Na komunikace jde z rozpo tu nejvíc pen z

Na komunikace jde z rozpotu nejvíc penz K

vítám vás na stránkách íjnového ísla novin Plzeského kraje. Ped pár dny jsme se rozlouili s létem a pivítali podzim. Pro nkteré je louení s teplými a proslunnými dny smutné, jiní naopak netrpliv oekávají, až bude poasí chladnjší a tím pro n vlídnjší. Nejmén rádi se s létem louí dti. Podzim je pro n koncem bezstarostných prázdninových dní a zaátek každodenního ranního vstávání, uení a úkol. I já patím mezi ty, kdo se na léto každý rok tší, kdo netrpliv oekává první slunení paprsky a tší se, až zimní kabát na nkolik msíc schová hluboko do skín. Ale ím je lovk starší, objevuje kouzlo i v dalších roních obdobích. Po tyicítce nacházím v podzimu stále více krás a tším se na jeho hru s barvami. Pro ty, kteí konec léta snášejí pece jen trochu he, mám jednu pozvánku. Rád bych vás srden pozval na Veletrh cestovního ruchu Plzeského kraje ITEP 2007. Víme, že veletrh bude pro vás pozvánkou na zajímavá a krásná místa, jak v našem kraji, tak v celé republice. V letošním roce jsme nabídku ješt obohatili o evropské a mimoevropské regiony, se kterými má Plzeský kraj i msta a obce v kraji partnerské a pátelské vztahy. Veletrh tak pro vás mže být inspirací na tu píští letní dovolenou a v nastávajících chladnjších msících budete mít dostatek asu vybrat si to pravé místo, kde léto strávíte. Ale na své si pijdou i milovníci zimy a už te na zaátku podzimu se budou moci porozhlédnout, kam vyrazit na lyže. Veletrh cestovního ruchu ITEP 2007 probhne ve dnech 4.–6.10.2007 v Plzni v Dom kultury INWEST-K. Peji vám krásné podzimní dny VÁŠ HEJTMAN PETR ZIMMERMANN

Ročník 5 z číslo 10 z 2. 10. 2007 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

250 000 VÝTISKŮ

RICHARD BENEŠ

Vážení a milí tenái,

strana 8

strana 7

strana 6

NÁKLAD

Nejen zázraný mlýn pemílající staré báby na mladé dívky proslavil Kolove na Domažlicku. Navštivte soukromé muzeum techniky a emesel.

Naptí a akci slibuje mezinárodní festival outdoorových film, který se v Plzni uskutení v termínu od 17. do 21. íjna.

Potetí je vyhlášena soutž o titul Podnikatele kraje 2007. Podnikatelé z Plzeského kraje mají šanci na pihlášení až do 30. listopadu 2007.

SLOUPEK HEJTMANA

Reportáž

Kultura

Podnikání

valitu silnic považuje Plzeský kraj za jednu z nejvyšších priorit, což lze také dokladovat na každém dosud schváleném rozpotu. A výjimkou urit nebude ani píští rozpoet. „Celkem 46,5 procenta všech výdaj schváleného rozpotu jde letos do dopravy. Jsou to samozejm ástky pevyšující ád miliardy. Mimo bžné údržby krajských komunikací, které naopak oproti minulosti posilujeme, provádíme rekonstrukce silnic a budují se nové prtahy obcemi. V letošním rozpotu bylo mimo bžné údržbové innosti schváleno dalších 351 milion korun investic na rekonstrukce a celoplošné opravy komunikací,“ uvedl námstek

hejtmana pro ekonomiku Vladislav Vilímec. „Protože situace s naplováním letošního rozpotu se ukazuje jako píznivá, ekonomika funguje a vrací se nám njaké peníze z EU, navyšujeme do konce roku investice do dopravy na jmenovité akce o dalších 16 milion korun. Po šesti až sedmi letech, kdy jsme pevzali krajské komunikace, je díky mnoha investicím vidt na celé ad míst zmna k lepšímu. Pro další velké akce chceme použít peníze z EU. V našem Regionálním operaním programu jsme prosadili dopravu jako objemov nejvtší prioritu,“ pokrauje ekonomický námstek hejtmana Vilímec. „Musíme se chovat smyslupln podle vytíženosti silnic. Pokraování na stran 2

Plzeský kraj investuje nemalé ástky penz na stavbu prtah.

Záchranái v Mantín mají plné ruce práce Z

Mantína na severním Plzesku vyráží od 3. záí za svými pacienty Zdravotnická záchranná služba. Ve mst bylo zízeno nové výjezdové stanovišt ZZS a okamžit se zapojilo do systému. „V prmru máme z Mantína 2,5 výjezdu na den. Vtší frekvence výjezd je samozejm o víkendech, kdy jich bývá i pt. Pedpokládáme, že se poet výjezd ješt zvýší. Lidé z okolí už si zaínají zvykat, že mají po ruce novou službu,“ zhodnotil první dny fungování výjezdového místa v Mantín editel Zdravotnické záchranné služby Plzeského kraje Ivo Rada. „Výrazn se zkrátila dojezdová doba k pípadm. Nyní je to do deseti minut. Do pedepsaných patnácti minut dojede záchranka na všechna místa,“

Každý den vyjíždí záchranka ke svým pípadm z Mantína na severním FOTO ARCHIV Plzesku.

dodal editel Rada. Jedním z prvních výjezd z Mantína za pacientem byl pípad devtaticetile-

tého muže z obce Obora. Bhem bujaré oslavy požíval nadmrné množství sektu. V dsledku to-

ho propadl muž sklennou výplní u dveí. Step mu zpsobil otevenou ránu na ruce v délce 20 cm a tepenné krvácení. Díky posádce záchranky, která vyjíždla k pípadu z Mantína, se zranný muž velmi rychle dostal na úrazovou ambulanci do fakultní nemocnice v Plzni. „Mantínsko bylo poslední ástí Plzeského kraje, kde nemla záchranka stanovenou dostupnost do 15 minut. Jednali jsem s mstem a to nám uvolnilo prostory, ve kterých jsme mohli zídit výjezdové místo pro posádku záchranky. Na území Plzeského kraje je nyní devatenáct výjezdových míst Zdravotnické záchranné služby,“ pochvaloval si Pavel Karpíšek, krajský radní pro oblast zdravotnictví.

Oceňte odvahu a statečnost ! Znáte někoho, kdo bez ohledu na vlastní pohodlí pomáhá nezištně druhým? Setkali jste se s člověkem, který zachránil druhému život? Myslíte si, že právě takové lidi máte kolem sebe? Pak neváhejte a navrhněte je na Cenu hejtmana za občanskou statečnost. Toto prestižní ocenění každoročně uděluje Plzeňský kraj a vyhlašuje jej i letos. Ocenění je symbolickým poděkováním za významné a výjimečné činy. Občané mohou své návrhy a tipy s krátkým zdůvodněním zasílat s označením „Cena hejtmana PK“ do 31. 10. 2007 na adresu: Krajský úřad Plzeňského kraje Kancelář hejtmana Škroupova 18 306 13 Plzeň e-mail: [email protected].

(BEN)

Bolešiny bodovaly se svými kolái Tetí nejkrásnjší kompost

Koláe z Bolešin chutnaly nejvíce.

S

peciální „Koláovou cenu“ získala od hodnotitelské komise bhem celostátního finále soutže Vesnice roku 2007 obec Bolešiny, která reprezentovala Plzeský kraj. Koláe z Bolešin zvítzily v konkurenci dalších kolá upeených ve 13 obcích kraj eské republiky, které se do finále probojovaly. „Mám moc ši-

FOTO ARCHIV

kovnou asistentku paní Miroslavu Beranovou. Napekla spolen s dalšími pomocnicemi vynikající koláe, které komisi zachutnaly. Celkem jsme na soutž vezli 20 velkých bohat zdobených kolá, které se tradin peou na Klatovsku hlavn bhem pouti, ale i na svatbách. A k tomu jsme pidali dalších padesát malých

kolák,“ vysvtloval úspch starosta Bolešin Josef Sommer. „No a krom toho jsme pak ješt pivezli i speciální koláe ve strouhance. Ty si komise také velmi pochvalovala. Samozejm, že se v tomto pípad jednalo o vepové ízky,“ dodal s humorem starosta Bolešin. Jeho obec nakonec v hlavní soutži o Vesnici roku 2007 obsadila tvrté místo. Zvítzily Havlovice z Královéhradeckého kraje. Vesnici roku vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj spolen se Spolkem pro obnovu venkova R, Svazem mst a obcí R a Ministerstvem zemdlství. Letos šlo již o 13. roník soutže, jejímž cílem je propagace obnovy venkova. Souasn pináší adu píklad dobré praxe, které inspirují další obce k realizaci vlastních program obnovy. Zárove jde o píležitost ukázat rozmanitost a pestrost života mimo msto a zvýšit prestiž i význam venkova. (BEN)

eska mají v Milínov

O

tom, že kompost nemusí být vždy jen nevzhlednou hromadou tlejícího odpadu, krící se v rohu zahrady, pesvdila celorepubliková soutž Miss Kompost, kterou organizovalo obanské sdružení Ekodomov Praha Podbaba. Do celostátního finále postoupil i kompost manžel Šimákových z Milínova u Velhartic na Klatovsku. Jejich kompost nakonec obsadil krásné tetí místo. Vyhlášení soutže se odehrálo na výstav Zem Živitelka v eských Budjovicích. Celý poad moderoval Jaroslav Dušek. Obany Plzeského kraje soutž velmi zaujala a pihlásili hned sedm kompost. Z celkového potu ticeti pihlášených kompost se jich do finále probojovalo osm. Každý kompost ml svého patrona, který ped porotou kompost pedstavil a obhajoval. Mezi patrony byla napíklad hereka Kvta Fialová nebo populární botanik Václav Vtvika. Našeho zástupce obhajoval Václav Liška z odboru ži-

Peliv zízený kompost mže zaFOTO ARCHIV hrádku i zkrášlit.

votního prostedí Plzeského kraje. Prvenství nakonec získal kompost z Jihomoravského kraje. „Víme, že do píštího roníku se pihlásí ješt více oban našeho kraje, kteí se mohou pochlubit vtipn a netradin pojatým domácím kompostem. Domácí kompostování je dležitou souástí systému využívání biologicky rozložitelných komunálních odpad a snižování jejich podílu pi ukládání na skládky, kde se za nepístupu vzduchu tvoí skládkový plyn poškozující ovzduší,“ vysvtlil Václav Liška.

2 |íjen

Aktuality

P LZESKÝ KRAJ

Mezi obce rozdlil kraj 12 milion Na komunikace putuje nejvíce M

ezi obce a dobrovolný svazek obcí rozdlilo Zastupitelstvo Plzeského kraje tém 12 milion korun. Tyto finanní prostedky pomohou obcím ešit nahodilé situace i havarijní stavy na jejich majetku, které nejsou obce schopny financovat z vlastního rozpotu. Nejvtší ástku 5 milion korun získá Dobrovolný svazek obcí povodí Berounky na spolufinancování dokumentace pro stavební povolení v rámci jejich skupinového projektu istá Berounka – etapa II. Projekt pispje ke zlepšení životního prostedí v Plzeském kraji a ke zlepšení kvality vod ve všech vodních tocích, které jsou s projektem spojeny. „Významnou dotaci ve výši 800 000

korun poskytl kraj obci Basy, která tyto peníze využije na odstranní kritické situace v zásobování obce pitnou vodou. Pl milionu korun zase pidlil kraj Prostiboi na Tachovsku, kde tyto peníze využijí k dokonení obnovy gotického obloukového mostu na komunikaci mezi obcemi Telice a Prostibo,“ uvedl ekonomický námstek hejtmana Vladislav Vilímec. Dotace ve výši 400 000 korun pomže obci Bukovec na Domažlicku k ešení havarijního stavu kazetového stropu kostela Nanebevzetí Panny Marie v této obci. ad obcí kraj pispje na rekonstrukce a opravy budov mateských a základních škol, nap. Hartmanice dostanou 500 000 K na

SLOVO ZASTUPITELE

J

e tradicí, i dobrým zvykem, že zastupitele plzeského kraje mají možnost prezentovat se v tomto tisku. Ten, kdo si neschovává jednotlivé výtisky, má možnost si otevít na internetu stránky plzeského kraje a zptn se podívat do obsahu Krajských novin. Každý z nás se cítí odborníkem v urité oblasti, proto se slovo zastupitele vtšinou ídí jeho profesí a nebo znalostmi. Mé struné slovo se dotýká práce v zastupitelstvu plzeského kraje. adu let jsem vykonával funkci starosty a ml jsem tak možnost, podílet se na rzných oblastech každodenního života. Vždy jsem se snažil, zapojit pokud možno co nejvtší poet lidí do veejného života. Je dlouhá doba od posledních voleb a pomrn dost asu pro pípravu voleb dalších. Nejsem pesvden o tom, že vítz má brát všechno. Bohužel, ím vyšší zastupitelský orgán, tím horší je se prosadit pi podílu na ízení. Zastupitelstvo plzeského kraje je obsazeno rznými stranami. Jen nkteí však mají možnost, podílet se na ízení. A co my ostatní? ekl bych, že pracujeme podle svých daných možností, ale hlasování nás obas pesvdí, že vítz skuten bere všechno. Myslíte si, vážení tenái, že to není aktuální téma? Jsem pesvden, že ano! Toto téma platilo vera, je dležité dnes a mlo by být aktuální práv zítra. Osobn jsem zastáncem, aby každý ml možnost, podílet se na správ vcí veejných. Neutíkám od tzv.žhavých problém, které projednáváme v ZPK, nap. osud nemocnice v Plané u M.L., plánovaná výstavba radaru a otázky s tím související, majetkové záležitosti, nakládání s rozpotem, posuzování osob, nap. pi volb písedících u soudu aj. Není prostor pro širší objasování tchto a dalších problém. Pro Ty, kteí se chtjí dozvdt více, nejsou ureny jen Krajské noviny, ale i osobní úast na veejných zasedáních ZPK. JUDR. FRANTIŠEK PODLIPSKÝ ( KSČM )

opravu stechy ZŠ, podobn je tomu i v Kralovicích, kde obdrží 450 000 na opravu budovy školy, Blovicím zastupitelstvo odsouhlasilo 700 000 korun na rekonstrukci kotelny v MŠ. Finance na opravu topení ve školách získají také obce Losiná a Bezvrov. Další dotace jsou spojeny s opravami vodovodu a kanalizace, obec Buková získá 150 000 a obec Kozojedy 300 000 K, kde vedle kanalizace opraví i chodník. „Tem obcím pispje kraj na likvidaci povodových škod po pívalových deštích v srpnu roku 2007. erovice a Hrádek dostanou po 200 000 K a Kelovice na severním Plzesku pl milionu korun,“ dodal námstek (BEN) Vilímec.

prostedk z rozpotu Dokonení ze strany 1

K

rom prtah jde vtšina penz na opravy silnic II. tídy. Chceme samozejm pokraovat i se silnicemi III. tídy a už zaínáme tam, kde je jejich stav havarijní. I do píštích let je naším cílem neutlumovat bžné investiní prostedky do silnic na úkor njakých velkých akcí financovaných z prostedk EU. Ty považujeme za nadstandard, který bychom z našeho roz- Stedisko správy a údržby silnic v Horšovském Týn prošlo FOTO RICHARD BENEŠ+ARCHIV potu normáln nemohli rekonstrukcí.

Hejtman pijal bavorské vládní prezidenty

V Plzni se poprvé setkali na spolené návštv Heinz Grunwald, hejtman FOTO ALENA ŠATROVÁ Petr Zimmermann a Wolfgang Kunert.

P

o sedmi letech spolupráce a partnerství se historicky poprvé setkali na jednom míst hejtman Plzeského kraje Petr Zimmermann s vládními prezidenty Horního Falcka a Dolního Bavorska, Vofgangem Kunertem a Heinzem Grunwaldem. Nejvyšší pedstavitele partnerských region kraje pivítal hejtman Zimmermann v budov Krajského úadu Plzeského kraje. Hlavním tématem návštvy byl program VI. Regionální konference v rámci peshraniní spolupráce, která se v letošním roce koná v Plzni ve dnech 8.–9. 11. 2007. Na programu konference je rozšíení Schengenského prostoru a nová rozpotová perioda EU na období 2007–2013.

dlat,“ vysvtlil Vladimír Vilímec. „Investujeme samozejm i do lepší vybavenosti našich stedisek správy a údržby silnic, které jsme pevzali v neblahém až katastrofálním stavu. Práv nyní jsme oteveli velmi pkn zrekonstruované stedisko v Horšovském Týn. Následovat bude stedisko v Sušici a Tachov. Do tchto rekonstrukcí investuje Plzeský kraj 15 milion korun,“ dodal námstek hejtmana Vladislav Vilímec.

Starostové malých obcí získali cenné informace S

možnostmi financování projekt malých obcí do 500 obyvatel se seznamovali starostové prostednictvím semináe, který inicioval radní pro oblast regionálního rozvoje Jií Kalista. Pedstavena byla osa III. Programu rozvoje venkova na njž bude pro plzeské a jihoeské obce vylenno tém 200 mil. K ron. Starostové se tak dozvdli, za jakých opatení lze získat až 90 % dotace na výstavbu i rekonstrukce místních komunikací, infrastruktury, návsí i veejné zelen vetn techniky na jejich údržbu. Financovat lze také venkovské památky, kulturn-spoleenské aktivity nebo poízení územních plán. Souasn se dozvdli základní informace o postupech zpracování žádostí a podmínkách pro jejich podávání. Radní Kalista ale upozornil starosty malých obcí, že pi výstavb vodovod a kanalizací se o tyto prostedky budou muset

podlit i s obcemi do 2000 obyvatel. Starostové se seznámili s postupem administrace a byli upozornni na nejastjší chyby pi pedkládání žádostí. Dále se starostové dozvdli o možnostech financování projekt obcí z programu peshraniní spolupráce s bavorskými sousedy. Potšitelnou zprávou byla informace, že 14 stránková žádost nebude natolik složitá a její zpracování zvládnou vlastními silami i neuvolnní starostové. Jelikož mnohé malé obce jsou i zizovateli venkovských škol, seznámili se úastníci semináe i s možnostmi zvyšování kvality vzdlávání zavádním nových vyuovacích metod a vzdlávacích program, které zatraktivují venkovské školy pro žáky a jejich rodie. Zvláštností tchto program je až 100 % výše dotace pro Plzeský kraj bude ron k dispozici pes 50 mil. K. (BEN)

BRUSELSKÉ OKÉNKO

Regionální operaní program – jednání s Evropskou komisí pokraují

Muzika hrála ve stínu mrtvého lesa Z

a nádherného poasí probhlo v sobotu 22. záí na Bezníku tradiní esko – bavorské setkání. Každoron se zde scházejí zdejší obyvatelé, turisté i všichni píznivci zelené Šumavy z obou stran spolené hranice, aby si pipomnli absurdity souasné Šumavy. Pod hesly „Šumava – zelená stecha Evropy“ zde naleznete jen mrtvé lesy, za proklamací pée o pírodu krovec požírá další zdravé lesy, namísto propustných hranic v pedveer vstupu do Schengenského prostoru stále uzavený historický pechod na Modrém sloupu. Byl to takový pokojný a veselý happening v tom depresivním prostedí mrtvého lesa. Nikdo nikoho ani nic neblokoval, nikdo se k niemu nepivazoval, nikdo nevyzýval k obanské neposlušnosti. Naopak. Veselé lidové melodie v podání esko-bavorské kapely šumavských starost navodily píjemnou atmosféru tohoto sobotního šumavského odpoledne. Asi 300 lidí pišlo podpoit myšlenku zelené a pro veejnost pístupné Šumavy jako kulturního ddictví pedchozích generací. Je to smutný pohled na dnešní Šumavu v okolí Bezníka a Luzenského údolí. Kolem dokola jen pahýly suchých strom, které psobí velmi depresivn. Náhodnému turistovi, nezasvcenému do šumavských experiment, by se tžko vysvtlovalo, že toto nezpsobila žádná náhodná živelná pohroma, že to není žádná

Mrtvý les v okolí šumavského Bezníku

pírodní apokalypsa, ale že to je ízená innost lovka. V posledních letech dokonce s visakou státní ideologie. JIŘÍ KALISTA, KRAJSKÝ RADNÍ PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ

J

iž více než 17 let uplynulo od doby, kde mla pestat existoval železná opona oddlující dva svty. Již 14 let petrvává snaha eských a bavorských obcí o znovuotevení historické hraniní stezky pes Modrý sloup v Lu-

FOTO JIŘÍ KALISTA

zenském údolí, která byla vybudována za Karla IV. Již desetkrát se pedstavitelé a obyvatelé eských a bavorských obcí sešli, aby konstatovali stále to jediné. Že na Šumav stále existuje hranice oddlující dva rozdílné svty. Svt Národního parku Bavorský les a svt Národního parku Šumava. Ten první je evropsky a svtov uznáván a oceován. Tam má jeho návštvník umožnn pístup tak, aby poznal dvody, pro byl tento kus bavorské pírody vy-

hlášen národním parkem. A tamní obané si svj národní park považují. U toho druhého tomu tak není. Nad vší tou inností, kterou se sám Národní park Šumava dokáže negativn prezentovat vi veejnosti stojí fakt, že z žijícího majestátního symbolu šumavského lesa, kterým je tetev hlušec, uinil vazala i rukojmí proti veejnému zájmu. Pokud bych ml jakoukoliv pochybnost, že turistická stezka Luzenským údolím negativn ovlivní tohoto vzácného šumavského ptáka, nikdy bych si nedovolil stezku Luzenským údolím prosazovat. S tetevem hlušcem se setkávám zejména u nejfrekventovanjších turistických tras v oblasti Modravy, Filipovy Hut, Poledníku, Horské Kvildy a Povydí. trnáct let slýchávám ty stejné argumenty, že nejhodnotnjší populace teteva je v oblasti Luzenského údolí. Ale tam jsem nespatil nic, co by se dalo charakterizovat jako stopy po existující významné populaci teteva hlušce. Chrame šumavskou pírodu! Ona si to víc než zaslouží. Ochraujme vzácné živoichy, zvlášt, jsou-li žijícími symboly šumavské prehistorie. Zabraujme však, aby kulaté úednické razítko separovalo lovka od pírody. lovk je její integrální souástí. A zabraujme, aby byla Šumava nadále symbolem hranice dvou svt. Zvlášt ve sjednocené Evrop je to více než ostudné.

hem prázdninových msíc Evropská komise zaslala eské stran písemn své pipomínky k jednotlivým operaním programm. Zaslané pipomínky byly promítnuty do novjších verzí programových dokument. V návaznosti na to se 19. záí v Praze uskutenilo jednání se zástupci Evropské komise, kterého se za Regionální operaní program Jihozápad zúastnil pedseda Regionální rady a hejtman Plzeského kraje Petr Zimmermann a hejtman Jihoeského kraje Jan Zahradník. Bhem jednání zdraznili specifika obou kraj, která odvodují to, že není možné, aby všechny regionální operaní programy byly stejné. Zárove oba hejtmani bhem jednání deklarovali zájem na co nejrychlejším dokonení jednání o konené podob programu, tak, aby bylo možno ješt do konce letošního roku vyhlásit výzvy k pedkládání projekt. Po projednání vcných bod zástupce Komise navrhl technické jednání v prvním íjnovém týdnu, kde by se mly doladit textace dílích bod tak, aby Regionální operaní program Jihozápad byl oficiáln pedložen do 15. íjna a dostal se tak do první vlny program, které budou schváleny. „Není možné pipravovat projekty na erpání evropských penz bez pedstavy o asovém rámci schvalování program - a tu nyní máme“ dodává k tomu hejtman Petr Zimmermann.

ANTONÍN SCHUBERT, STAROSTA OBCE MODRAVA

ZBYNĚK PROKOP, VYSLANEC PLZEŇSKÉHO KRAJE V BRUSELU

B

Aktuality

Sinice nám opt znepíjemovaly léto M

áme za sebou zase jedno léto s vodními nádržemi plnými sinic. Z hlediska obana, který se tší na as strávený na chat s možností koupání, je to k vzteku. Myslím, že ada rekreant každý rok ví, že se již se „špenátem“ na blízké vodní hladin nesetká, ale bohužel, bylo to tam zas. Snad aby si naši obané zaali brát dovolenou nejpozdji v dubnu a nebo až tak od íjna. Zaal jsem tento lánek v ponkud mén vážném duchu, avšak myslím, že to vystihuje situaci. Ale nyní už vážnji. Sinice, tito drobní mikroskopití píslušníci vodního fytoplanktonu, byly v našich vodách vždy. Bohužel teprve rozmach osídlování beh vodních nádrží a také hnojení blízkých polí se staly provokujícími faktory ke katastrofickému pemnožení sinic. Jak prací prostedky, tak nkterá hnojiva obsahují fosfáty, a tak bu pímým spláchnutím z polí pi deštích nebo prosakováním septik se tyto fosfáty dostávaly do vodních nádrží, které se tak staly živnou pdou pro rst sinic. Díve mikroskopití obyvatelé vod se rozmnožili do takové míry, že jsou vidt pouhým okem a vytváejí ony „špenátovité“ povlaky. A nejen to. V tomto velkém množství sinice a produkty jejich metabolismu, které jsou toxické, ohrožují zdraví koupajících se osob.

Dráždí jejich prostedk zakži, alergizují, kázány, pesto takže výsledkem se zejm i díky koupáním mže hnojení polí tébýt lékm tvrdoto potravy pro šíjn vzdorující sinice hned tak ekzém. A když nezbavíme. se nkdo této Bhem léta vody napije, zem kontaktovali jména koupající chatai od hráze se dti, mže z Hracholusek, dostat nejen kde byl povlak prjem a zvrazvlášt hustý, cení, ale i boleszda by nebylo ti hlavy, teploty možné domlua stav, který cel- Sinice pokryjí vodní plochy zeleným vit s Povodím FOTO ARCHIV kov pipomíná kobercem. Vltavy zvýšení vážnou infekci. hladiny hrachoToto nebylo díve známo a sám si luské pehrady tak, aby onen vzpomínám, jak když jsem býval koberec sinic petekl pes hráz. v 80. letech se svými dtmi na Je to jist originální myšlenka, chat na Hracholuskách, vždy avšak z hlediska Povodí Vltavy by tam v srpnu propukaly jakési to ohrozilo pi možných lijácích podivné epidemie spojené s pr- celou stabilitu vodního systému jmy, zvracením a bolestmi hlavy. Hracholusky. Mohlo by to vést Všichni si tenkrát mysleli, že to je k zatopení osad ležících na Mži jakási nákaza, která na nkolik pod hrází. A nebylo by píliš dní postihuje zejména dti . Tepr- slušné poslat takovou nadílku ve pozdji nám zaala docházet sousedm na dolním toku Mže. souvislost mezi zdravotními ob- Dnes je známo, že sinice migrují tížemi a postupujícím zeleným podle teploty vody i do vtších zabarvením vody. hloubek a tak ani tento razantDnes jsou tyto souvislosti jas- ní krok by nevedl k jejich úplné né, avšak situace se spíše zhor- likvidaci v pehrad. Efektivn šuje, na emž se podílí nejen vel- byl zbaven sinic pouze Bolevecký ká koncentrace fosfát, ale i hor- rybník v Plzni, kde bylo použiká léta v poslední dob. I když to nasypání síranu hlinitého do od zaátku roku jsou Evropskou vody, který rstu sinic zabránil. unií fosfáty jako souást pracích Toto opatení je velmi drahé a lze

Úedníci vybojovali na hrách pkné 4. místo T

je provést pouze na ohraniené vodní nádrži s nevelkým prtokem. Fantastická je prozatím pedstava zavedení bakteriálních kmen, které jsou vi sinicím nepátelské a které by je mohly vyhubit, do vody. Toto opatení funguje zatím pouze v laboratorních podmínkách a bylo by neskuten drahé. A tak stále slýcháme zprávy o nevhodnosti koupání v ad vodních nádrží. Je to nap. vodní nádrž eské údolí, nkteré rybníky v kraji s výjimkou Kamenného rybníku u Plzn, kde je voda znan kyselá díky rašelinnému podkladu a sinicím se zde nedaí. Považoval jsem za vhodné na závr tohoto léta, kdy mla opt ada našich spoluoban zkažené koupání, zmínit tuto pohromu. Ekologické katastrofy nejsou jenom výbuchy toxických chemikálií i vylití nafty do vodních tok, ale i mén nápadná zneištní, která narušují pírodní rovnováhu. Dnes sklízíme dsledky bezmyšlenkovitého používání fosfát v pedešlých letech. Budiž nám to varováním pro píšt tak, abychom více zvažovali následky nkterých našich ešení, která se zdají být samozejmá a pohodlná. A tak se budeme píští rok opt tšit na léto a doufat, že teba tentokrát sinice nepijdou?!

Poklepali na základ památníku

P

ný na internetu na adrese www. plzensky-kraj.cz v ásti zdravotnictví a sociální vci, pípadn je v tištné podob k dispozici v recepci Krajského úadu Plzeského kraje. Tento plán se vztahuje k rokm 2008 až 2010 a bude postupn doplován a upravován zejména s využitím výstup celokrajských analýz potebnosti poskytování sociálních služeb a dalších poznatk z probíhajících proces komunitního plánování jednotlivých mst a region. Plzeský kraj pivítá i další podnty k tomuto dokumentu zejména od zástupc obcí, poskytovatel sociálních služeb a osob, kterým jsou sociální služby poskytovány.

Ledovec pomáhá mladým lidem s duševním onemocnním

Jaké jsou cíle tohoto projektu? Projekt má za úkol vytvoit službu podporovaného vzdlá-

vání pro eský vzdlávací systém a jejím pilotním ovením zlepšit podmínky pro vzdlávání student s duševním onemocnním v plzeském regionu. Ml by tak pispt k jejich psychické rehabilitaci, sociální integraci a lepšímu pracovnímu uplatnní. Zárove bude v rámci projektu zpracována metodika této služby, která mimo jiné popíše souinnost jednotlivých složek podprné sít studenta, tedy zdravotnických, sociálních a pedagogických institucí.

N

ové dtské dopravní hišt vyroste v areálu 23. mateské školy v Topolové ulici na Slovanech v Plzni. Hišt by mlo být dokoneno ješt v letošním roce na podzim. Kraj mstu Plzni pispje na toto hišt ástkou 200 000 korun. Celkové náklady na jeho vybudování jsou zhruba 770 000 K. „K dopravní výuce dtí bude sloužit i další víceúelové hišt v Kasejovicích, jehož výstavba již zapoala. Náklady na realizaci jsou v letošním roce více než 1,5 milionu korun a Plzeský kraj poskytne mstu Kasejovice dotaci 500 000. K. V letošním roce bude dokonen asfaltový povrch vetn dopravního znaení,“ uvedl Miroslav Jaroš, krajský rad-

Dokument plánuje rozvoj sociálních služeb v kraji

P

Podporované vzdlávání pro mladé lidi s duševním onemocnním nebo psychickými problémy poskytují pracovníci Poradenského centra Sdružení Ledovec v Plzni jako souást projektu Podporované vzdlávání pro studenty s duševním onemocnním – zavedení nové služby a její pilotní ovení v plzeském regionu, který je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpotem eské republiky. „Na konci projektu, v ervnu 2008, by mla být hotova metodika, tedy takový manuál pro samotného studenta, ale i jeho rodie, pedagogy a další instituce, jak postupovat v pípad, že student onemocní,“ uvedla Alena Vrbová, koordinátorka projektu, která nám poskytla krátký rozhovor.

Dti dostanou dv nová dopravní hišt

Co konkrétn zahrnuje služba podpory studenta? Jde o podporu studenta v dosažení jeho studijních cíl v jakékoli fázi studia a onemocnní. Mže se jednat o jednorázové i krátkodobé poradenství, asistenci i individuální podprný program. Vždy nejprve spolen se studentem, pípadn jeho zákonnými zástupci, mapujeme studentovy studijní cíle a zvolíme konkrétní formu podpory. Individuální podprný program je intenzivnjší formou spolupráce studenta a jeho terapeuta, která podle poteby mže zahrnovat podporu v návratu ke studiu (nap. výbr vhodné školy, píprava na studium), pomoc s plánováním, orientací a zvládáním bžných školních povinností, podporu pi zvládání stresu a krizových situací spojených se studiem, zprostedkování douování, podporu v jednání s pedagogy, pomoc pi uplatování práv a oprávnných osobních zájm ve škole, podporu ve vztazích se spolužáky, rodinou a blízkými.

ní pro oblast dopravy. Ob hišt budou sloužit k výuce základních pravidel bezpenosti provozu na pozemních komunikacích u dtí pedškolního a školního vku. Pro praktickou výuku budou na hištích používána kola a tíkolky. „Znalost pravidel silniního provozu a zejména jejich nácvik v praktických situacích je nezbytným pedpokladem bezpenosti dtí, které se v dopravním provozu pohybují pšky i na kole. Je velmi dležité, aby se jejich základní znalosti a návyky rozvíjely od útlého dtství. Dopravní výchova dtí by mla být nedílnou souástí obsahu vzdlávání, a to již od mateské školky,“ dodal (BEN) radní Jaroš.

Doc. MUDr. BORIS KREUZBERG Csc

Sociální služby mohou být významnou formou pomoci v pípad, že jsou k dispozici v míst a ase, kdy je obané potebují. Dostupností služeb a efektivním vynaložením veejných finanních prostedk na dostatené zajištní poteb oban se zabývá plánování sociálních služeb. Jeho výsledkem je dokument urující, jakým zpsobem budou poteby oban uspokojovány, jaké služby a za jakých podmínek jim budou poskytovány.

radiního klání krajských úad se na 6. roníku Mezikrajských sportovních her v Kromíži zúastnilo i dvanáctilenné družstvo reprezentant Plzeského Kraje. Ve sportovním soupeení všech 14 kraj eské republiky obsadil Plzeský kraj tvrtou píku. Družstvo kraje soutžilo v plavání, volejbalu, stelb a tenisu, piemž rozhodující podíl lzeský kraj se pokusil forna celkovém umístní ml úspch ve dvou posledn jmenovaných disciplínách. Tenisové duo v turnaji smíšených dvojic, stejn jako stelecké „ mulovat své priority a setrio (ve složení dva stelci a jedna stelkyn), shodn získaly v tvrdé kon- stavit první verzi plánu rozvoje kurenci bronzovou medaili. Plzeský kraj tak zaznamenal zatím nejlepší sociálních služeb. Plán byl vy(BEN) tvoen ve spolupráci se zástupci umístní za dosud uskutenných šest roník her. mst a obcí Plzeského kraje. Prostednictvím probíhajících proces komunitního plánování byli do tvorby ásten zapojeni amátník vnovaný vojákm vé války, pesn 8. kvtna 1945. i zástupci poskytovatel sociálkombinovaného oddílu sa- Vraceli se po šesti i více letech ních služeb a osob, kterým jsou mostatné eskoslovenské obr- do vlasti a byli pipraveni jet na služby poskytovány,“ uvedl Pavel nné brigády ve Velké Británii pomoc Praze, kde práv vrcholilo Karpíšek, krajský radní pro obchce vybudovat obec Kyšice na povstání. Jejich cesta však skon- last zdravotnictví. Stedndobý Plzesku. Samotnému vybudo- ila v Kyšicích. Vojáci nesmli plán rozvoje sociálních služeb vání pomníku pedcházelo 22. pekroit stanovenou demarka- v Plzeském kraji schválila Rada záí slavnostní poklepání na jeho ní linii. V obci tak zstala stát Plzeského kraje a Zastupitelzákladní kámen. Vojáci do obce neinná, výborn vyzbrojená ar- stvo Plzeského kraje jej vzalo na (BEN) vstoupili na sklonku druhé svto- máda. vdomí. Plán je veejn pístup-

Pro koho je služba podporovaného vzdlávání urena? Pro studenty starší 15 let, kteí onemocní njakou duševní chorobou i se potýkají s psychickými problémy a rádi by zaali studovat, vracejí se ke studiu nebo onemocní práv v prbhu studia a potebují podporu. Souástí služby je i podpora blízkých studenta a pedagog.

3 |íjen

P LZESKÝ KRAJ

Na webových stránkách www. normalnestuduju.cz nabízíte v rámci podpory studenta i Podprnou skupinu „902 10“. Jedná se také o jednu z forem podpory studenta. Skupina je urena lidem od 15 do 25 let, kteí se potýkají s problémy spojenými se školou – uení se, vztahy s vrstevníky, uiteli… Studenti se scházejí každé pondlí od 17,45 do 19.30 v Mozartov ul. 1. V souasnosti je skupina otevená novým lenm, první úast je poteba pedem domluvit na tel.: 774 321 520. Mžete na závr krátce pedstavit Sdružení Ledovec? Ledovec je nezisková organizace, která nabízí lidem s duševním onemocnním nebo mentálním handicapem z plzeského regionu podporu pi udržování a zlepšování kvality jejich života v bžných podmínkách. Vše o nm si petete na www.ledovec.cz. Za rozhovor dkuje Richard Beneš

S podnty je možno se obracet písemn na Krajský úad Plzeského kraje, Odbor sociálních vcí a zdravotnictví Škroupova 18, 306 12 Plze. Kontaktovat je možné pímo pracovníka uvedeného odboru Dalibora Hapla, nejlépe prostednictvím elektronické pošty na e-mail: dalibor. [email protected]. Po vyhodnocení výsledk analýz bude Stedndobý plán rozvoje sociálních služeb vetn pipomínek a dalších podnt prbžn projednáván a aktualizován. (BEN)

Info

Pípadová konference Obanské sdružení lovk hledá lovka zve na pípadovou konferenci „Možnosti individuálního plánování pro mladistvé odcházející z ústavní výchovy“. Konference se koná 5. íjna 2007 v jednacím sále Zastupitelstva Plzeského kraje, I. patro, íslo dveí 174, Kroupova 18, Plze. Konference je poádána ve spolupráci s odborem školství, mládeže a sportu KÚ PK a dtského domova Kašperské Hory. Další informace na www.clovekhledacloveka.cz

Experti z EU provili policisty



trnáct expert z Evropské unie pijelo v sobotu 22. záí do Plzn na evaluaní misi, jejímž cílem je provit, zda jsou západoeští policisté na požadované úrovni schopni využívat Shengenský informaní systém pro svoji práci. Jedná se o komplexní databázi umožující policejním a justiním orgánm rychlou výmnu informací, která pispívá k zefektivnní boje proti organizovanému zloinu. Dotazy len evaluaní mise smovaly zejména k tomu, jakým zpsobem byli policisté školeni a zda jejich proškolení bylo také ádn oveno. Poté se komisai odebrali provit pipravenost našich policist v praxi na náhodn vybraná pracovišt. Ke kontrole si vybrali operaní stedisko a službu kriminální policie a vyšetování Policie R správy Západoeského kraje, obvodní oddlení policie Plze Lochotín a Dálniní oddlení Svojkovice. Výsledek této mise bude znám po jejím (BEN) ukonení v následujících týdnech.

Doprovodná akce Evropského týdne regionů a měst Propagační partner Česko-Slovenských dnů v Plzni

VELETRH CESTOVNÍHO RUCHU PLZEŇSKÉHO KRAJE

„Přijďte a prožijte“

4.–6. 10. 2007 www.plzensky-kraj.cz

DŮM KULTURY INWEST-K V PLZNI

Čtvrtek 4. října 2007, 10.00 – 18.00 hod. Pátek 5. října 2007, 10.00 – 17.00 hod. Sobota 6. října 2007, 10.00 – 16.00 hod.

www.turisturaj.c

4 |íjen

Inzerce

P LZESKÝ KRAJ

Tai-i „16 cvik“ Exkluzivní výukový kurz jednoduché dynamické sestavy.

Již tradin se setkáme s Janem Turneberem

17.–18. 10. 2007, zaátek v 10.00 hod. V Dom dtí a mládeže ve Vídeské ulici v Klatovech

eká Vás nenároné cviení, zajímavé vyprávní a fotografie z cest po ín, a malé oberstvení pro každého úastníka. Organizátor celé akce je paní Šímová

Informace na tel.: 605 531 895, 739 840 907 SC-71711/1

SC-71670/1

www.ceskydomov.cz Nový komplex rodinných dom Na Musilech Každý zájemce o nové bydlení eší mnoho otázek spojených s výbrem toho nejlepšího, co trh s realitami nabízí. Kritérií, která jsou pi správné volb rozhodující, je mnoho, napíklad je to lokalita, kde se uvedená nemovitost nachází, obanská vybavenost, dostupnost, architektonické ešení dom a byt i komplexnost celého areálu. Opravdovou lahdkou na trhu s novým bydlením je rezidenní soubor 19 luxusních rodinných dom Na Musilech, který vyrstá v klidné ásti Prahy 4-Libuše. Výhradním prodejcem je spolenost Fora reality, s. r. o., spolu s Realitní spoleností eské spoitelny, a. s. Že se jedná o opravdu pozoruhodný projekt, jsme mli možnost pesvdit se na vlastní oi. A tak jsme za vás položili pár otázek pedstaviteli spolenosti Fora reality, s. r. o. Odpovídá jednatel této spolenosti pan Radovan Hájek.

SC-71722/1

Mžete našim tenám v krátkosti pedstavit váš projekt? Projekt Na Musilech nabízí 6 typ nadstandardn ešených rodinných dom a dvojdom s maximálním využitím ekologických a pírodních materiál. Svým provedením je tento zajímavý rezidenní projekt pojat jako urbanisticky a esteticky ucelený areál v nadasovém designu, který bude pirozen vsazen do okolní zástavby. Zárove však zstává zachována jedine-

ná designová svébytnost tohoto bydlení. Velký draz je kladen na tradiní zdnou konstrukci doplnnou zesílenou tepelnou izolací a odvtrávanou fasádou, ve které se kombinují fasádní desky s psobivým exotickým devem, což adí tento projekt v kategorii moderních dom s velkými prosklenými plochami mezi projekty s nízkou energetickou nároností. Kde se rezidenní komplex Na Musilech nachází a jaká je

jeho dostupnost mstskou hromadnou dopravou? Pozemek rezidenního komplexu Na Musilech se nachází v mírném svahu obráceném k jihu a je zalenn do stávající zástavby rodinných dom v klidné ásti Prahy 4-Libuše. Komplex leží v blízkosti stanice metra C Kaerov (autobusem zhruba 15 minut). V blízkém sousedství najdeme základní a mateské školy, mezinárodní školu, gymnázium a stední odborné školy, polikliniku, nemocnici a další. Pro re-

laxaci a odpoinek je ideální malebné údolí Libušského potoka i Modanská rokle – chránné pírodní památky.

Cílem je vytvoit moderní ucelený prostor, který poskytuje vtší intimitu a bezpeí než vtšina mstských aglomerací.

Mžete našim tenám popsat, jak tento komplex vypadá? Stylový design dom využívá kombinaci velkých prosklených okenních ploch s fasádními deskami a exotickým devem. Dispozice dom (4+1 nebo 5+1) jsou navrženy tak, aby vyhovovaly potebám moderní rodiny. Vnímání prostoru je podpoeno vyšší svtlou výškou pokoj a dvemi vysokými 230 cm. Do 1. NP je soustedna ást urená pro celodenní užívání a technické zázemí, kde obytná ást plynule navazuje na venkovní prostory. Ve 2. NP najdeme obytnou „klidovou“ ást se sociálním zázemím. Domy jsou navrženy v jednotném principu moderních, hmotov a materiálov výrazných staveb.

Jak jsou tyto domy vybaveny a jaké mají standardy? U jednotlivých dom je kladen draz na dsledné propojení interiéru se zahradou. Souástí interiérového ešení je také píprava na vestavbu skíní, šaten a koupelny s denním osvtlením. Standardn jsou tyto domy vybaveny napíklad devnými eurookny, vstupními bezpenostními dvemi pipravenými pro instalaci zabezpeovacího zaízení a devnými plovoucími podlahami ve všech obytných místnostech. Vnitní dvee jsou bezfalcové, designové devné dvee osazené do obložkových zárubní. Vytápní je zajištno podlahovými konvektory v kombinaci s deskovými radiátory. Samozejmostí je vybavení sociálního zaízení závsným WC,

umyvadly DELTA KOLO a bateriemi HANSGROHE TALIS. Každý zákazník od nás obdrží poukaz na kuchyskou linku v hodnot 111.111,- K. Kdy byla zahájena výstavba tohoto obytného komplexu a jaký je termín jejího dokonení? Výstavba byla zahájena v záí roku 2006 a termín jejího dokonení je stanoven na listopad letošního roku. Kde si mohou pípadní zájemci projekt Na Musilech prohlédnout nebo o nm získat více informací? Zájemci si mohou prohlédnout projekt na našich webových stránkách www.namusilech.cz nebo se o nm víc dozvdt na telefonním ísle prodejce Fora reality, s. r. o., pana Petra Davida 777 808 287 i na e-mailu [email protected]. -KMI-

Inzerce

5 |íjen

P LZESKÝ KRAJ

SC-71705/1

8.8.2007 16:13:04

SC-60953/1

Produkt 105x74.indd 1

SC-71710/4

www.ceskydomov.cz

NÁKLAD

250 000

OBJEDNÁVKY INZERCE MARTA TRNKOVÁ E-MAIL: [email protected]

GSM: 723 201 960, TEL.: 377 322 973

Kolářová Překlady s „razítkem“ i bez, tlumočení v jazyce německém. Překlady v jazyce anglickém, španělském, ruském. Tel: +420 723 547 444

SC-71201/2

Email: [email protected] www.prekladatelskyservis.com SC-71602/2

Lék pro tlo i duši … domácí léka Psychowalkman BRAMAC - AKČNÍ SLEVY M

ožností, jak zlepšit svou fyzickou i psychickou kondici, není mnoho. Vyzkoušejte AVS pístroje (lidov psychowalkmany), které zdomácnly v mnohých rodinách a lidé na n nedají dopustit.

BRAMAC MAX (Cč, Čh), BRAMAC MORAVSKÁ PLUS (Cč, Čh) BRAMAC ALPSKÁ CLASSIC PROTECTOR (Cč) (platí do vyprodání skladových zásob)

285,-Kč/m2 zákl. tašek včetně pokládky ! Nabídka

ZDARMA - přijímáme zakázky pro rok 2008 !

Psychowalkman je stimulaní pístroj kapesních rozmr doplnný sluchátky a speciálními brýlemi. Úinky jsou v mnoha pípadech nepekonatelné v oblasti bezfarmakových metod. Pro ady uživatel jsou úinky nedocenitelné, pomohl jim v rzných tžkých životních situacích. Zde jsou nkteré výpovdi uživatel:

Z. Hrdina, Zlín

Tším se vždy na úinek, který je okamžitý a hluboký, bhem tak krátké doby m zbaví veškerého stresu a naptí, který m tak dlouho zužoval, po programu se cítím dobe, vyrovnan, mám elán a sílu. Lukáš Pudil, Plze

AVS pomáhá ešit studentm adu svízelných situací. Zlepšují se studijní motivace, výkon, sebedvra. Mgr. Z. Vondrejsová, 53 let, školní psycholog

Bez osobní zkušenosti bych nikdy nevil, že miniaturní elektronická „hraka“/Procyon/ dokáže v nést do mého života tolik duševní pohody a štstí. R. Loukota, Brno SC-71581/1

SC-71200/2

Ti roky jsme denn musel brát prášky, abych vbec mohl usnout. Pístroj / Luma 10/ m nauil usínat a spát jako miminko hned od prvého dne, kdy jsem jej použil.

Mezi nejdležitjší úinky Psychowalkman patí RELAXACE – hlubo- AVS pístroje lidov Psychowalkmany jsou tím nejlepším ké okamžité uvolnní po receptem jak si uchránit v hekpsychické i fyzické rovin, tické a u spchané dob 21. odplavení stresu, dodání století zdraví, uspt v život a energie, odstranní mi- ješt být v pohod., íká prim. grén, bolesti krní pátee, MUDr. Jan Cimický, CSc. roztkanosti, úzkostí i depresí, zmíruje projevy Parkinsonovy a Alzheimerovy nemoci, zlepšení pamti, zvýšení IQ, intuice a celé ady

S přístroji se můžete blíže seznámit u výhradního dovozce firmy GALAXY se sídlem v ulici V ŠIPCE 12 v centru Plzně (V Šipce - první kolmá ulice z Americké třídy pod pomníkem). Otevírací doba PO–PÁ 9:00–17:00 Příjemný personál doporučuje osobní kontakt, který je nejlepší formou jak se dozvědět více a přístroj bezplatně vyzkoušet! Zavolejte si o INFOKATALOG AVS přístrojů nebo formou SMS či e-mailu napište! Informace na WWW.GALAXY.CZ nebo tel. číslech 377 270 020 nebo 731 028 714.

dalších, ešících „psychosomatické – civilizaní choroby“. Pravidelná relaxace pináší samé výhody a v dnešní dob vzrostla její poteba daleko více, nežli v minulosti. Relaxace není nikdy dost!

Další skupina úink je podpora UENÍ - koncentrace, soustední, kreativního myšlení, speciální programy odstraující trému a navozující klid pro ten nejlepší výkon psychický i fyzický.. Samostatný program na uení cizích jazyk – zrychlené uení. asto vyhledávaný úinek Psychowalkman je navození SPÁNKU. Programy uspí i „letité“ nespavce rychle a hluboce bez použití prášk. Ráno se pak cítíte opravdu odpoatí a vyspaní. Ostatní skupiny program a jejich úinky jsou energizaní programy, meditaní programy, programy somatické pro zdraví a imunitu. Nejlepší pístroj nabízí i programy dýchací, vhodné pro lidi s astmatem a dýchacími potížemi. Pístroj je v nabídce celá ada od základních po exklusivní verze nkolika svtových výrobc. Od kvtna 2007 je v nabídce svtov nový pístroj PROCYON, pináší další ješt lepší možnosti i stávajícím uživatelm. Vte, že tyto pístroje si dnešní doba skuten žádá! Pi nákupu AVS pístroje obdržíte slevu 700,- (akce platí po pedložení lánku do 31. 10. 2007)

6 |íjen

Aktuality

P LZESKÝ KRAJ

Nejlepší podnikatelé soutží o titul

J

iž potetí vyhlašuje Ernst & Young ve spolupráci s Plzeským krajem soutž o nejlepšího Podnikatele kraje roku 2007. Opt hledáme podnikatele, kteí svou inovativností, nadšením a úspchem mohou být píkladem ostatním. Vítzové minulých roník se liší vkem, vzdláním i oborem podnikání. Jedno ale mají spolené – schopnost pemnit myšlenky v realitu a úspšn naplovat svou vizi. Soutž pináší

Postižené děti si užily festival Handicapovaným dětem, ale nejen jim patřila v sobotu 8. září Proluka v Křižíkových sadech v Plzni. Pod záštitou náměstkyně hejtmana Olgy Kalčíkové zde občanské sdružení Ty a Já pořádalo festival Na konci léta. Své hudební vystoupení si pro tento den připravilo šest souborů postižených dětí. Vedle nich se na pódiu představilo i několik známých regionálních kapel. „Jsem velmi ráda, že jsem tento festival mohla zaštítit. Už 10 let jsem členkou Spolku pro mentálně postižené a tam jsem zjistila, že často tyto děti i dospělí nemají handicap, ale naopak přednost vidět věci jinak. A pro mě to je často velkým poučením,“ uvedla k udělení své záštity náměstkyně Olga Kalčíková. „Vážím si všech, kteří s postiženými pracují,“ dodala náměstkyně. Vystoupení si připravilo DS Jezírko, ÚSP Mačkov, Hvězdičky, ÚSP Osek u Strakonic či Poprask Odlochovice. Jejich vystoupení podpořily i známé hudební skupiny jako ZNC, Démofobia, Chodská vlna, Hlasoplet a Na starý kolena band. Připraven byl i doprovodný program jako soutěže o ceny, malování henou, malování na obličej, ukázky pomůcek pro handicapované a samozřejmě nechybělo ani občerstvení. (BEN) Další informace a fotky z akce najdete na www.sdruzenityaja.cz.

Hejtman Petr Zimmermann poblahopál loni vítzným podnikatelm PlFOTO ARCHIV zeského kraje, kterými se stali Zdenk Maštálka a Jan Kout.

nejen individuální ocenní vítzm a nový impulz jejich firmám, ale také podporuje podnikatelskou aktivitu v kraji. Mezi vítzi minulých roník najdeme osobnosti z nejrznjších obor, jimž je vlastní pedevším schopnost

uspt se svým nápadem. Vítzství i samotná úast v soutži jim pinesly znanou publicitu, která napomohla dalšímu budování a posílení jejich podnik. Zdenk Maštálka, který je se svým spoleníkem Janem Koutem loským

V

ším soupem. Je fantastické, co tahle parta dokázala,“ neskrýval radost z úspchu kou a manažer eského týmu Jií Šourek. Fotbalový tým fakultní nemocnice dosáhl úspchu i díky podpoe Plzeského kraje, který sportovcm poskytl ástku 50 000 K. (BEN)

(BEN)

(BEN)

Mezi úspšnými fotbalisty nechybl ani krajský radní pro oblast zdravotnictví Pavel Karpíšek (stojící druhý zvleva). FOTO - DENÍK V. VACEK

S

kvlého výsledku dosáhl na Eurospitalu 2007, mistrovství Evropy nemocniních tým v malé kopané, tým Fakultní nemocnice Plze. Na šampionátu ve skotském Glasgow reprezentoval eskou republiku. Plzeáci nakonec vybojovali stíbro. Ve finále je zdolal až tým San

Marina. „Na Eurospitalu jsme startovali už podeváté, tyikrát jsme byli tetí. Ale na finále jsme nikdy nedosáhli. Te se nám to konen podailo. I když nás prohra ve finále mrzela, považujeme toto umístní za obrovský úspch. Zvlášt když hrajeme proti mladším a stále kvalitnj-

silnic, muzea atd. Podstatné, co jste doposud nenašli nikde jinde je to, že všechny výše zmínné subjekty takto zveejují naprosto všechny zakázky již od finanní výše 500 000 K! Na úvodní stránce portálu kraje na adrese www.plzensky-kraj. cz najdete mezi ikonami napravo nahoe pímý odkaz do této evidence, pípadn mžete do vašeho internetového prohlížee zadat adresu http://zakazky. plzensky-kraj.cz. Oteve se vám následující stránka. Aniž byste museli cokoliv nastavovat, ihned vidíte veejné zakázky, které jsou aktuální a bží u nich lhta pro podání nabídek. V dob psaní tohoto lánku to byla jediná zakázka ze Správy a údržby silnic Kralovice. Když si zobrazíte detail zakázky, dozvíte

P

rvní narozeniny oslavil projekt Environmentálních informaních center Plzeského kraje, který vznikl podpisem smlouvy mezi obanským sdružením ENVIC a ministerstvem životního prostedí. „Hlavní cíle projektu ENVIC jsou dva. Za prvé jde o vytvoení sít Environmentálních informaních center v Plzeském kraji, která mají poskytovat poradenství a informace z oblasti životního prostedí. A za druhé jde o systematické vzdlávání Vedoucí projektu Václav Šváb vysvtluje výhody FOTO ARCHIV veejnosti v tématech nízkoenergetických staveb. souvisejících s životním prostedím,“ uvedl za ENVIC Tomáš Popp. Partnerem projektu je i Plzeský kraj. V každém okrese Plzeského kraje mlo vzniknout alespo jedno Environmentální informaní centrum. Tento cíl se podailo splnit a dnes již fungují informaní centra v tchto mstech: Plze, Plasy, Kladruby, Klatovy, Sušice, Domažlice, Spálené Poíí a Radnice. Ta poskytují poradenství a zodpovídají dotazy veejnosti související s životním prostedím. „Od zahájení projektu až do záí 2007 informaní centra zodpovdla více než 600 dotaz. Jednalo se pedevším o dotazy smující k recyklaci odpad. Nejastji se jednalo o otázky typu kam odvézt stavební su , kde najdu nejbližší sbrný dvr, kam patí obaly typu Tetra-Pak apod. V poslední dob zajímají veejnost pedevším úspory energií v rodinných domech – zateplení, úsporné vytápní, slunení kolektory apod. V neposlední ad se objevují dotazy týkající se zranných živoich nebo kvality ovzduší,“ pokrauje Popp. Mimo zodpovídání dotaz jsou informaní centra pipravena poskytovat i poradenství v konkrétních oblastech životního prostedí. Pracovníci tchto center jsou školeni a vzdláváni v konkrétních tématech, která pak mohou prezentovat veejnosti, a poskytovat jí tak vrohodné informace. V dosavadním prbhu projektu realizoval ENVIC 14 školení poradenství pro veejnost na téma Klima, Kvalita vod, Kvalita ovzduší, Energie a další. Vzdlávání veejnosti probíhalo prostednictvím akcí rzného typu – pednášek s besedou, výstav, vycházek, exkurzí, informaních stánk atp. „Bhem prvního roku trvání projektu jsme uspoádali více než 70 akcí. Úastnilo se jich zhruba 9000 osob. V každém mst, kde funguje informaní centrum projektu, je poádána k uritému tématu shodná akce. Obyvatelé jednotlivých mst a okres tak mají možnost navštívit stejnou akci, která byla uspoádána napíklad v Plzni. Dosavadní prbh projektu dokazuje, že veejnost má o informace z oblasti životního prostedí zájem. Pedevším pokud jsou pedkládány srozumiteln a objektivn. Více informací o projektu ENVIC najdete na www.envic.cz.,“ dodal Tomáš Popp.

Nemocniní tým pivezl ze Skotska stíbro

Olympioniky ekalo podkování i hostina

Užitené internetové odkazy ážené tenáky, vážení tenái, vítejte u dalšího dílu užitených internetových odkaz. Dnes se nebudeme vnovat odkazm na centrální veejnou správu, ale zamíme se na novou službu na Portále Plzeského kraje – Veejné zakázky. K emu to je dobré, neduplikuje to centrální Informaní systém o veejných zakázkách na adrese www.isvz.cz? Rada Plzeského kraje schválila spuštní Evidence veejných zakázek Plzeského kraje na svém srpnovém zasedání s datem spuštní od 1. 9. 2007. V této evidenci najdete na jednom míst všechny veejné zakázky, které „vypsal“ Plzeský kraj, ale i jím zizované, nebo vlastnné subjekty, kterých je cca 150. Patí mezi n nap. vtšina stedních škol, nemocnice, správy a údržby

vítzem a držitelem titulu Podnikatel roku 2006 Plzeského kraje, tato slova potvrzuje: „Je to ocenní nejen pro nás, ale svým zpsobem i pro všechny podnikatele, kteí poctiv a usilovn pracují a dávají práci i ostatním. Doufám tedy, že letos k nám v Plzeském kraji pibudou další.“ Vítzové budou vyhlášeni jak na regionální úrovni, tak na celostátní. Podnikatel roku 2007 eské republiky se pak zúastní celosvtového finále v Monte Carlu, kde bude mít možnost utkat se o titul Svtového podnikatele roku s vítzi soutže z dalších tyiceti zemí. Do soutže je možné se pihlásit do 30. listopadu 2007. V únoru 2008 budou vyhlášeni regionální i celostátní vítzové jednotlivých kategorií. Podrobné informace jsou k nalezení na webových stránkách soutže www.podnikatelroku.cz.

Projekt ENVIC oslavil první narozeniny

se, v jakém je zakázka režimu, kdo je zadavatelem, kdy je datum podání nabídek, co je pedmtem veejné zakázky, jaká jsou kritéria pro hodnocení podaných nabídek a kdo je kontaktní osobou pro další informace. Pokud si chcete zobrazit i již probhlé veejné zakázky, smažte datum u položky „datum podání“ a stisknte tlaítko vyhledat. Poté, co je vybrána zadavatelem nejlepší nabídka, dozvíte se zde i výsledek veejné zakázky, konkrétn datum rozhodnutí o výbru, který dodavatel byl vybrán a za jakou cenu. Jako vždy platí, že vítám každý váš názor na tuto rubriku, pípadn váš vlastní tip na internetový odkaz, vše na adresu [email protected] VÁCLAV KOUDELE

Námstek hejtmana Václav ervený pedával podkování nejúspšnjším sportovcm.

N

ejúspšnjší úastníky Her 3. letní olympiády pro dti a mládež R pijal v budov Krajského úadu Plzeského kraje první námstek hejtmana Václav ervený. Mladé medailisty ocenil námstek hejtmana za píkladnou reprezentaci kraje podkováním a drobnými dárky. Po slavnostním vyhlášení nejúspšnjších sportovc z ad dtí a mládeže ekalo na mladé sportovce malé oberstvení, které pro n jako další formu podkování a uznání jejich sportovních úspch pipravila Hotelová škola v Plzni. Výpravu sportovc tvoilo na hrách 204 závodník a 39 len doprovodu. V celkovém bodovém poadí kraj na ODM 2007 obsadil Plzeský kraj 6. místo s 321 body. Sportovci Plzeského kraje vybojovali celkem 44 medailí, z toho 14 zlatých, 11 stíbrných a 19 bronzových.

FOTO ALENA ŠATROVÁ

Nejúspšnjším kolektivním sportem byla házená. Na prvním míst skonili chlapci, kteí ve finále porazili Královéhradecký kraj a neprohráli jediný zápas turnaje. Také házenkáky postoupily až do finále, ale nejcennjší kov penechaly družstvu Prahy. Nejvíce medailí pivezli plavci – 6 zlatých, 6 stíbrných a 8 bronzových, stolní tenisté – 3 zlaté a 2 bronzové a cyklisté – 2 zlaté, 1 stíbrnou a 3 bronzové. „Poslední olympiáda byla pro sportovce z Plzn zatím nejúspšnjší výpravou a nejvtším potem získaných medailí. Doufáme, že se zúastníme i další pipravované akce – tentokrát Her 3. zimní olympiády pro dti a mládež eské republiky, kterou poádá v termínu 27. 1.–1. 2. 2008 Zlínský kraj,“ dodal námstek hejtmana Václav ervený. (BEN)

Kultura

7 |íjen

P LZESKÝ KRAJ

Outdoorové filmy slibují naptí i akci Jazz bude znít bez hranic T U

ž podruhé se v termínu 17.– 21. íjna uskutení v Plzni 5. roník Mezinárodního festivalu outdoorových film. „Jedná se o mezinárodní filmový festival – soutž a pehlídku zamenou na filmy s tematikou rzných atraktivních dobrodružných, extrémních i adrenalinových sport. Chybt nebudou ani cestopisné filmy o pírod ze všech kontinent svta,“ uvedl festivalový šéf Michal Spurný. Filmy jsou rozdleny do kategorií: Dobrodružný a extrémní sportovní film, Horolezecký a horský film, Dobrodružný vodní sportovní film, Cestopisný film. Hvzdou letošního festivalu je svtov proslulý filma Steve Loveek Lichtag. Jeho film Tanec modrých andl nepochybn pispl ke vstupu eské republiky do Mezinárodní velrybáské komise (IWC) a díky filmu Prapodivný svt se již pipravuje nové zmní zákona v otázce používání el. proudu pi hospodaení rybá na pstruhových tocích. Od roku 1995 prbžn realizoval šestidílné tematické dílo Hledání kiš álového svta a poté slavný dokument Carcharias – Velký Bílý, jenž ml premiéru v roce 2001 na NBC. Dalšími hosty festivalu jsou

radici jazzových akcí zavedli v Plzni organizátoi esko-nmeckého projektu Jazz bez hranic. Projekt, jehož souástí jsou nejen koncerty, ale i vzdlávání hudebník, vstupuje do druhého roníku. Hlavní Jazzový festival „Jazz bez hranic“ se uskutení ve dnech 8. až 15. listopadu 2007 v Divadle J. K. Tyla a jazzových klubech House of Blues a Buena Vista v Plzni, dále pak v Rokycanech a Klatovech. Tídenního festivalu se zúastní pedevším jazzové amatérské a profesionální soubory

a sólisté z eského a nmeckého regionu, z partnerského msta Regensburgu i špikoví umlci odjinud (viz program). Prolog festivalu bude již 18. íjna, kdy Plze navštíví slavný Sugar Blue, Epilog pak bude v prosinci v Železné Rud, kde se uskutení výroní setkání eských a nmeckých muzikant spolupracujících v projektu Jazz bez hranic. Po festivalových koncertech je vždy plánována spolená esko-nmecká jam session. Více info na www.jazzbezhranic.com (BEN)

Námstkyn hejtmana vyzkoušela kroj M Steve Loveek Lichtag.

Lucie Kovaíková a Michal Jon, kteí projeli na kole všemi kontinenty. Lucie Kovaíková se stala první eškou, která projela na

FOTO ARCHIV

kole kolem svta. Festival finann podpoil Plzeský kraj. Program film a další podrobnosti naleznete na www.mfof.cz.

ezinárodní folklorní festival nazvaný eská náves hostila obec Dýšina na Plzesku. Atmosféra pestrého festivalu byla natolik nakažlivá, že se námstkyn hejtmana Plzeského kraje Olga Kalíková nechala ustrojit do Plzeského kroje. „Zážitek to byl naprosto úžasný. Oblékla jsem si 130 let starý kroj vy-

pjený od paní echurové z Dýšiny. Samotné strojení trvalo celou hodinu. Ale stálo to za to. Každý by si ml nco takového jednou vyzkoušet. Docela m mrzí, že se takový kroj nedá nosit astji,“ svila se se svými zážitky z folklorního festivalu eská náves námstkyn hejtmana Olga (BEN) Kalíková.

Celý projekt vzniká za finanní podpory Evropské unie,“ popsal nový projekt Josef Kuželka z odboru kultury Plzeského kraje. První cesta za kulturou byla na vernisáž rozsáhlé výstavy Fotodokumentace železné opony a pohranií. Další akcí bylo zahájení literární výstavy eši nmeckého jazyka. Nejbližší cesta za kulturou do Schönsee se uskutení 22. 11. a na programu je

V

U

píležitosti 150. výroí narození Františka Raušara, zakladatele muzea v Blovicích na jižním Plzesku, se uskutenil slavnostní veer, který byl zasvcen vzpomínkám na výjimeného muže a sbratele. Bhem akce mohli hosté zhlédnout výstavu o život a díle Františka Raušara, která byla vytvoena ze sbírek a materiál, které až doposud nebyly nikdy vystaveny. O úvodní slovo se postaral historik muzea Josef Koželuh.

E

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

odbor kancelář ředitele vedoucí odboru Mgr. Štěpánka Szabó e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru Ing. arch. Miloslav Michalec e-mail: [email protected]

Námstkyn hejtmana Olga Kalíková (vlevo) si bhem folklorního festivalu oblékla plzeský kroj stejn jako starostka Dýšiny VácFOTO ANNA PEŘINOVÁ lava Miklíková (vpravo).

FOTO VÁCLAV PERGL A JIŘÍ BEROUŠEK

Všichni si mohou dle svého pání vyzkoušet a zahrát hry z široké nabídky, zúastnit se nkterého z mnoha turnaj, i si poslechnout zajímavosti a novinky pi povídání o svt deskových her. Zaáteníkm rádi poradí ostílení hrái, dospláci s duší dítte. Ochotn

každého zasvtí do taj her. A pokud se návštvníkm nkterá z her bude líbit, mžou si ji na míst koupit nebo objednat. Možná najde na festivalu svoji inspiraci i Ježíšek. „Jestli by se v nkom probudil tvoivý duch, mže se pihlásit na semináe, kde se scházejí autoi a spolen dychtiv pracují na nových hrách. Zájemci se mohou pihlásit do soutže a poslat hru, kterou vymysleli nebo vyrobili. A teba to bude práv tato hra, kterou budou malí i velcí s radostí obklopovat na píštím festivalu. Nakonec i letos bude šance zahrát si nkterou z her pihlášených do loské soutže,“ uvedl za organizátory festivalu Petr Brož. Na své si podle slov pijdou zcela nezkušení hrái i hrái pokroilí. Loského prvního festivalu deskových her se zúastnilo asi 500 návštvník. (BEN)

Studenti míili na výstavu do Zwieselu Slavnostní veer o zakladateli muzea v Blovicích si nenechal ujít krajský radní pro oblast kultury Martin Baxa (vlevo). Prvodce po výstav mu dlal historik muzea Josef Koželuh (uprosted) a Vladimír Líbal FOTO ARCHIV z odboru kultury Plzeského kraje.

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor ekonomický vedoucí odboru

Vzpomenuli na zakladatele Festival deskových her zve k návštv

íte, jak si hraje Goliáš a David? Pijte se podívat a rovnž si i zahrát 10.–11. listopadu 2007 na festival deskových her do Nepomuku. Již druhý rok je pro rodiny s dtmi, dti i dosplé pipraveno setkání s deskovými a spoleenskými hrami.

ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

e-mail: [email protected]

Tisíce start – jeden cíl – to je bh Terryho Foxe

Kdo si hraje, nezlobí.

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele

(BEN)

poadí už XIII. roník Plzeského Bhu Terryho Foxe bude odstartován v sobotu 27. dubna 2007 v 10,00 hodin v Borském parku (areál TJ Slavia) v Plzni. Akci poádá katedra tlesné výchovy a sportu Fakulty strojní ZU v Plzni. K úasti jsou zváni všichni obané. Výtžek akce bude vnován na konto výzkumu rakoviny v R.

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

e-mail: [email protected]

tentokrát peshraniní „bb-talk“. Další zájezd je naplánován na 30. 11. kdy bude zahájena výstava nmeckých a eských palikovaných prací s módní pehlídkou. Bližší informace o autokarových výletech v CeBB v Schönsee jsou umístny na Portále Plzeského kraje (www.plzensky-kraj.cz) a souasn na portále CeBBu (www.bbkult.net).

V

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

odbor cestovního ruchu a propagace vedoucí odboru Ing. Tomáš Kotora

Do Bavorska jezdí kulturní autobus A utobusem za kulturou z Plzn do Schönsee je název nového projektu, který byl v záí uveden do života. Jedná se o pravidelné autokarové zájezdy na akce v Centru Bavaria Bohemia v bavorském Schönsee. „Zájemcm o kulturu se tak nabízí možnost vycestovat za velice píznivou cenu ve výši 50 K do Schönsee a jednou msín se tak zúastnit peshraniních kulturních akcí.

Krajský úřad Plzeňského kraje

xpozice Bavorské zemské výstavy Bavorsko–echy: 1500 let sousedství bude v bavorském Zwieselu otevena do 14. íjna. S historií esko–nmeckých vztah se jezdili, krom bžných návštvník expozice, seznamovat také studenti a žáci v doprovodu svých pedagog. Z Plzeského kraje expozici navštíví až do jejího ukonení celkem 49 škol. V první polovin trvání výstavy, na sklonku minulého školního roku, již výstavu ve Zwieselu vidlo 1600 žák a student z 27 škol. „Školní zájezdy na jedinenou expozici byly finann podpoeny z rozpotu Plzeského kra-

je a Dispoziního fondu evropského dotaního programu Interrreg IIIA, regionu Šumava. Tuto dotaci pro školy našeho kraje získala v rámci projektu Historia magistra vitae – Historie je uitelkou života krajem zizovaná organizace Stedisko služeb školám v Plzni,“ uvedl první námstek hejtmana Václav ervený. Veškeré školní zájezdy se konaly také za základ spolupráce s nmeckým partnerem, kterým je VHS Regen. Mnoho škol si expozici prohlédlo spolen se svými partnerskými školami z Nmecka nebo využily nabídky (BEN) turisticky atraktivních míst v oblasti.

odbor životního prostředí pověřen zastupováním Ing. Václav Liška e-mail: [email protected]

odbor majetku vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství mládeže a sportu pověřena řízením JUDr. Jaroslava Havlíčková e-mail: [email protected]

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví vedoucí odboru Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU pověřena řízením BA Petra Ježková e-mail: [email protected]

8 |íjen

Zajímavosti

P LZESKÝ KRAJ Na kole po Plzeňském kraji

FOTOHÁDANKA

N

aše fotohádanka z minulého vydání Plzeského kraje jasn prokázala, že plzeská vznice Bory je notoricky známou stavbou. Svdilo o tom znané množství vašich odpovdí, které byly tentokrát stoprocentn správné. Samotná vznice patí mezi vbec nejznámjší v celé eské republice. Pi její stavb bylo použito originální architektonické ešení, kterým se v následujících letech pi stavb dalších vznic v rzných zemích svta nkolikrát nechali jejich stavitelé inspirovat. Skládá se z ústední kupole, z níž paprskovit vybíhají jednotlivá kídla budovy. Výsledný tvar komplexu vznice Plze-Bory tvoí pravidelný osmihran. Ke kídlu smujícímu k prostoru vstupní brány do vznice je kolmo pipojena velitelská budova. V tomto kídle byla v dob dokonení stavby umístna kaple. V ostatních sedmi kídlech jsou umístni vzni. Pod centrální kupolí vznice se nachází studna. Dle dochovaných historických pramen pi kopání studny narazili dlníci na silnou vrstvu uhlí. S výstavbou borské vznice se zaalo v roce 1873 podle plánu anglického stavitele George Ansle. Dokonena byla v roce 1878. Dne 15. ervence 1878 dorazil do Plzn vlak s eskortou prvních 43 odsouzených, se kterými se poítalo pro dokonovací práce na komplexu borské vznice. Vznice Plze-Bory byla tém po celou dobu své existence, tedy od svého založení až do roku 1990 využívána mimo jiné též k vznní politických vz. V souasné dob patí vznice Plze-Bory mezi vznice se zvýšenou ostrahou. Tito vzni obývají jedno z kídel vznice. Další kídlo je vyhrazeno pro výkon vazby, kde jsou umístni obvinní muži, ženy a mladiství. V ostatních kídlech vznice jsou vzni, kteí zde vykonávají trest odntí svobody se zaazením do vznice s ostrahou. Kapacita borské vznice je pibližn 1200 vz. tenám Plzeského kraje pejeme, aby v tomto zaízení nemuseli strávit ani jediný den. Ze správných odpovdí jsme vylosovali ti výherce, kteí obdrží pozornost od Krajského úadu Plzeského kraje. Jsou jimi: Michaela Hudcová, Kdyn; Jaroslava Jílková, Nepomuk; Marie Bláhová, Planá u Mariánských Lázní.

Ani v dnešní fotohádance neopustíme ptaí perspektivu. Vaším úkolem bude tentokrát rozpoznat, na kterém míst Plzeského kraje se nachází tento významný objekt a jak se jmenuje. S vyešením si urit i tentokrát poradíte. Odpovdi zasílejte s vaší zpátení adresou na adresu Plzeský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 Plze. FOTO ARCHIV

Objevte v lese Ddka i Bábu Milovníkm jízdy na kole pinášíme v tomto ísle první díl seriálu cyklovýlet po Plzeském kraji. Tentokrát se vydáme na sever Plzeska, konkrétn na Mantínsko a Rabštejnsko. Cyklovýlet doporuuje námstkyn hejtmana Olga Kalíková, která celou trasu v lét absolvovala. „V dnešní dob dobrých pevod už njaký ten kopec nevadí ani mén trénovaným cyklistm. Za trochu více námahy nám je odmnou harmonie nedotené pírody, krásy památek a dosud turisty málo objeveného prostoru pro klidné rozjímání,“ uvedla cyklovýlet Olga Kalíková.

P

oátení bod této trasy je na námstí v Mantín, jehož jižní stranu tvoí zámecká budova. Z námstí vyrazíme povzneseni krásou zdejších památek po ervené znace do les a údolí Mantínského potoka. Za rozcestím Vuršv Mlýn, kde odboíme na lesní cestu, na nás eká zhruba desetikilometrová pasáž krásnou pírodou. V míst zvaném Frantv Mlýn otáíme na jihovýchod a projedeme kolem chaty až ke kíži. Tady odbouje ervené znaení prudce nahoru na pšinu do borového lesa. Jedeme dál po ervené, pekonáme terénní zlom a postupujeme tentokrát zarostlou pšinou mezi strmým svahem a polem s kukuicí. Cestou se nám otvírají hluboké pohledy do údolí. Na konci pole sjedeme na lesní cestu a po chvíli odboíme lesa. Sjedeme opatrn do údolíka s malebnými chatami a zamííme ke kižovatce Mladotice-rozcestí. Odboíme na silnici do Mladotic a po chvilce stoupání sjíždíme z cesty k rozcestí Mladotice-zastávka na kraji lesíka. Odtud jedeme dol pár stovek metr po zelené kolem koupališt, kde ped mostem pes eku Stelu odboíme vlevo a pokraujeme okolo chat neznaenou cestou k Podhrázskému mlýnu. Podjedeme železniní most a stoupáme lesní cestou k silnici spojující Horní Hradišt s Mladoticemi nedaleko místa zvaného U Zelených. Postupujeme smrem k Mladoticím po cyklotrase Baroko I, až dojedeme na kižovatku. Jelikož tato trasa dále k Odlezelskému jezeru je nesjízdná, volíme stoupající úsek po silnici pes emešín do Potvorova. Zde se nachází románský kostel sv. Mikuláše z kvádrového zdiva. Z Potvorova zamííme po modré dol k Odlezelskému jezeru. Od rozcestníku chvíli stoupáme krásným stromovím kolem Mladotického potoka, až staneme u hladiny jezera, které je vyhlášeno národní pírodní památkou. Jeho plocha jej adí na 4. místo mezi eskými jezery. Délka je pibližn 500 m a šíka se pohybuje mezi 70 a 100 metry. Po modré sjedeme k chatové osad, projedeme pes Pehoov a zamííme po silnici k obci Žihle. K dalším zážitkm pokraujeme po žluté znace. Nedaleko obce se nachází lesy s adou pojmenovaných skalních útvar. Kolem tchto pírodních památek vede naše trasa a postupn míjíme Ddka,

Cyklovýlet nás zavede i k proslulému kameni zvanému FOTO RICHARD BENEŠ Ddek.

Bábu a Hib, ped kterým je odboka k Viklanu. Toto skalní msteko tvoí skupina balvan ze žuly a od roku 1933 je vyhlášeno chránným územím. Dále pokraujeme po asfaltové cest kolem rekreaního stediska ve Sklárn ke kižovatce na okraji lesa, kde se napojíme na zelenou a lesní cestou klesáme do Jablonné. To už se ocitáme v samotném malebném údolí eky Stely, které nás bude doprovázet až do historického msteka Rabštejnu nad Stelou, kde najdeme adu neobyejných pamtihodností. Dominantou msteka je barokní zámek se zíceninou gotického hradu ze 14. století, mstské opevnní a klášter servit s pilehlým kostelem P. Marie Sedmibolestné. Cestu k ece lemuje ada domk s roubenou a hrázdnou architekturou. Vydáváme se na závrený desetikilometrový úsek do Mantína. Z msteka zaneme klesat po modré, mineme židovský hbitov, ran s komi s možností ubytování a zamííme do les. Pekonáme vtší stoupání, mineme rozcestí U Kotane, projedeme kolem vrcholu Úvratec a sjedeme do údolíka Luního potoka. Vyjedeme krátké stoupání do vsi Brdo a zamííme vysíleni a š astni z výjimeného výletu po silnici do Mantína. Trasa mí 52 km.

Muzeum v Kolovi pedvede exponáty i výrobu keramiky Nejen zázraný mlýn pemílající staré báby na mladé dívky proslavil obec Kolove na Domažlicku. Široko daleko vhlasná byla kdysi koloveská keramika. V minulosti, ješt v letech 1840 až 1860, fungovalo v obci a okolí 24 keramických dílen, které se živily její výrobou a prodejem. Po prmyslové revoluci ale pišel konec a dnes tradice pežívá jen díky Rudolfu Volfovi. Už 12 let má pan Volf v obci Muzeum techniky a emesel, ítající 5000 exponát. A práv muzeum je souasnou chloubou obce Kolove.

H

lavní ástí expozice s výstavní plochou 800 m2 je 25 emeslnických dílen, kde jsou zastoupena všechna tradiní emesla a živnosti, které se nacházely na vesnici. Návštvníci mohou zhlédnout napíklad tyto emeslné dílny – eznickou, pekaskou, cukráskou, ševcovskou, truhláskou, koláskou, klobounickou a kožešnickou, kartánickou, sedláskou, krejovskou. Nechybí kompletní interiér hospody z roku 1920 nebo holiství z roku 1925. To je vybaveno až hroziv vyhlížejícími elektrickými stroji na ondulaci vlas. K vidní je také eznický obchod, tkalcovna, expozice hodin, hracích strojk, koárk, hraek, elektropístroj, zaízení kuchyn i hasiská zbrojnice. Tradiní lidovou keramiku vyrábí v Kolovi rod Volf již od roku 1785. Hrníské emeslo se v této rodin již po 7 generací pedává z otce na syna. Rodinnou tradici založil Lambert Wolf a v souasnosti v ní pokrauje Rudolf Volf se svým synem Martinem. Koloveská keramika je charakteristická svým erve-

nohndým stepem a tradiním dekorem. Od roku 1900 se stala tradicí i výroba tmav modré keramiky. Všechny výrobky jsou vyrábny run a do dnešních dn jsou dodržovány pvodní technologické postupy. Do roku 1918 se pevážná ást výrobk prodávala do sousedního Bavorska, kde mli Volfové své známé pekupníky, kteí zboží dál distribuovali. V souasné dob je tém veškerá produkce rodinné firmy prodána ve vlastní prodejn v Kolovi v dom . p. 1., ve kterém se nachází dílna s výrobními prostorami. Za svou práci byl Rudolf Volf jmenován „mistrem lidové umlecké výroby“ a v roce 2001 obdržel z rukou ministra kultury titul Nositel tradice lidových emesel.

Rudolf Volf pracuje ve své díln se synem Martinem.

Tradiní keramika z Kolove.

Otevírací doba muzea březen – říjen/denně 9.00–18.00 listopad – únor/denně 9.00–15.00

V muzeu najdete i proslulý mlýn na pemílání starých bab. Expozice stylového hostince.

FOTO RICHARD BENEŠ + ARCHIV

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Plzeňský kraj ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436, [email protected]) z šéfredaktor David Hrdina (377 322 972, [email protected]) z redaktor Richard Beneš (377 322 973, [email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc Alena Šatrová (377 195 230); Mgr. Olga Kalčíková, Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc., Mgr. Jiří Leščinský, Ing. Tomáš Kotora, Mgr. Jana Filípková z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Marta Trnková, Husova 29, 301 00 Plzeň, e-mail: [email protected] gsm: 723 201 960 tel.: 377 322 973 fax: 377 322 972 z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z