Inteligence, myšlení, kreativita

Inteligence, myšlení, kreativita

Inteligence sch. učit se ze zkušeností a přizpůsobovat se svému prostředí  sch. učit se ze zkušeností, užívat metakognitivní procesy, které zkvalitňují učení, a přizpůsobovat se svému prostředí, kt. v různých sociokulturních souvislostech vyžaduje různé druhy přizpůsobení 

Počátky měření inteligence Lze spolehlivě změřit inteligenci?  1905 – Binet, Simon vytvořili soubor verbálních a praktických problémů, dle nichž hodnotili schopnost chápání, uvažování, usuzování a přizpůsobení, standardizované skóry, pojem „mentální věk“  1916 Terman – inteligenční kvocient (IQ) 

Normální distribuce a odchylky IQ

Testy inteligence

Doplňte řadu: 100% a) b) c)

celek osmina čtvrtina

0,75

1/2

Testy inteligence První tři položky tvoří řadu. Doplňte analogickou druhou řadu, která začíná čtvrtou položkou.

a)

b)

c)

d)

Verbální testy plavání : voda= létání:? a)mrak b)vzduch c)letadlo d)balón e)výška 

tma : světlo = mokro:? a) déšť b)den c)vlhko d)sucho e) vítr 

Další přístupy k pojetí inteligence

psychometrické přístupy Spearman – obecný faktor „g“ Thurstone – primární mentální schopnosti: 1. chápání slov 2. slovní plynulost 3. induktivní usuzování 4. prostorová vizualizace 5. početní faktor 6. paměť 7. rychlost vnímání  -



-

-

kognitivně kontextové přístupy Gardner – teorie rozmanitých inteligencí (jazyková, logickomatematická, hudební, prostorová, tělesně-kinestetická, přírodovědná, interpersonální, intrapersonální, existenciální) Sternberg – triarchická teorie inteligence

Inteligence a dědičnost zpočátku důraz na dědičnost  behaviorismus zvýraznil význam učení  interakce  studie na dvojčatech 

Vztah

Korelace

MZ dvojčata vychovávaná - společně

0,86

- rozdílně

0,72

DZ dvojčata vychovávaná společně

0,6

Jiní sourozenci vychovávaní -společně

0,47

- rozdílně

0,24

Podle Boucharda et al., 1990; in Fontana, 1997)

Myšlení úzce souvisí s inteligencí  Piaget, Vygotskij  způsoby řešení problémů: - pokus/omyl - algoritmus - heuristika 

Kognitivní heuristiky Kahneman, Tversky  h. reprezentativnosti 

„Manželský pár má 5 dětí, samé chlapce. Je pravděpodobnější, že jejich šesté dítě bude chlapec, nebo děvče?“

h. založená na dostupných informacích  h. ukotvení a přizpůsobení  efekt kognitivního rámce 

Myšlenkové operace dílčí kroky, z nichž vznikají ucelené postupy řešení problémů, základní a vyšší úroveň 1. identifikace (rozpoznání) 2. porovnání 3. rozpoznání problému 4. výběr adekvátních percepčních klíčů (nápověd) 5. rozšíření mentálního pole 

vyšší úroveň 1. třídění a kategorizace 2. dedukce a indukce 3. serialita (sekvenčnost) 4. permutace 5. stanovování hypotetických vztahů 6. analogie, sylogismy, tranzitivní myšlení 

Metakognice 







sch. uvažovat o vlastních myšlenkových procesech a způsobech, jak své myšlení zdokonalit (Sternberg, 2002, str. 215) exekutivní funkce – umožňují kontrolovat a koordinovat své myšlenky a chování, především při řešení úkolu (exekutivě) základní operace metakognitivních procesů: monitorování a seberegulace (sebekontrola) metakognitivní strategie

Využití metakognice ve výuce metakognice je prostředek učení, ne jeho cíl  nejen plánování prac. kroků  ptát se „Proč?“  skupinové diskuse o způsobech řešení  kontrola práce 

Tvořivost jedna ze schopností dobrého učitele  sch. pohotově nacházet nové způsoby, jak přistupovat k řešení problémů a uspořádávat látku (Fontana, 1997, str. 134)  divergentní myšlení (Guilford) – sch. navrhnout řadu možných řešení problému s nejednoznačným řešením (vs. konvergentní myšlení) 

Tvůrčí výkon příprava  inkubace  inspirace  verifikace  uskutečnění 

Tvořivost a škola „Stejně tak jako fakt, že všichni učitelé jsou bez ohledu na svůj vyučovací předmět vlastně učiteli jazyka, je pravdou i poznatek, že všichni učitelé jsou také učiteli tvořivosti“ (Fontana, 1997, str. 138).  organizace výuky  pomoci pochopit rozdíly mezi různými druhy myšlení a jejich uplatněním 

Použitá literatura 

Sternberg, R. (2002) Kognitivní psychologie. Praha: Portál.



Krejčová, L. (2013) Žáci potřebují přemýšlet. Praha: Portál.



Fontana, D. (1997) Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál.



Čáp,J., Mareš, J. (2001) Psychologie pro učitele. Praha: Portál.



Plháková, A. (2003) Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia



Sternberg, R. (2009) Kognitivní psychologie. Praha: Portál.

Doporučené  Škrabánková, J. Žijeme s nadáním. Ostravská univerzita. 