Sian Beilock, Ph.D.
ZBAVTE SE TRÉMY ANEB JAK USPĚT, KDYŽ JDE O VŠECHNO
Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být rozmnožována, uložena v rešeršním systému, nebo dále předávána, a to v jakékoliv formě, jakýmkoliv způsobem, elektronicky, mechanicky, kopírováním, nahráváním apod. bez předchozího písemného souhlasu vydavatele. Záměrem všech přispěvovatelů je pouze zprostředkování informací všeobecné povahy, které vám mohou být nápomocny při vašem hledání emocionální a duševní rovnováhy. V případě, že použijete jakoukoliv informaci z této knihy pro sebe, což je vaše přirozené právo, nepřebírají přispěvovatelé a vydavatel žádnou zodpovědnost za vaše činy.
Copyright © 2010 by Sian Beilock Původně vyšlo jako CHOKE: WHAT THE SECRETS OF THE BRAIN REVEAL ABOUT GETTING IT RIGHT WHEN YOU HAVE TO; Free Press, a Division of Simon & Schuster Inc. Foto na obálce © crestock.com Překlad © Bronislava Grygová, 2014 © Nakladatelství ANAG, 2014 ISBN 978-80-7263-876-5
OBSAH ÚVOD 7
kapitola jedna 13 PROKLETÍ ODBORNOSTI
kapitola dvĚ 39 JAK NATRÉNOVAT ÚSPĚCH
kapitola tŘi 63 MÉNĚ NĚKDY ZNAMENÁ VÍCE PROČ NENÍ CVIČENÍ PREFRONTÁLNÍHO KORTEXU VŽDYCKY PROSPĚŠNÉ
kapitola ČtyŘi 88 ROZDÍLY V USPOŘÁDÁNÍ MOZKU DANÉ POHLAVÍM SEBENAPLŇUJÍCÍ SE PROROCTVÍ?
kapitola pĚt 114 JAK TOTÁLNĚ ZKAZIT TEST PROČ, KDYŽ JSME VE ŠKOLE VYSTAVENI TLAKU, NASTANE BLOK
kapitola šest 142 LÉČENÍ BLOKU
kapitola sedm 168 BLOK POD TLAKEM OD GREENU AŽ PO JEVIŠTĚ
kapitola osm 196 JAK NAPRAVIT SELHÁNÍ VE SPORTU I JINDE ANTIBLOKOVÉ METODY 3
OBSAH
kapitola devĚt 220 BLOK VE SVĚTĚ PODNIKÁNÍ
epilog 243 ŘÍM NIKDY NEZAPOMENE PODĚKOVÁNÍ 247 O AUTORCE 249 POZNÁMKY 250 REJSTŘÍK 268
4
kapitola jedna
PROKLETÍ ODBORNOSTI Ruská tenistka Dinara Safina dosáhla ve světovém tenise poměrně velkého úspěchu. Tato třiadvacetiletá hráčka sehrála v grandslamových turnajích dva čtvrtfinálové zápasy, dva semifinálové a třikrát hrála ve finále. V roce 2009 byla dokonce světovou jedničkou WTA. Ale navzdory sedmi zápasům v závěrečných kolech Safina dosud nedosáhla ani na jeden z grandslamových titulů. Pro reputaci tenisty je podstatné vyhrávat mistrovské zápasy. I když jste podle bodů třeba nejlepším hráčem na světě, pokud to nedokážete prodat, když je to důležité, začnou o vás mluvit jako o někom, kdo má „blok“. A když ukážete, že nejste konzistentním hráčem, lidé vám přestanou fandit. Dokonce přestanete fandit sami sobě i vy. „Vyvíjím na sebe příliš velký tlak,“ poznamenala Safina po překvapivě rychlém vyřazení ve třetím kole na U. S. Open v roce 2009. Kdykoliv Dinara Safina vstoupí na kurt, ať už jde o významný titul, nebo ne, tohle má ona (a všichni ostatní) na mysli. Mým úkolem je pomáhat lidem vyhnout se těmto typům selhání. Dnes mě pozvali, abychom promluvila na setkání firmy Fortune 500, které se koná v prestižním středisku Roberta Redforda Sundance Resort v horách ve státě Utah. Prezidentka společnosti pozvala všechny viceprezidenty na dva dny „brainstormingu“ věnovaného tomu, jak rekrutovat nejlepší a nejchytřejší pracovníky a pomoci jim dosahovat co nejlepšího výkonu za těch nejstresovějších podmínek. V podstatě jsem přijela do Utahu pomoci viceprezidentům, aby se jejich zaměstnanci (i oni sami) nedali cestou Dinary Safiny. 13
ZBAVTE SE TRÉMY
Jak jsem již zmínila, naši paměť (a úkoly, které plníme) můžeme zhruba rozdělit na explicitní a procedurální. Explicitní paměť využíváme při činnostech, jako je například sčítání, rozvažování nad složitým tématem s klientem anebo vzpomínání na to, co bylo řečeno v ostré hádce, kterou jste měli minulý týden s kolegou. Procedurální paměť se zapojí, když se napřahujeme ke golfovému úderu, skáčeme dvojitého axela anebo manipulujeme s mobilním telefonem. Protože rozdílné dovednosti jsou spjaty s rozdílnými typy paměti, odpověď na otázky, proč lidé nepodávají nejlepší výkon a co proti tomu dělat, „nepadne všem“. Rozhodla jsem se, že nejprve své posluchače seznámím s blokem, k němuž dochází ve školním prostředí. Jakýkoliv poznatek týkající se toho, proč lidé zažívají blok, posune naše chápání lidského jednání o kousek dál. Přesto varuji své čtenáře, že porozumění jevu, kterému říkáme blok, a tomu, co lze dělat, abychom se ho vyvarovali ve vlastní práci či oboru naší činnosti, vyžaduje pohled na výsledky bádání v mnoha rozdílných oblastech lidského konání – od školních tříd až po zasedací místnosti velkého podniku a ještě dál. KVALIFIKOVANÉ SELHÁNÍ
Johann Carl Friedrich Gauss (1777–1855) byl německý badatel a matematik známý svým podílem na teorii zabývající se vlastnostmi celých čísel a ve statistice. Jako předčasně vyspělý mladík učinil mnohé ze svých matematických objevů už v raném věku. Když mu bylo čtyřiadvacet let, publikoval knihu Disquisitiones Arithmeticae, která obsahovala některé z nejbrilantnějších matematických teorií své doby. Gauss byl nepochybně výjimečným matematikem, ale důvod, proč se o něj zajímám, spočívá v tom, že v naší laboratoři učíme studenty něco z jeho matematiky, abychom zjistili, kdo z nich zapomene, co se naučil, když budou podrobeni stresující zkoušce. Jednou z matematických teorií, kterou Gauss vypracoval, je systém aritmetiky, který nazval modulární aritmetikou (v naší laboratoři mu říkáme „mod math“). Jako badatelé máme tento matematický úkol v oblibě, protože většina studentů se s ním nikdy předtím nesetkala. Lidé samozřejmě mají zkušenosti s typy výpočtů, které jsou potřebné k vyře24
PROKLETÍ ODBORNOSTI
Jako většina mých posluchačů se i viceprezidenti, kterým jsem vylíčila naše manipulování s nátlakem, zděsili, protože se identifikovali s testovanými studenty. Ale řekla jsem jim také, že jakmile studenti dokončí test, oznámíme jim, že náš scénář vytvoření stresové situace byl falešný a peníze dostane každý – bez ohledu na to, jak se jim doopravdy dařilo. Asi si dokážete představit, že studenti jsou naštvaní kvůli tomu, že jsme je podvedly, ale my jim vysvětlujeme, že abychom mohly studovat vliv napjaté situace při testování, musíme v naší laboratoři vytvořit vysoce stresující prostředí. Jen pak můžeme vyvinout metody psaní testů a jejich procvičování, které odstraní negativní dopad tlaku. Většina studentů účastnících se našeho výzkumu už zažila chvíli, kdy pracovali pod psa, takže se obvykle upřímně zajímali o náš výzkum a výsledky. Samozřejmě žádný student si nestěžoval na to, že z naší laboratoře odkráčí o dvacet dolarů bohatší. Typy nátlaku, které používáme v naší laboratoři, jsou „v tlakovém hrnci dnešního světa“ zcela běžné. Peníze, které studentům nabízíme, budou-li úspěšní v matematickém testu, jsou jako stipendium, které mohou získat, uspějí-li při skutečných testech či na hřišti. Hrozba hodnocení na základě sledování videonahrávek také představuje hodnotící situace reálného světa – výsledky testů posuzují rodiče, učitelé a vrstevníci a výkony sportovců se hodnotí medailemi na olympijských hrách. Ovšem úroveň nátlaku, který používáme v naší laboratoři, se ani zdaleka neblíží velikosti stresu, kterému jsou lidé vystaveni v reálných každodenních vyhrocených situacích. Přesto má určité velmi zajímavé dopady. Výkon testovaných studentů v matematice se pod tlakem zhoršil. Nejzajímavější ovšem bylo to, kdo vykazoval při práci pod tlakem nejvyšší pokles výkonnosti. Mezi posluchači viceprezidenty vstal John – manažer, který sám vynalezl trik, jak přesně odhadnout potřeby svých zaměstnanců – a promluvil: „Moje dcera byla loni jedinou studentkou v osmé třídě, která dostala za každý domácí úkol z matematiky jedničku. Přesto nikdy svůj výkon nedokázala zopakovat při testech. Jako by jí tlak zabránil použít to, co umí. Vsadím se, že v té vaší studii to byli také ti nejchytřejší žáci, žáci, kteří toho možná věděli hodně, ale pod tlakem jejich výkon
27
ZBAVTE SE TRÉMY
klesl.“ Ostatní kolem něho pokyvovali hlavami, někteří souhlasně a jiní skepticky. Ve skutečnosti naše zjištění opravdu ukazují, že John měl svým způsobem pravdu. Dosud jsem totiž svým posluchačům neřekla, že v jiné studii jsme společně s Marci shromáždily měření kapacity pracovní paměti všech testovaných subjektů. Budeme se tomu věnovat podrobněji v dalších kapitolách, pro tuto chvíli chápejte svou pracovní paměť jako svou kognitivní koňskou sílu. Pracovní paměť je umístěna v prefrontálním kortexu a odráží schopnost podržet krátkodobě informaci v paměti. Jde však o mnohem více než jen o skladování informací na počítačovém harddisku. Pracovní paměť zahrnuje také schopnost podržet informace v mysli (a ochránit je před zmizením), zatímco se současně věnujeme něčemu jinému. Například pracovní paměť vstupuje do hry, když se snažíte zapamatovat si adresu restaurace, do níž máte namířeno, a současně čtete textovku od přítele, s nímž se máte na obědě setkat. Proč nás zajímá pracovní paměť studentů? Několik studií prokázalo, že rozdíly v pracovní paměti mezi lidmi zodpovídají za padesát až sedmdesát procent individuálních rozdílů ve schopnosti abstraktního uvažování nebo nestabilní inteligence.6 Zkrátka, pracovní paměť je jedním z hlavních stavebních bloků IQ. POSUZOVÁNÍ PRACOVNÍ PAMĚTI
Test, který jsme já a Marci použily k posouzení pracovní paměti studentů (neboli jejich kognitivní koňské síly), skutečně zjišťuje schopnost udržet informace bezpečně v paměti, i když může být pozornost dané osoby odvedena k nějakému jinému úkolu či cíli. Podobně jako při snaze zapamatovat si adresu restaurace a číst u toho textovou zprávu, i v našem testu byly osoby požádány, aby si zapamatovaly seznam písmen a současně četly nahlas řadu vět. Při přesném hodnocení obecné kognitivní koňské síly lidí nezáleží příliš na tom, co lidé udržují v mysli, jde jen o to, abychom byli schopni změřit jejich schopnost uchránit tyto informace před ztrátou, zatímco dělají současně něco jiného.
28
PROKLETÍ ODBORNOSTI
PARIETÁLNÍ LALOK FRONTÁLNÍ (PŘEDNÍ) LALOK
OKCIPITÁLNÍ (TÝLNÍ) LALOK TEMPORÁLNÍ (SPÁNKOVÝ) LALOK
Mozkové laloky. Prefrontální kortex je přední část mozku uschovaná ve frontálních lalocích.7
Dám vám poněkud detailnější příklad. V jednom úkolu, kterému se říká Reading Span8, je osoba požádána, aby přečetla – nahlas – následující věty, které se postupně objevují na monitoru počítače: Odpoledne, když je teplo a svítí sluníčko, se rád(a) procházím po lese. ? F Farmář přivezl hrozny vína spícímu medvědovi. ? E Správce obory pozoroval na nebi orla. ? D Ten člověk usoudil, že něco lehkého mu po cestě jídelním vlakem příjde vhod. ? R Po práci jde tato žena vždycky na oběd domů. ? B 29
ZBAVTE SE TRÉMY
Legendární řecký filozof Archimedes byl možná prvním, kdo ukázal, jaká síla se skrývá v tom, když se udělá krok zpátky. Když ho požádali, aby ověřil, zda byla nová koruna pro krále Hieróna II. zhotovena ze zlata, dostal se Archimedes pod velký tlak. Nehrozilo mu, že ho nepřijmou na univerzitu anebo že přijde o turnajový titul, když neuspěje, ale byla tu velká pravděpodobnost, že přijde o život. Je jasné, že Archimedes nemohl korunu roztavit ani rozbít, aby zjistil, z jakého materiálu je vyrobena, protože tím by ji zničil. A protože koruna měla nepravidelný tvar vavřínového věnce, neměl k dispozici ani žádný předmět podobného tvaru, s nímž by ji mohl porovnat. Nevěděl si rady, nevěděl, jak problém s korunou vyřešit, a odpověď nenašel, dokud se na svůj úkol nepodíval s odstupem a nepřestal na něj úplně myslet. Když se šel Archimedes jednoho dne koupat, všiml si, že hladina vody ve vaně stoupla, když do ní vlezl. Napadlo ho, že by mohl použít objem vody vytlačené nějakým objektem (ať už jím samotným, nebo korunou) k určení objemu tohoto objektu. Pak už bylo snadné dělit hmotnost koruny jejím objemem, a tak určit hustotu – což pomohlo Archimedovi zjistit, zda má v sobě koruna husté zlato či méně husté stříbro. Samozřejmě že v ní bylo stříbro. Podle pověsti byl prý Archimedes svým „aha“ okamžikem tak nadšený, že se poté, co vylezl z vany, zapomněl obléct, běhal po ulici nahý a křičel „Heuréka!“ Podívat se na věc s odstupem spíše než se hnát plnou parou vpřed, když máte před sebou úkol, který vyžaduje značnou dávku pracovní paměti, může být klíčem k jeho úspěšnému splnění. Podívat se na věci s odstupem může být také klíčové pro vyřešení problémů, které vyvstanou poté, co dokončíte bezprostřední Když děláte něco, co vyžaduje velký stresující úkol. Schopnost plnit složité úkoly časem ochabuje – stejně objem pracovní paměti, podívejte jako se sval unaví cvičením. Ve skuse nejprve na tuto věc s odstupem. tečnosti se glukóza (která je primárním zdrojem energie pro tělesné buňky, včetně mozkových neuronů) spotřebovává, vydáváte-li neustále úsilí na složité myšlenkové a rozumové pochody. Pokud si nedopřejete čas na to, abyste své zdroje doplnili, váš výkon, ať už budete dělat cokoliv, může značně utrpět.
34
kapitola tŘi
MÉNĚ NĚKDY ZNAMENÁ VÍCE PROČ NENÍ CVIČENÍ PREFRONTÁLNÍHO KORTEXU VŽDYCKY PROSPĚŠNÉ Sara vyrůstala na úpatí hor v kalifornském Oaklandu, v prostorném domě, který její rodina přímo zbožňovala, v tiché slepé ulici s okouzlujícím výhledem na San Francisco Bay. Ačkoliv Sařina rodina svůj domov milovala, v létě předtím, než Sara nastoupila do sedmé třídy, se přestěhovala o několik mil jižněji, do Piedmontu. Stěhování mělo jediný a prostý důvod: tamní školy. Pokud nežijete v oblasti San Francisco Bay, pravděpodobně jste o Piedmontu nikdy neslyšeli – ani o jeho školském systému. Je to proto, že Piedmont tvoří malá „ospalá“ komunita s přibližně jedenácti tisíci obyvatel, která je ze všech stran obklopena Oaklandem. Ačkoliv je Oakland s Piedmontem geograficky provázán, v mnoha ohledech nemohou být tato dvě města odlišnější. Zaprvé, průměrná cena domu v Piedmontu je zhruba třikrát vyšší než v Oaklandu. Hlavním důvodem tohoto cenového rozdílu je školský systém obou měst. Školy v Piedmontu jsou skoro na samé špici všech státních škol v Kalifornii, zatímco oaklandské školy se pohybují kdesi u samého dna. Když si lidé kupují v Piedmontu dům, neplatí jen za místo, kde budou žít, ale také za privilegium, že mohou posílat své děti do vynikajících škol. Je jasné, že pro Sařiny rodiče byla škola hlavním určujícím prvkem jejího studijního úspěchu. Jak jsme poznali v kapitole 2, trénink a cvičení mají nesporně svůj význam. Nicméně, i když je nepopiratelně prospěšné, pokud se člověku dostane kvalitního vzdělání, musíte se ptát, nakolik 63
ZBAVTE SE TRÉMY
je úspěch ovlivňován prostředím. Stejně jako Sařini rodiče utratí i jiní lidé tisíce dolarů za to, aby se přestěhovali do podnětnějšího prostředí a jejich děti mohly navštěvovat kvalitní státní školy, jiní zase platí vysoké poplatky za prvotřídní soukromé školy. Ne každý si však může dovolit bydlet v tom „správném“ školním okrsku anebo „vypláznout“ peníze za soukromou školu, a v důsledku toho získávají různé děti vzdělání rozdílné kvality. Kdyby bylo vzdělání jediným předznamenáním studijních úspěchů, očekávali bychom, že po maturitě v Piedmontu se Sara dostane na špičkovou univerzitu Ivy League, zatímco její kamarádi, které nechala v Oaklandu, půjdou na mnohem méně prestižní školy. To se však nestalo. Po střední škole šla Sara na Chico State University, což je méně akademicky založená instituce než Stanford nebo Berkeley, kam se zapsalo několik jejích spolužáků z Oaklandu. Takže vlivem prostředí nelze vysvětlit všechno. Stejně jako jsou někteří lidé vysocí a jiní malí, lišíme se také kognitivními schopnostmi, které jsme zdědili. Tato odlišnost – společně s prostředím – může ovlivnit to, po jaké akademické cestě se dáme. Musíme však podotknout, že ačkoliv Sara nebyla ve své piedmontské třídě nikdy na špici a nešla ani na jednu z těch nejlepších univerzit, neovlivnila tato skutečnost nepříznivě její úspěch v zaměstnání. Dnes je Saře okolo pětatřiceti let a je z ní úspěšná podnikatelka, spoluzakladatelka a generální manažerka prominentní reklamní agentury se sídlem v oblasti San Francisco Bay. Její agentuře se často dostává chvály za kreativní kampaně a neotřelý styl reklamy a dostává více práce, než je schopna zvládnout. Téměř podle všech měřítek je Sara skutečně úspěšnou ženou. MYŠLENÍ MIMO „ZABĚHNUTÉ KOLEJE“
Sara měla ve škole ráda většinu předmětů, ale nikdy nepřišla na chuť matematice. Odříkávání malé a velké násobilky anebo nekonečná řešení algebraických rovnic nebylo zrovna jejím šálkem čaje. Naštěstí v hodinách matematiky na nové Piedmontské střední škole měla to štěstí, že větší část výuky se věnovala spíše logickým hádankám než psaní vzorečků či recitování jízdních řádů. Jejímu učiteli o něco šlo. Věděl, že dobrá 64
JAK TOTÁLNĚ ZKAZIT TEST
Hráči odpovídají na otázky jako například:20 1. Prohlédněte si řadu čísel níže. Jaké číslo by mělo následovat? 8 4 2 1 ½ ¼ ? 2. Předpokládejme, že první dvě tvrzení jsou pravdivá. Je poslední tvrzení: Chlapci hrají baseball. Všichni hráči baseballu nosí čapky. Chlapec má čepici. 1. pravdivé 2. nepravdivé 3. nelze určit 3. Papírový blok stojí 21 centů. Kolik stojí čtyři bloky? 4. Kolik z následujících pěti dvojic je přesnými duplikáty? Nieman, K. M.
Neiman, K. M.
Thomas, G. K.
Thomas, C. K.
Hoff, J. P.
Hoff, J. P.
Pino, L. R.
Pina, L. R.
Warner, T. S.
Wanner, T. S.
5. OPAK / PROTIKLAD Mají tato slova 1. podobný význam 2. opačný význam 3. ani podobný ani opačný význam 6. Jeden z obrazců níže je od ostatních velmi odlišný. Který?
1
2
3
137
4
5
ZBAVTE SE TRÉMY
7. Vlak jede rychlostí 600 cm za 1/5 sekundy? Jakou vzdálenost ujede při této rychlosti za tři sekundy. 8. Provaz se prodává za 0,10 dolaru za metr. Kolik metrů provazu si koupíte za šedesát centů? 9. Devátý měsíc v roce je: 1. říjen 2. leden 3. červen 4. září 5. květen 10. Které číslo představuje nejmenší množství? 7 0,8 31 0,33 2 11. Při sázení článku o 48 000 slovech se sazeč rozhodl použít písmo dvou velikostí. Při použití většího písma obsahuje strana 1 800 slov. Při použití menšího písma bude na stránce 2 400 slov. Časopis přidělil článku celkem 21 plných stran. Kolik stránek musí být vysázeno menším písmem? 12. Počet hodin denního svitu a noci v ZÁŘÍ se téměř rovná počtu hodin denního svitu a noci v měsíci: 1. červnu 2. březnu 3. květnu 4. listopadu 13. Tři lidé se rozhodnou založit firmu a dohodnou se, že zisk budou dělit rovným dílem. X investuje 9 000 dolarů, Y investuje 7 000 dolarů, Z investuje 4 000 dolarů. Pokud zisk činí 4 800 dolarů, o kolik méně dostane X ve srovnání s tím, kolik by dostal, kdyby se zisk dělil podle výše investovaných peněz? 14. Pokud jsou první dvě tvrzení pravdivá, poslední je: Tom pozdravil Beth. Beth pozdravila Dawna. Tom nepozdravil Dawna. 1. pravdivé 2. nepravdivé 3. nelze určit 15. Chlapci je 17 let a jeho sestře dvakrát tolik. Až bude chlapci 23 let, kolik let bude jeho sestře? Odpovědi: (1) 1/8 (2) pravdivá (3) 84 centů (4) 1 (5) 3 (6) 4 (7) 300 metrů (8) 6 metrů (9) září (10) 0,33 (11) 17 (12) březen (13) 560 dolarů (14) nelze určit (15) 40 let
138
LÉČENÍ BLOKU
Zde podáváme souhrn nástrojů, o nichž jsme se až dosud zmínili a které by vám mohly pomoci k tomu, abyste podali svůj nejlepší výkon. K tomu přidáváme ještě několik tipů navíc, jež vám ve stresujících situacích pomohou podávat výkon odpovídající vašim schopnostem: Tipy, jak být úspěšný i ve stresující situaci: Upevněte svou sebeúctu. Před velkým testem či prezentací si dopřejte několik minut a zapište si něco o svých zájmech a aktivitách. Takové psaní vám pomůže posílit pocit sebeúcty. Znovu se ujistěte o tom, kdo jste, zejména pochybujete-li o svých schopnostech. Posílí to vaši sebedůvěru a výkon. Podrobně popište, jakou komplexní osobností jste. Před důležitou zkouškou věnujte pět minut malování diagramu, v němž zachytíte vše, co z vás dělá mnohostranného jedince. Toto cvičení vám pomůže pochopit, že výsledek tohoto jediného testu vás nijak nedefinuje, a tak se zbavíte části stresu. Pište o svých obavách. Když věnujete deset minut tomu, abyste si zapsali, čeho se bojíte v souvislosti s prezentací či testem, které vás čekají, může to zmírnit úzkost a pochybnosti objevující se často v zátěžových situacích. Zbavte se starostí meditací. Můžete svůj mozek vytrénovat tak, aby neulpíval na negativních myšlenkách, ale naopak je rozpoznal a zbavil se jich. Meditační trénink vám může pomoci zmobilizovat veškeré kognitivní schopnosti a využít je při řešení úkolu. Myslete jinak. Přemýšlejte o sobě způsobem, který podtrhuje vaše schopnosti uspět. Například místo toho, abyste mysleli na to, že patříte k pohlaví či rasové skupině, o které se neprávem stereotypně tvrdí, že neumí matematiku, uvědomte si, že máte nástroje k tomu, abyste excelovali – možná studujete na prestižní univerzitě anebo se vám dařilo ve škole v minulosti. Zaměřte se na své kladné stránky, jež pomohou změnit špatný výkon v dobrý. Přehodnoťte své reakce. Když se vám pod tlakem potí dlaně a srdce tluče jako o závod, uvědomte si, že tyto fyziologické reakce se objevují i za mnohem příjemnějších okolností, třeba když potkáte svou životní lásku. Jste-li pod tlakem a pokud dokážete interpretovat tělesné reakce pozitivně („jsem na test pořádně natěšený“) spíše než negativně („jsem strachy bez sebe“), možná vyladíte své tělo tak, aby vám přineslo výhodu.
165
ZBAVTE SE TRÉMY
MIMIKRY
Jak jinak udělat při pohovoru dobrý dojem? V předešlých kapitolách jsme se zabývali tím, jak to, že zkušení sportovci dovedou předvídat jednání druhých. Protože zkušeným lidem běží – v jejich mozku – simulace toho, co dělají ostatní, dokážou zareagovat ještě předtím, než jejich soupeř akci dokončí. Už jsme zde hovořili o systému zrcadlení. Jde o myšlenku, že část stejných nervových obvodů zapojených do činnosti je také využívána pro vnímání a chápání. Jestliže sportovci vidí někoho jiného provádět nějakou činnost, sami vyvolají vlastní motorické schopnosti, které přehrávají tutéž činnost v jejich hlavě. Proto tito sportovci skrytě vědí, jak tato činnost pravděpodobně dopadne – a to ještě předtím, než ji protivník dokončí. Kupodivu jednou z cest, jak vyvolat v jiných lidech pozitivní pocity o vás, je chovat se tak jako oni, a to se vztahuje k systému zrcadlení. Je to jednoduché: když vy a váš tazatel děláte stejné pohyby, budete s ním spíš schopni jednat hladce a bez problémů, protože vaše motorické systémy běží stejně. Když váš tazatel dá ruce křížem a vy uděláte totéž, váš protějšek spíš pochopí, co děláte, protože dokáže „odrážet“ vaše akce svým vlastním motorickým repertoárem.3 A když se nám zdá, že jsme s někým v souladu, máme ho raději. Psychologové Tanya Chartrand a John Bargh pracovali na New York University, když objevili fenomén mimikry.4 Nazvali ho efekt chameleona – podvědomě často napodobujeme postoje, manýry, výraz obličeje a jiná chování partnerů, s nimiž jednáme, a často to vyvolává kladné pocity. Aby ukázali efekt chameleona v praxi, pozvali Bargh a Chartrand do své laboratoře studenty NYU a přiměli je, aby se zapojili do činnosti podobné pohovoru, kdy spolu jednají dva lidé tváří v tvář. Lidé střídavě popisovali různé barevné fotografie vystřižené z časopisů Time, Newsweek a Life. Studenti věděli, že badatelé chtějí vyvolat podněty pro test, který by – podobně jako Rorschachův test – umožnil nahlédnout do osobnosti a motivací klinických populací. Údajně byli nejprve vybráni k popisu fotografií vysokoškoláci a teprve potom vědci vyzvali lidi s určitými patologickými rysy (jako je deprese, mánie apod.), aby do stejných fotografií projektovali své myšlenky. 224
BLOK VE SVĚTĚ PODNIKÁNÍ
MYSLETE NA TO, CO CHCETE ŘÍCT, NIKOLIV NA TO, CO NEŘÍKAT
Když šla Sheila na pohovor, kde se ucházela o místo nižšího manažera v jedné reklamní společnosti, nebyla viditelně nervózní. Musela však přiznat, že neměla pocit, jako by někoho oslnila, když jí kladli velmi obtížné dotazy. Jedním důvodem byly obavy, aby nevyhrkla něco, co říct nechtěla: nějakou poznámku o tom, co má tazatel na sobě, anebo nějakou důvěrnou informaci o firmě, kterou se dozvěděla. Sheila se snažila svou mysl od těchto věcí odpoutat, ale měla neustále pocit, že se nedokáže soustředit, protože stále myslí na to, aby nemyslela. Sheila dělala přesně to, co dělat neměla. Když máte sklenici červeného vína a uvědomíte si, že kráčíte na večírku po zbrusu novém bílém koberci hostitelky, to, že si v duchu řeknete „nesmím to rozlít“, může vést právě k opaku toho, co si přejete. Když se snažíte na něco nemyslet, může to vést k tomu, že vás budou napadat právě ty myšlenky, kterých se snažíte vyvarovat. Daniel Wegner, psycholog z Harvardské univerzity, věnoval velkou část své kariéry výzkumu, jak dochází k tomu, že právě ty myšlenky a činy, kterých se lidé chtějí vyvarovat, se nakonec projeví. Wegner soudí, že když se snažíme na něco nemyslet, jde vlastně o současnou funkci dvou procesů. Je tu vědomý proces, který se soustředí na hledání nějakého jiného tématu, na nějž bychom se mohli soustředit. A pak je tu také podvědomé hledání oné nechtěné myšlenky, jehož účelem je najít nedostatky v naší schopnosti vyškrtnout tuto nechtěnou myšlenku z mysli.7 Dohromady tyto dva procesy pomáhají lidem vyhýbat se tématům, na která se nechtějí zaměřit, a většinou se to lidem docela daří. Ovšem všechno je jinak, když se ocitneme pod tlakem. Tlak na odvedení dobrého výkonu často atakuje prefrontální kortex – samotný zárodek vědomého procesu vyhledávání nového tématu. Jsme-li ve stresující situaci, tvrdí Wegner, pracuje jen podvědomý proces, čili proces, jehož úkolem je najít tu věc, na niž se nechceme soustředit. Výsledkem je, že s největší pravděpodobností vyhrkneme přesně to, co se snažíme nevyslovit, anebo uděláme pohyb, kterému se chceme vyhnout. Snaha nepřemýšlet o něčem při stresujícím pohovoru může být tou nejhorší věcí, kterou uděláte.
227
ZBAVTE SE TRÉMY Stává se to každému. Celé dny, týdny, ba dokonce roky se připravujete na svůj den „D“, kdy konečně ukážete, co ve vás je – ve škole, v zaměstnání, ve sportu – ale když ten veliký okamžik nadejde, nic se nedaří. Dr. Sian Beilock, odbornice v oblasti psychologie a nervového systému, odhaluje v knize Zbavte se trémy nová zjištění, proč se tak často dopouštíme chyb, když nám jde o hodně. Co se děje v našem těle a mozku, když prožíváme úzkost z obávané zkoušky? Autorka zkoumá, jak pozornost a pracovní paměť řídí naše jednání, jak spolu zkušenost, trénink a vývoj mozku vcházejí do interakce a utváří naše schopnosti a jak stres všechny tyto faktory ovlivňuje. Vrhá nové světlo na skutečnosti, které bychom nečekali – například proč jsou ti, kdo podávají nejlepší výkon, současně nejnáchylnější k tomu, aby se pod tlakem zablokovali. Poukazuje na překvapivé podobnosti mezi tím, jak prožívají blok umělci, studenti, sportovci a podnikatelé, a nabízí řešení, která povedou k úspěchu, právě když to nejvíc potřebujeme. O autorce SIAN BEILOCK patří k nejznámějším odborníkům, kteří se zabývají neurologickými pochody skrytými za „blokem pod tlakem“. Je docentkou psychologie na University of Chicago. Získala titul bakaláře v oboru kognitivních věd na University of California, San Diego, v roce 1977, a Ph.D. v oborech kineziologie (sportovní psychologie a motorické učení) a psychologie (kognitivní psychologie) na Michigan State University v roce 2003.
www.anag.cz
