu je nejvhodnější individuální kompenzace, jedná-li se o 1 nebo několik větších spotřebičů, které pracují s malým účiníkem. Jedná-li se o skupinu takových spotřebičů, je investičně levnější provést skupinovou kompenzaci účiníku a jsou-li tyto spotřebiče roztroušeny v celé síti, je nejlevnější provést centrální kompenzaci, která však pomůže jen k odlehčení zdroje, nikoliv kabelové sítě ČSD.
Kabely vn se kontrolují na oteplení při maximálním zatížení i při zkratových proudech podle ČSN 34 1020 a ČSN 38 1754. Při dimenzování kabelů pro trakci se výpočtové zatížení (i velikost zkratových proudů) určuje při energetických výpočtech trakčního vedení (dimenzování vodičů trakčního vedení).
109.
na doplňky.
26
TNŽ 37 5715
V. OCHRANA PŘED NEBEZPEČNÝM DOTYKOVÝM NAPĚTÍM
110.
Pro ochrany před nebezpečným dotykovým napětím platí ČSN 34 1010.
111.
V silovém rozvodu a u spotřebičů nn se používá ochrana podle ČSN 34 1010 (viz též čl. 102) a ČSN 34 1500. V rozvodové síti s ochranou zemněním se postupuje v dohodě s příslušným rozvodovým podnikem podle zásad stanovených pro přechod na ochranu nulováním.
112.
Pro každou síť silového rozvodu nn musí být vypracován samostatný plán uzemnění, z něhož musí být patrno: - způsob uzemnění a umístění zemničů, - rozměry zemničů, - hloubky uložení zemničů, - spojení zemničů, - u kterých zemničů je provedeno umělé lože a jiné důležité poznámky.
113.
Hloubka a umístění zemničů se řídí požadavky ČSN 34 1010 a musí být voleny tak, aby podle místních podmínek byly uloženy v co nejlépe vodivé půdě (štěrk a kamení, zejména suché a suchý písek zhoršují přechodový odpor). U zařízení v blízkosti okraje uměle vytvořeného železničního tělesa se mají pokud možno uložit do nejbližšího místa rostlé půdy, kde lze očekávat menší zemní odpor. Nejmenší hloubka vrchní hrany zemniče je 50 cm.
114.
Uzemnění osvětlovacích stožárů je účelné navrhnout některým z těchto způsobů: a)
Stačí-li k dosažení vhodné vrstvy zeminy hloubka asi do 1 m, je vhodné volit páskové nebo deskové zemniče.
Ve stísněných prostorách (zejména mezi kolejemi) lze tyto zemniče uložit do upraveného, současně prováděného výkopu pro kabelové vedení nn při dodržení vzdálenosti podle obr. 9 ž 11.
27
TNŽ 37 5715 Rozměry v cm
Obr. 9
Obr. 10
Obr. 11
Deskový zemnič má být vzdálen od základu stožáru aspoň 150 cm. Dno výkopu pro kabely (v délce zemniče) se má provést s malým sklonem ke straně zemniče a po jeho uložení zasypáním vyrovnat. b)
Je-li třeba k dosažení vhodné vrstvy zemniny větší hloubky (asi 1,5 m nebo více), lze použít tyčových zemničů s využitím výkopu pro kabelové vedení n při dodržení vzdálenosti podle obr. 12.
Rozměry v cm
Obr. 12
28
TNŽ 37 5715
115.
Při výpočtu zemničů pro osvětlovací stožáry je dovoleno počítat s vlastním zemním odporem těchto stožárů (uzemňovaného a polovinu sousedních od dalšího uzemnění). V běžných případech, kdy lze předpokládat, že průměrný zemní odbor jednotlivých stožárů bude asi 80Ω, postačí navrhnout u koncových stožárů páskové zemniče délky 25 m, nebo dvakrát 12,5 m, popř. dva deskové zemniče, anebo čtyři tyčové zemniče délky aspoň 150 cm v případech podle čl. 114b). U každého asi pátého mezilehlého stožáru (vzdálenost max. 200m) páskové zemniče délky 8m, nebo jeden deskový zemnič, popř. dva tyčové, délky aspoň 150 cm. Je-li délka kabelu menší než 200m, postačí uzemnění v rozvaděči nebo kabelové skříni, z které je kabel připojen. V obtížných případech, kdy základy osvětlovacích stožárů jsou v suché kamenité půdě, v suchém písku nebo ve štěrku apod. (z čehož vyplývají i horší podmínky pro vlastní zemniče), je třeba navrhnout - úměrně k 9) těmto podmínkám - hustější síť zemničů a další páskové zemniče, nebo jim odpovídající jiné zemniče tak, aby bylo dosaženo předepsaných hodnot uzemnění. Zejména je třeba posoudit vhodnost řešení podle čl. 114b). Je také dovoleno vytvořit pro tyto zemniče umělé lože z dobré vodivé zeminy, popřípadě z bentonitové směsi apod. za podmínek stanovených v ČSN 341010.
116.
Spojení nulovacího vodiče s kolejemi ve smyslu spojení s nejlépe uzemněnou konstrukcí podle ČSN 34 1010 je zakázáno. Jiné spojení viz čl. 123
117.
Pro materiál, rozměry a tvar zemničů platí ČSN 34 1010.
118.
Zemní odpor nulovacích vodičů sítě silového rozvodu nn při odpojeném nulovém bodu zdroje (přípojky nebo transformovny) musí odpovídat ČSN 34 1010.
119.
až 122. na doplňky.
9)
Délku páskového zemniče není třeba volit větší než 50 m (mají mít zemní odpor nejvýše 5Ω u koncových stožárů a 20 m (mají mít zemní odpor nejvýše 15 Ω) u mezilehlých stožárů. Mohou se použít i jiné rovnocenné zemniče. 29
TNŽ 37 5715 VI. VOLBA TYPŮ KABELŮ
127.
Pro nn se zpravidla používá kabelů celoplastových podle ČSN 34 7656 a ČSN 34 7658. Některé údaje pro tyto kabely jsou uvedeny v tab. 5. Pro pomocné obvody (ovládací) nebo kombinované (silové a pomocné), je-li třeba více žil v kabelu, se užívá vícežilových kabelů podle ČSN 34 7657. Pro prostředí, kde nelze těchto kabelů použít, je třeba zvolit jiný typ kabelů podle ČSN 37 5054. Pro vn lze též použít celoplastových kabelů podle podmínek ČSN 37 5054 a příslušných předmětových norem nebo technických podmínek, zejména pro použití na elektrizovaných tratích. Tab. 5
Průřez jader v 2 mm Zk (Ω/km)
Krajní vodič
6
10
16
25
35
50
70
95
120
150
Střední vodič
6
10
16
25
35
50
70
70
70
70
1)
11,96
2)
Činný odpor jader krajních vodičů v Ω/km
4,48 7,18
5,16
1,94 3,1
3)
5,4
0,89
2,01
5,98
0,45
0,92
2,24
0,46
0,21 0,27
0,34 0,51
0,72
0,76 0,26
0,33
0,65 1,02
1,43
0,82 0,9
0,62
1,3
3,59
1,03 1,44
1,24
3,22 4)
2,04 2,86
0,22 0,3
0,38
1)
Hodnoty impedance smyčky poruchového obvodu pro kontrolu podle čl. 102.
2)
Základní hodnoty podle ČSN 34 7615 (zaokrouhlené).
3)
Hodnoty pro kontrolu úbytku napětí v kabelech pro připojení venkovního osvětlení a jiných, kde zřejmě jejich teplota nepřesáhne 30°C (kabely zatěžované max. 25% dovolené zatíženosti).
4)
Hodnoty pro kontrolu úbytku napětí v ostatních kabelech, neuvedených 3) v poznámce .
128.
a 129. na doplňky.
30
0,24
TNŽ 37 5715
VII. UKONČOVÁNÍ KABELŮ
130.
Pro volbu a montáž kabelových souborů platí ČSN 34 9000.
131.
až 134. na doplňky.
VIII. REVIZE
135.
Pro výchozí a pravidelné revize platí ČSN 34 3800. Při prohlídkách, kontrolních měřeních a zkouškách silových kabelových vedení se zejména kontroluje: a)
v rámci všeobecné prohlídky viditelných částí kabelů: - označení podle části III. Základní označení žil ve vstupní stanici podle čl. 14, souhlasnost musí být potvrzena při prohlídce dalších částí vedení, - zda jsou spotřebiče připojeny podle projektu a zda jsou splněny zásady podle čl. 107, - zda jsou všechny kabely opatřeny označovacími štítky a předepsaným označením, - uspořádání vodičů a kvalita provedení, zajišťující bezpečný provoz;
b)
ve vnějších trasách kabelových vedení: - zda případné odchylky od projektu byly předepsaným způsobem vyznačeny v dokumentaci skutečného provedení a zda jsou dodržena ustanovení části IV;
c)
při kontrole provedení ochran dodržení ustanovení části VI.
136.
Zkoušení a měření ochran před nebezpečným dotykovým napětím (vč. předepsaných hodnot) je stanoveno v ČSN 34 1010.
137.
O provedené revizi je nutno zpracovat zprávu podle zásad stanovených ČSN 34 3800.
31
TNŽ 37 5715 DODATEK
Související normy TNŽ 01 3412
Značky a zkratky v jednotlivých železničních mapách
ČSN 03 8371
Protikorozní ochrana v zemi uložených sdělovacích kabelů s olověnými, hliníkovými a ocelovými kabely
ČSN 33 0160
Elektrotechnické předpisy. Značení vodičů a svorek elektrických předmětů a vybraných vodičů. Obecná pravidla písmeno číslicového systému
ČSN 33 0300
Elektrotechnické předpisy. Druhy prostředí pro elektrická zařízení
ČSN 33 2050
Elektrotechnické předpisy. Elektrické stanice a elektrická zařízení. Zásady dimenzování podle elektrodynamické a tepelné odolnosti při zkratech
ČSN 33 2130
Elektrotechnické předpisy. Vnitřní elektrické rozvody
ČSN 33 2310
Předpisy pro elektrická zařízení v různých prostředích
ČSN 34 0165
Předpisy pro značení holých a izolovaných vodičů barvami nebo číslicemi
ČSN 34 1010
Všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím
ČSN 34 1020
Předpisy dimenzování a jištění vodičů a kabelů
ČSN 34 1050
Předpisy pro kladení silových elektrických vedení
ČSN 34 1319
Předpisy pro ochranu před bleskem
ČSN 34 1500
Základní předpisy pro elektrické trakční zařízení
TNŽ 34 1540
Předpisy pro trakční vedení celostátních drah a vleček
ČSN 34 1610
Elektrický silnoproudý provozovnách
TNŽ 34 2609
Projektování kabelových zabezpečovacích zařízení
ČSN 34 3800
Revize elektrických zařízení a hromosvodů
ČSN 34 3801
Zprávy o revizích elektrických zařízení a hromosvodů
32
rozvod
v
průmyslových
rozvodů
železničních
TNŽ 37 5715
ČSN 34 3810
Směrnice pro provádění revizí elektrických zařízení a hromosvodů
ČSN 34 5123
Kabelové názvosloví
ČSN 34 5545
Označení v elektrotechnických schématech a na elektrických zařízeních
ČSN 34 7615
Silové kabely do 35 kV
ČSN 34 7656
Kabely 750 V s polyvinylchloridovou izolací a s polyvinylchloridovým pláštěm AYKY, CYKY
ČSN 34 7657
Mnohožilové silové kabely 750 V s polyvinylchloridovou izolací a s polyvinylchloridovým pláštěm AYKY, CYKY
ČSN 34 7658
Silové kabely 1 V s hliníkovými jádry s polyvinylchloridovou izolací a s polyvinylchloridovým pláštěm AYKY
ČSN 34 9000
Kabelové soubory silové
ČSN 36 0061
Osvětlování železničních prostranství
ČSN 37 5054
Požívání silových kabelů do 35 kV
ČSN 37 5200
Hospodárná elektrizace v budovách pro bydlení a v budovách občanské výstavby
TNŽ 37 5711
Křížení úložných, závlačných a závěsných kabelů s celostátními dráhami a vlečkami
ČSN 38 1754
Dimenzování elektrického zkratových proudů
ČSN 38 2156
Kabelové kanály, prostory, šachty a mosty
OEG 38 2161
Volba a uložení kabelů v energetických zařízeních
ČSN 73 3050
Zemní práce
ČSN 73 6006
Označování úložných zařízení výstražnými fóliemi
ČSN 73 6301
Projektování celostátních drah normálního rozchodu
zařízení
podle
účinku
Vyhláška FMD č. 52/1964, částka 24 Sb., kterou se provádí zákon o drahách. Vyhláška federálního ministerstva paliv a energetiky č. 137/1958 Úl. o podmínkách styku energetických děl s komunikacemi, vedeními všech druhů, vodami, vodohospodářskými díly a zařízeními (pravidla styku)
33
TNŽ 37 5715 Vyhláška FMD č. 68/1964 Sb. o přenesení působnosti státní správy ve věcech drah Směrnice FMD č. 6777/1960-07 pro uvádění staveb do trvalého provozu. ČSD-P1
Pravidla technického provozu železnic
S 120
Smluvené značky a zkratky v jednotlivých železničních plánech
M 20/1
Předpis pro jednotnou železniční mapu stanic a tratí
Směrnice Ústřední správy geodézie a kartografie č. 23-333. 1 - 13 900/64 Příští revize se předpokládá v roce 1987.
34
