ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

6

Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 tel.: 222 871 577, fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

květen 2011 Ročník X., měsíčník, 09.06. 2011

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV Vývoj cen: Potravinářská pšenice................. 5 629 Krmná pšenice........................... 4 839 Potravinářský ječmen................. 4 970 Krmný ječmen .......................... 4 432 Sladovnický ječmen ................... 4 710 Krmná kukuřice.......................... 4 988 Krmný oves .............................. 3 955 Žito.......................................... 5 408 Řepka olejná ............................ 11 695

Obsah: Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t Kč/t

Obiloviny a olejniny Ceny zemědělských výrobců.................... Informace z domácích burz...................... Porovnání průměrných cen...................... Intervenční zásoby................................. Zahraniční obchod ČR............................. Informace ze zahraničních trhů................ Krmiva Ceny průmyslových výrobců.................... Zahraniční obchod ČR............................. Informace ze zahraničních trhů………………. Statistický přehled, aktuality……………………

2 2 3 4 5 5 7 7 8 10

Komoditní zpravodajství OBILOVINY Vývoj cen zemědělských výrobců V průběhu měsíce duben roku 2011 se ceny výrobců zemědělských výrobků proti stejnému období předchozího roku zvýšily o 31,8 %, přitom ceny rostlinných výrobků včetně ovoce a zeleniny vykázaly cenový nárůst o 57,2 %. Pohyb cen rostlinných výrobků v dubnu roku 2011 významně ovlivnil proti stejnému období předchozího roku 2010 prudký cenový nárůst obilovin o 83,0 %. U potravinářské pšenice byla v dubnu 2011 průměrná cena 5 629 Kč/t a proti dubnu roku 2010 se cena zvýšila o 2 888 Kč/t, cena krmné pšenice se proti stejnému období loňského roku zvýšila o 2 236 Kč/t a dosáhla v dubnu 2011 výše 4 839 Kč/t. Ječmen sladovnický, jehož průměrná cena v dubnu 2011 činila 4 710 Kč/t, vykázal cenový nárůst o 1 512 Kč/t proti stejnému období roku 2010, kdy jeho cena dosahovala výše 3 198 Kč/t.

Cenovou změnu prokázal i ječmen krmný, jehož cena v dubnu 2011 činila 4 432 Kč/t, což představuje nárůst o 2 073 Kč/t oproti roku 2010. Meziroční nárůst byl zaznamenán u krmné kukuřice, jejíž cena v dubnu 2011 činila 4 988 Kč/t, oproti stejnému období v roce 2010 se tak zvýšila o 2 088 Kč/t. Žito prokázalo meziroční nárůst ceny o 3 039 Kč/t, v dubnu roku 2011 tak dosahovalo cenové hladiny 5 408 Kč/t, v loňském roce 2 369 Kč/t. Průměrná cena semene řepky olejné v dubnu 2011 činila 11 695 Kč/t, bylo tak prokázáno zvýšení hladiny ceny oproti stejnému období v roce 2010 o 4 337 Kč/t. Oves krmný, jehož cena v měsíci duben 2011 dosahovala výše 3 955 Kč/t, zaznamenal meziroční navýšení ceny o 1 480 Kč/t. TIS

ČR

SZIF

1

6

květen 2011 CENY ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBCŮ, INFORMACE Z DOMÁCÍCH BURZ

OBILOVINY, OLEJNINY Ceny zemědělských výrobců Vývoj cen zemědělských výrobců

Kč/t

2009

2010

2010

2011

Měsíc

Název

Měsíc

11.

12.

2.

3.

4.

11.

12.

2.

3.

4.

Pšenice potravinářská

2 612

2 663

2 733

2 756

2 741

4 558 4 649

5 280

5 610

5 629

Pšenice krmná

2 407

2 419

2 596

2 592

2 603

3 580

3 702

4 647

4 782

4 839

Ječmen sladovnický

3 514

3 336

3 280

3 409

3 198

4 017

4 147

4 518

4 652

4 710

Ječmen potravinářský

2 786

-

-

3 137

3 390

3 271

4 392

4 070

4 414

4 970

Ječmen krmný

2 301

2 300

2 378

2 412

2 359

3 201

3 393

4 020

4 220

4 432

Žito

2 298

2 413

2 299

2 282

2 369

3 820

4 506

4 519

5 583

5 408

Oves krmný

2 442

2 215

2 435

2 462

2 475

2 963

3 009

3 468

3 937

3 955

Kukuřice krmná

2 409

2 502

2 855

2 899

2 900

4 013

4 205

4 801

5 116

4 988

Semeno řepky olejné

6 290

6 668

7 124

7 268

7 358

8 631

8 768

11 830

11 830

11 695

Pramen: ČSÚ Poznámka: – údaj není k dispozici

Informace z domácích burz Kotovaná nabídka a poptávka promptních a termínových obchodů na OBHK Kč/t 18.05.2011 Komodita

Semeno řepky Řepkové výlisky

Průměrná registrovaná cena (Kč/t)

25.05.2011

Měsíc plnění


11 500

05

-

-

01.06.2011

Měsíc plnění


Měsíc plnění

10 500

08

11 500

06

-

-

-

-

Řepkový ext. šrot

5 000

05

-

-

5 200

06

Pšenice potr.

5 600

05

-

-

5 500

06

Pšenice krmná

4 100

08

08

4 400

06

4 100

Pramen: Obchodní burza Hradec Králové Poznámka: - údaj není k dispozici

Ceny komodit na Plodinové burze Brno - Promptní obchody Kč/t

za období od 19.04. – 03.05.2011

Komodita

Parita FCA

Parita DDP


5 517

5 630

Pšenice krmná

4 766

4 946


4 712

4 839

Ječmen krmný

4 110

4 225

Žito

4 769

5 246

Kukuřice Řepka

5 118

5 256

10 607

11 006

Pramen: Plodinová burza Brno Poznámka: Jedná se o ceny z realizovaných obchodů členů burzy a respondentů. Nejedná se o kótované ceny; Cena Kč/t – bez DPH

Zpráva o trhu obilovin a olejnin 09.06. 2011

2

6

květen 2011 POROVNÁNÍ PRŮMĚRNÝCH CEN

Porovnání průměrných cen Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské, pš. mouky v roce 2009/2010/2011 v Kč/kg

Pš. potravinářská Pš. mouka hladká 00 extra Pš. mouka hladká

CZV CPV SC

2009 VI. VII.

I.

II.

III.

IV.

V.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2,93

2,99

3,06

3,03

3,01

3,07

3,09

2,82

2,69

2,70

2,61

2,66

8,48

7,63

7,63

7,49

7,52

7,66

7,42

7,16

6,81

6,47

6,36

6,47

11,62 11,06 10,45 10,18 10,59

9,69

9,38

9,62

9,22

9,16

9,04

8,90

2010 Pš. potravinářská Pš. mouka hladká 00 extra Pš. mouka hladká

CZV CPV SC

Pš. potravinářská Pš. mouka hladká 00 extra Pš. mouka hladká

CZV CPV SC

I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2,66

2,73

2,80

2,74

2,73

2,81

2,92

3,43

4,22

4,51

4,56

4,65

6,55

6,16

6,13

5,98

5,92

5,87

5,71

5,88

6,09

6,27

7,18

7,74

8,41

8,73

8,38

8,67

8,50

8,29

7,99

7,99

8,59

8,88

10,03

10,37

I.

II.

III.

IV.

V.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

2011 VI. VII.

4,82 5,28 5,61 5,63 8,24 8,67 9,06 8,91 10,71 11,24 11,24 11,41

Pramen: ČSÚ Poznámka: CZV = ceny zemědělských výrobců, CPV = ceny průmyslových výrobců, SC = spotřebitelské ceny. Do průměrných SC jsou zahrnuty tuzemské i dovozové ceny Od 1.1.2005 ČSÚ změnil strukturu sledovaných výrobků

Porovnání průměrných spotřebitelských cen, cen zemědělských a průmyslových výrobců u pšenice potravinářské v ČR v Kč/t za období 2009/2010/2011

12 000 11 500 11 000 10 500 10 000 9 500 9 000 8 500 8 000 7 500 7 000 6 500 6 000 5 500 5 000 4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0

Kč/t

Pšenice potravinářská CZV

Pšeničná mouka hladká 00 extra CPV

IV.

II.

III.

I.

XII.

X.

XI.

IX.

VII.

V.

VI.

VIII.

Měsíce

IV.

III.

I.

II.

XII.

X.

XI.

IX.

VII.

VIII.

V.

VI.

IV.

III.

I.

II.

Pšeničná mouka hladká SC

Pramen: ČSÚ


3

6

květen 2011 INTERVENČNÍ ZÁSOBY

Intervenční zásoby Množství intervenčních zásob obilovin v České republice za období 23.05. – 27.05.2011

t

Plodina Celkem Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám

Pšenice ob.

Ječmen

Žito

Kukuřice

364 726

61 338

303 388

-

0

0

0

0

-

0

218 656

61 338

157 318

-

0

197 311

60 930

136 381

-

0

0

0

0

-

0

0

0

0

-

0

21 313

400

20 913

-

0

ztráty/korekce

32

8

24

-

0

Hrubý zůstatek

146 070

0

146 070

-

0

Vázané množství:

146 070

0

146 070

-

0

vnitřní trh

0

0

0

-

0

export

0

0

0

-

0

potravinová pomoc

0

0

0

-

0

146 070

0

146 070

-

0

Čistý zůstatek

0

0

0

-

0

Množství v nabídce

0

0

0

-

0

pomoc nejchudším osobám

Pramen: SZIF

Množství intervenčních zásob obilovin v EU 27 za období k 06.05.2011

t

Plodina Celkem Počáteční zásoby Přijaté množství Prodané množství vnitřní trh export potravinová pomoc pomoc nejchudším osobám

Pšenice ob.

Ječmen

Žito

Kukuřice

5 981 575

273 323

5 493 666

-

214 586

0

0

0

-

0

4 730 600

209 842

4 306 172

-

214 586

2 626 728

88 219

2 535 368

-

3 141

0

0

0

-

0

0

0

0

-

0

2 100 105

121 347

1 768 691

-

210 067

ztráty/korekce

3 767

276

2 113

-

1 378

Hrubý zůstatek

1 250 975

63 481

1 187 494

-

0

Vázané množství:

1 250 975

63 481

1 187 494

-

0

177 539

0

177 539

-

0

export

0

0

0

-

0

potravinová pomoc

0

0

0

-

0

1 073 435

63 481

1 009 954

-

0

Čistý zůstatek

0

0

0

-

0

Množství v nabídce

0

0

0

-

0

vnitřní trh

pomoc nejchudším osobám

Pramen: SZIF


4

6

květen 2011 INTERVENČNÍ ZÁSOBY, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR IN

Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz obilovin, kukuřice a olejnin od 01.04. do 30.04. 2011 Dovoz Název

Pšenice celkem z toho pšenice durum Žito Ječmen celkem Oves Kukuřice Semena řepky olejky

Množství vt

Jednotková cena v Kč/t

1 603,0 107,0 13 181,4 793,2 64,1 9 617,1 18 800,1

Vývoz Množství v t 1.04.- 30.04. 2011

7 9 5 8 11

016,8 309,3 230,8 421,4 950,1 * 14 030,4

531,3 59,7 1 480,2 51,7 25,9 1 396,9 2 970,0

Množství vt 383 41 4 109 13 79 45

628,5 367,7 048,1 662,0 819,8 362,1 974,6

Jednotková cena v Kč/t 5 5 4 5 5 5 10

Množství v t 1.04.- 30.04. 2011

756,4 669,1 665,4 012,3 717,2 756,8 436,4

73 4 1 9 2 26 13

575,5 869,7 037,6 670,0 277,7 565,1 456,9

Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TISČRSZIF k 06.06.2011 Poznámka : Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží, * údaj není uveden, protože neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8);

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Vývoz: V dubnu 2011 se snížil export pšenice celkem k předchozímu měsíci o 9 385,8 t na 73 575,5 tun, jednotková cena činila 6 024,4 Kč/t. Do Německa bylo prodáno 45 161,0 t tj. 61,4 % pšenice. Měsíc duben 2011 přinesl u komodity ječmen jeho úhrnné snížení exportu o 26 442,8 t (-73,2 %) na celkových 9 670,0 t za jednotkovou cenu 4 901,7 Kč/t. Hlavní vývozní zemí bylo Německo, kam se exportovalo 54,2 %, tj. 5 245,6 t za jednotkovou cenu 4 673,8 Kč/t. Sledovaný export semen řepky olejky se v tomto měsíci zvýšil, a to celkem o 3 701,5 t (+37,9 %) na celkových 13 456,9 t za jednotkovou cenu 10 789,6 Kč/t. 6 432,7 t, tj. (47,8 %) řepky se vyvezlo do Německa.

Dovoz: V období od 1.4. do 30.04. 2011 ve srovnání s předchozím měsícem se dovoz pšenice celkem do České republiky zvýšil na 531,3 t. Největší množství pšenice pocházelo z Německa, odkud bylo dovezeno 308,5 t, tj. 58,1 %. U dovozu ječmene došlo ke snížení importu, celkem o 197,6 t na 51,7 t. U dovozů žita došlo tento měsíc k jeho snížení o 4 557,3 t na 1 480,2 t, jednotková cena komodity žito činila celkem za měsíc duben roku 2011 5 212,0 Kč/t. Z Německa pocházelo 52,6 % importů, tj. 778,9 t žita za jednotkovou cenu 5 098,3 Kč/t.

Informace ze zahraničních trhů Velkoobchodní ceny obilovin v Chorvatsku Období Komodita

04/2011

IV. 2011 Min.

Max.

HRK/t III. 2011

průměr

průměr

IV.11/III.11 %

Pšenice

1 950

2 250

2 110

2 180

-3

Kukuřice

1 200

1 690

1 500

1 520

-1

Mouka T-550 hladká

1 800

3 600

3 010

3 040

-1

Pramen: TISUP; ceny jsou uvedeny bez DPH (22%);


5

6

květen 2011 INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

Ceny obilovin a kukuřice v Polsku 05/2011 13.05.2011

Komodita

Min.

Max.

PLN/t

20.05.2011 Průměr

Min.

Max.

27.05.2011 Průměr

Min.

Max.

Průměr

Pšenice

650

1 300

1 007

850

1 300

1 036

850

1 400

1 044

Ječmen

780

1 400

945

700

1 400

951

740

1 300

960

Oves

550

1 100

801

600

1 120

806

550

1 120

812

Žito

650

1 025

767

650

900

761

650

1 100

783

Kukuřice

900

1 200

1 033

800

1 300

1 072

900

1 300

1 081

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz

Průměrné ceny obilovin na burzách v Rakousku za období 2010/2011 Komodita

2010

Burza

EUR/t

2011

prosinec

leden

únor

březen

duben

300,00

265,00

271,00

Pšenice měkká

Vídeň

257,00

277,50

Wels

210,00

235,00

245,00

-

-

Ječmen krmný

Vídeň

180,00

-

218,50

-

184,00

Wels

197,50

220,00

220,00

212,50

202,50

Žito

Vídeň

237,00

-

246,50

-

-

Wels

-

-

-

-

-

Kukuřice krmná

Vídeň

201,00

-

226,00

-

215,00

Wels

210,00

220,00

220,00

220,00

217,50

Pramen: AMA;

Měsíční nákupní ceny obilovin, kukuřice na Slovensku, období Nákupní cena od zemědělských výrobců duben 2011 (€/t)

Komodita

Min.

duben 2011

€/t

Vývoj průměrných cen IV. 11 / III. 11

IV. 11 / IV. 10

Max.

průměr

€/t

%

€/t

% 98,3

164,00

385,00

223,02

-28,18

-11,2

110,57

140,00

205,00

185,30

-8,01

-4,1

87,30

89,1

Žito potravinářské (A a B)

195,00

265,00

234,44

2,65

1,1

138,72

144,9

Ječmen krmný

165,00

200,00

177,69

1,33

0,8

88,81

99,9

Krmná kukuřice

180,00

235,00

202,46

-0,70

-0,3

85,46

73,0

Pšenice potravinářská (A) krmná

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Nákupní cena je cena bez DPH a bez dopravy;

Ceny zemědělských výrobců obilovin v Maďarsku, období 2011

HUF/t

Týden

Komodita 17.

18.

19.

20.

21.

69 606,75

75 954,50

68 475,84

68 464,82

66 002,15

Pšenice krmná

-

-

-

-

57 107,57

Kukuřice krmná

55 057,63

57 422,64

57 960,94

58 011,48

58 124,04

-

-

-

-

-


Ječmen krmný Pramen: AKII Poznámka: - data nejsou k dispozici


6

6

květen 2011 CENY PRŮMYSLOVÝCH VÝROBCŮ KRMIV, ZAHRANIČNÍ OBCHOD ČR INFORMACE ZE ZAHRANIČNÍCH TRHŮ

KRMIVA Ceny průmyslových výrobců Vývoj průměrných cen průmyslových výrobců krmných směsí Název krmné směsi

Kč/t

2010 Leden

KS pro prasata nad 65 kg KS pro výkrm brojlerů KS pro předvýkrm prasat KS pro nosnice

Únor

2011

Březen

Duben

Leden

Únor

Březen

Duben

4 306,9

4 284,5

4 274,0

4 230,1

4 859,4

5 063,8

5 338,6

5 339,3

6 653,7

6 630,8

6 590,7

6 638,4

7 344,1

7 396,9

7 693,6

7 745,8

5 221,7

5 082,3

5 073,0

5 034,6

5 733,9

5 751,4

6 159,2

6 162,0

5 227,2

5 229,6

5 234,2

5 236,1

6 233,1

6 230,8

6 426,0

6 442,9

Pramen: ČSÚ - = údaj není k dispozici

Zahraniční obchod ČR Dovoz a vývoz krmiv a zbytků z potravinářského průmyslu od 01.01. do 30.04. 2011 Dovoz Název

Otruby, vedlejší výrobky mlýnské Zbytky škrobárenské Řízky řepné Bagasa a jiné cukr. odpady Mláto, odpady pivovarnické, lihovar. Pokrutiny, odpad po extr. rost. tuků

Množství vt

Jednotková cena Kč/t

Vývoz Množství v t 1.04.- 30.04. 2011

Množství vt

Množství v t Jednotková 1.04.- 30.04. cena Kč/t 2011

3 033,5

5 511,9

524,5

26 589,1

3 972,6

6 754,8

588,0

24 331,8

9,4

-

-

0,0

53,1

6 631,5

0,0

35 553,7

2 083,0

2 069,6

240,6

594,3

0,0

534,3

3 404,3

50,9

1 725,7

4 558,2

310,7

7 800,0

609,0

2 714,1

140 078,2

7 914,5

35 205,8

914,1

7 710,7

125,6

Pramen: Podle údajů ČSÚ zpracoval TISČRSZIF k 06.06.2011 Poznámka: Celní statistika zpětně provádí úpravu údajů o zboží; * údaj neodpovídá skutečnosti; - údaj není k dispozici; od měsíce květen 2006 je hodnocen ZO ČR podle nomenklatury zboží KN (8);

Zahraniční obchod sledovaný ČSÚ zahrnuje dovoz a vývoz zboží mezi Českou republikou a ostatními zeměmi včetně Evropské unie. Dovoz: V období od 1.4. do 30.04.2011 se ve srovnání s předchozím měsícem zvýšil dovoz pokrutin, odpadu po extrahování rostlinných tuků do ČR, a to o 822,3 t (o 2,4 %) na 35 205,8 t za jednotkovou cenu 7 270,7 Kč/t. 73,2 %, tj.

25 757,6 t pokrutin, pocházelo z Německa za jednotkovou cenu 7 196,6 Kč/t. Import otrub se snížil oproti březnu 2011 o 421,2 t (-44,5 %) na 524,5 t za 5 824,6 Kč/t. 457,4 t bylo dovezeno z Polska za jednotkovou cenu 5 294,7 Kč/t.

Vývoz: V období od 1.4. do 30.04.2011 se ve srovnání s minulým měsícem zvýšil export mláta, odpadů pivovarnických, lihovar. z ČR o 457,0 t (+20,2%) na množství 2 714,1 t za jednotkovou cenu 509,9 Kč/t. Vývoz otrub se proti minulému

měsíci snížil o 562,7 t, tj. 7,7 % na 6 754,8 t. Do Německa byla v tomto měsíci prodána podstatná část exportu otrub z ČR 56,0 %, (3 781,4 t).


7

6


Informace ze zahraničních trhů Průměrné měsíční odbytové ceny krmných směsí na Slovensku Slovensko celkem Název krmné směsi výkrm brojlerů, startér výkrm brojlerů, růst výkrm brojlerů, finální nosnice

Drůbež

III. 2011

€/t

€/t

Vývoj cen IV. 11 / III. 11 €/t

%

IV. 11 / IV. 10 €/t

%

346,40

329,61

16,79

5,1

84,76

32,4

314,54

313,30

1,25

0,4

68,02

27,6

306,28

-

-

81,02

36,0 26,9

-

257,34

254,40

2,93

1,2

54,50

startér

490,38

462,23

28,15

6,1

80,97

19,8

předvýkrm

303,97

301,84

2,12

0,7

64,76

27,1 46,2

dokrm

263,69

254,28

9,41

3,7

83,33

prasnice rodící

232,78

231,33

1,46

0,6

63,24

37,3

prasnice kojící

290,92

287,24

3,68

1,3

67,58

30,3

telata, startér

256,07

278,05

-21,98

-7,9

37,83

17,3

Prasata

Hovězí dobytek

IV. 2011

duben 2011

mladý dobytek

-

-

-

-

výkrm

-

-

-

-

1,85

0,7

dojnice

255,90

254,05

-

-

-

-

60,44

30,9

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy. Tečka = ceny nebyly v předchozím období k dispozici.

Měsíční srovnání průměrných odbytových cen mlýnských krmiv od zpracovatelů Název produktu

IV. 2011

III. 2011

€/t

€/t

IV. 11 / III. 11 €/t

%

IV. 11 / IV. 10 €/t

%

Krmná mouka

135,23

129,74

5,49

4,2

44,93

49,8

Otruby

103,36

101,67

1,69

1,7

45,85

79,7

Pramen: ATIS – Správa o trhu s obilninami a zemiakmi Poznámka: Ceny jsou uvedené bez DPH a bez dopravy.

Průměrné prodejní ceny šrotu a otrub zjištěné v nejvýzn. mlýnech v Polsku 2011 Výrobek

Druh

Cena (PLN/kg)

Strukturovaný obrat (%)

08.05.

15.05.

22.05.

29.05.

08.05.

15.05.

22.05.

29.05.

žitné

603

598

626

631

3,9

4,6

4,9

5,2

pšeničné

649

669

690

698

24,8

24,0

23,6

23,1

žitné

-

-

-

-

0,0

0,0

0,0

0,0

pšeničné

-

-

-

-

0,0

0,0

0,0

0,0

žitné

581

615

590

587

8,4

6,3

8,3

7,3

pšeničné

V pytlích Otruby Šrot

Volně ložené Otruby

Šrot

600

621

645

636

62,9

63,5

63,2

64,4

žitné

-

-

-

-

0,0

0,0

0,0

0,0

pšeničné

-

-

-

-

1,5

1,5

0,0

0,0

Pramen: Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi - Rynek zbóz Poznámka: * - nedostatečný počet respondentů, pomlčka = údaj není k dispozici.


8

6


Obchodní ceny krmných směsí v Maďarsku za duben 2011 2010

Název krmné směsi

listopad

HUF/t 2011

prosinec

leden

únor

březen

duben

KS pro výkrm brojlerů 0 – 3 týden předvýkrm

85 169

84 739

88 032

92 774

94 302

95 561

3 – 6 týden vlastní výkrm

81 611

82 021

84 533

85 077

90 649

91 049

6 – 7 týden konečná fáze

75 233

77 444

79 386

81 553

85 189

87 178

I. fáze

77 351

77 325

78 379

80 221

82 443

83 987

II. fáze

64 327

66 437

66 564

70 170

72 494

74 059

III. fáze

-

-

-

-

-

KS pro výkrm prasata

-

Pramen: AKII Poznámka: - = ceny nebyly v předchozím období k dispozici

Referenční ceny – duben 2011 Pšenice potravinářská €/t 10.03.11

17.03.11

24.03.11

Brno

247,22

-

-

Bratislava

272,96

287,35

232,39

Mnichov

265,00

255,00

255,00

Boloňa

283,00

273,00

-

14.04.11

Brno Bratislava

21.04.11

28.04.11

-

-

234,69

282,40

277,38

193,63

Mnichov

254,00

254,00

262,50

Boloňa

275,00

275,00

275,00

Ljubljana

302,95

305,32

313,89

Ljubljana

312,52

296,27

297,19

Rouen/Creil

240,44

215,44

230,44

Rouen/Creil

246,37

253,37

257,37

Krmný ječmen €/t Brno Bratislava Mnichov Boloňa Ljubljana Rouen/Creil

202,55

191,66

185,29

Brno

-

-

176,39

-

171,50

200,00

Bratislava

165,00

169,22

-

-

-

-

Mnichov

186,00

194,50

190,50

249,00

241,00

-

Boloňa

238,00

238,00

241,00

Ljubljana

-

-

-

Rouen/Creil

-

188,37

190,37

-

-

-

192,44

182,44

184,44

Pramen: AgrarMarkt Austria

Termínované obchody na burze MATIF (Marché à Terme International de France, Paris) Pšenice €/t 13.04.11

20.04.11

27.04.11

14.04.10

21.04.10

28.04.10

2011

209,00

222,50

214,50

Srpen

2010

126,00

129,00

136,00

Listopad 2011

208,75

224,75

220,00

Listopad 2010

134,25

137,75

137,00

Leden

2012

209,75

225,75

221,25

Leden

136,50

139,50

138,50

Srpen

2011

240,00

242,75

236,75

Srpen

2010

143,25

145,75

144,25

Listopad 2011

203,00

211,50

207,25

Listopad 2010

142,25

143,25

140,25

Leden

205,75

213,75

209,25

Leden

143,25

145,00

142,25

Srpen

2011

Kukuřice €/t

2012

2011

Pramen: AgrarMarkt Austria


9

6

květen 2011 STATISTICKÝ PŘEHLED, VÝHLEDY EU27, AKTUALITY

Termínované obchody na burze WCE a MATIF Řepka €/t (WCE) 13.04.11

20.04.11

27.04.11

14.04.10

21.04.10

28.04.10

2011

410,52

421,49

409,97

Květen

2010

278,53

283,48

285,57

Červenec 2011

415,42

426,12

415,53

Červenec 2010

283,15

288,34

291,05

Listopad

2011

415,85

427,57

417,02

Listopad 2010

285,42

291,03

292,85

Květen

2011

464,25

473,50

467,25

Květen

2010

307,75

318,00

312,25

Srpen

2011

432,00

449,75

442,25

Srpen

2010

296,25

300,00

300,50

Listopad 2011

432,75

450,00

441,25

Listopad 2010

301,00

305,25

305,50

Květen

Řepka €/t (MATIF)

Poznámka: WCE = Winnipeg Commodity Exchange, Kanada; Pramen: AgrarMarkt Austria

Trendy u komodit – obilovin, jejich ceny na trzích v Polsku Obiloviny

06.04.11

13.04.11

20.04.11

PLN/t

27.04.11

05.05.11

12.05.11

18.05.11

Pšenice krmná

920-960

940-980

950-980

950-1 020

970-1 030

970-1 030

990-1 030

Kukuřice

900-950

930-980

950-990

970-1 030

970-1 030

970-1 030

980-1 030

Tritikale

820-850

840-890

860-920

860-920

870- 930

870-930

880-950

Ječmen krmný

790-820

790-820

790-840

790-850

790-850

800-850

800-850

Žito krmné

770-810

800-820

800-840

800-850

800-850

820-850

820-850

Pšenice Žito

970-1 020 1 000-1 060 1 020-1 080 1 050-1 100 1 050-1 100 1 050-1 100 1 050-1 100 800-840

810-840

820-850

820-860

820-860

840-880

850-890

Pramen: Sparks Polska 05/2011

Situace na vnitřním trhu obilovin v EU Pšenice setá potravinářská

€/t

Ječmen krmný

€/t

Kukuřice krmná

€/t

FR Rouen (220 Hagberg)

252,30

FR Rouen

202,30

FR Bordeaux

235,30

BE Antverpy

256,00

DE Hannover

199,00

DE Hamburg

255,00

DE Hamburg

250,00

AT Wien

197,50

HU Transdanubia

217,70

HU Transdanubia

235,89

PL Zachodni

198,49

AT Wien

223,50

PL Slaski

265,42


PL Slaski

248,68

AT Wien

-

FR Creil (dvouřadý)

€/t -

Žito potravinářské

Pšenice setá

€/t

DE Stuttgart

257,00

DE Hamburg

DE Hannover

234,00

PL Zachodni

225,22

PL Slaski

€/t 233,00 -

Pramen: SZIF, ŘVO z 26.05.2011


10

6


€/t

Měsíční tržní ceny EU 27 duben 2011 Komodita

-

250,00

Kukuřice krmná 216,25

Belgie

241,78

252,32

239,53

Bulharsko

214,55

229,88

214,01

-

173,84

-

-

-

-

-

254,00

-

Státy

Pš. krmná

Pšenice

Rakousko

Kypr Česká republika

Ječ.slad.

Ječ. krmný

Žito

-

194,50

-

-

196,00

-

-

242,51

219,82

202,29

176,82

229,63

Německo

228,76

250,94

236,95

227,04

193,25

229,71

Dánsko

219,96

268,12

-

223,91

186,48

-

Estonsko

229,03

-

-

-

196,23

-

Španělsko

-

243,62

248,22

235,08

221,55

-

Finsko

-

198,02

-

181,66

161,19

-

Francie

237,86

250,83

237,99

212,24

189,11

-

-

240,00

242,39

-

-

-

Maďarsko

233,57

265,28

212,57

-

159,70

-

Irsko

243,36

-

-

-

204,66

-

Itálie

-

262,21

245,71

-

239,00

-

Litva

224,39

234,20

-

197,60

203,23

213,82

Řecko

Lucembursko Lotyšsko Malta

-

-

-

-

-

-

192,19

236,37

-

-

188,72

201,04 -

-

-

-

-

-

Nizozemí

244,67

-

245,10

-

200,33

-

Polsko

228,81

244,42

232,50

214,35

198,55

201,53

Portugalsko

257,15

275,00

250,94

-

216,49

-

Rumunsko

190,70

239,81

213,27

-

189,93

-

-

243,69

-

-

185,05

-

Slovinsko

-

301,65

229,94

-

-

-

Slovensko

196,43

257,02

200,37

-

178,20

-

Velká Británie

236,92

266,93

-

-

204,81

-

Švédsko

Pramen: EK

Odhady světové produkce cereálií květen 2011 11/12 výhled

KOMODITA Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři*

686 137 644 69

679 128 652 75

10/11 odhad 649 122 661 62

Produkce Obchod Spotřeba

799 84 781

815 86 817

Produkce Obchod Spotřeba Hlavní exportéři*

1 802 250 1 729 158

1 794 240 1 766 167

08/09

PŠENICE

KUKUŘICE

Cereálie celkem

mil.t

09/10

20.04

26.05

672 126 672 61

667 127 669 61

812 94 843

847 94 854

848 93 853

1 733 240 1 789 114

1 808 247 1 818 108

1 803 245 1 812 111

Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.411 k 26.05.2011 Poznámka: * = Argentina, Austrálie, Kanada, EU, Kazachstán, Rusko, Ukrajina, USA;


11

6


Pšenice by měla svoji produkční výkonnost ve světě zvýšit celkem o 18,0 mil.t na 667,0 mil.t (2010/11 -2011/12)

Pšenice Světová produkce 679,0 650

649,0

667,0

2010/2011

2011/2012

mil.t

550 450 350 250 150 50 2009/2010

Pramen:IGC, GMR No.411

U pšenice odhadovaná světová produkce vzroste o 18,0 mil.t na 667,0 mil.t, produkce kukuřice by se měla zvýšit o 36,0 mil.t na 848,0 mil.t, u celosvětové produkce cereálií se očekává zvýšení produkce o 4,0 % na celkových 1 803,0 mil.t.

mil.t

Odhadovaná produkce pšenice, kukuřice, cereálií celkem za období 2010/2011 - 2011/2012 2000 1900 1800 1700 1600 1500 1400 1300 1200 1100 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

1 733,0 1 803,0 Pšenice měkká Pšenice měkká Kukuřice

812,0 649,0

667,0

848,0

Kukuřice Cereálie celkem Cereálie celkem

Pramen:IGC, GMR No.411

Situace na vnitřním trhu – intervenční zásoby EU obiloviny k 26. květen 2011 V březnu a dubnu 2011 zaznamenala západní a střední Evropa deficit vláhové bilance, naopak nadbytek na jihu Evropy (ESP, IT), na východě vč. oblasti Černého moře) a v části severní Afriky. Podprůměrný výskyt dešťů se týkal zejména Francie, Beneluxu, Německa, Velké Británie. Obavy o úrodu pšenice v důsledku sucha v dubnu a květnu vyvstávají zejména v severní Francii, Beneluxu, na jihovýchodě Velké Británie, na západě Německa a v severní Itálii. V těchto dnech je očekáváno deštivé počasí v Anglii, na severu Německa a v severní Itálii. Vývoj porostů v Evropě odpovídá danému období.


V intervenčních zásobách EU 27 se k 20.5.2011 nacházelo 967 508 t obilovin, z toho 55 128 t pšenice a 912 381 t ječmene. Největší zásoby obilovin se k 20.5. nacházely v HU 126 tis. t (89 tis. t ječmene, 37 tis. t pšenice), PL 116 tis. t (ječmen), DE 123 tis. t (ječmen), CZ 146 070 t (ječmen), FI 92,5 tis. t (ječmen) a SK 84 tis. t (70 tis. t ječmene a 14 tis. t pšenice). K prodeji na vnitřní trh v EU 27 bylo celkem vyčleněno 2,80 mil. t obilovin, k 20.5.2011 bylo prodáno 2,6 mil. t (93%), k prodeji zbývalo 177 539 t ječmene (DE 21 tis. t, FI 79 tis. t, SE 67 tis. t, UK 10 tis. t, FR 147 t). Pro program pomoci nejchudším osobám v EU byly k 20.5.2011

12

6


z celkového množství 2,76 mil. t obilovin odebrány 2 mil. t obilovin (71%) a k odběru zbývalo 790 tis. t, z toho 735 tis. t ječmene (BE, DE, FR, AT, FI, CZ, EE, HU, PL, SK, BG, RO) a 55 tis. t pšenice (HU, SK, BG). Nejvíce obilovin bylo odebráno v DE a FR, naopak žádné obiloviny nebyly v rámci tohoto programu doposud vyskladněny v BG a RO. V období od 18.5. do 24.5.2011 byly vydány vývozní licence na 230 tis. t pšenice, 4 tis. t pšeničné mouky, 16 tis. t pšenice tvrdé, 94 tis. t ječmene, 17 tis. t kukuřice, 5 tis. t žita

a 5 tis. t ovsa; dovozní licence byly vydány na 66 tis. t pšenice, 26 tis. t pšeničné mouky, 99 tis. t pšenice tvrdé, 12 tis. t ječmene a 175 tis. t kukuřice. Dovoz do EU za 47 týdnů hosp. r. 2010/11 dosahuje 11,3 mil. t (loni 7,2 mil. t; předloni 10,4 mil. t), vývoz z EU dosahuje 25,9 mil. t (loni 20,6 mil. t; předloni 27,7 mil. t), EU je čistým vývozcem 14,6 mil. t obilovin (loni čistý vývozce 13,5 mil. t; předloni 17,3 mil. t). Pramen: SZIF, ŘVO z 26.05.2011

Svět – Celková bilance na trzích, komodita pšenice (2006/07 – 2010/11) 2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

2010/11*

mil. t 2010/11 : 2009/10

Produkce

Svět celkem

596,3

612,1

682,2

683,8

647,2

-5,4

Argentina

16,3

18,6

11,0

11,0

15,0

+36,4

Austrálie

10,8

13,6

21,4

21,9

26,0

+18,7

Irán

14,7

15,9

8,0

13,5

15,5

+14,8

Kanada

25,3

20,1

28,6

26,8

23,2

-13,4

Čína

108,5

109,3

112,5

115,1

114,5

-0,5

Indie

69,4

75,8

78,6

80,7

80,8

+0,1

Kazachstán

13,5

16,5

12,5

17,0

9,7

-42,9

Rusko

44,9

49,4

63,8

61,8

41,5

-32,8

Turecko

17,5

15,5

16,8

18,5

17,0

-8,1

Ukrajina

13,9

13,9

25,9

20,9

16,8

-19,6

124,9

120,1

151,1

138,1

136,1

-1,4

EU USA

49,2

55,8

68,0

60,4

60,1

-0,5

136,6

143,4

152,0

158,6

151,1

-4,7

115,6

116,4

143,2

134,2

125,2

-6,8

Argentina

12,2

10,2

8,6

5,2

7,5

+45,1

Austrálie

11,2

7,5

13,5

13,7

15,0

+9,2

Kanada

19,3

16,6

18,7

19,0

17,0

-10,4

Další země Exporty

Svět celkem

Kazachstán

8,1

8,2

5,7

7,9

5,0

-36,5

10,8

12,2

18,4

18,6

4,0

-78,4

3,4

1,2

13,0

9,3

3,5

-62,5

EU

13,8

12,3

25,3

22,1

2,0

-0,5

USA

24,9

34,3

27,1

24,2

35,0

+44,8

Další země

36,9

48,3

40,0

38,5

51,2

+9,2

130,6

126,0

166,7

197,9

182,8

-7,6

Austrálie

4,0

3,7

3,6

4,1

6,7

+62,9

Kanada

6,9

4,4

6,5

7,8

6,0

-23,4

38,5

39,0

45,7

54,3

59,3

+9,2

Indie

4,5

5,8

13,4

16,2

14,6

-10,1

Rusko

4,1

4,1

10,7

12,1

4,3

-64,4

EU

14,2

12,4

19,0

15,9

12,5

-21,5

USA

12,4

8,3

17,9

26,6

22,8

-14,0

Další země

58,6

56,7

67,7

87,5

79,5

-9,1

Rusko Ukrajina

Konečné zásoby

Svět celkem

Čína

Poznámka: *) Odhad Pramen: AgrarMarkt 04/2011; Agra – Europe 15/11


13

6


Mezinárodní kotace obilovin podle týdenního hlášení IGC London Datum Pšenice

26.04.2011

US$/t

19.04.2011

EUR/t

28.04.2010

EUR/t

US No 2 HRW, 11,5 %, Golf

377,00*

258,22

252,89

148,87

US No 2 SRW, Golf

333,00*

228,10

226,35

145,86

US DNS 14 % (PNW)

530,00*

363,01

362,57

192,48

355,00

243,15

246,61

176,69

EU, Franz., grade 1 b)

382,00

261,64

257,00

133,08

EU, Germany, B-Qualität

391,00

267,81

264,08

139,84

EU, United Kingdom, Feed

353,00

241,78

247,30

125,56

Canada CWRS 13,5 %, St. Law.

483,00

330,82

325,55

200,00

-

-

-

130,08

290,00

198,63

197,01

139,85

EU, France, Feed b)

284,00

194,52

192,12

110,53

EU, France, Spring Malting

347,00

237,67

231,24

118,05

Argentina, Up River

Black Sea Milling Australia ASW Ječmen

EU, Germany, Feed

-

-

-

-

Australia (Adelaide) Feed

251,00

171,92

174,65

117,29

Australia (Adelaide) Malting

286,00

195,89

197,70

150,38

Canada (St. Lawrence), Malting

387,00

265,07

261,98

175,19

-

-

-

109,02

US Yellow Corn 3, Golf

326,00*

223,29

222,15

121,05

Argentina, up River

319,00*

218,49

215,87

124,06

Black Sea Feed Kukuřice

Poznámka: *) Květen 2011 Pramen: IGC Grain Market indicators ze dne 26.04.2011

Řepkový polní den PREOL se vydařil V Nabočanech u Chrudimi se letos konal v pořadí již třetí ročník řepkového polního dne. V rámci komentované prohlídky se tak zájemci mohli dozvědět řadu užitečných informací týkajících se nejen preferovaných odrůd ozimé řepky označovaných jako PREOL ideal. Přítomné v rámci polního dne pozdravil také Ing. Andrej Babiš, který mimo jiné ohlásil novou akvizici Agrofertu, nákup Lihovaru Vrby resp. společnosti Ethanol Energy. „Uvažujeme, že v lihovaru budeme časem zpracovávat i obilí, cukrovou řepu, kukuřici, vyrábět škrob, gluten a možná izoglukozu. Ohledně řepky si neskromně myslím, že i díky tomu, že jsme postavili Preol, jsou výkupní ceny řepky nad 10 000 Kč a že řepka byla, je a bude nejprofitnější plodinou českých zemědělců,“ vyzdvihl. Paradoxně připustil, že je možné, že se časem Česká republika


stane zemí, která nebude řepku vyvážet, ale kvůli vzrůstajícím kapacitám spíše dovážet. Ing. Babiš poznamenal, že řepka je pro Agrofert strategickou surovinou a počítá se s navýšením kapacity Preolu na 460 tisíc tun. V plánu je podle jeho slov také postavení rafinerie, výroba stolního oleje v lahvích, počítá se i s olejem pro potravinářské účely a nově skupina vyrábí i margarín Zlatá Haná. Nepřítel zemědělců je podle slov Ing. Babiše Evropská unie a naopak neskrýval své sympatie k současnému ministrovi zemědělství, který je jak dále uvedl prvním ministrem, který komunikuje se zemědělci. Pramen: www.uroda.cz k 19.05.2011

14

6


Světové importy cereálií celkem podle kontinentů a regionů za období 08-09/11-12 mil.t

08/09

09/10

10/11

IMPORTY

11/12 (výhled)

odhady

20.04.11

26.05.11

EVROPA

14,3

9,8

14,8

14,1

13,0<

EU-27

12,3

7,7

12,6

11,9

10,8<

Ostatní

2,0

2,2

2,2

2,3

2,2<

CIS

7,1

5,8

6,7

6,7

6,5<

Azerbájdžán

1,7

1,1

1,5

1,3

1,3

Gruzie

0,6

0,8

0,8

0,8

0,8

Rusko

0,3

0,1

0,6

0,6

0,4<

Uzbekistán

1,5

1,7

1,5

1,7

1,6<

Ostatní

3,1

2,0

2,3

2,2

2,2

29,6

29,3

27,2

29,2

28,8<

Kanada

2,1

2,5

1,2

1,5

1,5

Kuba

1,6

1,5

1,5

1,6

1,6

Dominik. rep

1,5

1,5

1,5

1,5

1,5

S. & C. Amerika

Mexiko

13,6

14,2

13,1

14,5

14,2<

USA

5,9

4,5

4,4

4,6

4,5<

Ostatní

5,0

5,2

5,5

5,6

5,6 24,0<

J. Amerika

22,7

23,9

23,5

24,6

Brazílie

7,6

8,0

7,6

7,9

7,9

Chile

2,5

1,9

1,8

1,9

1,7<

Kolumbie

5,1

5,2

5,1

5,1

5,1

Peru

2,8

3,5

3,4

3,4

3,3<

Venezuela

2,6

3,6

3,0

3,5

3,5

Ostatní

2,0

1,8

2,5

2,8

2,6<

Blízký východ

50,1

42,5

36,5

38,6

37,7<

Írán

14,7

7,6

4,1

3,9

4,1<

Irák

3,9

3,9

3,6

4,1

4,1

Izrael

3,3

3,1

3,3

3,4

3,4

Jordánsko

1,7

1,7

1,6

1,8

1,8

10,1

10,8

10,3

11,3

10,5<

Turecko

4,3

4,0

3,6

3,5

3,5

UAE

1,8

2,1

1,5

1,5

1,5

Yemen

3,2

3,1

2,8

2,7

2,7

Saudská Arábie

Ostatní

7,1

6,2

5,8

6,4

6,2<

Dálný východ

69,0

75,5

76,5

77,1

77,2<

Pacifická Asie

59,6

67,5

69,3

69,7

70,0<

Čína

2,0

4,0

5,4

6,1

6,1

Indonésie

5,7

6,5

7,2

7,3

6,7<

Japonsko

23,8

25,4

24,3

24,3

24,5<

Korea (J.)

10,2

12,2

12,1

12,1

11,9<

Malajsie

3,7

3,8

4,1

4,2

4,3<

Filipíny

3,6

3,1

3,3

3,2

3,2

Taipei, čínský

5,5

5,7

5,9

6,1

6,1

Thajsko

1,7

1,8

1,8

1,7

2,1<

Vietnam

2,1

3,4

3,5

3,1

3,5<


15

6


mil.t

08/09

09/10

IMPORTY

10/11

11/12 (výhled) mil.t

odhady

Ostatní Jižní Asie Bangladéš Indie Pákistán Srí Lanka Ostatní Afrika Severní Afrika Alžírsko Egypt Maroko Tunisko Sub-Sahara Etiopie Keňa Nigérie Ostatní Oceánie

1,5 9,4 3,1 0,0 3,0 1,0 2,3 55,5 35,2 8,9 15,0 5,6 2,8 19,8 1,3 2,2 3,6 12,7 0,8

1,6 7,9 3,9 0,3 0,2 1,2 2,3 52,2 33,0 7,5 15,6 4,4 2,3 19,2 1,1 2,2 4,0 12,0 0,8

1,7 7,1 3,4 0,3 0,2 1,1 2,1 53,7 36,5 7,9 16,1 6,3 3,3 17,1 0,6 1,0 4,0 11,6 1,0

20.04.11

26.05.11

1,6 7,4 3,1 0,5 0,6 1,1 2,1 55,7 38,3 8,0 16,5 7,1 3,6 17,4 0,9 1,1 3,9 11,4 0,9

1,6 7,2< 3,1 0,5 0,6 1,1 1,9< 55,6< 38,0< 8,2< 16,5 7,1 3,1< 17,6< 0,9 1,1 4,1< 11,4< 0,9<

Pramen: INTERNATIONAL GRAINS COUNCIL, GMR No.411 k 26.05.2011

Světové exporty cereálií celkem období 08-09/11-12 08/09

09/10

EXPORTY

mil.t

10/11

11/12 (výhled)

odhady

20.04.11

26.05.11

Argentina

22,3

20,0

24,7

25,9

Austrálie

18,4

18,0

22,2

22,4

Kanada

22,2

21,5

20,4

21,4

EU-27

30,0

23,6

27,6

23,4

6,0

8,4

5,5

6,8

Rusko

23,1

22,0

4,1

10,5

Ukrajina

24,9

21,0

11,1

20,3

USA

77,7

79,1

87,8

82,1

Brazílie

7,2

7,6

14,5

9,8

Čína

0,5

0,6

0,7

1,2

Indie

2,6

1,9

3,2

2,8

Jižní Afrika

2,7

1,8

2,6

2,3

Turecko

2,2

5,1

3,0

3,7

Ostatní

9,6

9,3

13,0

11,0

Svět celkem

249,5

239,9

240,4

246,6

243,6<

Pšenice celkem

136,8

127,8

121,7

126,4

126,7<

Kukuřice (zrno)

83,6

86,4

93,9

94,2

92,5<

Ječmen

19,5

16,9

15,1

17,0

15,7<

Čirok

6,7

6,1

6,7

5,8

Oves

2,3

2,1

2,1

2,1

Žito

0,2

0,3

0,4

0,3

Ostatní

0,3

0,3

0,5

0,5

Kazachstán



16

6


Svět - produkce, exporty, nabídka a využití celkem Produkce

Exporty

Zrniny celkem

mil.t

Nabídka celkem

Využití Potraviny

Krmivo

Argentina 2009/10

36,6

23,5

39,3

4,0

7,1

2010/11 odhad

42,2

26,9

44,3

4,0

7,6

2011/12 výhled

43,5

29,1

46,6

4,1

7,8

2009/10

33,6

20,2

40,1

2,3

6,7

2010/11 odhad

40,0

23,2

48,9

2,5

8,5

2011/12 výhled

38,0

23,8

50,5

2,5

9,5

49,3

22,4

64,5

3,3

18,9

Austrálie

Kanada 2009/10 2010/11 odhad

45,2

23,1

59,9

3,3

17,8

2011/12 výhled

48,5

22,6

59,1

3,4

17,7

2009/10

292,2

27,6

346,6

63,0

166,4

2010/11 odhad

274,7

31,7

330,4

62,6

158,8

2011/12 výhled

286,2

27,3

327,5

62,5

159,3

2009/10

19,6

8,4

22,5

2,8

3,8

2010/11 odhad

11,8

5,5

16,3

2,4

3,0

2011/12 výhled

16,2

6,8

18,8

2,5

3,5

94,1

22,0

111,7

19,6

39,1

EU-27

Kazachstán

Rusko 2009/10 2010/11 odhad

59,0

4,1

76,1

18,4

34,6

2011/12 výhled

83,8

10,5

90,6

19,1

36,2

2009/10

45,5

20,7

50,7

7,4

13,4

2010/11 odhad

38,4

12,1

42,6

7,0

12,7

2011/12 výhled

44,7

19,8

50,8

7,2

13,2

2009/10

409,4

79,3

480,1

30,5

141,3

2010/11 odhad

390,6

87,3

471,1

31,0

141,2

2011/12 výhled

409,8

81,1

460,5

31,3

140,2

1 794,1

239,9

2 170,6

611,5

755,6

Ukrajina

USA

SVĚT CELKEM 2009/10 2010/11 odhad 2011/12 výhled

1 732,5

240,4

2 137,4

622,1

752,8

1 802,5

245,4

2 150,5

627,6

762,3



17

6


SZP musí udržet zemědělce v srdci místního hospodářství Budoucí rozvoj mnoha zemědělských regionů v EU by mohl být ohrožen, pokud navrhovaná reforma společné zemědělské politiky nenapraví závažnou nevyváženost stávajícího systému a nezaručí stálou podporu malým a středním zemědělcům a producentům, kteří jsou v zemědělství EU v převaze. Tak varovali místní a regionální zástupci ve čtvrtek po přijetí tří stanovisek Výboru na plenárním zasedání Výboru regionů v Bruselu. Zemědělství je klíčovou součástí hospodářství v mnoha evropských regionech a SZP je záchrannou sítí pro 30 milionů lidí pracujících v zemědělství po celé EU. Podle Luise Durnwaldera (IT/ELS), zemského hejtmana autonomní provincie Bolzano a zpravodaje stanoviska VR o budoucnosti SZP do roku 2020, však musí být při současné reformě odstraněna přetrvávající nevyváženost v podpoře pro zemědělství v rámci SZP vyplývající z plateb v minulosti, aby se zajistilo, že SZP bude poskytovat spravedlivější a cílenější podporu zejména pro malé podniky nebo podniky, které čelí mimořádným geografickým znevýhodněním. „Přímé platby musí být i nadále kostrou stabilizace příjmů zemědělců jakožto odměna za poskytování veřejných statků a kompenzace za vyšší výrobní standardy EU. Avšak původní systém, který je stále ještě využívání pro mnoho plateb, narušuje trh a nadále zvýhodňuje větší zemědělské podniky na úkor těch menších, které potřebují větší podporu. Je nezbytné zavést spravedlivější systém.“ Výbor prostřednictvím stanoviska pana Durnwaldera opět požaduje soudržnější přístup k SZP, zejména vyzývá k přesnějšímu definování funkce politiky rozvoje venkova a k jejímu souladu s politikou soudržnosti. „Druhý pilíř SZP, zaměřený na rozvoj venkova, je důkazem toho, že dnešní zemědělci dělají mnohem více, než že jen produkují potraviny: podporují i cestovní ruch a bojují proti změně klimatu. Zemědělství může významně přispět k cílům strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, avšak pouze budou-li prostředky z druhého pilíře efektivněji využívány a bude-li lépe chápána nutnost dalších podpůrných opatření, např. Fondu soudržnosti.“ Potřeba větší podpory malým zemědělcům nebo zemědělcům ze znevýhodněných oblastí byla zdůrazněna i ve stanovisku pana Reného Souchona (FR/SES), předsedy regionální rady Auvergne, o zemědělských režimech jakosti jako např. CHOP (chráněné označení původu). „Evropa má dlouhou tradici produkce vysoce kvalitních potravin, z nichž mnohé jsou na svém území jedinečné. EU uznala potenciální značné výhody pro producenty, k nimž


patří často malé či střední podniky činné na geograficky znevýhodněném území. Pro využití jejich přidané hodnoty zbývá vykonat ještě velký kus práce, kupříkladu nově definovat „horské zemědělské produkty“. Místní potravinové systémy jsou klíčovým motorem pro mnoho místních a regionálních ekonomik, a je důležité je podporovat.“ Příležitosti pro evropské producenty na globálním trhu byly středem pozornosti také ve stanovisku Emilie Müllerové (DE/ELS), ministryně pro spolkové a evropské záležitosti Svobodného státu Bavorsko, o takzvaném balíčku předpisů týkajících se mléka. „Liberalizace trhu s mlékem a postupné rušení kvót do roku 2015 nepochybně povede k větším cenovým výkyvům a ohrozí mnoho malých a středních producentů. Bude však zároveň studnicí nových příležitostí pro evropské producenty k tomu, aby využili zvýšenou poptávku. Důležité je zajistit, aby tito malí producenti (kteří v mnoha regionech produkujících mléko tvoří převážnou část místních ekonomik) nebyli po provedení liberalizace jednoduše ponecháni na pospas sobě samým, a aby byla přijata řada nových nástrojů s cílem stabilizovat trh s mlékem a pomoci zemědělcům být na globálním trhu konkurenceschopní.“ Tato tři stanoviska přijatá na květnovém plenárním zasedáním VR doplňují a podporují předchozí stanoviska Výboru o zemědělství a reformě SZP, konkrétně předběžné stanovisko o místních potravinových systémech vypracované bývalou členkou VR Lenie Dwarshuis-Van de Beek na žádost evropského komisaře pro zemědělství a rozvoj venkova Daciana Cioloşe a stanovisko o budoucnosti SZP vypracované rovněž panem Reném Souchonem. Četná doporučení v těchto stanoviscích byla zohledněna v konečném návrhu reformy SZP. Výbor regionů je shromážděním EU regionálních a místních zástupců. Úkolem jeho 344 členů ze všech 27 členských států EU je zapojit orgány regionální a místní samosprávy a společenství, která reprezentují, do rozhodovacího procesu v EU a informovat je o politikách EU. Evropská komise, Evropský parlament a Rada jsou povinny konzultovat Výbor v oblastech politik týkajících se regionů a měst. Výbor se může obrátit na Evropský soudní dvůr, pokud byla porušena jeho práva, nebo je toho názoru, že je některý zákon EU v rozporu se zásadou subsidiarity, popř., že nerespektuje regionální nebo místní pravomoci. Pramen: www.agris.cz k 17.05.2011

18

6


Nové odrůdy řepky a obilnin Jak uvedl Bc. Pavel Stárek, produktový manažer společnosti Rapool, pro letošek připravili nové hybridní odrůdy Xenon, Primus, Adam a liniovou Arot. Xenon podle něj vyniká vysokým výnosem oleje na hektar, odolností proti poléhání a zdravotním stavem. Je středně raný až polopozdní. Primus má zkrácenou výšku porostu, je středně raný až polopozdní, odolný vůči poléhání a vyznačuje se vyrovnanou výnosovou úrovní, vyšších výnosů dosahuje v teplé oblasti. Adam naopak dosahuje lepších výnosů v chladnějších oblastech, je polopozdní, s vysokým výnosem semen a oleje na hektar, má rychlý počáteční vývoj. Poslední novinkou mezi řepkami je Arot, taktéž s vysokým výnosem oleje a semen a odolností vůči poléhání.

S novinkami u obilnin seznámil posluchače Ing. Luděk Novotný, produktový manažer společnosti SaatenUnion CZ s. r. o. Je to především ozimá pšenice Genius (E+), registrovaná v minulém roce v Německu. Podle Ing. Novotného se vyznačuje vysokým výnosem a kvalitou. Je středně raný až polopozdní, má velmi dobrý zdravotní stav. Je zimovzdorný a zvládá pozdní setí a je plastický. Mezi další novinky patří hybridní ozimá pšenice Hyland (B/C), ozimý dvouřadý sladovnický ječmen Malwinta, ozimý ječmen Henriete, Sylva či ozimá pšenice Tiguan (C). U posledních tří se registrace teprve dokončuje. Pramen: www.uroda.cz k 22.04.2011

Francie: 120 nových bioprodejen za rok 2010 V loňském roce bylo ve Francii otevřeno 127 nových bioprodejen a biosupermarketů. Podle časopisu Bio Linéaires měla celková prodejní plocha nově otevřených bioprodejen celkem 39 327 m2. Polovinu z nově otevřených prodejen tvoří biosupermarkety s prodejní plochou přesahující 300 m² na prodejnu. Ve stejném roce ale ukončilo svoji činnost 128

specializovaných bioprodejen, které na trhu působily v průměru déle než 15 let. Jedná se především o malé prodejny. Podle Bio Linéaires je nyní průměrná velikost bioprodejen ve Francii 172 m², celkově ve Francii působí 2 166 bioprodejen. Pramen: www.bio-info.cz k 15.05.2011

Švýcarsko: spotřeba biopotravin vloni vzrostla o 6 procent Švýcarský trh s biopotravinami vloni pokračoval v dynamickém růstu. Meziročně se spotřeba biopotravin zvýšila o 6,1 procenta. Švýcaři tedy vloni za biopotraviny utratili 1,3 miliardy EUR, tedy více než 31 miliard korun. Švýcaři tak zůstávají na špici spotřeby biopotravin v Evropě. Největší oblibě se vloni těšily kromě čerstvých biopotravin především bio polotovary, obrat této kategorie vzrostl o 10 procent. Nejvíce biopotravin nakupují Švýcaři tradičně v konvenčních

supermarketech. Vloni se ale velkému zájmu těšili především přímí prodejci z farem – jejich obraty vloni vzrostli o 10 procent a prodej z biofarem se na celkovém obratu podílí již 5,4 procenty. Švýcarsko se může také chlubit vysokým podílem ekologických farem na celkovém počtu farem – již 11 procent zemědělců hospodaří ekologicky. Pramen: www.bionetz.ch k 15.05.2011

Novela zákona o ekologickém zemědělství sníží administrativní zátěž zemědělců Konkrétní pravidla ekologického hospodaření se výrazně nemění, hlavní změny jsou administrativní a mají přispět k lepšímu fungování celého systému ekologického zemědělství. Zjednoduší se například národní legislativa, zkvalitní kontrolní systém a upraví vydávání výjimek z pravidel ekologického zemědělství. Novela zákona o ekologickém zemědělství reaguje na změny v evropské legislativě, které nastaly od roku 2009. „Hlavním cílem novely zákona je zjednodušit národní legislativu ekologického zemědělství a vypustit ta ustanovení, která už upravuje evropská legislativa. Je to náš další krok ke snížení byrokracie. Zjednoduší se také registrace nových ekologických zemědělců a zruší se správní poplatek tisíc korun za podání žádosti o registraci,“ uvedl ministr Ivan Fuksa. Ekologičtí zemědělci se musí podřídit speciálním kontrolám. Mohou si však vybrat podle svého uvážení jednu ze tří ministerstvem pověřených kontrolních organizací. S ní uzavírají smlouvu, kterou mohou později vypovědět a přejít k jiné kontrolní organizaci. Zákon nově stanovuje ekologickým zemědělcům lhůtu 30 dnů od vypovězení smlouvy s původní kontrolní organizací do uzavření smlouvy s novou kontrolní organizací.


V případě nedodržení této lhůty hrozí, že o registraci ekologického zemědělce přijdou. V rámci zkvalitnění dozoru nad činností kontrol může nově Ministerstvo zemědělství kontrolním organizacím v případě zjištěného pochybení uložit pokutu až do výše 250 000 Kč. Podle nové evropské legislativy již nesmí kontrolní organizace vydávat výjimky z pravidel ekologického zemědělství, proto je nově bude vydávat Ministerstvo zemědělství a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Jedná se například o výjimky na použití konvenčních osiv v ekologickém zemědělství, nebo na nákup zvířat pocházejících z konvenčních farem pro doplnění ekologického stáda. „Jsem přesvědčen, že tento novelizovaný zákon pomůže splnit hlavní cíl nového Akčního plánu České republiky pro rozvoj ekologického zemědělství v letech 2011-2015. Tím je dosáhnout podílu patnácti procent ekologického zemědělství do roku 2015 a šedesátiprocentního podílu českých biopotravin na trhu s biopotravinami,“ dodal ministr Fuksa. Pramen: www.mze.cz k 25.04.2011

19

6


Klimatické změny snižují úrodu obilovin Podle výsledků jedné americké studie, která porovnávala klimatické podmínky a sklizeň obilovin v uplynulých 30 letech, způsobily klimatické změny propad ve výrobě pšenice ve výši 33 mil. tun. Stanford/Braunschweig (dpa)Klimatické změny v globálním měřítku způsobují pokles úrody obilovin. To jsou aktuálně zveřejněné výsledky studie, které vzešly ze vzájemného porovnání sklizně obilovin a klimatických podmínek v uplynulých 30 letech. Výsledky šetření amerických vědců ze Stanfordovy a Kolumbijské univerzity, zveřejněné v odborném časopise Science prokázaly, že zemědělství v uplynulých 30 letech v globálním měřítku vyprodukovalo o 5,5 % méně pšenice než by tomu bylo bez nastalých klimatických změn. To představuje absolutní propad ve výši 33 mil. tun a odpovídá množství pšenice, které vyprodukuje Francie za rok. Světovou produkci kukuřice zredukovaly klimatické změny o téměř 4 %, tj. o 23 mil. t. Podle výpočtů vědců to odpovídá více než 6% nárůstu cen potravin. David Lobell a jeho dva kolegové porovnávali navzájem sklizeň mezi roky 1980 a 2008 ve všech zemích světa, ve kterých se obiloviny pěstují, s naměřenými teplotami. V téměř všech zemích, ve kterých se pěstuje pšenice a kukuřice došlo od roku 1980 k nárůstu teplot. Kromě toho výsledky modelových výpočtů prokázaly, že čím byla v jednotlivých zemích teplota vyšší, tím nižší byl výnos. Pokud teplota stoupla o jeden stupeň Celsia, poklesl paralelně k tomu výnos až o 10 %. Pokrok v oblasti zemědělství dnes sice umožňuje mnohem vyšší výnosy než před několika desítkami let, ale „deset“ let klimatických změn má stejný efekt jako pokles technologického pokroku za jeden rok, uvádí se v časopise Science. Naproti tomu klimatické změny nijak nezhoršily výnosy sójových bobů a rýže, zde byly ztráty a zisky v převážně většině v rovnováze. Ve vyšších nadmořských výškách a také v chladnějších zemích dokonce klimatické změny úrodu rýže zvýšily. Rýže potřebuje k růstu relativně vysoké konstantní

teploty. Spojené státy jsou jednou z mála zemí, ve kterých průměrné teploty v průběhu posledních 30 let nestouply, ale naopak mírně poklesly. Následkem toho zde vědci nezaznamenali žádné ztráty na úrodě. Samozřejmě se jednalo pouze o modelové výpočty, které měly svoje hranice, uvedl tým profesora Lobella: „Náš přístup by mohl být příliš pesimistický, protože nezohledňuje skutečnost, že se zemědělci klimatickým změnám přizpůsobují, např. výsadbou nových druhů plodin nebo dřívější setbou. Georg von Wühlisch, vědec ze Spolkového ústavu pro oblasti venkova, lesnictví a rybářství se sídlem v německém Braunschweigu se domnívá, že aktuální období sucha v Německu je předzvěstí posunu ročních období. „Vše nasvědčuje tomu, že v Německu přichází jaro dříve a později nastupuje podzim“, uvedl Wühlisch. Vysoké teploty a nízké srážky v dubnu a v květnu nejsou sice nic neobvyklého, ale na základě vývoje v uplynulých letech je možné pozorovat trend prodloužení letního období. Dlouhodobé následky sucha budou mít díky posunu ročních období vliv především na druhovou skladbu lesů, prohlásil vědec. Také na pole bude mít vliv sucho, stoupne nebezpečí písečných bouří. Pomoci by podle názoru expertů mohly tzv. zemědělsko-lesnické systémy“. Na písčitých polích by se mezi kulturními plodiny jako je kukuřice, řepka nebo ječmen pěstovaly cca 12 m široká stromořadí. Pásy dřevin by snižovaly větrnou erozi, vítr by se díky stromům zbrzdil a písek by se méně vířil. V současné době odborníci v oboru lesnictví zkoumají, do jaké míry by bylo možné tyto systémy využít v bývalé hornické oblasti v Braniborsku, která je nejsušším regionem v Německu. V posunu ročních dob a delším vegetačním období spatřuje Wühlisch také nové možnosti pro německé zemědělce. „Snad bude možné do budoucna v Německu sklízet dvakrát do roka“. Pramen: www.agrarheute.com k 09.05.2011

Rozhovor Bio – info: Miroslav Korbička Miroslava Korbičku by čtenáři portálu Bio-info.cz již měli znát. Provozuje totiž v Brně tři restaurace zdravého životního stylu Rebio a my jsme o něm již několikrát psali. Jak jste se dostal k profesi restauratéra? Co bylo impulzem pro založení „jídelen zdravého životního stylu“? Vše co souvisí s provozem klasické restaurace mě naučil můj bratr. Je to zkušený kuchař, který pracoval několik let v zahraničí jako vedoucí mezinárodní kuchyně. Spolu jsme v devadesátých letech provozovali různé typy gastronomických provozů. Vzpomínám si jak mě dlouho trvalo než jsem se správně naučil nosit obyčejnou kávu. Prošel jsem si vším od pivnice a vinárny, přes rychlé občerstvení po provozy, kdy jsme stravovali více než šest tisíc lidí v kompletním celodenním menu. Impulzem pro vznik prvního Rebio bylo poznání, že co by tehdejší striktní vegetarián, jsem si u nás na rozdíl od zahraničí, příliš nepochutnal. Prostě jsem si řekl, že je potřeba dokázat, že i zdravé jídlo může výborně


chutnat. Kteří lidé či organizace vás inspirovali? Můj bratr, přítel Ing. arch. Řihák, který projektoval první Rebio u Měnínské brány a jeho vzor Tomáš Baťa. Dále pak skvělá indická kuchyně se svými filigránskými způsoby vaření v hnutí Hare Krišna. V neposlední řadě také vyhlášený "Salad Bar" v Santa Fe v New Mexico. Vaše restaurace Rebio jsou prvními certifikovanými „bioprovozy“ v České republice. Jak se s podmínkami certifikace vypořádáváte? Věřím, že úspěšně. I když správně nakupovat, skladovat, zpracovávat a deklarovat Bio je každodenní mravenčí práce. Co je na dodržení pravidel „bio“ nejsložitější? Základním pravidlem je transparentnost celého procesu. Začíná to nákupem surovin a produktů v biokvalitě se všemi potřebnými náležitostmi. Musíte mít poměrně rozsáhlé skladovací prostory pro oddělené uskladnění, vyškolený personál, nemluvě o agendě a splnění kriterií pro zpracování a deklaraci daného jídla v biokvalitě,

20

6


atd.. Proč je pro vás vaření z bioproduktů důležité? Při ekologicky šetrném způsobu pěstování zemědělských plodin neumírá zbytečně všechno možné co je zrovna na poli. Krajina neztrácí svoji diverzitu, vzduch se dá dýchat a voda pít. No a kvalitu, senzorické vlastnosti biosurovin může ve srovnání s průmyslově vyráběnými potravinami zpochybňovat jen ten, kdo nemá možnost každodenního srovnání. Jak dalece je pro vás důležitý původ surovin? Jednoznačně preferujeme místní ekofarmáře a regionální produkci. Bio však pro nás ztrácí kouzlo pokud letí přes půl Evropy. V tom případě je už ke zvážení konvenční sezónní zelenina ze spádové oblasti. Musí ovšem být z prověřeného zdroje. A až na třetím místě je běžná světová produkce ovoce a zeleniny běžně dostupná ve velkoskladech. Spolupracujete s některými moravskými farmáři? Ano a rádi.Velkou výhodou je když mají vlastní závoz. S jakými výzvami se potýkáte při nákupu čerstvých, farmářských produktů? Náročné práce farmářů si velice vážím.Vím, že je těžké udržet si rozsah, objem a kvalitu nabízeného sortimentu po celý rok. Především první dva ukazatele jsou pod padesáti procenty našich potřeb. Letos například v důsledku srážkového nadnormálu bojujeme navíc i s kvalitou brambor. Čerstvé zeleniny týdně zpracujeme přes 3 tuny. Samozřejmě lze snadno a levně vařit ze zeleniny mražené, ale z mnoha důvodů se tomu to vyhýbáme. Pozorujete u svých zákazníků nějaký vývoj směrem k preferenci domácích surovin, udržitelnosti? Nemyslím si, že se v tomto blížíme


k Rakousku nebo Německu. Je to věc absence poptávky vysoce uvědomělého zákazníka patriota nebo malí farmáři ještě nevystrčili růžky a chybí nabídka? Prodej a nákup "ze dvora od svého farmáře" je pro obě strany určitě perspektivní možnost.. Jakou radu byste dal farmářům, kteří chtějí prodávat svoji produkci do restaurací či stravovacích provozů? Nebát se a sednout do auta a vytvořit si ve svém spádovém území vlastní síť odběratelů. Jezdit na nově vznikající místní farmářské trhy, kde mám zaručeno, že nekoupím povadlou zeleninu z druhého konce světa. Pro nás v Rebiu je vždy ctí poznat a uvítat nového farmáře z okolí. Co si myslíte, že je nejdůležitější, aby si vaši zákazníci uvědomovali, ve spojitosti s pokrmy, které pro ně připravujete? Aby věděli, že pro ně jídla připravujeme dle zásady hlavního šéfkuchaře Vlastimila Kelbla: "s láskou a maximálním zaujetím". Vařit v Rebiu je pro naše kuchaře prestižní záležitost. Jaký je váš názor na „bio“ versus „místní“ suroviny? Pokud jde o můj názor na bio versus spádová produkce, vždy šáhnu s chutí po bio zebře, zvlášť pokud jde o domácí provenienci. Nejdál jsem ochoten tolerovat biopotraviny z Rakouska a Německa, samozřejmě pokud se nejedná o fair trade produkci. Na druhé straně si však nemyslím, že každý sezónní podnikatel v zemědělství musí projít certifikační procedurou. Konec konců každý poctivě zapálený farmář, který má rád přírodu a svůj kraj, je přece potenciální ekologický zemědělec. Pramen: www.bio-info.cz 2011

21

6


Stravovací směrnice pro Američany 2010 Pestrost a menší porce Další verze výživových doporučení zaměřených na snížení příjmu nasycených tuků, soli a cukru a náhradu tradičních potravin zeleninou a ovocem, celozrnnými výrobky, mořskými produkty a nízkotučným mlékem. Ministerstvo zemědělství USA – USDA (Centrum pro nutriční politiku a podporu = CNPP) s ministerstvem zdravotnictví DHHS (Dep. of Health and Human Services) aktualizují každých 5 let výživová doporučení – Dietary Guidelines for Americans (DGA) s cílem přispět ke zdraví zlepšením výživy a fyzické aktivity. Hlavním problémem je nadváha a obezita a s nimi související choroby. Aktualizované směrnice DGA 2010 se příliš neliší od doporučení z r. 2005. Směrnice, majíli být účinné, musí být jednoduché, přímé, proveditelné a zaměřené na změny chování. Informativní doporučení nejsou účinná. Doporučení se zaměřují na tři hlediska: a) na vyvážený příjem energie pro hlídání hmotnosti, (snížení příjmu energie, zvýšení fyzické aktivity), b) na složky, jejichž příjem je třeba snížit (sůl, nasycené pevné tuky a cholesterol, přidané cukry, „rafinované“ obiloviny), c) na složky, jejichž příjem by měl být zvýšen (ovoce, zelenina, bílkoviny, vitamin D, celozrnné produkty). DGA 2010 obsahují 23 základních doporučení pro veškerou populaci a šest doporučení pro specifické skupiny osob jako jsou těhotné ženy. Výběr z doporučení činí: Měj potěšení ze stravy, ale jez méně, odmítej nadměrné porce, polovinu talíře zaplň ovocem a zeleninou, zaměř se na netučné a nízkotučné (1%) mléko, sleduj obsah sodíku v potravinách jako jsou polévky, chléb a zmrazené pokrmy, pij vodu místo slazených nápojů. DGA doporučují zvýšení příjmu tmavě zelené, červené a oranžové zeleniny a ovoce, orientaci na celozrnné produkty a příjem bílkovin různého původu. Jednoduché doporučení pro spotřebitele je, aby ovoce a zelenina zabíraly polovinu talíře. Nejméně polovina z konzumovaných obilných produktů má být celozrnná. Také se doporučuje zvýšení příjmu netučných mléčných produktů (mléka, jogurtů, sýrů, nebo fortifikovaných sojových nápojů), a sice pro dospělé a děti nad 9 let denně 3 porce, pro děti 4 až 8 let 2 až 2,5 porce. Bílkovinné produkty mají být pestré, mají zahrnovat mořské produkty, libové maso a drůbež, vejce, luštěniny a nesolené ořechy a semena. Zvýšený příjem mořských produktů má nahradit část masa a drůbeže. Bílkovinné produkty s vysokým podílem tuhých tuků mají být nahrazeny libovými a takovými,


které jsou zdrojem příznivých olejů. Mají se vybírat potraviny s vyšším obsahem draslíku, vlákniny, vápníku a vitaminu D, tzn. ovoce, zelenina, celozrnné produkty a nízkotučné mléko. Příjem sodíku má být snížen z běžných 2 300 mg na 1 500 mg, což platí sice pro všechny, ale nejvíce pro osoby nad 51 let , které jsou více náchylné k hypertenzi, diabetu a chronickým onemocněním ledvin. DGA podporují vládní doporučení, podle kterých by zvlášť citlivé skupiny obyvatel měly přijímat ještě méně sodíku. Doporučuje se, aby nasycené tuky netvořily více než 10 % příjmu energie, a aby byly nahrazovány mono- a polynenasycenými. Především by se měl omezit příjem energie z tuhých tuků a přidaných cukrů a příjem sodíku. A také příjem alkoholu by měl být jen mírný. Pozitivní přístup výrobců potravin při snižování nežádoucích a zvyšování potřebných složek ve výrobcích je pravděpodobně rozhodující, protože spotřebitelé, spíše než by omezili konzumaci určitých druhů, raději se obrátí k obdobným druhům, které však obsahují méně nežádoucích / více prospěšných složek. Malé krůčky ke zlepšení jsou lepší variantou než žádné. V případě sodíku, jen 15 % obyvatel má spotřebu nižší než 2,3 g denně. Mělo by celkově dojít aspoň ke snížení o 25 %. Výrobci nemohou snižovat obsah soli ve všech potravinách, protože to znamená velké změny v recepturách i technologii, ale mohou se zaměřit nejen na potraviny s nejvyšším obsahem soli, ale na potraviny s nejvyšším objemem prodeje. Pokud jde o nasycené tuky, největším donátorem ve výživě jsou vysokotučné (pravé) sýry. Společnost Kraft již v současnosti nabízí např. sýr TAGAR vyrobený z odtučněného mléka (0 – 1 %), který obsahuje jen 2 % tuku, tzn. o 45 % méně tuku a o 30 % méně energie než tradiční sýry z plnotučného mléka. Obdobné je to i s náhradou vysoce vymleté mouky celozrnnými surovinami. Příkladem jsou křupky „Wheat This“, kde se v jedné porci zvýšil obsah celozrnných surovin z 11 na 22 g nebo „Honey Maid Graham“ (z 5 na 20 g). Přestože tyto výrobky chutnají trochu jinak než původní, spotřebitelský průzkum ukazuje, že spotřebitelé je kupují v nezměněné míře. Pramen: www.agronavigator.cz k 20.05.2011

22

6


Švýcarsko: Sucho činí obilovinám problémy Švýcarský zemědělský svaz musel svůj poslední odhad sklizně obilovin vzhledem k suchu korigovat směrem dolů. Také ve Švýcarsku trpí porosty obilovin suchem. Švýcarský zemědělský svaz (SBV) musel při svém druhém odhadu sklizně korigovat téměř veškeré očekávané množství směrem dolů. Jedině výnosy pšenice špaldy zůstávají přibližně na stejné úrovni. SBV hodnotí výnosový potenciál většiny plodin jako spíše podprůměrný. To však neplatí pro pšenici špaldu, kde se očekávají výnosy jako v minulých letech. U chlebových obilovin se počítá se sklizní 448 000 t, což oproti prvnímu odhadu sklizně z dubna odpovídá

poklesu téměř o 32 000 t. U krmné pšenice snížil SBV odhad sklizně o 2 000 t na 59 400 t. Pěstitelské plochy chlebové pšenice se odhadují na 76 000 ha, což meziročně představuje pokles o 2,6 %. Oproti tomu počítá SBV se zvětšením ploch krmných obilovin o 1 198 ha (celkem 657 680 ha). Podle mediální zprávy organizace pro obiloviny, olejniny a bílkovinné plodiny Swiss Granum tento nárůst však k pokrytí domácí poptávky nestačí. Pramen: www.agronavigator.cz k 30.05.2011

Bilance zásobování obilovinami bude opět horší Podle aktuální prognózy Mezinárodní rady pro obilí (IGC) by měla v letošním roce převýšit spotřeba obilovin jejich výrobu. L P D – Po několika letech vyznačujících se dobrou úrodou obilovin by měl podle aktuální prognózy Mezinárodní rady pro obilí (IGC) být vzájemný poměr mezi výrobou a spotřebou této komodity ještě úžší. Globální produkce obilovin by dokonce měla být spotřebou předstižena, jak uvedla tisková služba Landvolk. Před několika lety díky zvýšené spotřebě došlo k výraznému poklesu stavu zásob obilovin. Teprve v sezóně 2006/07 výroba obilovin s 1,68 mld. t mírně převýšila spotřebu (1,67 mld. t). V období 2007/08 došlo při srovnatelné úrodě k navýšení spotřeby na 1,68 mld. t. V sezóně 2008/09 díky rekordní úrodě ve výši téměř 1,80 mld. t byla spotřeba překročena o 0,08 mld. t a mohly být tak opět doplněny zásoby. V období 2009/10 poklesla globální produkce obilovin na 1,79 mld. t, zatímco spotřeba dále stoupala a to na 1,76 mld. t, stále však ještě bylo dosaženo kladné bilance. V nyní probíhajícím hospodářském roce (1.7. 2010 až 30.6. 2011) experti IGC odhadují, že se sklidí 1,73 mld. t obilovin, což by v meziročním srovnání znamenalo opětovný pokles. Spotřeba by měla naproti tomu vzrůst na 1,79 mld. t a tím by poprvé měla převýšit výrobu. V příští sezóně 2011/12 experti odhadují produkci obilovin na 1,805

mld. t, což je sice více o 79 mil. t více než v roce předchozím, ale i tak stále příliš málo k pokrytí stále stoupající spotřeby, která se odhaduje na 1,808 mld. t, tj. o 20 mil. t více v porovnání s 2010/11. Zotavení již výrazně ztenčených zásob se tak jeví jako velmi nepravděpodobné, spíše se tržní experti domnívají, že dojde k jejich snížení. Tato brzká prognóza stojí však na značně vratkých nohách, protože o vývoji stavu zásob a sklizně v letošním roce ve všech regionech světa bude v neposlední řadě rozhodovat počasí. Němečtí experti odhadují, že letošní sklizeň díky suchu dosáhne sotva průměrných hodnot. Největší starosti německým zemědělcům nyní dělá řepka, která trpí nepravidelným a přerušovaným opylováním porostů. Tuto olejninu na podzim poškodilo v době setí vlhké počasí a k tomu se ještě na počátku jara přidaly holomrazy. Podle prvních odhadů byly těmito nepříznivými okolnostmi poznamenány i obiloviny. Zejména utrpěl v průběhu měsíce dubna nedostatkem vláhy ozimý ječmen na lehkých půdách. V současné době potřebuje naléhavě vodu pšenice, aby mohla absorbovat živiny z hnojiv. Pramen: www.agronavigator.cz k 25.05.2011

ADAS Zpráva o současném stavu zemědělství ve Velké Británii Letos se projevil potenciální dopad suchého jara. Ačkoliv severní a západní regiony měly deštivo v květnu, zemědělská půda je stále velmi suchá napříč celou zemí. Situace je kritická na jihu a východě, kde souhrn srážek tvořil sumu nižší než 30 mm deště a to od 1. března. Cereální plodiny jsou pod zvýšeným stresem z nízké vlhkosti a absorpce dusíku. Mnoho plodin nedostatečně odnožuje a má menší listovou plochu, jsou mnohem kratší než normálně. Přitom vývoj úrody je rychlejší a to kolem o 10 – 14 dnů v rámci hodnocených, fenologických růstových fází. Boj proti plevelům je obecně dobrý, ačkoli více plodin je v riziku pozdního klíčení plevelů, které pak požadují předsklizňové ošetření. Žlutá rez a padlí byly dominantními onemocněními pšenice, ale plánované fungicidní programy i tak udržely stav pod kontrolou,


navzdory určitým časovým ztrátám z důvodu větrného počasí. Nižší fungicidní dávky byly běžné na pšenici a ječmenu s nízkou úrovní onemocnění a sníženým výnosovým potenciálem. Podobně u řepky suché počasí zredukovalo riziko sclerotinií a tak mnoho farmářů zvolilo jeden postřikovaní cyklus. Hmyzí škůdci se jeví v tomto roce ve větší míře, možná z důvodu teplejšího počasí. Hrachoví a fazoloví nosatci působí na plodiny velmi vytrvalým tlakem, obdobně i dřepčíci, kteří atakují lněné semeno. Proto se často požaduje opakované ošetření. I u obilovin bude v příštích měsících vyžadován z důvodu nebezpečí napadení škůdci pravidelný monitoring porostů. Pramen: www. hgca.com z 26.05.2011

23

6


A jaké bude počasí v nadcházejícím měsíci červen 2011 I. Dekáda 1.6.-10.6.: Většinou polojasno, při zvětšené oblačnosti, zejména v odpoledních a večerních hodinách, na většině území přeháňky nebo bouřky. Nejnižší noční II. Dekáda 11.6.-20.6.: Polojasno až oblačno, při zvětšené oblačnosti místy přeháňky nebo bouřky, zejména v odpoledních III. Dekáda 21.6.-30.6.: Očekáváme převážně velkou oblačnost, na většině území občas déšť nebo přeháňky, místy bouřky. Jen přechodně polojasno. Nejnižší noční teploty 15 až 9

teploty 16 až 10 st.C. Nejvyšší denní teploty 20 až 26 st., uprostřed dekády až 28 st.C.

a večerních hodinách. Nejnižší noční teploty 15 až 9 st.C. Nejvyšší denní teploty převážně 22 až 28 st.C.

st.C. Nejvyšší denní teploty 20 až 26 st., koncem měsíce i nižší. Pramen: www.chmi.cz z 06/2011

Kurzy devizového trhu - Česká národní banka - platnost od 08.06.2011

1 EUR = 24,210 CZK 1 GBP = 27,116 CZK 1 HRK = 3,261 CZK

1 CAD = 16,897 CZK 100 HUF = 9,095 CZK 1 RON = 5,799 CZK

1 USD = 16,574 CZK 1 PLN = 6,118 CZK

Vydavatel

Odpovědný pracovník

Komoditní manager

TIS ČR, SZIF

Ing. Tomáš Materna vedoucí samostatného oddělení agrární informatiky

Ing. Martin Manev, Ph.D., MBA

tel.: 222 871 577 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

tel.: 222 871 759 fax: 222 871 536 e-mail: [email protected]

Státní zemědělský intervenční fond Ve Smečkách 33, 110 00 Praha 1 www.szif.cz

Rozmnožování anebo rozšiřování tohoto zpravodaje nebo jeho části jakýmkoliv způsobem je zakázáno, s výjimkou případů povolených autorským zákonem nebo předchozího písemného souhlasu TISČR SZIF. Údaje obsažené v tomto zpravodaji jsou pouze informativního charakteru a nemají závaznou povahu. Jejich citace je možná pouze s uvedením zdroje TISČR SZIF.


24

ZPRÁVA O TRHU OBILOVIN, OLEJNIN A KRMIV

Recommend Documents