-Zemědělský charakter:hák, orba, hnojení(popel), lov, rybolov, dobytek na tah,

Studijni-svet.cz || Utváření středověké Evropy Více studijních materiálů na http://dejiny-online.cz. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Otázka: Utváření středověké Evropy Předmět: Dějepis Přidal(a): Vity

Začíná zánikem Západořímské říše (476 n.l.) -úpadek kultury a vzdělanosti -Zemědělský charakter:hák, orba, hnojení(popel), lov, rybolov, dobytek na tah, -Vznik vesnic: názvy obcí, → počátek feudalismu (lenní systém- velitel skupiny dobude území, to rozdělí mezi lidi-později i dědičně). →šlechta a poddaní→daně.

Barbarské státy: Francká říše: -5.st. →Frankové si volí prvního krále – Chlodvíka(dynastie Merovejců) -6.st- Sálský zákoník (lex salica)= zvykové právo francké a římské říše→ od 7.st. dominantní síla z. Evr. →oslabení královské moci, správcové královského majetku→král reprezentativní formu (vládli majordomové). -1. významným majordomem byl Karel Martel, který v roce 732 porazil araby v bitvě u poities. -761- majordomus Pipin se prohlásil králem ( potvrdil jej papež, a na oplátku 764 táhl do itálie a založil papežský stát – Pipinova donace

page 1 / 5


Karel Veliký- diplomat, válečník →snaha co nejvíce rozšířit území (úspěšně) Pohraniční marky: (marka = vojensky organizované pohraniční území pod správou zvláštních hrabat zvaných Markrabě 774-přijal titul langobardského krále →800 ho papež korunoval císařem→ obnovení císařství na západní evropě→ šíření křesťanské víry 814 umřel a byl pochován v Cáchách→ 843- veronská smlouva rozděluje říši mezi karlovi 3 syny →západofrancká (francie), východofrancká ( německo) a Lotharinge (sev. Itálie a Burgundsko)

Byzantská říše: Panovníky východoř. ř. vyvodili z rozkládající se záp. ř. že mají nárok vládnout na celém území impéria. Justinián I. –dobil severoafrické pobřeží (kmen Vandalů), po roce 550 pronikl i na Apeninský poloostrov, jádrem moci Ravenna (z této doby kostely s mozaikovou výzdobou) Justiniánův zákoník (529-533) –základ starořímské právo a potlačení povstání nepokojeného obyvatelstva. Za jeho vlády dosáhla říše vrcholu→ po jeho smrti zratila mnohá území a celé 7.a 8. St. Se bránila nájezdům Avarů, Slovanů, Peršanů a Arabů. Konstantinopol ubráněna díky řeckému ohni ( směs která hoří i na vodě) Církev: chloubou státu kultura, umění souviselo s křesťanstvím, → sepětí státu a křesťanské církve (cézaropapismus) →soustředění moci do jednoho člověka →napětí mezi záp. křesťany a mezi římskost. církví i mezi panovníky.rozdíl ve způsobu vedení mše, a jazyku( latina X řečtina) →církevní schizma1054 – byz. ř. čekal boj s Turky a již se nezvchopila. Pokračovatelem tétocírkve je pravoslavná církev.

Vikingové: Středoevropským státům hrozilo nebezpečí ze severu. 8.- 11.st →útočili vikingové (předkové dnešních Švédů, Norů, Dánů a Islanďanů) na svých lodích na britské ostrovy. Dlouho odmítali přijmout křesťanství. Viking= bojovník, pirát, číhající ve fjordu. Útočili nejspíš kvůli nehostinosti severu, nebo v některých oblastech došlo k přelidnění (uplatňovali mnohoženství a dědicem půdy byl pouze nejstarší syn). Byli výborní válečníci, významné postavení družina a její náčelník(Jarl). Vymezení sféry zájmu- Norové →britské ostrovy, objevili Island, Grónsko, kolem roku 1000 až k severním břehům Ameriky.

page 2 / 5


Švédové→území pozdější Rusi, zde se jim řikalo Varjagové Dánové→západofrancká říše, jihovýchodní Anglie, Na dobytých územích se leckdy usadili (například Normandie). V tehdejší době měli ¨dokonalé lodi¨. Písmo (runy), naslouchaly ságám ( díla popisující hrdinské činy)

Arabská říše: Od počátku 8.st. pronikalo šíření islámské víry → jeho prvním hlasatelem byl Muhammad ar. obchodník – původně vůdce karavan. Kočovnické kmeny arabů obývali část arabského poloostrova a uctívali mnoho božstev a posvátných symbolů uložených ve městě Mekka.→Islám- uctívání jediného boha – Aláha (muslimové). Vychází ze starého zákona a posvátnou knihou je Korán. Musí konat předepsané modlitby, dodržovat půst, a jednou za život vykonat posvátnou pouť. Bezpodmínečná nutnost šířit Islám. Chrámyminarety, u nich štíhlé věže- mešity. 622 utíká Muhammad z Mekky do Mediny – musel bojovat se zastánci starých kultů = počátek muslimského letopočtu. Vznik ar. říše: nová víra sjednotila kmeny a vedla k vytvoření silné a rozsáhlé říše. Po Muhammadově smrti se vojska vydala na vítězná tažení s cílem rozšířit islám a podrobit si co nejvíce území. Během 1. poloviny 7.st. si podrobili Sýrii, Mezopotámii, Egypt, Palestinu a Persii. 711 pronikly až na evropskou pevninu. Zde porazili germánské a římské obyvatelstvo v bývalé Hispánii a odtud podnikali přes Pyreneje výpravy na Franckou říši.→732 porážka od Karla Martela v bitvě u Poitiers. Největší vzepětí v 8. a 9. století kdy vládl z Bagdádu chalífa Hárůn ar-Rašíd.→po jeho smrti rozpad do několika emirátů→ později je všechny ovládal emirát córdobský.

→ v podstatě celý středověk byli křesťané a muslimové nepřáteli, ale zároveň se i ovlivňovali. → arabové nakonec ovládli celý obchod mezi asii a evropou→ nové zemědělské plodiny, způsoby hospodaření, seznámení s výsledky muslimských učenců ( matematika, filozofie, zeměpis, astronomie a medicína), ale i umění a architektura. Křesťanství mělo velký vliv na utváření evropy. Římskokatolická církev snila o rozšíření víry na další území→ války s islámem →první úspěšné na Pyrenejském poloostrově kde se rozpadl mocný córdobský chalífát.→ferdinand ovládl bojo o toto území a zahájil reconquistu(zpětné dobývání) která skončila až 1492 ve 12 století ovládli křesťané většinu poloostrova → v západní oblasti vzniklo portugalské království.

page 3 / 5


Křižácké výpravy: vojáky spojovala křesťanská víra, kříž měli na zbroji i na praporech(→křižáci). Cílem bylo osvobodit svatou zemi ( palestinu) od muslimů a zajistit volný přístup při pouti do jeruzaléma k božímu hrobu a šířit křesťanství i mimo evropu. Účastnili se zejména šlechtické rody z Francie, Belgie, Nizozemí, německých oblastí Svaté říše římské, Anglie i Česka. Na cestu se vydávali i poddaní ( spodina) která si slibovala válečnou kořist. 1. Křížová výprava- se souhlasem papeže vyhlášena roku 1095. Již cestou se vyžívala v pogromech na židy. Dostali se přes Byzantskou říši a Sýrii k Jeruzalému a roku 1099 se ho zmocnili→jeruzalémské království.v roce 1189 padl jeruzalém znovu do muslimských rukou a ani dalších 7 výprav ho nedostalo zpět. Dětská křížová výprava: Neúspěchy na východě vedli některé fanatiky k doměnce že svatou zemi osvobodí pouze děti, které ještě nemají žádné hříchy. 1212 však měla tato výprava smutný osud→ část dětí ani nedorazila, a zbylá část byla prodána do otroctví. Řady z výprav se zúčastnili i někteří evropští panovníci (Fridrich I., Fridrich II., Richard Lví srdce, Vladislav II. a další. Některé výpravy měli i jiné cíle. Například v letech 1202-1204 využili výpravy Benátky, aby oslabili svého obchodního konkurenta Byzantskou říši. Rytířské řády: jejich existenci potvrzují ruiny křižáckých hradů. Původně vznikali, aby střežili svatá místa a pečovali o poutníky. Nejznámější řádem, který dodnes existuje jsou Johanité ( podle Jana Jeruzalémského) poskytující zdravotní služby. (dnes také maltézští rytíři) Na blízkém východě působil také řád německých rytířů, který pohanské prusy obrátil na křesťany. Templáři: pečovali o svatá místa v Jeruzalémě. Jejich bohatství se nelíbilo francouzskému králi Filipovi IV. Sličnému a na začátku 14 st. si vynutil zrušení templářů a jejich hlavní představitele nechal popravit. O jejich pokladech se dodnes povídají legendy, v praze je připomíná Tamplová ulice a pověst o bezhlavém rytíři. Křížovníci: jediný řád českého původu, vyvinul se ze špitálního bratrstva, založeného roku 1233 sv. Anežkou Přemyslovnou. Křížová tažení přinesla zeměpisný rozhled a přispěla k poznávání jiných kultur a způsobu života, jídelníčku (i přes to že s tamními kulturami převážně válčili). → pěstování cukrové třtiny, užívání bavlny, výroba papíru- který postupně začal nahrazovat pergamen. Po skončení výprav na blízký východ byla podnikána jako náhrada výprava do Pobaltí, kde stále žili pohané. Nejvíce odolávala Litva (křest přijmut až 1835).

page 4 / 5


Křižácké výpravy proti kacířům směřovali proti katarům ve Francii a v 15 st. proti českým husitům. V plánu byla ještě výprava proti Turkům, která se nakonec z důvodu odlišných zájmů jednotlivých států nekonala.

page 5 / 5 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

-Zemědělský charakter:hák, orba, hnojení(popel), lov, rybolov, dobytek na tah,

Recommend Documents