seminární práce z předmětu Tvořivost = kreativita
Linda Skolková 1. ročník bakalářského studia, letní semestr 2002/2003
ů
Na první pohled by se mohlo zdát, že v oblasti nejr zn jších informa ních inností lze ě
ů
č
č
ů
st ží na stran informa ních pracovník v bec mluvit o kreativit . Spíše p ichází na mysl ě
ě
č
ě
ř
druhá ú astnící se strana, tedy uživatelé, kte í mohou zprost edkované výsledky informa ní č
ř
ř
č
ů
práce využít jako podklad pro vlastní odbornou innost, v níž se pochopiteln tvo ivost m že č
ě
ř
projevit ve vrchovaté mí e. ř
Druhý, nyní již podrobn jší pohled ovšem ukazuje, že i informa ní profese v sob ě
č
ě
skrývá kreativní potenciál, by se navenek projevuje v trochu odlišné podob . Když se totiž ť
ě
lov k za ne pídit po n jakých konkrétních informacích,
č
ě
č
ě
asto se vrhá do dosud
č
ů
neprobádaných kon in a na této výprav jej samoz ejm m že potkat nejedno dobrodružství. č
ě
O lidech se sice v zásad
ě
ř
ř
ě
íká, že jsou bytostmi vpravd nepou itelnými, ale já se ě
č
domnívám, že astým hledáním t žko nalezitelných a dostupných informací se do jisté míry č
ě
lov k pou í a nap íšt hledá efektivn ji. Snad by i po ur ité dob došel do stupn , kdy by se
č
ě
č
ř
ě
ě
č
ě
ě
dalo hovo it o dokonalosti, avšak tento ideální stav asi málokdy nastane, a to z toho prostého ř
ů
d vodu, že sv t a vše v n m se v ase vyvíjí. Snad to byl Archimedes, kdo kdysi vzletn ě
ě
č
ě
prohlásil: „Dejte mi pevný bod a pohnu zem koulí.“ Onen pevný bod snad mohl nalézt ve ě
starém ecku (tedy ovšem za p edpokladu, že se vskutku jednalo o Archimeda nebo p ípadn Ř
ř
ř
ě
o n kterého jeho souseda), možná by jej ješt našel, kdyby však žil o pár století pozd ji, ale ě
ě
ě
siln pochybuji, že by n jaký takový bod nalezl v dnešním tak rychle se m nícím sv t . ě
ě
ě
ě
ě
Namítnete možná, že krásn jší než samotné nalezení je hledání nebo, chcete-li to vyjád it ě
ř
jinými slovy, proces nalézání. Budete mít z v tší i menší ásti pravdu, avšak vra me se ě
č
č
ť
k hlavnímu rozebíranému tématu. Tento drobný exkurz nám m l posloužit jen k tomu, ě
abychom si uv domili, že z ekonomie známé pravidlo „ceteris paribus“, tedy za jinak stejných ě
ů
podmínek, m že existovat jen v šedivé teorii, nikoli v kv tnaté a košaté praxi života. Je to ě
ů
ů
také jeden z d vod , pro je p i pátrání po informacích nutné neustále modifikovat taktiku, č
ř
protože, a se nám to líbí nebo ne, v dnešní dob jsou konstanty stále mén ť
ě
ě
astým úkazem
č
(programátor by dodal, že konstanta je ve skute nosti také prom nná, ímž by celou situaci č
ě
č
stru n , by snad trochu paradoxn vystihl). Možná je to také proto, že pronikáme do č
ě
ť
ě
struktury a podstaty v cí, objevujeme, co p ed námi bylo doposud skryto, a tím nesmírn ě
ř
ě
obohacujeme informa ní univerzum lidstva. Obohacujeme (v jiných ohledech zase spíše č
ochuzujeme) také sami sebe, protože neustálé zm ny nás nutí m nit stereotypy nebo nám ě
ě
ů
v bec ani nedovolí je vytvá et. ř
Stereotypní rozhodn není ani práce s po íta em, která je pro informa ní pracovníky ě
č
č
č
ů
nezbytností. Koneckonc kdokoli, kdo se jednou posadil p ed zá ící obrazovku, klávesnici ř
ř
ů
a myš a n kde vedle m l samotný po íta , m že potvrdit, že po íta se sice chová podle ě
ě
č
č
č
ii
č
ur itých pravidel, ovšem t žko se hledá n kdo, kdo tato pravidla zná v relativní úplnosti, č
ě
ě
takže je neustále o zábavu postaráno. Tím te
pochopiteln nemám na mysli výdobytky
ď
ě
ů
zábavního pr myslu, které je možno nalézt v prost edí internetu, spíše se snažím nazna it, že ř
č
kreativity je t eba hojn užívat obecn v komunikaci s po íta em, nebo jedin dostate n ř
ě
ě
č
č
ť
ě
č
ě
ů
tvo ivým (a tudíž nikoli destruktivním) zp sobem lze po íta p ežíti. ř
č
ů
Svým zp sobem se v tomto bod profese obecn
č
ř
ů
(nikoli primárn
ě
m že propojit kreativita z hlediska informa ní
ě
č
založená na informa ní technice, ale tuto techniku
ě
č
využívající) a z hlediska využívání výpo etní techniky. Ze zkušenosti mohu potvrdit, že se č
ů
asto stává (a z nes etných diskusí na rozmanitá podtémata velkého tématu po íta , a už
č
č
č
č
ť
ů
jsou vedeny kdykoli a s lidmi r zn po íta ov gramotnými, mohu potvrdit, že tento názor ě
č
č
ě
ů
není jenom m j, nýbrž že jest sdílen v tší skupinou lidí), že lov k ví s naprostou jistotou, že ě
č
ě
na po íta i s daným hardwarovým, ale hlavn softwarovým vybavení lze provést ur itou č
č
ě
č
ů
operaci, ale kámen úrazu nastává v okamžiku, kdy stroj má být n jakým zp sobem donucen, ě
ů
aby ji skute n provedl. To je totiž ona ohromná výhoda a zárove prokletí po íta č
ň
ě
č
oproti
č
ů
lidským uživatel m – po íta vždy ud lá p esn to, co je mu e eno. Z toho ovšem jasn č
č
ě
ř
ě
ř
č
ě
plyne, že problém nastává ve správné formulaci požadavku, který stroji sd lujeme. A v tomto ě
okamžiku se už dostáváme na rozhraní mezi vlastní informa ní č
č
inností a využívání ů
informa ní techniky jakožto podloží nebo prost edku. Zde je široké pole p sobnosti pro č
ř
ů
využívání poznatk
z našeho oboru, protože se jedná o známý problém formulace ů
informa ního požadavku, který by verbálním zp sobem m l vyjad ovat co možná nejp esn ji č
ě
ř
ř
ě
informa ní pot ebu uživatele. V p ípad , že je toto spln no, m li bychom v ideální situaci č
ř
ř
poskytnout relevantní odpov odpov
ě
ě
ě
ě
ě
, a budeme-li my i uživatelé skute n p esní, pak by tato
ď
č
ě
ř
m la být i pertinentní.
ď
ě
ů
Mnohdy se ovšem zdá, že mnohem více tv r ího potenciálu d íme ve stroji než č
ř
ů
v lov ku. Mimo jiné z tohoto d vodu souhlasím s názorem, že je velmi užite né rozvíjet č
ě
č
kreativitu i v jiných oblastech, protože pom rn ě
ě
č
asto se ešení problému skrývá n kde úpln ř
ě
ě
jinde, než kde je hledáno. Proto je tolik užite né aplikovat (nebo se o to alespo pokusit) ň
č
teoretické poznatky, potažmo p ímo poznatky p etransformované ve znalosti, v praxi. Jakmile ř
ř
si totiž lov k danou v c vyzkouší v n jaké základní nebo ekn me primární podob , pak už č
ě
ě
ě
ř
ě
ě
zpravidla nebývá tak obtížné využít ji nap íklad jakou sou ást n jakého složit jšího celku, ř
č
ě
ě
ů
t eba jako sou ást ešení rozsáhlejšího problému, který vyžaduje zapojení odborník z více ř
č
ř
oblastí. Do pop edí pak vstupuje také nutnost efektivní komunikace. Jestliže se vše povede ř
tak, jak má, pak už zbývá jen pokud možno potla ovat bariéry kreativity a naopak se snažit č
rozvíjet stimulující podn ty. ě
iii
ů
Nevyzpytatelnost uživatel je další oblast, které bych se v této úvaze cht la dotknout. ě
S touto skute ností je t eba vždy po ítat a domnívám se, že i zde je pole pro kreativní p ístup č
ř
č
ř
ů
k informa ní práci. Zamyslíme-li se nap íklad nad tím, jakým zp sobem se rozhoduje č
ř
o akvizi ní politice dané instituce (a už se jedná o informa ní st edisko, vysokoškolskou, č
ť
č
ř
ve ejnou i jinou knihovnu nebo instituci), pak zjistíme, že rozhodování by vlastn m lo ř
č
ě
ů
ů
probíhat na základ odhad budoucích informa ních požadavk ě
ě
ů
č
ů
tená , respektive uživatel ,
č
ř
a to na základ prognózy odvozené ze sou asné situace. Je z ejmé, že zde je pot eba bedliv ě
č
ř
ř
ě
rozvažovat, do eho se investuje a do eho nikoli – a to vše na základ neúplných informací, č
č
ě
protože do budoucna nikdo nevidí (i když n kte í vehementn p esv d ují, že práv oni si umí ě
ř
ě
ř
ě
č
ě
budoucí situaci nejlépe p edstavit). Podle mého názoru je zde tedy možné rozvíjet tvo ivost ř
ř
s ohledem na optimální výb r deziderát. ě
Práv popsaná sou ást knihovnického procesu je p íkladem pohledu sm rem z vnit ku ě
č
ř
ě
informa ní instituce ven, z opa né strany mu odpovídá práv č
č
ř
schopnost p edvídat
ě
ř
nep edvídatelné uživatelské požadavky, a tudíž se snažit omezit množství nezodpov zených ř
ě
ů
dotaz na minimum, a to práv zvolením vhodné skladby fondu. ě
Kreativitu lze zajisté rovn ž uplatnit v p ípad ne ekaných a p edem neplánovaných ě
ř
ě
č
ř
ů
situací jiného druhu, kup íkladu se m že jednat o p ijetí daru v tšího množství knih ř
ř
ů
(eventuáln ů
ě
jiných druh
ů
ě
ů
dokument ) a jejich za azení do fondu. Následná propagace ř
ů
p ír stk
a v bec zviditel ování informa ní instituce v tom smyslu, aby uživatelé m li ň
ř
č
ě
ů
p edstavu, jaké služby jim informa ní st edisko nebo knihovna m že poskytnout. ř
č
ř
P i nedávné exkurzi za knihovnickými i jinými krásami jižních ech, kterou po ádal Č
ř
ř
ÚISK, bylo z eteln patrné, že obratn a kreativn je vhodné p istupovat i k jednání s ú ady, ř
ě
ě
ě
ř
ř
protože vlastní šikovností lov k nejdál dojde (zá ným p íkladem je Mgr. Milena Kodýmová, č
ě
ř
ř
která se svým nadšením pro v c zasloužila a neúnavn zasluhuje i o rozši ování funkcí ě
ě
ř
ů
knihovny, jež je n ím mnohem d ležit jším než „pouhou“ organizovanou sbírkou knih – je ě
č
ě
také místem setkávání lidí z m sta i okolí; z jejího zasv ceného výkladu bylo z ejmé, že na ě
ů
ě
ř
ů
p d knihovny se m že konat i setkání rakouských a eských selek, které si na tomto míst ě
č
ě
ů
vym ují zkušenosti, mohou si navzájem poradit a uskute nit n co na zp sob drobného ě
ň
č
ě
brainstormingu). Osobnost editelky Jiho eské v decké knihovny PhDr. Kv ty Cempírkové ř
č
ě
ě
zase ukazuje, že kreativn lze využít i jinak rozhodn negativní povodn – jak se totiž ě
ě
ů
ě
ů
ukázalo, vyplavení knihovních sklad ve sklep zp sobilo, že se sice p išlo o velké množství ě
č
ř
asto žádaných knih, ale na druhou stranu se p išlo také o pom rn dost knihovních jednotek, ř
ě
ě
ů
které by si stejn již nejspíše nikdo nep j il, ale které jinak bylo každému knihovníkovi – ě
č
možná spíše knihovnici - líto vyhodit. iv
ů
Záv rem bych shrnula, že v informa ní profesi lze najít mnoho moment ě
č
(výše
zmín né považuji jenom za ilustrativní p íklady) umož ujících kreativní p ístup, jenom je ě
ň
ř
ř
ů
t eba odstra ovat bloky tvo ivosti, psychologické zábrany zp sobené hlavn obavami z toho, ň
ř
ř
ě
jak by p ípadný nový nápad mohl být nevlídn ř
p ijat kolegy
ě
ř
č
i zejména nad ízenými, ř
a kreativitu vhodn volenými prost edky stimulovat. ě
ř
Použitá literatura: Hlavsa, Jaroslav et al. Psychologické metody výchovy k tvo ivosti. 1. vyd. Praha: Státní ř
pedagogické nakladatelství 1986. 186 s. Holub, Miroslav. Maxwell v démon ili O tvo ivosti. 1. vyd. Praha: ů
č
ř
Č
eskoslovenský
spisovatel 1988. 88 s. Puls, sv. 18. Jonák, Z. Využití kreativních metod v informa ní innosti. In: Knižnice a vedecké č
č
informácie, 22, 1990, . 3, s. 102-110. č
Königová, Marie. Tvo ivost = kreativita. 2. vyd. Praha: Univerzita Karlova 1999. ř
197 s. ISBN 80-85899-71-X Königová, Marie. Tv r í p ístup k informa ní práci. In: ů
č
č
ř
č
. 11, s. 323-328.
v
Č
s. Informatika, 32, 1990,
