Zemědělství, lesnictví a rybolov

Výstup projektu

Předvídání kvalifikačních potřeb (PŘEKVAP) Zpracoval: Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace Ministerstva práce a sociálních věcí

ODVĚTVOVÁ STUDIE

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Praha, 2015

Obsah 1. Vymezení odvětvové skupiny ................................................................... 3 2. Ekonomika a zaměstnanost odvětví ......................................................... 5 2.1.

PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA ................................................................................................ 5

2.2.

PRODUKTIVITA PRÁCE .............................................................................................................. 8

2.3.

PROPOJENOST S OSTATNÍMI ODVĚTVÍMI ....................................................................................... 9

2.4.

PŘESHRANIČNÍ TOKY PRODUKCE ............................................................................................... 10

2.5.

TECHNOLOGICKÁ ÚROVEŇ, VÝZKUM A VÝVOJ A INOVACE................................................................. 13

2.6.

TYPOLOGIE EKONOMIKY ODVĚTVÍ .............................................................................................. 15

2.7.

KLÍČOVÉ FAKTORY VÝVOJE A PERSPEKTIVY ODVĚTVÍ ....................................................................... 17

2.8.

VÝVOJ ZAMĚSTNANOSTI DO ROKU 2014 A PROJEKCE DO ROKU 2020 ................................................ 26

2.9.

PODNIKATELSKÁ ZÁKLADNA ODVĚTVÍ A NEJVÝZNAMNĚJŠÍ ZAMĚSTNAVATELÉ........................................ 30

2.10. REGIONÁLNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ...................................................................... 35

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly ......40 3.1.

VÝVOJ A STRUKTURA POVOLÁNÍ ................................................................................................ 40

3.2.

PROFESNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ODVĚTVÍ ......................................................................... 41

3.3.

VÝVOJ STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE STUPNĚ A OBORU VZDĚLÁNÍ.............................................. 43

3.4.

VZDĚLANOSTNÍ KONCENTRACE A EXKLUZIVITA ZAMĚSTNANÝCH ........................................................ 46

3.5.

ODVĚTVOVÁ MOBILITA: PŘÍCHODY DO ODVĚTVÍ A ODCHODY Z ODVĚTVÍ ............................................. 48

3.6.

VÝVOJ DEMOGRAF. STRUKTURY ZAMĚSTNANÝCH PODLE VĚKU A POHLAVÍ A ZMĚNA VZDĚLÁNÍ PODLE VĚKU . 52

4. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví............................................56 4.1.

SKUTEČNÁ A POŽADOVANÁ ÚROVEŇ VZDĚLÁNÍ ............................................................................. 56

4.2.

POŽADAVKY KLADENÉ NA PRACOVNÍ MÍSTO ................................................................................. 58

4.3.

VYUŽITÍ DOVEDNOSTÍ V PRÁCI .................................................................................................. 58

4.4.

ČTENÁŘSKÁ DOVEDNOST, NUMERICKÁ DOVEDNOST A SCHOPNOST ŘEŠIT PROBLÉMY .............................. 59

4.5.

ÚROVEŇ NÁROČNOSTI A VÝZNAM KOMPETENCÍ, ZNALOSTÍ A DOVEDNOSTÍ PRO VÝKON POVOLÁNÍ............. 60

4.6.

PRACOVNÍ HODNOTY A ORIENTACE ............................................................................................ 61

4.7.

POŽADAVKY NA KVALIFIKACI V NEJČASTĚJŠÍCH SKUPINÁCH POVOLÁNÍ V ODVĚTVÍ .................................. 63

5. Shrnutí ....................................................................................................66

Podrobný popis použité metodologie, vysvětlení kvalitativních i kvantitativních indikátorů a jejich způsob interpretace a využití cílovými skupinami, stejně jako použité datové zdroje, jsou v samostatné publikaci „Manuál pro využití informačního produktu Profily odvětví“.

1.

Vymezení odvětvové skupiny

Odvětví je vymezeno jako CZ-NACE sekce A - Zemědělství, lesnictví a rybolov (úroveň 1 klasifikace ekonomických činností). Tato sekce zahrnuje činnosti spojené s využíváním rostlinných a živočišných přírodních zdrojů. Patří sem činnosti jako pěstování zemědělských plodin, chov hospodářských zvířat, těžba dřeva a výroba jiných rostlinných a živočišných produktů v zemědělských podnicích nebo jejich získávání z volné přírody.

Podíl oddílů odvětví na zaměstnanosti (2014) CZ-NACE 01 02 03

Název

Podíl

Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti Lesnictví a těžba dřeva Rybolov a akvakultura

79,6% 19,0% 1,4%

Zdroj: ČSÚ Výběrové šetření pracovních sil

Podíl oddílů odvětví na hrubé přidané hodnotě (2014) CZ-NACE

Název

Podíl

01

Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti

65,6%

02

Lesnictví a těžba dřeva

33,7%

03

Rybolov a akvakultura

0,8%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů

Vymezení hlavních oddílů: CZ-NACE Oddíl 01 - Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje dvě oblasti činnosti - výrobu rostlinných produktů a výrobu živočišných produktů. Dále zahrnuje ekologické zemědělství a pěstování geneticky modifikovaných užitkových plodin a chov geneticky modifikovaných hospodářských zvířat. Oddíl zahrnuje kultury pěstované na volném prostranství i ve sklenících. Oddíl zahrnuje také poskytování služeb spojených se zemědělstvím a s lovem a odchytem divokých zvířat a činnostmi s tím spojenými. Skupina 01.5 (Smíšené hospodářství) tvoří výjimku ze základních pravidel určování hlavní činnosti. Při určování se zde vychází z toho, že v četných zemědělských podnicích je rostlinná a živočišná výroba v přiměřené rovnováze a jejich zařazení do jedné či druhé kategorie by bylo svévolné. Zemědělství nezahrnuje následné zpracování zemědělských produktů (zařazeno v oddílu 10 (Výroba potravinářských výrobků a krmiv) a oddílu 12 (Zpracování tabáku)), jež přesahuje stupeň přípravy pro primární trhy. Zahrnuje přípravu zemědělských produktů pro primární trhy.

Do zemědělství se dále nezahrnují polní stavební práce (např. terasování a odvodňování zemědělské půdy, příprava rýžových polí atd.), které zahrnuje sekce F (Stavebnictví), a činnosti nákupních družstev a odbytových sdružení, která se zabývají prodejem zemědělských produktů, zařazené do sekce G. Zemědělství nezahrnuje ani péči o krajinu a zachování krajiny, které patří do třídy 81.30. CZ-NACE Oddíl 02 - Lesnictví a těžba dřeva (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje produkci kulatiny a sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů jiných než dřeva. Vedle toho sem patří i lesnické činnosti vedoucí k produktům vyžadujícím pouze drobné opracování, jako je palivové dřevo, dřevěné uhlí nebo dřevo k průmyslovému použití (např. důlní výdřeva, dřevní hmota atd.). Tyto činnosti lze provádět jak v přírodních tak v uměle vysazených lesích. Tento oddíl nezahrnuje další zpracování dřeva, které začíná řezáním dřeva na pile a jeho hoblováním (oddíl 16). CZ-NACE Oddíl 03 – Rybolov a akvakultura (úroveň 2) Tento oddíl zahrnuje rybolov a akvakulturu, tzn. využívání rybářských zdrojů mořského, brakického nebo sladkovodního prostředí pro účely lovu nebo sběru ryb, korýšů, měkkýšů a jiných mořských organismů a produktů (např. vodních rostlin, perel, mořských hub atd.). Tento oddíl dále zahrnuje činnosti, které jsou běžně součástí výroby na vlastní účet (např. pěstování ústřic pro výrobu perel). Poskytování služeb spojených s rybolovem a akvakulturou v sladkých a mořských vodách je zařazeno do příslušných činností rybolovu a akvakultury. Tento oddíl nezahrnuje stavbu a opravy lodí a člunů (30.1, 33.15) a sportovní a rekreační rybolov (93.19). Vyloučeno je také zpracování ryb, korýšů a měkkýšů na lodích, není-li spojeno s rybolovem, a rovněž jejich zpracování v zařízeních na pevnině (10.20).

2.

Ekonomika a zaměstnanost odvětví

2.1. Produkce a přidaná hodnota Odvětví vytvořilo v roce 2013 produkci v hodnotě 173 mld. Kč (stálé ceny roku 2005). Hodnota produkce je v čase poměrně stabilní. V porovnání s rokem 2011 se jedná o mírný 4% pokles. Naproti tomu oproti letům 2005 a 2008 je produkce vyšší o zhruba 6 mld. Kč.

Vývoj produkce odvětví (mld. Kč ve stálých cenách roku 2005)

Celková produkce odvětví je chápána u tržních subjektů jako souhrn tržeb a u netržních subjektů jako souhrn nákladů. To znamená, že vždy zahrnuje také hodnotu vstupů (mezispotřebu), mezd a dalších nákladů, u tržních subjektů i marži. Přepočet do stálých cen se používá z důvodu odstranění cenových vlivů na daný ukazatel. Stálé ceny tak umožňují porovnávání ekonomických veličin v delším časovém období. V této kapitole se užívají data z Eurostatu z důvodu mezinárodní srovnatelnosti. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Výše hrubé přidané hodnoty odvětví v ČR (aproximující lépe výkon odvětví) v letech 2008, 2011 a 2014 byla nižší, než v roce 2005. V porovnání s vybranými zeměmi EU je patrné, že absolutní hodnota závisí nejen na výkonnosti, ale na velikosti ekonomiky, resp. daného odvětví. Hodnoty pro Německo a Polsko

jsou až několikanásobkem hodnoty vyprodukované v ČR. Z přibližně srovnatelných zemí vykazuje vyšší hodnoty Maďarsko a Rakousko, naopak nižší Slovinsko a Slovensko, i když Slovensko ČR zdatně dohání.

Vývoj hrubé přidané hodnoty odvětví ve vybraných zemích (mld. EUR ve stálých cenách roku 2005)

Zdroj: Eurostat – National Accounts

Odvětví se podílelo v roce 2013 na celkovém výkonu ekonomiky ČR 2,6 %, měřeno podílem na hrubé přidané hodnotě. Váha odvětví v ekonomice v roce 2008 poklesla oproti roku 2005, nicméně od té doby roste. Celkově je váha odvětví v ekonomice vyšší než v průměru zemí EU 25 (v roce 2013 činila 1,9 %), ale mezi zeměmi jsou značné rozdíly. Výrazně vyšší váhu v ekonomice má odvětví v Maďarsku, Slovensku nebo Polsku. Srovnatelnou velikost má ve Slovinsku a menší v Rakousku (1/2 váhy v ČR) nebo Německu (1/3).

Vývoj podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě země

EU25 bez Chorvatska, Spojeného království, Portugalska. Zdroj: Eurostat – National Accounts

2.2. Produktivita práce Lepší srovnání výkonnosti odvětví poskytuje produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že si ČR nestojí špatně. V roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) zhruba 25 tisíc EUR, což je srovnatelné s Rakouskem (22 tisíc) nebo Maďarskem (20 tisíc). Produktivita práce byla několikanásobně vyšší než v Polsku nebo Slovinsku, ale zaostávala o cca 1/3 oproti Slovensku nebo Německu.

Produktivita práce odvětví (EUR/zaměstnaná osoba v běžných cenách, 2013)

Produktivita práce ukazuje výkon na zaměstnanou osobu. Matematicky je podílem hrubé přidané hodnoty a počtu zaměstnaných v odvětví. Běžné ceny představují ceny platné v daném (sledovaném) období, ve kterém docházelo k realizaci statisticky sledované produkce zboží, obchodu i služeb. Údaje v běžných cenách jsou využívány především pro hodnocení struktury sledovaného indikátoru v daném roce. Zdroj: Eurostat – National Accounts

Vývoj v čase ukazuje, že po dosažení nejvyšší hodnoty v roce 2009 produktivita práce poklesla o cca 14 % a drží se zhruba na stejné úrovni roku 2010 (stálé ceny). Rozdíl v produktivitě práce v odvětví v běžných a stálých cenách v roce 2013 ukazuje, že dlouhodobý nárůst cen od roku 2005 se podepsal na současné hodnotě zhruba z poloviny.

Vývoj produktivity práce odvětví v ČR (EUR/zaměstnaná osoba ve stálých cenách roku 2005)


2.3. Propojenost s ostatními odvětvími Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou (hrubou) přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Potravinářský a tabákový průmysl, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. V menší míře vstupy poskytují také další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 52 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 21 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 27 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce vyrobí, než doveze.

Vstupy do odvětví a zdroje odvětví (2010)

Vstupy do odvětví

Zdroje odvětví

(z vlastního a jiných odvětví) Potravinářský a tabákový průmysl

25,4%

Celkem (v miliardách Kč)

222,1

Vlastní odvětví

16,4%

Vstupy z odvětví

51,8%

Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel

12,9%

Přidaná hodnota odvětví

27,1%

Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl

12,7%

Dovoz do odvětví

21,1%

Ostatní odvětví

32,6%

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

Produkce analyzovaného odvětví slouží z 61 % (2010) jako vstup pro další odběratelská odvětví. Kromě vlastního odvětví se jedná zejména o Potravinářský a tabákový průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl, Ubytování, stravování a pohostinství a menší míře ostatní odvětví. Více než 22 % produkce je spotřebováno domácnostmi nebo vládními a neziskovými institucemi. Přibližně 15 % produkce je vyvezeno do zahraničí a zhruba 2 % slouží k akumulaci kapitálu. To znamená, že více produkce se upotřebí na domácím trhu, než vyveze.

Užití odvětví a mezispotřeba (2010)

Užití odvětví

Mezispotřeba

Mezispotřeba všech odvětví

60,6%

Potravinářský a tabákový průmysl

52,1%

Spotřeba domácností

22,1%

Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl

14,3%

0,1%

Vlastní odvětví

13,6%

2,2%

Ubytování, stravování a pohostinství

6,6%

14,9%

Ostatní odvětví

13,4%

Spotřeba vládních a neziskových institucí Tvorba fixního kapitálu a změna stavu zásob Vývoz z odvětví

Zdroj: ČSÚ Databáze ročních národních účtů, Tabulky dodávek a užití

2.4. Přeshraniční toky produkce Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (95 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Rusko (1,7%) a ostatní Evropa (1,4 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 1,5 % (2014).

Podíl regionů/zemí na vývozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28

Podíl 94,6%

Ruská federace

1,7%

Ostatní Evropa

1,4%

Ostatní Asie

0,8%

Japonsko

0,6%

Čína

0,4%

USA a Kanada

0,2%

NIZ JV Asie

0,1%

Latinská Amerika

0,1%

Indie

0,0%

Afrika

0,0%

Ostatní země

0,0%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.

Zdroj: ČSÚ Databáze zahraničního obchodu

Pokud se podíváme podrobněji na exportní trhy, vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Ruska, samé země EU. Samotné Německo představuje 42 % vývozu a první tři země (Německo, Rakousko a Slovensko) více než ¾ celkového vývozu produkce odvětví.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska vývozu produkce odvětví (2014) Země

Objem (mil. Kč)

Podíl

Německo

22013

41,8%

Rakousko

10231

19,4%

Slovensko

7558

14,3%

Polsko

3738

7,1%

Maďarsko

1199

2,3%

Nizozemsko

963

1,8%

Ruská federace

894

1,7%

Rumunsko

877

1,7%

Itálie

798

1,5%

Francie

627

1,2%


Obrázek o hlavních exportních trzích doplňuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu. Tento ukazatel je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. ČR sice vykazuje podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v exportu oproti srovnávaným evropským zemím dohromady, ale všechny hlavní destinace exportu odvětví ČR mají konkurenceschopnost odvětví nižší (Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko).

Mezinárodní konkurenceschopnost v exportu (2010-2013, %)

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v exportu je složený z relativní komparativní výhody v exportu odvětví, odvětvové struktury exportu, exportu na jednoho pracovníka v odvětví, exportu k celkové produkci odvětví a exportu k přidané hodnotě odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Na straně dovozu je situace diverzifikovanější, i když si hlavní podíl zachovává teritorium zemí EU 28 (67 %, 2014). Produkty odvětví se ovšem do ČR dovážejí ze zemí Latinské Ameriky (7%), Afriky (7%), ostatních zemí (Austrálie, ostrovní státy – 5 %), NIZ JV Asie (4 %) a ostatních asijských a evropských zemí.

Podíl regionů/zemí na dovozu produkce odvětví (2014) Region/země EU 28

Podíl na dovozu 66,6%

Latinská Amerika

7,2%

Afrika

6,5%

Ostatní země

4,6%

NIZ JV Asie

4,1%

Ostatní Asie

3,9%

Ostatní Evropa

3,5%

USA a Kanada

1,7%

Čína

1,1%

Indie

0,8%

Rusko

0,0%

Japonsko

0,0%

NIZ JV Asie – Nově industrializované země jihovýchodní Asie, tj. Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, Malajsie, Indonésie, Thajsko a Filipíny. Latinská Amerika – všechny země Jižní a Střední Ameriky a Mexiko.


Při podrobnějším pohledu vidíme, že na prvních místech jsou, s výjimkou Austrálie, samé země EU s Německem v čele (11%). Významný podíl Nizozemska ovšem nemusí být způsoben jen dovozem nizozemské produkce, ale také reexporty zboží z jiných zemí (které vstupuje do Evropy přes největší námořní přístav v Rotterdamu) nizozemskými prostředníky do ČR.

10 nejvýznamnějších zemí z hlediska dovozu produkce odvětví (2014) Země

Objem (mil. Kč)

Podíl

Německo

5 877

10,6%

Nizozemsko

5 308

9,6%

Slovensko

4 781

8,6%

Španělsko

4 668

8,4%

Polsko

4 629

8,4%

Itálie

2 423

4,4%

Austrálie

2 064

3,7%

Francie

1 826

3,3%

Maďarsko

1 227

2,2%

Rakousko

1 002

1,8%


2.5. Technologická úroveň, výzkum a vývoj a inovace Technologickou a inovační úroveň odvětví lze mezinárodně srovnat pomocí syntetického indikátoru mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji. Odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov vykazuje v ČR mírně podprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnosti ve výzkumu a vývoji oproti srovnávaným evropským zemím dohromady. Před námi je i většina zemí, které mají významný podíl na obchodu s ČR v daném odvětví (Německo, Slovensko, Maďarsko, Nizozemsko, Rumunsko). Z významných obchodních partnerů za námi zaostává Polsko nebo Španělsko.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví ve výzkumu a vývoji (2010-2013, %)

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti odvětví ve výzkumu a vývoji se skládá z několika dílčích indikátorů: relativní komparativní výhody ve výzkumu a vývoji odvětví, odvětvové struktury výdajů na výzkum a vývoj, výdajů na výzkum a vývoj k celkové produkci odvětví, výdajů na výzkum a vývoj k přidané hodnotě odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho pracovníka v odvětví, podílu výzkumných pracovníků na všech zaměstnancích v odvětví, výdajů na výzkum a vývoj na jednoho vysokoškoláka v odvětví a výdajů na výzkum a vývoj na jednoho výzkumníka v odvětví. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

Další pohled na technologickou a inovační úroveň poskytuje indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání. Analyzované odvětví v ČR má zde v porovnání s ostatními evropskými zeměmi lepší pozici. Nachází se na 8. místě ze srovnávaných zemí a vykazuje nadprůměrnou mezinárodní konkurenceschopnost v inovacích a vzdělávání oproti této skupině zemí. Z významných obchodních partnerů Českou republiku předstihuje pouze Německo.

Mezinárodní konkurenceschopnost odvětví v inovacích a vzdělávání (2010-2013, %)

Indikátor mezinárodní konkurenceschopnosti v inovacích a vzdělávání obsahuje podíl vysokoškoláků k zaměstnaným v odvětví, podíl inovativních ze všech organizací podle počtu zaměstnaných, průměrnou délku vzdělání zaměstnaných v odvětví, relativní komparativní výhodu v inovacích odvětví a odvětvovou strukturu inovativních organizací podle podílu zaměstnaných. V každém ukazateli jsou země seřazeny podle jeho výše, v pořadí první země získává 100 % a ostatní pak podle hodnoty ukazatele vůči první zemi. Syntetický indikátor je pak váženým součtem procentuálního ohodnocení jednotlivých ukazatelů. Pokud by ve všech ukazatelích některá země zaujala první místo, získává i v syntetickém indikátoru 100 %, většinou však jde o hodnotu o něco nižší. Zdroj: Vlastní analýzy SVP na základě údajů databáze COMTRADE (UN International Trade Statistics Database) a Cambridge Econometrics

2.6. Typologie ekonomiky odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je mezinárodně obchodovatelné komerční zboží, ovšem otevřenost odvětví (podle podílu produkce na vývozu) je, i přes relativně vysokou mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi, relativně malá a většina produkce končí na domácím trhu.

Typologie ekonomiky odvětví Odvětví

Převládající povaha produkce

Velikost odvětví v rámci ČR

Výkonnost odvětví Otevřenost v rámci ČR odvětví

Mezinárodní konkurenceschopnost


Komerční zboží

Malá

Nízká

Nízká

Nadprůměrná

Těžební průmysl

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Nízká

Podprůměrná


Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Textilní, oděvní a kožedělný průmysl

Komerční zboží

Malá

Nízká

Vysoká

Průměrná


Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Podprůměrná


Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ostat. Nekov. minerálních výrobků

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba kovů a kovodělných výrobků

Komerční zboží

Středně velká

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba elektrických a optických přístrojů

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba strojů a zařízení

Komerční zboží

Malá

Vysoká

Vysoká

Podprůměrná

Výroba dopravních prostředků

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Vysoká

Průměrná

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n.

Komerční zboží

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Nadprůměrná

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Komerční zboží

Středně velká

Vysoká

Nízká

Průměrná

Stavebnictví

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní


Komerční služby

Velká

Středně vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Doprava, skladování a poštovní činnosti

Komerční služby

Středně velká

Nízká

Vysoká

Průměrná


Komerční služby

Malá

Nízká

Vysoká

Podprůměrná

Vydavatelské a mediální činnosti

Komerční služby

Malá

Středně vysoká

Vysoká

Průměrná

Telekomunikační a informační technologie a činnosti

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Peněžnictví a pojišťovnictví

Komerční služby

Středně velká

Vysoká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

Komerční služby

Velká

Vysoká

Nízká

Podprůměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administr. činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Veřejná správa a obrana

Veřejné služby

Středně velká

Středně vysoká

Není/ velmi nízká

Není relevantní

Vzdělávání

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Zdravotní a sociální péče

Veřejné služby

Středně velká

Nízká

Není/velmi nízká

Není relevantní

Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti

Komerční služby

Malá

Nízká

Nízká

Podprůměrná

Velikost odvětví je uvedena na základě podílu odvětví na celkové hrubé přidané hodnotě, výkonnost na základě produktivity práce na zaměstnanou osobu, otevřenost na základě podílu vývozu na produkci a mezinárodní konkurenceschopnost na základě hodnoty indikátoru celkové konkurenceschopnosti odvětví. Podrobnější vysvětlení a kategorizace jsou uvedeny v metodické části.

2.7. Klíčové faktory vývoje a perspektivy odvětví 2.7.1. Legislativní rámec Oblast obchodních společností a družstev je v České republice upravena Zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), který od 1. 1. 2014 částečně nahradil Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Podmínky pro provozování živností a předpoklady pro zápis obchodních společností do obchodního rejstříku stanovuje Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon) – přílohou je seznam řemeslných, vázaných, koncesovaných a volných živností, jejichž obsahové náplně stanovuje Nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost patří mezi živnosti volné. Samotné podnikání v zemědělství upravuje Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (viz níže). Regulaci pracovního trhu upravuje Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon se v páté části věnuje také bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Na zákoník práce v tomto ohledu navazuje Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Další právní normou, která modifikuje právní vztahy mezi podnikatelskými subjekty na trhu výrobků a služeb, je Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, jenž upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, zneužití dominantního postavení nebo spojení soutěžitelů. Výstup z trhu (vedle zákona o obchodních korporacích) pokrývá Zákon č. 182/2006, Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro zemědělství je dále významná celá řada zákonů, které ovlivňují podnikatelskou činnost v odvětví. Mezi nejvýznamnější patří Zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, který upravuje evidenci zemědělských podnikatelů a ukládá fyzickým a právnickým osobám hodlajícím podnikat v zemědělství povinnost se zaevidovat. Dle tohoto zákona je zemědělským podnikatelem osoba, která provozuje zemědělskou výrobu, a je zapsána do evidence podle zvláštního právního předpisu, kterým je právě zákon o zemědělství. Zemědělského podnikatele zaregistruje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, pokud žadatel dosáhl věku 18 let, má způsobilost k právním úkonům, má trvalý pobyt na území České republiky (nejedná-li se o občana České republiky nebo o občana členského státu Evropské unie musí prokázat znalost českého jazyka). Zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), byl zřízen Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) (namísto Státního fondu tržní regulace v zemědělství), který spadá do působnosti Ministerstva zemědělství ČR. Fond se zabývá organizací trhu se zemědělskými a potravinářskými výrobky formou zásahů do agrárního trhu, a to zejména intervenčními nákupy, intervenčními podporami, zaváděním produkčních kvót apod. Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů, upravuje podmínky pro obchodování s komoditními deriváty nebo se zemědělským skladním listem na komoditní burze. Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech, ve znění pozdějších předpisů, upravuje nakládání s tzv. zemědělskými skladními listy. Zemědělský skladní list je listinný cenný papír na řad, převoditelný rubopisem a předáním, představující vlastnické a zástavní právo k uskladněnému zboží. Vydává jej provozovatel zemědělského veřejného skladu, a to po převzetí zboží z tohoto skladu. Právní předpisy zabývající se problematikou půdy a pozemkových úprav tvoří především Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, dále Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů, anebo Zákon č. 39/1993 Sb., o pokutách a kaucích za nedodržování zákonů upravující transformaci zemědělských družstev a nápravu majetkových křivd v oblasti vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Na základě Zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, se k 1. 1. 2013 zrušil Pozemkový fond České republiky, přičemž jeho agendy přejal Státní pozemkový úřad. Církevní restituce zemědělských ploch a nemovitostí řeší Zákon č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, ve znění pozdějších předpisů.

17

Rostlinná výroba: Mezi důležité právní normy upravující rostlinnou výrobu patří Zákon č. 408/2000 Sb., o ochraně práv k odrůdám rostlin a o změně zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin (zákon o ochraně práv k odrůdám), ve znění pozdějších předpisů, kde je definován obecný pojem odrůdy v souladu s čl. 5 Nařízení Rady (ES) 2100/94 a vymezují se zde kritéria, kdy se odrůda považuje za uniformní a stálou. Dále se upřesňují podmínky pro uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu a povinnosti při ohlašování a vedení záznamů. Zákon č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, upravuje uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin, podmínky pro registraci odrůdy (včetně výše poplatku za podání žádosti o registraci), proces uznávacího řízení, dozor nad dodržováním stanovených povinností (dozorovým orgánem na tomto úseku je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský) a sankce za porušení těchto povinností. Tato právní norma byla novelizována mj. Zákonem č. 331/2010 Sb., kterým se změnilo vymezení odrůd pěstovaných rostlin a rozmnožovacího materiálu pěstovaných rostlin, na něž se vztahuje zákon o oběhu osiva a sadby, podmínky uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu ovocných rodů a druhů, osiva uchovávaných odrůd a osiva odrůd vyšlechtěných pro pěstování za zvláštních podmínek, rozmnožovacího materiálu révy, dále došlo ke změně podmínek dovozu rozmnožovacího materiálu a sazenic zeleniny ze třetích zemí a vymezení přestupků fyzických osob a správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob. Problematiku hnojiv řeší Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů. Tato právní norma byla novelizována Zákonem č. 279/2013 Sb., přičemž se změnily zejména náležitosti ohlášení hnojiv a pomocných látek uváděných do oběhu, výčet důvodů pro zrušení rozhodnutí o registraci hnojiva, postup uveřejňování registrovaných hnojiv ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského a rozsah agrochemického zkoušení zemědělských půd a postup vyhodnocení těchto zkoušek. S touto právní normou souvisí také Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem se zřizuje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který provádí správní řízení, odborné a zkušební úkony, kontrolní a dozorové činnosti podle zvláštních zákonů v oblastech vinohradnictví, krmiv, odrůd, osiv a sadby pěstovaných rostlin, ochrany chmele a práv k odrůdám rostlin a v oblasti hnojiv a pomocných půdních látek. Také tuto právní normu novelizoval Zákon č. 279/2013 Sb. Změnilo se vymezení působnosti Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, požadavků na odbornou způsobilost pro výkon státní správy na úseku zemědělství, údajů, které lze Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému poskytnout ze základního registru obyvatel a z agendového informačního systému evidence obyvatel a cizinců a oznámení uveřejňovaných ve Věstníku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. Důležité jsou také právní normy věnující se jednotlivým rostlinným komoditám, přičemž mezi nejvýznamnější patří Zákon č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů a Zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů, který určuje podmínky a požadavky v oblasti vinohradnictví a vinařství včetně výkonu státního dozoru. Živočišná výroba: Základní právní normou upravující živočišnou výrobu je Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon byl novelizován Zákonem č. 32/2011 Sb., kterým se změnil zejména způsob provádění kontroly dědičnosti zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat, povinnosti spojené s evidencí hospodářských zvířat a způsob prokazování odborné způsobilosti. Problematikou krmiv se zabývá Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. Důležitý je také Zákon č. 182/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. Oblast myslivosti řeší Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, s nímž souvisí také Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů. Ekologickým zemědělstvím se zabývá Zákon č. 344/2011 Sb., kterým se mění Zákon č. 242/2000 Sb. a Zákon č. 634/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon mění zejména podmínky a postup registrace, resp. zrušení a zániku registrace osob podnikajících v ekologickém zemědělství, výjimky z pravidel ekologického hospodaření, podmínky chovu hospodářských zvířat v ekologickém zemědělství, postup pověřování osob oprávněných vydávat osvědčení o původu bioproduktu, biopotraviny nebo ostatního bioproduktu a provádět kontroly a další odborné

18

úkony, vymezení přestupků fyzických osob a správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob včetně výše pokut. 2.7.2. Státní podpora podnikání Úloha státu v rámci zemědělství ČR je definována Zákonem č. 252/1997 Sb. o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Stát přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru zejména tím, že: 

poskytuje daňové úlevy (při spotřebě paliv fyzickými a právnickými osobami provozujícími zemědělskou výrobu, při spotřebě paliv s podílem biologicky odbouratelných složek, při nabývání produkčních kvót),



vytváří příznivé podmínky pro obchod se zemědělskými výrobky prostřednictvím úpravy pravidel pro zemědělské skladní listy a komoditní burzy,



provádí opatření (v rámci společných organizací trhu se zemědělskými výrobky a potravinami, v oblasti programů strukturální podpory a v okruhu programů určených k podpoře aktivit, které jsou financovány výhradně z národních zdrojů),



prostřednictvím ministerstva financí vyčleňuje ve státním rozpočtu odpovídající finanční prostředky na zajištění národní spoluúčasti v rámci strukturálních fondů Evropské unie.

Dotační zdroje lze v České republice rozdělit na dvě základní skupiny podle původu finančních prostředků. Tuzemským zemědělcům jsou nabízeny evropské dotační programy (většinou částečně kofinancované ze státního rozpočtu ČR), které jsou vhodně doplněny národními dotačními programy (plně hrazeny ze státního rozpočtu ČR). Evropské dotační programy spolu s národními doplňkovými platbami administruje a vyplácí Státní zemědělský intervenční fond. Národní dotační programy: Výhradně z národních zdrojů podporuje Česká republika prostřednictvím řady cílených programů celou škálu aktivit. Těmito dotačními programy přispívá stát k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru. V současnosti dochází, v návaznosti na předchozí roky, ke stabilizaci spektra podpůrných programů. Velký důraz se klade na prvky agroenvironmentálního charakteru (např. biologická a fyzikální ochrana jako náhrada chemické ochrany rostlin, budování kapkové závlahy v ovocných sadech, chmelnicích, vinicích a ve školkách), ale také na programy na podporu ozdravování polních a speciálních plodin (podpora prostorových a technických izolátů množitelského materiálu) nebo na programy zaměřené proti rozšiřování nebezpečných nákaz hospodářských zvířat (např. Nákazový fond). V neposlední řadě jsou to ale také programy, jejichž výsledky a zisk nelze přímo kvantifikovat, a přesto je jejich existence v rámci Národních dotací pro jednotlivé komodity nezbytná. Mezi takové aktivity lze jednoznačně zařadit například podporu včelařství anebo udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. Po vstupu do EU lze národní dotace hrazené čistě ze státního rozpočtu ČR administrované Ministerstvem zemědělství ČR rozdělit do třech základních směrů: 

podpory různého charakteru vyhlašované formou Zásad, které každoročně schvaluje ministr zemědělství,



podpory směřující do lesního hospodářství a rybářství,



podpory směřující do vodního hospodářství.

K základním pilířům dotační politiky Ministerstva zemědělství ČR patří Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. (PGRLF). Hlavním předmětem činnosti tohoto fondu je v současné době subvencování části úroků z úvěrů podnikatelských subjektů v oblasti zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství a průmyslu zabývajícího se zpracováním produkce ze zemědělské výroby a finanční podpora pojištění. Aktuálně je činnost fondu rozšířena o pomoc zemědělským subjektům při řešení přechodného nedostatku finančních prostředků na provozní náklady v době celosvětové krize a o poskytnutí finančních prostředků určených pro dokončení projektových záměrů obcím v rámci Programu rozvoje venkova formou úhrady DPH. V roce 2014 PGRLF poskytuje následující podpory:  program Zemědělec – cílem programu je vytvořit předpoklady pro rozvoj zemědělských subjektů, kdy příjemce podpory investuje zejména do strojního zařízení, vybavení či technologických celků,

19

přičemž podporovaná investice musí sloužit ke snížení výrobních nákladů, modernizaci či zlepšení jakosti,  podpora pojištění – cílem programu je zpřístupnění pojistné ochrany širokému okruhu zemědělců, a tím dosažení vyššího zajištění podnikatelských aktivit proti nepředvídatelným škodám (účelem podpory je částečná kompenzace pojistného vynaloženého na zemědělské pojištění),  podpora nákupu půdy - cílem předkládaného programu podpory je zpřístupnit pořízení zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců. Fondy Evropské unie: Jedním z významných předvstupních nástrojů EU byl program SAPARD (Special Accession Programme for Agriculture and Rural Development), který byl zaměřen na priority Společné zemědělské politiky a rozvoj venkova. Plán byl rozdělen na tři základní priority, tj. zlepšení konkurenceschopnosti odvětví, trvale udržitelný rozvoj venkovských oblastí a příprava podmínek pro plné využití programu. Po vstupu ČR do EU byl program SAPARD nahrazen Operačním programem Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ), jež byl určen pro období 2004 – 2006, a jehož hlavním cílem bylo zvýšení podílu sektoru zemědělství na tvorbě HDP a zaměstnanosti v ČR, zachování životního prostředí, zajištění trvale udržitelného polyfunkčního rozvoje venkova založeném na trvale udržitelném zemědělství, lesním a vodním hospodářství v integraci s kvalitním zpracováním zemědělských produktů. V dalším sedmiletém programovacím období (2007 – 2013) byl na podporu rozvoje venkova, jako součásti společné zemědělské politiky EU, ustaven zvláštní finanční nástroj – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). V ČR z něj byly hrazeny projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR, zprostředkujícím subjektem pak Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova je evropským zdrojem finančních prostředků kofinancovaným částečně ČR. Podpory byly svým charakterem buď investiční (zejména osa I, III a IV) nebo plošné (osa II s výjimkou řešení lesních kalamit a podpory funkcí lesa). Program rozvoje venkova se tedy dělil na čtyři základní osy: 

Osa I zaměřená na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví; dále posílení dynamiky podnikání v zemědělské výrobě a v navazujícím potravinářství. Prioritními oblastmi jsou modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům.



Osa II specializovaná na zlepšování životního prostředí a na podporu zvyšování biodiverzity v krajině. Mezi signifikantní opatření patřily především platby za přírodní znevýhodnění v horských oblastech, platby v rámci oblastí Natura 2000 a Agroenvironmentální opatření.



Osa III podporující kvalitu života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Alokované finanční prostředky směřovaly na opatření týkající se činností nezemědělské povahy, dále cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnic či vzdělávání.



Osa IV Leader - osa metodická, která realizovaná prostřednictvím dosažení stanovených cílů jednotlivých opatření os I. – III. Účelem bylo především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení kulturního dědictví venkova.

V programovém období 2014 – 2020 bude Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, ze kterého je spolufinancován Program rozvoje venkova, součástí návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních ohledně Evropských strukturálních a investičních fondů ("nařízení k ESIF"). Jako součást nařízení k ESIF by měla politika rozvoje venkova přispívat ke konkurenceschopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů, k opatřením v oblasti klimatu a k vyváženému územnímu rozvoji venkovských oblastí. V souladu se strategií Evropa 2020 jsou tyto obecné cíle podpory pro rozvoj venkova na období 2014 – 2020 podrobněji vyjádřeny prostřednictvím šesti priorit platných pro celou EU. Každé opatření z nabídky nařízení k rozvoji venkova může přispívat k cílům několika priorit. Jde o tyto priority:  podpora předávání znalostí a inovací v zemědělství, lesnictví a ve venkovských oblastech,  zvýšení životaschopnosti zemědělských podniků a konkurenceschopnosti všech druhů zemědělské činnosti ve všech regionech a podpora inovativních zemědělských technologií a udržitelného obhospodařování lesů,  podpora organizace potravinového řetězce, včetně zpracovávání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, dobrých životních podmínek zvířat a řízení rizik v zemědělství,

20

 obnova, zachování a zlepšení ekosystémů souvisejících se zemědělstvím a lesnictvím,  podpora účinného využívání zdrojů a podpora přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku v odvětvích zemědělství, potravinářství a lesnictví, která je odolná vůči klimatu,  podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech. Jednou z hlavních kategorií finančních podpor plynoucích do českého zemědělství jsou po vstupu ČR do EU přímé platby, poskytované na hektar obhospodařované zemědělské půdy. Přímé platby zahrnují jednotnou platbu na plochu, oddělenou platbu za cukr a rajčata a národní doplňkové platby (Top-Up) sloužící k dorovnání jednotné platby na plochu na úroveň starých členských států EU. Žádosti o tyto podpory jsou podávány formou tzv. jednotné žádosti do 15. 5. kalendářního roku. Česká republika aplikuje pro výplatu přímých plateb od roku 2004 systém jednotné platby na plochu (SAPS – Single Area Payment Scheme). Nové členské státy po svém vstupu do Evropské unie neobdržely přímé platby v plné výši. Přístupová smlouva a Nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 stanovuje postupné navyšování přímých podpor (tzv. phasing in) v modelu 25 % v roce 2004, 30 % v roce 2005, 35 % v roce 2006, 40 % v roce 2007 a následně každoročně se zvýšením o 10 % až do dosažení 100% výše v roce 2013, tj. stejné úrovně plateb ve starých členských státech Evropské unie (EU 15) aplikovaných k 30. 4. 2004. V roce 2013 činily dotace českým zemědělcům v rámci jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) 18,5 mld. Kč. Současně bylo novým členským státům umožněno přímé podpory dorovnávat z vlastních zdrojů (tzv. národní doplňkové platby k přímým podporám – Top-Up) o 30 % unijní sazby, maximálně však do 100 % unijní sazby, platné ke dni 30. 4. 2004. Tyto platy byly poskytovány v období 2007 – 2012. Národní doplňkové platby k přímým podporám byly plně hrazeny z rozpočtu ČR a sloužili k dorovnání vybraných komodit, které byly zjednodušením plateb v systému jednotné platby na plochu zemědělské půdy (SAPS) znevýhodněny oproti plnému systému přímých podpor v původních, tzv. starých zemích EU. Top-Up platby poskytované k jednotné platbě na plochu (SAPS) byly upraveny Nařízením vlády č. 112/2008 Sb. o stanovení některých podmínek poskytování národních doplňkových plateb k přímým podporám. Jednalo se buď o platbu vázanou na produkci (pěstování lnu na vlákno, pěstování chmele, chov ovcí, koz a krav bez tržní produkce mléka), nebo o platbu oddělenou od produkce (zemědělská půda – bez uplatňování historického data, chmel, přežvýkavci a brambory pro výrobu škrobu). Nástupcem národních doplňkových plateb (Top-up) se staly přechodné vnitrostátní podpory (PVP). Dotace je poskytována na zemědělskou půdu, chov krav bez tržní produkce mléka, chov ovcí /koz a na 3 tzv. historické platby – chmel, bramborový škrob a přežvýkavce (stav ke dni 31. 3. 2007). K ostatním platbám patří: oddělená platba za cukr (SSP), zvláštní podpora na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dojnice), oddělená platba za rajčata (STP), zvláštní podpora na tele masného typu, zvláštní podpora na bahnice, popř. kozy, pasené na travních porostech, zvláštní podpora na brambory pro výrobu škrobu, zvláštní podpora na chmel. Další možností jsou dotace v rámci Společné organizace trhu. Jedná se o podpory evropské s částečným kofinancováním ze státního rozpočtu ČR. Z hlediska poskytovaných podpor jsou v této oblasti k dispozici pouze podpory organizovanosti producentské základny v rámci komodity ovoce a zelenina (výkonným orgánem pro opatření v rámci společné organizace trhu pro sektor ovoce a zeleniny v ČR je Státní zemědělský intervenční fond). Společnosti z odvětví zemědělství využívají rovněž Operační program Životní prostředí, jež nabízí podnikatelským subjektům v dílčích oblastech finanční podpory na ekologické projekty související např. se snižováním znečišťování vod, omezováním emisí, zkvalitňováním nakládání s odpady, odstraňováním starých ekologických zátěží, omezováním průmyslového znečištění a environmentálních rizik apod. Operační program Životní prostředí nabízel v letech 2007 – 2013 z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj téměř 5 mld. euro (objemem financí 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR – druhý největší český operační program. K další formám podpor patří: 

Subvence při vývozu – účelem opatření je podpořit vývoz přebytků mimo trh EU a tím zajistit stabilitu cen na vnitřním trhu EU. Vývozní subvence jsou poskytovány na zpracované i nezpracované výrobky. V minulosti byly vývozní subvence standardním, běžně využívaným nástrojem regulace trhu založeným na mechanizmu kompenzace rozdílu nižších světových cen a vyšších cen na vnitřním trhu EU. Byly poskytovány při vývozu některých zemědělských komodit do

21

zemí mimo EU. Role vývozních subvencí se však v souvislosti se situací ve Světové obchodní organizaci a vývojem cen zemědělských komodit na světových trzích změnila. Tento nástroj je všeobecně vnímán jako opatření narušující trh a dlouhodobě je vyvíjen tlak na jeho redukci nebo úplné odstranění, a to jak ze strany zemí EU, tak i mimo ni. Postupná změna v pojetí vývozních subvencí EU se odráží i v míře poklesu čerpání finančních prostředků v ČR v letech 2006 až 2013. Zatímco v době vstupu ČR do EU bylo možno čerpat vývozní subvence na více jak 250 zemědělských položek kombinované celní nomenklatury, v dalších letech docházelo k jejich postupnému omezování až na jednotky položek v sektoru drůbežího masa v roce 2013. Omezení rozsahu subvencování však nemá na celkový český agrární vývoz zásadní vliv. To je způsobeno jednak převažující orientací českého agrárního exportu na vnitřní trh EU, jednak globálním nárůstem cen zemědělským komodit. 

Intervenční nákupy a prodeje – účelem opatření je regulací nabídky a poptávky zajistit stabilitu cen zemědělských komodit.



Marketingová podpora – od roku 2003 uděluje ministr zemědělství kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům národní značku kvality KLASA. Národní značka kvality KLASA slouží spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci při identifikaci typických regionálních produktů, prezentaci jejich kvality v porovnání s konkurenčními potravinami. Značka je propůjčována na tři roky a její vlastnictví může být po této lhůtě prodlouženo, ale také může být při zhoršení kvality či porušení podmínek pro její udělení odebráno. Požadovanou kvalitu a složení výrobků mj. posuzuje a po jejím udělení kontroluje Státní zemědělská potravinářská inspekce.

2.7.3. Trendy vývoje a perspektivy odvětví Vývoj v zemědělství byl v minulých letech podstatně ovlivněn změnou politického systému (přechodem od plánovaného k tržnímu hospodářství na počátku 90. let 20. století), měnícím se životním stylem obyvatelstva a především vstupem ČR do Evropské unie. Tyto faktory zásadně ovlivnily současnou podobu a vývoj zemědělství v České republice.  Pokles významu zemědělského sektoru: Od počátku 90. let minulého století docházelo ke snižování podílu zemědělství na národním hospodářství, v posledních letech se podíl sektoru na celkové produkci ČR pohybuje okolo 1,2% úrovně (1,31 % v roce 2013). Příčiny lze spatřovat zejména v sílících konkurenčních tlacích a dodatečných investicích nutných pro dodržení platných norem kladených na technologii chovatelských zařízení, zachování životního prostředí a dalších hygienických předpisů. Po vstupu do EU a otevření trhu se české zemědělství potýká také s přílivem levnějších potravin ze zahraničí. Nedostatečný odbyt na domácím trhu a nízké, popř. nestabilní výkupní ceny řeší někteří z prvovýrobců útlumem nebo úplným ukončením produkce nerentabilních komodit. Pokles objemu zemědělských komodit se týká především živočišné výroby (především chovu prasat a skotu). Počet pracovníků v zemědělství od roku 1989 dlouhodobě klesá. Po vstupu do EU se meziroční úbytky stabilizovaly na 2 až 3 %, nicméně v souvislosti s globální ekonomickou krizí došlo v roce 2010 k meziročnímu poklesu počtu zaměstnanců v zemědělství o 10,7 %. Trend snižování počtu zaměstnanců v zemědělství probíhá dlouhodobě a je v souladu s principy rozvíjející se ekonomiky, kdy význam primárního sektoru nahrazují sekundární a terciární obory. Počet pracovníků v sektoru výrazně ovlivnil také nárůst importu zemědělských produktů ze zemí s vyššími dotacemi, který zhoršil situaci domácích výrobců. Tuzemské zemědělství stojí před výrazným zlomem, kdy kvalifikovaní odborníci odcházejí do důchodu a nemá je kdo nahradit. Nedostatek skutečně kvalifikovaných pracovníků tak bude v blízké budoucnosti zásadním problémem českého zemědělství. Technologická a odborná náročnost sektoru se neustále zvyšuje, přičemž počet kvalifikovaných lidí v oboru klesá. Nedostatek kvalifikovaných zemědělců je nahrazován lidmi z jiných oborů bez zemědělského vzdělání, mezi lety 2003 – 2010 vzrostl podíl těchto pracovníků ve vedoucích pozicích k 20 %. Problém spočívá v neatraktivnosti oboru, tudíž i v nezájmu o studium na zemědělských školách. 

Aktuální nárůst agrární produkce v roce 2013: Rok 2013 byl pro zemědělce příznivý. Podle odhadů ČSÚ stoupla zemědělská produkce vyjádřena v běžných cenách meziročně o 4,7 % na 128,1 mld.

22

Kč. To bylo zároveň nejvíce za předchozích deset let, tedy od vstupu ČR do Evropské unie. Situace v českém zemědělství se pomalu začala zlepšovat. Mnoho problémů však zůstává a budoucí vývoj ovlivní také nastavení zemědělské politiky na budoucí období. 

Agrární zahraniční obchod: Po vstupu ČR do EU došlo k významnému zvýšení podílu zemí EU na českém agrárním zahraničním obchodu, tzn. na dovozu i vývozu agrárních komodit, přičemž je zřejmý stoupající podíl vývozu zemědělských surovin a dovozu výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Přes stabilně rostoucí objem agrárního zahraničního obchodu setrvává jeho podíl na celkovém objemu zahraničního obchodu ČR na poměrně nízké úrovni (4 – 6 %). Zvyšující se dovozy ovlivňuje hlavně potřeba zboží, které v tuzemských podmínkách nelze vyprodukovat (exotické ovoce), ale také nízká efektivita zpracovatelského průmyslu a s ním spojená nutnost dovážet zboží s vyšší přidanou hodnotou. ČR se orientuje zejména na vývoz konkurenceschopných rostlinných komodit, jež však často představují výrobky s nízkou přidanou hodnotou. Nejvýznamnějšími odběrateli agrárních výrobků z ČR jsou stabilně Slovensko, Německo a Polsko. Také v rámci agrárního dovozu obchoduje ČR především s těmito zeměmi. Po začlenění do EU ovlivňují tuzemský agrární zahraniční obchod tzv. společné organizace trhu (SOT). Jejich podstatou je regulovat nabídku výrobků takovým způsobem, aby nedocházelo k jejímu kolísání a tím i ke kolísání cen vyplácených zemědělským výrobcům a také cen, které platí zpracovatel nebo konečný spotřebitel za nákup těchto produktů. K tomuto účelu se využívají různé nástroje, jako například produkční kvóty, intervenční nákupy a podpora soukromého skladování, kvóty pro dovoz či vývoz, exportní subvence nebo záruky. Podporu tuzemského zemědělského vývozu mají nově podpořit zemědělští diplomaté na ambasádách ve vybraných zemích mimo EU. Tuzemským firmám mají pomáhat při vývozu zemědělských a potravinářských komodit. Více než 90 % tuzemského agrárního vývozu směřuje v současné době do zemí EU, takže cílem je vývoz více diverzifikovat a zvýšit orientací na export výrobků s vyšší přidanou hodnotou.



Klesající plochy speciálních plodin: V ČR trvale klesají plochy takzvaných speciálních plodin, mezi něž patří ovoce a zelenina, chmel, vinná réva a květiny (výjimku představuje česnek, u kterého se v minulých letech plocha pro pěstování rozrostla). V současnosti se pěstují již asi jen na 1,2 % zemědělské půdy (za posledních 10 let klesly plochy speciálních plodin o cca 31 %). Ve srovnání s klimaticky podobnými zeměmi EU je tento podíl jeden z nejmenších. Tuzemská rostlinná výroba tak ztrácí svou různorodost a soustředí se především na hlavní suroviny, jako jsou obiloviny a řepka. Významná část komodit navíc směřuje nezpracovaná na export. Hlavními důvody jsou zánik zpracovatelských závodů a rozdíly ve výši finančních podpor v zemích EU. Pěstování speciálních plodin je náročné na manuální práci, na investice a také rizikové z hlediska výkyvů počasí. Na druhou stranu však speciální plodiny produkují vyšší přidanou hodnotu, je však nutné tyto výpěstky posklizňově zpracovávat (tj. třídit, balit a v některých případech také nabízet obchodním řetězcům či přímo spotřebitelům).



Podpory směřující do zemědělství: Začlenění do EU přineslo tuzemskému agrárnímu sektoru více než dvojnásobné zvýšení podpor směřujících do zemědělství, což znamená zlepšení ekonomické situace segmentu jako celku i jednotlivých kategorií podniků působících v odvětví. Roční podpory pro samotné zemědělství se po vstupu zvýšily téměř o 80 %. Došlo i k radikálnímu přeorientování subvencí na platby oddělené od produkce, čímž se posílila orientace zemědělců na podmínky trhu.



Ekologické zemědělství: Vstup ČR do EU znamenal také zvýšení výměry ekologického zemědělství (o 40 % v porovnání s předvstupním obdobím). Po začlenění byla zavedena Agroenvironmentální opatření (AEO) a finanční prostředky vynakládané na agroenvironmentální politiku narostly asi trojnásobně oproti období před vstupem. Opatření směřují převedším na podporu zakládání a údržbu travních porostů a také minimalizaci používání pesticidů průmyslových hnojiv. Počet ekologických zemědělců významně narostl.



Diverzifikace činností: Mezi společnostmi, které mají jako hlavní předmět podnikání zapsánu rostlinnou, živočišnou, nebo kombinovanou výrobu, převládají podniky s kombinovanou výrobou. Řada podniků se kromě klasické zemědělské prvovýroby věnuje i dalším činnostem zaměřeným

23

na zhodnocení vlastní produkce a využití svých aktiv, což představuje např. výrobu a obchod s osivy, hnojivy, krmnou směsí, provoz jatek, potravinářských výroben, poskytování zemědělských služeb, pronájem zemědělských strojů aj. V mnoha případech se společnosti opírají také o zcela nezemědělské podnikatelské aktivity (např. autodoprava, dřevovýroba, maloobchodní prodej pohonných hmot, řemeslnické služby, restaurační a hotelové služby apod. Nutno podotknout, že u některých podniků tyto původně doplňkové činnosti představují v současnosti podstatnou část z celkového obratu. Jiným projevem diverzifikace činností zemědělských subjektů je zakládání dceřiných společností, které přejímají jednu nebo více aktivit mateřské společnosti s cílem zajistit zpracování či odbyt její produkce. Dceřiné společnosti se zabývají např. výrobou osiv, pekárenskou činností, zpracováním masa, velkoobchodem s vyrobenými komoditami apod. V budoucnosti se tlak na diverzifikaci užití půdy a diverzifikaci činností zemědělských podniků nesporně ještě zvýší, přičemž potenciál skýtá především užití zemědělských surovin jako obnovitelných zdrojů energie. 

Bioenergetika: V souvislosti s požadavky na ekologickou výrobu energie se i v českém zemědělství stále častěji uplatňuje pěstování plodin vhodných pro tyto účely. Jedná se především o řepku, která je mimo jiné využívána k výrobě biopaliv. Dalšími energeticky obdobně využívanými plodinami jsou např. cukrová řepa či triticale (kříženec žita a pšenice). Dalším trendem současného zemědělství je budování bioplynových stanic, které se staly stále častějším doplňkem venkovském prostoru. Tento jev se stal v České republice výrazným fenoménem, který významně ovlivňuje i strukturu osevních ploch (nárůsty ploch plodin, kterou jsou využívány jako vstupy do bioplynových stanic). Propady počtů a intenzit chovů hospodářských zvířat v posledních letech by mohly znamenat ohrožení vstupů do bioplynových stanic. Synergie bioplynových stanic a zemědělství se jeví jako oboustranně výhodný vztah. Zemědělství, které často obtížně hledá odbyt pro své produkty na českém trhu přesyceném levnými importy, je nalézá v bioplynových stanicích. Naopak bioplynové stanice slouží zemědělcům jako alternativní zdroj příjmů, jímž financují i ostatní aktivity, které nejsou v současných podmínkách příliš rentabilní (chov prasat, skotu atd.). Na druhou stranu využívání zemědělské půdy pro nepotravinářské účely budí časté kontroverze mezi veřejností i mezi samotnými zemědělci. Z pohledu životního prostředí by bylo přínosnější, kdyby byly bioplynové stanice intenzivněji specializovány na energetické zpracování bioodpadů, ať už z vlastního zemědělského hospodaření, z domácností v lokalitě či blízkém okolí, případně zpracování trávy.



Agroturistika: Jedná se o postupně se rozrůstající odvětví, které může přispět k řešení některých sociálních i ekonomických problémů venkova, jako je například migrace venkovského obyvatelstva do měst, nezaměstnanost a závislost venkova na městě. Agroturistika však stále představuje pro tuzemské zemědělce pouze alternativní zdroj příjmů a jen pozvolna se rozvíjí. K postupnému rozvoji agroturistiky (a ekologického zemědělství, které je základem ekoagroturistiky) začalo v ČR docházet krátce po revoluci. Přes relativně příznivý ekonomický vývoj a rozvoj turismu byl však nárůst nabídky poměrně malý.



Geneticky modifikované plodiny (GM plodiny): Globální rozloha půdy, na níž se v roce 2012 pěstovaly geneticky modifikované plodiny, se rozrostla o 6 % na nový rekord 170,3 mil. ha. Za 17 let komerčního pěstování geneticky modifikovaných plodin se obhospodařovaná plocha zvýšila více než stonásobně z 1,7 mil. ha v roce 1996. Mezi výhody těchto plodin patří zvýšené výnosy, úspora energie, práce lidí i strojů, nižší spotřeba pesticidů, vyšší kvalita produkce a možnosti více sklizní ročně, jako hlavní nevýhoda jsou zmiňována především rizika pro životní prostředí. Značná část evropských spotřebitelů odmítá tyto plodiny vzhledem ke kampaním zelených organizací a zastánců biopotravin, kteří označují tuto technologii za nebezpečnou lidskému zdraví a přírodě. Na základě dosavadních poznatků a s ohledem na stávající situaci v oblasti geneticky modifikovaných plodin v EU lze očekávat, že zájem českých pěstitelů o technologii založenou na GM plodinách se bude vyvíjet úměrně s mírou tolerance těchto plodin evropskými spotřebiteli, a s tím spojeným vývojem legislativy v EU.

Budoucnost fungování tuzemského zemědělství v rámci EU: Pro tuzemské zemědělství je zásadní budoucí podoba Společné zemědělské politiky EU (SZP). V minulých letech fungovalo odvětví v rámci systému, který byl definován přístupovou smlouvou ČR k EU a finanční perspektivou EU pro roky 2007 – 2013. Téma

24

budoucnosti financování SZP po roce 2013 bylo kontroverzní otázkou rozdělující členské státy. Problémem zemědělství EU je především prohlubující se cenová nekonkurenceschopnost, přičemž v blízké budoucnosti nelze předpokládat zásadní změnu tohoto trendu, protože EU není schopna efektivně reagovat zásadnějšími ekonomickými reformami. Důvody této nekonkurenceschopnosti jsou především nadměrná byrokracie, regulace a chybně nasměrované dotace. Rozdíly v nákladech na jednotku vyrobené komodity mezi státy EU a zbytkem světa zůstávají v desítkách procent a také se snižují možnosti uplatnění evropské nadprodukce na světových trzích, kde jsou výrazně nižší náklady na cenu lidské práce a není zde uplatňována taková regulace především v oblasti ochrany životního prostředí. 2.7.4. Silné a slabé stránky, příležitosti a rizika Silné stránky (Strengths)  území velké části ČR je tvořeno tradičními zemědělskými oblastmi  vhodná velikostní struktura zemědělských podniků z hlediska rozvoje produktivity a konkurenceschopnosti zemědělství  existence agrární komory jako silné stavovské organizace  existence bohatých podzemních zdrojů pitné vody  dlouhodobá tradice zemědělského školství  rozvoj nových prodejních kanálů - farmářské trhy Slabé stránky (Weaknesses)  nedostatek kapitálu v zemědělském sektoru a ve venkovské ekonomice  malý podíl produkce zpracovaných výrobků s vysokou přidanou hodnotou a menší zkušeností s marketingem  zastaralé technické a technologické vybavení, včetně zemědělských budov  podstatně převažují nájemní vztahy k půdě nad vlastnickými  obtížný přístup k úvěrům pro subjekty zemědělské prvovýroby  nepříznivý demografický vývoj a kvalifikační struktura obyvatelstva ve venkovských oblastech  nízká úroveň příjmů v zemědělství, nedostatek pracovních příležitostí mimo zemědělství  v porovnání s ostatními zeměmi EU stále nízká produktivita práce a vyšší nákladovost výroby  slabá pozice většiny firem v agrárním sektoru k distribučním řetězcům  jednostranná zátěž zemědělské půdy způsobená pěstováním pouze určitých typů plodin Příležitosti (Opportunities)  využití výhod na trhu EU vzhledem k nižším nákladům na pracovní sílu a kapitál  zvyšující se atraktivita zpracovatelského sektoru pro vstup investorů  dobré klimatické předpoklady pro rozvoj konkurenceschopného zemědělství  alternativní využití zemědělských pozemků bývalé zemědělské výroby pro faremní chovy zvěře  rezerva ve využívání trvalých travních porostů – TTP v oblastech hůř obhospodařovatelných - LFA (technické a energetické plodiny, chov masného skotu a ovcí)  rostoucí zájem společnosti o rozvoj venkova, ochranu přírody a krajiny, celospolečenské vědomí udržitelného rozvoje venkova  využití agrárních komor k poradenství, školení, přenosu informací  existence a využívání evropských ochranných známek (CHOP, CHZO, ZTS)

25

 rostoucí poptávka po tradičních či regionálních výrobcích a bioproduktech  snížení bariér pro mezinárodní obchod v rychle se rozvíjejících a rozvojových státech  intenzivnější využívání výsledků vědy a výzkumu v praxi Hrozby (Threats)  nedostatečná atraktivita zemědělství pro kvalifikované lidi a z toho vyplývající úbytek kvalifikovaných pracovních sil ze zemědělství  vysoký podíl zemědělské půdy ve střetových oblastech (ve vztahu k ochraně přírody) a nitrátově zranitelných oblastech (ve vztahu k ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělství)  sociální degradace venkovských lokalit, především z důvodů pracovních příležitostí, dopravní obslužnosti, dostupnosti vzdělávacích, zdravotních a sociálních služeb  zvyšování výskytu extrémních klimatických jevů (záplavy, sucha, půdní eroze, utužení půdy)  nevyřešené vlastnické vztahy, nezájem, nemožnost řešit revitalizaci opuštěných zemědělských objektů  úbytek zemědělské půdy, převody do nezemědělského užití  obchodní politika prodejních řetězců (snižovaní podílu českých potravin na úkor zahraničních levnějších produktů)  růst cen energií a primárních vstupů (stroje, hnojiva, chemické postřiky, léčiva apod.)  vysoká závislost agrárního sektoru na dotacích, snížení dotací ze strany EU

2.8. Vývoj zaměstnanosti do roku 2014 a projekce do roku 2020 Počet zaměstnaných v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov od roku 2002 dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2002 bylo v Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnáno více než 227 tisíc osob, v roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných hodnoty 136,7 tisíce. V průběhu 12 let tedy došlo k 40% poklesu počtu zaměstnaných v Zemědělství, lesnictví a rybolovu. V rámci 26 ekonomických odvětví se Zemědělství, lesnictví a rybářství umístilo druhé v pořadí z hlediska nejrychlejšího tempa poklesu zaměstnanců. Tento pokles je dán na jedné straně dřívější výraznou přezaměstnaností a na straně druhé technologickým rozvojem a automatizací výroby. Odliv zaměstnanců z odvětví byl v posledních letech způsoben zejména masivním úbytkem živočišné výroby, která zaměstnávala nejvíce lidí. Útlum se nevyhnul nicméně ani rostlinné výrobě, kdy mizela celá odvětví jako např. květinářství, zelinářství či výrazný pokles ovocnářství. Trend poklesu počtu zaměstnaných v Zemědělství, lesnictví a rybolovu nebyl příliš ovlivněn ekonomickou recesí po roce 2008. V krizových letech vykazovala zaměstnanost stejný trend jako v předchozím období. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Zemědělství, lesnictví a rybolovu bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 131 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně klesat.

26

Vývoj počtu zaměstnaných v odvětví Vydavatelské a mediální činnosti v České republice

Údaj pro rok 2001 je dopočten jako průměr let 2000 a 2002, data pro rok 2001 nejsou k dispozici Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

V souladu s poklesem počtu pracovníků klesal i podíl, který odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu zaujímá na celkové zaměstnanosti v České republice. V roce 2000 byl tento podíl 4,6%, což ze Zemědělství, lesnictví a rybolovu činilo sedmé největší odvětví v ekonomice České republiky. V roce 2014 tvořila zaměstnanost v odvětví 3,1 % celkové zaměstnanosti a Zemědělství, lesnictví a rybolov se propadlo až na pozici 13. největšího odvětví.

Podíl odvětví na celkové zaměstnanosti v zemi

27


V rámci Evropské unie činil v roce 2014 podíl odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu 4,8 % celkové zaměstnanosti. V porovnání s ostatními zeměmi Evropské unie byl v roce 2014 v České republice podíl Zemědělství, lesnictví a rybolovu na celkové zaměstnanosti podprůměrný a České republika patřila mezi 10 zemí, kde je tento podíl nejnižší. Z hlediska zaměstnanosti má pro ekonomiku odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov největší význam v Rumunsku (v roce 2014 zaujímalo 28,3 % celkové zaměstnanosti), nejnižší význam má naopak v Belgii (1,2 % v tomtéž roce). Ve všech ekonomikách zemí Evropské unie význam Zemědělství, lesnictví a rybolovu mezi lety 2000 a 2014 klesal. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v Zemědělství, lesnictví a rybolovu je tak v porovnání s ostatními odvětvími 13. nejnižší. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Zemědělství, lesnictví a rybolovu 42,6 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný (průměr v celé ekonomice činil 41,1 %) a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Zemědělství, lesnictví a rybolovu, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky.

Průměrná míra nezaměstnanosti bývalých pracovníků z odvětví v letech 2008-2014

28

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

29

2.9. Podnikatelská základna odvětví a nejvýznamnější zaměstnavatelé K 1. 1. 2015 bylo podle databáze MagnusWeb v České republice evidováno celkem 112 755 aktivních podnikatelských subjektů, které měly jako svou hlavní podnikatelskou činnost zapsán dle Klasifikace ekonomických činností odvětví NACE 01–03. Nejvíce z nich, téměř 89 %, patří do odvětví Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti (NACE 01), dalších téměř 11 %, patří do odvětví Lesnictví a těžba dřeva (NACE 02) a třetí největší odvětví je z pohledu podílu aktivních firem odvětví Rybolov a akvakultura (NACE 03). Vzhledem k dosažení vyšší vypovídací hodnoty nejsou zahrnuty do dalších výpočtů následující subjekty: fyzické osoby (podnikatelé) a právnické osoby nacházející se aktuálně v likvidaci. Nejvíce podnikatelských subjektů sídlilo na začátku ledna 2015 ve Středočeském kraji, kde bylo evidováno 12,3 % ze všech podniků. Největší z nich jsou XAVERgen, a.s., U N I K O M, a.s., Zemědělské družstvo Mořina, CRV Czech Republic, spol. s r.o., Mydlářka a.s., ZD Krásná Hora nad Vltavou a.s., BRAMKO, s.r.o., ARBOEKO s.r.o., Zemědělská společnost Kosova Hora, a.s., AGRO Jesenice u Prahy a.s.. Druhý největší podíl (11,7 %) má své sídlo v Jihomoravském kraji. Z tohoto regionu lze jmenovat např. Kloboucká lesní s.r.o., Zemědělská a.s. Čejkovice, AGRO Brno - Tuřany, a.s., PATRIA Kobylí, a.s., ZOD Haná, družstvo se sídlem ve Švábenicích. Třetím v pořadí jsou v tomto odvětví subjekty, zaregistrované v Jihočeském kraji. Jejich podíl na celkové podnikatelské základně odvětví je 9,6 %. V tomto kraji sídlí např. Wotan Forest, a.s., Zemědělské obchodní družstvo Blata, REPROGEN, a.s., AGPI a.s.. Významnější počet firem podniká rovněž v Moravskoslezském kraji s podílem 8,3 %, kde sídlí např. ZP Otice, a.s., Zemědělské družstvo Hraničář Loděnice, BEST, spol. s r. o., ZEMĚDĚLSKÁ a.s. Opava-Kylešovice. Naopak nejnižší počet společností z tohoto odvětví má sídlo v Pardubickém kraji, v Libereckém kraji a v Karlovarském kraji. 2.9.1. Vlastnická struktura firem v odvětví V červnu 2014 bylo ve skupině 6 760 společností, u nichž bylo možné určit (na základě údajů z databáze MagnusWeb, která čerpá výhradně z veřejných zdrojů) jejich vlastnickou strukturu, zjištěno, že prostřednictvím českých subjektů je ovládána většina firem působících v odvětví zemědělství (5899 subjektů; 87,3 %). Ve 4 877 případech se jednalo o fyzické osoby a v 1 022 případech o osoby právnické. Podniky ovládané fyzickými osobami tak jednoznačně převládají a celkem tvoří 82,7 % společností ve vlastnictví českých subjektů. K významným podnikům ovládaným českými fyzickými osobami se řadí např. MACH DRŮBEŽ a.s. spol.s r.o., ROSTĚNICE,a.s. nebo Žihelský statek, a.s. K významným podnikům ovládaným českými právnickými osobami se řadí XAVERgen a.s. (ve vlastnictví AGROTRADE, a.s.), PROAGRO Nymburk a.s. (82,3 % ovládá PROAGRO GROUP, a.s.) nebo Mydlářka a.s. (62,6 % akcií v majetku RABBIT Trhový Štěpánov a.s.). Podíl českých vlastníků na celkovém registrovaném kapitálu vlastníků s rozhodujícím vlivem činí výrazných 95,1 % (tj. 22,5 mld. Kč). Podstatnou část tuzemského sektoru ovládá skupina AGROFERT, a.s., jež vedle chemického a potravinářského odvětví (okrajově dřevařského sektoru) podniká také v zemědělství. Zemědělská část skupiny AGROFERT je tvořena sítí servisních a distribučních podniků, které obchodují veškeré vstupy a výstupy potřebné pro zemědělskou prvovýrobu. Firmy zemědělské části skupiny jsou úzce spjaty s potravinářskou částí a vytváří propojený zemědělsko-potravinářský komplex. Z odvětví NACE 01 (Rostlinná a živočišná výroba, myslivost a související činnosti) společnost AGROFERT, a.s. přímo ovládá mj. ANIMO Žatec, a.s., JAVE PORK, a.s., LIPRA PORK, a.s., OSEVA, a.s., Podnik živočišné výroby, a.s., SPV Pelhřimov, a.s., Vodňanské kuře, s.r.o., Výkrm Tagrea, s.r.o. nebo Výkrm Třebíč, s.r.o. Zahraniční vlastníci vlastnili necelých 13 % základního kapitálu: např. 2,5 % Ukrajina, 1,8 % Slovensko, 1,7 % Německo, 1,6 % Rusko a 1,3 % Rakousko.

30

2.9.2. Nejvýznamnější zaměstnavatelé V rámci celé České republiky jsou nejvýznamnějšími zaměstnavateli podniky uvedené v následující tabulce (měřeno dle počtu pracovníků).

Název

Logo

Sídlo

Lesy České republiky, s.p. Provozovny v krajích

Přemyslova 1106/19, Nový Hradec Králové, 500 08 Hradec Králové Krajská ředitelství, lesní závody a správy, správy toků, semenářský závod

http://www.lesycr.cz/kontakty/organizacnijednotky/Stranky/organizacni-jednotky.aspx?UnitTypeId=2 Profil společnosti

Hlavní výroby/služby

 Lesy České republiky, státní podnik (LČR) byly založeny dne 1.1.1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Roční těžby se pohybují průměrně kolem 7 mil. m3 dřeva, což představuje zhruba 72 % běžného přírůstu.  Organizační struktura má tři stupně. První stupeň tvoří ředitelství, druhý 12 regionálních pracovišť - krajských ředitelství, čtyři lesní závody, jeden semenářský závod a šest správ toků. Třetí stupeň organizační struktury se skládá ze 75 lesních správ.  Základem lesnické strategie podniku je trvale udržitelné hospodaření v lesích založené na maximálním využívání tvořivých sil přírody, které zajistí nepřetržité a vyvážené plnění produkčních funkcí svěřených lesů. Cílem podniku je vytváření stabilních, kvalitních, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšených lesů. Obhospodařování více než 1,3 mil. ha lesního majetku (téměř 86 % rozlohy všech státních lesů) ve vlastnictví státu a péče o více než 38 tisíc km určených vodních toků a bystřin

Zaměstnanost a výkony Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

Název

Vojenské lesy a statky ČR, s.p. Provozovny v krajích

Profil společnosti

Logo

2005 3400 6233

2010 3242 9741

2013 3271 11522

Sídlo Pod Juliskou 1621/5, 16000 Praha, Dejvice

 SÁDKY VLS ČR s.p.: VLS ČR, s.p. divize Hořovice, sádky Mirošov - prodej ryb VLS ČR, s.p.divize Horní Planá, sádky Chvalšiny VLS ČR, s.p. divize: Karlovy Vary, Mimoň a Lipník nad Bečvou  Pyrotechnická skupina VLS ČR, s.p. divize Mimoň  Lesní pedagogika: Divize Mimoň v bývalém vojenském újezdu Ralsko; Doupovské hory; Brdy mezi Jinci a Klatovy; mezi Českým Krumlovem, Volary a Horní Planou na Šumavě; Oderská vrchovina u Olomouce; Drahanská vrchovina u Prostějova Nakládá s majetkem státu v působnosti resortu Ministerstva obrany vlastním jménem a na vlastní odpovědnost v oblasti lesní, zemědělské, dřevozpracující a ostatních s nimi souvisejících výrob a služeb, činnost směřující k udržování ekologické a biologické rovnováhy, zejména prováděním asanačních (včetně pyrotechnických) a rekultivačních opatření v objektech důležitých pro obranu státu, zabezpečení dodávek stavebních prací a služeb, zejména prováděním oprav, údržby a provozování staveb a

31

zařízení, včetně poskytování projekčních služeb, provádění oprav a údržby nemovitého majetku včetně komunikací na území vojenských újezdů, zabezpečení vstupu, ostrahy a ochrany vojenských objektů Armády ČR Obnova a údržba stabilního lesního ekosystému, těžba dřeva, zemědělská činnost a ochrana přírody. Mezi činnosti patří myslivost, strážní služba, lesní pedagogika, lesní hospodářství a rybářství. Prodej kaprů, línů býložravých a dravých ryb a pstruhů.



Název

2005 2253 1304

Logo

Profil společnosti


2013 2034 1873

Sídlo Rudolfovská tř. 202/88, 37001 České Budějovice 4

Wotan Forest, a.s. Provozovny v krajích

2010 1541 1800



Dřevařské provozy: Pila protivín, manipulační sklad Slavonice, dřevařské středisko Vostezy, dřevařská výroba Nové Město na Moravě, pila Borohrádek  Lesní školky po celé ČR Společnost Wotan Forest, a.s. se zaměřuje svojí činnost na zpracování dřeva, výrobu dřevěného programu a dětských hřišť a školkařskou činnost s důrazem na vysokou kvalitu zboží a služeb pro své zákazníky. Nedílnou součástí jsou služby a poradenství v oblastech obnovy a pěstování lesa, realizací okrasné zeleně i rekultivací. Struktura s regionálními středisky umožňuje plně uspokojit požadavky všech zákazníků, počínaje fyzickými osobami, přes obce, města až po velké nadnárodní společnosti. Dětská hřiště, houpačky, pískoviště, dětské domky nebo zahradní sedací soupravy. Výroba a montáž dětských hřišt pomocí vlastní konstrukce, plně certifikováno pro školy i veřejná hřiště. Provoz e-shopu – různý sortiment včetně pískovišť, dětských domků a zahradního nábytku


Název

XAVERgen, a.s. Provozovny v krajích Profil společnosti

Logo

2005 414 350

2010 989 1798

2013 518 1389

Sídlo

Žižkova 286/12, Říčany Líheň Habry, líheň Uherský Ostroh, provoz výkrmu drůbeže Brno - Chrlice  Společnost XAVERgen, a.s. vznikla ke dni 1.1.2005 jako nástupnická organizace rozdělené a zaniklé společnosti Českomoravská plemenářská unie, a.s. a převzala veškeré její podnikatelské aktivity související se zemědělskou a obchodní činností.  Součástí Českomoravské plemenářské unie, a.s. byla od 1.1.2004 společnost FILKO, s.r.o., která se zabývala produkcí převážně jednodenních kuřat nosného typu Hisex a Bovans Nera pro český a slovenský trh. Tato aktivita byla ukončena v roce 2005 prodejem nosného programu firmě Integra, a.s. Žabčice, která se tím stala jediným výrobcem jednodenních kuřat nosného typu na českém trhu. 1.2.2005 ukončila firma XAVERgen, a.s. program chovu prasat tím, že jej prodala společnosti CHOVSERVIS, a.s. Současnými výrobními aktivitami jsou produkce a prodej jednodenních kuřat, násadových vajec a výkrm jatečních kuřat nejrozšířenějších masných

32

hybridů Ross 308 a Cobb 500.  XAVERgen, a.s. patří mezi největší výrobce jednodenních kuřat masného typu v České republice a zaujímá asi 50% podíl na trhu. Roční produkce násadových vajec je zajišťována v chovných farmách s rodičovskými hejny drůbeže. Líhnutí probíhá ve dvou líhních jednodenních kuřat - líhni Habry a líhni Uherský Ostroh. Produkce a prodej kuřat a krůt. Prodej jednodenních kuřat a krůťat pro výkrm, násadová vejce brojlerů Ross 308, Cobb 500, krůt BIG 6 a Hybrid XL.

Hlavní výroby/služby Zaměstnanost a výkony

Počet pracovníků Výkony (mil. Kč)

2005 -

2010 443 694

2014 450 814*

* 2013

2.9.3. Rozložení podnikatelské základny dle BISNODE Stability Rating Cílem tohoto ratingového modelu je predikovat riziko úpadku firmy v následujících dvanácti měsících. Metodika modelu je založena na exaktní statistické analýze a principech data miningu. Do analýzy vstupuje množství ukazatelů z oblasti individuálních charakteristik firmy (demografická data, informace o platebních zkušenostech, finanční údaje, vazby mezi subjekty i negativní informace) a makroekonomická data. Výkonnost modelu, jež se blíží k 70 %, je dána především kvalitou a rozsahem dat a v neposlední řadě makro komponentou do něj vstupující, která se pružně mění v čase podle aktuálního vývoje ekonomiky. Výstupem hodnotícího modelu je známka na desetistupňové škále, kde tři nejlepší možná hodnocení jsou AAA, AA, resp. A.

BISNODE Stability Rating Název skupiny

Ratingové hodnocení

Slovní popis

Vynikající

AAA AA A

Excelentní Vynikající Výborný

Dobré

BBB BB B

Rizikové

CCC CC C

Úpadky

D

Slovní popis skupiny

Stabilní společnosti, vysoká pravděpodobnost spolehlivého plnění závazků z obchodního styku, vysoká pravděpodobnost návratnosti investic, nízké úvěrové riziko, minimální riziko úpadku. Kvalitní společnosti, možnost mírného prodlení při plnění Velmi dobrý závazků z obchodního styku, nutnost individuálního Dobrý posouzení návratnosti investic, přijatelné úvěrové riziko, Dostatečný nízké riziko úpadku. Rizikové společnosti, pravděpodobnost prodlení plateb při Rizikový plnění závazků z obchodního styku, možnost budoucího Vysoce rizikový zhoršení finanční situace, vyšší úvěrové riziko, společnosti Extrémně rizikový ohrožené úpadkem. Úpadek Neschopnost dlužníka dostát svým závazkům.

Zdroj: BISNODE

V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov tvoří největší část (téměř 56 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů malé. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 55,7 %, což je o 16,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 35,2 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 7,3 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 8,9 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny

33

jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,7 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %.

Rozložení podnikatelské základny podle BISNODE indexu

Zdroj: BISNODE

2.9.4. Další ukazatele stability odvětví Dalším ukazatelem, který lze použít pro hodnocení stability odvětví, je indikátor rizikovosti odvětví. Ten se určí jako podíl subjektů v odvětví, na které byl v daném kalendářním roce prohlášen konkurz vzhledem k celkovému počtu subjektů v odvětví. Pro odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov byl tento indikátor v roce 2014 na úrovni 0,62 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,33 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,25 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Ústeckém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Karlovarském kraji. Následují Pardubický kraj, Ústecký kraj a Moravskoslezský kraj. Naopak nejnižší je indikátor rizikovosti v tomto odvětví v Jihočeském kraji a ve Zlínském kraji.

34

Index rizikovosti odvětví v ČR a podle krajů (v promile)

Zdroj: BISNODE

Rovněž podíl vzniklých a zaniklých subjektů je dalším indikátorem, který analyzuje, jak je dané odvětví zajímavé či naopak rizikové pro nové subjekty. V roce 2014 byl v tomto odvětví v ČR podíl zaniklých subjektů na celkovém počtu subjektů 2,1 %. To je o 0,1 procentních bodů pod průměrem ČR. Při analýze podílu salda mezi vniklými a zaniklými subjekty vůči celkovému počtu subjektů se ukazuje, že v roce 2014 byl v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov pro nové subjekty nejatraktivnější Praha před Pardubickým krajem, Jihomoravským krajem a Zlínským krajem. Naopak nejnižší indikátor vykazuje v tomto odvětví Ústecký kraj, Vysočina a především Jihočeský kraj. Celkově je odvětví z tohoto pohledu v porovnání s ostatními nadprůměrně atraktivní.

2.10. Regionální koncentrace a exkluzivita odvětví Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o téměř 12 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 11 % v Jihočeském kraji, téměř 11 % na Vysočině a více než 8 % v Pardubickém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 2 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká.

35

Rozložení zaměstnaných z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov do krajů

Graf ukazuje rozdělení všech zaměstnaných z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov do jednotlivých krajů. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

To je patrné i v relaci struktury rozložení jednotlivých odvětví v krajích. Zatímco na jedné straně jsou odvětví jako Textilní, oděvní a kožedělný průmysl, Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl a Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků, jejichž rozložení v krajích je víceméně rovnoměrné, a koncentrace je tedy velmi nízká, na straně druhé jsou pak odvětví, jejichž rozložení není krajově rovnoměrné a jeho významná část je koncentrována do jednoho nebo dvou krajů. Patří sem Vydavatelské a mediální činnosti (koncentrované ze dvou třetin do Prahy), či Těžební průmysl (koncentrovaný ze 44 % do Moravskoslezského kraje a 16 % do Ústeckého kraje) a Telekomunikační a informační technologie a činnosti (koncentrované do Prahy a Jihomoravského kraje). Následující mapa porovnává rozložení zaměstnaných osob z odvětví a celkové rozložení všech zaměstnaných v celé ekonomice do jednotlivých krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam, kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Například ve Středočeském kraji, jak je uvedeno výše, je z tohoto odvětví zaměstnáno 11,4 % všech osob. Celkově, v celé ekonomice, má Středočeský kraj podíl na zaměstnanosti v ČR jen 10,9 %. Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k velikosti kraje je tedy nadprůměrný (a tedy zelená barva v mapě).

36

Počet zaměstnaných z odvětví v kraji vzhledem k celkovému počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje srovnání struktury zaměstnaných v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov do jednotlivých krajů s rozdělením všech zaměstnaných do krajů. Kraje, které mají podíl na zaměstnanosti odvětví vyšší, než na celkové zaměstnanosti celé ekonomiky, jsou zabarveny zelenými odstíny, tam kde je tomu naopak, jsou odstíny červené. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Zatímco geografická koncentrace je nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky nadprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou velmi vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov podílí na celkové krajské zaměstnanosti ze 7,1 %, dále v Jihočeském kraji (v něm je podíl osob z tohoto odvětví na celkově zaměstnaných v kraji 5,9 %) a v Pardubickém kraji (5,1 %). Naopak nejnižší podíl na celkovém počtu zaměstnaných mají osoby z tohoto odvětví v Libereckém kraji (2,0 %) a v Praze (0,3 %). Přesné podíly zaměstnaných v tomto odvětví z celkového počtu zaměstnaných v krajích, ukazuje tabulka.

Podíl odvětví na celkovém počtu zaměstnaných v kraji

Vysočina

Podíl zaměstnaných 7,1%

Jihočeský

5,9%

Zlínský

2,6%

Pardubický

5,1%

Ústecký

2,4%

Olomoucký

4,3%

Karlovarský

2,2%

Plzeňský

4,2%

Moravskoslezský

2,1%

Královéhradecký

4,2%

Liberecký

2,0%

Jihomoravský

3,3%

Praha

0,3%

Středočeský

3,2%

Kraj

Kraj Průměr ČR

Podíl zaměstnaných 3,1%


37

Následující mapa ukazuje podíl odvětví na celkové zaměstnanosti kraje v grafické podobě. Čím světlejší barva, tím menší podíl v něm odvětví na celkové zaměstnanosti v kraji má (v porovnání s ostatními odvětvími).

Podíl zaměstnaných v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov na počtu zaměstnaných v kraji

Mapa znázorňuje podíl odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov na celkové zaměstnanosti v kraji. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, vlastní výpočty SVP

Míra exkluzivity odvětví v rámci struktury odvětví v krajích je v případě odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov nadprůměrná, což ukazuje srovnání indexu geografické exkluzivity pro všechny skupiny odvětví.

38

Index geografické exkluzivity odvětví

Graf znázorňuje index geografické exkluzivity odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov ve srovnání s ostatními skupinami odvětví. Index geografické exkluzivity daného odvětví vyjadřuje, nakolik je odvětví v odvětvové struktuře většiny krajů významné z hlediska podílu zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Velká většina osob zaměstnaných v tomto odvětví pracuje ve stejném kraji, kde bydlí. Hodnota tohoto indikátoru se mezi odvětvími pohybuje mezi 87 % a 98 %. V průměru 94 % všech osob zaměstnaných v ČR pracuje ve stejném kraji, jako i bydlí. Na jedné straně nejvíce bydlících ve stejném kraji jako pracuje, je v odvětvích Textilní, oděvní a kožedělný průmysl a Těžební průmysl (98 %), na druhé straně nejméně je to u odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Vydavatelské a mediální činnosti (87 %). V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov pracuje v jiném kraji než bydlí 2,2 % osob, což je o 3,8 procentních bodů méně, než je průměr v celé ČR.

39

3. Profesní struktura, kvalifikační požadavky a kvalifikace pracovní síly 3.1. Vývoj a struktura povolání Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (ISCO 6), kteří v roce 2014 tvořili 37 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Zemědělství, lesnictví a rybolovu zaměstnáno 51 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v Zemědělství, lesnictví a rybolovu jsou pracovníci Obsluhy pojízdných zařízení (ISCO 834; 19 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 25 tisíc pracovníků), Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky (ISCO 31; 9 %; 12 tisíc pracovníků v roce 2014) a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (ISCO 9; 8 %; 10 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura v České republice je různorodější a větším podílem je zde zastoupeno více skupin povolání. Na evropské úrovni lze téměř tři čtvrtiny zaměstnaných v odvětví zařadit do skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství.

Struktura povolání v odvětví v České republice a Evropské unii

40


Následující tabulka poskytuje podrobnější pohled na strukturu povolání. Nejčetněji zastoupenou skupinou povolání v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu jsou Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů (ISCO 8341). V roce 2014 jich byla v Zemědělství, lesnictví a rybolovu zaměstnáno 22,4 tisíce. Ve stejném roce pracovalo v odvětví 15,9 tisíc Chovatelů hospodářských zvířat (ISCO 6121), 12,4 tisíc Kvalifikovaných pracovníků v lesnictví (ISCO 6210), 8,4 tisíc Techniků v oblasti zemědělství, rybářství a vodohospodářství (ISCO 3142) a 7,1 tisíc Mechaniků a opravářů zemědělských stroj (ISCO 7233).

Nejvíce zastoupená povolání a jejich vývoj

Řidiči a obsluha zemědělských a lesnických strojů Chovatelé hospodářských zvířat (kromě drůbeže)

8341 6121

Počet 2014 (tisíc) 24,4 15,9

Kvalifikovaní pracovníci v lesnictví a příbuzných oblastech Technici v oblasti zemědělství, rybářství a vodohospodářství (kromě úpravy a rozvodu vody) Mechanici a opraváři zemědělských, průmyslových a jiných strojů a zařízení

6210

12,4

9,0%

─

3142

8,4

5,0%

─

7233

7,2

5,0%

─

CZ-ISCO

Podíl na odvětví 2011-2014 16,0% 12,0%

Vývoj od 2011 ↑ ↓

Šipka nahoru značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 vzrostl o více než 10 %, pomlčka znamená žádný nebo nejasný trend, šipka dolů značí, že počet zaměstnaných od roku 2011 poklesl o více než 10 %. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.2. Profesní koncentrace a exkluzivita odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu je odvětví s vysokou profesní koncentrací. Z hlediska výše profesní koncentrace se jedná o sedmé nejvíce koncentrované odvětví z celkových 26. Indikátor profesní koncentrace v Zemědělství, lesnictví a rybolovu dosáhl hodnoty 0,194, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,122. V Evropské unii je Zemědělství, lesnictví a rybolov odvětvím s nejvyšší profesní koncentrací.

Profesní koncentrace v odvětvích v České republice (vybraná odvětví, 2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň koncentrace

Vzdělávání

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

vysoká


8

vysoká

Stavebnictví

9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Těžební průmysl

11

nadprůměrná

41


12

průměrná


13

průměrná


14

průměrná


15

průměrná

Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. čin.

16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná

Výroba pryžových, plastových a ost. nekov. minerálních výrobků

20

podprůměrná


21

nízká


22

nízká


23

nízká


24

nízká

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracov. prům. j.n.

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor profesní koncentrace vyjadřuje, zda je v odvětví velkým podílem zastoupeno jen několik málo skupin povolání (vysoká koncentrace) nebo naopak zda odvětví poskytuje zaměstnání většímu množství méně početných skupin povolání (nízká koncentrace). Ukazatel tedy vypovídá o různorodosti odvětví z hlediska struktury povolání zaměstnaných osob. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Zemědělství, lesnictví a rybolov je odvětví s vysokou profesní exkluzivitou. V rámci všech 26 odvětví ekonomiky se Zemědělství, lesnictví a rybolov z hlediska profesní exkluzivity umístilo 6. v pořadí. Vysoká profesní exkluzivita vyplývá především z toho, že je Zemědělství, lesnictví a rybolov téměř výhradním zaměstnavatelem skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybolovu. Indikátor profesní exkluzivity v analyzovaném odvětví dosáhl hodnoty 0,782, mediánová hodnota indikátoru pro všechna odvětví je 0,206. V rámci Evropské unie se Zemědělství, lesnictví a rybolov z hlediska profesní exkluzivity umístilo 6. v pořadí.

Úroveň profesní exkluzivity v odvětvích v České republice (2014) Odvětví Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Veřejná správa a obrana Stavebnictví Vzdělávání Zemědělství, lesnictví a rybolov Doprava, skladování a poštovní činnosti Telekomunikační a informační technologie a činnosti Profesní, vědecké a techn. činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Ubytování, stravování a pohostinství Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba dopravních prostředků Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a admin. činnosti Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerál. výrobků Výroba elektrických a optických přístrojů

Pořadí

Úroveň profesní exkluzivity

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18

velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká velmi vysoká vysoká vysoká vysoká vysoká nadprůměrná nadprůměrná průměrná průměrná průměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná podprůměrná

42

Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský prům.j.n. Potravinářský a tabákový průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Vydavatelské a mediální činnosti Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Těžební průmysl

19 20 21 22 23 24 25 26

nízká nízká nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká velmi nízká

Profesní exkluzivita, vyjadřuje, zda je určité odvětví výhradním nebo dominantním zaměstnavatelem určité skupiny povolání (vysoká exkluzivita), nebo zda je odvětví jen jedním z většího množství zaměstnavatelů této skupiny povolání (nízká exkluzivita). Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.3. Vývoj struktury zaměstnaných podle stupně a oboru vzdělání V Zemědělství, lesnictví a rybolovu nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 52 % všech pracovníků v odvětví. Téměř třetina pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. Více než 11 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 6 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Zemědělství, lesnictví a rybolovu je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu v posledních letech spíše stagnuje, čímž zemědělství zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste.

Vzdělanostní struktura pracovníků v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov a v celé ekonomice


43

Vzdělanostní úroveň pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu se pod průměrnou úrovní v celé ekonomice pohybuje ve všech zemích Evropské unie. Lze to ilustrovat pomocí porovnání průměrné délky vzdělávání v odvětví a v celé ekonomice. V České republice dosáhla v roce 2013 průměrná délka vzdělávání pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu hodnoty 96 % průměrné délky vzdělávání všech zaměstnaných v ekonomice. Následující graf ukazuje srovnání hodnot průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice a v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov ve všech zemích Evropské unie. Vidíme, že v porovnání s ostatními zeměmi je vzdělanostní úroveň českých pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu jen o málo nižší, než je průměrná úroveň v celé ekonomice.

44

Srovnání délky vzdělání pracovníků v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov a průměrné délky vzdělávání pracovníků v celé ekonomice v zemích Evropské unie v roce 2013

Indikátor délky vzdělání v odvětví vyjadřuje počet let strávený ve formálním vzdělávání. Je vypočítán jako vážený průměr obvyklé délky formálního vzdělání pracovníků. Zdroj: European Labour Force Survey

Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu je obor Rostlinná a živočišná výroba, který absolvovala téměř čtvrtina všech pracovníků v odvětví. S 21 % následuje obor Motorová vozidla, lodě a letadla, který převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků bez maturity. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v zemědělství jsou Strojírenství, obecně zaměřené studijní obory a Lesnictví.

45

Struktura oborů vzdělání pracovníků v odvětví v roce 2014 podle nejvyššího dosaženého vzdělání


3.4. Vzdělanostní koncentrace a exkluzivita zaměstnaných Zemědělství, lesnictví a rybolov se z hlediska ukazatele vzdělanostní koncentrace umístilo jako osmé v pořadí z celkem 26 odvětví. Vzdělanostní koncentraci v Zemědělství, lesnictví a rybolovu lze tedy hodnotit jako vysokou a vzdělání pracovníků v odvětví je tedy poměrně stejnorodé.

Vzdělanostní koncentrace v odvětvích v České republice (2014) Pořadí

Vzdělanostní koncentrace odvětví

Stavebnictví

1

velmi vysoká


2

velmi vysoká


3

velmi vysoká


4

velmi vysoká


5

vysoká


6

vysoká

Těžební průmysl

7

vysoká


8

vysoká


9

nadprůměrná


10

nadprůměrná

Vzdělávání

11

nadprůměrná


12

nadprůměrná

Odvětví

46


13

průměrná


14

průměrná

Výroba pryžových, plastových a ostatních nekov. minerálních výrobků

15

průměrná


16

průměrná


17

podprůměrná


18

podprůměrná


19

podprůměrná


20

nízká


21

nízká


22

nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Ukazatel vzdělanostní koncentrace vypovídá o různorodosti či stejnorodosti úrovně a oboru vzdělávání v jednotlivých odvětvích ekonomiky. Ukazatel vzdělanostní koncentrace dosahuje vysokých hodnot v případě, že velká část zaměstnanců v odvětví absolvovala stejný obor vzdělání a dosáhla stejné vzdělanostní úrovně. Nízká vzdělanostní koncentrace je naopak v odvětvích, kde jsou zaměstnání pracovníci, kteří absolvovali různorodé obory a dosáhli různého stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Zemědělství, lesnictví a rybolov je odvětví s průměrnou exkluzivitou vzdělávání. Nachází zde uplatnění více než polovina (54 %) zaměstnaných, kteří mají vysokoškolské vzdělání v oboru Lesnictví a dvě pětiny pracovníků, kteří stejný obor absolvovali v maturitním oboru střední školy.

Vzdělanostní exkluzivita v odvětvích v České republice (2014) Odvětví

Pořadí

Úroveň vzdělanostní exkluzivity


1

velmi vysoká

Vzdělávání

2

velmi vysoká


3

vysoká


4

vysoká


5

vysoká


6

vysoká


7

nadprůměrná


8

nadprůměrná


9

nadprůměrná

Stavebnictví

10

nadprůměrná


11

průměrná


12

průměrná


13

podprůměrná

Těžební průmysl

14

podprůměrná


15

podprůměrná

47


16

podprůměrná


17

podprůměrná


18

nízká


19

nízká


20

nízká


21

nízká


22

velmi nízká


23

velmi nízká


24

velmi nízká

Výroba pryžových, plast. a ostatních nekov. minerálních výrobků

25

velmi nízká


26

velmi nízká

Indikátor vzdělanostní exkluzivity ukazuje, nakolik je určité odvětví výhradním zaměstnavatelem absolventů určitého oboru a stupně vzdělání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

3.5. Odvětvová mobilita: příchody do odvětví a odchody z odvětví Změny v počtech zaměstnaných ve skupině odvětví vypovídají o tom, nakolik je odvětví z hlediska zaměstnanosti stabilní, či nakolik v něm nastávají fluktuace. Odchody z odvětví do jiných odvětví ukazují, k jakým změnám obvykle dochází a jaké možnosti nalézt práci v odvětví jiném mají ti, kteří v daném odvětví práci ztratí nebo opustí. Poměr osob, které naleznou zaměstnání v jiných odvětvích nebo i v původním odvětví, k nezaměstnaným, pak ukazuje na flexibilitu, tj. schopnost najít jiné zaměstnání. V odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov je indikátor flexibility nižší než 1, což znamená, že nižší počet zaměstnaných našel práci v jiném, příp. tomto odvětví, než kolik přešlo do stavu nezaměstnanosti. Z tohoto hlediska patří zaměstnaní odvětví k nejméně flexibilním, nižší hodnota je zaznamenána pouze u odvětví Těžební průmysl.

48

Indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví

Graf srovnává indikátor flexibility zaměstnaných podle odvětví. Indikátor flexibility je vypočítán jako poměr součtu těch, kteří změnili práci (ať již odchodem do jiného odvětví nebo nalezli práci ve stejném odvětví) oproti těm, kteří přešli do stavu nezaměstnaných. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

Odvětví se rovněž liší tím, jaký podíl z těch, kteří našli jiné uplatnění a nepřešli do stavu nezaměstnaných, zůstalo ve svém původním odvětví a kolik našlo uplatnění v jiném odvětví. V případě odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov pětina z těch, kteří nalezli jiné uplatnění (tj. buď v původním anebo jiném odvětví), je nalezlo opět v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov. Tím se toto odvětví řadí mezi odvětvové skupiny, u nichž je podíl těch, kteří při změně naleznou zaměstnání opět ve stejné odvětvové skupině, průměrný. Obdobný podíl je u odvětví Potravinářský a tabákový průmysl, ale také u odvětví dosti odlišného charakteru, jako například Peněžnictví a pojišťovnictví nebo Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl.

Podíl osob, které po změně zaměstnání zůstaly ve stejném odvětví Telekomunikační a informační technologie a činnosti

50,0%

49

Zdravotní a sociální péče Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel Vzdělávání Stavebnictví Ubytování, stravování a pohostinství Těžební průmysl Výroba dopravních prostředků Doprava, skladování a poštovní činnosti Profesní, vědecké a technické činnosti a činnosti v oblasti nemovitostí Veřejná správa a obrana Textilní, oděvní a kožedělný průmysl Peněžnictví a pojišťovnictví Potravinářský a tabákový průmysl Zemědělství, lesnictví a rybolov Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl Výroba pryžových, plastových a ostatních nekovových minerálních výrobků Umělecké, sportovní, zábavní a další činnosti Výroba kovů a kovodělných výrobků Dřevozpracující, papírenský a tiskárenský průmysl Výroba strojů a zařízení Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Výroba elektrických a optických přístrojů Úklidové, bezpečnostní, krajinářské, agenturní a administrativní činnosti Opravy a instalace strojů a zařízení a zpracovatelský průmysl j.n. Vydavatelské a mediální činnosti

43,2% 39,3% 38,9% 35,8% 34,9% 33,3% 27,8% 25,6% 25,2% 24,6% 23,4% 22,0% 21,1% 20,3% 19,2% 18,7% 17,7% 17,2% 16,4% 14,8% 13,6% 13,0% 11,9% 9,3% 7,1%

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚPSV, SVP

Na druhé straně jsou zajímavé také příchody do odvětvové skupiny: ty jsou opět složeny z osob, které přicházejí buď z jiné odvětvové skupiny, nebo ze vzdělávání, dále z jiného typu neaktivity než vzdělávání (mateřská nebo rodičovská dovolená, v domácnosti) anebo z nezaměstnanosti. V průměru za všechna odvětví jsou nejčastější příchody ze stavu nezaměstnanosti, dále příchody z jiné skupiny odvětví, následují příchody ze vzdělávání a nejmenší je podíl těch, kteří provedli změnu v rámci dané odvětvové skupiny. Poměry se však u jednotlivých odvětvových skupin liší a poměry mohou být i zcela opačné. Odvětvová skupina Zemědělství, lesnictví a rybolov se však obvyklému vzoru příliš nevymyká: z těch, kteří do této odvětvové skupiny přijdou, je necelá polovina z nezaměstnanosti, pětina z jiné neaktivity a necelá pětina z jiné skupiny odvětví, 11 % je absolventů škol a dále jsou 4 % těch, kteří změnili zaměstnání v rámci této odvětvové skupiny.

50

Struktura příchodů do skupin odvětví

Graf ukazuje strukturu těch, kteří přišli do jednotlivých odvětvových skupin buď nově, nebo v rámci dané odvětvové skupiny změnili zaměstnání. Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty VÚPSV, SVP

Na závěr této části shrnujeme v následujícím schématu celkový přehled o příchodech a odchodech do a z odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov. Jak bylo uvedeno výše, nejvyšší podíl osob přichází do této odvětvové skupiny ze stavu nezaměstnanosti (46 %). Dále z neaktivity jiné než vzdělání přichází přes 20 % (tj. z mateřské nebo rodičovské dovolené, z domácnosti) a ze vzdělávání dalších 11%. Z jiného odvětví přichází asi 18 % osob, nejčastěji z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Stavebnictví, Potravinářský a tabákový průmysl, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Doprava, skladování a poštovní činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouhá 4 %. V odchodech z odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov je největší rozdíl oproti příchodům ve skupině těch, kteří odcházejí do skupiny neaktivních – tato skupina představuje více než třetinu ze všech odchodů, v níž více 80 % představují odchody do důchodu. Odchody do jiných odvětvových skupin jsou o něco nižší než příchody a stejně jako u příchodů, nejčastěji jsou do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Stavebnictví.

51

Odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov: Příchody a odchody

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ, výpočty SVP

3.6. Vývoj demografické struktury zaměstnaných podle věku a pohlaví a změna vzdělání podle věku 3.6.1. Věková a genderová struktura odvětví Průměrný věk zaměstnaných se v České republice postupně zvyšuje, v současné době je necelých 43 let a podle odvětvových skupin se průměrný věk pohybuje mezi zhruba 38 lety u skupin Telekomunikační a informační technologie a činnosti a Výroba dopravních prostředků až po více než 45 let u skupin odvětví jako je právě Zemědělství, lesnictví a rybolov, nebo Těžební průmysl, Vzdělávání a Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Jen od roku 2000 se celkový průměrný věk zaměstnaných zvýšil o více než tři roky,

52

přitom změna nebyla stejná ve všech skupinách odvětví. Změna průměrného věku zaměstnaných v odvětvových skupinách se pohybuje nejčastěji mezi jedním a čtyřmi roky. Odvětvová skupina Zemědělství, lesnictví a rybolov je s průměrným věkem 45,7 let nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 3,2 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,4 let, což je jen mírně rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let).

Průměrný věk a jeho změna v odvětvích


Důvod stárnutí je zřejmý ze srovnání velikosti vybraných věkových skupin. Zatímco v roce 2000 bylo ve skupině odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov mezi zaměstnanými jen 2,9 % osob starších 60 let, nyní je to již 11,2 %. Také se zvýšil podíl osob ve věku 50-59 let. Zatímco v roce 2000 tvořil 28,3 %, v roce 2014 již byl v tomto odvětví jejich podíl 31,8 %. Naopak se snížil podíl osob mladších 30 let. V roce 2000 tvořil ještě 17,3 % zaměstnaných v tomto odvětví, v roce 2014 to však již bylo pouze 11,4 %. Přitom z osob zaměstnaných v tomto odvětví je 6 % čerstvých absolventů, tedy těch, kteří opustili vzdělávací systém v posledních pěti letech. To je o tři procentní body méně, než je jejich podíl mezi všemi zaměstnanými v ČR. V porovnání s ostatními odvětvími je tak atraktivita tohoto odvětví pro čerstvé absolventy mírně podprůměrná.

53

V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov převládají mezi zaměstnanými v ČR velmi výrazně muži. Ti tvoří více než 73 % ze všech zaměstnaných v této skupině povolání. To je o 17 procentních bodů více, než je podíl mužů mezi všemi zaměstnanými v ČR.

3.6.2. Změna úrovně a oboru vzdělání podle věku Pro sledování změn v rámci odvětví je také důležité, jaké jsou rozdíly ve vzdělání mezi skupinou nejmladších a nejstarších – srovnáme vzdělání absolventů škol (tj. těch, kteří absolvovali v minulých pěti letech) a osob starších 55 let. V souladu se změnou mezi všemi zaměstnanými v české ekonomice ubývá i v tomto odvětví těch, kteří dosáhli pouze základního (příp. nižšího) vzdělání. Výrazný je také úbytek osob se středoškolským vzděláním bez maturity a také s maturitou. Mezi osobami s terciárním vzděláním je logicky nejznatelnější nárůst osob s bakalářským vzděláním.

Vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Absolventi z posledních 5 let

Osoby 55+

Rozdíl (absolventi – osoby 55+) (v proc. bodech)

ZŠ a nižší

0,3%

4,7%

-4,4

SŠ bez MZ

2,1%

19,6%

-17,4

SŠ s MZ

17,1%

42,8%

-25,7

VOŠ a konzervatoř

11,4%

1,5%

9,9

Bakalářské

31,8%

0,7%

31,1

Magisterské

36,2%

27,7%

8,5

Doktorandské

1,0%

3,0%

-2,0


Ze srovnání oborů absolvovaného vzdělání se ukazují poměrně znatelné rozdíly mezi tím, jaké obory absolvovali starší pracovníci a jaké nedávní absolventi. Z oborů vzdělání nejvíce zastoupených u pracovníků skupiny odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov je nejmenší rozdíl mezi staršími pracovníky a novými absolventy především u oboru Strojírenství, kovovýroba a metalurgie, který absolvovalo 7,0 % nedávných absolventů a 8,4 % osob ze skupiny starších 55 let. Charakteristické je v tomto odvětví zásadní snížení podílu oboru vzdělání Stavebnictví a inženýrské stavitelství z 5,6 % u skupiny starších na 1,7 % u nedávných absolventů. Naopak u absolventů výrazně narostl podíl oborové skupiny Rostlinná a živočišná výroba a rybářství: z 21,2 % u starších 55 let na 30,9 % u nedávných absolventů, což představuje u absolventů nejvyšší oborové zastoupení. Druhé nejvyšší zastoupení má mezi absolventy obor Motorová vozidla, lodě a letadla. To je nejčastěji zastoupen obor mezi pracovníky staršími 55 let.

54

Obory vzdělání absolventů a osob starších 55 let

Tabulka obsahuje 90 % všech zaměstnaných Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

55

4.

Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví

Zatímco předchozí kapitoly analyzovaly charakteristiky lidí, kteří na konkrétních pracovních pozicích v odvětví skutečně pracují, tato kapitola se orientuje na požadavky pracovních míst, tedy popisuje, jaké nároky by měla osoba, která dané pracovní místo obsadí, co nejlépe splňovat. Kvalifikační profil pracovních míst v odvětví specifikujeme na základě požadované úrovně vzdělání pracovníků, prostřednictvím požadavků kladeným na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Dále posuzujeme úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání. Další rozšíření pak představují charakteristiky pracovní orientace pracovních míst a charakteristiky pracovních hodnot.

4.1. Skutečná a požadovaná úroveň vzdělání Nejprve srovnáme pro odvětvovou skupinu Zemědělství, lesnictví a rybolov skutečnou a nejvhodnější úroveň vzdělání na pracovních místech. Na pracovních místech tohoto odvětví je nejvíce osob se středoškolským nematuritním vzděláním. Osoby s tímto stupněm vzdělání tvoří mezi všemi zaměstnanými z odvětví více než 51 %. Druhou největší část tvoří v tomto odvětví osoby se středoškolským maturitním vzděláním. Jejich podíl mezi zaměstnanými je téměř 30 %. Osob s terciárním vzděláním je v tomto odvětví více než 12 %. Mezi osobami s terciárním vzděláním tvoří největší část (87 %) osoby s magisterským vzděláním. Dalších 10 % jsou osoby s bakalářským vzděláním. Oproti tomu existuje poměrně znatelný rozdíl ve struktuře požadovaného vzdělání: hlavním rozdílem je vyšší požadavek maturitního vzdělání. To je požadováno u 64 % pracovních míst, což představuje rozdíl oproti skutečnému vzdělání zaměstnaných osob o 34 procentních bodů.

56

Struktura zaměstnaných podle vzdělání: skutečná a požadovaná úroveň

Zdroj: PIAAC, Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Požadavky pracovního místa je možné posuzovat na základě průměrné délky vzdělání pracovníků a srovnáním skutečné délky vzdělání s délkou vzdělání, která je pro daná pracovní místa nejvhodnější, zjistit případný nesoulad. Skutečná doba vzdělání osob v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov činí podle výsledků z průzkumu PIAAC v ČR 12,5 roku, což je pod průměrnou hodnotou za všechna odvětví v ČR přibližně o jeden rok. V EU je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví také pod průměrem celé EU. Oproti průměru je skutečná délka vzdělávání v tomto odvětví v EU nižší přibližně o půl roku. Kvalifikační požadavky jsou však dány požadovanou úrovní vzdělání, zde posuzovanou podle požadované délky vzdělání. V případě odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov činí v ČR průměrná délka požadovaného vzdělání 11,6 roku, což je o 1,3 roku méně, než je průměrná požadovaná délka vzdělání v ČR. V porovnání se skutečnou délkou vzdělávání je ta požadovaná nižší přibližně o 0,9 roku. V porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky je v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov vůbec nejnižší úroveň skutečného i požadovaného vzdělání.

57

4.2. Požadavky kladené na pracovní místo Požadavky pracovního místa: Zemědělství, lesnictví a rybolov

Graf srovnává požadavky pracovních míst prostřednictvím charakteristik zjišťovaných v projektu PIAAC (míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti, využití schopnosti dalšího učení) pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov ve srovnání odvětví mezi blízké průměru. Průměrná je potřeba plánování, naopak mírně nadprůměrná je nezávislost v práci. Podprůměrná je pak míra ovlivňování ostatních i potřeba využít schopnost k dalšímu učení. Kromě míry nezávislosti a míry ovlivňování ostatních, kde jsou hodnoty za ČR u této odvětvové skupiny mírně nad průměrem EU, jsou ostatní charakteristiky výrazněji nad průměrem EU.

4.3. Využití dovedností v práci Součástí posouzení kvalifikační náročnost pracovních míst je také, jak často jsou které dovednosti využívány. Oproti průměru všech odvětví ČR je využití všech posuzovaných dovedností v práci v případě odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov nižší. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU. Kromě četnosti čtení, které jsou v ČR i EU vykazovány na téměř shodné úrovni, jsou úrovně u nás o něco vyšší než za průměr EU.

58

Využití dovedností v práci: Zemědělství, lesnictví a rybolov

Graf srovnává četnost využití dovedností v práci, které byly zjišťovány v projektu PIAAC (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání a používání informačních technologií), pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

Celkově jsou relace využívání sledovaných dovedností v odvětví vůči průměru všech odvětví v ČR a EU obdobné, mírně jinak je tomu u četnosti psaní (a do jisté míry také u používání informačních technologií), která je u tohoto odvětví EU oproti průměru EU za všechna odvětví znatelněji nižší, než je tomu v případě našeho odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov.

4.4. Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy Oproti míře využívání výše uvedených dovedností na pracovních místech stojí na druhé straně skutečná úroveň dovedností zaměstnaných, která zde reprezentuje míru využívaných dovedností na pracovních místech tohoto odvětví. V průměru za všechna odvětví jsou na tom naši pracovníci lépe oproti průměru EU v dovednostech numerických. Ve čtenářských dovednostech jsme na tom mírně hůř než průměr EU, avšak v dovednosti řešit problémy je celkový průměr ČR znatelně nižší. Relace úrovní dovedností pracujících v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov vůči průměru je podobná u pracujících ČR a EU, rozdílná je jen míra odstupu od průměru. Zatímco čeští pracovníci tohoto odvětví mají úroveň kompetencí oproti průměru za ČR nižší, u průměru za EU je odstup pracovníků tohoto odvětví oproti průměru za všechna odvětví nižší ještě znatelněji. Zajímavé přitom je, že nevýraznější je tento odstup v případě čtenářských a numerických dovedností, ačkoli četnost čtení je společně s četnosti počítání vykazována na jejich pracovních pozicích jako nejvyšší. Obdobné je to však i v případě ČR, ačkoli u nás je vykazována vyšší potřeba počítání a odstup této dovednosti od průměru není vyšší, než je tomu u čtenářských dovedností.

59

Čtenářská dovednost, numerická dovednost a schopnost řešit problémy pracovníků odvětvové skupiny: Zemědělství, lesnictví a rybolov

Graf srovnává úroveň čtenářské a matematické dovednosti a dovednost řešit problémy, které byly měřeny v projektu PIAAC pro sledované odvětví s průměrem za všechna odvětví, a to jak v případě ČR tak EU. Zdroj: PIAAC, 2012

4.5. Úroveň náročnosti a význam kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov je charakteristická nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností a nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů. Především v těchto kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví. Jako u všech jsou samozřejmě i v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, sociální i metodologické kompetence (ty dokonce v tomto odvětví převyšují průměr za všechna odvětví). Ve znalostech jsou na vysoké úrovni hodnoceny jak důležitost, tak náročnost v oblasti služeb a podnikání. Mnohé další dimenze sledovaných kompetencí, znalostí a dovedností jsou jak v úrovni náročnosti, tak v úrovni důležitosti hodnoceny spíše podprůměrně.

60

Úroveň náročnosti a význam znalostí, dovedností a kompetencí pro výkon povolání v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov

Graf srovnává úroveň náročnosti a důležitost skupin kompetencí, znalostí a dovedností pro výkon povolání ve sledovaném odvětví. Vychází z dimenzí zjišťovaných v rámci databáze O-Net. Zdroj: O-NET

4.6. Pracovní hodnoty a orientace Ačkoli jsou pracovní orientace vázány především na vykonávané profese, rovněž odvětví má určité charakteristické rysy ohledně preferencí v obsahu a stylu práce a pracovního prostředí, které se vztahují k typu pracovníků a projevují se i určité charakteristické osobnostní rysy. Pro pracovníky této skupiny odvětví je charakteristická blízkost průměrným hodnotám v podstatě ve všech zjišťovaných charakteristikách pracovních hodnot a v žádné charakteristice neexistuje nějaká výraznější odchylka, která by pracovníky tohoto odvětví nějak podstatně odlišovala. Jako u všech jsou nejvýraznější charakteristiky podpora, vztahy a nezávislost, naopak uznání, pracovní podmínky a úspěch jsou hodnoceny o 20 procentních bodů níže.

61

Pracovní hodnoty

Zdroj: O-NET

V charakteristikách pracovní orientace jsou hodnoty odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov podprůměrné u aspektu sociálnosti práce a kreativity, naopak nadprůměrné v aspektu realističnosti práce, ostatní aspekty jsou blízké průměru. Především aspekt kreativity je v tomto odvětví hodnocen na velice nízké úrovni, je mezi odvětvími druhý nejnižší, nižší hodnota je s malým odstupem u odvětvové skupiny Doprava, skladování a poštovní činnosti.

62

Pracovní orientace

Zdroj: O-NET

4.7. Požadavky na kvalifikaci v nejčastějších skupinách povolání v odvětví Obrázek na následující straně ukazuje požadavky na vzdělání v pěti nejčastějších skupinách povolání, v nichž pracují osoby zaměstnané v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov. Výběr je proveden podle nejčastějších profesí v ČR. Pořadí sice nejsou u ČR a EU vždy stejná, avšak rozdíly u jednotlivých profesí jsou obvykle velmi malé. Je zřejmé, že na úroveň požadovaného vzdělání ve skupinách povolání má zásadní vliv obsazení těchto povolání pracovní silou se skutečnou současnou úrovní dosaženého vzdělání. Je to zřejmé z porovnání na úrovni jednotlivých zemí a plyne to i ze srovnání situace v ČR a v průměru za EU. Vyšší podíl osob s nižším středním, příp. i primárním vzděláním v jednotlivých profesích ukazuje, že v určitém podílu případů je taková úroveň vzdělání dostatečná, a pak také požadovaná úroveň není deklarována jako vyšší. Obdobné je to na druhé straně u terciárního vzdělání: vyšší podíl osob s nějakou úrovní terciárního vzdělání zase evokuje požadavek, aby určitá část pracujících měla takovou úroveň vzdělání. Tak v ČR pro největší skupinu povolání odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov, kterou je skupina povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství, je vyžadováno z téměř 70 % středoškolské vzdělání a pro téměř třetinu zaměstnaných stačí nižší vzdělání a jen zanedbatelný podíl terciárního vzdělání; u průměru za EU je podíl osob s nižším než maturitním vzděláním vyšší než u nás, je to více než polovina zaměstnaných, avšak u asi 8 % zaměstnaných je vyžadováno vzdělání terciární. A obdobné je to v dalších nejčastějších skupinách povolání této odvětvové skupiny. Největší podíl terciárně vzdělaných je vyžadován ve skupině povolání Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky kromě fyzikálních a průmyslových oborů, v ČR asi 15 %, v průměru za EU asi 34 %.

63

Nejčastější skupiny povolání a požadované vzdělání: Zemědělství, lesnictví a rybolov

Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství

podíl skupiny povolání v odvětví 37,3%

ČR

73,6%

EU

32%

68%

53%

39%

5% 3%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Vyučení bez maturity, nižší sekundární, primární Vyšší sekundární, postsekundární (ne terciární) Terciární (bakalářské, vyšší odborné) Terciární (magisterské, doktorské) Obsluha pojízdných zařízení a strojvedoucí

18,5%

ČR

2,5%

EU

34%

66%

59% 0%

10%

20%

30%

38% 40%

50%

60%

70%

3%

80%

90%

100%

Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky 9,1%

ČR

9%

14%

76%

1% 1,1%

EU

24% 0%

10%

41% 20%

30%

40%

25% 50%

60%

70%

9%

80%

90%

100%

Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci kromě uklízečů a 7,5%

ČR

14,7%

EU

64%

36% 2% 76%

22% 1%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Slévači, svářeči, mechanici a opraváři strojů a zařízení 5,7%

ČR

0,7%

EU

10%

90%

34% 0%

10%

20%

56% 30%

40%

50%

60%

10% 70%

80%

90%

100%

64

Zdroj:

VŠPS,

ELFS,

výpočty

SVP

65

5.

Shrnutí

Zemědělství, lesnictví a rybolov je v porovnání s ostatními odvětvími v ČR relativně malé odvětví (podle podílu na HPH) s relativně nízkou výkonností (podle produktivity práce). Produkcí odvětví je mezinárodně obchodovatelné komerční zboží, ovšem otevřenost odvětví (podle podílu produkce na vývozu) je, i přes relativně vysokou mezinárodní konkurenceschopnost v porovnání s evropskými zeměmi, relativně malá a většina produkce končí na domácím trhu. Pro srovnání výkonnosti odvětví s vybranými přibližně srovnatelnými státy je vhodným ukazatelem produktivita práce na zaměstnanou osobu. Zde vidíme, že si ČR nestojí špatně. V roce 2013 dosahovala produktivita práce odvětví (běžné ceny) zhruba 25 tisíc EUR, což je srovnatelné s Rakouskem (22 tisíc) nebo Maďarskem (20 tisíc). Produktivita práce byla několikanásobně vyšší než v Polsku nebo Slovinsku, ale zaostávala o cca 1/3 oproti Slovensku nebo Německu. Vývoj v čase ukazuje, že po dosažení nejvyšší hodnoty v roce 2009 produktivita práce poklesla o cca 14 % a drží se zhruba na stejné úrovni roku 2010 (stálé ceny). Produkce odvětví je tvořena vstupy z odvětví (mezispotřebou v kupních cenách včetně čistých daní), tj. dodavatelsko-odběratelskými vztahy na straně vstupů do výrobního procesu, a vytvořenou (hrubou) přidanou hodnotou. Vstupy do výrobního procesu poskytuje nejen samotné odvětví, ale také jiná dodavatelská odvětví, zejména Potravinářský a tabákový průmysl, Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel a Chemický, farmaceutický a rafinérský průmysl. V menší míře vstupy poskytují také další odvětví. Všechny tyto vstupy tvoří 52 % produkce (2010). Tato odvětví tedy ovlivňují vývoj v našem analyzovaném odvětví na straně vstupů. Zdrojem odvětví je nejen (domácí) produkce, ale také dovoz, který tvoří 21 % celkových zdrojů. Podíl dovozu na produkci, který může být brán za jednu z měr otevřenosti odvětví, činí 27 %. To znamená, že se u nás více odvětvové produkce vyrobí, než doveze. Poptávku po produkci tedy ovlivňují jak domácí spotřebitelé a odvětví, tak ti zahraniční. Tedy i zahraniční poptávka se promítne ve svém důsledku do zaměstnanosti v analyzovaném odvětví v ČR. Drtivá většina vyvážené produkce směřuje na trhy zemí EU 28 (95 %). Teprve daleko za tímto hlavním trhem je Rusko (1,7%) a ostatní Evropa (1,4 %). Na celkovém vývozu ČR se ale analyzované odvětví podílí jen 1,5 % (2014). Pro hodnocení stability odvětví je ve studii provedena jednak predice rizika úpadku firmy v následujících dvanácti měsících (Bisnode stability rating) a dále zjišťován indikátor rizikovosti odvětví. V odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov tvoří největší část (téměř 56 %) společnosti, které podle BISNODE Stability Ratingu patří do skupiny vynikajících (s ratingem v intervalu AAA-A). Podle celkového rozložení subjektů do jednotlivých skupin, je v porovnání s ostatními odvětvími české ekonomiky v tomto odvětví riziko nesplácení úvěrů malé. Podíl společností, spadajících do skupiny "vynikající" je v tomto odvětví 55,7 %, což je o 16,4 procentních bodů více, než je jejich podíl mezi všemi společnostmi v ČR. Působí zde také 35,2 % "dobrých" společností. To je oproti celkové tuzemské základně o 7,3 procentních bodů méně, než tvoří v celé podnikatelské základně v ČR. Podíl "rizikových“ subjektů s ratingem C činil v rámci odvětví 8,9 procentních bodů méně, než v rámci ČR celkově. Podíl firem, které byly hodnoceny jako neschopné dostát svým závazkům (rating D), je v rámci odvětví 0,7 %, přičemž v rámci celkové tuzemské podnikatelské základny se jednalo o 0,9 %. Indikátor rizikovosti úpadku firem pro odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov byl v roce 2014 na úrovni 0,62 ‰. To je v porovnání s ostatními odvětvími nízká hodnota, která za průměrem ČR zaostává o 0,33 promilního bodu. Indikátor rizikovosti tohoto odvětví se oproti roku 2009 zvýšil o 0,25 promilního bodu, zatímco za stejné období se v ČR jako celku zvýšil o 0,39 promilního bodu. Zatímco v roce 2009 byla

66

nejvyšší rizikovost tohoto odvětví v Ústeckém kraji, v roce 2014 byl nejrizikovější stav v tomto odvětví v Karlovarském kraji. Zaměstnanost v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov od roku 2002 dlouhodobě klesá. Zatímco v roce 2002 bylo v Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnáno více než 227 tisíc osob, v roce 2014 dosáhl počet zaměstnaných hodnoty 136,7 tisíce. V průběhu 12 let tedy došlo k 40% poklesu počtu zaměstnaných v Zemědělství, lesnictví a rybolovu. V rámci 26 ekonomických odvětví se Zemědělství, lesnictví a rybářství umístilo druhé v pořadí z hlediska nejrychlejšího tempa poklesu zaměstnanců. Tento pokles je dán na jedné straně dřívější výraznou přezaměstnaností a na straně druhé technologickým rozvojem a automatizací výroby. Odliv zaměstnanců z odvětví byl v posledních letech způsoben zejména masivním úbytkem živočišné výroby, která zaměstnávala nejvíce lidí. Útlum se nevyhnul nicméně ani rostlinné výrobě, kdy mizela celá odvětví jako např. květinářství, zelinářství či výrazný pokles ovocnářství. Trend poklesu počtu zaměstnaných v Zemědělství, lesnictví a rybolovu nebyl příliš ovlivněn ekonomickou recesí po roce 2008. V krizových letech vykazovala zaměstnanost stejný trend jako v předchozím období. Projekce zaměstnanosti CEDEFOP předpokládá, že se v Zemědělství, lesnictví a rybolovu bude zaměstnanost v roce 2020 nacházet na úrovni 131 tisíc zaměstnaných. Projekce tedy předpokládá, že zaměstnanost v odvětví bude nadále mírně klesat. Průměrná míra nezaměstnanosti osob pracujících původně v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu byla mezi lety 2008 a 2014 na úrovni 5 %. Tato úroveň je nižší, než průměrná míra nezaměstnanosti, která v tomto období činila 6,4 %. Průměrná míra nezaměstnanosti v Zemědělství, lesnictví a rybolovu je tak v porovnání s ostatními odvětvími 13. nejnižší. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tedy osob, které byly bez práce minimálně jeden rok, dosahoval v Zemědělství, lesnictví a rybolovu 42,6 %. Jedná se o podíl, který je v rámci odvětví české ekonomiky nadprůměrný (průměr v celé ekonomice činil 41,1 %) a nezaměstnaní, kteří dříve pracovali v Zemědělství, lesnictví a rybolovu, mají větší problém s nalezením nového zaměstnání, než nezaměstnaní se zkušenostmi z většiny jiných odvětví ekonomiky. Z rozboru příchodů a odchodů pracovníků do a z odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov vyplývá, že nejvyšší podíl osob přichází do této odvětvové skupiny ze stavu nezaměstnanosti (46 %). Dále z neaktivity jiné než vzdělání přichází přes 20 % (tj. z mateřské nebo rodičovské dovolené, z domácnosti) a ze vzdělávání dalších 11%. Z jiného odvětví přichází asi 18 % osob, nejčastěji z odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Stavebnictví, Potravinářský a tabákový průmysl, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Doprava, skladování a poštovní činnosti. Ti, kteří změnili zaměstnání a zůstali v odvětví, představují v nových příchodech pouhá 4 %. V odchodech z odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov je největší rozdíl oproti příchodům ve skupině těch, kteří odcházejí do skupiny neaktivních – tato skupina představuje více než třetinu ze všech odchodů, v níž více 80 % představují odchody do důchodu. Odchody do jiných odvětvových skupin jsou o něco nižší než příchody a stejně jako u příchodů, nejčastěji jsou do odvětvové skupiny Velkoobchod, maloobchod a opravy motorových vozidel, Výroba kovů a kovodělných výrobků a Stavebnictví. Nejvyšší podíl zaměstnaných z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov pracuje v Jihomoravském kraji, jedná se o téměř 12 % celkově zaměstnaných v tomto odvětví. Dále více než 11 % zaměstnaných tohoto odvětví pracuje ve Středočeském kraji, více než 11 % v Jihočeském kraji, téměř 11 % na Vysočině a více než 8 % v Pardubickém kraji. V ostatních krajích se hodnota pohybuje obvykle mezi 2 a 8 %. V porovnání s ostatními odvětvími je tedy geografická koncentrace tohoto odvětví v krajích ČR nízká. Zatímco geografická koncentrace je nízká, geografická exkluzivita tohoto odvětví je v rámci České republiky nadprůměrná. Rozdíly mezi kraji v tom, kolik se osoby z tohoto odvětví podílí na celkové krajské zaměstnanosti, jsou velmi vysoké. Nejvyšší podíl na krajské zaměstnanosti mají osoby z tohoto odvětví na Vysočině, kde se lidé z odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov podílí na celkové krajské zaměstnanosti ze 7,1 %. Nejčetnější skupinou povolání v odvětví jsou Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství (ISCO 6), kteří v roce 2014 tvořili 37 % všech zaměstnaných v tomto odvětví. V roce 2014 bylo v Zemědělství, lesnictví a rybolovu zaměstnáno 51 tisíc pracovníků patřících do této skupiny povolání. Dalšími významnými skupinami povolání v Zemědělství, lesnictví a rybolovu jsou pracovníci Obsluhy pojízdných zařízení (ISCO 834; 19 % ze všech zaměstnaných, což v roce 2014 činilo 25 tisíc pracovníků), Techničtí a odborní pracovníci v oblasti vědy a techniky (ISCO 31; 9 %; 12 tisíc pracovníků v roce 2014) a Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (ISCO 9; 8 %; 10 tisíc pracovníků). Porovnáme-li strukturu povolání

67

pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu v České republice a v celé Evropské unii, vidíme, že struktura v České republice je různorodější a větším podílem je zde zastoupeno více skupin povolání. Na evropské úrovni lze téměř tři čtvrtiny zaměstnaných v odvětví zařadit do skupiny povolání Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství. V Zemědělství, lesnictví a rybolovu nejčastěji pracují středoškolsky vzdělaní lidé bez maturitní zkoušky, v roce 2014 dosáhlo této úrovně vzdělání 52 % všech pracovníků v odvětví. Téměř třetina pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu dosahuje středoškolského vzdělání s maturitou. Více než 11 % pracovníků má vysokoškolské vzdělání a 6 % dosáhlo maximálně základního vzdělání. Kvalifikační náročnost Zemědělství, lesnictví a rybolovu je značně nižší, než ve zbytku ekonomiky. Vzdělanostní úroveň pracovníků v Zemědělství, lesnictví a rybolovu v posledních letech spíše stagnuje, čímž zemědělství zvyšuje svůj odstup od zbytku ekonomiky, kde vzdělanostní úroveň a zejména podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků poměrně výrazně roste. Nejčastějším oborem vzdělání pracovníků v odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolovu je obor Rostlinná a živočišná výroba, který absolvovala téměř čtvrtina všech pracovníků v odvětví. S 21 % následuje obor Motorová vozidla, lodě a letadla, který převažuje zejména u středoškolsky vzdělaných pracovníků bez maturity. Dalšími významnějšími obory vzdělání pracovníků v zemědělství jsou Strojírenství, obecně zaměřené studijní obory a Lesnictví. Průměrný věk v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov činí 45,7 let a činí ji tak nejstarší ze všech 26 analyzovaných odvětví české ekonomiky. V porovnání se všemi zaměstnanými v ČR to je o 3,2 roku více. Oproti roku 2000 se průměrný věk zaměstnaných v tomto odvětví zvýšil o 3,4 let, což je jen mírně rychlejší nárůst, než byl mezi všemi zaměstnanými v ČR (ten činil 3,1 let). Kvalifikační profil odvětví je dán nejen vzděláním ale také požadavky kladenými na pracovní místo a využitím dovedností na pracovním místě. Posuzujeme-li kvalifikační požadavky pracovních míst prostřednictvím vybraných charakteristik, jako jsou míra ovlivňování ostatních, míra plánování, míra nezávislosti či nakolik je potřebná schopnost dalšího učení na pracovním místě, patří požadavky v odvětvové skupině Zemědělství, lesnictví a rybolov ve srovnání odvětví mezi blízké průměru. Průměrná je potřeba plánování, naopak mírně nadprůměrná je nezávislost v práci. Podprůměrná je pak míra ovlivňování ostatních i potřeba využít schopnost k dalšímu učení. Kromě míry nezávislosti a míry ovlivňování ostatních, kde jsou hodnoty za ČR u této odvětvové skupiny mírně nad průměrem EU, jsou ostatní charakteristiky výrazněji nad průměrem EU. Využití všech posuzovaných dovedností (četnost čtení, četnost psaní, četnost počítání, používání informačních technologií) v práci je v případě odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov nižší oproti průměru všech odvětví ČR. Obdobné je to u této odvětvové skupiny také v průměru za EU. Kromě četnosti čtení, které jsou v ČR i EU vykazovány na téměř shodné úrovni, jsou úrovně u nás o něco vyšší než za průměr EU. Celkově jsou relace využívání sledovaných dovedností v odvětví vůči průměru všech odvětví v ČR a EU obdobné, mírně jinak je tomu u četnosti psaní (a do jisté míry také u používání informačních technologií), která je u tohoto odvětví EU oproti průměru EU za všechna odvětví znatelněji nižší, než je tomu v případě našeho odvětví Zemědělství, lesnictví a rybolov. Pro výkon profesí pracovníků odvětvové skupiny Zemědělství, lesnictví a rybolov je charakteristická nadprůměrná úroveň a důležitost v případě praktických dovedností a nadprůměrná náročnost a úroveň u znalostí v oblasti technických oborů. Především v těchto kategoriích převyšují průměr za všechna odvětví. Jako u všech jsou samozřejmě i v tomto odvětví důležité osobnostní kompetence, sociální i metodologické kompetence (ty dokonce v tomto odvětví převyšují průměr za všechna odvětví). Ve znalostech jsou na vysoké úrovni hodnoceny jak důležitost, tak náročnost v oblasti služeb a podnikání. Mnohé další dimenze sledovaných kompetencí, znalostí a dovedností jsou jak v úrovni náročnosti, tak v úrovni důležitosti hodnoceny spíše podprůměrně. Pro budoucí fungování tuzemského zemědělství v rámci EU je zásadní podoba Společné zemědělské politiky EU (SZP). V minulých letech fungovalo odvětví v rámci systému, který byl definován přístupovou smlouvou ČR k EU a finanční perspektivou EU pro roky 2007 – 2013. Na období 2014 – 2020 se cíle pro podporu odvětví v ČR odvíjejí ze strategie Evropa 2020, kde jsou definovány priority platné pro celou EU. Téma budoucnosti financování SZP však bylo a stále je kontroverzní otázkou rozdělující členské státy. Problémem zemědělství EU je především prohlubující se cenová nekonkurenceschopnost, přičemž v blízké budoucnosti nelze předpokládat zásadní změnu tohoto trendu, protože EU není schopna efektivně

68

reagovat zásadnějšími ekonomickými reformami. Důvody této nekonkurenceschopnosti jsou především nadměrná byrokracie, regulace a chybně nasměrované dotace. Rozdíly v nákladech na jednotku vyrobené komodity mezi státy EU a zbytkem světa zůstávají v desítkách procent a také se snižují možnosti uplatnění evropské nadprodukce na světových trzích, kde jsou výrazně nižší náklady na cenu lidské práce a není zde uplatňována taková regulace především v oblasti ochrany životního prostředí.

69

Zemědělství, lesnictví a rybolov

Recommend Documents