SEYCHELSKÉ OSTROVY JAKO DAŇOVÝ RÁJ ASPEKTY PŘESUNU PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU DO DAŇOVÉHO RÁJE

Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance

SEYCHELSKÉ OSTROVY JAKO DAŇOVÝ RÁJ – ASPEKTY PŘESUNU PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU DO DAŇOVÉHO RÁJE Seychelles Islands as a tax haven - aspects of transferring a company into tax haven Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Autor:

Ing. Petr VALOUCH, Ph.D.

Ivana HERMANOVÁ

Brno, 2012

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra financí Akademický rok 2011/2012

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:

HERMANOVÁ Ivana

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

SEYCHELSKÉ OSTROVY JAKO DAŇOVÝ RÁJ ASPEKTY PŘESUNU PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU DO DAŇOVÉHO RÁJE Seychelles Islands as a tax haven - aspects of transferring a company into tax haven

Zásady pro vypracování: Cíl práce: Cílem diplomové práce je na základě charakteristiky offshore společností a daňových rájů porovnat daňové aspekty a zatížení podnikatelských subjektů v České republice a na Seychelských ostrovech, charakterizovat možné důvody pro přesun českých firem na Seychelské ostrovy a pro konkrétní vybranou společnost zhodnotit daňové a ekonomické dopady případného přesunu na Seychelské ostrovy. Postup práce a použité metody: 1. Úvod 2. Charakteristika daňových rájů a offshore společností 3. Daňové aspekty a zatížení podnikatelských subjektů v ČR a na Seychelských ostrovech 4. Charakteristika důvodů přesunu firem z ČR na Seychelské ostrovy 5. Zhodnocení daňových dopadů případného přesunu z ČR na Seychelské ostrovy na příkladu konkrétní zvolené firmy, formulace doporučení 6. Závěr Použité metody: Analýza, syntéza, komparace, deskripce.

Rozsah grafických prací:

dle pokynů vedoucího práce

Rozsah práce bez příloh:

60 – 80 stran

Seznam odborné literatury: LESERVOISIER, LAURENT. Daňové ráje. 1. vyd. Praha : HZ, 1996. 122 s. ISBN 8086009-07-6. Související webová stránka:

http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsyhom.html

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

Datum zadání diplomové práce:

4. 3. 2011

Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.

…………………………………… vedoucí katedry

V Brně dne 4. 3. 2011

………………………………………… děkan

J m éno a pří j m ení aut ora:

Ivana Hermanová

Náz ev di pl om ové prá ce:

Seychelské ostrovy jako daňový ráj - aspekty přesunu podnikatelského subjektu do daňového ráje

Náz ev prác e v an gl i čt i ně:

Seychelles Islands as a tax haven - aspects of transferring a company into tax haven

Kat edra:

financí

Vedoucí di pl om ové práce:

Ing. Petr Valouch, Ph.D.

R ok obhaj ob y:

2012

Anotace Předmětem diplomové práce „Seychelské ostrovy jako daňový ráj - aspekty přesunu podnikatelského subjektu do daňového ráje“ je rozbor motivů, které mohou podnikatelské subjekty vést k rozhodnutí přesunout své podnikatelské aktivy do daňově výhodnější jurisdikce. Teoretická část se věnuje definici pojmů jako je daňový ráj nebo offshore finanční centrum, motivům přesunu a faktorům ovlivňujícím volbu vhodného daňového ráje, a popsáním daňové legislativy České republiky s ohledem na podnikatelské aktivity zahraničních subjektů v České republice. Praktická část se věnuje daňové legislativě Seychelských ostrovů v návaznosti na jednotlivé typy zakládaných offshore společností právě na Seychelských ostrovech. Poslední kapitola se věnuje samotnému postupu přesunu podnikatelského subjektu na Seychelské ostrovy a zhodnocení daňového zatížení této transakce. Annotation The thesis, “Seychelles Islands as a tax haven - aspects of transferring a company into tax haven” is to analyze motives, which may lead businesses to the decision to move its business activities in tax-favorable jurisdictions. The theoretical part deals with the definition of terms such as a tax haven or offshore financial center, transfer motives and factors influencing the choice of appropriate tax haven, and describing the tax legislation of the Czech Republic with regard to the business activities of foreign entities in the Czech Republic. The practical part deals with tax legislation of the Seychelles Islands in relation to different types of offshore companies which can be founded on the Seychelles Islands. The last chapter is dedicated to the process of transferring business entity into Seychelles Islands and assessment of the tax burden of this transaction. Klíčová slova Daňový ráj, offshore společnost, daňové plánování, Seychelské ostrovy. Keywords Tax haven, offshore company, tax planning, Seychelles Islands.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Seychelské ostrovy jako daňový ráj - aspekty přesunu podnikatelského subjektu do daňového ráje vypracovala samostatně pod vedením Ing. Petra Valoucha, Ph.D. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. dubna 2012

vlastnoruční podpis autora

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Petrovi Valouchovi, Ph.D. za cenné připomínky, odborné rady, konstruktivní kritiku, ochotu i čas, které této diplomové práci věnoval. Dále děkuji společnosti M+M za poskytnuté účetní data a další informace. Také bych chtěla poděkovat své rodině, která mi při psaní této práce byla oporou.

Obsah OBSAH

11

ÚVOD

13

1.

14

CHARAKTERISTIKA DAŇOVÝCH RÁJŮ

1.1. 1.2. 1.3. 1.4. 2.

DEFINICE DAŇOVÝCH RÁJŮ DEFINICE DAŇOVÝCH RÁJŮ DLE OECD DEFINICE ŠKODLIVÉHO PREFERENČNÍHO REŽIMU DLE OECD PŘEHLED DAŇOVÝCH RÁJŮ DLE OECD OFFSHORE FINANČNÍ CENTRA

2.1. 2.2. 2.3. 2.4. 2.5. 2.6. 3.

DEFINICE OFFSHORE FINANČNÍHO CENTRA DEFINICE OFFSHORE FINANČNÍHO CENTRA DLE IMF DEFINICE OFFSHORE SPOLEČNOSTI VÝHODY OFFSHORE SPOLEČNOSTI PŘEHLED OFFSHORE FINANČNÍCH CENTER OFFSHORE BANKOVNICTVÍ PŘESUN PODNIKATELSKÉHO SUBJEKTU DO RÁJE

3.1. 3.2. 3.3. 3.4. 3.5. 3.6. 4.

MOTIVY PŘESUNU VÝBĚR OFFSHORE FINANČNÍHO CENTRA ZALOŽENÍ OFFSHORE SPOLEČNOSTI CENA OFFSHORE SPOLEČNOSTI ČESKÉ SPOLEČNOSTI V RÁJÍCH BUDOUCNOST DAŇOVÝ RÁJŮ DAŇOVÉ ASPEKTY LEGISLATIVY ČESKÉ REPUBLIKY

4.1. 4.2. 4.3. 4.3.1. 4.3.2. 4.4. 4.5. 4.6. 4.6.1. 4.6.2. 4.6.3.

DEFINICE ZÁKLADNÍCH POJMŮ ZDANĚNÍ JEDNOTLIVÝCH TYPŮ PODNIKÁNÍ VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMU DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB DAŇ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB DAŇOVÁ REGULACE VŮČI OFFSHORE STRUKTURÁM ZAMEZENÍ DVOJÍMU ZDANĚNÍ METODY POSTIHU PŘI VYUŽÍVÁNÍ OFFSHORE CENTER STÁLÁ PROVOZOVNA SRÁŽKOVÁ DAŇ TRANSFEROVÉ CENY

14 16 17 18 20 20 21 22 23 24 28 30 30 31 32 34 35 37 39 39 40 42 42 43 44 47 49 49 50 51

5.

CHARAKTERISTIKA SEYCHELSKÝCH OSTROVŮ

5.1. 5.2. 5.3. 5.3.1. 5.3.2. 5.3.3. 5.3.4. 5.3.5. 5.3.6. 5.3.7. 5.4. 5.4.1. 5.4.2. 5.5. 6.

HOSPODÁŘSTVÍ PRÁVNÍ SYSTÉM TYPY SPOLEČNOSTÍ SPOLEČNOSTI PODNIKAJÍCÍ VÝHRADNĚ NA DOMÁCÍM TRHU INTERNATIONAL BUSINESS COMPANY (IBC) SPECIAL LICENCE COMPANY (CSL) LIMITED PARTNERSHIP (LP) PROTECTED CELL COMPANY (PCC) TRUST NADACE DAŇOVÝ SYSTÉM ZDANĚNÍ DOMÁCÍCH SUBJEKTŮ ZDANĚNÍ OFFSHORE SUBJEKTŮ SMLOUVY O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ

PŘESUN DAŇOVÉHO SUBJEKTU NA SEYCHELSKÉ OSTROVY

6.1. 6.1.1. 6.1.2. 6.1.3. 6.1.4. 6.2. 6.3. 6.4. 6.4.1. 6.4.2. 6.4.3. 6.4.4. 6.4.5. 6.5. 6.5.1. 6.5.2. 6.5.3. 6.6.

CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI M+M MAJETEK SPOLEČNOSTI VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ SPOLEČNOSTI ROZVOJ SPOLEČNOSTI A JEJÍ POTENCIÁLNÍ PŘESUN DO DAŇOVÉHO RÁJE SEYCHELSKÉ OSTROVY JAKO NÁMI ZVOLENÝ DAŇOVÝ RÁJ VÝBĚR VHODNÉHO TYPU SPOLEČNOSTI PŘESUN SPOLEČNOSTI M+M NA SEYCHELY ZALOŽENÍ IBC NÁKLADY ZALOŽENÍ IBC POPLATKY V DALŠÍCH LETECH VÝBĚR VHODNÉHO REGISTROVANÉHO AGENTA DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ A CELKOVÉ ZHODNOCENÍ PODNIKÁNÍ SPOLEČNOSTI M+M Z RÁJE V ČR LEGISLATIVNÍ RÁMEC PODNIKÁNÍ ZAHRANIČNÍCH SUBJEKTŮ V ČR VZNIK STÁLÉ PROVOZOVNY V ČR ZDANĚNÍ STÁLÉ PROVOZOVNY V ČR ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ POTENCIÁLNÍHO PŘESUNU

52 52 55 56 56 56 58 60 61 61 62 62 63 65 67 68 68 69 69 71 73 74 76 79 79 81 82 83 83 84 84 86 87 88

ZÁVĚR

93

SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ

95

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

101

SEZNAM TABULEK

103

SEZNAM GRAFŮ

103

SEZNAM PŘÍLOH

104

Úvod Díky rozvoji podnikání a všech dostupných technologií se obchod internacionalizuje. Jednoduchost přesunu nejen sídla firmy, ale i celých výrobních hal ponouká samotné státy, aby mezi sebou soupeřily o firmy, podniky a celé korporace. Tento boj svádějí mimo jiné na poli daňovém. V tomto procesu se některé státy zaměřily na nízké daňové sazby, čímž napomáhají podnikatelským subjektům vyhýbat se vyššímu zdanění v jiných státech. Takovéto státy se souhrnně nazývají daňové ráje a právě o nich je tato diplomová práce. Daně jsou pro každý stát hlavním příjmem státních rozpočtů. Z těchto příjmů jsou pak financovány výdaje daného státu. Pokud je příjmová stránka této rovnice narušena, může to znamenat významný problém pro celou zemi. Hlavně z tohoto důvodu přicházejí zákonodárci stále s novými legislativami zamezující nejen dvojí zdanění, ale i zneužívání daňových výhod. Firmy přikládají daňovému plánování velkou důležitost a stále nacházejí nové skulinky v zákonech, díky nimž podléhají nižšímu zdanění. Vyhýbání se daňové povinnosti je žhavým tématem nejen posledních let. Problematiku daňových rájů jsem si vybrala kvůli stále sílícím tendencím přesouvat české firmy do těchto daňových oáz. „Zhruba třetina podnikatelů uvažuje o přesunu do daňového ráje v horizontu tří let. Hlavními důvody jsou obavy ze zvyšování daní a politická nestabilita.“1 Toto téma jsem si vybrala nejen kvůli neutichající diskuzi o odchodu podnikatelských subjektů do rájů, ale i proto, že mě zajímaly motivy takového rozhodnutí, faktory ovlivňující výběr daňového ráje a hlavně mě zajímal postup samotného přesunu firmy do daného ráje. Pro bližší analýzu jsem si vybrala Seychelské ostrovy. Rozhodnutí na toto souostroví padlo hlavně z důvodu dostupnosti jejich daňové legislativy na internetu, angličtině jako oficiální řeči a oblíbenosti tohoto ráje mezi českými subjekty. Cílem diplomové práce je na základě charakteristiky offshore společností a daňových rájů porovnat daňové aspekty a daňové zatížení podnikatelských subjektů v České republice a na Seychelských ostrovech, charakterizovat možné důvody pro přesun českých firem na Seychelské ostrovy a pro konkrétní vybranou společnost zhodnotit daňové a ekonomické dopady případného přesunu na Seychelské ostrovy.

1

ČEKIA: Třetinu českých firem lákají daňové ráje. ČT24 [online]. 20. 4. 2010, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: .

13

1. Charakteristika daňových rájů Přesun finančních prostředků do zahraničních zemí s nižším zdaněním, nejčastěji nacházejících se v rozvojovém světě, započal již v 60. letech minulého století, když hospodářství Karibiku a Střední Ameriky začalo vzkvétat hlavně jako turistická a penzijní destinace občanů USA. První velká diskuze o dopadech těchto zemí se objevila s velkým rozvojem mezinárodního podnikání v 80. letech minulého století a doposud neskončila. Zákonodárci z celého světa se neustále pokouší přicházet s novými iniciativami, jak čelit možným negativním účinkům daňových rájů. Dokonce i nedávno „prezident Spojených států amerických Barack Obama představil řadu návrhů zaměřených na měnící se mezinárodní daňové politiky, které vyzývají k odstranění výhod pro firmy i bohaté jednotlivce, kteří ukrývají své peníze na offshore účtech.“2 Nejen pro USA, ale pro celý západní svět představují daňové ráje velký daňový problém. „Některé odhady indikují, že daňové ráje ročně USA stojí 100 miliard daňových příjmů“3 Ale nesmíme v tuto chvíli zapomenout zmínit, že v některé literatuře jsou samotné Spojené státy americké označovány jako daňový ráj. Toto nám jen potvrzuje, že na světě opravdu existuje velká nejistota o tom, jak daňové ráje klasifikovat, resp. definovat. Na úvod si také musíme uvědomit, co je to mezinárodní daňové plánování. Dle Petroviče4 se jedná o systematickou analýzu a následné využití všech možných kroků a nástrojů, které by mohly směřovat ke snížení celkové daňové zátěže poplatníka v současném nebo budoucím období, a to především rozmístěním příjmů do jednotek, které jsou zdaňovány v rozdílných daňových režimech za současného využití snížených sazeb a jiných výhod, umožněných daňovými zákony. V praxi se tento termín někdy nahrazuje termínem mezinárodní daňová optimalizace. Mezinárodní daňové plánování je umožněno díky odlišnému přístupu jednotlivých jurisdikcí k daňovému zákonodárství.

1.1.

Definice daňových rájů

V následujícím textu bych se ráda věnovala nadefinování daňového ráje pro potřeby této práce. Pokusím se sepsat několik základních charakteristik daňových rájů, které jsou všeobecně přijímány.

2

ZELENY, Jeff. Obama takes aim at offshore tax havens. New York Times [online]. 4. 5. 2009, [cit. 2011-1014]. Dostupný z WWW: . 3 JACKSON, James. OECD Initiative on Tax Havens. [s.l.] : DIANE Publishing, 2010. 15 s. ISBN 1437931286. str. 0 – Summary. 4 PETROVIČ, Pavel a kol. Encyklopedie mezinárodního daňového plánování. Praha: Newsletter, 2003. 432 s. ISBN 80-86394-81-6.

14

Hned na úvod je třeba začít rozlišovat mezi prostými daňovými ráji a škodlivými preferenčními daňovými režimy. Daňový ráj obecně ukládá příznivé daňové podmínky, na druhé straně jurisdikce uplatňující škodlivý preferenční daňový režim pouze poskytuje daňové výhody pro určitou část své ekonomiky. Specifickým rozdílům se budu věnovat dále v textu. Definovat daňový ráj není vůbec jednoduché, je to spíše věc velmi složitá. Definicí je bezpočet. Víceméně každý autor přichází se svou originální. Nejprve si však přeložme termín Daňový ráj do mezinárodní mluvy, tedy do angličtiny. Tax heaven nebo Tax haven? Logicky bychom si mysleli, že správně je první varianta, ale bohužel tomu tak není. V mezinárodní mluvě se využívá překladu druhého, který doslova znamená Daňové útočiště. „Za daňový ráj můžeme považovat místo, které může být použito jako úkryt nebo útočiště před daněmi, obzvláště vysokými daněmi z příjmu.“5 Tuto definici obecněji rozvádí Klein: „Obecně se jedná o stát (území), jehož zákony, popřípadě i jím uzavřená soustava smluv o zamezení dvojího zdanění, umožňují nízké nebo vůbec žádné zdanění, a to zejména příjmů.“6 S touto definicí souhlasí i Láchová: „Lze je (daňové ráje pozn. autorky) vymezit jako stát nebo území kde je velmi nízké nebo nulové daňové zatížení.“7 Všechny tyto definice v sobě nesou pouze jediné poselství, a to, že se v daňových rájích vybírají nízké nebo dokonce žádné daně z příjmu. Je to však dostatečná charakteristika? Já bych definici rozšířila ještě o několik charakteristik: nejen přímé daně, ale i ty nepřímé (jako např. DPH, spotřební daně…) nebo cla jsou v těchto státech nižší nebo dokonce nulové. Z geografického hlediska se většinou jedná o ostrovní státy nebo malé státy co se rozlohy týče. Tyto státy mají malý počet obyvatel a zahraniční subjekty jsou významným zdrojem ekonomického výkonu země. U většiny států si dovoluji tvrdit, že by bez zahraničních firem nebyly schopny ekonomicky prospívat na takové úrovni jako doposud. Dále stojí za zmínku bankovní systém daňových rájů, který bývá velmi vyspělý. Daňové ráje si cení svého „klienta“ a proto velmi bedlivě střeží jak jeho obchodní, tak i bankovní tajemství. „Ochrana důvěrnosti finančních a obchodních informací je společnou charakteristikou všech daňových rájů.“8 Právní systém bývá rozvinutý, ale navenek velmi málo transparentní. Nesmíme opomenout ani zmínit fakt, že v daňových rájích jsou velmi jednoduchá pravidla pro založení obchodní společnosti, proto v některých malých státech převyšuje počet právnických osob počet osob fyzických, respektive počet obyvatel. Společnosti přesunuté do daňového ráje tam obvykle neprovozují žádnou ekonomickou aktivitu, tu provozují různě po světě ve svých „provozovnách“.

5

LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1. [s.l.] : HZ Praha, s. r. o., 1996. 121 s. ISBN 80-86009-07-6. str. 14. KLEIN, Štěpán. Daňové ráje: aby nebyly daňovým peklem. [s.l.] : Sagit, 1998. 197 s. ISBN 8072080741., str. 7-8. 7 LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vydání první. Praha : ASPI, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1. str. 30. 8 LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1. [s.l.] : HZ Praha, s. r. o., 1996. 121 s. ISBN 80-86009-07-6. str. 17. 6

15

1.2.

Definice daňových rájů dle OECD

Přejděme nyní k mezinárodně platné a uznávané definici dle OECD. Společnost pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se začala zajímat o daňové ráje a dvojí zdanění již v roce 1963 ve své publikaci Draft Double Taxation on Income and Capital. Od té doby uplynula spousta času a OECD ve své práci nepolevila. V publikaci Harmful Tax Competition z roku 1998 představila čtyři kritéria pro identifikaci daňového ráje. V návaznosti na tuto publikaci sestavila v roce 2000 seznam zemí, které lze považovat za daňové ráje. Dle OECD lze daňový ráj charakterizovat na základě čtyř kritérií, kterými jsou9:  jurisdikce neuvaluje žádné daně nebo uvaluje pouze daně nominální;  nedostatek efektivní výměny informací;  nedostatek transparentnosti;  absence požadavku, aby činnost ekonomického subjektu byla podstatná. První kritérium – neuvalení žádných daní, není dostatečně silné, proto musí být podpořeno dodatečnými třemi. Je to proto, že OECD respektuje právo každé země uvalit přímé daně. Pokud takto daná země učiní, má právo zvolit si i vlastní výši daňového zatížení, tzn. každá země má právo zvolit si své daňové sazby. Nedostatečná výměna informací je založena na faktu, že země zařazené mezi daňové ráje odmítají sdílet specifické informace, tedy hlavně informace týkající se jejich daňového systému. Nedostupnost těchto informací poté brání ostatním vládám bránit se proti daňovým praktikám takovýchto zemí. Transparentnost legislativy ve vyspělých zemích zajišťuje dodržování a vymahatelnost této daňové legislativy. V daňových rájích nefunguje jednotné a systematické vymáhání daňového práva, protože daňová správa nepožaduje od firem odevzdání finančních výkazů, tj. hlavně účetních výkazů. Většina rájů také nevyžaduje audit. A konečně poslední požadavek - absence požadavku, aby činnost ekonomického subjektu byla podstatná, byl přidán mezi kritéria z jednoho jediného důvodu, a to aby identifikoval jurisdikce, které se snaží přilákat investice a transakce, které jsou uskutečněny čistě z daňového hlediska. Je to doplňkové kritérium, o kterém se vedou diskuze.

9

OECD. Harmful Tax Competition : An emerging global issue. [s.l.] : OECD PUBLICATIONS, 1998. 80 s. ISBN 92-64-16090-6. str. 23.

16

1.3.

Definice škodlivého preferenčního režimu dle OECD

Jak jsem již zmínila výše v textu, tak jurisdikce uplatňující škodlivý preferenční daňový režim poskytuje daňové výhody pro určitou část své ekonomiky. „Preferenční režim je oddělen od domácího trhu a domácí ekonomika je tak chráněna před zvýhodněnými subjekty.“ 10 Takový režim byl navrhnut jen s myšlenkou přitáhnout zahraniční investice bez jakéhokoliv zvýhodnění domácích daňových subjektů. Jeho charakteristika není totožná s daňovým rájem, i když v praxi jsou tyto dva režimy často ztotožňovány. Dle OECD lze preferenční zemi charakterizovat na základě těchto kritérií11:  žádné nebo nízké efektivní daňové sazby na relevantní důchod;  „ring-fencing“;  nedostatek transparentnosti;  nedostatek efektivní výměny informací. První kritérium - žádné nebo nízké efektivní daňové sazby na relevantní důchod, je nezbytným startovním bodem pro zkoumání, zda je preferenční daňový režim nebezpečný. Efektivní zdanění nám říká, kolik skutečně právnické osoby zaplatí na dani z příjmu právnických osob v procentech z daňového základu. Samotná daňová sazba může být tedy vysoká, ale vlivem různých odpočtů, slev nebo bonusů může být faktické zdanění velmi nízké nebo dokonce nulové. Pojem „ring-fencing“ by se dal volně přeložit do češtiny jako obrana kruhem. Samotný režim cítí potřebu chránit si svoje vlastní hospodářství před vlivy zahraničních subjektů, kterým poskytuje benefity. Vyskytuje se v několika formách, z nichž OECD ve své zprávě z roku 1998 vybírá dvě hlavní12:  režim může explicitně nebo implicitně vyloučit daňové rezidenty z využívání poskytovaných výhod;  společnostem, které mají prospěch z daného režimu, může být explicitně nebo implicitně zakázáno působit na domácím trhu. Nedostatek transparentnosti se u těchto režimů komplikuje. Vzniká hlavně na základě neprůhlednosti, se kterou je daňový systém sestaven, a díky komplikovanému oddělování daňových rezidentů a daňových nerezidentů. Posledním zmíněným kritériem je nedostatek efektivní výměny informací. Toto kritérium je charakteristické stejnými znaky jako u daňových rájů. Jedná se tedy o odmítnutí spolupráce a výměny informací mezi režimem a okolním světem. 10

LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vydání první. Praha: ASPI, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1. str. 30. 11 OECD. Harmful Tax Competition : An emerging global issue. [s.l.] : OECD PUBLICATIONS, 1998. 80 s. ISBN 92-64-16090-6. str. 27. 12 OECD. Harmful Tax Competition : An emerging global issue. [s.l.] : OECD PUBLICATIONS, 1998. 80 s. ISBN 92-64-16090-6. str. 27.

17

1.4.

Přehled daňových rájů dle OECD

V roce 1998 sestavila OECD kritéria pro posuzování daňových rájů. V dalších letech došlo na posuzování států, jestli splňují daná kritéria. Čtyřicet sedm států bylo prověřeno a z nich čtyřicet jedna splnilo všechny tři hlavní kritéria. „Ještě před oficiálním vydáním černé listiny daňových rájů na konci června 2000 se šest jurisdikcí (Bermudy, Kajmanské ostrovy, Kypr, Malta, Mauritius a San Marino) zavázalo reformovat své zákony a regulaci v souladu s požadavky zprávy z roku 1998.“13 Na černé listině z roku 2000 tak nalezneme pouze třicet pět států. V průběhu dalších dvou let se podařilo s většinou daňových rájů navázat komunikaci. To nakonec vedlo k tomu, že v roce 2004 zůstává na černé listině nespolupracujících států pouze sedm z původních jedenačtyřiceti států, a to Andorra, Barbados, Libérie, Maledivy, Marshallovy ostrovy, Monako a Tonga. „Zpráva o vývoji z roku 2006 konečně říká, že všech čtyřicet sedm potenciálně škodlivých daňových rájů a preferenčních režimů představených v roce 2000 byly ze seznamu vyňaty a nadále nejsou hrozbou.“14 Zajímavé je, že paradoxně státy, které podepsaly příslib o harmonizaci jako poslední (tj. Andorra, Lichtenštejnsko a Monako) jsou nejblíže vyspělým státům Evropy. Domnívám se, že tato blízkost je právě tím důvodem, proč se zdráhaly tak dlouho spolupracovat. Přehled o stavu daňových rájů blíže popisuje příloha č. 1. Dle poslední dostupné zprávy o vývoji od OECD ze 14. 9. 2011, kterou přikládám do přílohy č. 2., stále zůstávají na seznamu daňových rájů tři státy, a to: Montserrat, Nauru a Niue. Tyto státy se zavázaly přijmout mezinárodně uznávané daňové standardy, ale doposud je nezvládly implementovat do své legislativy. V tabulce č. 1. prezentuji seznam všech čtyřiceti jedna daňových rájů, tak jak ho OECD sestavila v roce 2000, a přikládám rok, ve kterém se daná jurisdikce zavázala k přijetí mezinárodně uznávaného daňového práva. Většina z těchto států danou legislativu implementovala. Avšak u většiny států stačilo, že se zavázaly zprůhlednit svou legislativu. Tím pádem splňují podmínku transparentnosti. Stačilo otevřít své zákony světu a druhou podmínku (nesdílení informací) již také nesplňují. Stačí, aby dvě ze tří hlavních podmínek pro posouzení daňového ráje nebyly splněny, a země již nejsou dle OECD daňovým rájem.

13

SHARMAN, Jason Campbell. Havens in a storm : the struggle for global tax regulation. [s.l.] : Cornell University Press, 2006. 211 s. ISBN 9780801445040. str. 15. 14 VERMEEND, Willem; VAN DER PLOEG, Rick; TIMMER, Jan Willem. Taxes and economy : a survey on the impact of taxes on growth, employment, investment, consuption and the environment. [s.l.] : Edward Elgar Publishing, Inc, 2008. 504 s. ISBN 978-1-84720-115-7., str. 287-288.

18

Tabulka č. 1.: Seznam daňových rájů dle OECD Americké panenské ostrovy Andorra Anguilla Antigua a Barbuda Aruba Bahamy Bahrain Barbados Belize Bermuda Britské panenské ostrovy Caymanské ostrovy Cookovy ostrovy Dominikánská republika Gibraltar Grenada Guernsey Jersey Kypr Libérie Lichtenštejnsko

2003 2009 2002 2002 2002 2002 2001 2006 2002 2000 2002 2000 2002 2002 2002 2002 2003 2003 2000 2007 2009

Maledivy Malta Man Marshallovy ostrovy Mauritius Monako Montserrat Nauru Nizozemské Antily Niue Panama Samoa San Marino Seychely Sv. Kryštof a Nevis Sv. Lucie Sv. Vincent a Grenadiny Tonga Turks a Caicos Vanuatu

2006 2000 2001 2007 2001 2009 2002 2003 2000 2002 2002 2002 2000 2001 2002 2002 2002 2006 2002 2003 Pramen: OECD

19

2. Offshore finanční centra V předešlé kapitole jsme si popsali, co má splňovat daňový ráj. Také jsme přišli na to, že v dnešní době už žádné ráje neexistují. Tento argument je platný pouze pokud budeme do posledního detailu respektovat kritéria OECD. Všechny daňové ráje a škodlivé preferenční režimy se zavázaly ke sdílení informací, tím pádem nesplňují jednu ze základních podmínek daňového ráje. Můžete mi teď právem namítat, že firmy přece stále odcházejí do „rájů“ a budete mít naprostou pravdu. Tak kam se tedy firmy přesouvají, když daňové ráje zanikly? Odpověď na tuto otázku je prostá. Podnikatelské subjekty se přesouvají do offshore finančních center. Jednoduše řečeno, offshore finanční centra jsou de facto daňovými ráji, které svým „klientům“ poskytují ještě další služby ve formě vyspělého bankovního systému, dobré infrastruktury, kvalitní legislativy, přehledné byrokracie nebo spolehlivé telekomunikace.

2.1.

Definice offshore finančního centra

Na úvod si opět přeložme anglické slovo offshore do češtiny. Doslova to znamená mimo pobřeží. Původně se takováto finanční centra vyskytovala hlavně na malých ostrovních státech, proto se vžil název offshore. Dnes se tato centra nalézají i na pevnině, vžité pojmenování se však neupravilo. „Lze konstatovat, že za offshore finanční centra jsou považovány země, které kromě speciálního daňového režimu pro investory nabízejí i další výhody spojené především s všeobecnými podmínkami pro podnikání (kvalitní a jednoduchá legislativa, kvalitní infrastruktura, spolehlivý bankovní a soudní systém).“15 Takováto centra nabízejí svým investorům nejen daňové výhody, ale plný koš dalších výhod, po kterých mnoho subjektů ve svých mateřských zemích prahne, ale nedostává se jim jich. Nejen proto je tato forma daňové optimalizace hojně využívána. Nejčastěji se v offshore finančních centrech zakládají offshore společnosti, ale o nich až v další podkapitole. V offshore finančních centrech nalezneme velmi liberální trhy, kde můžeme volně realizovat finanční operace všeho druhu. Rozvinutý finanční trh je jedním z významných aspektů kvalitního fungování těchto center. Abychom byli ochotni vstoupit na takovýto trh, musí offshore finanční centrum splňovat další podmínky jako jednoduchou konvertibilitu domácí měny nebo obchodování v měně mezinárodní (např. USD, EUR…), vymahatelnost finančních

15

VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2010. 216 s. ISBN 9788024734262. str. 171.

20

zákonů, dostatečnou sílu státních orgánů, vstřícné všeobecné obchodní prostředí nebo polohu trhu samotného. V praxi se pojmy daňový ráj a offshore finanční centrum velmi často používají jako synonyma. Offshore centra je možné rozdělit do dvou skupin:16  Offshore, což jsou malé státy nebo závislá území, která nezdaňují příjmy a majetek (např. Bahamy nebo Monako).  Onshore, tj. velké státy s vysokým zdaněním, které vyčlení určité oblasti, ve kterých je možné získat daňové prázdniny, úlevy, výjimky (např. Nizozemsko, Řecko nebo Irsko). Existující offshore centra lze dále rozdělit do tří skupin:17  Smíšená forma: offshore trh a domácí trh je integrován (Londýn, Curych, Hongkong).  Oddělená forma: offshore trh a domácí trh je striktně oddělen příslušnými předpisy (New York, Bahrain, Singapur).  Evidenční forma: centrum nefunguje de facto jako finanční trh, jdou přes něj z daňových důvodů pouze operace tzv. papírových společností – daňové ráje (zvl. Karibská centra). Především se zde realizují operace s cílem vytváření tzv. skrytých rezerv.

2.2.

Definice offshore finančního centra dle IMF

Tak jako daňovými ráji se zabývá hlavně OECD, tak offshore finančními centry se primárně zabývá IMF. Poprvé byla offshore finančních centra zmíněna ve zprávě IMF z roku 2000, ve které se IMF snaží zaujmout stanovisko k tomuto novému fenoménu. Hned ve druhém odstavci úvodu této zprávy přichází IMF s mezinárodně uznávanou definicí offshore financování: „Offshore financování může být definováno jako zprostředkování finančních služeb bankami a dalšími agenty nerezidentům, včetně bankovního zprostředkování v roli příjímání vkladů a poskytování úvěrů nerezidentům. Ostatní

16

DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str. 86. 17 VINTER, Jan. Světová finanční centra - velký obchod a daňové ráje. Měšec [online]. 16. 3. 2006, [cit. 201110-16]. Dostupný z WWW: .

21

poskytované služby zahrnují management fondů, pojištění, trust business, ochrana majetku, podnikové plánování a daňové plánování.“18 IMF konstatuje, že existuje mnoho definicí offshore finančních center, a ve svém textu cituje pouze jednu: „offshore finanční centra jsou centra, kde velká část finančního sektoru na obou stranách bilance je výsledkem transakcí mezi jednotlivci nebo společnostmi, které nejsou rezidenty offshore finančního centra. Transakce jsou podněcované jinde a většina zúčastněných institucí je kontrolována nerezidenty.“19 Na základě předchozích definic přichází IMF se třemi charakteristikami, které má většina offshore finančních center:20  jurisdikce, kde se finanční instituce primárně zabývají obchodem s nerezidenty;  finanční systém se zahraničními aktivy a pasivy, které nejsou v poměru s domácím finančním zprostředkováním určeným k financování domácí ekonomiky;  centra, která poskytují některá nebo všechna z následujících příležitostí: nízké nebo nulové zdanění, střední nebo nízká finanční regulace, uchování bankovního tajemství a anonymita. Po důkladném pročtení těchto tří kritérií, je již jasné, že v dnešním světě neexistují daňové ráje, ale pouze offshore finanční centra. Je tomu tak proto, že kritéria OECD pro daňové ráje nebo pro škodlivé daňové režimy žádný stát nesplňuje. Kritéria offshore finančních center dle IMF však ano.

2.3.

Definice offshore společnosti

„Daňová zvýhodnění lze rozdělit na dva druhy. První je založení tzv. onshore company, což je společnost, která za přesně stanovených daňových výhod, úlev nebo daňových prázdnin vyvíjí svou činnost v určité geografické nebo ekonomické oblasti. Druhou skupinou společností jsou tzv. offshore company. Ty mohou obchodovat se všemi zeměmi světa kromě státu, v němž byly založeny.“21 V následujícím textu se budeme věnovat pouze offshore společnostem. Jedná se tedy o podnikatelský subjekt založený v offshore finančním centru, který je při splnění určitých podmínek nebo na základě speciálního zákona zproštěn od zdanění příjmů a většinou také od 18

IMF. International Monetary Fund [online]. 23.6. 2000 [cit. 2011-10-16]. Offshore Financial Centers The Role of the IMF. Dostupné z WWW: . 19 IMF. International Monetary Fund [online]. 23.6. 2000 [cit. 2011-10-16]. Offshore Financial Centers The Role of the IMF. Dostupné z WWW: . 20 IMF. International Monetary Fund [online]. 23.6. 2000 [cit. 2011-10-16]. Offshore Financial Centers The Role of the IMF. Dostupné z WWW: . 21 DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str. 86.

22

požadavku na předkládání daňového přiznání a auditu. Standardně je offshore společnost nucena pouze pravidelně odvádět roční poplatek místní vládě za svou existenci. Tato roční paušální daň se pohybuje řádově ve stovkách amerických dolarů. Ve většině případů bývá společnost vlastněna akcionáři a řízena ředitelem. Osoba skutečného vlastníka zůstává často utajena pro osoby mimo společnost.

2.4.

Výhody offshore společnosti

Shrňme si nejprve několik důvodů, proč vůbec bychom chtěli náš podnikatelský subjekt přesunout do zahraničí. Prvním a nejčastěji zmiňovaným důvodem je snaha snížit daňovou zátěž. Daňová optimalizace však není jediným důvodem k tomuto razantnímu kroku. Dalšími důvody mohou být například anonymita vlastnictví, ochrana majetku a investic, diverzifikace rizika nebo jednoduše ochrana před politickou nestabilitou v mateřské zemi. Také si musíme ujasnit pro koho je založení offshore společnosti užitečné. „Každá firma, která má roční obrat vyšší než jeden milion korun českých neprohloupí, když využije možností, jaké nabízejí daňové ráje.“22 Konkrétní případy využití offshoringu pro účely daňové optimalizace uvádí Dvořáček a Tyll 23 ve své publikaci:  výroba,  mezinárodní obchod,  poskytování poradenských a dalších služeb,  financování společností, investiční činnost,  činnost holdingových společností,  odkup pohledávek,  akumulace příjmů z duševního vlastnictví,  držba majetku – anonymitu,  pojišťovací činnost,  registrace lodí.

22

ŠEVELOVÁ, Irena. Neplaťte už žádné daně. Měšec [online]. 20. 3. 2008, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: . 23 DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str. 92.

23

Adam Junek24 ve svém článku vyjmenovává hlavní výhody offshore finančních center:  Absolutní utajení informací,  Ochrana majetku,  Nízká nebo nulová daň z příjmu,  Žádné dědické ani darovací daně,  Ochrana před inflací,  Omezení zákonných povinností,  Snížení provozních nákladů,  Žádná omezení v nakládání s devizovými prostředky,  Podpora a úlevy od lokální vlády,  Údaje o majitelích a ředitelích společností nejsou veřejně přístupné,  Snadný přístup na severoamerické a evropské kapitálové trhy,  Žádná omezení v mezinárodním obchodě,  Daňové přiznání není požadováno,  Žádné importní/exportní limity,  Žádná nákladná byrokracie. Na základě těchto výhod si lze již jednoduše domyslet všechny možné motivy pro přesun podnikatelského subjektu do daňového ráje, resp. offshore finančního centra. Tyto motivy blíže popíši v kapitole 3.1.

2.5.

Přehled offshore finančních center

V další části této kapitoly se budu věnovat výčtu offshore finančních center. IMF ve své zprávě z roku 2000 prezentovala seznam těchto center dle kontinentů. Tento dokument naleznete v příloze č. 3. Já jsem na základě tohoto dokumentu sestavila tabulku s přehledem offshore finančních center, který naleznete na konci této podkapitoly. IMF nabídla pomoc malým a středním státům při zprůhledňování jejich daňové legislativy a také v boji s praním špinavých peněz. Další dva sloupečky tabulky poskytují informace získané z Progress Reports z let 2006 a 2008 o stavech jejich jurisdikcí. Originály těchto zpráv naleznete v příloze č. 4. a 5. Z tabulky je zřejmé, že počet offshore finančních center není stabilizovaný a stále se vyvíjí. V dnešní době se většina zemí zavázala alespoň k minimální spolupráci s IMF nebo s OECD při zprůhledňování jejich daňové legislativy. Možná někoho zarazí, že na seznamu najdeme i stát typu USA nebo finanční centra jako Londýn, Dublin nebo Hongkong. Povězme si o těchto třech státech, respektive městech něco blíže. Začneme netradičně, a to od konce. 24

JUNEK, Adam. Vyhnáni do ráje. Ekonom [online]. 12. 3. 2009, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: .

24

Hongkong je čínské město mající zvláštní režim osvobozený od čínského komunismu. Je tomu proto, že po necelých sto let byl Hongkong Britskou kolonií. V roce 1997 bylo toto město navráceno Čínské lidové republice, však ihned byla podepsána smlouva, že zde bude po dalších 50 let zachován tržní systém. Dle Synka25 se Hongkong stává nejdůležitější jurisdikcí pro mezinárodní daňové plánování. Daně z příjmu právnických osob se zde vyměřují jen z příjmů vzniklých z obchodů realizovaných na tomto území. Ostatní příjmy ze zdrojů jiných míst, i když byly fakturovány a posílány z Hongkongu se považují za příjmy osvobozené od daní. V poslední době každý z nás určitě slyšel o Irsku, a jeho daňovém systému, který funguje jako magnet pro zahraniční investory pro svou daňovou výhodnost. Zdanění příjmů právnických osob se zde pohybovalo kolem hranice 10 – 12 %. Toto v dnešní době již neplatí, protože Irsko se dostalo do dluhových problémů a tyto problémy museli nutně začít řešit. Přijali doporučení Evropské Unie a zpřísnili své daňové zákony natolik, že v dnešní době již nejsou natolik výhodným offshore finančním centrem jako např. Kypr, kde je daň z příjmu právnických osob stanovena na 10 %. Dle Dvořáčka26 je Kypr pro investory velmi zajímavou jurisdikcí především s ohledem na její začlenění do EU. Zahraniční zisky jsou zdaněny sazbou 4,25 %. Naproti tomu v Andoře a v Monaku nepodléhají příjmy fyzických osob žádnému zdanění. Daňový systém Kypru charakterizuje Unie offshore poradců27 následovně:  Na Kypru platí rovná sazba daně z příjmu 10 %, která je absolutně nejnižší v celé EU;  Na Kypru je zavedeno osvobození příjmů z dividend a prodejů podílů v dceřiných společnostech;  Kypr nezdaňuje ani prodeje cenných papírů. Lze tedy přes kyperskou společnost výhodně obchodovat na burzách;  Na Kypru jsou navíc zrušeny všechny srážkové daně a je tedy možné např. vyplácet dividendu akcionářům bez zdanění třeba i přímo do offshore země;  Díky směrnicím platným v Evropské unii jsou dividendové platby směřující na Kypr osvobozeny od srážkové daně, kterou by jinak země sídla dceřiné společnosti mohla uvalit.

25

SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. 5., aktualizované a doplněné. Praha : GRADA Publishing s.r.o., 2011. 471 s. ISBN 9788024734941. str. 32. 26 DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str. 90. 27 Unie Offshore Poradců ČR [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-28]. Kypr. Dostupné z: http://www.unieoffshore.cz/?page=kypr

25

Nakonec si ještě něco málo řekneme o USA. Již v samotném úvodu této práce jsem se zmiňovala, že z jistého úhlu pohledu je USA považován za daňový ráj. Založená společnost v USA má několik podmínek: „firma nesmí být spoluvlastněna Američanem, nesmí mít v USA žádné daňové povinnosti, nesmí obchodovat s americkými rezidenty, nesmí mít z USA žádný příjem a nesmí zaměstnávat Američany.“28 Pokud máme v plánu přesunout pouze sídlo firmy z daňových účelů, tak tyto podmínky lehce splní většina společností. Jak vidíte, tak seznam neobsahuje pouze karibské ostrovní státy, jak by si leckdo myslel. V seznamu jsou všechny typy států rozmístěných po celém světě. Myslím, že pokud se někdo rozhodne pro přesun, tak si z nabídky zcela jistě vybere. I Česká republika poskytuje mnohým zahraničním investorům velké daňové výhody nebo daňové prázdniny. To vše s cílem nalákat tyto investory k investicím právě u nás. Mnoho firem tyto výhody s vřelými díky využívá, ale co se stane po pěti, deseti či patnácti letech po skončení těchto výhod? Většina z nich Českou republiku opouští a hledá podobné výhody jinde, většinou dále na východě (např. v Maďarsku, Ukrajině…). „Za daňový ráj by de facto mohla být považována každá země nabízející větší daňové úlevy pro investory.“29

Legenda: jurisdikce poskytla data

A

jurisdikce se zavázala poskytnout data

D

jurisdikce stále nepotvrdila poskytnutí dat

N

jurisdikce odmítla spolupráci

X

28

ČTK. Tisíce firem utíkají do zahraničí. Bojí se politiků a zvyšování daní. Lidové Noviny [online]. 26. ledna 2010, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: . 29 VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2010. 216 s. ISBN 9788024734262., str 171.

26

Tabulka č. 2.: Přehled offshore finančních center dle IMF IMF

IMF

IMF

IMF

IMF

IMF

Asia and Pacific

2000

2006

2008

2000

2006

2008

Cookovy ostrovy

•

D

A

Anguilla

•

D

A

Guam

•

Antigua

•

D

A

Filipíny

•

Aruba

•

N

A

Hong Kong

•

Bahamy

•

D

A

Japan

•

Barbados

•

D

D

Labun, Malajsie

•

Belize

•

A

A

Macao

•

A

A

Bermudy

•

A

A

Malajsie

•

N

D

Britské panenské

•

D

A

Marianas

•

Costa ostrovyRica

•

D

X

Marshallovy

•

Dominikánská

•

D

A

Micronesie ostrovy

•

Grenada republika

•

N

N

Nauru

•

N

N

Kajmanské ostrovy

•

A

A

Niue

•

D

X

Montserrat

•

A

A

Palau

•

D

D

Nizozemské Antily

•

D

A

Singapur

•

A

A

Panama

•

D

A

Tahiti

•

Puerto Rico

•

Thajsko

•

Sv. Kryštof a Nevis

•

D

D

Vanuatu

•

D

A

Sv. Lucie

•

D

A

Západní Samoa

•

A

A

Sv. Vincent a

•

D

D

Grenadiny Turks a Caicos

•

N

N

USA

•

Uruguay

•

Západní Indies

•

X

N

X

D

Evropa D

Andorra

•

Campione

•

Dublin - Irsko

•

X

X

Giblartar

•

A

A

Africa

Guernsey

•

A

A

Djibuti

•

Jersey

•

A

A

Liberia

•

Kypr

•

A

A

Mauritius

•

A

A

Lichtenštejnsko

•

D

D

Seychelles

•

A

A

Londýn - U.K.

•

Tangier

•

Lucembursko

•

Madeira

•

Malta

•

X

X

Bahrain

•

A

A

Man

•

A

A

Izrael

•

Monako

•

A

A

Libanon

•

N

X

Nizozemí

•

Švýcarsko

•

X

X

X

A

Západní polokoule

X Blízký Východ

Pramen: OECD 27

2.6.

Offshore bankovnictví

Poslední zastavením v problematice offshore podnikání je offshore bankovnictví. Jedná se o bankovnictví poskytované v offshore finančních centrech. Jeho existence je důležitým faktorem pro dlouhodobé přežití těchto center. Banky jsou na vysoké úrovni a poskytují veškeré služby jako banky vyspělých zemí. Většina jurisdikcí offshore finančních center podmiňuje vznik podnikatelského subjektu založením podnikatelského účtu v domácí offshore bance. Jejich význam je tedy klíčový. „Termín offshore bankovnictví bude pouze referovat na praxi využívání služeb bank v zahraničí z legitimních důvodů, ne z důvodů ukrývání peněz kvůli vyhnutí se daním.“30 Tato definice v zásadě koreluje s definicí offshore finančního centra. Offshore banky však nejsou využívány pouze pro legální účely. Díky možnosti vysokého soukromí, nebo dokonce úplné anonymity při vedení účtu jsou takovéto účty vhodné pro praní špinavých peněz nebo pro úkryt nelegálně získaných finančních prostředků. „Offshore bankovní centra jsou považovány za ráje a úkryty pro teroristy, kteří hledají místo k uložení velkých sum peněz, zatímco plánují, jak s penězi vynaloží.“31 Na tomto příkladě vidíme, že offshore bankovnictví má své stinné stránky. Jedná se však o problematiku natolik obsáhlou, že by se o ní dala napsat další diplomová práce. Nelegální stránce věci se proto věnovat nebudu. „Většina daňových rájů uskutečňuje politiku podpory bankovních operací offshore a rozlišuje mezi bankovními operacemi rezidentskými a nerezidentskými. Nerezidentské aktivity nejsou zpravidla podrobeny povinnosti udržovat rezervy, jsou odlišně daňově zatěžovány (pokud vůbec) a nepodléhají finančním a jiným kontrolám, pokud jde o operace se zahraničím.“32 Rozdílné zdanění rezidentských a nerezidentských příjmů koreluje s definicí společnosti založené podle speciálních zákonů, ale o tom blíže až v kapitole 3.3. Otázkou nyní stojí, pro koho a v jakých příležitostech se offshore finančnictví hodí. Začneme odpovědí na otázku druhou. „Offshore bankovní služby jsou vhodné při hledání nižších daní, ochrany majetku, rozložení bohatství, investování a finančním soukromí.“33 Z toho nám lehce vyplyne, pro koho jsou tyto služby vhodné. Uživateli mohou být jak jednotlivci, tak i celé společnosti.

30

TYNDALE, Walter. Fundamentals Of Offshore Banking : How To Open Accounts Almost Anywhere. Vancouver : Pratzen Publishing, 2009. 126 s. ISBN 978-0-9796243-5-3., str. 31. 31 IMF. Current developments in monetary and financial law, Vol. 3 [online]. Washington D.C. : International Monetary Fund, 2005 [cit. 2011-11-01]. 995 s. Dostupné z WWW: . ISBN 9781589063341. 32 LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1. [s.l.] : HZ Praha, s. r. o., 1996. 121 s. ISBN 80-86009-07-6. str. 33. 33 TYNDALE, Walter. Fundamentals Of Offshore Banking : How To Open Accounts Almost Anywhere. Vancouver : Pratzen Publishing, 2009. 126 s. ISBN 978-0-9796243-5-3., str. 32.

28

A jaké jsou důvody využívání těchto bank? „Offshore banky poskytují služby v prostředí, které je politicky a ekonomicky stabilní a tím umožňuje konkurenční výhodu investorům ze zemí s vysokou mírou nestability a korupce nejen v bankovním systému.“34 Dalším důvodem je již zmiňovaná ochrana soukromí, která se projevuje minimálními požadavky na prokázání totožnosti majitele účtu. Některé banky dokonce povolují anonymní účty. Většina bank podléhá regulaci ze strany centrální banky v dané zemi, klienti tedy mají alespoň nějaké záruky za své vklady. Tyto záruky se však většinou nevztahují právě na anonymně vedené účty. Banky jsou schopny nabízet vyšší úroky, čímž lákají klienty. „Zajímavou výhodou může být i vyplácení úroků, jež jsou v plné výši a je na každém individuelně, aby je zahrnul do daňového přiznání. U někoho toto může významně zlepšit cash flow, neboť v případě daňových odpočtů nemusí čekat na návrat prostředků, se kterými v danou chvíli disponuje stát.“35 Hlavním důvodem využívání těchto bankovních systémů však stále zůstává výhodný daňový systém dané jurisdikce. Využívání služeb offshore bankovnictví je podloženo faktem, že „většina bank etablovaných v daňových rájích je řízena mateřskými společnostmi se sídlem v hlavních průmyslově rozvinutých zemích, které samy podléhají státnímu bankovnímu dozoru svých zemí.“36 Plný rozsah finančních služeb offshore bank lze vyjmenovat takto: 37  depozit peněz;  peněžní převody;  Forex obchodování;  financování obchodních transakcí;  kreditní služby;  investice a investiční management;  investiční fondy;  služby Trustu;  korporátní investice. Tímto výčtem bych ráda udělala tečku za offshore problematikou a přesunula se k samotnému přesouvání daňového subjektu do offshore finančního centra.

34

ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na Guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859, str. 28. 35 ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na Guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859, str. 29. 36 LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1. [s.l.] : HZ Praha, s. r. o., 1996. 121 s. ISBN 80-86009-07-6. str. 14. 37 ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na Guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859, str. 28.

29

3. Přesun podnikatelského subjektu do ráje V následujícím textu je daňovým rájem myšleno offshore finanční centrum. Tyto dva pojmy budou ve zbytku práce používány jako synonyma. V této kapitole konečně opustíme problematiku definic a zavádění pojmů a přesuneme se k samotnému jádru věci. Nejprve si odpovíme na otázku, proč podnikatelské subjekty vlastně prchají do daňového ráje? Odpověď je prostá: protože na tom ve finále vydělají. Hlavní motivy přesunu si probereme dále v textu. Obsahem této diplomové práce není hodnocení dopadů odchodu firem do rájů na ekonomiku mateřské země. Přesto si dovolím jednu citaci: „Kvůli ochodu firem do daňových rájů podle některých odhadů Česko přichází o miliardy korun.“38 Pokud se rozhodneme opustit mateřskou zemi a v rámci daňové optimalizace hledat výhodnější destinaci v zahraničí, tak nás bude jistě zajímat další postup. Řekneme si tedy něco o výběru toho správného offshore finančního centra a o všeobecném postupu zakládání offshore finančních společností. Vše, co bude napsáno v této kapitole, bude všeobecně platit pro většinu daňových rájů, resp. offshore finančních center. Ke specializaci se dostaneme až v kapitolách dalších.

3.1.

Motivy přesunu

Ve chvíli, kdy se začneme zabývat motivy přesunu podnikatelského subjektu do daňového ráje, tak se určitě nezmýlíme, pokud jako první a hlavní důvod zmíníme optimalizaci daňového zatížení. Pod daňovou optimalizací chápeme samozřejmě použití veškerých legálních prostředků ke snížení daňového základu. Obava ze zvyšování daní nutí firmy hledat si stabilnější daňové prostředí, kde nebudou nuceni odvádět do státní pokladny více, než je opravdu nutné. Druhým významným důvodem je politická nestabilita. V našich podmínkách se sice (doufejme) nemusíme bát nástupu k moci nějaké tyranie, ale k nejistotě úplně stačí nepravidelné střídání pravicově a levicově smýšlejících stran ve vládě. Pravice bývá více zaměřená na umožnění podnikatelských aktivit a jednou z jejích hlavních priorit je svoboda podnikání. Opakem je sociálně orientovaná levice, která většinou zavádí progresivní zdanění příjmů a má tendence zvyšovat daně z příjmů právnických osob. Jen si vzpomeňme na poslední volby, kdy se většina podnikatelů bála vítězství levicové ČSSD, která by, dle předvolebních průzkumů, byla schopná spolu s KSČM složit parlamentní většinu. 38

ČT24. Daňové ráje Čechy opět začínají táhnout. ČT24 [online]. 29. 9. 2011, [cit. 2011-10-16]. Dostupný z WWW: .

30

Posledním významným důvodem, u kterého se blíže pozastavím, je touha po realizování vyšších zisků. Tento motiv však úzce souvisí s motivem prvním. Pokud se budou měnit, respektive růst efektivní daňové sazby, zisky domácích firem budou negativně postiženy. Firma se tedy bude ohlížet po jiném místě, kde daňové zatížení není tak vysoké, kde bude realizovat požadované zisky. Tyto tři motivy nejsou samozřejmě jediné, ale já je považuji za hlavní. Další motivy vyplývají z výhod offshore finančních center, které jsem jmenovala v kapitole 2.4. Jmenujme například absolutní utajení informací; anonymitu vlastníků; ochranu majetku; snížení požadavků na byrokracii; není požadována účetní závěrka, audit ani daňové přiznání.

3.2.

Výběr offshore finančního centra

Nyní můžeme přejít při přesunu podnikatelského subjektu do daňově výhodnějších podmínek k prvnímu kroku, a to k výběru vhodného offshore finančního centra, nebo chcete-li vhodného daňového ráje. Musíme však respektovat omezení vyplývající jak z českých tak zahraničních zákonů. V případě offshore finančních center existují značné rozdíly a jeho výběr bude záviset na konkrétní firmě, jejím zaměření a potřebách. Firma by si nejprve měla zodpovědět na otázku, co přesně od přesunu očekává, nebo si od něj slibuje a poté teprve vybírat zemi. Obecně by se měly firmy držet následujících kritérií výběru:39  politická a ekonomická stabilita;  moderní, flexibilní, důvěryhodná a ověřená legislativa;  používané obchodní právo (americké, evropské, britské, hybridní);  existence dohody o zamezení dvojího zdanění;  důvěryhodnost (absence na seznamech zemí podporující praní špinavých peněz);  kvalitní infrastruktura (především dostupnost daného teritoria);  specializace daňového ráje na určité podnikatelské činnosti;  existence dalších podmínek jako např. oznamovací povinnosti, byrokracie, používané standardy a normy, požadavky na počáteční kapitál atd. Dále si musíme při výběru položit otázku, jestli firma bude do zahraničí přesouvat svou produkci, nebo bude v zahraničí realizovat pouze některé nevýrobní procesy (hlavně administrativu), anebo chce pouze přesunout své faktické sídlo. V prvním případě je volba offshore finančního centra absolutně nevhodná, v druhém případě bude záležet na okolnostech (přesunutí veškerého nevýrobního aparátu mimo výrobu nemusí být vždy vhodné) a v posledním případě je přesun do offshore finančního centra volbou ideální. 39

DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str. 87-88.

31

3.3.

Založení offshore společnosti

V předchozí podkapitole jsme si vyjmenovali kritéria pro výběr ideálního offshore finančního centra. Pokud se rozhodneme založit offshore společnost v námi vybrané zemi, musíme se nejprve podívat na právní úpravu zakládání obchodních společností v námi vybraném offshore finančním centru. Každé offshore finanční centrum má svou vlastní legislativu a kdybychom měli zkoumat každý stát zvlášť, stala by se z této diplomové práce kniha o několika stech stranách. Zmíním zde proto jen všeobecnou uznávanou klasifikaci. Dále v textu bude podrobněji probírána legislativa pouze Seychelských ostrovů. Offshore společnosti jsou nejfrekventovanější subjekty zakládané podle speciálních zákonů, přičemž existují tři typy (kategorie) těchto společností, a to:40  společnosti založení podle speciálních zákonů;  společnosti založené podle všeobecného zákona o společnostech;  daňově osvobozené společnosti. První kategorií jsou společnosti založené podle speciálních zákonů. Tyto jsou typické pro státy, které využívají jednu legislativní úpravu pro domácí společnosti a druhou legislativní úpravu pro tzv. mezinárodní společnosti, které zejména využívají daňové výhody. Společnosti založené podle všeobecného zákona o společnostech, jak již název napovídá, jsou založeny v legislativním prostředí jednotné úpravy zakládání obchodních společností. Jsou pouze označeny jako nerezidentní, a jsou osvobozeny na základě toho, že v dané zemi nepodnikají a tudíž v té dané zemi nemají žádné příjmy. Posledním typem jsou daňově osvobozené společnosti, jsou opět založeny na základě všeobecné právní úpravy zakládání společností v dané zemi. „Bezdaňový status je jim přiznán na základě žádosti adresované kompetentnímu orgánu. Tyto offshore společnosti musí mít na území státu, kde jsou založeny, registrované sídlo a tzv. registračního agenta. Registrační agent je zpravidla specializovaná firma, která odpovídá za správu offshore společnosti a dohlíží na plnění zákonem stanovených požadavků“41 Zakládání a využívání offshore společností je legální a legitimní cesta ke snižování daňové zátěže a k posílení ochrany majetku, proto je hojně využívána. V této souvislosti se zmíním o

40

VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2010. 216 s. ISBN 9788024734262. str. 172. 41 VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2010. 216 s. ISBN 9788024734262. str. 173.

32

daňových únicích, tedy takové chování podnikatelských subjektů, které má za následek snížení daňového zatížení daného subjektu. Rozeznáváme:42  legální daňový únik, tj. vyhýbání se daňové povinnosti obratným využíváním možností daných zákonem  nelegální daňový únik, který jde nad rámec platné legislativy. Do něho patří: daňová defraudace (zatajení určité části majetku), daňová malverzace (nepřiznání části příjmů) a nadhodnocení daňových výdajů. Na začátku se musíme rozhodnout, jestli společnost zvládneme přesunout sami, nebo využijeme služeb některé ze společností působící na českém trhu a poskytující kompletní offshore služby. Tyto společnosti vám přesunou firmu do offshore finančního centra tzv. na klíč. Za všechny jmenujme např. Akont43. Pokud se rozhodneme společnost přesunout sami, tak se nejprve musíme seznámit s legislativou vybraného offshore finančního centra. Všeobecný postup by se dal popsat asi takto: 44  zadáme jméno společnosti;  zadáme výši základního kapitálu společnosti (většinou se toto jmění pohybuje kolem částky 500 USD);  upíšeme akcie (buď na jméno, nebo na majitele – při požadavku na úplnou anonymitu);  místní registrovaný agent nám pomůže s povinnostmi, které je nutné splnit při registraci; po zaregistrování jsou vlastníkovi zaslány potřebné dokumenty;  založíme administrativní kancelář společnosti;  otevřeme si bankovní účet v dané zemi (ovládáme ho přes telefon nebo internet, může být naprosto anonymní). Zní to jednoduše, ale zas tak jednoduché to není. Samotné podnikání v offshore finančním centru může být opravdu primitivní, ale problém může nastat s českou legislativou. Musíme si také dávat pozor na anonymní konta, na praní špinavých peněz i na nelegální daňové úniky. Přesunem do offshore finančního centra se vyhneme některým platbám DPH, auditům, nebo progresivnímu zdanění. „Své příjmy zdaníte pouze tím, že zaplatíte přijatelné paušální daně. Zakázky, které máte v domácí firmě, pak fakturujte prostřednictvím zahraniční společnosti. Výnos můžete dále investovat do své země a vyplácet ho například formou dividenda.“45

42

DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str. 86. 43 informace o této společnosti dostupné z jejich oficiálních webových stránek www.akont.cz 44 ŠEVELOVÁ, Irena. Neplaťte už žádné daně. Měšec [online]. 20. 3. 2008, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: . 45 ŠEVELOVÁ, Irena. Neplaťte už žádné daně. Měšec [online]. 20. 3. 2008, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: .

33

Výnosy z přesunu do offshore finančního centra zcela jistě převýší prvotní náklady na přesun. Pokud ne ihned, tak rozhodně z dlouhodobého hlediska. Pokud se rozhodujeme o přesunu, tak musíme zhodnotit dlouhodobou udržitelnost našeho podnikání. Nemá cenu firmu přesouvat, pokud neplánujeme podnikat dlouhodobě.

3.4.

Cena offshore společnosti

Pokud se podnikatel rozhodne pro přesun do offshore finančního centra, tak ho jako finančně gramotného a peněz znalého musí nutně zajímat, co ho nejen přesun, ale i další provozování offshore společnosti bude stát. Musíme odlišit cenu za založení společnosti a pak cenu nutných poplatků dané jurisdikci. Pokud se rozhodneme společnost přesunout sami, tak se poplatku za přesun vyhneme. Pokud však zvolíme služeb některé z agentur zabývajících se danou problematikou, každopádně si připlatíme. Pokud se podíváme na aktuální stránky nejznámějšího Akontu46, tak nás komplexní servis související se založením společností a náklady na první rok existence společnosti zakládané na Seychelských ostrovech vyjde podle typu offshore společnosti od € 6 700 do € 9 700. Založení offshore společnosti specializovaným agentem tedy není nejlevnější záležitost, ale díky zkušenostem těchto firem můžeme těžit z vysoké jistoty a z dobře a rychle odvedeného přesunu. Pokud se rozhodneme pro vlastní správu, tak sice zaplatíme méně, ale vystavujeme se riziku opomenutí nebo špatného zaplacení některého poplatku nebo daně dané jurisdikci. S právními otázkami, se správou i administrativou nám opět může pomoci některý z poskytovatelů offshore služeb. „Podstatné jsou zejména průběžné poradenství a hlavně důkladné poradenství a vytvoření opatření v případě, že nastane problém či změna ve funkčnosti konkrétní offshore struktury. Další servis jako je zpracování a apostilace důležitých dokumentů, služby jmenovaného akcionáře a jmenovaného jednatele, zajištění funkční obchodní adresy, vedení účetnictví, zpracování a podání daňového přiznání k daním z příjmu a dani z přidané hodnoty, otevření účtů apod. by měl být rovněž automatickou součástí poskytovaného servisu.“47 Pokud opět zabrousíme na stránky Akontu48, tak se náklady spojené s existencí společnosti na Seychelských ostrovech v dalších letech pohybují od € 4 600 do € 6 500 podle typu offshore společnosti.

46

Akont [online]. c2011 [cit. 2011-11-06]. Ceník offshore a onshore služeb. Dostupné z WWW: . 47 ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859. str.9. 48 Akont [online]. c2011 [cit. 2011-11-06]. Ceník offshore a onshore služeb. Dostupné z WWW: .

34

Jak vidíme, tak náklady na založení a vedení společnosti v ráji nejsou malé. Také proto je nutné vybírat tu správnou destinaci pro naše podnikání a před zahájením přesunu důkladně zanalyzovat výhodnost a rentabilitu této transakce. Na základě finanční situace daného podniku musíme důkladně porovnat náklady s výnosy a až poté se rozhodnout k přesunu do vybrané offshore jurisdikce.

3.5.

České společnosti v rájích

Dalším zastavením v analýze daňových rájů musí být logicky zhodnocení, jak je na tom naše země. Každý z nás již jistě nejméně jednou slyšel nějakou diskuzi o přesunu sídla do zahraničí. V těchto diskuzích se debatovalo nejen o příčinách, ale i o dopadech těchto přesunů. V této práci se nebudu zabývat dopady přesunu na domácí ekonomiku, pouze zmíním několik možných důvodů přesunu. Jak jsem již v úvodu avizovala, tak jedním z důvodů přesunu je obava ze zvyšování daní a druhým závažným důvodem je politická nestabilita. Tyto důvody spolu úzce souvisí. Jak bylo řečeno výše v textu, změna politického aparátu státu sebou většinou nese i změny v daňovém zatížení občanů a firem. Tuto tezi podporuje i ČEKIA: „Podle 53 procent dotazovaných podnikatelů je důvodem k odsunu do daňového ráje zvyšování daní, třetina si stěžuje na politickou nestabilitu a čtvrtina vidí za přesunem vyšší zisky. Podnikatelé se taktéž obávají volebního vítězství levice. Pouze osm procent oslovených podnikatelů daňový ráj zcela odmítá.“49 Dalším zmíněným důvodem jsou vyšší zisky. Tento argument ovšem opět souvisí s daňovým systémem a politickou situací. České politické prostředí je nestabilní, to všichni tušíme. Naše země nutně potřebuje reformy, které se stále nedostavují. I díky této nejistotě nám budou podnikatelské subjekty stále více utíkat do rájů. Český byrokratický aparát v posledních letech narostl do enormních rozměrů. Je sice snaha snižovat toho zatížení, ale s ráji se ještě dlouho nebudeme moci rovnat. „Majitelé českých firem vedle daňových úlev na daňových rájích nejčastěji oceňují žádnou nebo minimální byrokracii při podnikání, minimální kontroly ze strany úřadů, výhody odlišného podnikatelského prostředí, stejně jako ochranu majetku nebo anonymitu vlastnictví.“50

49

ČT24. ČEKIA: Třetinu českých firem lákají daňové ráje. ČT24 [online]. 20. 4. 2010, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: . 50 ČT24. ČEKIA: Třetinu českých firem lákají daňové ráje. ČT24 [online]. 20. 4. 2010, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: .

35

Tabulka č. 3.: Počet českých firem s vlastníkem z daňového ráje 2011

Absolutní Relativní změna změna 2010 2010 2011 2011 0 0,00% 11 13,25%

2010

2009

2008

2007

2006

35 83

33 77

33 55

36 43

33 32

Bahamy Belize

35 94

Bermudské ostrovy

5

0

0,00%

5

6

6

6

5

Britské Panenské ostrovy

438

16

3,79%

422

424

441

406

359

Gibraltar

66

0

0,00%

66

70

61

58

53

Jersey (Velká Británie)

0

0

0,00%

0

5

5

2

0

Kajmanské ostrovy

38

6

18,75%

32

33

33

23

21

1 705

155

10,00%

1 550

1 411

1 150

956

663

255

10

4,08%

245

262

275

259

257

1 192

-62

-4,94%

1 254

1 241

935

864

720

Monako

54

-10

-15,63%

64

48

40

35

39

Nizozemské Antily

15

1

7,14%

14

13

14

22

20

Nizozemí

4 501

-18

-0,40%

4 519

4 551

3 474

3 274

3 042

Panama

190

20

11,76%

170

162

108

78

72

Seychelská republika

414

84

25,45%

330

262

225

167

130

Spojené státy americké

2 750

115

4,36%

2 635

2 545

2 135

2 021

1 888

Celkem

11 752

328

2,87%

11 424

11 143

8 990

8 250

7 334

Kypr Lichtenštejnsko Lucembursko

Pramen: ČEKIA51

Ze všech výše zmíněných důvodů stále více českých firem uvažuje o přesunu do offshore finančního centra v zájmu optimalizace svého daňového zatížení. „Zájem podnikatelů o přesun sídla do daňového ráje v loňském roce, ve srovnání s rokem 2010, který byl nejslabší za posledních pět let, výrazně vzrostl. Počet vlastníků českých firem, kteří pocházejí z destinací považované za daňové ráje, ke konci roku 2011 přesáhl 11 750 a meziročně se zvýšil o 2,87 %“52. Počet přesunutých subjektů stále roste, jak napovídá tabulka. Nejoblíbenějším daňovým rájem pro české firmy je Nizozemí. Důvod je prostý: akciové společnosti v Nizozemí nemusí zdanit dividendy. Na druhém místě se umístily Spojené státy 51

ČEKIA: Kypr se stává favoritem mezi daňovými ráji. In: ČEKIA [online]. 14.2.2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/332-ekia-kypr-se-stava-favoritem-mezi-daovymi-raji 52 ČEKIA: Kypr se stává favoritem mezi daňovými ráji. In: ČEKIA [online]. 14.2.2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/332-ekia-kypr-se-stava-favoritem-mezi-daovymi-raji

36

Americké. Podmínky pro založení a fungování zahraniční společnosti v USA, jsem zmínila v kapitole 2.5. Tyto podmínky, dle mého názoru, není pro českou firmu až tak těžké splnit. Za zmínku ještě stojí třetí a čtvrté místo, kde se umístil Kypr a Lucembursko. Jak vidíme, tak nejvíce subjektů se přesunulo na Kypr, který je aktuálně nejvíce vyhledávaným rájem pro české podnikatele. Kypr je pro české podnikatele atraktivní hlavně kvůli osvobození od daně dividend, zisku z prodeje cenných papírů, zisků stálých provozoven v zahraničí a úroků, které nevznikly běžnou činností společnosti či činností, která je s běžnou činností úzce spojená. Na Kypru platí pro právnické osoby daňová sazba 10 %. Z relativního pohledu také velmi posilují Seychelské ostrovy. Z tabulky je také patrné, že většina subjektů zůstává věrná Evropskému kontinentu a jen menšina hledá sídlo v některé z exotických destinací. Vývoj odchodu českých firem do některé z daňově výhodnějších destinací a zejména rostoucí tendenci tohoto odchodu velmi dobře znázorňuje následující graf. Graf č. 1.: Počet českých firem s vlastníkem z ráje v letech 2006 - 2011 Počet českých firem s vlastníkem z ráje 2006 - 2011 14 000

Počet firem

12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Rok

Pramen: ČEKIA53

3.6.

Budoucnost daňový rájů

Jak jsem zmínila, tak příjem státních rozpočtů je hlavně tvořen daněmi, které se v důsledku odchodu firem do daňových rájů ztenčují. Tento významný nesoulad trápí mnohé země a snaží se nejen odchodu firem bránit, ale i jim předcházet. Dnes se jurisdikce odklánějí od možnosti ponechat volný průchod odchodu společností do offshore finančních center. V dnešní době internetu je velmi jednoduché přesouvat finance do offshore finančních center, a právě toto trápí politiky ve většině zemí. Dříve býval tento 53

ČEKIA: Kypr se stává favoritem mezi daňovými ráji. In: ČEKIA [online]. 14.2.2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/332-ekia-kypr-se-stava-favoritem-mezi-daovymi-raji

37

nástroj daňové optimalizace dostupný pouze pro velmi bohaté podniky. Ostatní si nemohli dovolit náklady přesunu a další náklady spojené s provozem offshore společnosti. Postoj vyspělých zemí k daňovým rájům je jasný. Zpřísněná kontrola a snaha eliminovat daňové ráje pomocí sankčních mechanismů a zpřísněného zákonodárství je jasnou ukázkou jakým směrem se vyspělý svět rozhodl jít. „Také legislativa ČR usiluje o omezení uvedených aktivit, a to jak formou zákona a daních z příjmu, tak devizovým zákonem i dalšími právními normami.“54 Názorným příkladem je dříve zmíněný nátlak OECD, který v průběhu necelé dekády let donutil daňové ráje alespoň k větší transparentnosti a sdílení informací. Stejný nátlak vytvořil také IMF. V dnešní době i offshore finanční centra více kooperují s vyspělými státy. Daňové ráje v minulosti vznikaly a zanikaly. Bude tak tomu dle mého soudu i nadále. Vždy budou existovat podnikatelské subjekty, které budou hledat výhodnější daňovou základnu. Vždy se také najdou státy, které budou ochotny takové výhody poskytovat, a to i za cenu zatracení ze strany OECD, IMF, EU nebo USA. „Ve snaze přilákat zahraniční kapitál a investice jsou daňové ráje vedeny k průběžnému přizpůsobování své legislativy a k praktikování agresivní rozvojové politiky.“55 Pokud budou dnešní daňové ráje čím dál tím více sbližovat své daňové sazby se západním světem, tak to povede k odlivu offshore společností z těchto rájů do jiných teritorií. Dle posledních studií je dalším potenciálním sídlem mnoha offshore finančních center Blízký východ. Otázkou tedy stále zůstává jak daňové ráje úplně vymýtit. Podotázkou je také, jestli je to vůbec možné. Dle mého názoru mají daňové ráje v dnešním světě velmi silné postavení. Není možné je zničit, dokud budou existovat rozdílné daňové sazby různě po světě. Pokud by se podařilo všude sjednotit daňové sazby, respektive je snížit na úroveň nabízenou ráji, pak bychom mohli uvažovat o překonání daňových rájů. Změna světových daní by však musela jít ruku v ruce s omezením byrokracie a zjednodušením legislativy. Poté by se dalo uvažovat o situaci, kdy by podnikatelské subjekty pozbyly touhu utíkat domácímu zdanění. Tato situace je však, jak jistě všichni tušíme, nereálná. Budoucnost daňových rájů není tedy nijak pesimistická. I přes veškeré iniciativy ze strany mezinárodních organizací jako OECD nebo IMF, světových velmocí jako EU nebo USA budou dále vzkvétat a rozhodně se nemusíme obávat, že by v dohledné době měly zanikat. Stačí se podívat na zprávu České kapitálové a investiční agentury o aktuálním vývoji Českých firem s vlastníkem z ráje. „Počet firem s vlastníkem z daňového ráje přesáhl 11 750 resp. 3,3 % firem registrovaných v ČR.“56

54

KISLINGEROVÁ, Eva . Manažerské finance. 3. Praha : C H Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. str. 26. 55 LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1. [s.l.] : HZ Praha, s. r. o., 1996. 121 s. ISBN 80-86009-07-6. str. 31. 56 ČEKIA: Kypr se stává favoritem mezi daňovými ráji. In: ČEKIA [online]. 14.2.2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/332-ekia-kypr-se-stava-favoritem-mezi-daovymi-raji

38

4. Daňové aspekty legislativy České republiky Daně jsou povinné a příslušným zákonem určené platby. Tvoří hlavní část příjmové části státního rozpočtu. Každá svrchovaná jurisdikce má volnou ruku v tvorbě své daňové legislativy. Základní třídění daní je na daně přímé, které jsou uloženy konkrétnímu subjektu dle výše jeho důchodu nebo majetku a je zde předpoklad, že je nelze přenést na subjekt jiný. Na druhé straně daně nepřímé jsou přirážkou k ceně zboží a služeb, subjekt plátce není totožný se subjektem poplatníka. V této kapitole si popíšeme fungování daňového systému České republiky (dále jen tuzemska) s ohledem na zdanění právnických osob. Pro účely této práce má tato část pouze demonstrativní charakter. Z jednotlivých zákonů jsou zde citovány pouze části věnované dané problematice. K offshore strukturám neodmyslitelně patří také boj proti nim, resp. boj proti daňovým únikům a mezinárodní daňové optimalizaci. V této souvislosti se podíváme na problematiku zamezení dvojího zdanění, mezinárodních smluv a hlavní metody v boji proti agresivnímu mezinárodnímu plánování v tuzemsku.

4.1.

Definice základních pojmů

Jak již nadpis napovídá, nejprve si musíme nadefinovat několik základních pojmů týkajících se nejen podnikání, ale i daňové problematiky, které budeme v následujícím textu využívat. V úvodu této kapitoly jsme si již objasnili pojmy přímé a nepřímé daně. Typicky do přímých daní řadíme daň z příjmu nebo daň z nemovitosti, do nepřímých daní patří daň z přidané hodnoty nebo spotřební daň. Dle Obchodního zákoníku57 je podnikáním soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku. Podnikatelem je dle tohoto zákona osoba zapsaná v obchodním rejstříku; osoba, která podniká na základě živnostenského oprávnění; osoba, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů; a také osoba, která provozuje zemědělskou výrobu a je zapsána do evidence podle zvláštního předpisu. Obchodní zákoník také definuje hlavní druhy obchodních společností, kterými jsou: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, společnost s ručením omezeným, akciová společnost. „Poplatníky daně z příjmu (právnických osob pozn. autorky) jsou osoby, které nejsou fyzickými osobami, a organizačními složkami státu podle zvláštního předpisu.“58 V této souvislosti je třeba přečíst §17 Zákona o dani z příjmu (dále jen ZDP) celý. V další části 57 58

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, §2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §17.

39

zjistíme, kdo je to daňový rezident59. Poplatník se sídlem na území tuzemska je tzv. daňovým rezidentem, a má neomezenou daňovou povinnost tzn., že zdaňuje příjmy plynoucí ze zdrojů získaných jak na území tuzemska, tak ze zdrojů plynoucích ze zahraničí. Naopak daňový nerezident, který nemá na území tuzemska své sídlo, zdaňuje pouze příjmy získané ze zdrojů na území tuzemska. §22 ZDP uvádí všechny druhy příjmů, které podléhají zdanění, jsou tedy předmětem daně daňových nerezidentů. Blíže se o této problematice dozvíme v kapitole 4.4. Takováto úprava koreluje s mezinárodními smlouvami zamezujícími dvojí zdanění. „Předmětem daně jsou příjmy (výnosy) z veškeré činnosti a z nakládání s veškerým majetkem (dále jen příjmy).“60 Zákon o dani z příjmu však dále podotýká, že předmětem daně nejsou61 např. příjmy získané nabytím akcií, zděděním nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva s výjimkou z nich plynoucích příjmů. „Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.“62 Zdaňovacím obdobím může být kalendářní rok, hospodářský rok, ale i účetní období nebo období od rozhodného dne do konce kalendářního nebo hospodářského roku. Základ daně si poplatník může snížit o daňově uznatelné náklady, které demonstrativně vymezuje §24 ZDP63. Jsou jimi hlavně výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, daňové odpisy hmotného majetku vypočtené dle tohoto zákona, výdaje na pracovní cesty, nebo výdaje na pracovní a sociální podmínky (např. výdaje na bezpečnost, školení, stravování, preventivní péči a další práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy), dále také pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za své zaměstnance, silniční daň a daň z nemovitostí, jen pokud byly skutečně zaplaceny.

4.2.

Zdanění jednotlivých typů podnikání

Podnikatelem může být jak právnická osoba, tak osoba fyzická. Fyzické osoby provádějí podnikání hlavně na základě živnostenského oprávnění a stávají se z nich tak osoby samostatně výdělečně činné. Co se týče zdanění příjmů fyzických osob, tak pro rok 2012 platí jednotná daňová sazba ve výši 15 %. Poplatníkem je každý kdo má na území tuzemska trvalý pobyt nebo se zde obvykle zdržuje. „Poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to

59

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §17. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §18. 61 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §18. 62 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §23. 63 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §24. 60

40

souvisle nebo v několika obdobích.“64 Předmětem daně dle ZDP65 jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a další příjmy definované v §10 ZDP, jako jsou např. příjmy z převodu nemovitostí nebo movitých věcí, vypořádacího podílu nebo cen z veřejných soutěží. Osoby samostatně výdělečně činné se mohou rozhodnout, jestli uplatní skutečné příjmy a výdaje a následně je zdaní. Nebo mohou zvolit zjednodušení ve formě daně stanovené paušální částkou dle §7a ZDP, pokud splňují podmínky v tomto paragrafu zmíněné. Druhou variantou zjednodušení je využití tzv. paušálních výdajů dle §7 ZDP. Prvním typem obchodní společnosti dle obchodního zákoníku je veřejná obchodní společnost. Zisk společnosti se dělí rovným dílem mezi jednotlivé společníky. Společníci příjem přiznají ve svém daňovém přiznání jako příjem z podnikání dle §7 ZDP. Zisky veřejné obchodní společnosti tedy podléhají zdanění příjmu fyzických osob. Komanditní společnost je společnost, v níž existují dva typy společníků. Komanditisté ručí za závazky společnosti do výše svých nesplacených vkladů a komplementáři ručí celým svým majetkem. Dle obchodního zákoníku66 se zisk rozdělí na část připadající společnosti a část připadající komplementářům. Pokud není ve společenské smlouvě stanoveno jinak, tak se zisk mezi ně dělí na polovinu. Část připadající společnosti se zdaní jako příjem této právnické osoby v aktuální výši 19 %. Dále se rozdělí mezi komanditisty, kterým tento příjem zdaní komanditní společnost srážkovou daní. Komplementáři si svou část zdaní v daňovém přiznání z příjmů fyzických osob. Dalším velmi hojně využívaným typem společnosti je společnost s ručením omezením. Základní kapitál této společnosti je tvořen vklady společníků. Společníci ručí do výše svých nesplacených vkladů. Společnost ručí celým svým majetkem. Vytvořený zisk tato společnost zdaní aktuální sazbou daně z příjmu právnických osob dle §21 ZDP. Společníci se na zisku po zdanění podílejí v poměru svých obchodních podílů. Podíly na zisku společníka společnosti s ručením omezeným podléhají srážkové dani. Jak vidíte, tak v této variantě dochází k dvojímu zdanění zisku. Posledním typem obchodní společnosti je akciová společnost. „Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Akcionář neručí za závazky společnosti.“67 Zisk společnosti opět podléhá dani z příjmu právnických osob. Zisk po zdanění je společnost oprávněna rozdělit, ve valnou hromadou schválené výši, mezi akcionáře v podobě dividendy. Tato dividenda se ve většině případů daní srážkovou daní se 64

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §2. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §3. 66 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, §100. 67 Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, §154. 65

41

sazbou 15 %. I v této variantě vidíme, že dochází k vícenásobnému zdanění. Valná hromada akciové společnosti také může rozhodnout o rozdělení tantiém. Tantiéma je odměnou členů představenstva a dozorčí rady, která se vyplácí ze zisku po zdanění. Odměny členů statutárních orgánů jsou opět předmětem daně fyzických osob dle §6 ZDP, podléhají tedy dvojímu zdanění.

4.3.

Vývoj sazby daně z příjmu

Zákon o dani z příjmu rozeznává dva typy daní z příjmů, a to daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob. Dále zavádí daň vybíranou srážkou u zdroje, tzv. srážkovou daň, ale tou se v této práci zabývat nebudeme. Obě z typů daní z příjmu prodělaly v posledních několika letech zajímavý vývoj. V následujících dvou podkapitolách si nejen tento vývoj, ale i aktuální výše sazeb blíže přiblížíme. 4.3.1. Daň z příjmu fyzických osob Jak již bylo řečeno výše, tak aktuální sazba daně z příjmu fyzických osob je 15 %. Základ daně u zaměstnanců vypočítáme ze superhrubé mzdy. Superhrubou mzdu získáme navýšením hrubé mzdy zaměstnance o částku pojistného na sociální zabezpečení (25 %) a zdravotní pojištění (9 %), které je povinen státu odvést zaměstnavatel. Pojistné hrazené zaměstnavatelem je daňově účinné, na druhé straně pojistné hrazené podnikatelem za sebe sama tuto funkci nemá. Podle §25 ZDP68 je pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené poplatníkem majícím příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti (OSVČ) daňově neuznatelným nákladem. Jak jsem již zmínila výše, tak zdanění příjmů fyzických osob nyní podléhá jednotné daňové sazbě. Tato jednotná sazba byla nastavena již v roce 2008 ve výši 15 % a tato výše se zachovala doposud. Jednotná sazba nebyla však v naší zemi vždy. Byla zavedena reformou zákona o dani z příjmu, která vešla v účinnost rokem 2008. V letech předtím platilo progresivní zdanění příjmů, dle výše celkových příjmů: 69  2009 – 2012 platí sazba 15%;  2006 - 2007 platily sazby 12%, 19%, 25% a 32%;  2000 – 2005 platily sazby 15%, 20%, 25% a 32%;  1999 platily sazby 15%, 20%, 25%, 32% a 40%.

68

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §25. Daňaři online : Portál daňových poradců a profesionálů [online]. © 2011 [cit. 2011-11-26]. Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob. Dostupné z WWW: . 69

42

Cílem daňové reformy byla změna daňového systému při současném zachování daňového výnosu pro státní pokladnu. Progresivně klouzavá daňová sazba příslušející jednotlivým daňovým pásmům byla nahrazena jednotnou sazbou. Sazba daně se díky této reformě sice razantně snižuje, ale na druhou stranu se nám zvyšuje daňový základ ve formě nově zavedené superhrubé mzdy. Díky zavedení rovné daně také ztrácí význam společné zdanění manželů, které bylo až do reformy hojně využívaným optimalizačním instrumentem. Dále tato reforma razantně zvyšuje výše jednotlivých slev. „Tato novela však nemotivuje firmy, aby nepřesouvaly sídla do daňově výhodnějších destinací a nevyužívaly veškerých zákonných možností ke snížení daňového zatížení.“70 4.3.2. Daň z příjmu právnických osob Sazba daně právnických osob prodělala od roku 1999 také zajímavý vývoj. Do sledovaného období sice nespadla žádná významná reforma jako u daně z příjmu fyzických osob, ale i tak je sazba daně z příjmu zajímavým ukazatelem. Vývoj nejlépe popíše dále vyobrazený graf.

Graf č. 2.: Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob v ČR v letech 1999 - 2012 Vývoj sazby daně z příjmu právnických osob v ČR 40 35

35 31

31

31

31 28

Sazba daně v %

30

26

24

25

24 21

20

20

19

19

19

15 10 5 0 1999 2000

2001

2002 2003

2004 2005

2006 2007

2008

2009 2010

2011 2012

Rok

Pramen: Daňaři online71

70

ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859, str. 51. 71 Daňaři online : Portál daňových poradců a profesionálů [online]. © 2011 [cit. 2011-11-26]. Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob. Dostupné z WWW: .

43

Z prezentovaného grafu je patrné, že sazba má dlouhodobě klesající trend, poslední tři roky však stagnuje. V dnešní době, kdy státní pokladna zeje prázdnotou, se můžeme sami sebe ptát, proč tuto sazbu neustále snižujeme. Odpověď je však velmi prostá. Zdanění na vyšší úrovni je dlouhodobě neudržitelné. Vysoké daně nebudou motivovat daňové subjekty k placení daní, bude pro ně výhodnější riskovat a některé příjmy nepřiznávat, převádět na zahraniční anonymní konta nebo se dokonce dopouštět daňové kriminality v jiných formách. Vysoké daně budou také vyhánět obchodní společnosti do jiných zemí, s mírnějším zdaněním, typicky do daňových rájů. Pokud si vzpomeneme na tabulku prezentovanou v kapitole 3.5 s počtem českých firem se sídlem v některém z rájů, tak vidíme, že i přes pokles českého daňového zatížení daňové ráje stále nabízejí razantně nižší daňové sazby než země vyspělé, a proto firmy dále lákají.

4.4.

Daňová regulace vůči offshore strukturám

Pokud se rozhodneme přesunout náš podnikatelský subjekt do daňového ráje, musíme si uvědomit, že legislativa České republiky upravuje také daňové nerezidenty. „Realizace aktivit v daňových rájích a dlouhodobé využívání offshore struktur nelze jen na základě volného uvážení, protože fyzické i právnické osoby s podnikatelskými záměry v jiném státě jsou ve své činnosti limitovány i legislativou země, ve které sídlí. Je tedy třeba důkladně analyzovat i prostředí domácí, tj. ustanovení platných zákonů České republiky a z nich plynoucí možná omezení.“72 Pokud se bavíme o mezinárodním daňovém plánování, tak nás jistě bude zajímat, jak je to s registrací zahraničního subjektu k dani v tuzemsku. Na tuto otázku odpovídá daňový řád, konkrétně jeho §12573, který mimo jiné říká, že daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, který naplní podmínky (daňový subjekt, který obdrží povolení nebo získá oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně), je povinen podat přihlášku k registraci.

72

ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na Guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859, str. 50. 73 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

44

Příjmy daňových nerezidentů podléhají tuzemskému zdanění, pokud pocházejí ze zdrojů v tuzemsku. Pro určení tzv. zdroje příjmů je klíčové určení místa vykonávané činnosti, místa umístění majetku a bližší specifikace osoby, které tento příjem vyplácí. Zdroj příjmů blíže specifikuje §22 ZDP74. Za příjmy ze zdrojů na území tuzemska se zejména považují:  příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny (více o této problematice v kapitole 4.6.);  příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání);  příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území tuzemska;  příjmy z užívání nemovitostí včetně bytů na území tuzemska;  příjmy od daňových residentů a od stálých provozoven ve formě zejména podílů na zisku, úroků a jiných výnosů z poskytnutých úvěrů a půjček a odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob;  příjmy z převodu podílů v obchodních společnostech nebo družstvech, které mají sídlo na území tuzemska. V tuzemsku se problematiky daňového plánování také velmi úzce týká devizové právo reprezentované devizovým zákonem. Podle tohoto zákona je tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem v tuzemsku. Na základě této definice může být za tuzemce považován i cizí státní příslušník, pokud získá povolení k trvalému pobytu na území tuzemska. Opakem je cizozemec. Cizozemcem je fyzická nebo právnická osoba, která není tuzemcem. Pokud se podíváme dále do devizového zákona75, tak zjistíme, že v tuzemsku došlo k úplné liberalizaci zahraničního obchodu:  tuzemec se může smluvně zavazovat vůči cizozemci a plnit závazky z těchto vztahů v české nebo v cizí měně;  tuzemec může nabývat devizové hodnoty, nabývat majetek v zahraničí a dovážet i vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak;  cizozemec může v tuzemsku nakupovat peněžní prostředky v cizí měně za českou měnu a naopak, nabývat ostatní devizové hodnoty, nabývat nemovitosti, dovážet a vyvážet českou i cizí měnu, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

74 75

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §22. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, §4.

45

Hned další paragraf devizového zákona76 však definuje oznamovací povinnost, na jejímž základě je tuzemec povinen oznámit za účelem sestavení platební bilance České republiky, v souladu se závazky vyplývajícími z jejího členství v mezinárodních organizacích, skutečnosti týkající se:  peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům;  přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců;  zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky, nebo na vyžádání devizového orgánu;  a oznámit na vyžádání devizového orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem. Cizozemec, který podniká v tuzemsku, je povinen plnit oznamovací povinnost stejně jako tuzemec, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku. Nyní, když už chápeme základní práva a povinnosti tuzemců a cizozemců se vrátíme do §1 devizového zákona, kde nalezneme definici přímé investice77: Přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti je takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:  vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření;  účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %;  další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí;  finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku;  užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku), k. devizovým místem.

76 77

Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, §5. Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, §1.

46

Toto ustanovení devizového zákona je pro naši problematiku klíčové, protože podle něj se založení offshore společnosti považuje za přímou investici. Přímá investice může vznikat nejen přímým kapitálovým vkladem, ale také získáním příslušného podílu a nebo i jiným způsobem (např. nákupem cenných papírů, darováním nebo děděním). V dnešní době je na přímých investicích postaven vznik nadnárodních společností. Význam a podíl těchto nadnárodních společností na celkových investicích neustále roste a je jedním z faktorů globalizace naší společnosti. Česká národní banka (ČNB) každý rok zveřejňuje přehled přímých zahraničních investic (PZI). Díky informačnímu zpoždění se naposledy vydaná statistika týká roku 2009. Hned v úvodu najdeme, že „při vytváření statistiky PZI vychází ČNB z definice přímé zahraniční investice stanovené OECD v souladu s EUROSTATem a MMF.“78 Tato definice koreluje s definicí PZI uvedenou v devizovém zákoně. „V praxi se mohou nejčastěji vyskytovat tyto formy přímé investice:  pobočky vlastněné plně jedním nebo více investory;  dceřiné společnosti, které jsou z více než 50 % procent vlastněný přímým investorem;  přidružené společnosti, které jsou vlastněné přímým investorem v rozmezí 10-50%.“79 Devizový zákon při zakládání offshore společností neukládá, kromě uvedené oznamovací povinnosti, žádné další požadavky nebo překážky. Devizový trh je plně liberalizovaný a tento zákon přímé zahraniční investice nijak dále nereguluje.

4.5.

Zamezení dvojímu zdanění

Zahraničním příjmem je takový příjem, který vzniká ze zdrojů v zahraničí a podléhá zdanění v zahraničí. Dle §20b ZDP80 se do samostatného základu daně právnické osoby zahrnují veškeré příjmy z dividend, podílů na zisku, vypořádacích podílů, podílů na likvidačním zůstatku nebo z příjmů obdobných, a to ve výši včetně daně sražené v zahraničí, plynoucí daňovým residentům za zdrojů v zahraničí v příslušném zdaňovacím období.

78

ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2009 [online]. Praha : ČNB, 2011 [cit. 2011-11-27]. Dostupné z WWW:. 79 ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na Guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859, str. 51-52. 80 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §20b.

47

Zákon o dani z příjmu81 dále praví, že při vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí, které vznikají poplatníkům, se postupuje podle příslušných ustanovení smluv o zamezení dvojího zdanění, jimiž je Česká republika vázána. Metody zamezení dvojího zdanění dle §38f ZDP82 jsou:  metoda úplného zápočtu,  metoda prostého zápočtu,  metoda úplného vynětí,  metoda vynětí s výhradou progrese. Příslušnou metodu lze použít, pouze pokud je uzavřena příslušná smlouva. Realita je tedy taková, že na příjem pocházející ze země, se kterou není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, který byl v této zemi zdaněn, nemůžeme uplatnit žádnou z metod o zamezení dvojího zdanění uvedených výše, a tento příjem jsme povinni v tuzemsku zdanit podruhé, typicky srážkovou daní. K tomu se ještě vztahuje §24 ZDP83, který říká, že daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle § 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f. Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období, nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku. Smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi jednotlivými zeměmi jsou důležitým doplňkem české legislativy a významně snižují daňové zatížení určitých transakcí. Mezinárodní smlouvy jsou nadřazeny národním zákonům. „Základem pro dohody o zamezení dvojího zdanění mezi jednotlivými členskými státy EU se stala vzorová dohoda o zamezení dvojího zdanění příjmů, kterou přijala v roce 1963 OECD84. Rozlišuje dva typy dvojího zdanění příjmů a majetku:  vnitrostátní – zdanění příjmu/majetku v témže státě dvěmi daněmi;  mezinárodní – zdanění příjmu/majetku v důsledku střetu dvou nebo více daňových zákonů různých států.“85 Ministerstvo financí86 České republiky na počátku každého roku uveřejňuje přehled platných smluv České republiky o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu, resp. z příjmu a z majetku. K 1. 1. 2012 jsou v platnosti smlouvy mezi Českou republikou a sedmdesáti sedmi 81

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §38f. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §38f. 83 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §24. 84 dále v textu bude tato vzorová dohoda nazývána „Modelová smlouva“. 85 DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2, str 98. 86 Ministerstvo Financí České Republiky [online]. 1.1.2012, [cit. 2012-03-21]. Přehled platných smluv České republiky. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/prehled_smluv.html 82

48

zeměmi. Úplný přehled naleznete v příloze č. 6. Jsou zde prezentovány jednak státy, tak i den, kdy daná smlouva vešla v platnost. Zajímavostí je, že poslední podepsanou smlouvou je smlouva o zamezení dvojího zdanění s Čínou. Na druhé straně nejstarší smlouva byla uzavřena s Nizozemím, které je považováno za daňový ráj.

4.6.

Metody postihu při využívání offshore center

„Spojené státy americké odhadují, že kvůli daňovým rájům přicházejí ročně o sto miliard dolarů na daních. Při porovnání americké a české ekonomiky podle hrubého domácího produktu vychází česká jako stokrát menší. Tudíž by částka „úniků“ vycházela zhruba na miliardu dolarů.“87 Česká republika, stejně jako další země, se snaží postihnout společnosti a jejich právní úkony, které mají čistě daňové motivy, resp. se snaží eliminovat daňové úniky. Jednoduše řečeno, postihuje mezinárodní daňové plánování. Primárně se zaměřuje na vyhýbání placení daně z příjmu. Využívá k tomu několik metod, které si blíže přiblížíme v této kapitole. Jsou jimi hlavně:  stálá provozovna,  srážková daň,  transferové ceny. 4.6.1. Stálá provozovna Velmi účinným nástrojem v boji s daňovými ráji je zavedení výhradně daňového pojmu „stálá provozovna“. Tento pojem byl zaveden s jediným cílem, a to účinně zdanit zisky z podnikání nerezidentů na území tuzemska. Dle ZDPH88 je provozovnou místo, které má stálé personální a materiální vybavení, jehož prostřednictvím uskutečňuje osoba povinná k dani své ekonomické činnosti. Dle ZDP se stálou provozovnou rozumí místo k výkonu činností poplatníků na území tuzemska, např. dílna, kancelář, místo k těžbě přírodních zdrojů, místo prodeje a staveniště. Pojem stálá provozovna „představuje totiž výjimku z principu, že příjmy nerezidentů ze zdrojů v České republice se zdaňují srážkovou daní (tak je tomu vždy u nerezidentů ze států, s nimiž nebyla uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, a kdy se jedná o příjmy ze zdrojů na území ČR, a tyto podléhají srážkové dani, což zjistíme kombinací ustanovení §22 a 36 zákona o dani z příjmů), a rovněž z principu, že Česká republika nemá na zdanění zisků z podnikání nerezidentů právo (tak je tomu v případě nerezidentů ze států,

87

JUNEK, Adam. Vyhnáni do ráje. Ekonom [online]. 12. 3. 2009, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: . 88 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, §4.

49

s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění a kterým nevznikne stálá provozovna).“89 „Obecně platí, že pokud nerezidentovi na území České republiky nevznikne stálá provozovna a smlouva o zamezení dvojího zdanění nedává právo na zdanění příslušných příjmů státu jeho rezidentství, jsou příjmy nerezidentů ze zdrojů v České republice zdaňovány srážkovou daní.“90 Sojka91 ve své publikaci uvádí tři základní definiční znaky stálé provozovny takto:  lokalizace: existuje reálné, pevné „místo pro podnikání“, které je spojeno s konkrétní lokalitou;  stálost: toto místo bylo zřízeno nebo vzniklo se záměrem využívat jej pro podnikání k účelu nikoli přechodnému;  účel: prostřednictvím takovéhoto „místa pro podnikání“ jsou vykonávány činnosti podniku daňového nerezidenta, který jej zřídil a tyto činnosti jsou vykonávány ve stálé provozovně nebo z ní řízeny aktivně, zpravidla pomocí vlastního personálu, který příslušné místo pro podnikání využívá. Více si o stálé provozovně, o jejím vzniku, registrační povinnosti i zdanění řekneme v kapitole 6.5. 4.6.2. Srážková daň Srážková daň je vybírána srážkou u zdroje. Zvláštní sazba daně 15% z daně z příjmů plynoucích ze zdrojů na území tuzemska pro námi definované poplatníky se uplatní v případech definovaných v §36 ZDP92. V souvislosti s naší problematikou sou jimi zejména:  dividendové příjmy;  podíly na zisku z účasti na společnosti s ručením omezeným;  podíly na zisku z účasti komanditisty na komanditní společnosti;  podíly na zisku tichého společníka;  úroky a jiné výnosy z půjček a držby cenných papírů. „Ohledně výše sazby této daně je nutno rovněž nahlédnout do příslušné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, neboť ta její výší mnohdy významně modifikuje či zcela eliminuje. Výši sazby srážkové daně rovněž mohou modifikovat či zcela vyloučit evropské směrnice – například směrnice č. 90/435/EHS o společném systému zdanění mateřských a dceřiných

89

SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-807357-484-0, str. 38. 90 SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-807357-484-0. str. 54. 91 SOJKA, Vlastimil. Mezinárodní zdanění příjmů : smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. Praha : ASPI, 2008. 324 s. ISBN 80-7357-160-9, str. 57-58. 92 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §36.

50

společností nebo směrnice č. 2003/49/ES o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků.“93 4.6.3. Transferové ceny Poslední zmíněná metodika, a to transferové ceny, se snaží postihnout hlavně nadnárodní společnosti, které se snaží maximalizovat zisk společnosti jako celku, ne jednotlivých divizí. Maximalizace zisku je prováděna zejména efektivním transferem zisků do divizí se sídlem, s nízkými daňovými sazbami. V této souvislosti je klíčové ustanovení §23 odst. 7 ZDP, které říká: „Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.“ 94 Pokud se podíváme za hranice naší země na metody boje proti offshore společnostem, tak nalezneme velmi společného. Ve vyspělých zemích však využívají i dalších metod. Společnost Akont95 poskytující offshore služby na svých oficiálních stránkách jmenuje tyto:  srážkové daně;  zdaňování společnosti podle místa odkud je řízena a vznik stálé provozovny;  převod majetku a přemístění sídla společnosti, případně části jejích aktivit;  kumulace zisků v dceřiných společnostech;  politika umělých cen;  převod příjmu na jiný druh příjmu;  využívání smluv o zamezení dvojího zdanění rezidenty třetích zemí;  administrativní metody. Co říci závěrem? Listina základních práv a svobod ve svém článku 11 říká: „Každý má právo vlastnit majetek.“ Není nijak specifikováno, že tento majetek musí být jen na území tuzemska. Zcela legálně si tedy můžeme založit společnost v zahraniční, resp. v některém z offshore finančních center. Ovšem při provozování některých aktivit společnosti se sídlem v zahraničí se nevyhneme zdanění těchto aktivit na území tuzemska, jak bylo v této kapitole popsáno.

93

SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-807357-484-0. str. 54. 94 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §23. 95 Akont [online]. c2011 [cit. 2011-12-05]. Nejobvyklejší metody boje daňových úřadů ve vyspělých zemích proti využívání metod agresivního daňového plánování. Dostupné z WWW: .

51

5. Charakteristika Seychelských ostrovů Jak již bylo řečeno dříve v textu, tak Seychelské ostrovy spadají do definice jak daňového ráje, tak do definice offshore finančního centra. Než se však dostaneme k samotnému přesunu podnikatelského subjektu do této destinace, tak si o této ostrovní republice něco málo řekneme. V této kapitole vám ve zkratce představím Seychelské ostrovy co se historie, geografie, hospodářství, politického i podnikatelského prostředí týče. Dále si představíme legislativní, ale hlavně daňový systém Seychel. Dotkneme se dopadu daní na jednotlivé typy podnikání jak domácích tak zahraničních subjektů. Popíšeme si hlavně právní a daňovou úpravu offshore podnikání na Seychelách. Neopomeneme ani smlouvy o zamezení dvojího zdanění, které má tato ostrovní země uzavřené s jinými státy. Vzhledem k tomu, že právě daňová optimalizace je jedním z nejčastějších důvodů offshore podnikání, je pro nás porozumění Seychelskému daňovému systému klíčové. Dle National Geographic96 tvoří Seychelské ostrovy 115 ostrovů, které se nacházejí v Indickém oceánu východně od Afriky. Největším ostrovem je ostrov Mahé, kde žije 88 % z celkové populace země. Z celkového počtu obyvatel 81 000 jich žije 25 000 v hlavním městě Victoria. Platidlem je Seychelská rupie (SCR) a úředními jazyky jsou angličtina, francouzština a kreolština. „Dlouhý boj mezi Francií a Velkou Británií o tyto ostrovy byl ukončen v roce 1814, kdy ostrovy připadly druhému jmenovanému. Nezávislost přišla v roce 1976. Socialistická vláda byla ukončena novou ústavou a svobodnými volbami v roce 1993.“97 Nyní jsou Seychelské ostrovy svobodnou republikou, která je součástí britské koruny (tzv. Commonwealthu).

5.1.

Hospodářství

Hospodářství bylo, stejně jako většina okolních afrických států, zaměřené na zemědělství. Nejprve se v zemi v hojné míře pěstovala bavlna, ale po zrušení otroctví se zemědělství transformovalo a na plantážích se začaly pěstovat hlavně kokosovníky. Dnes se zemědělství přesouvá do pozadí. „Zemědělství představuje pro své omezené zdroje půdy na straně jedné a nevlídnými klimatickými podmínkami (četné srážky, vysoké teploty a vlhkost) na straně

96

National Geographic [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-02-06]. Seychelles Facts Dostupné z: http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/seychelles-facts/ 97 Central Intelligence Agency [online]. 19. 1. 2012 [cit. 2012-02-06]. The World Factbook: Africa: The Seychelles.Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/se.html

52

druhé nemalý problém – většina obilovin se dováží. Pro export se pěstují kokos, skořice a čaj. Sektor vytváří cca 3 % HDP.“98 Ke všem ostrovním zemím neodmyslitelně patří také rybaření. Tuňák z Indického oceánu je jedním z vývozních artiklů. „V dnešní době se turismus a rybaření staly hlavními proudy hospodářství. Služby představují pouze 62 % z celkového hospodářství, zatímco turismus se podílí více než 70 % z devizových příjmů.“99 „Průmysl představuje více než 30 % HDP. Kromě klíčového rybo-zpracujícího průmyslu to jsou pivovarnictví a nealko nápoje, tabákový průmysl, stavba lodí, tiskařský průmysl a výroba nábytku. Kromě poměrně objemného vývozu tuňáka je rozsah výroby omezen malou kapacitou tuzemského trhu, pro který je většina produkce určena.“100 „Od získání nezávislosti v roce 1976, se výstup na jednoho obyvatele v tomto Indickém souostroví zvýšil zhruba na sedminásobek hodnoty před nezávislostí. Tento růst byl veden odvětvím cestovního ruchu, který zaměstnává asi 30 % pracovní síly.“101 Seychelská republika má otevřené hospodářství, které z velké části, jak již bylo řečeno, závisí na cestovním ruchu. Díky tomu je hospodářství této ostrovní republiky silně závislé na celosvětových, a hlavně na evropských, hospodářských výsledcích, protože většina turistů přijíždí právě z Evropy. Cestovní ruch je také silně negativně ovlivněn pirátskými aktivitami v Indickém oceánu. Pokud se podíváme na vývoj hospodářství, tak tato ostrovní republika zaznamenala od svého získání nezávislosti velmi zajímavý vývoj. V 80. letech byl nastolen socialistický systém se štědrou sociální sférou, který byl sice stabilní, ale jen díky mezinárodní podpoře, hlavě z východního bloku. Po rozpadu sovětského bloku se země dostala do zásadních problémů. Sociální stát zůstává zachován, ale bez finanční podpory dříve spřátelených zemí se Seychelská republika dostává do vážných dluhových problémů. Neustálé zvyšování cen základních komodit ekonomice neprospělo. Jako ostrovní stát je Seychelská republika velmi silně závislá na dovozu. „V letech 2007 – 2008, zvýšení cen ropy a potravin zasáhlo Seychelskou republiku zvláště silně a míra inflace se zvýšila. Krize

98

BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-03-04]. Seychely: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/seychely-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001480/ 99 LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-04]. Seychelles: Country and Foreign Investment Regime.Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycfir.html#economy 100 BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-03-04]. Seychely: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/seychely-ekonomicka-charakteristika-zeme/4/1001480/ 101 Central Intelligence Agency [online]. 8. 2. 2012 [cit. 2012-03-04]. The World Factbook: Africa: The Seychelles.Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/se.html

53

vyvrcholila v polovině roku 2008, kdy úřady nestihly zaplatit splátku svého zahraničního dluhu.“102 Tímto krokem se silně snižuje rating státu. Zlomovým rokem je tedy rok 2008. Jak jistě všichni víme, tak v tento rok celý svět ochromila finanční krize, Seychelskou republiku nevyjímaje. „Seychelská republika vybudovala úspěšné hospodářství, podporované rozvíjejícím se cestovním ruchem. Ale kombinace příliš expanzivní fiskální a monetární ekonomiky, fixního měnového kurzu, složitého systému devizových kontrol, státních dotací a rozličných omezení finančního sektoru, vyvrcholila velkou nerovnováhou platební bilance a veřejným dluhem v druhé polovině roku 2008.“103 Seychelská republika se v roce 2008 ocitá na pokraji bankrotu. „Ve snaze získat další půjčky k obhospodaření stávajících dluhů, podepsaly Seychely v listopadu 2008 dohodu o úvěru s IMF, která požadovala volně plovoucí měnový kurz, zrušení zahraničních devizových kontrol, snížení vládních výdajů a zpřísnění měnové politiky. Jako odpověď na Seychelské úspěšné zavedení daných politik, udělila IMF Seychelám tříletou půjčku.“104 Hlavním cílem bylo nastolit makroekonomickou stabilitu a dlouhodobý udržitelný růst. Seychelská republika získala finanční pomoc v roce 2009 také od Světové banky, Africké rozvojové banky nebo od Evropské unie. Dle African Economic Outlook105 se v roce 2010 Seychelské hospodářství ozdravilo poté, co byly udělány důležité kroky k odvrácení dluhové krize z roku 2008. Vláda eliminovala měnový černý trh a má pod kontrolou růst cenové hladiny. Po restrukturalizaci dluhu má země nyní udržitelnou dluhovou pozici. Úřady nadále udržují fiskální disciplínu. Pokud bychom měli shrnout hlavní hospodářské charakteristiky, tak hlavními ekonomickými sektory jsou bezpochyby cestovní ruch, rybolov, obchod a finanční služby. Zjistili jsme také, že Seychelská republika je čistým dovozcem kapitálu a její hospodářství je velmi citlivé na vnější šoky.

102

MATHIEU, Paul a IMAM. Reforms, IMF Support Pull Seychelles Back From the Brink. IMF Survey Magazine [online]. June 30, 2009, [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2009/car063009a.htm 103 KOEHLER, Rainer. Economic Reforms Helped Seychelles Weather Two Crises. IMF Survey Magazine [online]. November 10, 2010, [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2010/car111010a.htm 104 Central Intelligence Agency [online]. 8. 2. 2012 [cit. 2012-03-04]. The World Factbook: Africa: The Seychelles.Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/se.html 105 African Economic Outlook [online]. © 2012, 22/06/2011 [cit. 2012-03-04]. Seychelles.Dostupné z: http://www.africaneconomicoutlook.org/en/countries/east-africa/seychelles/

54

5.2.

Právní systém

Jak již bylo řečeno v předešlé kapitole, Seychelské ostrovy jsou bývalou britskou kolonií. Tento fakt výrazně ovlivňuje právní systém této ostrovní republiky, který se svou strukturou velmi podobá právě Velké Británii. Výrazné jsou nicméně také vlivy francouzského kontinentálního práva a místních zvyklostí. Základním dokumentem Seychelské legislativy je ústava (Constitution of the Republic of the Seychelles), která vstoupila v platnost roku 1993. Ústava je nejvyšším zákonem v zemi a měnit se může pouze v referendu. „Právní systém je založen částečně na občanském právu a částečně na tradici zvykového práva. Práva osob, smluvní právo a trestní právo je založeno na tradičním občanském právu (zejména na Napoleonském kodexu106), obchodní právo a bankovní právo je založeno na základech, které vznikly ze zvykového práva. Veřejnoprávní oblasti jsou upraveny na zásadách zvykového systému. V hierarchii práva Seychel jsou na prvním místě zákoníky, následují je zákony a nařízení vlády, všechny tři jsou nástroji vydávanými parlamentem. Ostatní oficiální dokumenty vystupují pod rozličnými jmény jako například manuály a směrnice, mohou být také vydávány vládou a jsou závazné a vymahatelné.“107 Na Seychelách, stejně jako u nás, najdeme kancelář veřejného ochránce práv, tzv. ombudsmana. Ten má za úkol vyšetřovat opatření přijaté orgány veřejné moci při výkonu své správní funkce, u kterých je podezření, že mohla být provedena chyba, vyskytnout se nespravedlnost nebo něčí ústavní práva byla nebo mohla být porušena. V právu Seychel vidíme stejné tři pilíře, které má i náš právní systém. Vyskytuje se zde moc zákonodárná ve formě parlamentu, moc výkonná ve formě státních úřadů, policie atd., a moc soudní. „Soudní systém se skládá z městských soudů, Nejvyššího soudu a Odvolacího soudu. Odvolací soud projednává odvolání z Nejvyššího soudu v občanskoprávních i trestních případech (včetně případů občanskoprávních a trestních týkajících se daňových záležitostí). Nejvyšší soud je soudem první instance a působí jako odvolací soud pro případy z městských soudů.“108

106

Napoleonský kodex zakázal výsady založené na narození, zaručoval rovnost před zákonem a svobodu náboženství a také říkal, že práci státních zaměstnanců a vládních úředníků by měli vykonávat ti nejkvalifikovanější jedinci. 107 OECD. Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes Peer Reviews: The Seychelles 2011: Phase 1: Legal and Regulatory Framework. USA: OECD Publishing, 2011, 76 s. ISBN 9264096922.Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=YChAx1Oxc4gC&dq=seychelles+company+types&h l=cs&source=gbs_navlinks_s, str. 12. 108 OECD. Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes Peer Reviews: The Seychelles 2011: Phase 1: Legal and Regulatory Framework. USA: OECD Publishing, 2011, 76 s. ISBN 9264096922.Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=YChAx1Oxc4gC&dq=seychelles+company+types&h l=cs&source=gbs_navlinks_s, str. 12.

55

5.3.

Typy společností

Tak jako ve většině demokratických zemí, tak i na Seychelských ostrovech si jedinec zakládající společnost může vybrat mezi několika typy společností dle svých specifických potřeb. V této kapitole si popíšeme základní charakteristiky všech typů společností, které Seychelský právní systém povoluje. Zaměříme se však hlavně na ty společnosti, které se týkají naší problematiky, tedy mezinárodní offshore společnosti. V této části se nebudeme věnovat daňovým aspektům podnikání, to je náplní kapitoly následující. 5.3.1. Společnosti podnikající výhradně na domácím trhu Jak již víme, tak Seychelské ostrovy byly dlouhá léta pod nadvládou Velké Británie. Tento fakt má samozřejmě vliv i na vývoj legislativy Seychel. Zdejší zákonodárství je velkou měrou ovlivněno právě Velkou Británií. Zákon o společnostech (Companies Act) z roku 1972 je základním stavebním kamenem pro zakládání různých společností podnikajících výhradně na domácím trhu. Ale také pro offshore společnosti, které nemají povoleno využívat tzv. IBC formy (více viz dále). „Mohou to být soukromé akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným nebo hybridní společnosti; mohou to být i s ručením neomezeným, ale tato varianta je vzácná.“109 Tyto společnosti musí úřadům odevzdávat roční závěrky a jsou povinně auditované. Zisk je zdaněn. Jméno vlastníka, resp. vlastníků nefigurují v registrech. 5.3.2. International Business Company (IBC) V roce 1994 Seychelští zákonodárci přijali Zákon o zahraničních obchodních společnostech (International Business Companies Act), který otevřel dveře offshore podnikání. Součástí tohoto zákona je i zřízení centrálního registru offshore společností. Úřad pro Seychelské obchodní společnosti (The Seychelles International Business Autority) vystupuje hlavně pod svou anglickou zkratkou SIBA a byl založen v roce 1995. Na základě zákona o zahraničních společnostech lze založit Mezinárodní obchodní společnost (International Business Company), známou hlavně pod svou zkratkou IBC. „Pro registraci společnosti na základě zákona o zahraničních společnostech musí být doručena zakladatelská listina a stanovy agentem mezinárodní obchodní společnosti a tyto listiny zaregistrovány Úřadem pro Seychelské obchodní společnosti. Pokud nejsou stanovy dodány v rámci registrace, musí být odevzdány do třiceti dnů ode dne založení. SIBA pak potvrdí, že je společnost založena.“110 Seychely mají jeden z nejrychleji pracujících registrů. Nová IBC je 109

LOWTAX [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-03-13]. Seychelles: Types of Company. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycos.html 110 OECD. Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes Peer Reviews: The Seychelles 2011: Phase 1: Legal and Regulatory Framework. USA: OECD Publishing, 2011, 76 s. ISBN

56

ve většině případů založena do jednoho dne. Název společnosti může být v jakémkoliv jazyce, pokud zvolíme jazyk jiný než anglický nebo francouzský, tak je vyžadován oficiální překlad. Název Seychelské IBC musí končit slovem, frází nebo zkratkou, která indikuje omezené ručení společnosti (např. Ltd., Corp., GmbH, LLC, Limited atd.). „Seychelská IBC platí úřadům poplatek 100 USD ke dni registrace, a poté každý rok.“111 Pro založení společnosti stačí jeden společník a jeden akcionář, může to být tatáž osoba. Společnost nemusí konat každoroční valné hromady. Roční poplatek 100 USD se zvyšuje na 1 000 USD, pokud základní kapitál společnosti překročí 100 001 USD. Podobné je to i s poplatkem placeným registru při založení společnosti. Platí se:  100 USD pro základní kapitál nižší než 5 000 USD;  300 USD pokud základní kapitál nepřevyšuje 50 000 USD;  1 000 USD pokud základní kapitál činí více jak 50 000 USD. Dle LowTax112 jsou zákonné požadavky na IBC minimální a flexibilní:  je požadován pouze jeden ředitel a jeden akcionář;  akcionáři, ředitelé ani zaměstnanci nemusí být rezidenty Seychel a také se nekladou žádné podmínky, co se jejich národnosti týče;  není stanovena žádná výše minimálního kapitálu;  akcie mohou být jak na jméno, tak na majitele, a mohou být vydány v jakékoliv měně;  nemusí být vedeno účetnictví, a pokud vedeno je, tak není auditované;  nemusí být vypláceny odměny ze zisku akcionářům, ředitelům nebo zaměstnancům;  setkání akcionářů a ředitelů se nemusí konat na Seychelách a může se konat po telefonu;  zakladatelská smlouva a stanovy jsou jediné dokumenty, které budou drženy ve veřejných záznamech. V předešlém textu byly zmíněny hlavně výhody, jako je ochrana soukromí, potřeba nulového základního kapitálu a jednoduchost založení společnosti. Existují však i nevýhody. Hlavní nevýhodou IBC je nutnost zřídit si přímo na Seychelách jednatele, tzv. registrovaného agenta a sídlo společnosti. Na trhu existují specializované firmy, které se o tuto agendu postarají. Dále je třeba vytvořit si bankovní účet v jedné ze Seychelských bank poskytujících offshore služby. Vzhledem k tomu, že licence pro offshore bankovnictví mají pouze dvě banky, nemáme velký výběr. Bezesporu hlavní nevýhodou je zákaz využívání smluv o zamezení dvojího zdanění, pokud byly uzavřeny.

9264096922.Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=YChAx1Oxc4gC&dq=seychelles+company+types&h l=cs&source=gbs_navlinks_s, str. 24. 111 Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-14]. Seychelles International Business Company (IBC). Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-ibc-company.php 112 LOWTAX [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-03-14]. Seychelles: Types of Company. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycos.html

57

Seychelské IBC podléhají i několika omezením, které blíže popisuje Capital Conservator113:  IBC nesmí podnikat v rámci Seychel;  není povoleno mít podíl na vlastnictví nemovitostí na Seychelách, majetek si může společnost pouze pronajímat pro kancelářské účely;  IBC nesmí provozovat bankovnictví nebo „fondové podnikání“;  IBC nesmí provozovat pojišťovací nebo zajišťovací činnosti;  nesmí vykonávat služby poskytování sídla jiným společnostem. Dále Capital Conservator114 zmiňuje, že IBC mají povoleny různé další aktivity v rámci Seychel, aniž by byla jakkoliv ohrožena jejich offshore pozice. Těmito aktivitami jsou hlavně:  profesní kontakty s právníky, účetními, svěřeneckými společnostmi, správcovskými společnostmi atd.;  příprava a vedení účetních knih a záznamů;  svolávání zasedání ředitelů a akcionářů;  vlastnění podílů (akcií) v jiných Seychelských společnostech  vlastnictví vládních dluhopisů nebo dluhopisů vydaných centrální bankou;  vlastnictví lodí registrovaných na Seychelách. V závěru musíme zmínit hlavní výhodu této obchodní struktury, a tou je nulové zdanění zisků, pokud byl tento zisk vytvořen mimo Seychely. Toto je bezesporu hlavním důvodem, proč je právě tento typ společnosti v offshore podnikání na Seychelách nejvíce rozšířen. Na daňové aspekty se blíže podíváme v další kapitole. V poslední řadě v příloze č. 7. naleznete přehlednou tabulku s hlavními charakteristikami Seychelské IBC. 5.3.3. Special Licence Company (CSL) Společnosti se speciální licencí jsou druhým typem společnosti, kterou lze na Seychelách založit za účelem offshore podnikání. Tato varianta je více komplexní, a její založení je dražší, ale nabízí oproti IBC mnoho výhod. Legislativně je upravena v Zákoně o společnostech (Companies Act) z roku 1972. Zvláštní licence je jí udělena na základě Zákona o (speciálně licencovaných) společnostech (Companies (Special Licence) Act) z roku 2003.

113

Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles International Business Company (Seychelles IBC). Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/offshorecompanies/seychelles-ibc.php 114 Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles International Business Company (Seychelles IBC). Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/offshorecompanies/seychelles-ibc.php

58

Při zakládání společnosti je dle Capital Conservator115 třeba zveřejnit místním úřadům značné množství informací. Společnost odevzdá zvláště následující:  dokumenty potvrzující totožnost všech skutečných vlastníků, akcionářů a ředitelů včetně jejich adres;  jméno a adresu místního agenta společnosti;  podnikatelský plán včetně popisu činnosti, do které se společnost zapojí;  kapitál společnosti;  podepsanou zakládající listinu a stanovy;  adresu sídla společnosti. Tyto informace zůstávají výhradně v záznamech SIBA a nejsou dostupné veřejnosti. Seychelské zákony garantují naprostou důvěrnost těchto informací. Zveřejní se pouze tehdy, vyžaduje-li to zákon. Pro založení SCL jsou potřeba minimálně dva ředitelé a dva akcionáři. Ředitelé mohou být zároveň akcionáři společnosti. Název společnosti, stejně jako u IBC, musí označovat omezené ručení společnosti. Společnost musí mít sídlo na Seychelách. Každoročně je povinna pořádat valné hromady. Založení společnosti trvá dva až čtyři týdny. Je zde požadavek minimálního kapitálu ve výši 1 000 USD a z této částky musí být při založení minimálně 10 procent splaceno. „Seychelská CSL je předmětem následujících vládních poplatků:  jednorázový poplatek při založení společnosti: 200 USD;  roční poplatek za licenci: 1 000 USD;  roční poplatek za správu: 200 USD.“116 Hlavní charakteristiky CSL shrnuje LowTax117 takto:  CSL může vystupovat jako jakýkoliv typ společnosti, který je povolen v příloze příslušného zákona, jako například mezinárodní holdingová společnost, sídlo vedení společnosti, franšízová společnost, marketingová společnost, společnost k obhospodařování duševního vlastnictví, investiční společnost atd.;  akcie na majitele nejsou povoleny;  jsou povoleni zahraniční vlastníci;  musí být minimálně dva ředitelé, kteří se mohou nacházet mimo území Seychel;  je za potřebí tajemníka, resp. jednatel společnosti, který je Seychelským residentem;  valné hromady se mohou uskutečnit kdekoliv, i pomocí telefonu nebo video-spojení;  musí být odevzdán výsledek hospodaření včetně auditované závěrky.

115

Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-19]. Seychelles Special License Company. Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/offshore-companies/seychelles-special-licensecompany.php 116 Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Seychelles Special Licence Company (CSL). Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-csl-company.php 117 LOWTAX [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-03-19]. Seychelles: Types of Company. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycos.html

59

Na rozdíl od IBC je SLC považována za Seychelského daňového residenta, což umožňuje snadnější zahraniční podnikání a zároveň je tento typ společnosti méně podezřelý, přitahuje tedy méně kontroly. Společnost se již nevyhne zdanění, ale na druhou stranu může využívat uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění. Přehledná tabulka s hlavními charakteristikami SCL je k nahlédnutí v příloze č. 8. 5.3.4. Limited Partnership (LP) Seychelské komanditní společnosti jsou založeny dle Zákona o komanditních společnostech (Limited Partnership Act) z roku 2003. Tento typ společnosti je zvláště vhodný pro mezinárodní joint venture118 aktivit, dále pro podílové fondy nebo pro soukromé kapitálové účely. Při založení společnosti se platí jednorázový poplatek 200 USD, každoročně se pak platí stejná částka jako paušální poplatek. Nejdůležitější charakteristiky komanditní společnosti shrnuje LowTax119:  značné daňové výhody, včetně možnosti distribuovat příjem získaný mimo zdroje Seychelské republiky mezi zahraniční partnery bez Seychelské daňové odpovědnosti;  komanditní společnost musí mít jednoho nebo více společníků, kteří ručí za společnost v neomezené výši a jednoho nebo více společníků, kteří ručí za společnost v omezené výši, resp. v omezených případech;  nejméně jeden z neomezeně ručících společníků musí být rezident Seychel (fyzická osoba nebo právnická osoba ve formě IBC, CSL, jiné LP nebo domácí společnosti);  je nutné mít registrované sídlo na Seychelách;  komanditní společnost nesmí vykonávat činnost na Seychelách, s výjimkou rozsahu nezbytného pro vykonávání podnikatelských činností mimo Seychely;  společnost musí odevzdávat každoročně osvědčení ověřující shodu komanditní společnosti se zákonem. Další výhody zmiňuje SIBA120. Jsou jimi hlavně: osvobození od kolkovného, devizové kontroly, platby cel u věcí používaných pro podnikání, příspěvků na sociální zabezpečení a poplatků na získání pracovního povolení pokud se jedná o zahraničního zaměstnance. Tyto výjimky jsou společnostem garantovány po dobu 20ti let ode dne registrace.

118

společnost se společnou majetkovou účastí, forma spolupráce dvou a nebo více společností LOWTAX [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-03-19]. Seychelles: Types of Company. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycos.html 120 Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. Limited Partnerships. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=limited-partnerships 119

60

5.3.5. Protected Cell Company (PCC) „Podle zákona o chráněných „buněčných“ společnostech (Protected Cell Companies Act) z roku 2003 je společnost založená dle Zákona o společnostech (Companies Act) oprávněna rozdělit se do identifikovatelných buněk, resp. divizí, z nichž může mít každá svůj vlastní divizní majetek a tím získat určitou míru samostatnosti, aniž by bylo za potřebí získání vlastní právní subjektivity.“121 Společnost je Seychelským daňovým residentem. PCC je hlavně využívána pro zastřešující fondy a zajišťovny. Veškeré existující společnosti na Seychelách se mohou transformovat na PCC. Není zde požadavek zveřejňovat úřadům informace ohledně vlastníků této společnosti. Společnost musí každoročně odevzdávat výsledek hospodaření. 5.3.6. Trust Legislativní rámec Seychelských trustů je zakotven v Zákoně o mezinárodních trustech (International Trusts Act) z roku 1994. Je osvobozen od Seychelských daní a při registraci je splatný poplatek 100 USD. Seychelský trust může obchodovat s cennými papíry, spravovat bankovní účty a dokonce může obchodovat s vládními dluhopisy. V anglosaském právu se trustem rozumí sdružování majetku, svěřeného správcům, aby s ním hospodařili ve prospěch původních majitelů (budoucích příjemců zisků). Základní charakteristiky uvádí Capital Conservator122:  jsou povoleny účelové trusty;  zakladatel musí být po dobu trvání trustu resident jiné země než Seychel, alespoň jeden příjemce musí být residentem dané jurisdikce, může to však být i IBC;  majetek nesmí zahrnovat jakékoliv movité či nemovité věci umístěné na Seychelách;  jména správců a příjemců jsou důvěrné na Základě zákona o mezinárodních trustech (International Trusts Act), soud však může nařídit zveřejnění na základě Zákona o praní špinavých peněz (Anti-money Laundering Act);  standardní doba trvání je sto let, toto se nevztahuje na účelové trusty;  je dovoleno akumulovat příjmy;  je striktně vyloučeno vynucené dědické právo,  mezinárodní trust je osvobozen od všech daní, pokud je příjem získán mimo území Seychel.

121

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. Protected Cell Companies. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=protected-cell-companies 122 Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles Trust. Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/trusts/seychelles-trust.php

61

5.3.7. Nadace Posledním typem společnosti, o kterém se zmíníme, je nadace. Do portfolia Seychelských společností byly nadace přidány jako poslední, a to v roce 2009 Zákonem o nadacích (Foundations Act). V Česku se jedná o účelové sdružení majetku zřízené zakladatelem nebo zakladateli k dosahování obecně prospěšných cílů. Naproti tomu Seychelské nadace lze použít pro řadů účelů. Nejsou primárně určeny k zapojování se do komerčních aktivit na denní bázi. Nicméně neexistují žádná omezení týkající se společností zcela nebo částečně vlastněných nadací. SIBA123 shrnuje základní charakteristiky nadací takto:  jakmile zakladatel převede majetek na nadaci, stává se tento majetek majetkem nadace a nadále netvoří část jmění zakladatele;  nadace nemůže vlastnit nemovitý majetek umístěný na Seychelách;  nadace může držet podíly v Seychelských společnostech;  zakládající listina, kterou je nadace založena, a další administrativní opatření nejsou veřejnosti k dispozici k nahlédnutí;  zakladatelem může být jen jediná osoba;  v zákládající listině není nutno uvádět jména příjemců;  nadace nesmí mít základní kapitál nižší jak 1 USD;  zahraniční nadace může pokračovat na Seychelách;  je přípustné, aby si nadace jmenovala ochránce, jehož úkolem je dohlížet na správu nadace nadační radou. Popsali jsme si typy offshore společností, které můžeme na Seychelských ostrovech založit. Dle popsaných charakteristik jistě vidíme, že pro podnikání jsou nejvhodnější dvě společnosti, a to International Business Company a Special Licence Company. Volba závisí na typy podnikatelských aktivit. Ostatní typy jsou legislativně vytvořeny pro určitý specifický typ aktivit, které jsou od klasického podnikání vzdáleny.

5.4.

Daňový systém

Daňový systém Seychel lze rozdělit ze dvou různých hledisek. Prvním je rozdělení daní dle typu na daně přímé a nepřímé. Do tohoto rozdělení patří téměř identické daně jako v České republice. Druhým hlediskem může být zdanění domácích subjektů a zahraničních subjektů, které je pro naši problematiku klíčové.

123

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. Foundations. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=foundations

62

5.4.1. Zdanění domácích subjektů Daň z příjmu fyzických osob (Income & Non-Monetary Benefit Income Tax) je vybírána z čistého příjmu. „Jednotná sazba 18,75 % byla zavedena v červnu 2010 a nahradila příspěvky na sociální zabezpečení. Od ledna 2011 byla tato sazba snížena na 15%.“124 Na Seychelách jednotlivci neplatí daň z kapitálových zisků, darů, nemovitostí nebo z prodeje nemovitostí. Příjmy ze zahraničních zdrojů nejsou také zdaněny. „Se schválením obchodního zákoníku (Business Tax Act) v roce 2009 se daň z příjmu právnických osob vybírá progresivně. Nejnižší sazba ve výši 0 % se vztahuje na domácí společnosti a živnostníky; nejvyšší sazba je 33 %.“125 Která sazba se bude aplikovat se stanoví dle čistého zisku. V následujících tabulkách je prezentováno toto progresivní zdanění. Tabulka č. 4.: Daňové sazby živnostníků a družstev Zisk 0 - 150 000 SCR 150 001 - 1 000 000 SCR Přes 1 000 000 SCR

Sazba 0% 18,75 % 33 % Pramen: Seychelles Revenue Commission

Tabulka č. 5.: Daňové sazby ostatních společností Zisk Do 1 000 000 SCR Nad 1 000 000 SCR

Sazba 25 % 33 % Pramen: Seychelles Revenue Commission

Zisk společnosti může být snížen o určité přípustné výdaje, které vznikly v průběhu podnikatelské činnosti s výjimkou kapitálových, osobních nebo domácích výdajů. Povolené výdaje jsou odpočitatelné od základu daně. LowTax126 uvádí seznam hlavních výdajů, které jsou odpočitatelnými položkami:  příspěvky na penzijní pojištění;  profesní poplatky vzniklé při přípravě daňového přiznání;  čisté mzdy zaměstnanců; mzdy vlastníků a partnerů nejsou odpočitatelnými položkami; 124

OECD. Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes Peer Reviews: The Seychelles 2011: Phase 1: Legal and Regulatory Framework. USA: OECD Publishing, 2011, 76 s. ISBN 9264096922.Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=YChAx1Oxc4gC&dq=seychelles+company+types&h l=cs&source=gbs_navlinks_s, str. 13. 125 OECD. Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes Peer Reviews: The Seychelles 2011: Phase 1: Legal and Regulatory Framework. USA: OECD Publishing, 2011, 76 s. ISBN 9264096922.Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=YChAx1Oxc4gC&dq=seychelles+company+types&h l=cs&source=gbs_navlinks_s, str. 13. 126 LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Domestic Corporate Taxation. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsydctx.html

63

     

licenční poplatky a jiné platby ve prospěch nerezidentů, ze kterého byla odečtena srážková daň (viz dále); ztráty z předchozích let, které mohou být převáděny pouze po dobu pěti let, kapitálové ztráty nejsou uznatelné; neinvestiční výdaje na opravy budov, strojů a zařízení; ztráty vzniklé na majetku prodáním; nedobytné pohledávky; jejich odpisy a rezervy na ně nejsou odpočitatelné; kancelářské budovy jsou odepisovány ve výši 50 % v prvním roce, v druhém a třetím roce ve výši 25 %; hotely jsou odepisovány ve výši 20 % v prvním roce a 10 % se odepisuje dalších osm let; ostatní budovy se odepisují lineární sazbou 4 %; ostatní aktiva jsou snížena dle konvenčních přímkových sazeb.

Posledním typem přímé daně, která se týká domácích subjektů je tzv. srážková daň (Withholding Tax). Tato daň se týká výnosů z cenných papírů, licenčních poplatků, úroků, dividend, autorských honorářů aj. Výši sazby spolu s typem zdanitelného plnění naleznete v následující tabulce. Tabulka č. 6.: Sazby srážkové daně dle typu zdanitelného plnění Dividendy placené nerezidentům Úroky nerezidentům (jiným než finanční instituce)

15 % 15 %

Úrokové platby Seychelské finanční instituci při splatnosti cenného papíru na majitele, kterou vydala tato instituce

33 %

Licenční poplatky placené rezidentům

15 %

Licenční poplatky placené nerezidentům na určité typy poplatků (copyright, patenty a licenční poplatky jsou osvobozené)

15 % Pramen: LowTax

Nesmíme opomenout zmínit nepřímé daně. Do této problematiky spadají dvě hlavní daně. První je tzv. obchodní daň, což je agregace našich spotřebních daní a cel. „Obchodní daň (Trade Tax) se vztahuje na tři oblasti:  dovozy: týká se veškerého dováženého zboží. Sazba je v rozmezí 0 – 200 % z hodnoty zboží; v průměru však 25 %; netýká se reexportů;  služby: platí se měsíčně a výše je odvislá od obratu poskytovatele;  domácí výroba: týká se alkoholu, nápojů a tabáku.“127

127

BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-03-21]. Seychely: Finanční a daňový sektor.Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/seychely-financni-a-danovy-sektor/5/1001480/#sec5

64

Druhým typem nepřímých daní je daň z přidané hodnoty (Value Added Tax – VAT), která na Seychelách začne platit od července 2012. Nahradí tak dosavadní daň ze zboží a služeb (Goods and Services Tax – GST). Dle oficiálních stránek Seychelského výběrčí daní (Seychelles Revenue Commision)128 bude mít Seychelská VAT dvě sazby:  15 % (standardní sazba) na většinu zboží a služeb,  0 % (nulová sazba) na specifické zboží a služby (hlavně na vývoz, ale také na dodávky od farmářů nebo rybářů (živnostníků) nebo na veřejné služby). 5.4.2. Zdanění offshore subjektů Hlavní typy podnikatelských subjektů, které jsou použitelné pro offshore operace jsme si představili v předchozím textu. Všechny jsou předmětem Seychelských daní s většími či menšími osvobozeními. Všeobecně platí, že zisky zahraničních podniků jsou zdaňovány paušální sazbou. Nejvíce nás zajímá jak je to se zdaněním International Business Company. Již víme, že při registraci a dále každý rok platíme paušální poplatek 100 USD, pokud náš základní kapitál nepřesáhne danou hranici. „IBC je osvobozena od daně z příjmu právnických osob (Business Tax), od srážkových daní (Withholding Tax) a od tzv. Stamp Duty. Ale musí platit daň z nefinančních benefitů zaměstnanců, této dani se vyhne pouze, pokud je v Mezinárodní obchodní zóně (International Trade Zone) nebo pokud jsou zaměstnanci členy posádky lodi v mezinárodních vodách,129 nebo pokud se jedná o zaměstnance letadla v mezinárodním vzdušném prostoru. Pokud bychom to měli shrnout, tak  IBC je předmětem nulové daně, pokud je zisk získán mimo Seychely;  platí se roční poplatek 100 USD;  veškeré poplatky jsou stálé a neměnné po zbytek životnosti společnosti;  a pod osvobozením od tzv. Stamp Duty se rozumí osvobození od kolkovného při výměně akcií a od daně při prodeji jakéhokoliv majetku.

128

Seychelles Revenue Commission [online]. © 2011 [cit. 2012-03-21]. Frequently Asked Questions on VAT. Dostupné z: http://www.src.gov.sc/pages/news/VATFAQ.aspx 129 LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Offshore Legal and Tax Regime. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsyoltr.html

65

Druhou hojně využívanou offshore strukturou jsou Special Licence Companies. Tato společnost platí roční poplatek místním úřadům ve výši 1 000 USD a k tomu ještě 200 USD jako správní poplatek. CSL je oprávněna podnikat jak vně tak uvnitř Seychel a ze svých celosvětových zisků je povinna odvádět daň ve výši 1,5 %. Je klasifikována jako Seychelský daňový resident a proto může využívat všech uzavřených smluv o zamezení dvojího zdanění. Offshore formations130 shrnuje daňové povinnosti CSL takto:  CSL je povinna k dani z příjmu právnických osob (Business Tax) ve výši 1,5 % na své celosvětové příjmy;  je osvobozena od srážkové dani (Withholding Tax) z dividend, úroků a licenčních poplatků;  je osvobozena od kolkovného při převodech majetku, přesunu podílů a dalších obchodních transakcích;  je dále osvobozena od obchodní daně (Trades Tax) na nábytek a další kancelářské potřeby, které jsou na Seychely dovezeny pro kancelářské užití;  CSL má výjimky dle zákona o sociálním zabezpečení (Social Security Act) v podobě poplatků za pracovní povolení pro pracovníky z jiných zemí. Limited Partnership, respektive komanditní společnost opět platí roční paušální poplatek místním úřadům ve výši 200 USD. Může mít příjem ze zdrojů umístěných mimo Seychely a dále tento příjem distribuovat mezi své zahraniční partnery bez jakékoliv Seychelské daňové odpovědnosti. Daňové úlevy, které může čerpat po dobu dvaceti let od data registrace, specifikuje LowTax131 takto:  LP je osvobozena od všech Seychelských daní z příjmu nebo ze zisku;  je osvobozena od kolkovného majetkových převodů, podílových přesunů a dalších obchodních transakcí;  je osvobozena od obchodní daně (Trades Tax) na nábytek a kancelářské vybavení na Seychely dovezeného výhradně pro kancelářské užití;  má výjimky dle zákona o sociálním zabezpečení. Další typy společností nebudeme specifikovat z daňového hlediska, protože jejich využití je velmi specifické a pro všeobecné offshore podnikání nepoužitelné.

130

Offshoreformations.org [online]. © 2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles CSL. Dostupné z: http://www.offshoreformations.com/jurisdictions.asp?j=Seychelles%20CSL 131 LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Offshore Legal and Tax Regime. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsyoltr.html

66

5.5.

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění

Smlouvy o zamezení dvojího zdanění byly uzavřeny jen s několika málo zeměmi. Jejich seznam je na stránkách Seychelské investiční kanceláře132 (Seychelles Investment Bureau). Tento seznam je k nahlédnutí v příloze č. 9. Smluv, které jsou v tuto chvíli v platnosti, je pouze jedenáct. Tři jsou podepsány, ale nejsou účinné. Z těch účinných je pro celosvětové obchodování a podnikání asi nejdůležitější smlouva podepsaná s Čínou a Indonésií, které fungují jako daňová úlevy v rámci podnikání právě v těchto zemích. „Jednání byla uzavřena s Egyptem, Bahrainem, Namibií a Zambií v prvním čtvrtletí roku 2009 a nyní se čeká pouze na podpis. Druhé kolo jednání se uskuteční s Českou republikou, Tuniskem, Ruskem a Lesotho. Diskuze o daňových smlouvách se také uskutečnily na Filipínách, Maltě, v Burundi, na Pobřeží Slonoviny, v Maroku, Ugandě, Izraeli, Portugalsku, Turecku, Keni, Španělsku, Pákistánu a na Jamajce.“133

132

Seychelles Investment Bureau [online]. © 2009 [cit. 2012-03-21]. Seychelles Investment Bureau. Dostupné z: http://www.sib.gov.sc/pages/general/Download.aspx#dta 133 LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Double Tax Treaties. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsy2tax.html

67

6. Přesun daňového subjektu na Seychelské ostrovy V poslední kapitole se konečně dostáváme k samotnému jádru věci, a to k přesunu vybraného podnikatelského subjektu do daňového ráje. Mým vybraným podnikatelským subjektem je společnost M+M, která se primárně zabývá marketingem, managementem, reklamou a vytvářením webových prezentací. V první kapitole si blíže tuto společnost představíme, zhodnotíme její finanční situaci a aktuální daňové zatížení v České republice. V dalších kapitolách si popíšeme nejen postup ale i náklady přesunu do námi vybraného daňového ráje, tedy na Seychelské ostrovy. V poslední části provedeme výpočet daňového zatížení společnosti řízené ze Seychel a závěrečné zhodnocení celkového přesunu.

6.1.

Charakteristika společnosti M+M

Pro praktickou část své práce jsem si vybrala reklamní a marketingovou agenturu M+M (Marketing a Management) se sídlem v Brně. Tato agentura je ve výhradním vlastnictví pana Václava Janáka, který podniká na základě živnostenského oprávnění. Jedná se tedy o osobní společnost s jediným společníkem, a to právě panem Janákem. Pan Janák je zároveň jediným jednatelem společnosti. Místem podnikání je jeho trvalé bydliště, resp. jeho rodinný dům. Předmětem podnikání, jak je zapsáno v živnostenském rejstříku, je „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.“ Dále jsou v živnostenském rejstříku specifikovány oboru činnosti pana Janáka takto:  zprostředkování obchodu a služeb;  poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové portály;  poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků;  příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce;  reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. Pan Janák si pro svou osobní společnost vybral obchodní označení M+M, pod kterým zásadně vystupuje na trhu. Tato společnost se věnuje hlavně podnikání v oboru marketingu a reklamy, vytváří webové prezentace na klíč a v neposlední řadě poskytuje poradenskou činnost v oblasti reklamy a marketingu. Pan Janák zaměstnává několik zaměstnanců vždy na dohody o provedení práce. Počet zaměstnanců závisí na počtu zakázek. Společnost M+M má většinu zakázek z České republiky, ojediněle se objeví zakázka ze Slovenska. Legislativa nepřikazuje, aby osobní společnost měla základní kapitál. Vklady společníků nejsou povinné, čehož se pan Janák držel a do společnosti nevložil ze svého majetku nic. Společníci, resp. pan Janák, ručí za závazky osobní společnosti společně a nerozdílně.

68

Osobní společnost pana Janáka je zaregistrovaná k dani z přidané hodnoty, jelikož její obrat každoročně převyšuje jeden milion korun. Společnost M+M je tedy plátcem DPH a musí vést daňovou evidenci, ve které faktury vydané výrazně převyšují faktury přijaté nejen co do počtu, ale i co do objemu finančních prostředku. Lze konstatovat, že společnost M+M je čistým plátcem DPH. 6.1.1. Majetek společnosti Aktiva společnosti jsou tvořena hlavně drobným hmotným majetkem. V soupisu majetku nalezneme stolní počítač s LCD monitorem; několik notebooků, které půjčuje pan Janák svým zaměstnancům; dataprojektor, klasickou i velkoplošnou laserovou tiskárnu, fotoaparát se stativem, kameru, kancelářský nábytek spolu s dalším vybavením jednací místnosti, kávovar nebo mobilní telefon. V rámci nehmotného majetku je největší položkou softwarové vybavení, které pan Janák potřebuje pro své podnikání. Aktuální hodnota drobného hmotného majetku byla vyčíslena na konci roku 2011 na hodnotu 309 078,37 Kč, což je nárůst oproti roku 2009134, kdy aktuální hodnota drobného majetku činila 243 106,19 Kč. Veškerý majetek je plně odepsán. Odpisuje se ve většině případů jednorázově při koupi majetku. Hranice pro dlouhodobý majetek je nastavena dle ZDP na 40 000 Kč. Pan Janák dále využívá svého rodinného domu a osobního automobilu. Obě tyto položky nejsou zařazeny do obchodního majetku společnosti M+M, proto se neobjevují v soupisu majetku. 6.1.2. Výsledky hospodaření Společnost M+M mi poskytla účetní podklady za posledních pět let, mám tedy k dispozici roky 2007 – 2011. Analyzovat však budu pouze roky 2008 – 2011. Od roku 2008 platí rozsáhlá reforma daní z příjmů fyzických osob, která změnila mnohé důležité proměnné v daních z příjmů pana Janáka. Hlavními důvody pro nezahrnutí výsledků roku 2007 jsou:  před touto reformou využíval pan Janák skutečných výdajů, ne paušálních jako v letech následujících;  v roce 2007 platila progresivní sazba daně, která se dá jen těžko porovnávat s nynější jednotnou sazbou;  před zmíněnou reformou byly odvody na sociální a zdravotní pojištění daňově uznatelnými výdaji OSVČ;  a v neposlední řadě se významně lišily výše uplatnitelných slev na dani 135. Pan Janák, jak již víme, využívá paušálních výdajů. Dle ZDP je povinen vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činností. V účetnictví tedy nalézám mimo jiné přehled příjmů a výdajů za daný 134 135

soupis drobného majetku za rok 2010 nemáme k dispozici. v roce 2007 byla sleva na poplatníka 7 200 Kč a sleva na dítě 6 000 Kč.

69

rok. Vzhledem k tomu, že si společnost přeje tyto výkazy utajit před konkurencí, v následující tabulce budu prezentovat pouze souhrny jednotlivých položek a v přílohách tyto dokumenty bohužel nenaleznete. Tabulka č. 7.: Přehled příjmů a výdajů společnosti M+M v CZK Příjmy daňové Příjmy nedaňové Příjmy celkem

2008 2 728 020,00 1 252 202,39 3 980 222,39

2009 3 526 334,90 1 196 902,45 4 723 237,35

2010 5 685 110,17 1 105 380,81 6 790 490,98

2011 5 761 776,60 1 080 852,58 6 842 629,18

Výdaje daňové Výdaje nedaňové Výdaje celkem

1 480 028,45 1 769 354,00 3 230 401,69

2 310 493,95 2 142 726,00 4 453 219,95

3 328 636,96 3 606 122,00 6 934 758,96

3 052 672,19 3 693 748,00 6 746 420,19

749 820,70

270 017,40

-144 267,98

96 208,99

1 247 991,55

1 215 840,95

2 356 473,21

2 709 104,41

Výsledek hospodaření136 Výsledek hospodaření pro daňové účely137

Pramen: Daňová evidence M+M

V daňových příjmech jsou největší položkou příjmy z dodaných zakázek klientům. Příjmy nedaňové tvoří ta část ze zaplacených faktur, kterou společnost musí odvést státu ve formě daně z přidané hodnoty. Stejnou částku, která figuruje v příjmech nedaňových, nalézáme v nedaňových výdajích pod označením „Odvod DPH“. Dalšími nezanedbatelnými položkami nedaňových výdajů jsou odvody sociálního a zdravotního pojištění nebo výdaje na reprezentaci společnosti. Na druhé straně v nákladech tvoří největší položku odměny zaměstnanců a jejich mzda; připomínám, že všichni zaměstnanci pracují na Dohodu o provedení práce. Přehled zakázek spolu s příjmy z nich a výplaty mezd naleznete v následující tabulce. V posledním řádku jsem spočítala průměrné mzdové náklady jedné zakázky za daný rok. Tabulka č. 8.: Počet zakázek společnosti M+M a mzdy zaměstnanců v CZK Počet zakázek Mzdy pracovníků DPP Náklady zakázky

2008 248 1 221 325 4 925

2009 339 1 865 095 5 502

2010 345 2 796 434 8 106

2011 355 2 728 031 7 686

Pramen: Daňová evidence M+M

136 137

Celkové příjmy – celkové výdaje Daňové příjmy – daňové výdaje

70

Vzhledem k tomu, že pan Janák zaměstnává výhradně na dohodu o provedení práce (DPP), musíme zde zmínit základní charakteristiky této dohody konané mimo pracovní poměr a také změny v zákoníku práce, které jsou platné od počátku roku 2012 a vztahují se právě k DPP. Změny nalezneme v aktuálním zákoníku práce138:  rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin (do konce roku 2011 bylo 150 hodin) v kalendářním roce;  DPP musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná;  ve smlouvě musí být uvedeno doba, na kterou se tato smlouva uzavírá;  z odměny se odvádí srážková daň v aktuální výši;  od roku 2012 musí zaměstnavatel zaregistrovat zaměstnance zaměstnané na DPP k platbám sociálního a zdravotního pojištění, pokud jsou výdělky zaměstnance ze všech uzavřených DPP v daném měsíci u jednoho zaměstnavatele vyšší jak 10 000 Kč a tyto platby za ně odvádět. Hlavní změnou v DPP je povinnost odvádět sociální a zdravotní pojištění za zaměstnance, kteří si u pana Janáka měsíčně vydělají více jak 10 000 Kč. Z interních zdrojů společnosti vím, že valná většina zaměstnanců tuto hranici přesahuje. Počínaje rokem 2012 se jednoznačně zvednou náklady na mzdy pracovníků. Pan Janák za ně bude nucen platit stejně, jako by se jednalo o „standardní“ zaměstnance společnosti. 6.1.3. Daňové zatížení společnosti Vzhledem k tomu, že pan Janák je živnostník, zdaňuje veškeré své příjmy v daňovém přiznání pro daň z příjmu fyzických osob. Nemám k dispozici podrobné údaje z jednotlivých daňových přiznání, proto dále se prezentovaná čísla nebudou týkat celkové daňové povinnosti pana Janáka za daný rok, ale pouze daňové povinnosti vznikající z příjmů z podnikání. Z dostupných informací vím, že pan Janák si v daňovém přiznání neuplatňuje žádné příspěvky na penzijní připojištění, příspěvky na životní pojištění ani úroky z hypotéky. Uplatňuje si pouze slevu na poplatníka a slevu na dítě. Výsledek hospodaření včetně aktuálních sazeb paušálu, sazeb daně, slev na dani jak za poplatníka, tak za dítě a výslednou daňovou povinnost naleznete v následující tabulce.

138

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

71

Tabulka č. 9.: Výpočet daňové povinnosti pana Janáka v CZK Příjmy daňové Výsledek hospodaření

2008 2 728 020,00 1 247 991,55

2009 3 526 334,90 1 215 840,95

2010 5 685 110,17 2 356 473,21

2011 5 761 776,60 2 709 104,41

Sazba paušálu Paušální výdaje Základ daně

50 % 1 364 010,00 1 623 011,75

60 % 2 115 800,94 1 410 533,96

60 % 3 411 066,10 2 274 044,07

60 % 3 457 065,96 2 304 710,64

15 % 204 601,50

15 % 211 580,09

15 % 341 106,61

15 % 345 706,60

24 840 10 680

24 840 10 680

24 840 10 680

23 640 11 604

169 081,50

176 060,09

305 586,61

310 462,60

Sazba daně Daň Sleva na poplatníka Sleva na dítě Daňová povinnost

Pramen: Daňová evidence M+M

Z tabulky je zřejmé, že stejně jak se rozvíjí podnikání pana Janáka, tak roste i jeho daňová povinnost. Vývoj tohoto daňového zatížení si lépe představíme, pokud čísla z výše uvedené tabulky přeneseme do grafu. Graf č. 3.: Výše daňové povinnosti pana Janáka v letech 2008 – 2011 Výše daňové povinnosti pana Janáka v letech 2008 – 2011

Výše daňové povinnosti v CZK

450 000,00 400 000,00 350 000,00 300 000,00 250 000,00 200 000,00 150 000,00 100 000,00 50 000,00 0,00 2008

2009

2010

2011

Rok

Pramen: Daňová evidence M+M

72

Na grafu vidíme, že daňové zatížení se skokově zvýšilo v roce 2010. V roce 2011 se daňové zatížení, ani rozsah výkonů společnosti nijak dramaticky neměnily. Za rok 2012 předpokládáme podobné daňové zatížení jako v letech 2010 a 2011. Další léta lze jen těžko predikovat. V roce 2013 nás čekají první prezidentské volby a hned na to, v roce 2014, volby do poslanecké sněmovny. Na závěr této kapitoly se musíme zmínit o aktuálních změnách v daních z příjmu fyzických osob tak, jak je současná Nečasova vláda navrhuje. Nynější vláda se v posledních dnech dohodla nejen na dalším růstu DPH, ale ekonomičtí ministři také ohlásili, že daňové paušály živnostníků zůstanou nadále na stávajících hodnotách. Novinkou však bude nemožnost využívání slev na dani a dalších výhod za součastného využívání daňových paušálů. Opatření by měla platit od roku 2013 s omezením na tři roky. V českém politicky nestálém prostředí tomuto slibu však nemůžeme dávat plnou důvěru. Další avizovanou změnou nynější vlády je celková změna ve způsobu výpočtu daně. „Do roku 2013 budou fyzické osoby platit jako dosud 15procentní daň ze superhrubé mzdy. Od ledna 2014 nastoupí radikální změna, kdy se přejde zpět na výpočet daně z hrubé mzdy. Ovšem dopad na lidi bude stejný. Sazba daně sice bude 20 %, ale to odpovídá nynějšímu 15procentnímu zdanění superhrubé mzdy. Přitom v aktuálně schváleném zákoně se počítá ještě s 19 procenty. To se ale novelou ještě změní.“139 Od roku 2014 skončí definitivně institut superhrubé mzdy. Poslední změnou, která je v živé diskuzi našich politiků je tzv. zdanění bohatých. Pokud se zvýší sazba daně, nebo pokud se zavede vyšší zdanění vysoko příjmových jedinců, bude to pro pana Janáka znamenat výrazné zvýšení daňových povinností. Lidé s příjmy více jak 100 000 Kč měsíčně by měli odvádět z výdělků, které tuto hranici překročí, tzv. solidární příspěvek, který pravděpodobně bude mít sazbu 7 %. 6.1.4. Rozvoj společnosti a její potenciální přesun do daňového ráje Je patrné z předešlých tabulek a grafu, že podnikání pana Janáka se neustále rozvíjí a má vzestupnou tendenci. Od roku 2009 není tento rozvoj natolik rapidní jako v letech předešlých, ale i přesto vidíme nárůst zakázek. Nárůst zakázek v posledních třech letech není tolik velký z jednoho prostého důvodu, a to že pan Janák již nemá kapacity pro další zakázky. Proto uvažuje o expanzi společnosti, respektive o založení společnosti s ručením omezeným, kde by na stálo zaměstnával několik zaměstnanců a tím zvýšil své kapacity. Touto variantou se v této práci budeme zabývat pouze okrajově.

139

KODĚRA, Petr. Nečasův matematický přehmat. Uletělo mu jedno procento, když vysvětloval změnu daní. IHned.cz [online]. 11. 4. 2012, č. 8 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-55374600necasuv-matematicky-prehmat-uletelo-mu-jedno-procento-kdyz-vysvetloval-zmenu-dani

73

Druhou variantou je založení nástupnické společnosti v některém z daňových rájů a další rozvoj podnikání společnosti M+M v České republice. V rámci této varianty chce pan Janáka opět svou společnost rozvíjet a zaměstnat několik zaměstnanců na plný úvazek. Otázkou tedy je, jestli má přesun této konkrétní společnosti do daňového ráje smysl. Motivy přesunu naší společnosti M+M do daňového ráje jsou následující:  politická nestálost České republiky – časté měnění levice a pravice a jejich protichůdné politiky;  hrozba růstu daňového zatížení v České republice;  hrozba zrušení daňových zvýhodnění živnostníků (využívání paušálních výdajů);  realizace vyšších zisků;  snížení požadavků na byrokracii. Hlavní nevýhody podnikání v České republice bych shrnula takto:  nepřehlednost a komplikovanost legislativy;  špatná vymahatelnost práva;  zvyšující se rozsah informačních povinností a byrokracie;  nepředvídatelnost českého ekonomického prostředí;  vysoké daně, které budou potenciálně dále růst;  korupce ve společnosti. Z výše zmíněných motivů a nevýhod podnikání v ČR vyplývají podmínky, které musí nutně splňovat nástupnická společnost v daňovém ráji:  politická a ekonomická stabilita daňového ráje;  vyhnutí se vysokým daňovým povinnostem v České republice;  co nejmenší administrativa společnosti;  co nejmenší poplatky za chod společnosti v daňovém ráji;  jednoduchá a srozumitelná legislativa daňového ráje;  vymahatelnost práva;  kvalitní bankovní služby daňového ráje;  bezproblémová kontinuita podnikání v České republice a na Slovensku;  a v neposlední řadě vysoká důvěryhodnost daňového ráje.

6.2.

Seychelské ostrovy jako námi zvolený daňový ráj

V kapitole 3.2 jsme si přiblížili kritéria výběru vhodného daňového ráje. Nyní tyto kritéria budeme aplikovat na naši společnost a na námi zvolený daňový ráj, tedy Seychelské ostrovy. Prvním kritériem byla politická a ekonomická stabilita. Seychely jsou od pádu socialismu stabilní zemí, která respektuje veškeré demokratické přístupy a mezinárodní právo. Od 74

vyhlášení své nezávislosti v roce 1976 nebyla země nikdy vtažena do žádného vnějšího ozbrojeného konfliktu. Ekonomická stabilita byla narušena fiskálními deficity. Finanční krize z roku 2008 na tento nedostatek silně poukázala a tamní vláda ve spolupráci s IMF zavedla úspěšná fiskální opatření, která odvrátila bankrot země. Dalším kritériem je moderní, flexibilní, důvěryhodná, ověřená legislativa a používané obchodní právo. Legislativní dokumenty země jsou psány v anglickém jazyce a úplné verze těchto dokumentů jsou volně přístupné na internetových stránkách jednotlivých ministerstev. Právním systém Seychel splňuje, dle mého názoru, zmíněná kritéria. Nejen obchodní právo, ale veškerá legislativa je založena na britském právu. Pokud existuje dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a daným státem, tak je to pro nás jistě velkou výhodou. Mezi Českou republikou a Seychelami taková dohoda zatím uzavřena nebyla, je však v jednání. Důvěryhodnost dané jurisdikce hodnotí Financial Action Task Force (FATF)140. V současné době ani jeden z daňových rájů, do kterých české subjekty nejčastěji přesouvají své podnikání, nefiguruje na černé listině této mezinárodní organizace. To znamená, že ani jedna z jurisdikcí nepodporuje praní špinavých peněz. Vývoj této černé listiny naleznete v příloze č. 10. Přikládám názor na důvěryhodnost Seychelských ostrovů ze stránek Unie offshore poradců. „Aktuální dění kolem daňových rájů dalo vzniknout tzv. černým, šedým a bílým listům, což jsou seznamy zemí podle míry kooperace při výměně informací potřebných pro daňová řízení ve standardních ekonomikách. Většina zemí používaných pro offshore podnikání byla zařazena do šedé listiny. Seychely však obsahuje bílá listina, která sdružuje státy, které zcela vyhovují podmínkám OECD. Tento fakt je třeba chápat velmi pozitivně, neboť to dokazuje moderní legislativu a maximální flexibilitu Seychel. Rozhodně to neznamená, že budou ze Seychel unikat důvěrné informace.“141 Dalším významným faktorem je kvalitní infrastruktura a především dostupnost daného teritoria. Hlavní město Victoria se dá jistě označit za vyspělé. S dostupností Seychelských ostrovů je to již horší. Cesta letadlem na mezinárodní letiště umístěné nedaleko hlavního města, nám bude trvat nejméně půl dne. Specializace daňového ráje na určité podnikatelské činnosti může být pro nás velkou výhodou, pokud právě v této oblasti chceme podnikat. Tyto specializace se ale spíše týkají bankovnictví, pojišťovnictví nebo fondů. Vzhledem k tomu, že se chceme věnovat základní podnikatelské činnosti, není pro nás toto kritérium nikterak důležité.

140

FATF [online]. 13. 10. 2006 [cit. 2012-03-28]. Non-Cooperative Countries and Territories: Timeline. Dostupné z: http://www.fatf-gafi.org/document/54/0,3746,en_32250379_32236992_33919542_1_1_1_1,00.html 141 Unie Offshore Poradců ČR [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-28]. Seychely. Dostupné z: http://www.unieoffshore.cz/?page=seychely

75

V neposlední řadě se musíme podívat i na existenci dalších podmínek jako např. oznamovací povinnosti, byrokracie, používané standardy a normy, požadavky na počáteční kapitál atd. V předchozích kapitolách jsme se o žádných dalších podmínkách nebo omezeních nedočetli, předpokládáme tedy, že pro offshore podnikání neexistují. Posledním a možná hlavním hodnotícím prvkem bude výše daňové sazby pro mezinárodní společnosti a výše poplatků spojených s chodem společnosti. Přehled daňového zatížení a výše ročních poplatků v jednotlivých daňových rájích je znázorněn v přílohách č. 11. a 12. My ale už víme, že Seychelské offshore společnosti typu IBC podléhají nulové daňové sazbě z příjmů získaných mimo území Seychel a registrační poplatek je 100 USD, resp. 1 000 USD v závislosti na velikosti základního kapitálu. „Využití Seychel stejně jako i ostatních offshore států stejného typu je především mezinárodní obchod zbožím i službami, obchod s cennými papíry, zachování anonymity vlastnictví majetku. Kvůli špatnému jménu však přímé použití offshore států včetně Seychel budí obezřetnost jak obchodních partnerů, tak i úřadů. Proto je v současnosti využíváno Seychel zejména ve spojení se společnostmi ze standardních ekonomik USA a EU.“142 Seychelské ostrovy zaznamenaly nejvyšší meziroční nárůst českých firem registrovaných v tomto státě za rok 2011. Z toho plyne, že o Seychely je mezi tuzemskými podnikateli zájem.

6.3.

Výběr vhodného typu společnosti

Nyní, když už víme, že budeme podnikat na Seychelských ostrovech, stojíme před dalším klíčovým rozhodnutím. Dle našich podnikových potřeb a cílů si musíme vybrat z nabízeného portfolia společností právě ten typ společnosti, který bude pro naše podnikání nejvhodnější. Typy obchodních společností zakládaných na Seychelách jsem blíže specifikovala v kapitole 5.2. Naše společnost bude podnikat hlavně v České republice, občas na Slovensku. Můžeme tedy zavrhnout první variantu, a to společnosti podnikajících výhradně na domácím (Seychelském) trhu. Společnost M+M nemá v plánu spolupracovat s jinými společnostmi, ani neplánuje dělit se na divize, resp. zakládat dceřiné společnosti; Limited Partnership a Protected Cell Company můžeme také eliminovat z našeho seznamu. Ze seznamu škrtneme také Trust a Nadaci, protože tyto typy společností nejsou vhodné pro náš podnikatelský záměr.

142

Unie Offshore Poradců ČR [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-28]. Seychely. Dostupné z: http://www.unieoffshore.cz/?page=seychely

76

V úvahu přicházejí pouze dva prezentované typy společností, a to International Business Company (IBC) a Special License Company (CSL). Každý typ má své výhody a nevýhody, jak shrnuje následující tabulka. Připomínám, že prezentovaná výše ročního poplatku IBC je uvedena minimální hodnotě. Tabulka č. 10.: Srovnání charakteristických znaků IBC a CSL

Celý název Právní základ

IBC International Business Company International Business Companies Act 1994

CSL Special License Company Companies Act 1972 Companies (Special Licenses) Act 2003

Sazba daně

0%

1,5 %

Přístup k využívání smluv o zamezení dvojí zdanění

NE

ANO

Kvalifikuje se jako daňové resident pro daňové účely

NE

ANO

Vyplnění detailního formuláře při založení

NE

ANO

1 ANO 1 1 USD 100 USD 0 ANO NE

2 NE 2 10 % ze základního kapitálu 1 000 USD 200 USD NE ANO

NE

ANO

Minimální počet ředitelů Korporátní ředitelé143 Minimální počet akcionářů Minimální splacený kapitál Roční poplatek Roční správní poplatek Akcie na majitele Místní registrovaný agent Odevzdávání účetnictví a výsledků hospodaření

Pramen: Fidelity Corporate services144 V České republice fungovala společnost M+M jako společnost jednotlivce na základě živnostenského oprávnění. Zakladatelem nástupnické společnosti M+M Ltd. bude tudíž také jedna osoba. Pan Václav Janák, bude tedy jediným ředitelem a zároveň jediným akcionářem. Z tohoto pohledu přichází v úvahu pouze IBC. Dalším z hlavních motivů pro přesun a zároveň z požadavků na daňový ráj bylo vyhnutí se vysokým daňovým povinnostem v České republice a placení co nejmenších poplatků. 143

Zda-li je povoleno, aby ředitel dané společnosti byl zároveň ředitelem v jiné, nebo v jiných společnostech. Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. A comparison between the International Business Company and the Special Licence Company. Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/ibc-orcsl.php 144

77

IBC má nulovou daňovou sazbu a roční poplatek 100 USD. Pokud bychom zvolili CSL, tak na naší společnost bude uvalena daňová sazba je ve výší 1,5 % a roční poplatky činí 1 200 USD. Výhodou CSL je přístup ke smlouvám o zamezení dvojího zdanění. Vzhledem k tomu, že smlouvy mezi Českou republikou a Seychelami nejsou uzavřené, nemá pro nás tento argument žádný význam. Opět je pro nás výhodnější IBC. Jedním z dalších požadavků při přesunu byla co nejmenší administrativa spojená s chodem společnosti. Z tohoto hlediska zase vyhrává IBC, kde při zakládání společnosti nemusíme vyplňovat žádné složité formuláře, není povinnost odevzdávat účetní výkazy a tyto výkazy auditovat a v poslední řadě neexistuje požadavek na místního tajemníka. Dále požadujeme jednoduchou a srozumitelnou legislativu. Veškeré legislativní dokumenty na Seychelách jsou psány v angličtině a jsou velmi přehledné. Legislativní rámec jak IBC tak CSL lze označit za srozumitelný a transparentní. Vysoká důvěryhodnost ráje je pro nás také jedním z rozhodujících argumentů. Dle Progress Report OECD, jejíž část je k nahlédnutí v příloze č. 2., Seychely zvládly implementovat veškeré mezinárodně uznávané standardy, nefigurují tak na aktuálním seznamu daňových rájů dle OECD. V příloze č. 3. - 5. IMF přináší výčet offshore finančních center. Seychely na tomto seznamu sice figurují, ale od roku 2005 jako spolupracující jurisdikce, která otevřela svou legislativu mezinárodním vlivům. V neposlední řadě se Seychely neobjevují na černé listině mezinárodní organizace FATF, která je v příloze č. 10. Pro Seychely v závislosti na této černé listině mluví i fakt, že se v historii na této listině ani neobjevila. Na základě výše zmíněného lze tento daňový ráj označit jako bezproblémový. Dále si klademe za podmínku kvalitní bankovní služby. Licence pro offshore bankovnictví byly uděleny dvěma obchodním bankám, a to Barclays Bank a BMI Offshore Bank. Obě banky poskytující offshore služby nabízejí svým klientům služby elektronického bankovnictví, přijímání vkladů v několika všeobecně konvertibilních měnách (USD, EUR, AUD, GBP, JPY, CNY atd.), výhodné úročení vkladů, pojištění vkladů a vysoký stupeň anonymity. Posledním kritériem byla bezproblémová kontinuita podnikání společnosti M+M v České republice a na Slovensku. O této problematice naleznete veškeré potřebné informace v kapitole 6.5. Ve všech zmíněných parametrech nám vyšla International Business Company jako nejvíce vhodnou alternativou pro podnikání společnosti M+M. Dále se proto již budeme věnovat pouze této variantě.

78

6.4.

Přesun společnosti M+M na Seychely

V této kapitole si popíše krok po kroku přesun podnikání pana Janáka na Seychelské ostrovy. Začneme podrobným popisem úkonů nutných pro založení nové IBC na Seychelách, vyčíslíme náklady celkového přesunu a zjistíme, jaké jsou poplatky naší nově zřízené Seychelské IBC v dalších letech. Budeme se také věnovat daňovému zatížení společnosti M+M Ltd. na Seychelách. V závěru zhodnotíme komplikovanost celé transakce přesunu. 6.4.1. Založení IBC Proces založení Seychelské IBC je velmi jednoduchý. Samotná registrace, resp. zavedení nové společnosti do rejstříku SIBA trvá jen několik hodin, případně je společnost do rejstříku zavedena do druhého dne. Na základě zaplacení registračního poplatku 100 USD a předložení zakladatelské smlouvy nám SIBA vydá požadované osvědčení a zavede naši novou IBC do registru. Název společnosti může být v jakémkoliv jazyce, pokud však užitý jazyk není jedním z národních Seychelských jazyků, musí být přiložen oficiální překlad názvu společnosti. Název IBC také musí indikovat její omezené ručení. Za námi zvolený název proto musíme přidat buď jedno ze slov Limited, Corporation, Incorporated, Société Anonyme nebo Sociedad Anomina, nebo zkratku Ltd., Corp., Inc. nebo S.A. Zvolený název musí být schválen ústředním registrem. Zakladatelská smlouva musí být dle zákona o mezinárodních společnostech145 napsána v angličtině nebo francouzštině, pokud je v jakémkoliv jiném jazyce, musí být registru dodán oficiální překlad této listiny. Dále musí být podepsána minimálně jednou osobou, typicky zakladatelem, za přítomnosti další osoby – svědka, který ke svému podpisu připojí celé své jméno a adresu. Zakladatelská smlouva IBC musí povinně obsahovat:  název společnosti;  adresu Seychelského sídla společnosti;  jméno a adresu Seychelského registračního agenta společnosti;  předmět podnikání společnosti;  určení výše základního kapitálu společnosti a jak bude rozvržen mezi akcie;  měnu v jaké budou akcie vydány;  typ akcie, který plánuje společnost vydat;  určení všech práv, oprávnění a omezení, které se vztahují k akciím;  další specifické informace ohledně akcií, např. podmínky pro jejich výměnu;  prohlášení, že se společnost nebude zabývat bankovní činností, pojišťovnictvím ani činností správce trustu.

145

International Business Act, 1994, ve znění pozdějších předpisů, část 12.

79

Pokud v rámci registrace neodevzdáme centrálnímu registru spolu se zakladatelskou smlouvou také stanovy, musí být předloženy do třiceti dnů od založení společnosti. Zákon o mezinárodních společnostech146 opět požaduje, aby stanovy byly napsány v angličtině nebo francouzštině, jinak musí být doručen oficiální překlad. Dále musí být podepsány každým signatářem zakladatelské smlouvy za přítomnosti svědka, který tento podpis dosvědčí svým jménem a adresou. Podpisem se společnost a hlavně její členové, dědicové, vykonavatelé závěti, a správci v soudních věcech zavazují dodržovat ustanovení stanov a zákon, na jehož základě je IBC založena. Samotná registrace IBC se neobejde bez místního registrovaného agenta. Veškerá komunikace s registrem musí plynout skrz tohoto registrovaného agenta, vyžaduje to zákon. Seznam všech registrovaných agentů najdeme na stránkách SIBA 147. Tomuto agentovi odevzdáme požadovaný název společnosti, dostupnost tohoto názvu musí být nejprve ověřena v registru. Pokud je název volný a registrem schválený, pak ho dané společnosti rezervuje po dobu třiceti dnů. V této lhůtě musí agent registru dodat zakladatelskou smlouvu, případně stanovy a v neposlední řadě musí zaplatit poplatek. Nedlouho nato obdrží agent certifikát o založení společnosti. Jak by tento certifikát vypadal pro naši IBC si je možné prohlédnout v příloze č. 13. Jedním ze Seychelských registrovaných agentů je například Ocra Worldwide148, která zajišťuje zakládání IBC. Na jejich oficiálních stránkách nalezneme obsáhlý objednávkový formulář, kde žadatel vyplní veškeré potřebné informace, přidá ověřenou kopii svého pasu nebo občanského průkazu (typicky notářsky ověřenou kopii), doklad o svém trvalém bydlišti (typicky doložený dopisem např. z banky doručeným na danou adresu), zdroj svého majetku (prohlášení a krátký popis původu majetků) a životopis. Agentura nemůže začít zpracovávat podklady, dokud nemá doručeny originály zmíněných dokumentů. Objednávkový formulář je v příloze č. 14. Lhůty pro založení společnosti jsou velmi krátké. Pokud je žádost úřadu doručena do poledne, tak je tato žádost vyřízena ještě týž den. Pokud je žádost odevzdána po poledni, tak si společnost na certifikát o registraci musí počkat do dalšího dne. Jak vidíte, tak Seychely patří mezi jednu z bezvýhradně nejrychlejších jurisdikcí, co se zakládání mezinárodních společností týče.

146

International Business Act, 1994, ve znění pozdějších předpisů, část 13. SIBA [online]. © 2008 [cit. 2012-03-29]. List of International Corporate Service Providers. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=links-icsp 148 Ocra Worldwide [online]. © 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.ocra-mauritius.com/index.asp 147

80

6.4.2. Náklady založení IBC Prvním poplatkem, který musíme do nákladů započítat je vládní poplatek za registraci, který činí 100 USD. Zjistili jsme, že k založení IBC nutně potřebuje registrovaného agenta. Tohoto agenta musíme zaplatit. Ceny za služby jednotlivých agentů se různí podle služeb, které klientům poskytují v rámci svých „registračních balíčků“. Ceny se pohybují od 500 USD až do 1 500 USD. Tyto ceny v sobě už zahrnují zmíněný vládní poplatek. V tuto chvíli neberu v potaz české zprostředkovatele těchto služeb, kteří si účtují několikanásobně vyšší ceny. Většina registrovaných agentů poskytuje dva typy balíčků služeb. Levnější variantou je pouhé založení společnosti bez dalšího starání se o chod této společnosti. Ceny se pohybují od 500 USD do 900 USD. V rámci tohoto balíčku například u Fidelity Corporate Services149 za 800 USD získáme:  založení společnosti a veškeré dokumenty se založením spojené;  agent za nás zaplatí vládní poplatek 100 USD;  sadu notářsky ověřených kopií všech dokumentů;  a služby registrovaného agenta na jeden rok. Tato varianta je nejvíce vhodná pro ty jedince, kterým jejich mateřská jurisdikce umožňuje „beztrestně“ vlastnit a řídit offshore společnost. Tato konfigurace předpokládá přímé zapojení majitele na provozu IBC, což může být riskantní ve státech s „agresivními“ daňovými úřady. Druhou – dražší variantou je balíček nabízející plné řízení společnosti. Ceny těchto balíčků začínají na 1 000 USD a končí na 1 500 USD. Pokud se opět podíváme na Fidelity Corporate Services150 tak za tento balíček zaplatíme 1 400 USD a na oplátku získáme:  založení společnosti a veškeré dokumenty se založením spojené;  agent za nás zaplatí vládní poplatek 100 USD;  sadu notářsky ověřených kopií všech dokumentů;  služby registrovaného agenta na jeden rok;  služby firemního ředitelství na dobu jednoho roku;  starost o veškerou obchodní agendu přejímá agent na dobu jednoho roku;  agentura také přejímá starost o veškeré akcionáře;  základní konzultace a poradenství po dobu jednoho roku. Druhá varianta zahrnuje komplexní péči o Seychelskou IBC. Agent se nám stará o veškerou agendu přímo z kanceláře na Seychelách. Tento fakt dodává na důvěryhodnosti společnosti, protože pokud chceme, aby nás brali jako opravdového podnikatele ze Seychel, musíme řídit naše podnikání z této lokality. 149

Fidelity Corporate Services [online]. c 2012 [cit. 2012-03-29]. Seychelles International Business Company (IBC) - Pricing. Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-company-ibc-fees.php 150 Fidelity Corporate Services [online]. c 2012 [cit. 2012-03-29]. Seychelles International Business Company (IBC) - Pricing. Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-company-ibc-fees.php

81

Zakládání Seychelské IBC by se dalo shrnout do následujících kroků:  výběr vhodného typu společnosti (IBC nebo CSL);  volba názvu společnosti;  rozhodnutí o velikosti základního kapitálu;  výběr registrovaného agenta;  výběr některého z nabízených balíčků daného agenta;  vyplnění formuláře daného agenta;  odeslání všech potřebných dokumentů agentovi;  zaplacení poplatků. Pokud se nyní vrátíme k naší společnosti M+M Ltd., tak předpokládejme, že jsme si za registrovaného agenta vybrali právě prezentovanou společnost Fidelity Corporate Services 151. Nemáme v plánu provozovat žádné velké nebo globální podnikání, předpokládáme, že pan Janák je dostatečně finančně gramotný, proto zvolíme variantu levnější. Vyplníme a odešleme společnosti veškeré potřebné dokumenty, zaplatíme poplatky. Získání certifikátu vyobrazeného v příloze č. 11. nás tedy stálo 800 USD, což není suma nijak závratná. Pokud bychom se však rozhodli pro variantu komplexnější, tak i 1 400 USD nebude mít problém pan Janák ze svých zdrojů pokrýt. Nutno ještě zmínit, že registrované agentury kromě vytvoření společnosti na míru, tak jak je prezentováno výše, nabízejí také službu tzv. ready-made společností. Takováto společnost již byla založena v minulosti a agentura jich má několik „na skladě“. My si ze seznamu pouze vybereme tu, která nám nejlépe vyhovuje. Tato varianta je ještě dalším zjednodušením a zrychlením při zakládání IBC. 6.4.3. Poplatky v dalších letech Hlavním výdajem spojeným s vedením společnosti M+M Ltd. jsou každoroční vládní poplatky, které musíme zaplatit registru nejpozději do dne výročí svého založení. Tyto poplatky jsou v následující výši:  100 USD za rok pro společnosti s autorizovaným kapitálem do 100 000 USD;  1000 USD za rok pro společnosti s autorizovaným kapitálem nad 100 000 USD. Bez ohledu na vládní licenční poplatky, další poplatky jsou nám účtovány za různé administrativní služby poskytované registračním agentem. Námi zvolený agent - Fidelity Corporate Services152 opět rozlišuje dva balíčky, které se co do svých náplní shodují s balíčky prezentovanými v předešlé podkapitole, pouze nezahrnují registrační úkony. Levnější varianta stojí 400 USD a za dražší si společnost účtuje 1 300 USD. Ceny v sobě zahrnují zaplacení základního stodolarového vládního poplatku. 151

Proč jsem pro společnost M+M vybrala právě tohoto registrovaného agenta blíže objasním v kapitole 6.4.4. Fidelity Corporate Services [online]. c 2012 [cit. 2012-03-29]. Seychelles International Business Company (IBC) - Pricing. Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-company-ibc-fees.php 152

82

Vzhledem k tomu, že společnost M+M Ltd. se v prvním roce rozhodla pro levnější variantu, předpokládáme, že si ji zvolí i v letech následujících. Základní provoz společnosti se sídlem na Seychelách nás bude stát 400 USD. 6.4.4. Výběr vhodného registrovaného agenta Bez registrovaného agenta se na Seychelách neobejdeme. Poplatky jednotlivých agentur se značně liší. Různí se také nabízené služby. Seznam všech registrovaných agentů najdeme na stránkách SIBA153. Na internetu však narazíme i na další poskytovatele služeb zakládání IBC na Seychelách. Tyto společnosti jsou však nutně dražší, protože vystupují pouze jako prostředníci mezi námi a registrovaným agentem ze zmíněného seznamu. Příkladem takové společnosti je český Akont154. Za komplexní servis u této společnosti zaplatíme € 6 700, což je cena výrazně vyšší než 1 400 USD, které si účtuje za stejné služby Fidelity Corporate Services. Pokud se nyní podíváme na seznam všech Seychelských registrovaných agentů na stránkách SIBA, tak zjistíme, že ze šedesáti tří agentur má pouze čtyřicet čtyři agentur internetové stránky. Zbytek má uvedené pouze e-mailové adresy nebo místní telefonní číslo. Je pro nás jistě pohodlnější v klidu domova nebo kanceláře si pročíst ceník služeb dané agentury, než zdlouhavě komunikovat přes telefon nebo e-mail. Důsledně jsem prohlédla všechny internetové stránky Seychelských agentů a zjistila jsem, že tři stránky neexistují a celých třicet dva stránek nepodává žádné relevantní o ceně, tato informace je dostupná buď až po vyplnění orientačního dotazníku nebo po e-mailovém kontaktu. Ze zbylých devíti stránek, které udávaly ceny a specifikace balíčků poskytovaných služeb bylo šest agentů dražších, než námi vybraná Fidelity Corporate Services. Dvě agentury sice byly o něco málo levnější, ale neposkytovaly všechny námi požadované služby. 6.4.5. Daňové zatížení a celkové zhodnocení Jestliže je zisk získán mimo území Seychel, tak IBC podléhá nulové daňové sazbě. Na Seychelách tedy společnost M+M Ltd. nebude muset odvádět žádné daně. Otázkou však zůstává, jak to bude se zdaněním jejich podnikatelských aktivit na území České republiky. O této problematice si více řekneme v následující kapitole. Pokud máme na závěr této kapitoly zhodnotit komplikovanost celého zakládání a vedení společnosti na Seychelách, tak se jedná o transakci velmi jednoduchou, velmi rychlou a relativně levnou. Seychelská legislativa o IBC je psaná velmi srozumitelně a přehledně v angličtině. Lehce se v ní dá zorientovat a najít hledaná problematika. Samotná registrace by 153

SIBA [online]. © 2008 [cit. 2012-03-29]. List of International Corporate Service Providers. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=links-icsp 154 Akont [online]. © 2011 [cit. 2012-04-12]. Ceník offshore a onshore služeb. Dostupné z WWW: .

83

se dala označit termínem „na počkání“. SIBA funguje jako jeden z nejrychlejších registrů na světě. Při rozhodování o místním registrovaném agentovi máme na výběr z velké škály agentů s rozličnými službami a také cenami. Je jen na nás do jaké míry se chceme o společnost starat a kolik jsme ochotni investovat.

6.5.

Podnikání společnosti M+M z ráje v ČR

Podnikání formou offshore společností se v tuzemsku rozmáhá a na úvod si musíme uvědomit, že se nejedná v žádném případě o aktivitu nelegální. Pokud si vzpomeneme na dříve zmiňovaný devizový zákon a na jeho první paragraf, ve kterém se pojednává o přímých investicích, pořízení offshore společnosti je právě takovouto investicí. Pořízení Seychelské IBC není tedy v rozporu s českým právním řádem, trestné by bylo pouze případné zneužití této společnosti k jakýmkoliv protiprávním účelům, např. k obchodu s drogami nebo k praní špinavých peněz. 6.5.1. Legislativní rámec podnikání zahraničních subjektů v ČR Seychelská IBC je zároveň Seychelskou právnickou osobou. Podnikání zahraničních osob v České republice blíže specifikuje obchodní zákoník ve svém §21155, kde mimo jiné říká, že zahraniční osoby, a to jak právnické tak fyzické, mohou podnikat na území České republiky za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako české osoby, pokud ze zákona nevyplývá něco jiného. Podnikáním zahraniční osoby na území České republiky se rozumí pro účely tohoto zákona podnikání této osoby, má-li podnik nebo jeho organizační složku umístěnou na území České republiky. Toto se však nevztahuje pro podnikání zahraničních právnických osob nebo organizačních složek jejího podniku, pokud je majitel (fyzická osoba) státním příslušníkem členského státu Evropské unie, resp. České republiky. Na základě výše zmíněného můžeme vyvodit závěr, že si pan Janák nebude schopen zřídit organizační složku svého podniku M+M Ltd. v ČR a vyhnout se tak zdanění. V problematice mezinárodního daňového plánování a daňové optimalizace mají výsadní postavení smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Tento fakt podporuje také §37 ZDP „Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak.“156 Je pro nás důležité zjistit, jestli země, do které budeme subjekt přesouvat, má s Českou republikou uzavřenou takovouto bilaterální smlouvu, na jejímž základě bude možné optimalizaci vyplývající z využívání offshore finančního centra využít. Česká republika se Seychelami smlouvu o zamezení dvojího zdanění podepsanou nemá.

155 156

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, §21. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §37.

84

V našem případě jsou transakce v daňovém domicilu zdaněny nulovou sazbou daně z příjmu. Dále je pro nás důležité zjistit, jak se na jednotlivé zdroje příjmů dívá legislativa České republiky. Za zdanitelné zdroje příjmů se považují taxativně vymezené příjmy v §22 ZDP157. Hned v prvních řádkách tohoto paragrafu se dočteme, že do této kategorie spadají příjmy získané prostřednictvím stálé provozovny. Pokud příjmy dané společnosti plynou ze stálé provozovny, pak tyto příjmy podléhají zdanění v plné výši výběrčímu daní právě v té zemi, kde se tato stálá provozovna nachází. V České republice se takovéto příjmy zdaňují srážkovou daní v aktuální výši 15 %. Jak vidíme, tak stálá provozovna bude zásadním problémem v našem plánu vyhnutí se českému zdanění. „V OECD Modelové smlouvě je pojem „stálá provozovna“ definován v čl. 5 jako „trvalé místo podnikání, jehož prostřednictvím je zcela nebo zčásti vykonávána činnost podniku.“ Z této definice vyplývá, že pro vznik stálé provozovny musí být splněny tyto znaky: existence místa podnikání, stálost tohoto místa neboli záměr užívat ho trvale, a nikoli přechodně, a třetím znakem je, že prostřednictvím tohoto místa musí být vykonávána podnikatelská činnost dané osoby.“158 ZDP sice o podmínce trvalosti nemluví, ale i tak jistě chápeme, že vzniku uměle vytvořeného konceptu stálé provozovny se nevyhneme. Pokud si vzpomene na tři základní definiční znaky stálé provozovny prezentované v kapitole 4.6.1., tak musíme uznat, že společnost M+M Ltd. naplňuje všechny tři znaky, a to lokalizaci, stálost i účel. Tento fakt představuje problém také v požadovaném zjednodušení administrativy, jelikož české zákony vyžadují, aby stálá provozovna vedla účetnictví. Stálou provozovnu řeší také §23 ZDP159, který specifikuje, že stálá provozovna nemůže mít základ daně nižší nebo daňovou ztrátu vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Z tohoto ustanovení vyplývá, že offshore společnost nemůže neúměrně zvyšovat své náklady v rámci svých organizačních složek. V neposlední řadě se musíme podívat na §38e ZDP160 o zajištění daně. Plátci daně jsou povinni při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, nejpozději v den, když závazku účtují v souladu s planými účetními předpisy, srazit zajištění daně poplatníkům, kteří nejsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHS, ve výši 10 % z příjmů ze zdrojů na území ČR s výjimkou stálé provozovny. Abychom to tedy shrnuli, pokud není uzavřena smlouva o zamezení dvojího zdanění, pak „stálá provozovna vzniká až poté, co je naplněn časový test, a příjmy zrealizované do té doby nejsou zdanitelné v České republice. Podle názoru Ministerstva financí by vám však stálá

157

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §22. SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-807357-484-0, str. 39. 159 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §23. 160 Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, §38e. 158

85

provozovna vznikla ihned po zahájení činnosti směřující k jejímu vzniku.“161 Legitimní otázkou tedy nyní je, kterou úpravu použít. Judikatura říká jedno, ale v praxi vidíme, že správci daně postupují jinak. Existuje minimálně jeden rozsudek, který „konstatoval, že příjmy, které slovenskému nerezidentovi v ČR vznikly před vznikem stálé provozovny, podléhají zdanění pouze na Slovensku, nikoliv v ČR. Daňová správa se však konstantně vyjadřuje opačně.“162 Seychelská offshore společnost může bez omezení vlastnit v České republice nemovitosti, umožňuje to devizový zákon. Pokud nějakou nemovitost vlastní, tak se ale musí zaregistrovat k dani z nemovitostí. Pokud bude IBC své nemovitost pronajímat nebo později prodávat, tak se tyto transakce stávají předmětem daně z příjmů dle §22 ZDP a společnost se k této dani bude muset zaregistrovat. S prodejem nemovitosti také souvisí daň z převodu nemovitosti. Posledním typem daně, kterým se budeme muset zabývat v souvislosti se stálou provozovnou, je DPH. Pokud se podíváme do §6 ZDPH163, tak zjistíme, že každá osoba, která má sídlo nebo místo podnikání v tuzemsku je povinna registrovat se k dani z přidané hodnoty, pokud její obrat za nejvýše dvanáct bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců přesáhne částku 1 000 000 Kč. 6.5.2. Vznik stálé provozovny v ČR Pro účely výpočtu základu daně si nejprve musíme ujasnit okamžik vzniku stálé provozovny. Jak jsme si výše řekli, tak je tento okamžik velmi sporný. Jasno do této problematiky vnáší pokyn GFŘ č. D-6164, který nahrazuje pokyny Ministerstva financí č. D154 a č. D-300. Tento pokyn nám říká, že u stálé provozovny, jejíž existence závisí na době trvání, podléhají dani i příjmy dosažené do uplynutí této doby. Stálá provozovna vzniká okamžikem zahájení podnikatelských aktivit na daném místě podnikání. Ke vzniku stálé provozovny neodmyslitelně patří také její registrace. Registrační povinnost je uvedena v § 125 daňového řádu165. Daňový subjekt se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí je povinen podat přihlášku k registraci pokud:  obdrží povolení nebo získá oprávnění vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, které jsou předmětem daně, nebo jejíž výsledky jsou předmětem daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. Tato lhůta začne běžet následující den po dni účinnosti povolení nebo oprávnění.

161

SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-807357-484-0, str. 44. 162 SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-807357-484-0, str. 41. 163 Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, §6. 164 Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 165 Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, § 125.

86



Začne-li daňový subjekt, který nesplňuje podmínky pro registraci podle výše zmíněného, vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně, nebo pobírat příjmy, které jsou předmětem daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně, který rozhodne o jeho registraci. Tato lhůta začne běžet ode dne, ve kterém daňový subjekt s činností započal, nebo dnem, ve kterém příjmy přijal, s tím, že rozhodný je den, který nastane dříve.

Nyní lze konstatovat, že kancelář společnosti M+M Ltd. se kvalifikuje do kategorie stálých provozoven. Společnost bude provozovat stálou provozovny typu „Trvalého zařízení k výkonu činnosti“. Společnost je povinna do třiceti dnů podat přihlášku k registraci stálé provozovny a tím správce daně oznámit její zřízení. Přihlášku odevzdáváme místně příslušnému finančnímu úřadu. 6.5.3. Zdanění stálé provozovny v ČR Základ daně stálé provozovny se vypočte standardním způsobem dle § 23 ZDP 166. Pro zjištění základu daně se vychází z:  výsledku hospodaření;  rozdílu mezi daňovými příjmy a daňovými výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví. V legislativním rámci jsme také zjistili, že stálá provozovna nemůže mít základ daně nižší nebo daňovou ztrátu vyšší, než jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Daň se u stálých provozoven vybírá standardně formou daňového přiznání. Pokud není uzavřená smlouva o zamezení dvojího zdanění a stálá provozovna vznikla, máme povinnost podat daňové přiznání. Také musíme provést zajištění daně podle §38e ZDP, pokud jsou příjmy vyplácené daňovým nerezidentům EU. Při podávání daňového přiznání si takto odvedené zajištění daně zohledníme obdobně, jako bychom odvedli zálohy na daň z příjmů. Dle pokynu GFŘ č. D-6167 je za daňový výdaj stálé provozovny považována i poměrná část celkových administrativních výloh či jiných nákladů (například provozních) vynaložených v zahraničí na zabezpečení příjmů v České republice. Za daňový výdaj lze tedy považovat např. poplatek placený našemu registrovanému agentovi na Seychelách.

166

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpis, §23. Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 167

87

Zajištění daně je dle §38e168 prováděno plátcem příjmu ve výši:  1 % z příjmů z prodeje investičních instrumentů a z příjmů z úhrad pohledávky nabyté postoupením;  10 % ze zbývajících příjmů ze zdrojů na území České republiky. Sazby daně jsou pro stálou provozovnu stejné jako pro ostatní české podnikatelské subjekty. V aktuální výši jsou to:  daň z příjmu fyzických osob: 15 %;  daň z příjmu právnických osob: 19 %;  zvláštní sazba daně: 15 %. Závěrem lze říci, že institut stálé provozovny je mnohem komplikovanější a komplexnější, než bychom si zprvu mysleli. Jelikož se zřízení stálé provozovny neobejde bez registrace k dani z příjmu, docházíme k závěru, že zisky společnosti M+M Ltd. budou zdaněny stejnými sazbami, jako by se jednalo o českou M+M, s.r.o.

6.6.

Závěrečné zhodnocení potenciálního přesunu

Po přečtení předchozího textu jistě všichni tušíme, jaký závěr jsme nuceni nad přesunem dané společnosti vyřknout. Přesun osobní společnosti M+M pana Janáka na Seychely z důvodů daňové optimalizace je nevýhodný. Ve finále by za provoz stálé provozovny zaplatil pan Janák více, než je jeho stávající daňová povinnost jako živnostníka využívajícího paušály. Tento závěr ještě podpoříme třemi tabulkami. V první tabulce porovnáme daňové zatížení stálé provozovny společnosti M+M Ltd. a české společnosti s ručením omezeným M+M, s.r.o. Budeme předpokládat stejný objem zakázek jako má stávající osobní společnost M+M za rok 2011, tedy i stejné daňové výnosy a náklady. Daňově uznatelné náklady navýšíme o položku nájemného169, mzdy pana Janáka a sociálního a zdravotního pojištění odváděného za pana Janáka.

168 169

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpis, §38e. Pan Janák si jako živnostník nemůže pronajímat pro účely svého podnikání vlastní dům.

88

Tabulka č. 11.: Porovnání daňového zatížení M+M Ltd. a M+M, s.r.o. M+M Ltd.

M+M, s.r.o.

Příjmy daňové Výdaje daňové Výsledek hospodaření pro daňové účely

5 761 776,60 3 052 672,19 2 709 104,41

5 761 776,60 3 052 672,19 2 709 104,41

Nájemné za rok 15 000/měsíc Hrubá mzda 50 000/měsíc ZSP a ZZP odváděné zaměstnavatelem Další daňové náklady

180 000,00 600 000,00 204 000,00 984 000,00

180 000,00 600 000,00 204 000,00 984 000,00

1 717 665,61 19 % 326 356,47

1 725 104,41 19 % 327 769,84

0% 0 7 438,80170 333 795,27

Není Není Nejsou 327 769,84

Základ daně PO v ČR Sazba daně PO v ČR Daňová povinnost PO v ČR Sazba daně IBC na Seychelách Daňová povinnost IBC na Seychelách Další poplatky PO na Seychelách Celkové náklady PO

Pramen: Vlastní vyobrazení

Vidíme, že daňové zatížení obou variant je téměř totožné. Daňová povinnost v ČR nám vyšla pro M+M Ltd. jako méně nákladnou díky poplatku placenému agentovi, který je daňově uznatelným nákladem. V celkovém součtu nám však varianta Seychelské IBC M+M Ltd. vychází jako nákladnější právě díky tomuto poplatku171. Nutno podotknout, že daňové povinnosti pana Janáka tímto nekončí. Ještě musí vyplnit daňové přiznání pro daň z příjmu FO a tuto daň odvést. V daňovém přiznání si jako zaměstnanec nemůže nárokovat žádný výdajový paušál. Pro hrubou mzdu nastavenou ve výši 50 000 Kč za měsíc vychází jeho roční daňová povinnost při stávající daňové sazbě a využití slevy na poplatníka a slevy na dítě v aktuální výši na 85 356 Kč. V druhé tabulce porovnáváme stávající daňovou povinnost pana Janáka ve světle daní z příjmů fyzických osob. Porovnáváme zde současný stav zdanění pana Janáka s možnými alternativami změn v daních příjmů fyzických osob (FO):  Varianta 2013: V této variantě bere v úvahu dohodnuté změny v daních z příjmů FO, na základě kterých od roku 2013 živnostníci nebudou moci využívat daňových paušálů spolu s dalšími výhodami, jako jsou např. slevy na dani.  Varianta 2013 s růstem daňové sazby: Dohodnuté změny v daních z příjmů FO od roku 2013 (viz výše) spolu s potenciálním zvýšením daňové sazby z 15 % na 16 %.

170

400 USD vynásobené aktuální sazbou ČNB k 2.4.2012 ve výši 18,597 CZK/USD; dle GFŘ č. D-6 se jedná o daňově uznatelný náklad 171 Bereme v úvahu náklady na provoz IBC v dalších letech.

89

 

Varianta 20xx: V této variantě počítáme s úplným zrušením výdajových paušálů při zachování stávající daňové sazby a možnosti využívat dalších daňových zvýhodnění. Varianta 20xx s růstem daňové sazby: V poslední variantě opět počítáme se zrušením výdajových paušálů a možnosti využívat daňových zvýhodnění při současném růstu daňové sazby na 16 %.

Tabulka č. 12.: Možné změny v daních z příjmů FO a jejich vliv na daňovou povinnost pana Janáka Současný stav 2011

Varianta 2013

Varianta 2013 s růstem daňové sazby

Varianta 20xx

Varianta 20xx s růstem daňové sazby

Výsledek hospodaření pro daňové účely

2 709 104,41

2 709 104,41

2 709 104,41

2 709 104,41

2 709 104,41

Sazba paušálu Paušální výdaje Základ daně

60 % 3 457 065,96 2 304 710,64

60 % 3 457 065,96 2 304 710,64

60 % 3 457 065,96 2 304 710,64

nelze využít nelze využít 2 709 104,41

nelze využít nelze využít 2 709 104,41

15 % 345 706,60

15 % 345 706,60

16 % 368 753,70

15 % 406 365,66

16 % 433 456,71

23 640,00

nelze využít

nelze využít

23 640,00

23 640,00

11 604,00

nelze využít

nelze využít

11 604,00

11 604,00

310 462,60

345 706,60

368 753,70

371 121,66

398 212,71

Sazba daně Daň Sleva na poplatníka Sleva na dítě Daňová povinnost

Pramen: Vlastní vyobrazení

Z posledních dvou řádků předešlé tabulky je zcela zřejmé, že jakákoliv zamýšlená změna v daních z příjmů fyzických osob daňové zatížení pana Janáka, resp. jeho podnikatelských aktivit, jedině zvýší. Tabulka č. 13.: Celkové daňové zatížení jednotlivých variant

Současný stav 2011 Varianta 2013 Varianta 2013 s růstem daňové sazby Varianta 20xx Varianta 20xx s růstem daňové sazby M+M s.r.o. M+M Ltd.

Daňové povinnosti PO Žádné Žádné Žádné Žádné Žádné 327 769,84 333 795,27

Daňové povinnosti FO 310 462,60 345 706,60 368 753,70 371 121,66 398 212,71 85 356,00 85 356,00

Celkové daňové zatížení 310 462,60 345 706,60 368 753,70 371 121,66 398 212,71 413 125,84 419 151,27

Pramen: Vlastní vyobrazení

90

V poslední tabulce jsme znázornili celkové daňové zatížení všech uvažovaných variant. Pro lepší přehlednost jsem je seřadila od daňově nejvýhodnější až po tu nejméně výhodnou. Na posledním řádku, tedy variantou nákladově nejnáročnější, je Seychelská IBC. V následujících několika odstavcích se tento závěr pokusím objasnit. Nejprve se podíváme do § 17 ZDP, který mimo jiné říká: „Poplatníci, kteří mají na území České republiky své sídlo nebo místo svého vedení, kterým se rozumí adresa místa, ze kterého je poplatník řízen, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdroje na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.“172 Toto opatření české legislativy by se dalo obejít, pokud bychom zvolili dražší „balíček“, který v sobě zahrnoval i faktické přesunutí sídla společnosti na Seychely s kanceláří společnosti. Roční náklady na provoz by se pak zvýšily ze 400 USD na 1 300 USD. Pokud by se nám podařilo přesunout sídlo společnosti na Seychely, tak zdaleka nemáme vyhráno. V našem případě se nevyhneme registraci stálé provozovny a zdanění zisků plynoucích ze zdrojů na území tuzemska. Dále se nevyhneme zajištění daně. Jak jsme se názorně přesvědčili v tabulce č. 11. tak zdanění stálé provozovny bude stejné, jako zdanění české společnosti s ručením omezeným. Jednou z podmínek pro přesun bylo snížení daňového zatížení společnosti M+M. Přesunutím tohoto daňového subjektu na Seychely daného cíle rozhodně nedosáhneme. Závěr z analýzy potenciálního přesunu společnosti M+M na Seychely je tedy jasný: Nepřesouvat, nevyplatí se nám to. Pan Janák touží po co nejnižším daňovém zatížení svého podnikání. Odvádět co nejméně do státní pokladny je cílem snad všech podnikatelů a podnikatelských subjektů. Již definice daně říká, že se jedná o povinnou, nenávratnou, neúčelovou, neekvivalentní a zákonem určenou platbu. Právě ta neekvivalence trápí většinu daňových subjektů. Ptají se: Proč mám právě já odvádět více než jiní? Stejnou otázku si klade i pan Janák. Na základě provedené analýzy je jeho současná daňová povinnost nejnižší možná. Podnikání pana Janáka se stále rozvíjí. Od roku 2009 se tento rozvoj výrazně zpomalil, protože pan Janák naplnil dostupné kapacity. Další zakázky by rád přijímal, ale administrativně to sám již nezvládá. Touží po dalším rozvoji. Proto uvažuje také o založení společnosti s ručením omezeným přímo v České republice. Daňové zatížení této varianty jsme také zanalyzovali. Celkové daňové zatížení173 varianty M+M, s.r.o. je zhruba o čtvrtinu vyšší než současné daňové zatížení. V tuto chvíli se tedy nejedná o variantu ideální. Pokud by však vzrostla sazba daně z příjmu fyzických osob a legislativně by bylo zrušeno využívání výdajových paušálů, pak rozdíl daňového zatížení již není tak markantní. V tuto chvíli bych se přikláněla k založení společnosti s ručením omezeným na úkor vyššímu zdanění. 172 173

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpis, §17. myšleno daně z příjmu s.r.o. plus daň z příjmu pana Janáka

91

Výhody s.r.o. oproti OSVČ by se daly shrnout takto:  pan Janák jako OSVČ ručí celým svým majetkem, naproti tomu u s.r.o. by jako společník ručil pouze do výše svého nesplaceného vkladu;  s.r.o. i OSVČ si budují svá obchodní jména, ale jen u s.r.o. je hodnota obchodního jména vyčíslitelná ve formě goodwillu a v čase lze zvyšovat jeho hodnotu;  účast ve výběrových řízeních je často podmiňována právní formou s.r.o. nebo a.s.;  s.r.o. může povolit vstup novým společníkům, získat tak dodatečné vklady a dále rozvíjet své podnikání;  řízení společnosti s r.o. lze přenechat jednateli nebo dalším společníkům;  je možný prodej nastartované společnosti s.r.o. Pan Janák na dalším rozvoji společnosti trvá. Má doporučení pro jeho osobní společnost jsou proto následující:  podnikat na živnostenské oprávnění do té doby, než Ministerstvo financí zruší možnost využívání paušálních výdajů;  přesunout sídlo společnosti z rodinného domu do pronajatých kancelářských prostor, protože stávající prostory jsou pro podnikatelské aktivity pana Janáka nedostačující;  dále zaměstnávat na dohody o provedení práce, ale jen osoby, u kterých jejich měsíční plat nepřesáhne 10 000 Kč.  ostatní zaměstnance zaměstnat na hlavní nebo vedlejší pracovní poměr, aby pan Janák mohl přijímat více zakázek;  přijmutí administrativní pracovnice by ulehčilo panu Janákovi a mohl by se více věnovat svým podnikatelským aktivitám;  po zrušení paušálních výdajů nebo po rapidním růstu sazeb daně z příjmů fyzických osob (např. vyšším zdaněním vysoce příjmových jedinců) založit s.r.o.;  a rozhodně nepřesouvat společnost na Seychelské ostrovy. Co říci závěrem? V kapitole 2.4 zazněl argument: Každá firma, která má roční obrat vyšší, než jeden milion korun českých neprohloupí, když využije možností, jaké nabízejí daňové ráje. Naše analyzovaná společnost měla obrat rozhodně vyšší jak jeden milion korun. Přesun na Seychelské ostrovy se jim však nevyplatil. Neexistuje tedy žádné „obratové“ pravidlo. Vše závisí na mnoha faktorech, jako jsou např. typ podnikatelských činností, vybraný daňový ráj, existence smluv o zamezení dvojího zdanění s touto zemí a hlavně aplikovatelnost institutu stálé provozovny.

92

Závěr Cílem diplomové práce bylo na základě charakteristiky offshore společností a daňových rájů porovnání daňových aspektů a daňového zatížení podnikatelských subjektů v České republice a na Seychelských ostrovech. Na prvních několika stránkách jsme se proto věnovali definicím pojmů jako je daňový ráj nebo offshore finanční centrum. Prvním významným závěrem, který jsme učinili, bylo zjištění, že daňové ráje v dnešní době neexistují. Všechny daňové ráje, které splňovaly mezinárodní definici dle OECD, se zavázaly ke spolupráci s mezinárodními organizacemi a OECD je následně ze svého seznamu vymazala. Nástupcem daňových rájů jsou offshore finanční centra, která mimo jiných výhod také poskytují nízké nebo nulové zdanění. Dílčím cílem práce bylo zhodnocení a charakteristika možných důvodů pro přesun českých firem na Seychelské ostrovy. Hlavními motivy pro přesun jsou zejména: realizování vyšších zisků, optimalizace daňového zatížení a zajištění politické a ekonomické stability. S těmito motivy úzce souvisí faktory ovlivňující výběr vhodného daňového ráje, které jsou více méně stejné. Dalším dílčím cílem práce bylo zjištění postupu založení offshore společnosti na Seychelských ostrovech. Tento postup se dá popsat takto: zvolíme jméno společnosti, výši základního kapitálu a upíšeme akcie, místní registrovaný agent nám pomůže se samotnou registrací v dané jurisdikci a na závěr si otevřeme kancelář společnosti, nejlépe přímo v daném offshore finančním centru, abychom reálně přesunuli sídlo společnosti. Hlavním cílem práce, tak jak již zaznělo, bylo zhodnocení daňových a ekonomických aspektů případného přesunu na Seychelské ostrovy. Pro podnikání námi vybrané společnosti je nejlépe vhodná offshore společnost typu IBC, která zaplatí při registraci poplatek 100 USD, roční poplatek státu je 100 USD, podléhá nulové daňové sazbě, pokud jsou zisky realizovány mimo území Seychel. Založení IBC proběhne do několika hodin poté, co doručíme registru zakladatelské smlouvy, stanov a zaplacení registračního poplatku. Název společnosti musí v sobě nést informaci, že se jedná o společnost s ručením omezeným. S registrem však můžeme komunikovat pouze přes místního registrovaného agenta. Registrovaných agentů je široké spektrum a my si při zakládání může vybrat z různých nabízených balíčků. Cenově se založení IBC pohybuje od 500 USD do 1 500 USD dle agenta a balíčku služeb. Obdobně je to i s poplatky v následujících letech. Registru je za nás musí opět doručit registrovaný agent a cena jeho služeb se pohybuje mezi 400 USD a 1 300 USD dle rozsahu poskytovaných služeb. Založení společnosti na Seychelských ostrovech není složité. S komplikacemi se setkáme až ve chvíli, kdy bychom chtěli podnikat na území ČR. Tuzemsko nemá se Seychelami uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, proto veškeré příjmy plynoucí z podnikání 93

IBC v ČR budou zdaněny v ČR. Nevyhneme se ani založení stálé provozovny a jejímu zdanění. Na základě provedené analýzy jsem zjistila, že daňové zatížení stálé provozovny společnosti řízené ze Seychel a české společnosti s ručením omezeným bude zhruba stejné. Náklady na provoz IBC budou dokonce vyšší díky poplatkům registrovanému agentovi. Na základě provedených analýz jsem dospěla k závěru, že ne každému podnikatelskému subjektu se přesun na Seychelské ostrovy vyplatí. Současné daňové zatížení společnosti M+M je v rámci představených možností nejnižší možné a jakákoliv změna by vedla k jejímu růstu. Této společnosti bych doporučila nadále podnikat na živnost a při případných změnách v parametrech daní z příjmů fyzických osob zvážit buď založení společnosti s ručením omezeným v ČR, nebo přesun do jiné jurisdikce, se kterou má ČR uzavřenou smlouvu o zamezení dvojího zdanění, např. na Kypr. Zjistili jsme, že založení offshore společnosti není vhodnou volbou pro pana Janáka. Tento závěr můžeme generalizovat a říci, že offshore podnikání není vhodné pro živnostníky a výrobní společnosti, které mají umístěnou výrobu na území České republiky. Offshore podnikání je vhodné pro všechny podnikatelské subjekty, kteří provozují poradenské služby výhradně přes internet, služby internetového obchodu nebo i služby internetového sázení a her. Jedná se tedy výhradně o podnikatelské aktivity, které nutně nevyžadují zřízení organizační složky společnosti na území České republiky. Offshore společnosti jsou dále vhodné např. pro investování volného kapitálu. Položme si ještě poslední otázku, a to jak by musel pan Janák transformovat své aktivity, aby pro něj přesun byl výhodný. Odpověď nalézáme v předcházejícím odstavci. Pan Janák by své služby musel nabízet výhradně přes internet, fakticky by musel přesunout své sídlo na Seychely, veškeré zakázky fakturovat na Seychely a nejlépe si také založit offshore bankovní účet v jedné ze Seychelských bank.

94

Seznam použitých zdrojů Bibliografie [1.]

ČNB. Přímé zahraniční investice za rok 2009 [online]. Praha : ČNB, 2011 [cit. 2011-1127]. Dostupné z WWW: .

[2.]

DVOŘÁČEK, Jiří; TYLL, Ladislav. Outsourcing a offshoring podnikatelských činností. [s.l.] : Nakladatelství C H Beck, 2010. 183 s. ISBN 978-80-7400-010-2.

[3.]

IMF. Current developments in monetary and financial law, Vol. 3 [online]. Washington D.C. : International Monetary Fund, 2005 [cit. 2011-11-01]. 995 s. ISBN 9781589063341. Dostupné z WWW: .

[4.]

IMF. International Monetary Fund [online]. 23.6. 2000 [cit. 2011-10-16]. Offshore Financial Centers The Role of the IMF. Dostupné z WWW: .

[5.]

JACKSON, James. OECD Initiative on Tax Havens. [s.l.] : DIANE Publishing, 2010. 15 s. ISBN 1437931286.

[6.]

KISLINGEROVÁ, Eva . Manažerské finance. 3. Praha : C H Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9.

[7.]

KLEIN, Štěpán. Daňové ráje: aby nebyly daňovým peklem. [s.l.] : Sagit, 1998. 197 s. ISBN 8072080741.

[8.]

LÁCHOVÁ, Lenka. Daňové systémy v globálním světě. Vydání první. Praha : ASPI, a.s., 2007. 272 s. ISBN 978-80-7357-320-1.

[9.]

LESERVOISIER, Laurent. Daňové ráje. 1. [s.l.] : HZ Praha, s. r. o., 1996. 121 s. ISBN 80-86009-07-6.

[10.]

OECD. Global Forum on Transparency and Exchange of Information for Tax Purposes Peer Reviews: The Seychelles 2011: Phase 1: Legal and Regulatory Framework. USA: OECD Publishing, 2011, 76 s. ISBN 9264096922. Dostupné z: http://books.google.cz/books?id=YChAx1Oxc4gC&dq=s eychelles+company+types&hl=cs&source=gbs_navlinks_s

[11.]

OECD. Harmful Tax Competition : An emerging global issue. [s.l.] : OECD PUBLICATIONS, 1998. 80 s. ISBN 92-64-16090-6.

[12.]

OECD. The OECD's Project on Harmful Tax Practices: The 2001 Progress Report [online]. [s.l.] : OECD Publishing, 2002, 14 s. [cit. 2011-10-14]. Dostupné z WWW: .

95

[13.]

PETROVIČ, Pavel a kol. Encyklopedie mezinárodního daňového plánování. Praha: Newsletter, 2003. 432 s. ISBN 80-86394-81-6.

[14.]

SHARMAN, Jason Campbell. Havens in a storm : the struggle for global tax regulation. [s.l.] : Cornell University Press, 2006. 211 s. ISBN 9780801445040.

[15.]

SKALICKÁ, Hana. Mezinárodní daňové vztahy. Praha : Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. 144 s. ISBN 978-80-7357-484-0.

[16.]

SOJKA, Vlastimil. Mezinárodní zdanění příjmů : smlouvy o zamezení dvojího zdanění a zákon o daních z příjmů. Praha : ASPI, 2008. 324 s. ISBN 80-7357-160-9.

[17.]

SYNEK, Miloslav, et al. Manažerská ekonomika. 5., aktualizované a doplněné. Praha : GRADA Publishing s.r.o., 2011. 471 s. ISBN 9788024734941.

[18.]

ŠVÁCHA, Milan. Právní aspekty zakládání a provozování offshore společností na Guernsey ve světle práva ČR a EU. Vyd. 1. Ostrava : Key Publishing, 2010. 88 s. ISBN 9788074180859.

[19.]

ŠTOHL, Pavel. Daně 2010 : výklad a praktické příklady. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2010. 148 s. ISBN 978-80-87314-01-2.

[20.]

TYNDALE, Walter. Fundamentals Of Offshore Banking : How To Open Accounts Almost Anywhere. Vancouver : Pratzen Publishing, 2009. 126 s. ISBN 978-0-9796243-5-3.

[21.]

VERMEEND, Willem; VAN DER PLOEG, Rick; TIMMER, Jan Willem. Taxes and economy : a survey on the impact of taxes on growth, employment, investment, consuption and the environment. [s.l.] : Edward Elgar Publishing, Inc, 2008. 504 s. ISBN 978-184720-115-7.

[22.]

VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. [s.l.] : Grada Publishing a.s., 2010. 216 s. ISBN 9788024734262.

Články [23.]

ČEKIA: Třetinu českých firem lákají daňové ráje. ČT24 [online]. 20. 4. 2010, [cit. 201110-15]. Dostupný z WWW: .

[24.]

ČEKIA: Kypr se stává favoritem mezi daňovými ráji. In: ČEKIA [online]. 14.2.2012 [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.cekia.cz/cz/tiskove-zpravy/332-ekia-kypr-se-stavafavoritem-mezi-daovymi-raji

[25.]

ČT24. Daňové ráje Čechy opět začínají táhnout. ČT24 [online]. 29. 9. 2011, 9, [cit. 201110-16]. Dostupný z WWW: .

[26.]

ČTK. Tisíce firem utíkají do zahraničí. Bojí se politiků a zvyšování daní. Lidové Noviny [online]. 26. ledna 2010, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: .

96

[27.]

ČTK. Zájem o daňové ráje u českých firem letos opět roste. Parlamentní listy [online]. 29.9.2011, [cit. 2011-10-16]. Dostupný z WWW: .

[28.]

JUNEK, Adam. Vyhnáni do ráje. Ekonom [online]. 12. 3. 2009, [cit. 2011-10-15]. Dostupný z WWW: .

[29.]

KOEHLER, Rainer. Economic Reforms Helped Seychelles Weather Two Crises. IMF Survey Magazine [online]. November 10, 2010, [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2010/car111010a.htm

[30.]

KODĚRA, Petr. Nečasův matematický přehmat. Uletělo mu jedno procento, když vysvětloval změnu daní. IHned.cz [online]. 11. 4. 2012, č. 8 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://zpravy.ihned.cz/politika/c1-55374600-necasuv-matematicky-prehmat-uletelo-mujedno-procento-kdyz-vysvetloval-zmenu-dani

[31.]

MATHIEU, Paul a IMAM. Reforms, IMF Support Pull Seychelles Back From the Brink. IMF Survey Magazine [online]. June 30, 2009, [cit. 2012-03-04]. Dostupné z: http://www.imf.org/external/pubs/ft/survey/so/2009/car063009a.htm

[32.]

ŠEVELOVÁ, Irena. Neplaťte už žádné daně. Měšec [online]. 20. 3. 2008, [cit. 2011-1015]. Dostupný z WWW: .

[33.]

VINTER, Jan. Světová finanční centra - velký obchod a daňové ráje. Měšec [online]. 16. 3. 2006, [cit. 2011-10-16]. Dostupný z WWW: .

[34.]

ZELENY, Jeff. Obama takes aim at offshore tax havens. New York Times [online]. 4. 5. 2009, [cit. 2011-10-14]. Dostupný z WWW: .

Internetové stránky [35.]

African Economic Outlook [online]. © 2012, 22/06/2011 [cit. 2012-03-04]. Seychelles.Dostupné z: http://www.africaneconomicoutlook.org/en/countries/eastafrica/seychelles/

[36.]

Akont [online]. © 2011 [cit. 2011-11-06]. Ceník offshore a onshore služeb. Dostupné z WWW: .

[37.]

Akont [online]. © 2011 [cit. 2011-12-05]. Nejobvyklejší metody boje daňových úřadů ve vyspělých zemích proti využívání metod agresivního daňového plánování. Dostupné z WWW: .

[38.]

BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-03-04]. Seychely: Ekonomická charakteristika země. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/seychely-ekonomickacharakteristika-zeme/4/1001480/

97

[39.]

BusinessInfo.cz [online]. © 1997-2011 [cit. 2012-03-21]. Seychely: Finanční a daňový sektor.Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cz/sti/seychely-financni-a-danovysektor/5/1001480/#sec5

[40.]

Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles International Business Company (Seychelles IBC). Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/offshore-companies/seychelles-ibc.php

[41.]

Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-19]. Seychelles Special License Company. Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/offshorecompanies/seychelles-special-license-company.php

[42.]

Capital Conservator: Private banking [online]. © 2003-2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles Trust. Dostupné z: http://www.capitalconservator.com/trusts/seychelles-trust.php

[43.]

Central Bank of Seychelles [online]. © 2009 [cit. 2012-03-07]. Dostupné z: http://www.cbs.sc/

[44.]

Central Intelligence Agency [online]. 15. 2. 2012 [cit. 2012-03-04]. The World Factbook: Europe: Czech Republic Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/ez.html

[45.]

Central Intelligence Agency [online]. 19. 1. 2012 [cit. 2012-02-06]. The World Factbook: Africa: The Seychelles.Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/geos/se.html

[46.]

Daňaři online : Portál daňových poradců a profesionálů [online]. © 2011 [cit. 2011-1126]. Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob. Dostupné z WWW: .

[47.]

Daňaři online : Portál daňových poradců a profesionálů [online]. c2011 [cit. 2011-11-26]. Vývoj sazby daně z příjmu fyzických osob. Dostupné z WWW: .

[48.]

FATF [online]. 13. 10. 2006 [cit. 2012-03-28]. Non-Cooperative Countries and Territories: Timeline. Dostupné z: http://www.fatfgafi.org/document/54/0,3746,en_32250379_32236992_33919542_1_1_1_1,00.html

[49.]

Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-27]. A comparison between the International Business Company and the Special Licence Company. Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/ibc-or-csl.php

[50.]

Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-14]. Seychelles International Business Company (IBC). Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-ibccompany.php

[51.]

Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-29]. Seychelles International Business Company (IBC) - Pricing. Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-company-ibc-fees.php

98

[52.]

Fidelity Corporate Services [online]. © 2012 [cit. 2012-03-19]. Seychelles Special Licence Company (CSL). Dostupné z: http://www.seychellesoffshore.com/seychelles-cslcompany.php

[53.]

LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-04]. Seychelles: Country and Foreign Investment Regime.Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycfir.html#economy

[54.]

LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Domestic Corporate Taxation. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsydctx.html

[55.]

LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Double Tax Treaties.Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsy2tax.html

[56.]

LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-07]. Seychelles: Offshore Business Sectors. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsyobs.html#banking

[57.]

LOWTAX [online]. © 1999-2012. [cit. 2012-03-21]. Seychelles: Offshore Legal and Tax Regime. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsyoltr.html

[58.]

LOWTAX [online]. © 1999-2012 [cit. 2012-03-13]. Seychelles: Types of Company. Dostupné z: http://www.lowtax.net/lowtax/html/jsycos.html

[59.]

Ocra Worldwide [online]. © 1995 - 2012 [cit. 2012-03-27]. Company & Trust Fees. Dostupné z: http://www.ocra.com/pricing/feeschedule.asp

[60.]

Ocra Worldwide [online]. © 1995 - 2012 [cit. 2012-03-29]. Dostupné z: http://www.ocramauritius.com/index.asp

[61.]

Offshoreformations [online]. © 2012 [cit. 2012-03-23]. Seychelles CSL.Dostupné z: http://www.offshoreformations.com/jurisdictions.asp?j=Seychelles%20CSL

[62.]

Ministerstvo Financí České Republiky [online]. 1.1.2012, [cit. 2012-03-21]. Přehled platných smluv České republiky. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/prehled_smluv.html

[63.]

National Geographic [online]. © 1996-2012 [cit. 2012-02-06]. Seychelles Facts Dostupné z: http://travel.nationalgeographic.com/travel/countries/seychelles-facts/

[64.]

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. Foundations. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=foundations

[65.]

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. International Trusts. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=international-trusts

[66.]

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. Limited Partnerships. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=limited-partnerships

[67.]

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-29]. List of International Corporate Service Providers. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=links-icsp

[68.]

Seychelles International Business Authority [online]. © 2008 [cit. 2012-03-19]. Protected Cell Companies. Dostupné z: http://www.siba.net/index.php?s=protected-cell-companies

99

[69.]

Seychelles Investment Bureau [online]. © 2009 [cit. 2012-03-21]. Seychelles Investment Bureau.Dostupné z: http://www.sib.gov.sc/pages/general/Download.aspx#dta

[70.]

Seychelles Revenue Commission [online]. © 2011 [cit. 2012-04-10]. Business Tax. Dostupné z: http://www.src.gov.sc/pages/businesstax/businesstax.aspx

[71.]

Seychelles Revenue Commission [online]. © 2011 [cit. 2012-03-21]. Frequently Asked Questions on VAT. Dostupné z: http://www.src.gov.sc/pages/news/VATFAQ.aspx

[72.]

Unie Offshore Poradců ČR [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-28]. Kypr. Dostupné z: http://www.unieoffshore.cz/?page=kypr

[73.]

Unie Offshore Poradců ČR [online]. © 2007 - 2012 [cit. 2012-03-28]. Seychely.Dostupné z: http://www.unieoffshore.cz/?page=seychely

Legislativní dokumenty České republiky [74.]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

[75.]

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

[76.]

Zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, ve znění pozdějších předpisů.

[77.]

Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

[78.]

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

[79.]

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

[80.]

Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů.

[81.]

Pokyn GFŘ č. D-6 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Legislativní dokumenty Seychel [82.]

International Business Act, 1994, ve znění pozdějších předpisů.

100

Seznam použitých zkratek apod. atd. AUD CIA Corp. GmbH.

a podobně a tak dále Australský dolar, mezinárodní zkratka měny Austrálie Central Intelligence Agency (Ústřední zpravodajská služba) Corporation (Společnost) Gesellschaft mit beschränkter Haftung (německá společnost s ručením omezeným) CNY Čínský juan, mezinárodní zkratka měny Čínské lidové republiky CSL Special Licence Company (Společnost se speciální licencí) CZK Česká koruna, mezinárodní zkratka měny České republiky ČEKIA Česká kapitálová informační agentura ČNB Česká národní banka ČR Česká republika ČSSD Česká strana sociálně demokratická ČTK Česká tisková kancelář DPH Daň z přidané hodnoty DPP Dohoda o provedení práce EHS Evropský hospodářský prostor EU European Union (Evropská unie) EUR Euro, mezinárodní zkratka měny Evropského společenství EUROSTAT European Statistical System (Evropský statistický úřad) FATF Financial Action Task Force on Money Laundering (Speciální útvar pro sledování pohybu financí) FO Fyzická osoba GBP Britská libra, mezinárodní zkratka měny Spojeného království Velké Británie a Severního Irska GFŘ Generální finanční ředitelství GST Goods and Services Tax (Daň ze zboží a služeb) HDP Hrubý domácí produkt IBC Internatinal Business Company (Mezinárodní obchodní společnost) IMF International Monetary Fund (Mezinárodní měnový fond) Inc. Incorporation (Akciová společnost s ručením omezeným) JPY Japonský jen, mezinárodní zkratka měny Japonska KSČM Komunistická strana Čech a Moravy LP Limited Partnership (Komanditní společnost) Ltd. Private Limited Company (Společnost s ručením omezeným zřízená na základě anglického práva)

101

OECD OSVČ OFC PCC PO MMF např. PZI resp. S.A. SCR SIBA str. Sv. tzn. tzv. UK USA USD VAT ZDP ZDPH ZSP ZZP

Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) Osoba samostatně výdělečně činná Offshore financial centre (Offshore finanční centrum) Protected Cell Company (Chráněná divizní společnost) Právnická osoba Mezinárodní měnový fond (česká verze zkratky IMF) například Přímá zahraniční investice respektive Société Anonyme (Společnost s ručením omezeným) Seychelská rupie, mezinárodní zkratka měny Seychelské republiky The Seychelles International Business Autority (Úřad pro Seychelské obchodní společnosti) strana svatý to znamená takzvaně Spojené království Velké Británie a Severního Irska United States of America (Spojené státy americké) Americký dolar, mezinárodní zkratka měny Spojených států amerických Value Added Tax (Daň z přidané hodnoty) Zákon č. 586/1992 Sb., o dani z příjmu Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty Zákonné sociální pojištění Zákonné zdravotní pojištění

102

Seznam tabulek TABULKA Č. 1.: SEZNAM DAŇOVÝCH RÁJŮ DLE OECD TABULKA Č. 2.: PŘEHLED OFFSHORE FINANČNÍCH CENTER DLE IMF TABULKA Č. 3.: POČET ČESKÝCH FIREM S VLASTNÍKEM Z DAŇOVÉHO RÁJE TABULKA Č. 4.: DAŇOVÉ SAZBY ŽIVNOSTNÍKŮ A DRUŽSTEV TABULKA Č. 5.: DAŇOVÉ SAZBY OSTATNÍCH SPOLEČNOSTÍ TABULKA Č. 6.: SAZBY SRÁŽKOVÉ DANĚ DLE TYPU ZDANITELNÉHO PLNĚNÍ TABULKA Č. 7.: PŘEHLED PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ SPOLEČNOSTI M+M V CZK TABULKA Č. 8.: POČET ZAKÁZEK SPOLEČNOSTI M+M A MZDY ZAMĚSTNANCŮ V CZK TABULKA Č. 9.: VÝPOČET DAŇOVÉ POVINNOSTI PANA JANÁKA V CZK TABULKA Č. 10.: SROVNÁNÍ CHARAKTERISTICKÝCH ZNAKŮ IBC A CSL TABULKA Č. 11.: POROVNÁNÍ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ M+M LTD. A M+M, S.R.O. TABULKA Č. 12.: MOŽNÉ ZMĚNY V DANÍCH Z PŘÍJMŮ FO A JEJICH VLIV NA DAŇOVOU POVINNOST PANA JANÁKA TABULKA Č. 13.: CELKOVÉ DAŇOVÉ ZATÍŽENÍ JEDNOTLIVÝCH VARIANT

19 27 36 63 63 64 70 70 72 77 89 90 90

Seznam grafů GRAF Č. 1.: POČET ČESKÝCH FIREM S VLASTNÍKEM Z RÁJE V LETECH 2006 - 2011 GRAF Č. 2.: VÝVOJ SAZBY DANĚ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB V ČR V LETECH 1999 - 2012 GRAF Č. 3.: VÝŠE DAŇOVÉ POVINNOSTI PANA JANÁKA V LETECH 2008 – 2011

37 43 72

103

Seznam příloh PŘÍLOHA Č. 1.: IDENTIFYNG TAX HAVENS AND OFFSHORE FINANCIAL CENTRES PŘÍLOHA Č. 2.: OECD PROGRESS REPORT 2011 PŘÍLOHA Č. 3.: OFFSHORE FINANCIAL CENTERS DLE IMF Z ROKU 2000 PŘÍLOHA Č. 4.: IMF PROGRESS REPORT 2006 PŘÍLOHA Č. 5.: IMF PROGRESS REPORT 2008 PŘÍLOHA Č. 6.: PŘEHLED SMLUV O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ K 1. 1. 2012 PŘÍLOHA Č. 7.: HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY SEYCHELSKÉ IBC PŘÍLOHA Č. 8.: HLAVNÍ CHARAKTERISTIKY SEYCHELSKÉ SLC PŘÍLOHA Č. 9.: SEYCHELSKÉ SMLOUVY O ZAMEZENÍ DVOJÍHO ZDANĚNÍ PŘÍLOHA Č. 10.: SEZNAM NESPOLUPRACUJÍCÍCH ZEMÍ A ÚZEMÍ DLE FATF PŘÍLOHA Č. 11.: POPLATKY A DAŇOVÉ SAZBY MEZINÁRODNÍCH OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V JEDNOTLIVÝCH DAŇOVÝCH RÁJÍCH

PŘÍLOHA Č. 12.: POPLATKY A DAŇOVÉ SAZBY OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ V JEDNOTLIVÝCH DAŇOVÝCH RÁJÍCH VHODNÝCH PRO MEZINÁRODNÍ OBCHOD, INVESTOVÁNÍ A DAŇOVÉ PLÁNOVÁNÍ

PŘÍLOHA Č. 13.: VZOR CERTIFIKÁTU O ZALOŽENÍ SPOLEČNOSTI M+M LTD. NA SEYCHELÁCH PŘÍLOHA Č. 14.: OBJEDNÁVKOVÝ FORMULÁŘ PRO SEYCHELSKOU IBC OD OCRA WORLDWIDE

104

Přílohy Příloha č. 1.: Identifyng Tax Havens and Offshore financial centres

Příloha č. 2.: OECD Progress Report 2011

Příloha č. 3.: Offshore Financial Centers dle IMF z roku 2000

Příloha č. 4.: IMF Progress Report 2006

Příloha č. 5.: IMF Progress Report 2008

Příloha č. 6.: Přehled smluv o zamezení dvojího zdanění k 1. 1. 2012 Země Albánie Arménie Austrálie Ázerbájdžán Belgie Bělorusko Bosna a Hercegovina Brazílie Bulharsko Čína Dánsko Egypt Estonsko Etiopie Filipíny Finsko Francie Gruzie

Platnost ode dne 10.9.1996 15.7.2009 27.11.1995 16.6.2006 24.7.2000 15.1.1998 12.5.2010 14.11.1990 2.7.1999 4.5.2011 27.12.1982 4.10.1995 26.5.1995 30.5.2008 23.9.2003 12.12.1995 1.7.2005 4.5.2007

Chorvatsko Indie Indonésie Irsko Island Itálie Izrael Japonsko JAR (Jihoafrická republika) Jordánsko Kanada Kazachstán Korejská republika KLDR (Korejská lidově demokratická republika) Kuvajt

28.12.1999 27.9.1999 26.1.1996 21.4.1996 28.12.2000 26.6.1984 23.12.1994 25.11.1978 3.12.1997 7.11.2007 28.5.2002 29.10.1999 3.3.1995 7.12.2005 3.3.2004

Kypr Libanon

26.11.2009 24.1.2000

Litva Lotyšsko Lucembursko

8.8.1995 22.5.1995 30.12.1992

Maďarsko

27.12.1994

Země Platnost ode dne Makedonie 17.6.2002 Malajsie 9.3.1998 Malta 6.6.1997 Maroko 18.7.2006 Mexiko 27.12.2002 Moldávie 26.4.2000 Mongolsko 22.6.1998 Německo 17.11.1983 Nigérie 2.12.1990 Nizozemí 5.11.1974 Norsko 9.9.2005 Nový Zéland 29.8.2008 Polsko 20.12.1993 Portugalsko 1.10.1997 Rakousko 22.3.2007 Rumunsko 11.8.1994 Rusko 18.7.1997 Řecko 23.5.1989 SAE (Spojené arabské emiráty) 9.8.1997 Singapur 21.8.1998 Slovensko 14.7.2003 Slovinsko 28.4.1998 Srbsko a Černá Hora 27.6.2005 Srí Lanka 19.6.1979 Sýrie 12.11.2009 Španělsko 5.6.1981 Švédsko 8.10.1980 Švýcarsko 23.10.1996 Tádžikistán 19.10.2007 Thajsko 14.8.1995 Tunis 25.10.1991 Turecko 16.12.2003 Ukrajina 20.4.1999 USA (Spojené státy americké) 23.12.1993 Uzbekistán 15.1.2001 Velká Británie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska) 20.12.1991 Venezuela 12.11.1997 Vietnam 3.2.1998

Příloha č. 7.: Hlavní charakteristiky Seychelské IBC

Příloha č. 8.: Hlavní charakteristiky Seychelské SLC

Příloha č. 9.: Seychelské smlouvy o zamezení dvojího zdanění DTAs Ratified (In Force) Date of Entry Into Force DTA with China 17th January 2000 DTA with Oman 20th January 2004 DTA with South Africa 3rd July 2002 DTA with Indonesia 16th May 2000 DTA with Malaysia 10th July 2006 DTA with Botswana 22nd June 2005 DTA with Thailand 14th April 2006 DTA with Mauritius 22nd June 2005 DTA with Vietnam 7th July 2006 DTA with Cyprus 2nd November 2006 DTA with United Arab Emirates 23rd April 2007 DTAs Signed (Not In Force) DTA with Zimbabwe DTA with Belgium DTA with South Qatar

Signed On 6th August 2002 27th April 2006 1st July 2006

Příloha č. 10.: Seznam nespolupracujících zemí a území dle FATF

Příloha č. 11.: Poplatky a daňové sazby mezinárodních obchodních společností v jednotlivých daňových rájích Země Anguilla Bahamy Belize Britské Panenské ostrovy Brunei Dominica Marshall Islands Samoa Seychely Svatý Vincent

Typ společnosti

Roční poplatek

IBC IBC IBC BC IBC IBC IBC OC IBC IBC

$200 $350 $100 $350 $440 $150 0 $300 $100 $135

Roční správní poplatek 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Daňová sazba 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0% 0%

Pramen: Ocra Worldwide

Příloha č. 12.: Poplatky a daňové sazby obchodních společností v jednotlivých daňových rájích vhodných pro mezinárodní obchod, investování a daňové plánování Země

Typ společnosti

Roční poplatek / Daňová sazba

Roční správní poplatek

Barbados Kajmanské ostrovy Kypr Gibraltar Hong Kong Irsko Jersey

IBC Exempt Soukromá LTD nerezident Soukromá LTD Soukromá LTD LTD

$425 $732 0 % - 10 % 0 $320 Různé 0 % - 10 %

0 $250 $250 $90 $50 $125 $270

LLC

Daňově transparentní

$160

Isle of Man Isle of Man Partnership Isle of Man Isle of Man Lucembursko

Soukromá LTD LP Hybrid NMV LTD SOPARFI

0 % - 10 % 0 0 % - 10 % 0 % - 10 % Různé

$650 $120 $650 $650 Různé

Malta

Limited Liability Company

Různé

$80

GBC I GBC II BV neresident SRL SA CSL LTD

$1500 $235 Různé $300 0 0 $1,000 Různé

$220 $65 Různé 0 0 0 $200 $25

Singapur

LLP

Daňově transparentní

$25

UK

LLP

Daňově transparentní

$60

UK UK

Soukromá LTD PLC

20%-26% 20%-26%

$30 $60

Isle of Man

Mauritius Mauritius Nizozemí Panama Rumunsko Rumunsko Seychely Singapur

Zdroj: Ocra Worldwide

Příloha č. 13.: Vzor certifikátu o založení společnosti M+M Ltd. na Seychelách

Příloha č. 14.: Objednávkový formulář pro Seychelskou IBC od Ocra Worldwide