Semestrální práce z předmětu
MOBILNÍ KOMUNIKACE Název práce Bezdrátové sítě jako řešení pro moderní komunikační služby
Vypracoval: David Pikal
Datum: Květen-2005
1/15
Úvod do bezdrátové technologie (FWA) V posledních letech neustále roste poptávka po rychlém a spolehlivém přístupu k obsahu Internetu, po vzdáleném přístupu k aplikacím, po bezpečném propojení poboček firem…, tedy obecně po moderních komunikačních službách. Proto roste i zájem o problematiku technologií telekomunikační infrastruktury. Poskytování kvalitních komunikačních služeb a širokého spektra aplikací totiž klade vysoké nároky na použitou infrastrukturu včetně její fyzické vrstvy. Tu lze s jistým zjednodušením rozdělit na páteřní část a část přístupovou. Páteřní přenosové sítě jsou v současné době převážně realizovány ve formě optických kabelů, ačkoliv existují i alternativní rádiová řešení. Poskytovaná kapacita a kvalita páteřních sítí je dnes více než dostačující. Abychom však mohli nabídnout kvalitní služby koncovým uživatelům, je třeba nalézt technologie a prostředky pro přístup až přímo k nim, tedy nalézt tzv. řešení poslední míle. Řešení přístupových sítí Páteřní sítě v dnešní podobě dosahují přenosových rychlostí v řádu gigabitů či terabitů, což je kapacita, jíž jednotlivé služby naprosto nejsou schopny naplnit. Provozovatelé sítí tuto kapacitu tedy zvyšují s jediným cílem, a to umožnit současný přenos co největšího počtu dat, tedy umožnit komunikaci maximálnímu počtu zákazníků. Jediná páteřní sít je tedy budována pro využití ze strany řady zákazníků, takže investice, které vyžaduje, nabízejí relativně snadnou a rychlou návratnost. Jiná je situace v části přístupu, tedy v části, kde páteřní síť končí. Obvykle jde o lokace s velkou koncentrací potenciálních zákazníků v okruhu stovek metrů. A právě řešení této "poslední míle" bývá kamenem úrazu pro většinu operátorů, neboť zde již jde o budování sítě pro jediného zákazníka či, v ideálním případě, o několik desítek klientů. Z toho vyplývá, že u poslední míle není příliš vhodné používat stejné technologie jako u páteřních sítí, neboť jsou pro většinu uživatelů příliš nákladné. Použití optické technologie je u přístupových sítí (tedy sítí, spojujících zákazníka s páteřní sítí) vhodné jen pro největší zákazníky, jako jsou banky či výrobci, s měsíčním objemem telekomunikačního provozu, přesahujícím statisíce korun. Ostatní zákazníci jsou odkázáni na další řešení přístupových sítí, z nichž dosud nejtradičnější je síť měděných kabelů Telecomu. Tato síť však vykazuje několik negativních vlastností, z nichž nejnápadnější je omezená kapacita, dosahující v případě přípojek ISDN maximálně 128 kbit/s (po zavedení systému digitálních účastnických linek - DSL se však zvýší až na několik megabitů). Navíc, toto řešení je ekonomicky schopen nabídnout pouze vlastník sítě, tedy Telecom. Chtějí-li tohoto tradičního prostředku využít jeho konkurenti, jsou nuceni si část přístupové sítě pronajmout. Za současné situace to znamená především skutečnost, že takzvaní alternativní operátoři nejsou schopni Telecomu v oblasti kabelového přístupu příliš efektivně konkurovat, neboť cena jejich služeb v sobě zahrnuje nejen reálné náklady na údržbu sítě, ale i zisk jejího pronajímatele. Aby byli konkurenceschopní nabídli noví operátoři většinou nízké ceny. Tím se někdy dostali i pod úroveň, nabízenou dominantním provozovatelem, dostali se ale současně i do dlouhodobě neudržitelné situace, neboť jejich tržby stěží pokrývaly potřebné náklady. Tento stav vedl ke značnému rozšíření alternativního řešení přístupových sítí prostřednictvím rádiového přenosu, tedy bezdrátových přístupových sítí (FWA).
2/15
Bezdrátové sítě Bezdrátové sítě jsou často nesprávně zaměňovány za sítě mobilní, které ale zatím neposkytují dostatek kapacity (to by mohla změnit až nová generace mobilních sítí - UMTS). Sítě FWA (Fixed Wireless Access) jsou založeny na pevném bezdrátovém připojení, které je realizováno prostřednictvím základnových stanic, k nimž je pomocí rádiových vln připojeno několik koncových terminálů uživatelů (připojení point-to-multipoint, jeden bod k více bodům). Výhodou tohoto systému, využívajícího především frekvence v pásmech 2,4 GHz, 3,5 GHz, 26 a 28 GHz, je časová a finanční úspora při instalaci, díky níž mohou provozovatelé sítí FWA nabídnout svým zákazníkům kvalitní a rychlé telekomunikační služby. Na rozdíl od kabelových tras, jejichž vybudování může díky potřebným stavebním povolením a samotným výkopovým pracím trvat i několik měsíců, zřízení bezdrátového přístupu je otázkou několika dní. Spojení je navíc typické vysokou spolehlivostí výrazně překračující hodnoty u mobilní GSM komunikace, což je dáno pevným nastavením antén základnových stanic přesně do místa uživatelských terminálů (na rozdíl od opačného typu sítě - mobilní, která funguje na principu "buněčného" pokrytí prostoru bez možnosti předem a stabilně zaměřit komunikujícího účastníka). Řešení v různých frekvenčních pásmech U nás jsou v současné době operátorům k dispozici čtyři frekvenční pásma, a to 3,5 a 26 GHz, které podléhají licenčnímu řízení Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ), a 2,4 a 10,5 GHz v takzvaných volných či veřejných pásmech. Ačkoliv je funkcionalita sítí ve všech pásmech obdobná, v některých vlastnostech se liší. Základní rozdíly jsou dány obecnými fyzikálními vlastnostmi rádiového vlnění - dosah vyšších frekvencí je například nižší (obdobně i mobilní sítě UMTS budou vyžadovat větší hustotu základnových stanic než klasické sítě GSM), což zvyšuje investice, a tedy i konečnou cenu služeb vysokokapacitních FWA sítí. Vyšší frekvence na druhou stranu ale nabízejí možnost přenášet náročnější služby. Výhodou licencovaných frekvenčních pásem je fakt, že v nich nemůže dojít k přetížení či rušení, protože každý operátor vlastnící licenci má stabilně vyhrazenu určitou část pásma v obou směrech a s tou nakládá dle potřeby. U nelicencovaných pásem, kde může při splnění podmínek stanovených příslušnou generální licencí ČTÚ poskytovat služby prakticky kdokoli, neexistuje žádná garance, že spoj nebude rušen jiným operátorem. Je zde sice definován maximální vysílací výkon (např. u spojů ve frekvenci 2,4 GHz je maximum 1 mW), tyto hodnoty jsou však často překračovány na principu "kdo vysílá silněji, přehluší ostatní". Jak již bylo řečeno, různá frekvenční pásma se liší některými technickými parametry, které ovlivňují kvalitu přenosu, rozdíly jsou ovšem i mezi technologiemi různých výrobců, takže nemusí platit, že dva provozovatelé sítě ve stejném frekvenčním pásmu mohou nabídnout stejné spektrum či kvalitu služeb. Nelicencovaná frekvence 2,4 GHz je primárně určena pro budování bezdrátových lokálních sítí (tzv. wireless LAN), které přinášejí uživatelům možnost volného pohybu z kanceláře do kanceláře bez ztráty připojení do sítě, a přitom šetří investice jinak nutné pro budování kabeláže. U nás ji dosud telekomunikační operátoři využívali i jako alternativní řešení poslední míle pro přístup na Internet, lze však předpokládat, že v tomto směru ji vzhledem k počínajícímu přetížení pásma postupně nahradí vyšší, licencované frekvence 3,5 GHz a 26 GHz, případně 28 GHz, která dosud nebyla Českým telekomunikačním úřadem přidělena.
3/15
Bezdrátová poslední míle v pásmu 3,5 GHz poskytuje služby do kapacity 2 Mbit/s a vzhledem ke své ceně je ideálním řešením pro malé firmy či živnostníky pracující doma, kteří potřebují relativně levný a rychlý přístup na Internet, případně i hlasové služby s nižším počtem hlasových kanálů (EURO ISDN 2), a nekladou tak velký důraz na kvalitu. Bezdrátová poslední míle v pásmu 26 GHz je o něco dražším, kvalitnějším řešením, poskytuje služby do kapacity 8 Mbit/s a je ideální pro menší a středně velké firmy s rostoucími nároky na kapacitu a spolehlivost komunikace. Síť v tomto frekvenčním pásmu umožňuje díky vysoké kapacitě a stabilitě poskytovat široké spektrum služeb (vysokokapacitní přístup k Internetu, VPN, VoIP, videokonference, hlasové služby typu EURO ISDN 30), a stává tak optimálním prostředkem pro vytvoření komplexního komunikačního řešení. Operátoři sítí v pásmu 26 GHz mohou poskytovat i tak složité datové služby, jako jsou kromě vysokorychlostního připojení k internetu i virtuální privátní sítě, pronájem digitálních okruhů, propojení firemních sítí (LAN-LAN), Frame Relay a další služby s přidanou hodnotou. Jsou budovány ve hvězdicové topologii a v části kmitočtového spektra, které je jim v České republice vymezeno, podporují rozhraní G.703, E1, ale i G.704, V.35, Ethernet apod. Zatímco technologie ISDN a xDSL jsou určeny především pro služby domácnostem, případně drobným podnikatelům, širokopásmové bezdrátové sítě FWA nabízejí zejména služby pro firemní klientelu a přinášejí alternativním poskytovatelům větší nezávislost na síti monopolního operátora. Nelze samozřejmě očekávat, že bezdrátové sítě nahradí kabelové trasy, ale jejich výhody, současný stav kabelové infrastruktury v České republice a vysoká cena optických tras dávají tomuto alternativnímu řešení poslední míle velké šance na úspěch. Budoucnost bezdrátových sítí ve vyšších frekvenčních pásmech (26 GHz, 28 GHz) tkví také v propojování vysílačů mobilních operátorů v souvislosti s nástupem technologií GPRS a UMTS, které vyžadují zahušťování mobilních sítí. Poskytovatelé FWA Právě tato univerzálnost širokopásmových bezdrátových sítí z nich činí prostředek, který je schopen dlouhodobě nabídnout konkurenci měděným linkám dominantního provozovatele. Dokazuje to i zájem o účast v loňském výběrovém řízení na udělení licencí pro budování a provoz rádiových sítí P-MP v pásmu 26 GHz. Na základě tohoto tenderu byly vydány tři licence společnostem Telenor Networks (dříve NEXTRA Wireless), BroadNet a konsorcia GiTy/Star One 21. V současné době lze sledovat výrazně odlišný přístup k budování sítě i jejímu využívání. GiTy/Star One 21 zůstává velkou neznámou a komerční spuštění nabídky služeb prozatím pravděpodobně odkládá. BroadNet i Telenor Networks již na trh vstoupily, a to velice razantně. Ačkoliv za jejich řešením nestojí dlouhá historie, zájem o něj je velký, a to jak ze strany poskytovatelů internetových služeb, tak především alternativních provozovatelů telekomunikační sítě, jimž nabízí prostředek pro kvalitní konkurenci dominantnímu operátorovi. Rozdíl mezi Telenor Networks a BroadNet je zejména v tom, že Broadnet nejen provozuje síť na technologii FWA, ale je současně i poskytovatelem služeb koncovým zákazníkům. Oproti tomu Telenor Networks (dceřinná společnost mezinárodního koncernu Telenor) od samého začátku jasně deklarovala, že jeho zájmem jsou jen velkoobchodní služby, tedy služby pronájmu okruhů poskytovatelům komunikačních služeb. Díky nejrychlejšímu vstupu na trh a největšímu pokrytí je tato společnost prozatím jedničkou na našem trhu bezdrátových přístupových sítí v pásmu 26 GHz. Jen pro zajímavost, svoji síť buduje Telenor také na Slovensku, kde nedávno proběhlo výběrové řízení na licence pro sítě 26 GHz.
4/15
Komu je FWA určeno? Připojení prostřednictvím sítí FWA není svou cenou ani rozsahem služeb určeno pro domácnosti. Potenciálním zákazníkem jsou především firmy, které hledají řešení pro rychlou a spolehlivou komunikaci a současně alternativu ke kabelovému připojení. Sítě FWA představují také velkou příležitost pro alternativní operátory v České republice k vytvoření konkurence současnému dominantnímu provozovateli. Přímý přístup k uživateli pomocí rádiových vln totiž odstraňuje potřebu pokládat vlastní kabely či si je pronajímat od dominantního operátora, a nabízí tak reálnou možnost rychlého vstupu nových provozovatelů telekomunikačních sítí na český trh. Budoucnost? Nová frekvenční pásma V souvislosti s velkými nadějemi, které jsou obecně vkládány do bezdrátových přístupových sítí ze strany alternativních operátorů ale i zákazníků, se stále častěji hovoří o současném celoevropském hitu - sítích v pásmu 28 GHz. Velká Británie uvažuje dokonce o vydání licencí i pro pásmo 40 GHz! Obě uvedené části frekvenčního spektra jsou prezentovány jako další kvalitativní krok v oblasti širokopásmových bezdrátových sítí. Z technického hlediska však především využití pásma 28 GHz nenabízí nové možnosti. Důvodem vydání licencí pro tuto frekvenci tak může být například vyčerpání pásma 26 GHz. I v České republice se o udělení licencí začíná hovořit. Orgánem, který by měl připravit podmínky pro udělení licence a následně je i přidělit, je podle telekomunikačního zákona Český telekomunikační úřad. I když lze dosud jen s obtížemi dokázat, zda je přidělená část kmitočtového spektra dostatečná či nikoliv, vzrůstající poptávka po vyšší přenosové kapacitě (E3, STM-1) naznačuje, že rozšíření pásma, určeného pro pevný bezdrátový přístup, například o frekvence v rozmezí 28 GHz, se může stát nezbytným. Dále bych se rád zmínil podrobněji o dohledovém systému sítě FWA 28 GHz firmy Broadnet, pro kterou mimo jiné pracuji jako technik dohledového centra.
Informace obsažené v níže uvedené části jsou určeny pouze ke studijním účelům
5/15
Síť FWA 28 GHz Společnost Broadnet Czech je držitelem licence pro provozovaní služeb v pásmu 28 GHz. Technologie nasazená pro toto pásmo je jiná než pro FWA 26 GHz. Pro FWA 28 GHz byla vybrána technologie firmy Hughes. Její název je AiReach. Z technických parametrů je třeba říci, že tato technologie se v mnoha ohledech liší od stávající technologie. o Možnost mít větší kapacitu na jeden sektor Netro 16Mbps, Hughes až 29Mbps (dáno modulací 16QAM). Zákazníky na lepší modulaci lze však připojovat jen do určité vzdálenosti tj. výsledná kapacita bude někde mezi těmito hodnotami. o Větší propustnost ethernetového portu až 29 Mbps (reálně však budou nasazovány služby do 8-10Mbps. o Terminál je přímo na 230V tj. ubudou problémy s poruchami zdroje 48V jako u Netra. o Rozdílnost v uvádění do provozu a ladění nejlepší úrovně (složitější oproti Netru) o Každý sektor základnové stanice je jedno samostatné zařízení. o Základnová stanice se nazývá Hub Terminal neboli krátce HT o Zákaznické zařízení se nazývá Remote Terminal neboli krátce RT o Management je postaven na platformě Solaris (podobně jako management CBX nebo Vašeho SDH). Je to dáno většími ambicemi na počet zákaznických terminálů. o Vysílací výkon mění jak terminál, tak i základnová stanice.
Základnové stanice - HT Broadnet Czech k 6.4.2005 provozuje jednu základnovou stanici na Petříně. Je zde v provozu jeden – první sektor. Střed sektoru míří přesně na východ a tím pokrývá centrum města. Terminály lze připojovat se standardní anténou do cca 5-6km (odzkoušeno dlouhodobě, výpadky nenastávají ani za deště nebo hustého sněžení). V blízké době se plánuje zřídit FWA 28 na Corinthii. Základnová stanice na pohled vypadá úplně stejně jako zákaznický terminál, liší se jen druhem a počtem portů.
Zákaznický terminál – RT Skládá se ze dvou částí: o IDU – Indoor Unit – vnitřní část (dříve SAS) o ODU – Outdoor Unit – venkovní část – anténa (dříve SRU) IDU přední pohled (při montáži bývá umístěn vzadu v Racku tj. není přístup na displej nebo na tlačítka pro pohyb v menu)
6/15
Pomocí tlačítek se nastavují údaje nutné pro zprovoznění terminálu. Druhý způsob uvedení do provozu je pomocí počítače a konsolového kabelu. IDU- strana konektorů:
Důležité jsou tyto porty: Lan 1 – 10/100 Mbps ethernetový port (Lan 2 – zatím nefunkční port). Port 1- Port 4 - čtyři E1 porty. IFL Conector –zde se zapojuje koaxiální kabel od antény (pozor nikdy neodpojovat, pokud je zařízení pod proudem, jinak se zařízení zničí). Maintenance port RJ-11 – zde se lze připojit počítačem a nastavovat zařízení (pro instalace a servis). Power connector – obyčejnou počítačovou šňůrou se zařízení připojí do zásuvky případně do UPSky. ODU:
7/15
Konfigurovatelné služby o Lan Service – nejčastější služba. Vytváříme okruh z ethernetového portu Lan1 zákaznického terminálu RT na STM-1 port základnové stanice HT. o Circuit Emulation Service – druhá nejčastější služba tzv. Leased Line. Vytváříme okruh ze zvoleného E1 portu RT na STM-1 port HT. Okruhy jsou do rychlosti 2MBps po kroku 64kbps. o Native ATM (neužíváme, nedůležité) o E1 TDM - Vytváříme okruh ze zvoleného E1 portu RT na E1 port HT (okruh tedy nekončí na STM-1 portu HT). Téměř se nebude používat.
Management AiReach Je založen na platformě Solaris a využívá grafické rozhranní Open View. Vzhled je velmi podobný jako při práci s managementem CBX nebo dohledem SDH.
Obrazovka se skládá ze dvou hlavních částí: o Okno AiReach Broadnet–Zde je několik hlavních ikon a také pull-down menu. o Okno Alarms – obsahuje čtyři ikonky. Dvě týkající se aktuálního stavu na síti a dvě týkající se stavu Management stanice. Dále se otevírají okna dle zvolené ikony nebo menu.
8/15
Okno AiReach Broadband:
Operator Login Name - ukazuje uživatele, který je nalogovaný. Každý uživatel má administrátorem daná práva akcí ve vztahu k jednotlivým prvkům v síti. Admin – bude Back Office. Operator - bude Front Office (účet bude vytvořen). Online Configuration – ukazuje jméno databáze, která je běžící v síti. Connected Configuration – ukazuje databázi, ke které jsme připojeni a kterou upravujeme. Lze se tedy připojit k jiné databázi, než je v síti a něco tam změnit, co je časově náročné a poté ji učinit Online. Minimalizuje se tak doba výpadku zákazníků. Prvky, kterým se změnila konfigurace se přenastaví, u ostatních nedojde k výpadku.
Popis Menu File:
Zde lze zavřít všechny okna nebo ukončit management program. Configure: Zde lze přecházet na jednotlivé prvky hierarchie a také na nich konfigurovat služby. Podobně jako pomocí ikonek. Hub – nejvyšší úroveň – název místa základnovky. Sektor (BRU)– Hub obsahuje několik sektorů. Typicky 90°. Umožňuje popsat vyzařovaní sektoru, naklonění antény apod. Hub Terminal – Sektor může obsahovat více Hub terminálů. Hub Terminal je zařízení základnové stanice pro jeden sektor. Krabička podobná zákaznickému terminálu. Má IP adresu. Další položky jsou pro vytvářeni služeb CES, Lan apod. Poslední položka ukazuje po zvolení Hubu, Sectoru a HT obsazené a volné pásmo za použití modulace.
9/15
Lists: Z menu list se dostáváme do stejných prvků jako z menu Configure, ale jen zobrazujeme aktuální stav. Položka Service Type List – sumarizuje počet jednotlivých typů služeb na Hubu, případně sektoru, HT nebo RT.
Utilities: Configuration DB Management – operace s databazemi (vytvoření, Smazání, změna přístupu RW/RO), kopírování, backup a obnovení databáze. Configuration List – přehled databazí na disku Connection List – přehled připojených uživatelů ke zvolené databázi Element SW Management – upload noveho SW do managementu a přehled ve kterých Databazích se který SW používá.
Status:
Current Alarms – Aktuální alarmy. Hub Terminal – Summ Status – Stav HT v síti Rem. Terminal –Summ Status – nutno zvolit HT a RT Hub and Remote Terminal -Detail Status – vše v detailu. Další část zobrazuje detailní stav zvolených služeb.
10/15
Logs:
Alarm Log – jedná se o výpis všech alarmů, které na síti nastaly. Je zde možno zjistit datum, čas, druh alarmu, postižený prvek, co se má udělat, kým byl odsouhlasen/vymazán. Audit Log – základní přehled kdo co na síti dělat např. vytvoření nebo smazaní spojení apod. Access Log – výpis zalovovaní jednotlivých uživatelů k systému. Log List – výpis historie otevíraní oken. Které okna a v jakém pořadí byla otevřena. Statistics: Statistiky jednotlivých částí systému: HT Air Iterface – možnost zjistit statistiky vysílání HT směrem k jednotlivým Rtčkům. HT XX statistiky jednotlivých portů a služeb týkající se zvoleného Hub terminálu.
RT Air Interface - radiové statistiky zvoleného RT (radiové úrovně a chybovosti). RT XX statistiky jednotlivých RT a jejich služeb.
Admin: Operator Definition – definice uživatelů a jejich oprávnění. Log DB Management – správa logů. Systém Parameters Configuration – možnost nastavit globální parametry managementu
11/15
Alarmy Okno Alarms: Část Network Jedno z nejdůležitějších oken. Zobrazují se zde alarmy v síti nebo problémy na Management počítači. o Alarmy Unacked – nepřijaté alarmy. Alarmy, kter o Alarmy Acked – odsouhlasené alarmy Závažnost alarmů je vyjádřena také barvou: Červená - kritický alarm – ovlivňuje vše na zařízení – nutno hned řešit. Oranžová – Major Alarm – důležitý alarm – servis již ovlivněn nebo brzy bude. Žlutá – minoritní alarm – neovlivněn servis. Světle modrá – upozornění - infor. alarm – upozorňuje na možný problém Tmavě modrá – ještě neznámý stav zařízení
Alarmy můžou být také filtrovány. Každému profilu operátoru lze přiřadit jen určitou úroveň alarmů nebo sledovat alarmy jen z určité geografické oblasti apod.
Pokud se nám změní ikona Unacked v části network např. pokud vypadne terminál. Poklepeme na ni a otevře se nám okno:
Je zde vidět alarm HT-RT link failure . Dále objekt, kde je alarm Petrin-BRU1-HT1-RT2. Úroveň alarmu – critical. Stav – Open tj. stále v poruše. My máme možnost provést několik 12/15
akcí – Ack (odsouhlasit), Smazat, Zobrazit detail apod. Po odsouhlasení se alarm přesune mezi odsouhlasené alarmy přístupné pod ikonkou Acked. Pokud porucha zmizí alarm z ikony Unacked také zmizí, byl totiž smazán systémem, protože důvod proč vzniknul pominul. Po určité době po výpadku terminálu se objeví další alarm Failed to receive HT/RT sum status:
Zpětně můžeme alarmy sledovat v Alarm Logu (viz další strana): Jsou zde vidět jednotlivé alarmy, tak jak je nastávaly v čase. Důležitá je Ack/Clear Informace, kde se dovíme, jakým způsobem bylo s alarmem naloženo. Zda jej systém clearnul nebo byl odsouhlasen operátorem a kterým. Někdy je zde také uvedeno ESN – identifikace prvku. 14:45 HT-RT Link failure- stav alarmu – open (byl Acked operátorem Admin v 14:47) 14:46 Failed to receive HT-RT summary status update –open (byl Acked operátorem Admin) poté nastal výpadek RT2 v 14:53 ještě jednou, ale operátoři jej neodsouhlasili, alarm smazal sám systém v 15:01.
13/15
Alarm log:
14/15
Kategorie alarmů
• Komunikační alarmy – např. Air interface alarm – chyba v příjmu. • Alarmy kvality služeb – orientace na spojení pro jednotlivé služby • Alarmy zařízení – Výsledkem hardware nebo software chyb zařízení
Třídění alarmů podle závažnosti (tučně nejčastější): The following is an alphabetical list of the critical alarms: • Air interface state change. • ATM MUX configuration mismatch. • ATM MUX failed. • ATM MUX port switchover failed. • Backup HT failed to switch in for a failed primary. • Failed to receive HT/RT summary status updates. • HT clock A failed. • HT clock B failed. • HT clock configuration failed. • HT failed. • HT ODU failure. • HT ODU frequency mismatch.
• HT ODU frequency synthesizer out of lock. • HT ODU state change. • HT ODU telemetry link failure. • HT state changed. • HT-RT link failure. • Loss of radio link to all RTs • Mismatch between the Installed and the Configured Hardware for the RT. • Primary HT failed to switch back from its backup. • RT failed. • RT ODU frequency synthesizer out of lock (LCT only). • RT ODU state change (LCT only). • RT ODU telemetry link failure (LCT only). • RT state change.
Major alarms The following is an alphabetical list of the major alarms: • Air interface BER threshold exceeded. • DS3 port AIS detected. • DS3 port LOF detected. • DS3 port LOS detected. • DS3 port RAI detected. • E1 port AIS detected. • E1 port LOF detected. • E1 port LOS detected. • E1 port RAI detected. • E1 port remote RAI detected. • E1 port TS16_AIS detected. • EMS server failed. • Excessive EMS CPU utilization. • Failed to generate HT/RT configuration files. • HT fails to set up ATM service connection. • LAN port down • LAN Service ELCI down detected. • OC3c Port Line AIS Detected • OC3c Port Line RDI Detected • OC3c Port LOCD Detected • OC3c Port LOF Detected • OC3c Port LOL Detected • OC3c Port LOP Detected OC3c Port LOS Alarm • OC3c Port Path AIS Detected
• OC3c Port Path RDI Detected • RT power limit reached. • STM-1 Port Line AIS Detected • STM-1 Port Line RDI Detected • STM-1 Port LOCD Detected • STM-1 Port LOF Detected • STM-1 Port LOL Detected • STM-1 Port LOP Detected • STM-1 Port LOS Alarm • STM-1 Port Path AIS Detected • STM-1 Port Path RDI Detected • The Far End FE reports unacceptable configuration parameters. • The Far End FE tries to use unacceptable configuration parameters. • The FE is reporting the IMA link as blocked. The FE reports as Rx-Unusable on IMA link. • The FE reports as Tx-Unusable on IMA link. • The FE transmit clock mode is different from the NE transmit clock mode. • The HT backup communication path failed. • The Rx IMA link is detected as misconnected. • The Tx IMA link is detected as misconnected. • There is less than number of insufficient IMA links active reported by FE. • There is less than number of insufficient IMA links active. • Transmit gain fault.
Critical alarms
Minor alarms The following is an alphabetical list of the minor alarms: EMS configuration capacity reached. • Expiration date for a license based feature is approaching. • File system usage has reached the defined capacity threshold. • License based feature usage limit is approaching. • Operator limit on EMS server reached. • Tablespace system usage has reached the defined capacity threshold. • Weak signal detected from backup HT.
Použitá literatura: AIReach Broadband 9000 System Operations Manual - HUGES
Použité informace z článků z těchto webových serverů: www.systemonline.cz ; www.dsl.cz
15/15
