Seznam platných vědeckých jmen a doporučených českých názvů a kategorií významných druhů ryb pro akvakulturu a rybolov v České republice
Lukáš Kalous & Miloslav Petrtýl Katedra zoologie a rybářství, Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129 16521 Praha 6 – Suchdol email:
[email protected] tel: +420608567521
Výzkumná zpráva zpracovaná v rámci projektu Technologické agentury České republiky č. TD010045 s názvem: „Numerická a funkční analýza sektoru akvakultury, včetně rekreačního rybářství, zaměřená na zvýšení konkurenceschopnosti České republiky a zlepšení stavu vodních ekosystémů“.
Úvod Druhy ryb jsou definovány jednoznačně svými vědeckými jmény, která jsou vázána pravidly zoologické nomenklatury (ICZN, 1995). Existuje několik databází, jako je Fishbase (Froese & Pauly, 2013) či Catalog of fishes (Eschmeyer, 2013), které kontinuálně zaznamenávají změny v nomenklatuře ryb sledováním vydávaných vědeckých publikací v celém světě. Tyto databáze se dají považovat za referenční, jsou vzájemně propojené a díky jejich bezplatnému přístupu na internetu jsou, nejen ve vědeckých kruzích, také široce rozšířené. České zoologické názvosloví se od vydání knihy „Soustava a jména živočichů“ (Kratochvíl & Bartoš, 1954) stále více čí méně drží myšlenky, že v češtině by měla být vybudována národní kopie “Linnéovy soustavy živočichů” tedy jakýsi překlad vědeckých jmen do Češtiny (Komárek, 1995). České vědecké názvosloví vytváří paralelní strukturu, která má svá vlastní pravidla i komisi (Ducháč, 2000). Je nepochybné, že je ku prospěchu srozumitelnosti, mít pro živočichy české názvy. Je také dobré být připraven, tedy mít jméno i pro druhy, které se mohou dostat do zájmu širší veřejnosti, která obvykle české názvy vyžaduje (Gaisler, 1995). Autoři Hanel a Novák (2000, 2001, 2002, 2004) již několik let zdárně vytváří české názvosloví rybovitých obratlovců, které je také reflektováno například na veřejně přístupném webu Biolib (Biological Library). Ačkoliv otázkou zůstává, zdali tisíce nových českých názvů ryb, bude někdy vůbec k něčemu, nevidíme důvod tuto aktivitu zpochybňovat a vítáme ji, protože vytváří podhoubí pro potenciální vznik nových praktických českých názvů. Na druhou stranu používání názvů ryb v praxi striktně podle paralelního „Linnéovského“ českého názvu je zbytečné a mnohdy i zavádějící či nepřesné. V případě, že vyvstává potřeba jednoznačného druhového určení, vždy existuje možnost druh označit vědeckým, nezpochybnitelným jménem. Problémem je, že ačkoliv by určení druhu mělo být vždy správné, nelze se v mnohých případech vyhnout zmíněným chybám a nepřesnostem. Některé druhy totiž nelze určit jednoznačně bez bližší morfologické či genetické analýzy, u ryb je navíc běžný výskyt hybridů a hybridních komplexů. Hybridizace je běžná u mnohých akvakulturně chovaných zástupců. Dogmatické chápání běžného názvu ryby v češtině jako ekvivalentu jeho vědeckého jména není proto v mnoha případech šťastné. Navíc, dvojslovný český název je u mnoha druhů nepraktický, příliš dlouhý a zbytečný. Nepraktičnost, se ve standardní komunikaci projevuje užíváním jednoslovných názvů pro jednotlivé běžné druhy a poměrně časté je vnášením chyb při uvádění úplného názvu ryby, tedy včetně druhového názvu a to proto, že není běžně v komunikaci používán. Mnohé analýzy zpracovávají data, která nevyžadují přesné druhové určení a především nejsou schopné garantovat správnost zdrojových dat. Následné vykazování určitého druhu, například v rybářských statistikách (rekreační rybolov, akvakultura), může být zavádějící, protože uvedené hodnoty mohou zahrnovat více druhů, hybridy a hybridní komplexy ne jen označený druh. Pro tyto účely byl vytvořen seznam doporučených názvů ryb, které striktně nepřekládají vědecký název druhu, ale vytváří kategorie v českém jazyce, které jsou jasně definované. Tento seznam zahrnuje ryby chované a lovené v Česku.
Metodika Platná vědecká jména ryb byla získána především z knih Handbook of European Freshwater Fishes (Kottelat & Freyhof, 2007), Fishes of the World (Nelson 2006). Dále pak z databází FishBase (fishbase, 2013) a z Eschmeyerova katalogu (Eschmeyer, 2013). České názvy ryb vychází z prací Fauna ČR a SR / Mihulovci a ryby 1 a 2 (Baruš & Oliva, 1995) a České názvy živočichů (Hanel L. & Novák J., 2000;2001; 2002, 2004) a databáze BioLib. Případné rozpory v českém názvosloví byly řešeny heuristickou metodou, kdy byl zvolen jednoznačný český název. Kategorie ryb byly zvoleny podle běžného používání názvů ryb v rybářsé praxi.
vědecké jméno
český název
Abramis brama (Linnaeus, 1758)
cejn velký
Acipenser baerii Brandt, 1869
jeseter sibiřský
Acipenser gueldenstaedtii Brandt & Ratzeburg, 1833
jeseter ruský
Acipenser ruthenus Linnaeus, 1758
jeseter malý
Acipenser stellatus Pallas, 1771
jeseter hvězdnatý
Ameiurus nebulosus (Lesueur, 1819)
sumeček americký
Anguilla anguilla (Linnaeus, 1758)
úhoř říční
Barbus barbus (Linnaeus, 1758)
parma obecná
Blicca bjoerkna (Linnaeus, 1758)
cejnek malý
Carassius auratus (Linnaeus, 1758)
karas zlatý
Carassius gibelio (Bloch, 1782)
karas stříbřitý
Chondrostoma nasus (Linnaeus, 1758)
ostroretka stěhovavá
Clarias gariepinus (Burchell, 1822)
keříčkovec červenolemý
Coregonus maraena (Bloch, 1779)
síh maréna
Coregonus peled (Gmelin, 1788)
síh peleď
Ctenopharyngodon idella (Valenciennes, 1844)
amur bílý
Cyprinus carpio (Linnaeus, 1758)
kapr obecný
Cyprinus rubrofuscus Lacepède, 1803
(koi) nemá oficiální český název
Esox lucius Linnaeus, 1758
Štika obecná
Hypophthalmichthys molitrix (Valenciennes, 1844)
tolstolobik bílý
Hypophthalmichthys nobilis (Richardson, 1845)
tolstolobec pestrý
Leuciscus aspius (Linnaeus, 1758)
bolen dravý
Leuciscus idus (Linnaeus, 1758)
jelec jesen
Leuciscus leuciscus (Linnaeus, 1758)
jelec proudník
Lota lota (Linnaeus, 1758)
mník jednovousý
Oncorhynchus mykiss (Walbaum, 1792)
pstruh duhový
Oreochromis niloticus (Linnaeus, 1758)
tilápie nilská
Perca fluviatilis Linnaeus, 1758
okoun říční
Rutilus rutilus (Linnaeus, 1758) Salmo salar Linnaeus, 1758 Salmo trutta Linnaeus, 1758
plotice obecná losos obecný pstruh obecný
Salvelinus fontinalis (Mitchill, 1815)
siven americký
Sander lucioperca (Linnaeus, 1758)
candát obecný
Scardinius erythrophthalmus (Linnaeus, 1758)
perlín ostrobřichý
Silurus glanis (Linnaeus, 1758)
sumec obecný
Squalius cephalus (Linnaeus, 1758)
jelec tloušť
Thymallus thymallus (Linnaeus, 1758)
lipan podhorní
Tinca tinca (Linnaeus, 1758)
lín obecný
Vimba vimba (Linnaeus, 1758)
podoustev říční
Tabulka 1: Vědecká jména hospodářsky významných druhů ryb a jejich ekvivalenty (české názvy)
Kategorie cejn
převládající druh Abramis brama Acipenser baerii
jeseter
může zahrnovat Ballerus ballerus hybridy s kaprovitými rybami Acipenser gueldenstaedtii Acipenser stellatus
Acipenser ruthenus
další zástupce rodu Acipenser a jejich hybridy Ameirus melas
Sumeček úhoř parma
Ameiurus nebulosus Anguilla anguilla Barbus barbus
cejnek
Blicca bjoerkna
karas
komplex Carassius gibelio
zlatý karas ostroretka keříčkovec
amur
Carassius auratus* Chondrostoma nasus Clarias gariepinus Coregonus maraena. Coregonus peled hybridi C. maraena a C. peled Ctenopharyngodon idella
kapr
Cyprinus carpio
koi kapr
Cyprinus rubrofuscus*
štika
bolen
Esox lucius Hypophthalmichthys molitrix Hypophthalmichthys nobilis hybridi H. molitrix a H. nobilis Leuciscus aspius
jesen
Leuciscus idus
Leuciscus leuciscus
mník
Lota lota
duhák tilápie okoun plotice pstruh siven candát perlín sumec tloušť
Oncorhynchus mykiss Oreochromis niloticus Perca fluviatilis Rutilus rutilus Salmo trutta Salvelinus fontinalis Sander lucioperca Scardinius erythrophthalmus Silurus glanis Squalius cephalus
hybridy a další druhy rodu Oncorhynchus další zástupce rodů Oreochromis a Tilapia
lipan
Thymallus thymallus
lín losos podoustev
Tinca tinca Salmo salar Vimba vimba
síh
tolstolobik
Barbus carpathicus Ballerus sapa hybridy dalších kaprovitých ryb Carassius carassius Carassius auratus Carassius langsdorfii hybridy s kaprovitými rybami a další hybridní komplexy C. batrachus další druhy rodu a jejich hybridy
hybridy s kaprovitými rybami Sander volgensis hybridy s kaprovitými rybami Leuciscus leuciscus
Tabulka 2: Doporučené kategorie (české názvy) ryb pro metaanalýzy, statistické vykazování v rybářství a případy, kdy není možné druh ryby jednoznačně určit. (*) ‐ okrasné formy
Diskuze a závěr Aktuální vědecká jména a jejich české ekvivalenty hospodářsky významných druhů ryb z pohledu rekreačního rybolovu a akvakultury jsou uvedené v tabulce 1. Tyto názvy lze však doporučit pro použití pouze v pracích, kde je možné garantovat skutečnou druhovou příslušnost zkoumaných ryb. Kategorie (názvy ryb) doporučujeme používat především při metaanalýzách, vyhodnocování primárních úlovkových dat i dat z produkčního rybářství a všude tam, kde není možné druh určit na úrovni současných determinačních technik (tabulka 2). Při tvorbě uvrdeného seznamu ryb byly zachovány původní jednoslovné názvy ryb, které jsou s ohledem na svoji délku praktičtější. Dále je uvedeno, co do příslušné kategorie za biologické entity patří (především druhy ryb). Vykazování například úlovků karasů pouze v kategorii karas, lze již v současnosti nalézt na stránkách ČRS (2013) a takovou aktivitu lze jen přivítat. Vykazování úlovků jako karas stříbřitý nebo karas obecný by bylo zavádějící s ohledem na problematiku tohoto rodu, viz například Rylková et al., (2013). Stejný argument platí i pro další druhy ryb jako jsou: jeseteři, cejni, síhové, tolstolobici a jelci. U mnohých druhů je použití druhové jména zcela zbytečné například kapr obecný, štika obecná, okoun říční, sumec velký atd. V tomto případě rodové jméno zcela jednoznačně definuje, o jaký druh ryby se ve vodách na území Česka bavíme. Extenzivním průzkumem na internetu, rozhovory s odborníky v oblasti rýbářství a zkušeností s praktickým používáním označení pstruha duhového, doporučujeme používat jendoslovný název kategorie duhák. Jsme si vědomi, že tento název může v současnosti vyvolat určitý odpor odboré veřejnosti, ale jsme přesvědčeni, že je lepší než současné používání názvu pstruh duhový. Jední z důvodů je, že v rodě Oncorhynchus, tedy u pacifických lososů, existuje více druhů, které se hospodářsky využívají, je pravděpodobné, že jsou v současnosti v České republice kromě pstruha duhového i hybridi a jiné druhy rodu Oncorhynchus. Trzení, že všichni duháci v České republice patří do druhu pstruh duhový (Oncorhycnchus mikiss) by bylo nesprávné a zavádějící. Učelem zmíněných katgorií názvů ryb, není českou zoologickou nomenklaturu zkomplikovat nebo zjednodušit, ale přiblížit ji skutečnosti.
Literatura: Baruš V., Oliva O. 1995. Mihulovci a ryby (1 a 2). Fauna ČR a SR. Academia, Praha. Biolib (2013): dostupné online na http://www.biolib.cz ČRS (2013): Český ryvbářský svaz, statistiky dortupné na: http://www.rybsvaz.cz /(11/2013) Ducháč, V. (2000): České zoologické názvosloví. Živa, 5: LXVIII.) Přístupné na http://web.natur.cuni.cz/nazv/ Eschmeyer, W. N., & Fricke, R. (2013). Catalog of Fishes electronic version. Available from: http://research. calacademy. org/research/ichthyology/catalog/fishcatmain. asp (2/ 2013). Froese, R., & Pauly, D. (2013). FishBase, 2013. World Wide Web electronic publication. Available at: http://www. fishbase. org, version (12/2013). Gaisler, J. (1995): Česko‐moravské klání o zoologické názvy /tentokrát ptáků/. Vesmír 74: 394 Hanel, L., Novák, J., (2000): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 1., sliznatky (Myxini), mihule (Cephalaspidomorphi), paryby (Chondrichthyes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 52 str. Hanel, L., Novák, J., (2001): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 2., nozdratí (Sarcopterygii), paprskoploutví (Actinopterygii), [chrupavčtí (Chondrostei), kostnatí (Neopterygii): kostlíni (Semionotiformes) ‐ bezostní (Clupeiformes)]. Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 64 str. Hanel, L., Novák, J., (2002): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 3., maloústí (Gonorynchiformes) ‐ máloostní (Cyprinoformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 120 str. Hanel, L., Novák, J., (2004): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 4., tetry (Characiformes), sumci (Siluriformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 172 str. Kratochvíl, J & Baroš, E. (1955): Soustava a jména živočichů. Nakladatelství ČSAV, Praha, 544 pp. Komárek, J. (1995): Vesmír 74: 225 Nelson, J. S. 1994. Fishes of the world. John Wiley and Sons, Inc. New York. 3rd edition. 600. Rylková, K., Kalous, L., Bohlen, J., Lamatsch, D. K., & Petrtýl, M. (2013). Phylogeny and biogeographic history of the cyprinid fish genus Carassius (Teleostei: Cyprinidae) with focus on natural and anthropogenic arrivals in Europe. Aquaculture 380: 13‐20
