Sedm žen se chopí jednoho muže!

Sedm žen se chopí jednoho muže! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org)

Sedm žen se chopí jednoho muže! David Wilkerson September 18, 1995 Podle proroka Izaiáše budou v posledních dnech existovat dva druhy církví. A já v??ím, že tyto dva typy církví již existují. Nemusíme spekulovat o tom, jak budou vypadat – protože Izaiáš nám dává velice jasný prorocký popis obou dvou. 4. kapitola Izaiáše je uvedena výstižným a tragickým popisem toho, co nazývám „církev pouhého odpušt?ní“: „I chopí se sedm žen muže jednoho v ten den, a ?eknou: Chléb sv?j jísti budeme, a rouchem svým se odívati, toliko a? po tob? se jmenujeme; odejmi pohan?ní naše“ (Izaiáš 4:1). Toto je jeden z nejvíce špatn? pochopených verš? v celé Bibli. N?kte?í komentáto?i nazna?ují, že se to stalo b?hem vlády krále Ahaze, když p?išla nep?átelská armáda a zavraždila 120 000 muž?. Neexistuje žádné pr?kazné sv?dectví, že byl kdy v minulosti tento verš napln?n. Není nic, dokonce ani za ?as? Ahaze, co by nasv?d?ovalo tomu, že se sedm žen „chopilo jednoho muže“. Potom mi Duch svatý ohledn? této pasáže n?co ?ekl. Pokud vím, nenajdeš v žádném výkladu nic z toho, co musím ?íci. P?esto vím, že celá tato kapitola v Izaiáši je jedno z nejjasn?jších, nejz?ejm?jších proroctví o tom, jak bude církev vypadat práv? p?ed p?íchodem Pána. Jako mnoho k?es?an? v??ím bez pochybností, že žijeme v posledních dnech. Ježíš?v život, smrt a vzk?íšení zahájilo za?átek tohoto období. Ve dni Letnic Petr povstal a ?ekl: „Ale toto? jest, což jest p?edpov?díno skrze proroka Joele: A bude? v posledních dnech, (dí B?h,) vyleji z Ducha mého na všeliké t?lo…“ (Skutky 2:16–17). Petr ?íkal: „Toto jsou poslední dny. Boží vylití Ducha je toho d?kazem.“ Podobn? napsal apoštol Pavel: „A toto všechno se jim stalo na výstrahu a bylo to zapsáno pro napomenutí nám, ke kterým dosp?ly konce v?k?“ (1. Korintským 10:11 NBK). Pavel v?d?l, že žije v posledních dnech. A já v?bec nepochybuji, že my žijeme ve skute?n? posledních z posledních dn?. Ve Zjevení v 1. kapitole vid?l Jan Ježíše, jak stojí uprost?ed sedmi zlatých svícn?: „…a jeho o?i jako plamen ohn?. Jeho nohy byly podobné bronzu rozžhavenému v peci…“ (Zjevení 1:14–15 NBK). Jan byl zasažen touto hroznou podívanou – a padl ve strachu na svou tvá?! Vzpome? si, že to byl ten samý Jan, který spo?íval na Ježíšov? hrudi. A te?, když vid?l Pána v tomto postavení, byl naprosto zdrcen. Písmo velice jasn? p?edkládá, že t?chto sedm svícn? p?edstavuje sedm církví – to je celé zbožné t?lo v??ících v posledních dnech, vše co nazýváme „církev“. A Ježíš krá?í mezi t?mito sedmi svícny a jeho pronikavé o?i zkoumají sedm církví. Písmo se vždy zmi?uje o církvi v ženském rod?, v mnoha p?ípadech jako o nev?st? Sedm rádoby nev?st, které zmi?uje Izaiáš, jsou jasn? charakteristickým typem mnoha církví posledních dn?. Vyklada?i Zákona by ?ekli, že sedm církví ze Zjevení representuje sedm epoch církve. Já ?íkám, že v??ím, že najdeš charakteristiky všech sedmi církví ve všech církvích v minulosti. Dokonce v „požehnaných“ církvích, které jsou Pánem chváleny – nap?íklad s duchem Smyrny nebo Filadelfie – najdeš sm?sice a charakteristické rysy, které B?h nenávidí. Page 1 of 7


T?chto sedm rádoby nev?st se snaží chopit jednoho muže, kterým je podle m? Kristus. P?esto tyto nev?sty nemají zájem o Jeho milování. Naopak mají na mysli jedinou v?c – odstran?ní jejich hanby. „…Chléb sv?j jísti budeme, a rouchem svým se odívati, toliko a? po tob? se jmenujeme; odejmi pohan?ní naše“ (Izaiáš 4:1). Vidím tu sedm žen, které se p?ibližují k muži a ?íkají: „Nemusíš pro nás zaopat?it jídlo. Postaráme se o sv?j chléb. A nemusíš nám ani obstarat oble?ení. Samy si obstaráme naše róby.“ Nemusíš být hluboce duchovní, abys pochopil význam tohoto. P?ece jen: „…h?ích jest ku pohan?ní národ?m“ (P?ísloví 14:34) – vý?itky z pocitu viny! Jist?že tyto ženy cht?jí být Kristovou nev?stou – ale jen podle jejich podmínek. Cht?jí dohodu, úmluvu bez intimnosti, lásky nebo oddanosti. ?íslo sedm je použito vzhledem k t?mto nev?stám, aby nám to p?ipomenulo, že v každém církevním systému jsou takoví lidé. Oni se pokoušejí „chopit jednoho muže“ – Krista – jen aby získali úlevu od viny a odsouzení ze svých h?ích?. Necht?jí s Ním být intimní. Necht?jí nic víc než odpušt?ní – odstran?ní pohan?ní z h?íchu. Nazývám to „církev pouhého odpušt?ní“. Prosím rozum?j – v??ím v ospravedln?ní vírou. Je to jedin? vírou v Ježíše Krista, že jsme spaseni. Jsme ospravedln?ni Jeho dokon?eným dílem na K?íži. A proto m?žeme žít bez viny, strachu a odsouzení. To je velký význam evangelia. Ale jestli je to všechno, co v?bec kdy chceš od Krista – jestliže s Ním nechceš být intimní, žít z N?ho jako z chleba z nebe a stát p?ed Jeho žhnoucím pronikavým pohledem, který zkoumá a usv?d?uje – pak veškeré tvé zam??ení je mít odpušt?né h?íchy! P?ed n?jakým ?asem jsem byl ve m?st?, abych kázal na shromážd?ní, a míjel jsem velký amfiteátr, kde se po?ádal k?es?anský rockový koncert. Zastavil jsem se, abych sledoval d?cka, které p?ipravovaly za?ízení pro show. Neuv??itelné, n?které z nich m?ly na sob? tri?ka s nápisem, který zahrnoval sprosté slovo. ?etlo se: „…vina“! Nemohu tady to slovo ani citovat – a tohle byli takzvaní k?es?ané. O?ividn? se všichni cht?li zbavit viny! Mnoho pastor? a evangelist? dnes káže poselství „pouhého odpušt?ní“ – a to je všechno, co kážou! K?i?í: „P?ij?te, p?ijm?te Ježíše a užívejte si života bez viny, strachu a odsouzení. Jen v?? a vyznej a budeš Jeho nev?stou. M?žeš jít svou vlastní cestou a mluvit svou vlastní ?e?!“ Nev??ím, že jsme spaseni ze zákona – ale zákon je ú?el. Je to zrcadlo, které p?ed nás vyzdvihuje Boží p?ikázání a požadavky. A když vidíme, že tato p?ikázání nem?žeme naplnit, jsme vedeni k Ježíši. Ale B?h nám pomáhá, když neslyšíme tento druh kázání! Mnoho církví nahradilo Slovo desetiminutovými dramatickými výstupy, které neobsahují v?bec žádné usv?d?ující evangelium. Není tu žádné kázání o svatosti, žádné slovo o odd?lení se od sv?ta, nic o posv?cení nebo jednání se snadno nás obkli?ujícím h?íchem. P?esto se vedoucí hájí tvrzením: „Lidé necht?jí slyšet tvrdé evangelium. Prost? jim dáváme to, co pot?ebují, aby zvládli tyto neklidné ?asy.“ Ovšem Bible mluví o t?ch, kte?í navšt?vují takové církve: „…budou si podle vlastních chutí shromaž?ovat u?itele lechtající jejich sluch“ (2. Timoteovi 4:3 NBK). Tito chodi?i do církve ?íkají: „Nemusíš nás krmit, Ježíši. Umíme si obstarat sv?j vlastní chléb. Máme své vlastní evangelium.“ Všude nap?í? Amerikou církve krmí své ovce stejnou duševní stravou – cukrovou vatou, evangeliem „cítit se dob?e“. Tato místa jsou p?epln?ná tisíci lidí, kte?í pouze opakovali modlitbu h?íšníka slovy: „Já v??ím!“ Ale Bible ?íká, že i ?áblové v??í – a t?esou se jen p?i pomyšlení na Boha! Málo t?chto lidí je podníceno k tomu, aby zap?eli sami sebe a p?ijali k?íž – aby zem?eli všemu svému a bezbožnému. Necht?jí Pánovo b?emeno. Neplá?í nad h?íchy Siona. Necítí Boží zlomené srdce nad h?íšností a Page 2 of 7

Sedm žen se chopí jednoho muže! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) kompromisem v t?chto posledních dnech. Místo toho ?íkají: „…Chléb sv?j jísti budeme…“ (Izaiáš 4:1). Necht?jí chléb, který sestupuje z nebe – kterým je Ježíš Kristus uk?ižovaný, vzk?íšený a posazený na pravici Boha Otce. On je chléb odd?lení se – ke svatosti, ?istot?, pop?ení sebe sama. Ale tito ?íkají: „Opat?íme si sv?j vlastní chléb“ – obvykle evangelium shovívavé lásky bez výtek a zra?ujícího usv?d?ení. Milovaný, Bible ?íká, že jejich chléb je poskvrn?ný! Prorok Ozeáš to nazývá: „…chléb kvílících, z n?hož kdož by koli jedli, poškvrnili by se, protože chléb jejich pro mrtvé jejich nemá p?icházeti do domu Hospodinova“ (Ozeáš 9:4). P?esto pravý Boží d?m – svatá zbytková církev – nebude mít nic spole?ného s tímto chlebem vyrobeným ?lov?kem. V?dí, že v?tšina z toho je populární psychologie poprášená trochou verš? z Bible, aby to zn?lo zbožn?. Zní to dob?e – ale zanechává to ovce hladové! „…budeme… rouchem svým se odívati…“ (Izaiáš 4:1). „Církev pouhého odpušt?ní“ ?íká: „Poslouchej, Pane, nemusíš nám zaopat?it šaty. Vytvo?íme si své vlastní a oble?eme se.“ Není žádné roucho spravedlnosti pro tyto lidi – žádné kázání svatosti, žádné domluvy, nic „negativního“. Není žádné odd?lení se od sv?ta, žádné zanechání všeho dalšího, žádné zachovávání v?rnosti svému manželovi. Místo toho ?íkají: „Oblékneme se, jak se nám líbí.“ Tyto rádoby nev?sty nemají v?bec touhu pod?ídit se autorit? manžela. Necht?jí s ním žít pod jednou st?echou. Ani se nezajímají o jeho pot?eby. Necht?jí znát jeho srdce ani se nestarají o jeho záležitosti. Jsou naprosto zmítáni sebou – majíce odstran?nu svou pohanu! Tak s ním mají tak malý kontakt, jak je to jen možné – možná hodinu týdn?. Je tu n?jaká intimita, láska, spole?enství, poslušnost, podrobení se v tomto uspo?ádání? Ne! Je zde n?jaké lp?ní na N?m? Ne! Touží trávit hodiny v Jeho p?ítomnosti – na skrytém míst?, sdílet Jeho pravé srdce? Ne – tráví v?tšinu ?asu s „jinými láskami“, jako jsou sporty, TV, divadlo, požitky všeho druhu. Bez výjimky se takoví k?es?ané vždy obrací k sob?st?ednému evangeliu. ?lov?k z jednoho velkého m?sta na jihu, který nedávno navštívil naši církev, se na m? obrátil p?ed jedním z našich shromážd?ní. ?ekl: „Brat?e Davide, práv? jsem musel opustit svou církev. Poslali jsme celé delegace nap?í? zemí do míst shromážd?ní, kde jsme p?edpokládali, že se koná ‚velké probuzení‘. Každý se vrátil tím vším nadšený – ale v mém duchu mi n?jak n?co nesed?lo. Necítil jsem, že bych mohl být ?ástí této ‚nové v?ci‘. Tak jsem musel odejít.“ „?ekni mi, co se d?je v naší církvi? Kde je rozpoznání? Pro? náš pastor není d?v?rný s Ježíšem? Pro? se zdá, že nikdo nezná Boží srdce? Pro? to náhlé zavedení ‚importovaného‘ probuzení?“ Opravdu je to jen z intimity s Ježíšem, že p?ijímáme rozlišení, sm?r, znalost, co je správné a co špatné, co je svaté a ?isté. Intimita s Ježíšem nám dává stálost, ve které se nezmítáme sem a tam každým v?trem a vlnou doktrín. P?esto se práv? te? d?je taková pošetilost bez jakéhokoliv rozlišení toho všeho. Je to ?lov?kem vyrobený, um?lý chléb – není od Boha – a to zarmucuje Jeho srdce! Nyní mi dovol, abych se p?esunul k jiné církvi, o které Izaiáš mluví: Další církev, o které Izaiáš v?d?l, že se objeví v posledních dnech, je nazývána církví Boží slávy! „V ten den bude výst?elek Hospodin?v ušlechtilý a slavný, a plod zem? výte?ný a krásný, totiž ti, kte?íž zachováni budou z Izraele.“ (Izaiáš 4:2) Kdo je ten výst?elek, o kterém se tu mluví? Všude skrz naskrz Starým zákonem, kde se zmi?uje výst?elek, který p?ichází, není to nikdo jiný než Ježíš Kristus, Pán slávy. Podle Izaiáše bude existovat církev, které se On zjeví nádherný a slavný, dokonalý a p?íjemný. Jejich motivem pro Page 3 of 7

Sedm žen se chopí jednoho muže! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) N?j nebude pouhé odstran?ní pohany. Ne – budou vášniv? zamilováni do ?lov?ka, kterého vidí jako žádostivého, slavného, excelentního! Práv? te? existuje na zemi zbytková církev, která si nep?eje nic jiného než Ježíše. Tento ostatek je jen malou ?ástí, možná desetinou toho, o ?em si myslíme, že je církev. Nev??ím, že církev, která bude t?šit Boha v t?chto posledních dnech, musí být církev n?kolikanásobných tisíc? v??ících. Naopak mnoho z toho, co vidíme, že se dnes koná v milionových církvích, v?bec nep?edstavuje Boží srdce. Ne – Pánovo srdce je v t?ch církvích, kde je st?edem p?itažlivosti Ježíš – kde je všechno založeno na kázání K?íže a zasazeno do p?ítomnosti a charakteru Krista. Boží srdce je zjeveno t?m církvím, které jsou zamilované do Jeho Syna – kde lidé zam??ují všechno na N?j! To jsou ti, na které Izaiáš poukazuje, že „…zachováni budou z Izraele“ (stejný verš). ?íká o nich: „Když Pán smyje ne?istotu dcer Sionských, a krev Jeruzaléma vyplákne z n?ho v duchu soudu a v duchu horlivosti“ (Izaiáš 4:4). B?h poslal svého Ducha na sv?t v t?chto posledních dnech, aby odsuzoval h?ích a bezbožnost. Mnozí, kdo slyší Jeho pálící, odsuzující, usv?d?ující Slovo, ute?ou do Babylona – to znamená do sv?tskosti – a budou uvedeni do otroctví. Jenom zbytek z?stane. A Izaiáš tu ?íká, že B?h provede t?chto pár zbylých skrze „…ducha soudu a ducha horlivosti“ (stejný verš). Opravdu, církev posledních dn?, která bude napln?na Boží slávou, je víc než jen církev, které bylo odpušt?no. Je to svatá církev – ta, která bude o?išt?na stravujícím ohn?m Božího usv?d?ujícího Slova. Svatost a ?istota charakterizuje její lidi. Izaiáš dodává: „I stane se, že kdož bude zanechán na Sionu… svatý slouti bude, každý, kdož jest zapsán k životu v Jeruzalém?“ (Izaiáš 4:3). M?žeš ?íci: „Ale, brat?e Davide, je jasné, že to ukazuje jen na starodávný Izrael. Je tu jmenován Jeruzalém a Sion – a to vymezuje toto proroctví pro židovské obyvatelstvo Jeruzaléma v jistém ?ase v d?jinách.“ Ne! Je to víc než to. Uvažuj o tom, co ?íká Bible jinde: „Ale ten horní Jeruzalém je svobodný, a ten je matkou nás všech“ (Galatským 4:26). „P?istoupili jste ale k ho?e Sion a k m?stu živého Boha, nebeskému Jeruzalému; k desetitisíc?m and?l?“ (Žid?m 12:22). Existuje nový, nebeský Jeruzalém – duchovní m?sto, které je matkou všech v??ících: „…m?sta svého Boha, Nového Jeruzaléma sestupujícího z nebe od mého Boha…“ (Zjevení 3:12). To je to, o ?em mluví prorok Izaiáš – nebesky myslící zbytek, který B?h provede skrze sv?j stravující ohe?! Víš, když v??íš v Pána Ježíše Krista, jsi narozený na Sionu. Tvé jméno je tam zaznamenáno. A ti, kdo dali svá srdce úpln? Ježíši – kdo jsou s Ním intimní a pat?í Mu – jsou na Sionu známí jako synové a dcery Boží. Nejlepším d?kazem zde, který Izaiáš vztahuje na církev posledních dn?, se nalézá ve verši : „A stvo?í Hospodin nad každým obydlím hory Sion, a nad každým shromážd?ním jejím oblak ve dne, a dým a blesk plápolajícího ohn? v noci; nebo nad všecku slávu bude zast?ení“ (Izaiáš 4:5). Izaiáš p?edpovídá, že B?h stvo?í nový sloup a oblak k zahalení Jeho lidu! Nuže, víme, že když tohle Izaiáš prorokoval, sloup a oblak na poušti již pominul. Samoz?ejm?, tohle bylo n?co, co ješt? muselo být stvo?eno – nová v?c! Oblak má co d?lat s vedením a pohodlím, út?chou – se zachováním od všeho zla a hr?zy, a s ?ízením, Page 4 of 7

Sedm žen se chopí jednoho muže! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) poradenstvím. To znamená, že Boží církev posledních dn?, svatý zbytek lidí bude mít jasné vedení. Nebudou zmateni. Když se všechno kolem nich bude to?it v r?zných sm?rech a rozpadat se, budou mít oblak a sloup ohn?, aby je vedl! Izrael m?l jen jeden svatostánek – a m?li jeden oblak a jeden sloup ohn?. Ale dnes jsme my všichni svatostánkem Ducha svatého – a B?h zajistil oblak a sloup ohn? pro jednoho každého z nás. Každý jednotlivec – a každé kající se, svaté shromážd?ní – má oblak Ducha, aby je vedl ve dne a sloup Ohn? Ducha, aby je vedl v noci. B?h jinými slovy ?íká: „Povedu t? až do konce bez ohledu na tvou situaci. I v nejhorší bou?i tvého života budeš mít Moje jasné vedení. Dám ti ohnivý sloup, aby t? vedl – tak jist? jako jsem ho dal Izraeli na poušti!“ P?esto práv? te? existuje v Americe v církvi zu?ivá bou?e zmatku. Tolik lidí je zmateno. Existuje malé rozlišení – existuje již mnoho falešných doktrín, pošetilosti a t?lesnosti. Naše služba (ministry) p?ijímá telefonáty a dopisy od lidí z celé zem?, kte?í se ptají: „Co se to d?je? Nemohu na to p?ijít. Pastor p?ináší podivné u?ení a to doslova trhá naši církev na dv? ?ásti. Je to od Boha nebo není? Prosím, ?ekn?te nám. Nevíme, ?emu máme ješt? v??it!“ M?j syn Gary, který je pastorem v církvi v Denveru, mi nedávno telefonoval. ?ekl: „Tati, nedávno jsem šel na shromážd?ní, kde se d?ly bláznivé v?ci. Tém?? to vyd?silo vedoucí. Museli vstát a ?íci: ‚Dobrá, vra?me tohle všechno k Ježíši.‘“ „Na za?átku ?ekli, že to je hnutí Ducha svatého. Ale potom museli ?íci: ‚Vra?me to všechno k Ježíši‘. Kde byli, když museli všechno vrátit zpátky k Ježíši?“ Milovaný, takové v?ci jsou d?sivé. Tato shromážd?ní by se nem?la zam??it na nic jiného než na Ježíše! ?asto ke mn? p?icházejí lidé a ?íkají: „Brat?e Wilkersone, m?l bys jít s námi. V té a té církvi vypuklo probuzení. Je to báje?né. Lidé padají nalevo i napravo.“ Nuže, nejsem proti manifestacím. P?t let jsem pracoval s Kathryn Kuhlmanovou a vid?l na jejích shromážd?ních padat lidi pod mocí Ducha svatého zp?sobem, který byl naprosto d?sivý. Nebyla v tom žádná manipulace, byla to pravá, ryzí práce Ducha. Ale když mi budou chtít lidé ?íci, že se dnes n?kde d?je velké Boží hnutí, bude moji první otázkou: „Je tam Boží slovo kázáno se sžírajícím ohn?m? Padají lidé pod usv?d?ením z h?íchu? Je tam plá? lidí za o?ist?ní od ducha tohoto sv?ta?“ „Je výsledkem svatost? Je tam mocné poselství výtky, domluvy? Vede to lidi k Ježíši? Je všechno zam??eno na N?j? Je obsahem všeho toho Ježíš? Je zde nové slitování, soucit pro ztracené duše? ?iní zatvrzelí h?íšníci pokání?“ Tohle je práce Ducha svatého! P?išel, aby usv?d?oval sv?t z h?íchu, spravedlnosti a soudu. Takže, jestliže mi p?ijdeš ?íci, že sestoupil Duch svatý, pak by se m?ly dít více tyhle v?ci. Jestliže ne, potom to su? pro to, co to je – t?lo! Svatá zbytková církev je absolutn? vedena Duchem svatým! B?h má v t?chto zmate?ných ?asech lidi, kte?í nejsou zmateni. Jsou tak odevzdaní Ježíši – tak do N?ho zamilovaní, tak otev?ení k výtkám Jeho Ducha svatého, tak odd?leni od špatnosti tohoto v?ku – že znají cesty, zp?soby a jednání Ducha svatého. V?dí, co je ?isté, ryzí a svaté, a co je t?lesné a nesmyslné, hloupé. Kamkoliv se pohne oblak, následují ho! „…nebo nad všecku slávu bude zast?ení“ (Izaiáš 4:5). V hebrejském originále tu ?teme: „Nad všemi bude pláš? slávy.“ V podstat? to znamená: „Nad každým z tohoto zbytku lidí a všemi t?mito svatými zbytkovými shromážd?ními bude existovat místo úkrytu, p?ikrývka, pláš?. A tato p?ikrývka je Boží sláva!“ M?žeš se rozpomenout na Exodus 40. kapitolu, že oblak slávy p?ikryl svatostánek na poušti: Page 5 of 7


„Tedy p?ikryl oblak stánek úmluvy, a sláva Hospodinova naplnila p?íbytek. A nemohl Mojžíš vjíti do stánku úmluvy; nebo byl nad ním oblak, a sláva Hospodinova naplnila p?íbytek“ (Exodus 40:34–35). ?ti také, co se stalo v Šalamounov? svatostánku, když slavnostn? otev?el chrám: „A když p?estal Šalomoun modliti se, rychle ohe? sstoupil s nebe, a sehltil zápal i jiné ob?ti, a sláva Hospodinova naplnila d?m ten, tak že nemohli kn?ží vjíti do domu Hospodinova, proto že naplnila sláva Hospodinova d?m Hospodin?v“ (2. Paralipomenom 7:1–2). Milovaný, pokaždé byl svatostánek v po?ádku – pokaždé byl kompletní a p?ipravený podle Božího vzoru – Jeho sláva sestoupila a naplnila ho. Nuže, tady v Izaiáši ve 4. kapitole máme zaslíbeno, že v posledních dnech Pán zp?sobí slávu, která p?ikryje Jeho svatou zbytkovou církev. Pravá Boží sláva naplní každé srdce a p?ikryje každý d?m. Budeme uctívat pod baldachýnem Boží slávy! Co je touto slávou? Není to nic jiného než manifestovaná p?ítomnost Ježíše Krista, Božího Syna! Ježíš je plnost Otcovy slávy. „V ten den bude výst?elek Hospodin?v ušlechtilý a slavný…“ (Izaiáš 4:2). „…jeho Syn… On je jasem jeho slávy…“ (Žid?m 1:2–3). Sláva nem?že být zá?iv?jší než Kristus, který pro tebe (v tob?) manifestuje sám sebe! Slovo „manifestovaný (zjevený, projevený, oz?ejm?ný)“ znamená „popadnout za ruku“. Jinými slovy, když Ježíšova p?ítomnost naplní místo, je to tak reálné, tak evidentní, pr?kazné, že se toho tvé duchovní ruce mohou dotknout, tvoje duchovní o?i to mohou vid?t. Je to tak reálné jako vzduch, který dýcháš! Druh probuzení, které chci vid?t, je ten druh, kde se stává Ježíšova p?ítomnost tak mocná, ohromující a nep?ekonatelná – tak nádherná a slavná – že „ovoce“ (nebo p?em?ny) budou excelentní! (viz Izaiáš 4:2). Vid?l jsem již jeho za?átky na našich shromážd?ních v Times Square Church – s lidmi b?žícími dop?edu, pla?ícími a zlomenými p?ed Pánem. Jestliže lidé spadnou (padnou na kolena), chci je vid?t padat pod usv?d?ením Ducha svatého. A vize, kterou chci, aby p?ijali, je obnovená vize Ježíše. A manifestace, kterou chci, aby m?li, je, že vstanou ze zem? jako nové stvo?ení v Kristu! To znamená, že by lidé m?li být schopni se smát. Když stravující ohe? u?inil své o?iš?ující dílo, všechen h?ích je pry?, srdce jsou rozervána – pak bychom m?li být schopni se smát celou dlouhou noc. A? potom p?ijde radost Hospodinova! Necht?l bych navštívit církev, od které odešla Boží sláva. Žalmista sv?d?í, že když byla archa úmluvy uko?ist?na Filištíny, „(B?h) vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nep?ítele“ (Žalm 78:61). Když snacha kn?ze Eliho porodila, dala svému synovi jméno Ichabod, což znamená „…p?est?hovala se sláva z Izraele…“ (1. Samuel 4:21). Naše sv?dectví by m?lo být: „Jestliže nemohu mít Ježíšovu p?ítomnost, nechci žít. On musí být mým v?dcem, mým oblakem, mým ohnivým sloupem!“ Pro? je Boží sláva dnes tak d?ležitá? Jaký je smysl slávy Jeho p?ítomnosti? Odpov?? najdeme ve 4. kapitole Izaiáše: „A bude stánkem k zast??ování ve dne p?ed horkem, a za úto?išt? a skrýši p?ed p?ívalem a dešt?m“ (Izaiáš 4:6). Zaprvé sláva Boží p?ítomnosti bude naší ochranou p?ed žárem. Hebrejské slovo pro „horko“ znamená „sucho, Page 6 of 7

Sedm žen se chopí jednoho muže! Published on World Challenge (https://worldchallenge.org) zpustošení, deprese, sterilita.“ Je to typ Božího soudu nad zlou spole?ností. V 16. kapitole Zjevení je ?tvrtému and?lovi soudu dána moc: „…pálit lidi ohn?m. A lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha…“ (Zjevení 16:8–9). Práv? te? se objevuje znenadání Boží žár. A bude ješt? žhav?jší, soudy budou na všech stranách. Ale Boží sláva bude naší p?ikrývkou! „A bude stánkem k zast??ování ve dne p?ed horkem…“ (Izaiáš 4:6). Neucítíme žár! Místo toho budeme odpo?ívat v chladivém stínu Ježíšových k?ídel. Za druhé Boží sláva bude naším úto?išt?m, naším úkrytem: „…a za úto?išt? a skrýši p?ed p?ívalem a dešt?m“ (Izaiáš 4:6). Již vidíme déš? – ne práv? vylití Ducha svatého, ale Božího soudu. Stahují se bou?ková mra?na – ale díky Bohu bude existovat kryt nad Jeho svatou zbytkovou církví! Možná ?íkáš: „Nemám ‚slavnou církev‘, kterou bych mohl navšt?vovat. Všechno, co mohu najít, jsou ‚?lov?kost?edné‘ církve. Kde je mé úto?išt? p?ed žárem a bou?í?“ Tvé bydlišt? je Boží sláva ve tvém vlastním srdci! Jestliže je v tob? p?ítomný Ježíš, manifestující sám sebe v tob?, pak jsi zcela p?ikryt. Jestliže jsi obrátil své srdce a o?i na N?j – dovoluješ Božímu slovu, aby t? káralo, usv?d?ovalo a napravovalo – On se v tob? bude manifestovat. On to zaslíbil! „Kdo má moje p?ikázání a zachovává je, to je ten, který m? miluje. A kdo m? miluje, bude milován mým Otcem a já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe“ (Jan 14:21) B?h ?íká: „Budu tu s tebou. Nezáleží na tom, jaké zlo se stane – já t? provedu skrz. Nikdy t? neopustím a nikdy se t? nevzdám!“ Amen!

Download PDF [1] Links [1] http://sermons.worldchallenge.org/printpdf/3615/

Page 7 of 7

Sedm žen se chopí jednoho muže!

Recommend Documents