Semináře pro pěstitele olejnin - efektivní hospodaření, nové zásady Cross-compliance
Sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámci Programu rozvoje venkova České republiky 10/010/1310a/132/002210
ZVEME VÁS NA JARNÍ SEMINÁŘE 2012 Program: ·
·
· · · · ·
Výsledky pěstování řepky v minulé sezóně a aktuální stav porostů ozimé řepky v regionu Agronomická služba SPZO Zásady výživy a hnojení řepky na jaře, vhodnost jednotlivých N hnojiv, Nitrátová směrnice Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., Dr. Luděk Hřivna, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Karel Sypták Aplikace listových hnojiv a stimulátorů, výsledky pokusů Ing. Josef Škeřík, CSc. Ochrana ozimé řepky proti škůdcům s ohledem na zásady integrované produkce Ing. Jan Kazda, CSc., Ing. Gerhard Herda, Ph.D. Regulace porostů řepky a ochrana proti chorobám Ing. Jaromír Šaroun, Ing. Karel Říha, CSc. Marketingové informace, vývoj cen a odbyt olejnin Ing. Martin Volf, Ing. Josef Škeřík, CSc. Výsledky odrůdových poloprovozních a maloparcelkových pokusů Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc., Ing. Jiří Zeman
Den
Obec
Místo
Okres
Garant
Spojení
7.2.
Telnice
restaurace Orlovna
Brno
Ing. Petrucha
777 757 986
14.2.
Peruc
kulturní dům
Louny
Ing. Čech Ing. Zeman
777 757 993 777 757 981
15.2.
Slepotice
kulturní dům
Chrudim
Ing. Hrdina
777 757 985
16.2.
Temelín
Temelínská hospoda
Č. Budějovice
Ing. Markytán
777 757 982
17.2.
Bystrovany
„Hospůdka u Sklenářů“
Olomouc
Ing. Sypták
777 757 987
21.2.
Radim
Obecní dům Radim
Kolín
Ing. Zeman
777 757 981
22.2.
Pěnčín
kulturní dům
Liberec
Ing. Dědek
777 757 984
23.2.
Nepomuk
hotel U zeleného stromu
Plzeň-jih
Ing. Kokaisl
777 757 983
29.2.
Kralovice
kulturní dům
Plzeň-sever
Ing. Čech
777 757 993
1.3.
Větrný Jeníkov
kulturní dům
Jihlava
Ing. Šaroun
777 757 987
Prezence začíná v 900, přednášky od 9 30 hodin
ISBN 978-80-87065-37-2
Obsah publikace: OCHRANA OZIMÉ ŘEPKY Jan Kazda
2
REAKCE ODRŮD ŘEPKY OZIMÉ I JARNÍ NA INTENZIFIKACI
10
Petr Baranyk
REGULACE A FUNGICIDNÍ OŠETŘENÍ ŘEPKY
17
Jaromír Šaroun
MARKETINGOVÉ INFORMACE
26
Martin Volf
JARNÍ HNOJENÍ ŘEPKY OZIMÉ DUSÍKEM A SÍROU
32
Pavel Růžek, Helena Kusá, Radek Vavera
ŘEPKA OZIMÁ – VYBRANÉ POZNATKY K VÝŽIVĚ A HNOJENÍ
41
Tomáš Lošák, Jiří Dostál
POUŽÍVÁNÍ LISTOVÝCH HNOJIV A STIMULÁTORŮ Josef Škeřík
45
30.1.2012
Jan Kazda - ČZU Praha Marek Seidenglanz – Agritec Šumperk
1. termín ošetření Var.
Přípravek
3. termín ošetření
4. termín
ošetření
Přípravek
Dávka
Přípravek
Dávka
Přípravek
Dávka
Kontrola
---
Kontrola
----
Kontrola
----
0,6 l/ha
Plenum
0,15 kg/ha
Karate Zeon CS
0,15 l/ha
Nurelle D
0,6 l/ha
Nurelle
0,6 l/ha
Karate Zeon CS
0,15 l/ha
Nurelle D
0,6 l/ha
Karate Zeon
0,1 l/ha
Biscaya
0,3 l/ha
Mospilan + Spartan Vaztak + Mospilan
0,18 kg/ha + 0,1 % 0,1 l/ha + 0,1 kg/ha
Karate Zeon
0,15 l/ha
Mospilan
0,18 kg/ha
Vaztak
0,1 l/ha
1
-----
2
Nurelle D
3 4
Var.
2. termín ošetření
5
Nurelle D
0,6 l/ha
Rapid + Sviton
6
Nurelle D
0,6 l/ha
Vaztak + Mospilan
0,08 l/ha + 0,2 l/ha 0,1 l/ha + 0,1 kg/ha
7
Nurelle D
0,6 l/ha
Biscaya
0,3 l/ha
8
Nurelle D
0,6 l/ha
Plenum
0,15 kg/ha
Mavrik + kys.citrónová Vaztak
0,2 l/ha 0,2 kg/ha 0,1 l/ha
9
Nurelle D
14
Vaztak
0,6 l/ha 0,15 l/ha
N - fenol
0,2 l/ha
Lokality Uhříněves Slapy
Blýskáček
Bejlomorka kapustová
Bejlomorka kapustová
Šumperk Humpolec
2
30.1.2012
1. termín ošetření
2. termín ošetření
3. termín ošetření
Var.
Přípravek
Dávka
Přípravek
Dávka
10
Proteus
0,75 l/ha
Nurelle D
0,6 l/ha
11
Proteus
0,75 l/ha
Plenum
0,15 kg
12
Proteus
0,75 l/ha
Nexide
0,08 l/ha
Atonik Pro
0,20 l/ha
13
Cyperkill 25 EC + Atonik Pro
0,1 l/ha + 0,20 l ha
Biscaya
0,3 l/ha
Atonik Pro
0,20 l/ha
Krytonosec
Blýskáček
Přípravek
Dávka
4. termín ošetření Přípravek
Dávka
Biscaya
0,3 l/ha
Decis Mega
0,15 l/ha
Bejlomorka
Bejlomorka
Lokality
Slapy
Šumperk
Registrované přípravky Alfametrin Biscaya 240 OD Bulldock 25 EC Calypso 480 SC Cyperkill 25 EC Decis Mega Fury 10 EW Karate Zeon 5 EC Mospilan 20 SP Nexide Nurelle D Proteus 110 OD Rafan Rapid Vaztak 10 EC
dávka l (kg)/ha 0,15 0,3 0,3 0,15 – 0,2 0,1 0,15 0,15 0,15 0,12 0,08 0,6 0,5 – 0,75 0,1 0,08 0,15
3
30.1.2012
Průměrná délka požerku krytonosce řepkového 10 8 6 4 2 0 Slapy Kontrola
Nurelle
0,6 l/ha
Proteus
0,75 l/ha
Cyperkill + Atonik
0,1 + 0,2 l/ha
Vaztak
0,15 l/ha
Délka požerku (cm)
15 10 5 0 Krytonosec řepkový - Slapy 2010 Kontrola
Proteus 0,5 l/ha
Proteus 0,75 l/ha
Standard
Biscaya
Decis
Proteus pozdní Ošetření 9.4.2010, pozdní ošetření 3.5.2010
4
30.1.2012
Biscaya
Nurelle
Karate
Proteus
Nurelle
Karate
Proteus
Nurelle
Karate
Proteus
Karate Nurelle
Proteus
Karate
Nurelle
Nurelle
Karate
Kontrola
Počet larev krytonosce čtyřzubého ve stonku 2011
Marek Seidenglanz
Registrované přípravky Alfametrin Biscaya 240 OD Bulldock 25 EC Calypso 480 SC Cyperkill 25 EC Decis Mega Fury 10 EW Karate Zeon 5 EC Mavrik 2 F Mospilan 20 SP Nexide Plenum Rafan Rapid Reldan 22 Trebon 10 F Vaztak 10 EC
dávka l (kg)/ha 0,1 0,3 0,2 0,1 – 0,15 0,1 0,125 - 0,15 0,075 0,1 0,2 0,08 - 0,1 0,08 0,15 0,1 0,08 1,5 – 2 0,4 0,1
5
30.1.2012
Šumperk cena 120 – 260 Kč/ha 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
kontrola
Karate Zeon
Mavrik
Nexide
Vaztak
Šumperk - 400 Kč /ha 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
kontrola
Rapid + Sviton
Vaztak + Mospilan
6
30.1.2012
Šumperk nad 420 Kč - průměr 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0
kontrola
Plenum
Nurelle
Biscaya
Blýskáček Uhříněves 70 60
Aplikace 21.4.
50 40 30 20 10 0 21.4.
22.4.
24.4.
27.4.
29.4.
1 kontrola
2 Plenum 0,15 kg/ha
3 Nurelle D 0,6 l/ha
4 Karate zeon 0,1 l/ha
5 Rapid+Sviton 0,08+0,2 l/ha
6 Vaztak+Mospilan 0,1+0,1 kg/ha
7 Biscaya 0,3 l/ha
8 Plenum 0,15 kg/ha
9 Mavrik+kys. citr. 0,2 l+0,2 kg/ha
12 Vaztak 0,15 l/ha
2.5.
7
30.1.2012
Registrované přípravky Biscaya 240 OD Calypso 480 SC Decis Mega Fury 10 EW Karate Zeon 5 EC Mospilan 20 SP Nexide Rapid Vaztak 10 EC
140
dávka l(kg)/ha 0,3 0,15 - 0,2 0,125 - 0,15 0,1 - 0,15 0,15 0,15 -0,18 0,08 0,08 0,1
Výskyt bejlomorky
120
v Humpolci
100 80 60 40 20
31.5.2011
29.5.2011
27.5.2011
25.5.2011
23.5.2011
21.5.2011
19.5.2011
17.5.2011
15.5.2011
13.5.2011
11.5.2011
9.5.2011
7.5.2011
5.5.2011
3.5.2011
1.5.2011
29.4.2011
27.4.2011
25.4.2011
0
8
30.1.2012
Souhrnný počet šešulí poškozených bejlomorkou 100 80 60 40 20 0
Výnos na jednotlivých lokalitách kontrola t/ha
6 5 4 3 2 1 0 Humpolec
Uhříněves
Slapy
Šumperk
9
30.1.2012
Nurelle, Biscaya, Karate
116 %
Nurelle, Plenum, N - fenol
116 %
Nurelle, Plenum, Karate
117 %
Nurelle, Nurelle, Karate
121 %
Cyperkill + Atonik, Biscaya, Atonik
119 %
Proteus, Nurelle, Biscaya
125 %
Proteus, Plenum, Decis Mega
131 %
10
30.1.2012
Reakce odrůd řepky na intenzifikaci
Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. Ing. Jiří Zeman
Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Česká zemědělská univerzita v Praze
I. Novinky v odrůdové skladbě řepky ozimé Nové registrace SOZ ÚKZÚZ
Vítězové SEK SPZO
• • • • •
— PR44D06 (sdH)
INSPIRATION (H) JUMPER (H) RUMBA (H) SHERPA (H) SY CASSIDY (H)
— BUZZ — CORTES — LOHANA — NK GRANDIA
11
30.1.2012
Počty odrůd přihlašovaných do 1. roku SOZ v České republice 70 Liniové odrůdy
Hybridní odrůdy
Polynomický trend LO
Polynomický trend HO
56
60 R² = 0,9805
50 40 30 20
R² = 0,7815
10
12
Zdroj: ÚKZÚZ
0
Vývoj počtu zkoušených LO a HO v POP SPZO 30 25 y = -0,066x2 - 1,1232x + 27,262 R² = 0,8806
20 15 10
y = 0,2781x2 - 1,5314x + 9,4048 R² = 0,8385
5 0
Počet LO
Počet HO
Polyg. (Počet LO)
Polyg. (Počet HO)
24
12
30.1.2012
TKK
POP SPZO 2011/12
AGRO Žlunice Měcholupská a.s. 1. zemědělská a.s. Chorušice K + K Břilice Zem. společnost a.s. Sloveč Agricola Bylany ZD Čechtice ZD Sedlejov Dobrosev Dobronín a.s. ZOD Brniště ZS Pobečví Rokytnice u Přer. Agro Podlesí a.s. Č. Janovice Zdobnice a.s. Slatina n. Zdob. ZD Budkov Kladrubská a.s. Sylan a.s., Hradec nad Svitavou Statek Chyše ZD Opařany Z.A.S. Koloveč VFU Brno, ŠZP Nový Jičín Agra Řisuty s.r.o. ZD Dobříč CETA Kobeřice s.r.o. ZD Smilovy Hory Agro-Monet a.s. Moutnice Dolina Staré Město a.s. Agrova a.s. Prusinovice
JC KT ME JH NB CR BN JI JI CL PR KH RK TR RO SY KV TA DO NJ KL PS OP TA BO UH KM
14,0 13,6 13,2 12,5 12,5 12,4 12,3 12,2 11,7 11,6 11,2 11,2 11,2 11,0 10,8 10,4 9,6 9,0 8,6 8,6 8,4 8,2 8,2 7,6 7,6 4,2 3,6
PL 9,9 11,3 11,2 8,7 8,3 7,0 9,9 9,5 10,8 7,7 9,6 7,6 6,6 9,6 11,0 6,6 8,5 8,8 8,4 8,0 6,6 6,9 8,1 8,0 8,3 5,2 4,8
PR 31 40 49 42 28 51 39 33 25 39 26 35 53 33 32 52 34 41 39 40 35 42 31 47 31 25 19
26
13
30.1.2012
Bodový graf s histogramy z Výnos (t/ha) proti TKK POP SPZO 2010/11 Histogram = 24*1*normal(x; 7,3875; 2,5021) Histogram = 24*0,5*normal(x; 3,9008; 0,849) Bodový graf = 1,908+0,2698*x 8 4 0 6,0 5,5 5,0 Výnos (t/ha)
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0
2
4
6
8
10
12
14 0
4
8
TKK 27
SDO IA - rozdíly v agrotechnice SDO
SDO IA · Hybridy: 0,5 MKS · Liniové odrůdy: 0,7 MKS
Výsevek
Hnojení N · 160 kg N/ha po obilní · 200 kg N/ha po obilní předplodině předplodině · 90 kg N/ha po zlepšující předplodině
Regulátor · Ne růstu Hnojení S Fungicid
· Ne
· 150 kg N/ha po zlepšující předplodině
· Horizon, 1 l/ha, podzim, 5. list · Caramba, 1 l/ha, jaro, 25 - 30 cm · 25 kg S/ha (dávka 1a dusíkatého hnojení) · Pictor, 0,5 l/ha, v plném květu
14
30.1.2012
SDO IA 2010/11, řepka ozimá, výnos semen (t/ha) Graf 1 130
8,0
7,5
110
y = -0,0526x + 115,62 7,0
70 6,0 50 5,5
IA (%, ZA = 100 %)
6,5
30 5,0
Základní agrotechnika (ZA) Intenzivní agrotechnika (IA) Přírůstek výnosu IA/ZA (%)
4,5
10
Graf je průměrem výsledků maloparcelních pokusů z těchto 3 lokalit: Humpolec, Krásné Údolí, Kujavy
Spojnice lineárního trendu IA (%)
-10
Průměr
Dobrava (H)
Totem
NK Diamond
Mirage
Sitro (H)
Goya
ES Alegria
Labrador
NK Morse
Xenon (H)
Ladoga
Sherlock
Chagall
Primus (H)
Arot
PR46W26 (H)
NK Linus (H)
DK Secure (PTH)
Artoga (H)
NK Octans (H)
Rohan (H)
SW 05025 A
Adam (H)
DK Exquisite (H)
DK Exfile (H)
NK Speed (H)
4,0
29
Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2010 a 11 ← ← ← stabilní odrůdy
adaptabilní odrůdy → → →
5,70
NK Speed (H) DK Exfile (H)
Adam (H) DK Exquisite (H) Primus (H)
NK Linus (H) NK Morse Artoga (H) Rohan (H) Sherlock PR46W26 (H) Arot
Da Vinci
NK Octans (H) 5,25
NK Diamond Xenon (H) Sitro (H) Mirage Dobrava (H) Ladoga Totem
Chagall
DK Secure (ptH)
Labrador
ES Alegria
Goya
1,30
0,80
4,80 0,30
Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha)
Výnos semen (t/ha)
90
Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (t/ha)
15
30.1.2012
Řepka ozimá SDO IA - reakce odrůd na intenzifikační opatření Pokusy pro SDO ÚKZÚZ, sklizeň 2010 a 11 ← ← ← stabilní odrůdy
adaptabilní odrůdy → → →
5,70
NK Speed (H) DK Exfile (H)
Základní agrotechnika - výnos semene (t/ha)
Adam (H) DK Exquisite (H) Primus (H)
NK Linus (H) NK Morse Rohan (H) Sherlock Arot
Artoga (H) Da Vinci PR46W26 (H) NK Octans (H)
5,25
NK Diamond Dobrava (H)
Xenon (H) Sitro (H) Ladoga
Totem
Mirage
DK Secure (ptH)
Labrador
Chagall
ES Alegria
Goya
7
14
21
4,80
Intenzivní agrotechnika - přírůstek výnosu (%)
Výnos semene a oleje odrůd jarní řepky v SDO Výsledky z let Předběžně doporučené
Kategorie odrůd
liniové
Typy odrůd
hybridní
Ostatní
liniové
Estrade
2009
Blanice
2011
Ability
Sensor
Rok registrace
Larissa
PFH Průměr v t/ha
Typ hybridu
2008 - 2011 Doporučené (min. 2 roky pokusů pro SDO)
2007
2010
2004
Výnos semene (%) v oblasti teplá
3,04
105
108
102
99
94
chladná
3,23
106
105
97
100
97
teplá
1,25
105
110
105
98
93
chladná
1,32
105
106
98
99
97
Výnos oleje (%) v oblasti
16
30.1.2012
Významné hospodářské vlastnosti nově registrovaných odrůd OSORNO a ACHAT Výsledky z let
2009 - 2011 Nově Srovnávací registrovaná
Výsledky z let
Sensor
Průměr v t/ha
Achat
Sensor
2010 - 2011 Nově Srovnávací registrovaná
Osorno
Kategorie odrůd
Průměr v t/ha
Kategorie odrůd
Výnos semene (%)
3,43
103
97
Výnos semene (%)
3,65
105
95
Výnos oleje (%)
1,44
104
96
Výnos oleje (%)
1,56
106
94
POP IA jarní řepka SPZO 2011 Výnos semen (t/ha) 2,40
2,33
Průměr výnosů ze 4 lokalit
2,27
2,31 2,18
2,20 2,09 1,96
2,00
1,96
+0,35 t/ha
1,87 1,79
1,80
1,60
1,83
1,88
1,59
1,40
1,20
Zák ladn í a gr otechn ik a
Intenziv ní agro techni ka
1,00
17
30.1.2012
Regulace a fungicidní ošetření řepky Zkušenosti s přípravky Toprex a Amistar Xtra
Ing. Jaromír Šaroun SPZO
Zdravotní stav porostů jaro 2009 Účinná látka
Mech. účinku
G/ha
Phoma
Cylindr.
Scler.
Botr.
Pgr
Pozn.
++
+(+)
+(+)
++
Alto Combi, Amistar Xtra
++
+(+)
+(+)
+
Alert, Capitan, Lyric
++++
++++
+++
++
++++
Horizon, Orius, Ornament, Lynx
+++
+++
+++
++(+)
++
++++
Caramba
150
+++(+)
++
++++
+++(+)
+++
+++
kont. + lok. systém - není rozv.
450
+++
+++
++(+)
++
+
Sportak Alpha, Bumer Sup.
Iprodione
kont. s hl. úč. – inhibuje klíčení spor
750
+
+
++++
+++(+)
+++
+
Rovral Flo
Carbedazim
lokálně systémový
125
+
+++
++++
+++
+
Bavist, , Konker, Alto, Alert, Spor. A.
Azoxistrobin
systém. protektivní (perzist.)
200
++
++
++++
+++
+++
++
Amistar, Amistar Xtra
Vinclozolin
kont. s hl. úč.
370
++
++
++++
+++
+++
+
Konker, Ronilan.
Propiconazole
systémový
125
++
+++
++
++
+++
++
Boscalid
systém (blok. mitoch. dýchání)
100
+++
+++
++++
++++
++++
+
Pictor
Dimoxistrobin
systémový
100
+++
++
++++
+++
+++
++
Pictor
Difenoconaz.
Systém. + perzist.
125
++++
+++
++++
++
+++
+
Toprex
Paclobutrazol
systémový
60
+
+
+
+
+
Cyproconazol
systém. (inhib. synt. sterolů)
60
++
+++
Fluzilazole
systémový + perzist.
125
+++
+++
Tebuconazole
hl. systém + dlouhá perzist.
250
+++
Metconazole
hl. systém + dlouhá perzist.
90
Prothioconaz.
systém + perzist.
Prochloraz
+++(+)
Altern.
+
++++
Proline, Prosaro
Bumper Sup.
Toprex
18
30.1.2012
Výsledky jarních regulací 2008-2009 výška porostu a počet větví - RR 2008-2009 rozdíl počtu větví 3 2,4 1,7
2 1,8
1,7
2,5
1,4
1,6
2
1,3
1,5 0,7
94,3
95,7
92,6
89,6
89,9
89,6
89,1
90,1
91,9
1 0,5 0
přírůstek počtu větví ks.
2,6
93
102 100 98 96 94 92 90 88 86 84 82
100
výška porostu %
výška %
Dosažený výnos po aplikacích RR
19
30.1.2012
Jarní aplikace RR 2008-2009 výška porostu % a počet větví RR jaro 2008-2009 102,0
96,0
1,98
1,33
1,59
1,47
2
94,0
1,5
0,83
87,8
90,9
86,0 84,0 82,0
92,4
88,0
97,0
96,4
90,0
97,0
92,0
1
0,5
80,0
zvýšení počtu větví ks/rost.
100,0
98,0 výška porostu v %
2,5
2,23
100,0
0
kontrola
Car 1l p
Hor 1l p
Top 0,3 p
Top 0,3 p+0,5 j
Top 0,5 j
Top 0,3 p+Mod 0,3 j
Kontrola 100 % = BBCH 61 – 80,2 cm výška porostu % zvýšení počtu větví – ks/r Kontrola 2002 168,8 cm BBCH 69 – 145,3 cm 2009 – 145,3 cm = rozdíl – 16,2 % Regulace BBCH 69 (3,6 - 12,2 %)=5,2 - 17,7 cm
Výsledky jarních regulací 2010 výška porostu a počet větví 2011 - BASF 1,6
106
1,4 105
102
1,1 1,0
0,7
98
98
0,7
0,7
99
0,8
100
99
1
0,2
96
0,4
96
96
96
0,6
výška porostu v %
105
104
1,2
1,2
100
zvýšení počtu větví ks/r
1,4
94
92
0,2 0
0
90 kontrola
CA- j
CX- j
CA -p
výška rostlin 2011 %
CX -p
CA -p+j
CX -p+j
CA-P + CX-J CX-p+CA-j
přírůstek počtu větví 2011
20
30.1.2012
Jarní aplikace RR 2008-2009 výnos aplikace RR 2008-2009
118,6
120,0
112,9
115,0
105,4
100,0
100,0
108,4
105,0
109,8
109,8
110,0
95,0 90,0
kontrola
Car 1l p
Hor 1l p Top 0,3 p Top 0,3 p+0,5 j
Top 0,5 j
Top 0,3 p+Mod 0,3 j
Jarní aplikace RR 2010 Kontrola 100 % = 3,67 t/ha
104
109,7
109,2
108,6
106,6
106
106,1
108
108,5
109,7
110
109,8
Výnos v % RR 2011 - BASF
100
100
102
98 96 94
21
30.1.2012
Výsledky regulace rostlin jaro 2010-2011 Výška rostlin a přírůstek počtu větví jaro 2010-2011 1,8
102,0
1,7
1,6
101,0
1,4
1,4 100,0
1,2
1,2
99,0
1,0 1,0
98,0
0,8
97,0
0,6
0,6
96,0
0,8 0,6
0,5
0,4
Výška rostlin v %
Zvýšení počtu větví v ks/rost.
1,4
0,6 0,5
0,4
0,5
0,2
95,0 94,0
0,0
93,0 kontrola
Stabilan výška 2010%
Caramba
Toprex
výška 2011%
Lynx
Orius
počet větví 2010
Horizon
Staccato
počet větví 2011
Výskyt chorob v ročnících 2004 - 2011 9 8,5 8 2004 2005
7,5 7
2006 2007 2008
6,5 6
2009 2010 2011
5,5 5 4,5 4 Phoma
Sclerot.
Botryt.
Altern.
Vertic.
Erysiph. Peronos.
22
30.1.2012
Účinnost přípravků v ročnících Průměrný přírůstek výnosu po ošetření: 2004 – 19,1% 2005 – 19,3 %
135
účinnost přípravků v ročnících 2006 – 5,5 % 2008 – 20,5 %
2010 – 10,7 % 2007 – 8,6 % 2009 – 16,5 % 2011 – 11,8 %
130 125 2004 120
2005 2006
115
2007 2008
110
2009 2010
105
2011
100
Výnos PP fungicidy - 2011 120
100
110,8
114,1
100
105
108,3
108,1
110
111,8
114,3
115
115,6
Kontrola 100 % = 3,55 t/ha
95
90 kontrola
Pictor
Amistar Xtr
Apel
Bumper S
Bumper S+Roll
Prosaro
Alert
23
30.1.2012
Tržby a zisk PP fungicidy 2011 přrůstek výnos t/ha
106 % 0,6
zisk Kč/ha 3500
2 976 2 568
2 410 0,55
0,50
0,51
0,4
3000
44 %
2500
992
903
2000 0,38
0,3
2 057
2 148
0,42
0,5
1500
0,2 0,28
0,29
1000
Apel
Bumper S
0,1
500
0
0 Pictor
Amistar Xtr
průměr
Prosaro
Pictor
Amistar Xtra
Prosaro
přírůstek výnos %
14,3
15,6
14,1
přírůstek výnos t/ha
0,51
0,55
0,50
cena ošetření
2 787
2 799
2 840
přírůstek tržby Kč/ha
5 355
5 775
5 250
zisk Kč/ha
2 568
2 976
2 410
Apel
Alert
Bumper S+Roll
Bumper S. +Rollw.
Bumper S
Alert S
7,9
8,3
10,8
11,8
0,28
0,29
0,38
0,42
2 037
2 053
1 842
2 353
2 940
3 045
3 990
4 410
903
992
2 148
2 057
kontr. 3,55 t/ha
0,9 0,8 0,7 0,6 0,5 0,4 0,3 0,2 0,1 0
0,82
přír.produkce 0,85
0,78
5 701
3 988
zisk 6000 5000
0,66
4000
3 112 1 859
0,35 0,23
1 060
0,39
0,42 2 098
977
3000 2000
zisk Kč/ha
přírůstek výnosu t/ha
Tržby a zisk z aplikací fungicidů
1000
448
0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
kontrola
4,29
3,96
4,26
4,01
3,85
3,98
3,69
3,55
přírůst. výnosu
19,1
19,6
5,5
8,6
22,1
16,5
10,7
11,8
0,66
0,39
0,42
přír. produkce
0,82
0,78
0,23
0,35
0,85
cena
6300
5500
6950
7800
8000
6000
8500
10500
přír. tržby
5166
4290
1598
2730
6800
3960
3315
4410
prům. cena ošetř.
1178
1178
1150
1150
1099
2100
2338
2312
zisk
3988
3112
448
1060
5701
1860
977
2098
24
30.1.2012
Vlhkost sklizeň PP fungicidy Dosažené vlhkosti semen při sklizni - 2009 - 2011
101
100
100
100
8,6
8,6
8,5
102
101,2
8,7
100
8,6
99 97,7
96,5
8,4
98 97
8,3
8,3
8,4
vlhkost semen v %
8,8
8,7 8,6
103
102,3
vlhkost v %
8,8
96 95
8,2
94
8,1
93 K
Lynx
Bumper
Amistar Xtr průměr
Pictor
Alert
Prosaro
%
Porovnání dosažených výsledků Porovnání dosažených výnosů - ČR . podniky - pokusy 5,00
4,50
4,00
3,50
3,00
2,50
2,00 2005
2006
2007
výnos ČR t/ha
2008
2009
pokusné podniky t/ha
2010
2011
průměr
prům.pokusy t/ha
25
30.1.2012
Marketingové informace Ing. Martin Volf
Výnos řepky v ČR 2006 - 2011 (t/ha) 3,25 3,00 2,75 2,50
porůstání semen
mráz v květu
houbové choroby
sucho nízké porosty
2006
2007
2008
2009
2,25
extrémní srážky (květen)
pozdní setí
2010
2011
2,00
26
30.1.2012
Bilance řepky v ČR 2010/11 (%) období 1.7.2010 – 30.6.2011
export 23%
STZ 20%
ostatní 5%
ADM 18% PREOL 34%
vstup na Slovensko kupuje 3 sila kapacita 150.000 t
EU27- bilance řepky a import (mil. t) 4,0 3,0
bilance import
2,0 1,0 0,0 -1,0 -2,0 -3,0 07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
27
30.1.2012
Světová produkce řepky (mil. t) 65,0 60,0 55,0 50,0 45,0 40,0 35,0 30,0
Produkce řepky v EU27 (mil. t) 22,0 20,0 18,0 16,0 14,0 12,0 10,0
28
30.1.2012
Světové zásoby řepky (mil. t) 8 7 6 5 4 3 2 1 0 06/07
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
12/13
Světová produkce sóji (mil. t) 275 250 225 200 175 150 04/05
05/06
06/07
07/08
08/09
09/10
10/11
11/12
29
30.1.2012
Aktuální marketingová situace (leden 2012) • Světové ceny olejnin jsou na vysoké úrovni • Očekávaná produkce řepky v EU27 je pouze 20 mil. tun (2009 = 21,7 mil.t) • Světová spotřeba řepky bude větší než produkce • Pokračuje pokles světových zásob řepky a sóji • Dluhová krize eurozóny, snižování ratingu a případné finanční problémy se mohou přelít do trhu olejnin a obilovin. Jakékoliv zpomalení ekonomické aktivity má negativní dopad na poptávku po olejninách
Situace v ČR (leden 2012) • Nejvyšší osevní plocha oz. řepky (385.000ha) • Na podzim velmi dobrý stav porostů a mírná zima (zatím) • Očekává se vysoká produkce, ale také vysoká poptávka • Vstup fy Glencore na český trh = zvýšení konkurence a poptávky • PREOL a.s. i ADM = vysoký objem zpracování
30
30.1.2012
ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 listopad 2011
9 500 srpen 2011
9 000
ŘEPKA na burze MATIF (Kč/t) 12 000 MATIF na únor 2012
11 500 11 000 10 500 10 000 srpen 2012
9 500
31
30.1.2012
+ Příznivé podmínky v podzimním období přispěly v Čechách k velmi dobrému stavu porostů řepky (nejlepší v posledních letech). + Většina porostů řepky měla před zimou v nadzemní hmotě a v kořenech více než 80 kg N/ha a kořenový krček nad 8 mm, což je velmi příznivý stav pro jarní regeneraci rostlin. + Výborný stav kořenů v důsledku příznivého podzimu se ještě zlepšil v průběhu teplého období v prosinci a lednu a rostliny budou moci na začátku jara přijímat živiny z větších hloubek půdy než v minulých letech (např. vyplavené nitráty, sírany, hořčík apod.). + Na stav porostu řepky před zimou mělo příznivý vliv přihnojení během podzimní vegetace (viz následující obrázek).
32
30.1.2012
− Pokles mrazuvzdornosti rostlin v průběhu teplého prosince a ledna a nepříznivý vliv nízkých koncentrací některých živin v listech na jejich poškození únorovými mrazy v oblastech bez sněhové pokrývky. − Na regeneraci silně poškozených rostlin je nejvhodnější ledková forma dusíku (LAV, LAD do 60 kg N/ha).
− Nejnižší zásoba minerálního dusíku v půdě a nejnižší koncentrace N v rostlinách před zimou v posledních letech.
− Vhodná včasná aplikace hnojiv (močovina, UREAstabil), ale při pozdních aplikacích a rychlém nástupu jara je vhodnější ledková forma dusíku (LAV, LAD apod.).
− Pomalé prohřívání půdy na začátku jara pod téměř souvislou vrstvou nadzemní biomasy rostlin (včetně odumřelých listů) a horší využití živin z pomalu rozpustných granulovaných hnojiv (ulpívání na listech nebo pod listy a v důsledku toho horší kontakt hnojiva s půdou a vodou ze srážek). − U těchto porostů lépe používat hnojiva s amidickou formou dusíku (močovina, UREAstabil, DAM, SAM apod.), kde není problém s rozpustností a část dusíku může být přijata přes listy.
33
30.1.2012
Vliv srážek na využití dusíku z aplikovaných hnojiv • Na využití živin, zejména dusíku, z aplikovaných hnojiv rostlinami má významný vliv jak množství srážek, které je nezbytné k transportu živin ke kořenům, tak i doba, která uplyne od aplikace hnojiv do příchodu srážek. • Z dusíkatých hnojiv jsou na termínu srážek po jejich aplikaci nejvíce závislá hnojiva s amidickým dusíkem (močovina, DAM). Jestliže po jejich aplikaci do 2 – 4 dnů (závisí na teplotě vzduchu) nezaprší, dochází k přeměně močoviny na amoniakální dusík, který je v půdě na rozdíl od močoviny nebo nitrátového dusíku málo pohyblivý, zůstává v neprokořeněné povrchové vrstvičce půdy a podléhá ztrátám únikem amoniaku. • Ke kořenům rostlin se pak většinou dostává až po nitrifikaci ve formě nitrátů, což však na začátku jara při nízkých teplotách a potřebě dalších srážek může trvat i několik týdnů.
• Proto je snahou přeměnu močoviny omezit pomocí inhibitorů ureasy (hnojivo UREAstabil, DAM + Stabiluren), a tím minimalizovat ztráty únikem amoniaku a prodloužit dobu, kdy může být nepřeměněná močovina transportována ke kořenům rostlin. • Na následujícím obrázku jsou znázorněny srážky a teploty vzduchu po regeneračním hnojení řepky v roce 2010 a 2011. V roce 2010 byly efektivní srážky 7. - 8. den po aplikaci, zatímco v roce 2011 3.-5. den po aplikaci. • Brzké a dostatečné (29 mm) srážky po aplikaci N-hnojiv v roce 2011 měly příznivý vliv na využití dusíku z hnojiv a za těchto optimálních podmínek nebyly zjištěny podstatné rozdíly mezi použitými hnojivy (viz další obrázek).
34
30.1.2012
Vývoj povětrnosti v průběhu pokusu s ozimou řepkou a různými formami N hnojiv značenými 15N; Lukavec 2010 a 2011 Lukavec 25. 3. - 20. 4. 2010 srážky (mm) (°C) 18 10: srážky (mm) 10: t (°C) 16 14 12 10 8 6 4 2 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 dny od aplikace hnojiv 15N
teplota 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 23
25
27
srážky (mm) Lukavec 15. 3. - 20. 4. 2011 teplota (°C) 22 22 20 20 11: srážky (mm) 11: t (°C) 18 18 16 16 14 14 12 12 10 10 8 8 6 6 4 4 2 2 0 0 1 3 5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35 37 39 dny od aplikace hnojiv 15N
Využití různých forem dusíku z aplikovaných hnojiv (regenerační dávka N) rostlinami řepky ozimé • Z dosažených víceletých výsledků polních pokusů vyplývá, že při regeneračním hnojení ozimé řepky dusíkem je rostlinami z aplikovaných hnojiv nejvíce využita nitrátová forma dusíku (do fáze butonizace až 60 %) a nejméně amoniakální forma dusíku (okolo 20 %, viz následující obrázek). • Na úrodnějších půdách s vyšší sorpční schopností často klesá využití amoniakální formy dusíku do začátku kvetení pod 10 % (např. Ruzyně 2009). Proto není vhodné pro zlepšení výživného stavu rostlin dusíkem aplikovat v první jarní dávce hnojiva s převažující amoniakální formou dusíku (např. síran amonný, DASA apod.).
35
30.1.2012
• To lze doporučit zejména pro porosty řepky v letošním roce, které měly již na podzim většinou nízkou koncentraci dusíku v rostlinách. • Při hnojení rostlin silně poškozených mrazy a při pozdějším a rychlém nástupu jara je nejvhodnější rychle působící nitrátová forma dusíku. • Naopak při časnějším hnojení a při aplikaci vyšších dávek dusíku (více než 60 kg N/ha) k dobře přezimujícím porostům je vhodná pomaleji působící amidická (močovinová) forma dusíku.
• Jestliže po aplikaci močoviny nepřijdou do 2 – 4 dnů srážky a denní teploty jsou vyšší než 5 °C, je vhodnější použít močovinu s inhibitorem ureázy (UREAstabil). • Podobně to platí při použití kapalného hnojiva DAM (popř. SAM) v kombinaci s přípravkem Stabiluren (obsahuje inhibitor ureázy). • Výhodou hnojiva DAM je zastoupení 3 forem dusíku (amidická, nitrátová a amoniakální). Jestliže je v DAMu inhibována přeměna močoviny (Stabiluren), může být až ¾ dusíku po srážkách transportováno ke kořenům rostlin. DAM je nejlépe aplikovat damovými tryskami s menším počtem otvorů, a hnojení by nemělo probíhat v době mrazů a na zmrzlé nebo mrazem silně poškozené rostliny.
36
30.1.2012
Využití dusíku z různých hnojiv ozimou řepkou odběr rostlin ve fázi butonizace po aplikaci různých N-hnojiv: 80 kg N/ha značeno 15N Lukavec 2010 a 2011 (N = nitrátová forma, A = amonná forma, DA = dusičnan amonný, MO = močovina, Mou = močovina s inhibitorem ureasy) 60 50 40 30 20 10 0 2011 Využití dusíku %
Využití dusíku %
60 50 40 30 20 10 0 2010
N
A
DA
MO
MOu
N
A
DA
MO MOu
Vliv hnojení řepky dusíkem a sírou na výnos semen a olejnatost
• Na následujících obrázcích je znázorněn vliv jarního hnojení řepky ozimé minerálními hnojivy s dusíkem a sírou na výnos semene a jeho olejnatost. • Dosažené výnosy v roce 2011 byly nižší než v roce 2010 vzhledem ke slabšímu porostu řepky před zimou (viz obrázek 3) a poškození šešulí šešulovými škůdci a plísní zelnou. • Vyšší dávka dusíku (o 50 kg N/ha) se projevila u většiny variant zvýšením výnosů semen, ale zároveň snížením jejich olejnatosti. K nejvyššímu zvýšení výnosů došlo v roce 2011 po hnojení močovinou a močovinou se sírou. • .
37
30.1.2012
• Hnojení sírou mělo pozitivní vliv na zvýšení výnosů semen i jejich olejnatosti jen v roce 2011, kdy se u rostlin před květem projevily na sírou nehnojených variantách nedostatky síry v důsledku mělkého prokořenění půdy (do 0,5 m) a vyplavení síranů během zimy (v půdní vrstvě 0,6 – 0,9 m dostatečná zásoba vodorozpustné síry). • Nedostatek síry se nejvíce projevil u rostlin na variantách s nejrychlejším počátečním jarním růstem po regeneračním hnojení dusíkem. Při aplikaci dusíkatých hnojiv ve dvou dávkách byly dosaženy shodné či vyšší výnosy než při rozdělení stejné dávky N do třech termínů aplikace. Varianty s podzimním přihnojením řepky hnojivem UREAstabil patřily v obou letech mezi nejvýnosnější.
Výnos semen ozimé řepky po aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) Výnos semen t/ha
Výnos semen t/ha
4,5 4,0 3,5 3,0 2,5
2,0 2010
2011
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
4,0 3,5 3,0 2,5
2,0 2011
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Var 1 2 3 4 5 6 7
Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 80 Močovina (MO) 50 MO 30 MO 100 MO 80 MO 30 MO 80 MO + S 50 MO + S 30 MO + S 100 MO + S 80 MO + S 30 MO + S 80 DAM trysky 50 DAM trysky 30 DAM postřik 100 DAM trysky 80 DAM trysky 30 DAM postřik 80 DAM + S (= SAM) 50 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik trysky 8 100 DAM + S trysky 80 DAM + S trysky 30 DAM + S postřik 9 80 LAV 50 LAV 30 LAV 10 80 LAV 80 DASA
38
30.1.2012
Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci N a N-S hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) 51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2011 Olejnatost %
Olejnatost %
51 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2010
1
2
3
4
5
6
Var.
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
7
8
9
10
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech
80 MO 100 MO 80 MO + S 100 MO + S 80 DAM trysky 100 DAM trysky 80 DAM + S trysky 100 DAM + S trysky 80 LAV 80 LAV
50 MO 80 MO 50 MO + S 80 MO + S 50 DAM trysky 80 DAM trysky 50 DAM + S trysky 80 DAM + S trysky 50 LAV 80 DASA
30 MO 30 MO 30 MO + S 30 MO +S 30 DAM postřik 30 DAM postřik 30 DAM + S postřik 30 DAM + S postřik 30 LAV
4,0
Výnos semen t/ha
Výnos semen t/ha
Výnos semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) 3,5 3,0 2,5 2,0 2010
4,0 3,5 3,0 2,5 2,0
1
2
Var. 1 2 3 4 5 6 7 8
3
4
5
6
7
8
2011
1
2
3
4
5
6
7
8
Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 60 LAV 70 LAV 30 LAV 80 LAV 50 LAV 30 LAV 80 LAV 50 DAM 30 DAM 80 DAMstabil (= DAM 50 DAMstabil 30 DAM + Stabiluren) 80 UREAstabil 50 UREAstabil 30 UREAstabil stabil stabil 80 UREA 80 UREA 40 UREAstabil podzim 60 UREAstabil 60 UREAstabil 40 UREAstabil podzim 80 UREAstabil
80 UREAstabil
39
30.1.2012
Olejnatost semen ozimé řepky při aplikaci různých N hnojiv (Lukavec 2010 a 2011) 50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2011 Olejnatost %
Olejnatost %
50 49 48 47 46 45 44 43 42 41 40 2010
1
2
Var. 1 2 3 4 5 6 7 8
3
4
5
6
7
8
1
2
3
4
5
6
7
8
Jednotlivé dávky N (kg/ha) v různých hnojivech 60 LAV 70 LAV 30 LAV 80 LAV 50 LAV 30 LAV 80 LAV 50 DAM 30 DAM 80 DAMstabil 50 DAMstabil 30 DAM 80 UREAstabil 50 UREAstabil 30 UREAstabil 80 UREAstabil 80 UREAstabil 40 UREAstabil podzim 60 UREAstabil 60 UREAstabil 40 UREAstabil podzim 80 UREAstabil
80 UREAstabil
SHRNUTÍ Jarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy: 1. s ledkovou formou N (LAV, LAD) ü Pozdější a rychlejší nástup jara ü Kromě běžných porostů vhodná forma dusíku pro slabé a mrazem poškozené porosty 2. s amidickou formou N (MO, UREAstabil, DAM, DAM + StabilureN) ü Při aplikaci vyšších dávek N na začátku jarní vegetace, zejména v oblastech s častými pozdějšími přísušky ü Při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazů ü Běžné porosty kromě velmi slabých a výrazněji poškozených po zimě 3. s amoniakální formou N v kombinaci se sírou (SA, DASA) ü Nedostatek dostupné síry v prokořeněném půdním profilu (po vlhké zimě, mělké prokořenění půdy, víceleté nehnojení sírou apod.) ü Při časnějším nástupu jara ü Běžné porosty kromě velmi slabých a poškozených po zimě
40
ŘEPKA OZIMÁ – VYBRANÉ POZNATKY K (JARNÍ) VÝŽIVĚ A HNOJENÍ Doc. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D., Mendelova univerzita v Brně Ing. Jiří Dostál, CSc., Agroeko Žamberk, s.r.o.
Řepka ozimá je vysoce náročná olejnina z hlediska zásobenosti makro- i mikroživinami v průběhu celé její vegetace. Ještě před výsevem je nezbytné do půdy dodat chybějící živiny, přičemž jako vodítko by měly sloužit výsledky AZZP, eventuálně výsledky operativně provedených rozborů půdy na obsah přístupných živin (P, K, Ca, Mg) a půdní reakci. Deficit mikrobiogenních prvků (Zn, B) je vhodné řešit na jaře mimokořenovou výživou. V případě hluboké deficience B doporučujeme hnojení B též na podzim a to v období, kdy porost dosáhl dostatečné listové pokryvnosti. V mnoha případech, zejména pak po časté aplikaci statkových nebo organických hnojiv, nebývá dusík tím prvkem minima, ale často je to právě nevyužití genetického potenciálu liniových či hybridních odrůd z důvodu deficitního stavu ostatních živin či nevhodného pH půdy zapříčiněného dlouhodobě nízkou spotřebou hnojiv a vápenatých hmot. Regenerační hnojení pouhým dusíkem (či v kombinaci s dalšími živinami, např. sírou) je nesporně velmi důležitým opatřením, které se odrazí na výnosu i kvalitě produkce. S ohledem na podrobný popis problematiky výživy a hnojení řepky na jarních seminářích SPZO v roce 2011 (Doc. Hřivna, Doc. Matula) se stručně zaměříme v následujících řádcích na charakteristiku stavu porostů ozimé řepky na podzim 2011, průběh povětrnostních podmínek do poloviny ledna 2012 (kdy je tento příspěvek tvořen) a doporučení pro jarní regenerační hnojení.
Výživový stav porostů řepky na podzim a v zimě Porosty řepky ozimé nebyly na podzim 2011 zcela vyrovnané a jejich růst a vývoj byl ovlivněn termínem setí a místními srážkami. Při monitorování porostů v polovině září bylo asi 66 % porostů zapojených, vyrovnaných a dále 24 % porostů ve střední kondici (tzn. ne zcela zapojené s nejednotnou vývojovou fází). Přibližně 10 % porostů bylo slabých – řídkých, mezerovitých a nevyrovnaných s takzvaným dvojím vzcházením. Proti podzimu 2010 jsou řepky výrazně vegetačně ranější. Více než ¾ porostů bylo nutno morforegulovat, tj. zpomalit vývoj do poloviny září. Ojediněle bylo již v polovině září zjištěno vytahování krčků řepky u časně setých porostů. Na měsíc listopad 2011 nebude hned tak zapomenuto, patrně nejenom v České republice získá přízvisko „nejsušší v dějinách měření“. Věta z denního tisku: „Letos v listopadu naměřili v nejstarší meteorologické stanici v České republice, v pražském Klementinu, jen neměřitelné množství srážek.“ zní skoro jako slovní hříčka. Avšak netoliko na severu Moravy a ve Slezsku bude v listopadu úhrn srážek do 1 mm. I měření v Kroměříži a na Ústeckoorlicku ukázala podobnou situaci. V roce 2011 už byly dva měsíce silně suché (únor a září), ovšem listopad je překonal. Avšak září 2011 nebylo jen extrémně suché, ale i neobvykle teplé. Za poslední čtyři měsíce roku 2011 bylo průměrně naměřeno pouze 43 % srážkového úhrnu, což 41
se bezpodmínečně muselo promítnout i do dění v přírodě a v námi sledovaných polních porostech. Obsah vody v ornici v posledních podzimních dnech kolísal v širokém rozpětí od 9,5 po 28 %. Obsah vody v podorničí byl podobný nebo o málo nižší, kolísal v rozpětí 20,2 až 24,8 %. Sušší půda byla hojně pod narostlými porosty řepky ozimé. Skutečný nástup zimy s vydatnou sněhovou pokrývkou nastal až na počátku ledna 2012, ovšem převážně v horských oblastech, zatímco v nížinách dále pokračovalo spíše jarní počasí. To bylo i v nížinách přerušeno mrazy zpravidla do -8 oC ve druhém a třetím lednovém týdnu, přičemž tyto mrazy by neměly řepce (byť bez sněhové pokrývky) ublížit. S ohledem na výše popsaný dosavadní průběh počasí (a v současné době nemožnou predikci průběhu počasí v dalších dvou měsících) je možné nyní konstatovat následující: ·
obsah dusíku minerálního v půdě (Nmin) v podzimních měsících kolísal na jednotlivých stanovištích nepravidelně
·
s ohledem na deficit srážek v posledních 4 měsících roku 2011 promyv (nitrátového) dusíku do podorničí nenastal
·
přestože vyšší teplota půdy na podzim mohla nahrávat mineralizaci dusíku z organických vazeb, nedostatek půdní vlhkosti ji omezoval, proto není možno počítat s významným přísunem dusíku rostlinám z procesu mineralizace
·
obsah Nmin v půdě pod řepkami nehnojenými dusíkem před setím či po vzejití se na podzim (2. polovina listopadu) na většině sledovaných lokalit pohyboval v nízkých hodnotách
·
v porostech řepky hnojených na podzim minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem nebyla ve druhé polovině listopadu pozorována žádná rezidua Nmin. Zásoba volného minerálního dusíku v ornici byla sotva malá, v podorničí velmi malá. Např. na Litomyšlsku bylo po minerálním hnojení 68 kg N/ha v ornici pod porostem řepky ozimé 17 kg N/ha a v podorničí 14 kg N/ha. Jinde po 173 kg N/ha v drůbeží podestýlce bylo v ornici 29 kg N/ha a v podorničí 20 kg N/ha, přičemž z minerálních forem jednoznačně převažovala forma amonná
·
z výše uvedeného vyplývá, že ozimá řepka při daném průběhu počasí přijímala živiny (dusík) v podstatě do konce roku
·
po skončení zimy je možno očekávat výraznější rozdíly ve stavu porostů v horských oblastech oproti nížinám
·
na většině lokalit je možno po skončení zimy očekávat významný nedostatek dusíku v půdě
42
Hnojení N na jaře 2011 Z výše popsaných důvodů bude nezbytná realizace časného regeneračního hnojení řepky, samozřejmě jakmile to půdně-klimatické či legislativní opatření dovolí. Porosty se budou v jednotlivých regionech či lokalitách lišit z hlediska svého vývoje, poškození mrazem, chorobami, požerky hlodavců či lesní zvěře. S ohledem na riziko návratu zimy by hnojení nemělo být ani v nižších polohách před 20. únorem a je vhodné je rozdělit do dvou dávek (1a, 1b) s odstupem 10 - 14 dnů. · ·
·
První dávka (ca 30 - 40 kg N/ha) by měla být určitě v tuhých hnojivech u porostů s poškozeným vegetačním vrcholem (srdéčkem), aby nedocházelo k jeho popálení. Celková dávka N pro regenerační hnojení by měla být 60 - 100 kg N/ha s přihlédnutím k obsahu Nmin (vhodné spojit se stanovením vodorozpustné síry) v půdě u vzorků odebraných těsně před hnojením nebo s ohledem na obsah N (S) v rostlinách řepky před zámrazem, který by měl být alespoň 4,2 % N a 0,45 % S v sušině. Hlavním cílem regeneračního hnojení je stimulovat u zimou zesláblých rostlin rozvoj kořenového systému, který následně zajistí adekvátní příjem vody a v ní rozpuštěných živin do nadzemních orgánů a jejich rozvoj. Kořeny řepky regenerují již při teplotě 1,9 oC, což nám signalizují bílé vlásečnicové kořínky po vyrytí rostlin.
Vhodné formy N Kromě dávky dusíku je nezbytné vhodně zvolit i jeho formu. Rozhodování ovlivňuje řada hledisek, přičemž často tím rozhodujícím je cena hnojiva. Rozhodně je nezbytné se vyvarovat nákupu hnojiva neznámého původu či složení. ·
Pro zabudování amonného dusíku do rostliny je potřebný dostatek uhlíkatých skeletů pocházejících z procesu fotosyntézy, proto jsou hnojiva výlučně s touto formou dusíku (síran amonný) méně vhodná pro první jarní hnojení a to i přesto, že amonná forma N je přijímána rostlinou při teplotách půdy nižších (pod 5 oC) než forma nitrátová.
·
Nitrátová (ledková) forma dusíku je v půdě značně mobilní, v půdě je vázána velmi omezeně pouze biologickou sorpcí, což ovšem zvyšuje riziko vyplavení do podzemních vod. Tato forma je vhodná pro okamžitou korekci výživného stavu.
·
V případě použití ledku vápenatého se nedoporučuje jednorázově aplikovat vyšší dávky než cca 30 kg N/ha z důvodu omezení rizika ztrát N vyplavením - elucí.
·
U minerálních hnojiv se dvěma formami dusíku (LAV 27, LAD 27, dusičnan amonný, DASA) se výhodně kombinuje a doplňuje účinek obou forem dusíku, nebo jimi můžeme dodat další živinu – Mg, S. Zvláště dusíkatá hnojiva se sírou (DASA,..) jsou velmi vhodná pro regenerační hnojení řepky.
43
·
Použití kapalných hnojiv (DAM-390, SAM-240) je možné pro dávku 1b regeneračního přihnojení, ovšem častěji se využívají pro produkční hnojení řepky ve spojení s pesticidy.
·
Použití močoviny jako nejkoncentrovanějšího tuhého dusíkatého hnojiva je rovněž možné, zejména pak pro nižší vyplavení N v ranějších termínech (tzv. předsezónně). Ovšem při povrchové aplikaci následované periodou suchého a teplého počasí je nutné počítat s určitými ztrátami dusíku těkáním - volatilizací. Rovněž by močovina (podle Ing. Růžka z VÚRV) neměla být aplikována regeneračně na porosty řepek v růstové depresi (např. porosty poškozené mrazem, po zimě slabé vzrůstem nebo na půdách s velmi nízkou sorpcí - skeletovité půdy). Na trhu je možné se rovněž setkat s močovinou obohacenou o inhibitory ureázy či nitrifikace.
Použití tekutých organických a statkových hnojiv ·
Použití tekutých organických a statkových hnojiv (digestát a kejda) pro regenerační hnojení je zpravidla spojeno s určitým poškozením porostu přejezdy těžší technikou (zejména po větších mrazech v noci), nicméně do půdy je kromě řady makro- a mikroprvků (Zn v kejdě prasat) dodáváno i určité množství organických látek jako zdroj obživy půdních mikroorganismů, čímž podpoříme mikrobiální aktivitu včetně procesu mineralizace. Rovněž je často po aplikaci statkových hnojiv pozorován stimulační účinek na rostliny vlivem přívodu podpůrných látek.
·
Při použití digestátů z bioplynových stanic se většinou projeví opožděný či mírnější účinek ve srovnání s dusíkatými minerálními hnojivy. Je to způsobeno tím, že v digestátu (podobně i v kejdě) je přítomen z minerální formy pouze dusík amonný a zbytek tvoří dusík organický, přičemž vzájemný poměr se u jednotlivých druhů digestátů a kejd liší.
·
Pro zpomalený účinek a pro menší nebezpečí rizika vyplavení N při regeneračním hnojení tekutými organickými a statkovými hnojivy je proto vhodné volit časnější termíny aplikace než při použití minerálních hnojiv s nitrátovou složkou.
·
Hnojiva lze aplikovat podlistově jen pomocí hadicových aplikátorů, dávku hnojiva pro regeneraci řepky doporučujeme v rozsahu 10 až 35 t/ha podle obsahu živin.
Použité prameny jsou k dispozici u autorů.
44
POUŽÍVÁNÍ LISTOVÝCH A STIMULÁTORŮ V ŘEPCE
HNOJIV Ing. Josef Škeřík, CSc.
Použití listových hnojiv Listová hnojiva jsou hnojiva, která jsou rostlinami příjímána, jak už název napovídá, přes listy a nikoliv přes kořeny, jako je tomu u ostatních hnojiv. Jejich aplikace nám proto umožňuje rychlé dodání živiny, která je v půdě v nedostatku, nebo ji rostlina vzhledem k situaci (např. suchu) nedokáže přijmout. Hnojiva s obsahem síry navíc mohou působit i fungicidně. Proto se v zemědělských podnicích aplikace listových hnojiv stává už pravidelnou součástí agrotechniky řepky a je jedním z významných intenzifikačních faktorů při pěstování řepky.
Použití stimulátorů Stimulátory jsou biologicky aktivní látky, které mají v závislosti na termínu aplikace a dávce poměrně různorodý vliv na rostliny. Urychlují transportní procesy v rostlině (jak živin, tak i asimilátů), podporují tvorbu kořenů a generativních orgánů. Zvyšují lignifikaci buněčné stěny, tím zvyšují odolnost proti šešulovým škůdcům, k napadení houbovými chorobami, někdy i k poléhání i proti poškození krupobitím. Preventivně působí proti stresovým faktorům a v případě poškození urychlují regenerativní procesy v rostlině. Tím vším zvyšují odolnost proti poškození v průběhu zimy, jarními mrazíky, pesticidy, suchem i přívaly vody a nedostatečné výživě a dalším stresům.
Kombinace listových hnojiv a stimulátrů a jejich registrace Je nutné upozornit, že některá moderní listová hnojiva již stimulační látky obsahují (např. Campofort Retafos, Trisol Aktivátor, Energen atd.), takže by již se stimulátory (pokud to není odzkoušeno a doporučeno) neměly být kombinovány. Je to dražší a navíc to v případě nevyzkoušených kombinací nemusí přinést očekávaný účinek. Stimulátory jsou v České republice registrovány buď Státní rostlinolékařskou správou jako přípravky na ochranu rostlin, např. dříve Atonik, Rexan. Nebo ÚKZÚZ jako hnojiva, případně pomocné látky, např. Fortehum, Sunagreen, Trisol, Energen. Z pohledu rostlin je systém registrace nepodstatný, pro zemědělce je toto nutné znát hlavně z pohledu zapsání do správné kolonky evidence přípravků a hnojiv pro kontrolu SZIF. V posledních letech spíše přibývají stimulátory jako registrované jako pomocné látky, protože proces registrace je tak většinou kratší a jednodušší. Tento postup registrace se možná bude v budoucnosti, vzhledem k připomínkám EU, měnit. Kontrolu jak je vaše hnojivo nebo stimulátor registrovaný, můžete provést na webu SRS, nebo ve Veřejném registru hnojiv, přístupném na webových stránkách MZe ČR: http://eagri.cz/public/app/rhpub/hnojivaVerejnostQF.do.
45
Vlastnosti listových hnojiv a stimulátorů Mezi jejich hlavní výhody patří: ·
Mísitelnost s většinou běžně používaných látek na ochranu rostlin, část listových hnojiv je možno kombinovat i s DAM.
·
Rychlá využitelnost jednotlivých živin nebo stimulátorů díky přímému přenosu přes list.
·
Aplikovatelnost v podzimním i jarním období vegetace - možnost použití v době, kdy je příjem živin přes kořeny z jakýkoliv příčin (povětrnostních např. sucho, teplota, atd.) omezen.
K možným nevýhodám listových hnojiv a stimulátorů patří ·
Závislost účinnosti na mnoha podmínkách (vlastnosti přípravku, stav rostliny, vnější podmínky aplikace).
·
U listových hnojiv možnost dodání relativně malého množství živin a tím relativně vysoká cena některých živin a jejich kombinací od několika set někdy až tisíce korun na ha. Dodání živin v pevných hnojivech je většinou podstatně levnější.
·
Velmi široká nabídka, která mnohdy zemědělcům ztěžuje orientaci. Nelze se totiž orientovat jen podle ceny za obsah určitého prvku nebo účinné látky, ale musí se přihlížet i k dalším vlastnostem hnojiva - koncentraci jednotlivých živin v hnojivu, formě jednotlivých prvků, obsah smáčedel, absorbentů, adheziv, obsah látek, ovlivňujících míchatelnost hnojiv s přípravky nebo jinými hnojivy, Obsah stimulačních látek, pH zředěného roztoku atd.
·
Možná toxicita některých „kombinací“. Kombinaci více účinných látek (insekticid + listové hnojivo + stimulátor + smáčedlo + regulátor), které se v praxi v minulosti objevovaly v žádném případě nedoporučujeme. Tyto kombinace často působí toxicky nejen na včely, ale i na samotné rostliny řepky. Navíc tyto kombinace nejsou registrovány a mohou být problémem při kontrole dodržování podmínek na čerpání jakýkoliv dotací.
Pokusy SPZO s aplikací listových hnojiv a stimulátorů V současnosti je možné v nabídce listových hnojiv a stimulátorů vybírat z mnoha přípravků registrovaných jako stimulátory, hnojiva nebo jako pomocné látky. Svaz pěstitelů olejnin proto ve spolupráci se svými členy a výrobci již od roku 2001 provádí pokusy, v kterých zkouší, jaký přípravek a v jaké fázi je pro řepku nejvhodnější. Pokusy jsou poloprovozní a maloparcelkové na různých lokalitách. Výsledky z jednotlivých let jsou každoročně uváděny ve sbornících konference Systému výroby řepky v Hluku, v roce 2011 to bylo ve sborníku Výsledku pokusů SPZO. Výhodou těchto pokusů je možnost porovnání přípravků vedle sebe. Zároveň je to však i určitá nevýhoda, neboť přípravky používáme v podstatě paušálně podle předem dané 46
metodiky bez příslušné korekce podle stavu pozemku a porostu, ale agronom by měl správně vybírat druh listového hnojiva a stimulátoru hlavně na základě znalostí stavu porostu a nedostatku živin na svých pozemcích. Proto na jednotlivých lokalitách je nejlepší vždy ten přípravek, který nejvíce odpovídá daným potřebám. Domníváme se proto, že pokud by se pokus dělal cíleně – některé přípravky by na dané lokalitě nebyly potřebné, nebo byly možná v jiné dávce. Proto lze jen doporučit aplikace založené na posouzení aktuálního stavu porostu. Dlouhodobě to např. vycházelo například u pokusů s přípravkem Campofort, kde se poslední druh a dávka přípravku upřesňuje podle rozborů rostlin a byl dosahován i vysoký přírůstek výnosu.
Výsledky pokusů Svazu se stimulátory Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin prováděl samostatné pokusy se stimulátory na řepce od roku 2001 do roku 2006. Z rostlinných stimulátorů byly v té době zkoušeny Atonik, Atonik Pro, Rexan, Sunagreen. V letech 2006 - 2011 Svaz postupně zkoušel stimulátory (pomocné látky) Amalgerol, Energen, Fortehum, Lignohumát, Hergit, PRP EVB, Terra-sorb, Trisol a další. Tyto pokusy byly prováděny společně s dalšími listovými hnojivy, a proto jejich výsledky uvádím až v další části. ·
Ve všech letech se jednoznačně prokázal přínos použití stimulátorů, největší přírůstek byl prokázán v letech, kdy na řepku více působí stresové faktory. To bylo např. v květnu a v červnu 2003 kdy bylo horko a sucho. Dále v roce 2005, kdy byly porosty poškozeny jarním mrazíkem, byl vliv aplikace stimulátorů větší nežli v ostatních letech.
·
Jako nejvýhodnější se projevila kombinace Atoniku Pro v období dlouživého růstu a Sunagreenu v období butonizace, proto tuto kombinaci můžeme doporučit jako nejlepší.
Víceleté výsledky Rok pokusů Přípravek – přírůstek aplikace oproti kontrole Sunagreen
2006
2005
2004
2003
2002
Průměr
%
%
%
%
%
%
106
116
106
111
105
108,8
105
108
104
105,7
108
109
107,8
Rexan Atonik (Atonik Pro)
106
112
104
Atonik (Atonik Pro) + Sunagreen
110
119
108
Kontrola
112,3
100
100
100
100 108,3
Průměr roku
106
115,7
105
109
106
Celostátní průměr výnosu řepky (t/ha)
3,04
2,91
3,73
1,68
2,3
47
Výsledky pokusů s listovými hnojivy a stimulátory V letech 2005 – 2007 jsme prováděli poměrně rozsáhlé pokusy s až 12 variantami stimulátorů a listových hnojiv, v posledních letech jsme počet variant omezili a zkouší se jen nová hnojiva a přípravky. Jako příklad uvádím metodiku a výsledky ze sezóny 2006/2007 a průměr 3 let obdobných pokusů.
Výsledky pokusů v sezóně 2006/7 V sezóně 2006/2007 jsme ve spolupráci s členskými podniky SPZO prováděli poloprovozní pokusy s aplikací řady odlišných listových hnojiv a stimulátorů na řepce ozimé. Pokusy byly založeny na 6 lokalitách - Agpi Písek, ZD Dolany, SZ Luže, Jizerka a.s. Jizerní Vtelno, Agro Pertoltice, ZOD Brtnice. Bohužel kvůli vývoji počasí byly některé lokality nevyrovnané a k hodnocení výnosu lze využít jen 3 lokality.
Metodika pokusu Aplikace podzim 2006/2007
4 - 8 listů
Aplikace I. Aplikace II. obrůstání listových začátek dlouživého růstu růžic
kg, l/ha
Aplikace III. butonizace
kg, l/ha
l/ha
kg, l/ha
KO
Kontrola
HBT
Hydroplus Bor
2
HydroPlus Bor
2
YaraVita Thiotrac 300
3
HY
Hycol B
2
Hycol B
2
Hycol BN
5
MI
Mikrotop
5
Mikrotop
15
Mikrotop
15
BOFE
Borosan Forte
3
Borosan Forte
3
Fertimag
5
CB
Carbonbor
1
Carbonbor
1
TS 2 Trisol Aktivátor
TS 4 KO
2
Trisol Stimul Plus + Carbonbor
2+
Trisol Stimul Plus
2
Fumag NK-SB
2,75
1
kontrola
48
Výnos pokusu v roce 2006/2007 v kg na ha a %
Ekonomické zhodnocení pokusu Pokus s listovými hnojivy a stimulátory 2006/2007 Náklady a zisk v Kč/ha, 3 lokality 2 500 2 000
náklady
1 500
zisk
1 000 500 0 Mikrotop
Trisol Aktivátor + Trisol Stimul Plus
Hycol B + Hycol BN
Trisol Stimul Plus + CarbonBor
CarbonBor + Fumag NK-SB
Borosan Forte + Fertimag
HydroplusBor + Thiotrac
·
Víceleté výsledky nám ukazují, že při použití listových hnojiv a stimulátorů lze počítat s 5 až 15% přírůstkem výnosu, a to jak v letech výnosově dobrých, tak i špatných. 49
100
109,4
Tříletý průměr
100,0
109,2
107,9
110,1
109,6
111,5
106,8
110,6
108,5
110,6
115
115
112,2
108
105,9
104,3
108,6
111,9
107,4
108,3
107,0
111,2
108,1
Trisol, CarbonBor
106,2
Fortestim Beta
CarbonBor
Průměr 2005
Borosan Forte
108,2
Mikrotop
100
Hycol B
109,6
Průměr 2006
107,6
Fortehum Mikrotop
106,2
Fortehum
110,1
Campofort Retafos
Trisol Special PK
Průměr 2007
HydroPlus Bor
Kontrola
Víceleté výsledky kombinací listových hnojiv - přírůstek v % na kontrolu
107,6 113,7 106,1
112,3
109,9
107,6
Výsledky let 2009 až 2011 V roce 2008/09 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin založil poloprovozní pokusy s listovými hnojivy již tradičně na 6 lokalitách, tentokrát s omezeným počtem variant.
Pokus listová hnojiva a stimulátory -2008/2009 - metodika a výsledky
Varianta Označení
Aplikace podzim 4-8 listů
Aplikace I.
butonizace
l/ha
l/ha
l/ha 1
KO
3
SKsol
SKsol -
5
4
Ligno,
Lignohumát
0,4
Aplikace II
začátek dlouživého růstu
Borosan Forte 2 MgNSol Lignohumát 0,4
5
Přírůstek výnosu
11,4 % 6,6 %
·
Přírůstek výnosu u varianty Lignohumát byl při započítání všech lokalit v průměru na 6,6 % oproti kontrole, při zisku 1 028 Kč na ha
·
Přírůstek výnosu u varianty SKsol byl při započítání všech lokalit v průměru na 11,4 % oproti kontrole, při zisku 1 626 Kč na ha (zdroj: Sborník Hluk 2009).
Maloparcelové pokusy v sezóně 2009 V sezóně 2008/2009 bylo založeno několik maloparcelkových pokusů na Pokusné stanici ČZU v Praze Uhříněvsi. V tomto roce byly vedle klasických pokusů zkoušeny aplikace na pozdních výsevech řepky, které jsme zakládali s cílem najít metody ošetření u pozdě setých a pozdě vzcházejících porostů řepky. Byly využity hlavně stimulátory a listová hnojiva se stimulačními účinky. Pokusy byly prováděny s přípravky Energen, Campofort, Trisol, Rexan, Sunagreen, ve všech pokusech byl zjištěn přínos aplikace. Jako příklad uvádím výsledek aplikace přípravku Energen Aktivátor (zdroj: Sborník Hluk 2009).
50
Výsledky 2009
Výsev 17.9.2008
Výnos při 12% vlhkosti v t/ha
%
HTS v g
%
5,12
106,4
4,48
103,6
4,82
100,0
4,32
100,0
ENERGEN Aktivátor 1 l Aplikace 21.10.2008, (1 - 2 listy ) Kontrola bez ošetření
Pokusy v roce 2009-2010 I v sezóně 2009/2010 byly prováděny maloparcelkové a poloprovozní pokusy. V této sezóně byly v poloprovozních pokusech zkoušeny i nové přípravky PRP EVB a Agrosol. Aplikace těchto přípravků přinesla přírůstek výnosu, u přípravku PRP EVB (podzimní i jarní aplikace) to bylo 105,5 %, u přípravku Lignohumát (podzimní i jarní aplikace) to bylo 102,8 % a u přípravku Agrosol aplikovaného jen na jaře to bylo 103,5 %.
Výsledky aplikace listových hnojiv a stimulátorů 2009 – 2010, 5 lokalit z celkem 6 105,5
3,90
106,0 105,0
3,85
t/ha %
103,5 102,8
103,0
3,80
t/ha
104,0 102,0
3,75 3,70
101,0 100,0
100,0
99,0
t/ha %
kontrola
PRP
3,68 100,0
3,88 105,5
Lignohumát B 3,78 102,8
98,0 Agrosol 3,81 103,5
%
3,65
V maloparcelkových pokusech byly opět zkoušeny aplikace stimulátorů jak na normální, tak i na pozdní výsev, i tyto aplikace byly přínosné. U pozdních výsevů to bylo u všech sledovaných parametrů – průměr kořenového krčku 107,9 %, HTS 105,5 %, olejnatost 100,5 %, výnos 107,1 %. Výsledky 2010
Normální výsev
Maloparcelkový pokus Uhříněves Síla kořenového 7.5.2010 (mm)
krčku
Pozdní výsev 7.9.2009
kontrola Energen %
kontrola Energen %
9,17
11,93
130,1
12,10
13,06
107,9
HTS (g)
4,73
4,43
93,7
4,21
4,44
105,5
Olejnatost (%)
38,8
38,3
98,7
38,0
38,2
100,5
Výnos (t/ha)
3,25
3,78
116,3
3,23
3,46
107,1
51
Výsledek maloparcelkového pokusu v roce 2009/2010 v Opavě ukazují grafy.
Výsledek pokusu – Opava 2009/2010 4,50
t/ha
4,30
Výnos při vlhkosti 8%
108,0
% výnosu ke kontrole
106,0
%
4,40
110,0
104,0
4,20
102,0 4,10
100,0
4,00
98,0
3,90
96,0
3,80 kontrola
Borosan, MgNsol
4,05 100,0
4,23 104,3
Výnos při vlhkosti 8% % výnosu ke kontrole
Borosan, Fertigreen, Fertimag 4,42 109,1
94,0
17
Z výsledků je zřejmé, že v pokusu byla nejvýhodnější kombinace Borosan Forte na podzim, Fertigreen v prodlužovacím růstu a Fertimag v butonizaci.
Náklady a zisk - pokus listová hnojiva 2009/2010 2 500
2 274 Zisk
2 000
Náklad
kč/ha
1 500 1 075 1 000 686 500
324
0 Borosan, MgNsol
Borosan, Fertigreen, Fertimag
Výsledky v roce 2011 V roce 2011 byly prováděny maloparcelkové pokusy v Opavě a poloprovozní pokusy na 6 lokalitách. V Opavě byly zkoušeny nové i ověřené kombinace podzimního i jarního ošetření listovými hnojivy. Pokus byl prováděn při snížené hladině N hnojení na úrovni 120 kg N/ha. Z výsledků je zřejmé, že při loňské vysoké ceně řepky byl přírůstek zisku také velmi vysoký v rozsahu od 2 800 do 9 679 Kč/ha a to při snížené dávce N – 120 kg.
52
Podzim 2. - 6. pravých listů Borosan Forte (2 l/ha)
Termín ošetření Var. 1 Var. 2
Jaro
Borosan Forte (2 l/ha) Borosan Forte (3 l/ha)
Var. 3 Var. 4 Var. 5
prodlužovací růst
butonizace
Borosan Forte (2 l/ha) Mikrokomplex (2 l/ha) Fertigreen Kombi (5 l/ha)
Fertimag (5 l/ha) Fertimag (5 l/ha) Fertimag (5 l/ha) Fertimag (5 l/ha) Fertimag (5 l/ha)
Zinkosol (2 l/ha)
-
Kontrola -
Hnojení
-
celkem kg N 120 120 120 120 120
-
120
Výnos maloparcelkového pokusu, Opava 2011 125,0
6,20 6,05 Výnos při vlhkosti 8% % výnosu ke kontrole
6,00
120,0
118,7
5,80
115,0
5,40
5,46
5,39 105,8
5,20 5,00
5,54 110,0
5,42 108,7 107,2
%
5,60
106,4
105,0 5,09
100,0
100,0
4,80
95,0
4,60
90,0
53
Poloprovozní pokus s přípravkem Nano-gro V poloprovozních podmínkách byl založen pokus s přípravkem Nano-gro. Tento organický přípravek byl vytvořen s použitím nanotechnologie. Sírany prvků Fe, Co, Al, Mg, Mn, Ni, Ag v nanomolových koncentracích (10-9 molu), obsažené v oligosacharidové granulce velikosti přibližně 3 mm, spouštějí obranný mechanismus rostliny bez vzniku skutečného stresového faktoru. Aplikace tohoto přípravku také přinesla přírůstek výnosu a zisk a to i při snížení dávky N. Tab. 1
Varianta
1 2 3
kontrola Nano-gro Nano-gro - 30 kg N
Regulace podzim ano ano ano
Aplikace Nano-gro ne ano ano
Hnojení běžné ano ano -30 kg N
Kč/ha
Ekonomický přínos aplikace Nano-gro v roce 2011 průměr 4 lokalit, při ceně řepky 10 500 Kč/t, na nižší dávku N odpočítáno 750 Kč/ha 5000 4000 3000 2000 1000 0 kontrola
Nano-gro
0
375 3 930
náklady zisk
4,10 4,00 3,90 3,80 3,70
Nano-gro -30 kg N 375 2 790
P ř í n o s p ř íp r a v k u N a n o -g r o v r o c e 2 0 1 1 , p rů m ě r 4 lo k a lit
11 2,0
4 ,0 6
a h t/ v s o n ý V
t /h a
% 3,88
3 ,6 5
11 0,0 1 0 8,0 1 0 6,0 1 0 4,0 1 0 2,0 1 0 0,0
3,60
9 8 ,0
3,50
9 6 ,0
3,40 t/ h a %
lu o rt n o k a n %
k o n trola
N a no -gro
3 ,6 5 1 0 0 ,0
4 ,0 6 111,1
N a no -g ro -3 0 kg N 3,88 1 0 6,3
9 4 ,0
54
Poloprovozní pokus s listovými hnojivy a stimulátory 2010/2011 Poloprovozní pokus byl rozšířen o nové přípravky a v roce 2010/2011 byl opět založen na 6 lokalitách. Bohužel, jako vždy byly některé lokality poškozeny, takže jsou hodnoceny jen 3 lokality. Výsledky potvrzují přínos na výnosu i na zisku u všech zkoušených přípravků
Metodika
Aplikace podzim Aplikace I. - jaro začátek dlouživého růstu 4 - 8 listů dávka/ha dávka/ha
Aplikace II. - jaro butonizace dávka/ha
Kontrola PRP EVB Lignohumát Agrosol TERRASORB
PRP EVB Lignohumát Agrosol
1l 0,4 l 1,5 kg
PRP EVB Lignohumát Agrosol TERRASORB 300 kg/ha
Vinazote
Amalgerol
místo dávky N Amalgerol Sulfomax
1l 0,4 l 1,5 kg 2l tj. 60 kg N 48 kg S 4l 3l
Agrosol TERRASORB
3 kg 1l
další N až za 10 dní, do obvyklé dávky N poznámka Sulfomax byl jen na několika lokalitách
55
Ekonomický přínos t/ha Přínos v t/ha Přínos v Kč při 10 500 za tunu Cena aplikace Zisk Zápočet za N a S –108 kg po 18 Kč Celkem
Ekonomické hodnocení – poloprovozní pokus Lignohumát TERRAAgrosol PRP Vinazote Amalgerol Max SORB 3,975 3,905 3,77 3,906 3,834 3,775 0,37
0,3
0,17
0,3
0,23
0,17
3 885
3 150
1 733
3 161
2 405
1 785
1 146 2 739
540 2 610
230 1 503
690 2 471
2 190 215
700 785
1 944 2 739
2 610
1 503
2 471
2 159
785
Doporučení aplikace listových hnojiv a stimulátorů pro jarní období Ü V letošním jaře je opět vysoká cena řepky, a je proto vhodné využívat nadstavbové intenzifikační faktory - stimulátory a listová hnojiva. Jejich aplikaci doporučujeme spojit s ošetřením proti škůdcům nebo případně s hnojením DAM. Ü Stimulátory v regeneraci a prodlužovacím růstu se lépe projevují při poškození porostu v zimě. Aplikaci je vhodné opakovat (nebo kombinovat s jinými přípravky) při butonizaci řepky. Při časné aplikaci mohou snížit stres a poškození způsobená střídáním teplot v noci a ve dne a dalšími vlivy. Významně ovlivňují růst kořenů, a mohou tak ovlivnit i odolnost proti případnému suchu v nastávajícím období. Ü V minulých letech jsme v tomto období s velmi dobrými výsledky odzkoušeli stimulátory (a kombinace stimulátorů), Atonik (0,6 l/ha) a Atonik Pro (0,2 l/ha), Fortehum (1,5 nebo 3 l/ha), Hergit (0,2 l/ha), Lignohumát (0,4 l/ha), Sunagreen (0,5 l/ha), Rexan (0,1 l/ha), a pomocné přípravky na bázi stimulátorů – PRP EVB (1 l/ha), Energen Aktivátor (0,3 - 1 l/ha), Energen Stimul (0,3 - 1 l/ha), Trisol Aktivátor (2 l/ha), Trisol Stimul Plus (1 l/ha) a další. Ü Vedle stimulátorů doporučujeme využívat i listová hnojiva, které dodají v tomto období i potřebné živiny. Zvláště při suchu a špatném pH je příjem živin omezený a listová výživa má velký přínos. Navíc některá obsahují i stimulační látky. V období regenerace a počátku dlouživého růstu jsme s velmi dobrými výsledky (viz sborníky Hluk) odzkoušeli tato hnojiva: Agrosol (1,5 – 3 kg/ha), Borosan Forte (3 l/ha), Fortestim Beta (7 l/ha), CarbonBor (1 l/ha), Epsotop (5 - 15 kg/ha), Fertimag (5 l/ha), Folit Bor (0,8 - 1,6 l/ha), Hycol B (0,2 l/ha), Hycol BN (2 l/ha), Hydroplus Bor (2 l/ha), Mikrotop (5 – 15 kg/ha), Sammpi (1 l/ha), Sulfika SNP (4 l/ha), Yaravita Brassitrel (2 l/ha) a další. Ü Před květem jsme mimo již výše jmenované navíc odzkoušeli i další stimulátory a hnojiva, např. Energen Fruktus (0,3 - 1 l/ha), Campofort Special a Garant (10 l/ha), Fertigreen Combi (5 l/ha), MgNsol (5 l/ha), Fumag NK+SB (3 - 4 l/ha), Magnitra L (5 l/ha), Yaravita Thiotrac (3 l/ha) a další.
56
Jarní semináře SPZO 2012 · Semináře pro pěstitele olejnin - efektivní hospodaření, nové zásady Cross-compliance · Podklady k přednáškám a prezentacím pro semináře pořádané SPZO s.r.o. · Podporováno Evropskou unií v rámci realizace projektů Programu rozvoje venkova reg. č. 10/010/1310a/132/002210 · Vydává: SPZO s.r.o., Jankovcova 18, 170 37 Praha 7 · Redakční a grafická úprava: Ing. Josef Škeřík, CSc., E-mail:
[email protected], tel.: 283 099 511, mob.:777 757 991, www.spzo.cz · Tisk: Garret - Kostelec n. Č. lesy
Zveme vás na polní kázání SPZO, která se budou konat v květnu a červnu 2012
