Námořní záležitosti a rybolov

Námořní záležitosti a rybolov

Obsah 01. ÚVOD

str. 2

02. PLÁN PROJEKTU

str. 4

03. REALIZACE PROJEKTU

str. 5

Krok č. 1: Příprava na návštěvu Krok č. 2: Návštěva Krok č. 3: Navazující aktivity

04. ZÁKLADNÍ INFORMACE

str. 14

05. UŽITEČNÉ ZDROJE

str. 17

Akvakultura v EU - seznámení s evropským chovem vodních živočichů

ÚVOD Proč je chov ryb vůbec potřeba? Konzumace ryb je velmi zdravá. Volně žijících ryb, měkkýšů a korýšů však není dostatek a poptávka po nich tedy nemůže být uspokojena. Snaha udržet rybolov na udržitelné úrovni tedy úzce souvisí s potřebou chovu ryb. Pokud má být uspokojena poptávka rostoucí celosvětové populaci a nemá být přitom ohrožena dlouhodobá budoucnost populací volně žijících ryb, je potřeba využít kromě rybolovu i chov ryb. 68 % mořských produktů, které v EU zkonzumujeme, pochází z dovozu. Značná část z nich je produktem akvakultury. Naproti tomu pouze 10 % spotřeby mořských produktů v EU je z evropských chovů. Čím více zkonzumujeme ryb z akvakultury, tím menší bude tlak na volně žijící populace ryb, tím méně budeme závislí na dovozu, tím více bude v daném odvětví pracovních míst a tím více poroste ekonomika v daných lokalitách. Další otázky a odpovědi najdete na internetových stránkách Akvakultura v EU.

Školní projekt „Akvakultura v EU“ si klade za cíl rozšířit povědomí studentů o tomto odvětví, zejména v jejich bezprostředním okolí, a pomoci jim najít odpovědi na nejrůznější otázky ohledně výroby potravin, ochrany životního prostředí nebo všelijakých podnikatelských a kariérních možností, které akvakultura nabízí. Odvětví akvakultury je velice rozmanité, existuje tedy celá řada oblastí, které mohou studenti zkoumat a objevovat, ať už se jedná o různé druhy produkce mořských a sladkovodních ryb, měkkýšů, korýšů a řas, nebo o různé tradiční i moderní metody, které se při tom používají.

© Vladvitek | dreamstime.com

01

Akvakultura v EU je součástí iniciativy Evropské komise s názvem „Patříme k sobě“, která chce poukázat na to, jaké přínosy má konzumace, kupování a prodej ryb a mořských produktů1 získávaných udržitelným způsobem. Tato brožura by měla všem evropským učitelům, kteří by chtěli připravit školní projekt na téma akvakultury, posloužit jako zdroj podrobných informací a pokynů. Pilotní projekt se rozběhne v roce 2014 ve 20 školách v 10 členských státech (Česká republika, Francie, Irsko, Itálie, Maďarsko, Německo, Polsko, Řecko, Spojené království a Španělsko).

Ryby a mořské produkty (v angličtině „seafood“) jsou obecný pojem, patří sem sladkovodní a mořské ryby, korýši a měkkýši. 1

© Maratr | dreamstime.com

Dicentrarchus labrax

Akvakultura je v celosvětovém měřítku nejrychleji rostoucím odvětvím produkce potravin. Zakrátko předstihne celosvětový objem rybolovu a stane se hlavním zdrojem ryb a mořských živočichů – to znamená, že jich stále více bude pocházet z umělých chovů. Je tedy překvapivé, že i přesto zůstává pro mnohé lidi zvenčí velkou neznámou.


2

Proč organizovat školní projekt o akvakultuře? Salmo salar

Evropská unie se snaží akvakulturu podporovat, protože nám přináší zdravé a udržitelným způsobem získávané ryby a mořské produkty. Kromě toho po celé Evropě – v jejích pobřežních i vnitrozemských regionech – slouží jako zdroj podnětných inovací pro nová odvětví.

01

Jedná se také o odvětví, které neovlivňují pouze poskytované produkty a služby, ale i sociální podmínky a životní prostředí v přilehlém okolí. Účelem školního projektu je proto pomoci chovatelům navázat styky s místní komunitou, a to tak, že jim umožní navštěvovat školy v okolí a vyprávět o své práci.

ÚVOD

Vztah mezi školou a odvětvím akvakultury studentům umožní poznat, jak funguje místní hospodářství, a kromě toho se budou moci zamyslet nad otázkami zdravé výživy a udržitelné spotřeby a objevit celou řadu možností, kudy se ubírat ve svém pracovním životě.

Cíle výuky Účelem školního projektu je seznámit studenty s odvětvím akvakultury a přispět při tom ke zlepšení konkrétních dovedností uvedených níže.

aktivní účast schopnost diskutovat formulování názorů na základě nově získaných poznatků vyhodnocování informací týmová práce zlepšení schopnosti samostatně vyhledávat informace schopnost využívat při práci vědomosti z různých předmětů vytváření tvůrčího obsahu, který lze sdílet s ostatními a šířit na internetu prezentační dovednosti potřebné k veřejnému projevu

© BBVA

nabídka přímého seznámení s odvětvími, která mají místní význam, určená studentům dialog a vzájemné spolupráce


3

Cílem školního projektu „Akvakultura v EU“ je pomoci školám a chovatelům působícím v odvětví akvakultury navázat vzájemný kontakt. To studentům umožní, aby se s akvakulturou seznámili blíž a poznali, jaké má dopady na místní společenství i mimo něj.

Cyprinus carpio

02

POCHOPENÍ PROBLÉMU Cílem by mělo být porozumět tomu, čím se akvakultura zabývá, jaké nabízí přírodní zdroje a jaké jsou moderní trendy v oblasti spotřeby. I když do tématu neproniknou do hloubky, studenti by měli dokázat říci, jaké má akvakultura hlavní přínosy: že poskytuje čerstvé, zdravé a dostupné produkty z místních a spolehlivých chovů.

PLÁN PROJEKTU

Akvakultura se také dokáže velmi dobře přizpůsobit různým podnebním podmínkám, typům krajiny a vodním druhům a umožňuje nám udělat si jasnější představu o sociálních, hospodářských a environmentálních hlediscích chovu a udržitelnosti. Které druhy vodních živočichů se v EU hlavně chovají?

Základem školního projektu je aktivní účast. Cílem je zapojit studenty do participativního učení zaměřeného na celou řadu různých oblastí. Akvakultura má i svou historickou stránku. Sem patří studium tradičních způsobů stravování, kulturní důvody chovu ryb a jeho proměnlivé místní podoby v různých částech Evropy. Projekt se může stát také vhodnou příležitostí k rozvíjení a využívání dovedností v oblasti informatiky, ať už v podobě vyhledávání informací na internetu nebo vytváření prezentací spojujících psaný, grafický a multimediální obsah, který lze posléze sdílet v rámci sociálních médií či předvést v hodině nebo na celoškolní akci. Nesmíme zapomenout ani na nejdůležitější stránku akvakultury – čerstvé a zdravé ryby a mořské produkty z místních chovů, které nám přináší. Když studenti dostanou možnost seznámit se s různými recepty a jídelníčky a ryby nebo mořské produkty také sami ochutnat, otevře se jim celý obzor nových nápadů, jak se stravovat produkty z udržitelných chovů. O své nápady se pak mohou podělit se zbytkem školy nebo doma a lze doufat, že to ovlivní i jejich stravovací návyky. Klíčovou součástí školního projektu „Akvakultura v EU“ je pozvánka k návštěvě školy pro chovatele. Studenti tak dostanou příležitost se o akvakultuře něco dozvědět od člověka z oboru, který si s nimi v hodině zábavným způsobem popovídá a představí jim svou práci. To jim pomůže navázat na to, co už se dozvěděli sami na základě svého studia.

Přibližně 50 % akvakulturní produkce v EU představují měkkýši a korýši. Nejoblíbenější mezi nimi jsou slávky a ústřice. 27 % akvakulturní produkce představují mořské ryby jako lososi a 23 % sladkovodní ryby jako pstruzi a kapr. Nicméně škála chovných druhů je v EU velmi rozmanitá a zahrnuje rovněž další mlže (tapesky, zaděnky, hřebenatky), humry, tlamouny (často nazývané tilápie), jesetery (pro kaviár) a také druhy, které jsou ve volné přírodě intenzivně loveny, jako je pakambala velká a další platýsi nebo tresky. Rozvíjí se rovněž pěstování mořských řas.

Školní projekt má tři kroky:

Krok č. 1:

Krok č. 2:

Příprava Návštěva na návštěvu © BBVA

Další otázky a odpovědi najdete na internetových stránkách Akvakultura v EU.

ÚČAST A TVŮRČÍ PROJEV

Krok č. 3:

Navazující aktivity

Podrobnější informace o těchto krocích najdete na následujících stránkách.


4

Krok č. 1

Příprava na návštěvu Sparus aurata

Při organizaci návštěvy pracovníka z místního akvakulturního chovu doporučujeme postupovat níže uvedeným způsobem. Tato část výuky by měla proběhnout ještě před vlastní návštěvou a můžete jí věnovat čas podle vlastního uvážení a podle toho, kolik jej máte k dispozici.

03 REALIZACE PROJEKTU Krok č. 1


ZAMYŠLENÍ NAD TÍM, JAK SE VYRÁBĚJÍ A KONZUMUJÍ POTRAVINY

POTRAVINY: minulost, současnost a já

Jednomu ryby a mořské produkty chutnají, jiný se jim vyhýbá – záleží na chuti. Pro lidi, kteří bydlí v pobřežních oblastech nebo blízko rybníků, jezer či řek, bývají čerstvé ryby snadno dostupné, zatímco obyvatelé měst můžou dávat přednost zpracovaným výrobkům nebo polotovarům. Rodiče si zpravidla víc uvědomují výživové hodnoty rybího masa, starší lidé si zase často cení přínosů pro zdraví, které s větší konzumací ryb souvisejí.

Pro začátek si se svou třídou povězte něco o tom, co si kdo myslí o jídle a životosprávě. Napište na tabuli několik otázek (nebo třeba všechny) a vybídněte studenty, aby o nich ve skupinkách diskutovali. S celou třídou pak proberte, k čemu došli. Možná o tom, co mají na talíři a jak se to tam dostalo, nikdy nepřemýšleli – a jak jste na tom vy sami?

O tom, v jak velkém měřítku se v moderním světě vyrábějí potraviny, nemá spousta lidí vůbec ponětí. Naše představy o tom, jak se k nám potraviny dostávají, se utvářejí většinou pod vlivem obrázků na obalech potravin nebo rozšířených historických představ o zemědělství, zemědělcích, rybářích a venkově, které skutečnosti a měřítku celosvětové potravinové výroby mohou, ale také nemusejí odpovídat.

IDENTITA: Co jím, kde se to kupuje a jakým způsobem se to připravuje? Jak by na tyhle otázky odpověděli moji prarodiče? VÝROBA POTRAVIN: Jak se získávají ryby a mořské produkty? Odkud pocházejí ryby a mořské produkty, které jíte? Jaké dopady má masová produkce na životní prostředí? Jíte ryby z umělých chovů, nebo ty ulovené na otevřeném moři? SPOTŘEBA POTRAVIN: Kolik toho člověk potřebuje sníst? Kolik obyvatel má město nebo země, kde žijete? Kolik lidí žije na celém světě? Znáte některé moderní trendy v oblasti stravování? Jak často jíte ryby?

© Adam Przezak | dreamstime.com

Jakým způsobem se vodní živočichové chovají? Měkkýši jako slávky a ústřice se chovají na šňůrách, kůlech nebo deskách. Pro jejich chov je nutná vysoká čistota vody, aby se jedinci mohli krmit živinami, které jsou ve vodě rozptýlené. Mořské ryby jako lososi nebo mořani se chovají ve velkých klecích plovoucích na mořské hladině. Sladkovodní ryby, například pstruzi, jsou obvykle chovány v nádržích, jimiž proudí říční voda. Jiné sladkovodní ryby (kapr apod.) se chovají v rybnících a přehradách.

Činnost

UDRŽITELNOST: Co jsou to udržitelně získávané potraviny a proč jsou důležité? Jak můžeme zvýšit udržitelnost výroby potravin? Můžou označení na potravinách přispět k tomu, aby si lidé vybírali ty, které se získávají udržitelnějším způsobem? Slyšeli už studenti někdy o označování ryb, mořských produktů a produktů akvakultury?


5

Činnost

03

Činnost

Jak lze přispět k větší udržitelnosti:

Propagace odpovědných návyků:

Napište na tabuli slova „udržitelnost“ a „spotřeba“ a vyzvěte studenty, aby si představili, jaká je mezi těmito dvěma slovy souvislost – pokud si myslí, že nějaká existuje.

Ke zdravému životu si studenti musí vytvořit odpovědný postoj ke zdravým stravovacím návykům a zamyslet se nad tím, jak nové poznatky o stravování a etickém hledisku uplatní ve svém dalším životě, až budou dospělí. Měli by to umět vyjádřit vlastními slovy a ve svém každodenním životě se podle toho řídit.

I když toho o udržitelnosti možná nebudou vědět moc, vždycky si můžou aspoň představit, co to znamená v širším kontextu: kdo v dodavatelském řetězci za udržitelnost odpovídá, zda výrobce, prodejce, nebo spotřebitel.

REALIZACE PROJEKTU

Vybídněte studenty, aby přemýšleli, jaké přínosy mohou mít produkty z udržitelných rybích chovů pro vyvážený jídelníček, a aby diskutovali o roli spotřebitelů při ovlivňování trendů na trhu a v oblasti životního stylu. Jak jejich výběr ovlivňuje reklama – a co rodiče? Vědí, co má obsahovat zdravá strava a jak si zajistit přísun všech potřebných vitamínů, minerálů a živin?

Diskutujte o tom, co může pojem „udržitelnost“ znamenat, a sepište na tabuli seznam lidských činností, které jsou podle studentů dlouhodobě neudržitelné. V debatě pak pokračujte otázkou, jestli studenti vědí o nějakých neudržitelných činnostech v oblasti akvakultury, anebo jestli si myslí, že k nim dochází. Můžete zaměřit pozornost na to, jakou roli hrají oni sami jako jednotlivci (a také spotřebitelé, kteří mají vliv na rodinný rozpočet vyhrazený na jídlo), a na to, co mohou vedle lidí z oboru a ostatních občanů sami udělat pro to, aby k udržitelnosti sami přispěli.

Diskuse je pouze předběžná, takže není nutné hledat „konečné“ odpovědi.

© 3quarks | dreamstime.com

© Ilancuk | dreamstime.com

Krok č. 1


6

Činnost

Příprava na návštěvu chovatele:

REALIZACE PROJEKTU Krok č. 1

1. BRAINSTORMING – Vyzvěte studenty, aby si na základě toho,

k čemu jste došli v předchozí diskusi, nebo podle vlastního zájmu vyhledali na internetu další informace. Pokud ve třídě nemáte počítač nebo je problém učebnu s počítačem zajistit, můžete jim tento úkol uložit na doma. 2. ZJIŠŤOVÁNÍ INFORMACÍ – Pokud to jde, zjistěte si základní

informace o svém hostovi, o podniku, kde pracuje, a o druzích chovaných vodních živočichů, popřípadě cokoli dalšího, co studenty zajímá. Návštěva by měla vycházet co nejvíce z podnětů studentů. Ti by si proto měli připravit otázky podle oblastí svého zájmu, o kterých si chtějí promluvit. Nicméně pokud se to ukáže jako problém, v oddíle „Základní informace“ najdete tipy na diskusní témata a otázky. 3. HLAVNÍ OTÁZKY – Poté, co dáte dohromady základní informace,

by si třída měla vybrat hlavní otázku: to, co se chtějí od chovatele dozvědět především. Otázky, které během návštěvy zaznějí, mohou mířit různými směry, snažte se proto podnítit aktivní účast. Studenti by si měli připravit soubor otázek nebo dotazník, který budou moci vyplnit v průběhu návštěvy, pokud na to zbude čas, nebo v opačném případě doma. 4. PŘÍPRAVA – Školní projekt má tři vzájemně provázané fáze,

proto svým studentům vysvětlete, že po návštěvě přijdou na řadu navazující aktivity, při nichž se budou moci projevit tvůrčím způsobem. Vyberte také několik studentů, kteří návštěvu zdokumentují v podobě poznámek, fotografií či videa pořízeného v průběhu hodiny. Bude se jim to hodit při vypracovávání závěrečných úkolů.

© BBVA

03

Svou třídu můžete na návštěvu pracovníka chovu připravit podle vlastního uvážení více či méně důkladně. Doporučujeme však podniknout určité přípravné kroky:

Tipy pro učitele Na návštěvu připravte i chovatele Je důležité zdůraznit, že setkání s pozvaným pracovníkem chovu představuje nejdůležitější moment celého projektu. Studenti si díky němu budou moci přímo promluvit s člověkem, který v daném oboru působí a měl by být schopen jim ukázat, jaký mají jejich poznatky z přípravné fáze projektu praktický význam. Pozvaný chovatel by se měl seznámit s formátem projektu – s tím, že studenti si nejprve sami vyhledávají určité informace, pak proběhne návštěva a nakonec závěrečná hodina a že setkání s chovatelem by mělo dát projektu v očích studentů praktický smysl. Sdělte mu také, jaký bude mít vyučovací hodina časový průběh – že může hovořit zhruba 10 minut, pokud to odpovídá vašemu plánu, a že pak bude následovat diskuse se studenty. Vybídněte chovatele, ať s sebou přinese fotografie a různé materiály, které by mohl studentům poslat do lavic – věci, na které si budou moci sáhnout, vzbudí jejich zájem, podnítí diskusi a uvolní atmosféru. Chovatel může přinést například krmné granule, sítě nebo i něco z toho, co se v jeho chovu vyrábí. Můžete si domluvit také pozvání několika chovatelů najednou, aby se studenti seznámili s různými druhy produkce (např. měkkýšů a ryb). Na zadní straně brožury najdete doplňující údaje a internetové odkazy, které vám pomůžou podnítit dialog se studenty a kontaktovat osoby z odvětví akvakultury v různých oblastech Evropské unie. Akvakultura v EU - seznámení s evropským chovem vodních živočichů

7

Krok č. 2:

Návštěva


Tipy pro učitele Nezapomeňte si projít oddíl na konci brožury, kde jsou uvedeny užitečné zdroje. Najdete mezi nimi odkazy na webové stránky, kde si můžete opatřit další informace, a soubor otázek, který vám pomůže zajistit hladký průběh návštěvy pro případ, že by studentům došly nápady.

Plán hodiny 60 minut ÚVOD 10 minut

Dialog se skupinou 30 minut

Shrnutí hlavních myšlenek a závěry 10 minut

• Požádejte jednoho nebo dva studenty, aby připomněli, o čem byla řeč během přípravné fáze, aby si host mohl udělat představu o tom, co vědí a co si myslí.

Dialog bude probíhat s celou třídou, protože organizovat s jedním hostem aktivity v menších skupinkách by bylo obtížné. Bez ohledu na to byste však k účasti v diskusi měli povzbuzovat všechny studenti a aktivity by měly být připraveny tak, aby hovořila celá skupina.

Studenti a host celou diskusi zrekapitulují a řeknou, co si z ní odnesli. Nastává ideální okamžik pro otázky, které podle studentů měly zaznít během návštěvy nebo v rámci přípravné hodiny, ale nezazněly.

• Pokud si studenti připravili seznam otázek nebo dotazník, je nyní vhodná chvíle, aby ho návštěvě předložili.

Diskuse o výchozích představách 10 minut

Prezentace 10 minut • Dejte na několik minut slovo hostovi, aby se představil a studenty ve stručnosti seznámil s činností svého podniku a se svou prací (nejedná se o „komerční“ prezentaci, host by se měl zaměřit na lidskou stránku práce či kariéry). • Pokud s sebou host přinesl nějaké materiály či předměty, aby studentům svou práci názorněji předvedl, je nyní vhodná chvíle, aby jim je ukázal a něco k nim řekl (případně dal studentům ochutnat, pokud s sebou přinesl i výrobky).

Tato aktivita by měla navazovat na přípravnou hodinu a úvod. Studenti by měli diskutovat přímo s chovatelem o svých představách o akvakultuře, o používaných metodách a o dalších otázkách, které vyvstaly ještě před návštěvou. Jedná se o dobrou příležitost, jak mezi třídou a hostem vytvořit určitý vztah a podnítit volnou diskusi. Dialog 20 minut

Dialog může probíhat buď formou otevřené, volné diskuse bez stanoveného plánu, nebo může postupovat podle otázek či dotazníku, který si studenti nachystali během přípravné hodiny, a řídit se podrobným plánem s vybranými otázkami. Pro obě strany je to příležitost k tomu, aby téma probraly do větší hloubky, výsledkem by tudíž měly být obohacující a smysluplné odpovědi. Studenti si mohou dělat poznámky o zajímavých oblastech, o nichž by se toho chtěli dozvědět víc. Tyto poznámky pak budete moci využít ke shrnutí hlavních myšlenek a závěrů a také při dalším studiu problematiky.

Výsledkem dialogu by mělo být širší povědomí studentů o úloze akvakultury v moderní výrobě potravin, ve společnosti a do budoucna i jako zdroje pracovních příležitostí. Měl by jim také posloužit jako spolehlivý základ pro vypracování navazujícího projektu a otevřít jim nové cesty k informacím a překvapivým faktům o tomto odvětví, a to jak v místním, tak celoevropském kontextu. Nemá-li to chovatel ryb do školy daleko, bylo by pro studenty zajímavé chovnou farmu navštívit. Organizace takové exkurze může být nicméně obtížná a závisí na školním rozpočtu. Návštěvu farmy lze naplánovat jako samostatný čtvrtý krok.

© Ekaterina Pokrovsky | dreamstime.com

03

Jak zorganizovat hodinu? Návštěva pracovníka z odvětví akvakultury by měla mít jasně daný program, aby si toho každý z hodiny odnesl co nejvíc. Pro usnadnění diskuse a debaty je velmi důležitá příprava před uskutečněním návštěvy. Navazující aktivity jsou pak zásadní pro zhodnocení toho, o čem byla řeč, dojmů, které si studenti z návštěvy odnesli, a jejich názorů na věc.

© Ukrphoto | dreamstime.com

Oncorhynchus mykiss


8

Krok č. 3:

Navazující aktivity


V následujících oddílech najdete čtyři příklady aktivit, které studentům umožní zapojit se do další práce, při níž se budou moci tématem akvakultury zabývat z různých hledisek. Aktivity jsou koncipovány tak, aby napomáhaly rozvíjení různých dovedností. Při všech navazujících aktivitách lze využívat celou řadu různých dovedností – od informatiky po tvůrčí a výtvarný projev. Prezentace jsou pro studenty dobrou příležitostí k nácviku veřejného projevu a skupinové pojetí navazujících aktivit samozřejmě usnadňuje uplatňování myšlenky spolupráce a týmové práce. Mnohé ze zdrojů, které spolu se svými studenty budete k těmto aktivitám potřebovat, najdete v oddíle „Základní informace“ této brožury.

© BBVA

03

Má-li projekt přinést co nejlepší výsledky, je důležité, aby ve všech třídách proběhla navazující hodina, jejímž smyslem je zrekapitulovat získané poznatky a závěry diskuzí, které proběhly před, během i po uskutečnění návštěvy. Závěrečná hodina by v ideálním případě měla proběhnout den po návštěvě nebo těsně po jejím skončení, tak aby diskusi a závěry, k nimž se došlo, měli studenti stále ještě v živé paměti.

Evropská komise nejlepší školní projekty vybere a zveřejní je prostřednictvím svých sociálních médií.

Obecné cíle společná týmová práce, ale zároveň i rozvíjení schopnosti samostatně vyhledávat informace rozvíjení schopnosti využívat při práci vědomosti z různých předmětů prohlubování znalostí a jejich praktické uplatnění vytváření tvůrčího obsahu, který lze sdílet s ostatními v rámci školy nebo šířit na internetu prezentační dovednosti, které studentům pomáhají mluvit na veřejnosti

© Bialasiewicz | dreamstime.com

Mytilus galloprovincialis


9

Navazující aktivita

Cíle studentů:

1. Výživa a vaření


Ke zdravému stravování a výživě patří i nakupování a vaření. Můžete proto sestavit jídelníček, při jehož vytváření využijete vhodné produkty z udržitelných evropských chovů, nebo shromáždit nápady na zdravé stravování s ohledem na rozpočet.

Zjistit, jaké různé produkty může evropská akvakultura nabídnout, a to zejména z místních zdrojů. Analyzovat výhody a nevýhody ryb a mořských produktů, jako je jejich místní a finanční dostupnost, kvalita, udržitelnost a výživová hodnota (zejména s ohledem na doporučený týdenní přísun bílkovin a živin).

Tato aktivita může mít dvě základní podoby:

1. Sestavení školního jídelníčku Vytvořte zdravý a rozmanitý týdenní nebo měsíční jídelníček a v rámci týdenního jídelníčku navrhněte dvě jídla. Můžete se nechat omezit skutečným školním rozpočtem na stravování – bude to pro vás určitě větší výzva. Třída pak může jídelníček předložit škole nebo pozvat vedoucí či vedoucího školní jídelny, aby jim sdělili důvody, proč se ve školní kuchyni vaří to, co se zde vaří.

Získat motivaci, aby se více zajímali o odpovědné stravování a zdravé návyky. Experimentovat s novými materiály a technikami.

2. Návrh labužnického menu Navrhněte labužnické menu pro zvláštní příležitost, jako je oslava narozenin, první rande nebo maturitní večírek. Při sestavování menu by měli studenti využít lahůdky z produkce udržitelných akvakulturních chovů v jejich okolí nebo jinde v Evropě. 3. Kterou bílkovinu? Prozkoumejte relativní výhody různých druhů bílkovin a srovnejte jejich ceny a zdravotní přínosy. Jedná se o složitější práci, která vyžaduje schopnost vyhledávat odborné informace v elektronických zdrojích a kterou je kvůli úspoře času a rovnoměrnému rozdělení úkolů nejvhodnější provádět ve větší skupině.

© Monkey Business Images | dreamstime.com

03

Získat a uplatnit praktické znalosti o výživových hodnotách různých potravin a sestavit na jejich základě zdravý jídelníček.


10


Cíle studentů:

2. Věda a technologie


Moderní chov ryb a věda jsou široce provázané. Studenti mohou vytvářet plakáty či prezentace, v nichž zachytí hlavní aspekty akvakultury. Jednotlivé skupiny by své výsledky posléze měly prezentovat ostatním spolužákům ve třídě.

Blíže se seznámit se systémy vodního chovu a souvisejícími procesy. Dát si do souvislosti různé odborné úhly pohledu a dosáhnout tak vrstevnatějšího chápání dané věci. Porozumět problémům a možnostem, které s sebou domestikace a chov ryb přinášejí.

Plakáty či prezentace se mohou věnovat také biologickým a ekologickým stránkám akvakultury, případně chemickému nebo technologickému fungování jejích systémů.

Z odborného hlediska posoudit udržitelnost pro životní prostředí.

Navrhnout lze například následující témata:

1. Procesy na rybí farmě a její vybavení Jaké se používá vybavení a proč? Jak se ryby přepravují na farmu a po výlovu na trh? Jak vypadá krmení ryb? 2. Životní stádia ryb a chov domestikovaných ryb Proč se v akvakulturních chovech používají jen určité druhy ryb a jiné nikoli? Jaká jsou životní stádia ryb a jak to ovlivňuje chov jednotlivých druhů? (Studenti se mohou tomuto tématu věnovat například v souvislosti s lososy, pstruhem či slávkami.) 3. Environmentální udržitelnost mořských a sladkovodních chovů Má akvakultura škodlivý vliv na místní prostředí nebo na jednotlivé druhy ryb? Jak by bylo možné zdokonalit krmení masožravých ryb? Studenti se mohou zabývat problematikou multi-trofické akvakultury a jejími přínosy2 (odkazy lze najít v „Základních informacích“).

© Awcnz62 | dreamstime.com

03

Získat informace o odborných aspektech akvakultury.

4. Místo, místo, místo Studenti mohou hledat vhodné místo pro rybí farmu ve své zemi, přičemž musí vzít v potaz prostorové nároky, otázku dopravy, spotřebu vody, místní obyvatele atd. Ve své prezentaci by měli výběr lokality vysvětlit s ohledem na všechny tyto body. O návrhu pak může celá třída hlasovat. Multitrofická akvakultura představuje chov, při němž se kombinuje několik druhů (například krevety či ryby s měkkýši nebo mořskými řasami) tak, aby každý druh měl prospěch z těch ostatních. 2


11


Cíle studentů:

3. Komunikace


Udržitelnost, dopady na životní prostředí, zdraví a výživa nebo preference spotřebitelů, to všechno jsou častá témata novinových článků. Akvakultura je dokonalým příkladem toho, jak hromadné sdělovací prostředky mohou spotřebitele vést k lepšímu výběru, ale také je mohou mást, ba dokonce manipulovat, podle toho, jakými zájmy se řídí.

Diskutovat o kladných a záporných stránkách akvakultury. Shrnout věcné závěry týkající se kampaní. Navrhnout a vytvořit nový tvůrčí obsah. Využívat multimediální řešení s pomocí informačních technologií.

Ke zdokonalení jazykových a vyjadřovacích schopností mohou přispět tyto aktivity:

1. Novinový článek Novinový článek věnovaný kampaním vedeným na podporu akvakultury nebo naopak proti ní. Studenti by měli získat přehled o kampaních, článcích či jiných textech týkajících se tématu, předestřít argumenty pro a proti a vysvětlit přínosy a rizika. Výstup může mít podobu článku, krátkého eseje, přehledu či prezentace, kde budou výsledky zachyceny. 2. Propagace akvakultury Kampaň na podporu místní akvakultury zaměřená na mladé lidi, která by probíhala ve škole. Studenti by si měli vyhledat místní akvakulturní chovy a vytvořit kampaň, v níž zbytku školy vysvětlí jejich přínosy. Součástí prezentace může být promítání obrázků, video nebo jakékoli jiné tvůrčí řešení využívající informační technologie. 3. Historie akvakultury Místní historie akvakultury. Studenti by si měli připravit prezentaci o historii chovu ryb v místní oblasti od jeho počátků až do současnosti. Součástí projektu může být rešerše internetových zdrojů, využití školní nebo městské knihovny či přímo oslovení chovatele ryb s dalšími otázkami. Výstup může mít podobu novinového článku nebo klasické prezentace.

© Wavebreakmedia Ltd | dreamstime.com

03

Kriticky zhodnotit informační kampaně.

4. Akvakultura a společnost Přiblížení společensko-hospodářského významu akvakultury, které by mělo zahrnovat místní obyvatelstvo, otázku zdrojů potravin a jejich zabezpečení, možnosti zaměstnání v odvětví akvakultury a ekonomické srovnání dovozu produktů akvakultury a jejich lokální výroby. Jedná se o náročnější projekt, studenti by se proto měli rozdělit do dvou samostatných skupin, v nichž si po dvojicích rozdělí jednotlivé aspekty a těmi se pak budou zabývat detailněji.


12


Cíle studentů:

4. Tvůrčí projev


Potraviny, chov, povolání, ryby, vodní krajina nebo i anatomie ryb, mlžů či řas, to všechno jsou vynikající témata k vyzkoušení nových tvůrčích dovedností, materiálů a technik. Výtvarný projev představuje skvělý způsob, jak se za pomoci alegorie nebo vlastní interpretace vypořádat s kontroverzními tématy. Tvůrcům zároveň dává prostor k tomu, aby se prostřednictvím libovolného počtu technik či stylů sami vyjádřili.

Rozvíjet nové tvůrčí dovednosti související se specifickými vlastnostmi vody a vodních organismů. Vyjádřit tvůrčím způsobem vlastní názory. Experimentovat s novými materiály a technikami.

Studenti se mohou pokusit o tvůrčí interpretaci místní akvakultury. Měli by při tom klást důraz na dovednosti, snažit se vyjádřit nové poznatky nebo zachytit důležitost tohoto odvětví pro místní společenství. Existují tři možnosti aktivit:

1. Znázornění ryby Vyberte si druh z místního rybího chovu a znázorněte jej. Ztvárňování vodních živočichů představuje dobrou příležitost, jak se naučit zachycovat proporce, zobrazovat vodní efekty či zobrazit přírodní pozadí. Výsledkem může být anatomická ilustrace nebo umělecky výraznější a volnější podání. 2. Co je rybí farma? Zachyťte chovatele ryb či rybí farmu ve vašem městě či kraji. Pokuste se vystihnout povahu a práci člověka pracujícího v akvakulturním chovu, ať už toho, kterého jste sami potkali, nebo takového, jakého jste si představili podle studia ve skupině. Můžete také znázornit rybí farmu formou architektonického nebo schematického nákresu, v podobě narýsovaných plánů, obrázkové galerie nebo trojrozměrného modelu.

© Tannjuska | dreamstime.com

03

Pozorovat a umět zachytit přírodní předlohu (ryby nebo jejich anatomii, chovatele ryb, prostředí rybí farmy).

3. Akvakultura – dějiny v obrazech Historická studie rybích chovů v dané oblasti a informace o různých typech akvakultury využívaných v minulosti, v současnosti a případně i do budoucna. Může mít podobu obrázkového pásma, plakátu či alegorické malby nebo kresby. Studentům ponechejte tvůrčí svobodu, ať kreslí, malují, modelují, vytvářejí koláže nebo používají digitální média. Akvakultura v EU - seznámení s evropským chovem vodních živočichů

13

Podle definice používané v EU je akvakultura „pěstování nebo chov vodních organismů za použití postupů určených ke zvýšení produkce těchto organismů nad přirozenou kapacitu životního prostředí, přičemž tyto organismy zůstávají po dobu pěstování nebo chovu majetkem fyzické nebo právnické osoby až do doby svého sběru a po tuto dobu“.

Crassostrea gigas

04 ZÁKLADNÍ INFORMACE

Je pravda, že akvakultura může škodit životnímu prostředí?


© Overcrew55 | dreamstime.com

Tak jako ostatní lidské činnosti musí i akvakultura probíhat udržitelným způsobem a musí být zodpovědně řízena. Pro chovatele ryb jako pro všechny ostatní producenty potravin platí environmentální a zdravotní normy. Příslušné normy EU patří mezi nejpřísnější a zároveň nejúčinnější na světě. Ale chovatelé ryb musejí rovněž být aktivní v ochraně životního prostředí i jiným způsobem: nejdříve rybníky hrají významnou roli v ochraně přírodní krajiny a stanovišť volně žijícího ptactva a ohrožených druhů dalších živočichů. Chov měkkýšů přispívá k čištění pobřežních vod díky absorpci živin, které by jinak mohly snížit kvalitu vody.

Akvakultura je jednoduše řečeno určitou forma zemědělské činnosti, která probíhá ve vodě, ať už na otevřeném moři nebo na pevnině. Produkty akvakultury můžeme v dnešní době najít ve většině supermarketů a na jídelních stolech všude v Evropě i ve světě. Celosvětová akvakulturní produkce představuje nejrychleji rostoucí odvětví světového potravinářství. Každoročně vzroste v průměru o více než 7 %.

© Stefanos Kyriazis | dreamstime.com

Co je to přesně akvakultura?

K čemu akvakulturu potřebujeme? Ryby a mořské produkty jsou odedávna velmi důležitou součástí našeho jídelníčku. Doklady o tomto druhu potravy jsou staré více než 40 000 let. Dodnes konzumují ryby a mořské produkty pravidelně miliardy lidí a pro miliony z nich jsou hlavním zdrojem bílkovin. Jelikož celosvětový počet obyvatel neustále roste, začíná být akvakultura – už dnes nejrychleji rostoucí odvětví potravinářského průmyslu – ještě významnější než doposud. V globálním měřítku poskytuje akvakultura světu každoročně zhruba 50 % zkonzumovaných ryb a mořských produktů a nepřestává se rozrůstat, aby dokázala uspokojit stále větší globální poptávku3. Díky akvakultuře dokážeme zvyšovat a řídit produktivitu mnoha mořských a sladkovodních druhů a zdokonalovat metody, které umožňují zajistit šetrnost k životnímu prostředí, hospodářskou výnosnost a potřebné společenské podmínky. Akvakultura má své stálé místo. I v nadcházejících desetiletích ji čeká trvalý růst, zajišťování potravin totiž představuje velké téma a kromě toho je nutný neustálý pokrok ve vývoji účinnějších výrobních postupů a v domestikaci nových druhů. 3

http://www.fao.org/docrep/016/i2727e/i2727e.pdf


14

Akvakultura – evropský příběh

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Akvakultura má v Evropě dlouhou historii, zejména v podobě chovu sladkovodních ryb. Ve Středomoří bylo pěstování ústřic i chov různých druhů ryb v rybnících na velmi rozvinuté úrovni již v římské době a v zámožných rodinách si získaly velkou oblibu systémy domácích chovů.

• chov měkkýšů, jako jsou ústřice, slávky a další mlži, v přírodních podmínkách s minimálními lidskými zásahy • extenzivní chov ryb, jako je kapr a jiné kaprovité ryby ve sladkovodních rybnících, přehradách a říčních ústích • intenzivní chov ryb, jako je pstruh, losos, mořský okoun a zubatec obecný, v mořských klecích podél pobřeží • intenzivní chov sladkovodních ryb, jako je pstruh, na pevnině ve speciálně konstruovaných průtokových systémech využívajících vody přivedené z přírodního zdroje nebo necirkulované upravené vody

Zmínky o akvakultuře můžeme najít v textech řeckých i římských historiků a s archeologickými nálezy dokládajícími existenci rybníků se setkáváme na mnoha místech těchto historických území.

• extenzivní pěstování mořských řas v přírodních podmínkách s minimálními lidskými zásahy.

Císař Karel Veliký (768–814) požadoval, aby se rybníky stavěly všude, kde to bylo možné, protože tak chtěl vyřešit problémy se zajišťováním potravy pro převážně římskokatolické obyvatelstvo, které se každý pátek a během celého postního období muselo obejít bez masité stravy. Na základě tohoto požadavku začali mniši budovat soustavy rybníků sloužící k chovu kaprů, kteří se tak stali v Evropě prvním uměle chovaným druhem ryb. Poznatky, které při tom získali, se šířily po celé středověké Evropě a později se začaly uplatňovat i v mořském prostředí.

Evropská akvakultura zaujímá rovněž vůdčí postavení v oblasti výzkumu a vývoje nových produktů, druhů a výrobních metod.

Mnoha klíčových výsledků v oblasti vývoje a výzkumu bylo v odvětví akvakultury dosaženo právě v Evropě či ve spolupráci s evropskými institucemi. Podařilo se zde například poprvé uměle oplodnit jikry pstruhů (1739) a ve francouzském Huningue vzniklo v roce 1852 první výzkumné středisko pro akvakulturu na světě. V období po tzv. zelené revoluci 40., 50. a 60. let 20. století, kdy se díky používání kvalitnějšího osiva, hnojiv a pesticidů prudce zvýšila zemědělská výroba, došlo i k velkému rozmachu akvakultury. Během několika desetiletí se vědcům podařilo plně domestikovat některé druhy ryb, jako je losos, mořský okoun a zubatec obecný, a zintenzivnit jejich chov natolik, že objem jejich produkce vzrostl na úroveň průmyslového trhu.

© Edosaodaro | dreamstime.com

04

Současnou evropskou akvakulturu můžeme obecně vzato rozdělit do pěti kategorií:


15

Některé druhy používané v evropských vodních chovech

04 ZÁKLADNÍ INFORMACE

Kapr

Pstruh

Ústřice obrovská

Mořský okoun

Kapr se do Evropy dostal v římské době. Díky tehdejšímu vyčleňování nejlepších kusů k dalšímu rozmnožení se podařilo vyšlechtit velkou, masitou a dlouho žijící rybu, jak ji dnes známe, která žije i volně.

Pstruh duhový je v Evropě nejvýznamnějším uměle chovaným druhem sladkovodní ryby. Pro svou odolnost a rychlý růst se velmi záhy ukázal být pro tento chov velice vhodný. Pstruh duhový se dnes chová téměř ve všech evropských zemích, zvláště pak v přímořských zemích s mírným podnebím.

Tichomořská ústřice obrovská se v Evropě začala chovat v 70. letech 20. století. Díky svému rychlému růstu a schopnosti přizpůsobit se různému prostředí je dnes v celosvětovém i v evropském měřítku nejrozšířenějším druhem uměle chovaných ústřic.

Evropský mořský okoun, který žije v blízkosti pobřeží a v ústí řek bohatých na mikroorganismy, je už dlouho jedním z druhů chovaných v rámci tradiční akvakultury. Úbytek mladých ryb a příklad umělého chovu lososa v severní Evropě vedly v 60. letech 20. století k tomu, že vědci ve Středomoří vyvinuli proces intenzivního umělého chovu okounů.

Slávky jedlé a slávky středomořské

Mořan zlatý

Losos obecný

Jeseter

Mořan zlatý, jehož jméno odkazuje na zlatavou pásku na jeho hlavě, se stal jedním z nejvýznamnějších druhů ryb využívaných v evropské akvakultuře. Spotřebitelům se obvykle nabízí naporcovaný a na trhu se může objevovat v různých velikostech. Ryby váží obvykle 400 až 600 g a prodávají se naporcované nebo vcelku.

Chov lososa obecného sahá do 19. století, kdy se ve Spojeném království začaly rozvíjet metody umělých sádek. Většina moderních podniků chová lososa od jikry až do jeho usmrcení. Produkt se pak dodává zpracovatelským podnikům, které ryby dodávají na trh buď vcelku, naporcované nebo v podobě uzených plátků.

Jeseter sibiřský se dnes chová v mnoha evropských zemích, například Belgii, Francii, Itálii a Německu. Počet umělých chovů roste, jejich provozovatelé se totiž zaměřují na produkci kaviáru, což je velice výnosný luxusní produkt. Jesetery sibiřské lze chovat v průtokových nebo cirkulačních nádržích, v rybnících nebo v klecích. Jsou to masožravé ryby a krmí se granulemi.

Chov slávek se rozvinul ve všech oblastech, kde jsou tyto druhy schopné žít, tedy podél celého evropského pobřeží. Různé chovné techniky se pak zdokonalily koncem 19. století, kdy došlo k rozvoji chovu slávek jako zdroje levných bílkovin.


16

Náměty na dotazy Acipenser baerii

05 UŽITEČNÉ ZDROJE

Otázky přímo pro chovatele ryb

Farma

• Jak jste se dostal k akvakultuře?

• Je vaše rybí farma udržitelná?

• Zajímal jste se o ryby a mořské živočichy už odmala?

• Co děláte proto, abyste její udržitelnost zvýšili?

• Baví vás vaše práce?

• Proč se někdy říká, že rybí farmy nejsou udržitelné?

• Jak jste se dostal k práci na rybí farmě?

• Je vaše rybí farma zisková?

• Jíte doma ryby?

• Jaká jsou ekonomická rizika?

• Kde je kupujete?

• Čím je vaše farma přínosná pro okolní obce?

• Co přesně děláte? / Jaké jsou vaše úkoly?

• Jak vypadá jeden den na rybí farmě?

• Co se vám na akvakultuře líbí nejvíc?

• Jak dlouho už farma funguje? • Je vaše rybí farma rodinný podnik?

Jsou skutečně ryby z chovu tak zdravé jako volně žijící ryby? Pro to, aby byly potraviny, které evropští spotřebitelé konzumují, bezpečné, stanoví EU přísná pravidla, včetně maximálních limitů kontaminujících látek. Tyto limity jsou stejné jak pro produkty akvakultury, tak rybolovu a přísný systém oficiálních kontrol zajišťuje, aby se na náš stůl dostaly pouze zdravé potraviny (ať už pocházejí z EU, nebo ze zahraničí). Další otázky a odpovědi najdete na internetových stránkách Akvakultura v EU.

Ryby a pracovní postupy

• Jaké jsou dopady akvakultury na okolní životní prostředí?

• Jakým způsobem ryby/měkkýše chováte? Co potřebují?

• Zpracováváte na farmě nějaké produkty?

• Jaké druhy vodních živočichů chováte? Proč právě tyhle? Proč ne jiné?

• Jakým způsobem byste mohli využívat vedlejší produkty nebo recyklovat odpad?

• Jak se o ně v průběhu celého jejich životního cyklu staráte? • Jak je usmrcujete?

• Existuje nějaký záměr, jak funkce farmy propojit s jinými oblastmi, například s pěstováním zeleniny nebo řas?

• Čím je krmíte?

• Investujete do výzkumu a vývoje?

• Odkud získáváte jikry nebo potěr?

• Jak ryby počítáte?

• Používáte antibiotika? • Jak může akvakultura přispívat k udržitelnosti? • Jak se vypořádáváte s přirozenými dravci? Měli jste někdy problémy s pytláky? • Chováte kromě ryb i něco jiného?

Akvakultura a my • Jak bychom mohli začít v oboru akvakultury pracovat? • Mohl byste doporučit nějaký dobrý recept využívající produkty z umělého chovu? • Má akvakultura něco společného s domácím akváriem?


17

Odkazy na internetové stránky Psetta maximus

Evropská komise Akvakultura v EU

05 UŽITEČNÉ ZDROJE

http://ec.europa.eu/fisheries/inseparable/cs/farmed-eu http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/aquaculture/index_cs.htm http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/aquaculture/aquaculture_methods/index_cs.htm http://ec.europa.eu/fisheries/cfp/aquaculture/species/index_cs.htm https://ec.europa.eu/fisheries/inseparable/sites/inseparable/files/infographics_AQC_final.pdf Často kladené otázky http://www.fao.org/fishery/aquaculture/en Evropská a vnitrostátní akvakulturní sdružení Svaz evropských producentů v akvakultuře (FEAP) http://www.feap.info/ Členové svazu FEAP http://www.feap.info/Default.asp?SHORTCUT=578 Asociace evropských chovatelů měkkýšů (EMPA) http://www.bivalife.eu/Collaborative-european-project-BIVALIFE/Bivalife-Consortium/List-of-partners/EMPA http://www.cnc-france.com/L-Organisation-professionnelle-europeenne.aspx Strategická a inovační platforma evropské akvakultury (EATIP) http://www.eatip.eu/ Členové platformy EATIP http://www.eatip.eu/default.asp?SHORTCUT=285


18

Námořní záležitosti a rybolov

Recommend Documents