ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

Ve smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

leden 2004 Ročník II., měsíčník, 11. 2. 2004

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN Vývoj cen:

Obsah:

Potravinářská pšenice................. 3 Krmná pšenice.......................... 3 Potravinářský ječmen................. 3 Krmný ječme ........................... 3 Sladovnický ječmen ................... 3 Krmná kukuřice......................... 3 Krmný oves ............................. 2 Žito.......................................... 3 Řepka olejná ............................ 8

874 324 488 032 740 594 777 704 134

Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t

Ceny zemědělských výrobců.................... Informace z domácích burz..................... Porovnání průměrných cen...................... Zahraniční obchod.................................. Informace ze zahraničních trhů................

2 2 3 4 5

Spotřeba a produkce obilnin v kandidátských zemích EU

Prakticky ve všech zemích střední a východní Evropy došlo v posledních deseti dvanácti letech k výrazným změnám ve spotřebě obilí, což bylo důsledkem prudkého snížení stavů dobytka a poklesu poptávky po krmivech. Méně citelně ovlivnily hospodářské reformy v postkomunistických zemích úroveň spotřeby obilí pro potravinářské účely, zejména pšenice. Průměrná spotřeba pšenice a krmného obilí v deseti kandidátských státech dosahuje kolem 51 milionů tun, což zhruba odpovídá objemu produkce. Většina zemí, s výjimkou Kypru a Malty, kde je produkce obilí na velmi nízké úrovni, kryje své potřeby v obilí většinou z vlastních zdrojů. Největším spotřebitelem obilovin ve sledované skupině zemí je jasně Polsko, kde průměrná roční spotřeba v současné době dosahuje kolem 26 milionů tun, tedy více než polovinu z celkového objemu. Spotřeba pšenice na obyvatele pro potravinářské účely je v Polsku vcelku stabilní, dosahuje 111 kg, a tedy jen nepatrně převyšuje hodnotu tohoto ukazatele v Evropské unii. Pro krmné účely se tu spotřebuje ročně kolem 16 mil. t. Druhým největším spotřebitelem obilí ve sledované desítce zemí je Maďarsko, kde jeho objem

dosahuje v průměru 8,8 mil. t, což je přibližně o 3,3 mil. t méně, než činí úroveň produkce. To umožňuje zemi plnit roli největšího exportéra v rámci skupiny přístupových zemí. Ve struktuře krmné spotřeby obilí připadá v Maďarsku zdaleka nejvíce, cca 62 % na kukuřici, 19 % na ječmen a po dvou procentech na žito a oves. V České republice jsou potřeby obilí pro potravinářské i krmné účely prakticky zcela uspokojovány z vlastní produkce. Rozhodující roli v krmivech hraje pšenice (připadá na ni cca 55 % z celkové spotřeby) a ječmen (podíl 30 %). Na Slovensku je struktura spotřeby obilí pro krmivářské účely odlišná, neboť podíly pšenice, ječmene a kukuřice, vesměs z domácí produkce, jsou v zásadě shodné. V pobaltských státech se kukuřice nepěstuje, takže základ kombinovaných krmiv tu tvoří ječmen a pšenice z vlastní produkce. Slovinsko v tomto směru není soběstačné a deficit v obilí musí krýt importem krmné kukuřice a ječmene. Malta a Kypr jsou fakticky nuceny veškerou svou potřebu zajišťovat z dovozu. Pro Maltu je charakteristická relativně vysoká úroveň průměrné spotřeby pšenice – 170 kg na hlavu oproti 103 kg v Evropské unii. Pramen: Euro magazín

1

2

leden 2004 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ

Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců obilovin

Kč/t

Rok 2002 Název

Rok 2003

měsíc

Pšenice potravinářská Pšenice krmná Ječmen sladovnický Ječmen potravinářský Ječmen krmný Žito Oves krmný Kukuřice krmná Semeno řepky olejné

měsíc

9.

10.

11.

12.

9.

10.

11.

12.

3336 2461 3992 2590 3295 2721 3211 6215

3317 2504 3971 2609 3490 2852 2803 6814

3247 2526 4002 3415 2672 3496 2916 2618 7235

3168 2547 3980 3494 3570 3494 3029 2528 7396

3492 2979 3697 3570 2718 3497 2571 3008 7509

3714 3139 3688 3491 2790 3595 2623 3300 7773

3823 3189 3729 3500 2909 3548 2761 3438 7983

3874 3324 3740 3488 3032 3704 2777 3594 8134

Pramen: ČSÚ Poznámka: - údaj není k dispozici

Ječmen sladovnický jehož průměrná cena činila v prosinci 2003 3 740 Kč/t vykázal propad o 240 Kč/t proti stejnému období roku 2002, kdy jeho cena činila 3 980 Kč/t Značný meziroční růst zaznamenala krmná kukuřice jejíž cena v prosinci 2003 činila 3 594 Kč/t oproti stejnému období v roce 2002 tak vzrostla o 1 066 Kč/t. Obdobný cenový růst byl charakteristický i pro semeno řepky olejné, jehož průměrná cena v prosinci 2003 činila 8 134 Kč/t a oproti prosinci 2002, kdy dosáhla ceny 7 396 Kč/t, se zvýšila o 738 Kč/t

Za prosinec 2003 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období roku 2002 zvýšily o 8,0 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny se zvýšily o 17,9%. Tento pohyb cen rostlinných výrobků proti stejnému období předchozího roku ovlivnil vzestup cen obilovin o 19,5 %. U potravinářské pšenice byla průměrná cena v prosinci 2003 3 874 Kč/t a proti prosinci roku 2002 vykázala vzestup o 706 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období roku 2002 zvýšila o 777 Kč/t a dosáhla v prosinci 2003 výše 3 324 Kč/t.

TISČRSZIF

Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů

14.1.2004 Komodita

Semeno řepky Řepkové výlisky Řepkový extr. šrot Pšenice krmná

Průměrná registrovaná cena (Kč/t) 8 100 4 800 5 780 3 500

21.1.2004

Měsíc plnění 02 02 02 02


Kč/t

28.1.2004




Pramen: Obchodní burza Hradec Králové

Zpráva o trhu obilovin a olejnin k 11. 2. 2004

2

2

leden 2004 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN

Ceny komodit na Komoditní burze Praha Komodita Sojový šrot Semeno řepky Pšenice potravinářská Pšenice krmná

8 7 3 3

5.1. 450.00 950.00 750.00 250.00

Kč/t

Závěrečná hodnota pro nejbližší 7.1. 14.1. 19.1. 8 450.00 8 450.00 8 450.00 8 000.00 8 000.00 8 000.00 3 775.00 3 800.00 3 800.00 3 435.00 3 450.00 3 450.00

serii týdne dodání z 21.1. 26.1. 9 240.00 9 800.00 8 000.00 8 000.00 3 800.00 3 800.00 3 450.00 3 450.00

28.1. 9 800.00 8 000.00 3 800.00 3 450.00

Pramen: Komoditní burza Praha

Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských výrobců a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v roce 2002/2003 v Kč/kg 2002 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Pšenice potravinářská

CZV 3.71 3.73 3.67 3.53 3.38 3.24 3.14

3.32 3.34 3.32 3.25

3.25

Pšeničná mouka polohrubá výběrová

CPV

6.69 6.74 6.72 6.73 6.55 6.48 6.40

6.36 6.31 6.37 6.38

6.38

Pšeničná mouka hrubá

SC

8.67 8.67 8.62 8.61 8.59 8.52 8.40

8.37 8.25 8.18 8.32

8.32

2003 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII. VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Pšenice potravinářská Pšeničná mouka polohrubá výběrová

CZV 3.17 3.19 3.17 3.19 3.21 3.24 3.19 CPV 6.37 6.34 6.35 6.34 6.46 6.36 6.39

3.24 3.49 3.71 3.82 3.87 6.36 6.37 6.49 6.68 6.76

Pšeničná mouka hrubá

SC

8.29 8.29 8.66 8.87 9.07

8.37 8.44 8.40 8.36 8.37 8.35 8.34

Poznámka. CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Pramen: ČSÚ

Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t 9 000

8 000

Kč/t

7 000

Pšenice potravinářská C ZV

6 000

Pšeničná mouka polohrubá výběrová C PV

5 000

4 000

2002

XII.

X.

XI.

IX.

VIII.

VI.

VII.

V.

IV.

III.

I.

II.

XI.

XII.

X.

IX.

VII.

VIII.

V.

VI.

IV.

II.

III.

I.

3 000

Pšeničná mouka hrubá SC

2003

Měsíce Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TISČRSZIF


3

2

leden 2004 ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR

Zahraniční obchod ČR Čerpání dovozních kvót obilovin a olejnin k 2. 2. 2004

Země

MJ

Celní kvóta

% čerpání

Platnost kvóty

Žito

EU

kg

3 333 400

98,99

2.1. - 30.4.

Kukuřice

EU

kg

3 333 400

0,42

2.1. - 30.4.

Název kvóty Preferenční kvóty

Smluvní kvóty Slunečnicový olej

.

kg

2 568 400

49,38

2.1. - 30.4.

Slunečnicová semena

.

kg

567 100

15,39

2.1. - 30.4.

Pramen: www.mfcr.cz

Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 1. 1. do 31. 1. 2004 Dovoz

Vývoz

Název

Množství v t

Jednotková cena Kč/t

Množství v t 1.1.- 31.1. 2004

Pšenice celkem z toho pšenice durum pšenice potrav. pšenice krmná Žito Ječmen celkem z toho ječmen slad. ječmen krmný Oves Kukuřice Semena řepky olejky

1 1 3 300 0,2 48 -

48 165 48 165 3 693 677 11 945 -

1 1 3 300 0,2 48 -

Množství v t 22 721 981 16 091 5 623 711 7 939 5 510 202 2 312 886 -

Jednotková cena Kč/t 4 4 4 4 4 4 4 4 3 4

829 800 863 737 407 080 113 062 538 547 -

Množství v t 1.1.- 31.1. 2004 22 721 981 16 091 5 623 711 7 939 5 510 202 2 312 886 -

Poznámka: GŘC provádí zpětně úpravu údajů o dovezeném zboží dle celních deklarací. Pramen: Podle údajů Celní statistiky zpracoval TISČRSZIF

Dovoz: V měsíci lednu roku 2004 se do ČR dovezlo nejvíce žita – celkem 3 300 t za 3 693 Kč/t. Jeho výhradní dovozní zemí se stalo Dánsko. Nákup pšenice se ve srovnání s prosincem 2003 nezměnil. Byla importována pouze pšenice durum (z Evropské unie) v množství 1 t za jednotkovou cenu 48 165 Kč/t. O 42 % (o 34 t proti prosinci 2003) poklesl dovoz kukuřice, který činil 48 t za 11 945 Kč/t. Z Rakouska se do ČR dovezlo 20 t (43 %) za 10 157 Kč/t. Ovsa bylo nakoupeno jen nepatrné množství – 0,2 t za 677 Kč/t. Ve sledovaném období nedošlo k importu ječmene, krmné ani potravinářské pšenice a semen řepky olejky do České republiky.

Vývoz: V období od 1. 1. do 31. 12. 2004 se snížil export více než poloviny vybraných druhů obilovin z ČR. K největšímu poklesu došlo u ječmene, kde se vývoz proti prosinci 2003 snížil o 76 % na 7 939 t za 4 080 Kč/t. Do Maďarska se vyvezlo 3 239 t (41 %) za 3 878 Kč/t. Prodej žita dosáhl objemu 711 t (pokles o 28 %) za 4 407 Kč/t. Naopak k významnému nárostu exportu došlo u kukuřice (ze 121 t v prosinci 2003 na 886 t za 4 547 Kč/t). Až 90 % (794 t) kukuřice se prodalo na Slovensko za 4 535 Kč/t. V tomto měsíci byl pozastaven vývoz semen řepky olejky.

TISČRSZIF


4

2

leden 2004 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

ČR omezí do konce dubna vývoz obilovin, aby předešla nedostatku

Česká republika omezí do 30. dubna vývoz obilovin množstevními kvótami, aby předešla výraznému nedostatku pro tuzemskou potřebu. Příslušné nařízení, které stanoví limity pro export vybraných plodin a výrobků, dnes schválila vláda, sdělil tiskový odbor kabinetu. Nařízení stanoví vývozní limit 20 tisíc tun u pšenice, 100 tisíc tun u ječmene, 20 tisíc tun u kukuřice, 15 tisíc tun u pšeničné mouky a deset tisíc tun u pšeničné krupice. Nedostatek obilovin ve středoevropském regionu a následný růst jejich cen vede k růstu vývozu těchto plodin z České republiky. To nepříznivě ovlivňuje napjatou bilanci, do které se promítl pokles sklizně. Opatření má proto zabránit nadměrnému vývozu obilovin a výrobků z nich, protože jejich nekontrolovatelný odliv by mohl způsobit vážný nedostatek na tuzemském

trhu a následně zdražení základních druhů potravin, uvedl předkladatel návrhu, ministerstvo průmyslu a obchodu. Po omezení vývozu volali zejména mlynáři. Svaz průmyslových mlýnů již počátkem prosince upozornil na to, že pokud stát nezabrání dalšímu exportu pšenice, může na domácím trhu vzniknout nedostatek, který povede ke zdražení mouky i pečiva. Podle údajů ministerstva zemědělství byla loni sklizeň obilovin nejnižší od roku 1970. Pokles úrody byl tak výrazný, že lze očekávat spotřebování všech zásob dostupných na volném trhu. Část domácí spotřeby bude přitom zřejmě třeba krýt dovozem asi 300 tisíc tun pšenice nebo uvolněním části zásob ze státních hmotných rezerv. Na žádost MZe byla již od 1. ledna do 30. dubna otevřena bezcelní kvóta na dovoz pšenice ve výši 300 tisíc tun. Pramen: Agris

Informace ze zahraničních trhů Ceny obilovin a kukuřice v Polsku Komodita

PLN/t

23. 1. 2004

16. 1. 2004

9. 1. 2004

min

max

průměr

min

max

průměr

min

max

průměr

Pšenice

520

780

654

528

750

639

500

758

630

Ječmen

444

700

596

445

700

585

448

700

580

Oves

384

620

492

380

630

481

383

620

481

Žito

370

600

486

368

600

482

300

600

457

Triticale

428

700

540

430

650

541

430

600

534

Kukuřice

520

820

659

520

820

659

500

820

636

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz

Nákupní ceny obilovin a kukuřice v Maďarsku 2004

Komodita 5. týden Pšenice potravinářská

HUF/t

4.týden

3. týden

2. týden

49 345,54

49 435,00

46 739,26

51 195,70

Pšenice krmná

-

-

-

-

Ječmen krmný

1. týden 45 435,00 -

38 000,00

-

-

-

-

Oves

-

-

-

-

-

Žito

-

-

-

-

-

33 980,58

36 416,18

-

Kukuřice krmná

36 014,36

38 685,96

Pramen: AKII - Agrárgazdasági Kutató és Informatikai Intézet


5

2


Ceny zemědělských výrobců obilovin a kukuřice v zemích EU Komodita

Pšenice

Ječmen

Kukuřice

Týden

Velká Británie

EUR/t

Německo

Belgie

Francie

Itálie

Dánsko

Nizozemí

4.

156,79

165,80

159,00

164,80

195,30

157,50

154,00

3.

154,71

165,10

159,00

161,90

196,30

154,40

154,00

2.

158,38

161,80

160,00

-

-

-

-

1.

-

159,00

-

-

196,30

-

-

4.

-

146,10

160,00

141,60

189,00

143,00

140,00

3.

-

143,90

160,00

-

185,00

140,30

137,00

2.

-

141,50

146,00

141,60

-

-

-

1.

143,30

139,00

-

-

182,00

141,00

-

4.

152,58

169,20

170,00

175,30

190,80

-

-

3.

106,71

168,00

168,00

170,80

178,80

-

-

2.

107,98

167,30

168,00

171,10

-

-

-

1.

-

176,00

-

-

174,80

-

-

Pramen: Agra Europe

Ceny zemědělských výrobců obilovin, olejnin a kukuřice v SRN EUR/t Týden

Komodita Pšenice Elita Pšenice potravinářská Žito Ječmen sladovnický Kukuřice na zrno Řepka olejka

5. 149,48 148,63 115,26 137,17 152,65 253,90

4. 148,36 147,58 115,68 135,87 151,86 252,05

3. 146,80 146,13 116,60 134,69 149,36 251,28

2. 146,63 145,78 119,61 133,94 150,84 252,06

Pramen: ZMP – Getreide/Ölsaaten/Futtermittel

Obchod s obilím v zemích vstupujících do Evropské unie Na země, jež počátkem května rozšíří řady Evropské unie, v současné době připadá zhruba ¼ roční produkce a spotřeby obilovin EU. Celkový objem spotřeby obilí v kandidátských zemích je přitom téměř shodný s objemem sklizně, s výjimkou Malty a Kypru, které jsou zcela závislé na dovozu. V souladu s Dohodou o volném obchodu ve střední Evropě (CEFTA), jejímž účastníky jsou Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko a Slovinsko, do května 2004 bude obchodní výměna mezi těmito státy, a také s Bulharskem a Rumunskem, realizována na základě preferenčních cel. Poté budou nové účastnické země v plné míře využívat dohody EU o společném vnějším clu a preferenčním obchodu. Ztratí tak ale status zemí s přechodovou ekonomikou, který jim poskytoval některé výhody v porovnání s běžnými


pravidly WTO. Do května 2004 budou existovat speciální obchodní bezcelní kvóty, které byly zavedeny počátkem roku 2000. Za současné napjaté situace ve zdrojích se uvedené objemy mohou jen těžko stát důležitým faktorem v obchodní výměně. Uvedené dohody mají největší význam pro dvě země, které zatím do EU nevstoupí – Bulharsko a Rumunsko. Rumunsko také již oznámilo, že hodlá dovézt v důsledku velkého deficitu značné objemy pšenice. Podle názoru expertů Mezinárodní rady pro obilí (IGC) se možnost pro export základních druhů obilovin z Evropské unie od května 2004 jeví jako omezené, pokud nedojde k některým zásadním změnám ve struktuře produkce a spotřeby přistupujících zemí. Pramen: Euro magazín

6

2


Zahraniční obchod s obilím vybraných zemí vstupujících do EU v období 2000/01 až 2002/03 (v tis. t) – průměrné roční ukazatele Česká republika

Pšenice Ječmen Kukuřice

Dovoz

20

54

18

EU

12

34

-

Slovensko Dovoz

Pšenice Ječmen

Kukuřice

106

80

69

EU

17

38

6

10 zemí

85

4

36

4

38

28

10 zemí

8

8

16

Třetí země

-

12

1

Třetí země

Vývoz

424

22

9

Vývoz

28

9

23

EU

195

12

1

EU

12

1

1

10 zemí

203

9

8

10 zemí

14

8

21

26

-

-

Třetí země

3

-

2

Třetí země

Polsko Dovoz

Pšenice Ječmen Kukuřice

Maďarsko

407

174

EU

270

158

14

10 zemí

104

9

75

32

6

89

386

-

4

Vývoz

56

-

1

-

-

330

-

Třetí země Vývoz EU 10 zemí Třetí země

178

Dovoz

Pšenice Ječmen

Kukuřice

5

44

4

EU

-

24

-

10 zemí

-

-

-

Třetí země

5

20

4

1 362

136

1 450

EU

538

13

424

1

10 zemí

101

52

371

2

Třetí země

723

71

655

Pramen: Dle Euro magazínu zpracoval TISČR SZIF.

Odhad plochy obilovin v roce 2004 ve vybraných zemích Pšenice

Pšenice tvrdá

Ječmen

Ječmen ozimý

Ječmen jarní

Česká republika

881

-

482

132

Slovensko

350

-

233

-

Polsko

2 503

-

1 060

Maďarsko

1 140

-

Německo

3 022

8

Francie

4 900

387

1 758

Země

tis. ha Kukuřice

Žito

0ves

Tritikale

350

82

57

55

61

-

140

30

30

18

120

940

359

1 600

580

950

354

188

166

1 190

49

69

159

2 087

1 337

750

443

530

260

501

1 088

670

1 821

29

152

295

Pramen: Strategie grains

Česká republika Ministerstvo zemědělství České republiky již zveřejnilo první odhady ploch ozimých obilovin, které potvrdily jejich očekávané zvýšení v roce 2004 (v loňském roce byly ozimy z velké části zničeny). U pšenice, žita, ozimého ječmene a tritikale bylo zaznamenáno 33 až 36 % zvýšení ploch. Pěstební plocha kukuřice se podle předpovědí zvýší zhruba o 5 %. Na druhé straně poklesnou plochy jarního ječmene a ovsa (o 22 % respektive 29 %).


Slovensko Údaje o osetých plochách ozimých obilovin byly zveřejněné Ministerstvem zemědělství Slovenské republiky k 2. prosinci 2003. Pěstební plocha pšenice se zvýší o 15 %, žita o 20 % a tritikale o 29 %. U kukuřice a ovsa nedochází k žádným změnám ve srovnání s předchozím rokem, plochy ječmene se naopak o 13 % zredukují.

7

2


Polsko Předpokládá se zvýšení pěstebních ploch ve srovnání s rokem 2003/2004 u následujících plodin - pšenice o 3%, žita o 7 %, tritikale o 4 %. Plochy kukuřice by měly prozatím zůstat stejné jako v loňském roce, plochy ječmene poklesnou zhruba o 2 %. Maďarsko V Maďarsku se předpokládá zvýšení pěstebních ploch většiny obilovin nad úroveň loňského roku – pšenice o 2,5 %, kukuřice o 4 %, ječmen o 3,5 %, žito o 6,5 % a tritikale o 14 %. Plochy ovsa zůstanou téměř na stejné úrovni jako v roce 2003/2004. Německo Odhad ploch ozimých plodin je uveden za měsíc prosinec. Předpokládá se, že plocha pšenice by se měla zvýšit o 2 %. Plochy ječmene ozimého i jarního, žita, ovsa a tritikale by měly zůstat nezměněné ve srovnání se sklizní roku 2003. Navzdory tomu, že žito bude v roce 04/05 vyjmuto z intervenčního systému, by se jeho

plochy neměly tento rok snižovat, neboť již výrazně poklesly v roce 02/03. Francie Plochy pšenice by se v tomto roce mohli zvýšit o 7,5 % na 4,9 mil ha (proti dřívějším 4,95 mil ha). U ječmene ozimého dojde rovněž ke zvýšení ploch, avšak méně než u pšenice, o 3,7 % na 1,09 mil ha. V současné době se předpokládá snížení ploch ječmene jarního (o 4 %). Je nutno podotknout, že v roce 03/04 se plochy ječmene jarního výrazně zvýšily,protože ozimy byly zničeny mrazem. V tomto roce by měly plochy ječmene jarního dosáhnout 670 tis ha, nicméně tento údaj se možná navýší v souvislosti se snižováním podílu půdy uvedené do klidu. Plochy kukuřice by měly dosáhnout stejné úrovně jako v roce 2002 – 1,82 mil ha (v roce 03/04 to bylo 1,62 mil ha a v roce 02/03 1,83 mil ha).

Pramen: Strategie grains

Odhad produkce obilovin v zemích EU v roce 2004 Země Francie

Pšenice

Pšenice tvrdá

Ječmen

Ječmen ozimý

tis. t

Ječmen jarní

Kukuřice

Žito

0ves

Tritikale

37 639

1 944

11 550

7 511

4 039

16 812

134

709

1 497

Belgie,Lucembursko

1 895

-

288

224

63

626

11

55

67

Nizozemí

1 323

-

407

20

387

237

19

13

29

Německo

22 680

38

12 411

8 671

3 711

2 706

4 583

1 192

1 192

16 972

6

6 112

2 592

Itálie Velká Británie Irsko

3 800

2 884

1 262

2 931

11 077

9

314

37

3 520

-

25

711

66

-

791

-

1 258

150

1 108

-

-

147

-

4 700

-

3 923

-

-

-

130

287

165

337

846

225

225

2 190

34

121

-

51

196

12

-

-

875

27

49

16

Španělsko

1 056

1 647

8 700

1 901

6 799

4 326

168

824

87

Švédsko

2 431

-

1 597

-

1 573

-

117

1 088

246

664

-

1 805

-

1 805

-

59

1 279

-

1 354

51

905

350

555

2 094

142

124

190

97 598

9 312

50 386

22 838

23 560

42 036

3 760

6 982

5 333

Dánsko Řecko Portugalsko

Finsko Rakousko EU celkem Pramen: Strategie grains


8

2


Vývoj ceny Soya Meal Futures CBT Chicago s dodáním březen a květen 2004 270

164.00

265

162.00

260 USD/t

EUR/t

Vývoj ceny Milling Wheat No. 2 Futures MATIF Paris s dodáním březen a květen 2004

160.00 158.00

255 250 245

156.00

240

154.00

235 / 29 / 01 04 20

04 20

04 20

04 20

04 20

04 20

04 20

Pramen: Reuters

/ 01

/ 01

/ 01

/ 01

/ 01

/ 01

Datum březen

Datum květen

/ 26

/ 21

/ 15

/ 12

/ 07

/ 02

04 20 1/ /0 28 04 20 1/ /0 23 04 20 1/ /0 20 04 20 1/ /0 15 04 20 1/ /0 12 04 20 1/ /0 07 04 20 1/

/0 02

březen

květen

Pramen: Reuters

Vývoj ceny Corn Futures CBT Chicago s dodáním březen a květen 2004

Vývoj ceny Wheat Futures LIFE Londýn s dodáním únor a březen 2004

102.00 101.00 100.00

119 117

98.00

115

97.00

GBP/t

USD/t

99.00

96.00 95.00

113 111

94.00

109

93.00

107

92.00

105 /1 29

/1 22

/1 17

/1 12

03 20 2/

03 20 2/

03 20 2/

03 20 2/

03 20 2/

03 20 2/


/1 09

03 20 2/

Datum

květen

Pramen: Reuters

/1 04

/1 01

03 20 2/ 3 /1 00 31 / 2 2 3 /1 00 29 / 2 2 3 /1 00 23 / 2 2 3 /1 00 19 / 2 2 3 /1 00 17 / 2 2 /1 03 15 / 20 2 3 /1 00 11 / 2 2 3 /1 00 09 / 2 2 3 /1 00 05 / 2 2 3 /1 00 03 / 2 12

/ 01

Datum březen

únor

březen

Pramen: Reuters

9

2

leden 2004

Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 11. 2. 2004 1 EUR 1 GBP

= 32,950 CZK = 48,597 CZK

1 CAD = 19,508 CZK 100 HUF = 12,421 CZK 100 SKK = 81,459 CZK

1 USD = 25,985 CZK 1 PLN = 6,769 CZK

Jednotky 1 1 1 1 1 1 1

bušl pšenice bušl kukuřice bušl ovsa bušl ječmene bušl žita libra akr

= = = = = = =

60 liber = 27,216 56 liber = 25,402 39 liber = 17,690 50 liber = 22,680 56 liber = 25,402 0,4536 kg 4 046,86 m2

kg kg kg kg kg

Vydavatel

Odpovědný pracovník

Komoditní manager

TIS ČR, SZIF

Ing. Robert Zavadil vedoucí odd. agrární informatiky

Ing. Tomáš Materna Ing. Lucie Šenková

tel.: 222 871 509 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz

Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TIS ČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TISČR SZIF.


10

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN A OLEJNIN

Recommend Documents