KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
Brusel, 12. 5. 2004 KOM(2004) 374 v konečném znění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Bílá kniha o službách obecného zájmu
OBSAH 1. 2. 2.1. 2.2. 2.3. 3. 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5 3.6 3.7 3.8 3.9 4. 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7 4.8
Úvod ............................................................................................................................... 3 Sdílená odpovědnost veřejného orgánu v Unii .............................................................. 4 Podstatná složka evropského modelu............................................................................. 4 Odpovědnost za veřejné orgány ..................................................................................... 5 Sdílená odpovědnost Unie a jejích členských států ....................................................... 6 Hlavní zásady přístupu Komise...................................................................................... 6 Umožnění veřejným orgánům působit v blízkosti občanů............................................. 7 Dosažení cílů veřejné služby v rámci konkurenčních otevřených trhů.......................... 7 Zajištění soudržnosti a univerzální přístup..................................................................... 7 Udržování vysoké úrovně kvality, bezpečnosti a zabezpečení ...................................... 8 Zajištění práv spotřebitelů a uživatelů ........................................................................... 9 Monitorování a hodnocení výsledků .............................................................................. 9 Respektování rozmanitosti služeb a situací.................................................................. 10 Zvyšování transparentnosti .......................................................................................... 10 Poskytnutí právní jistoty............................................................................................... 11 Nové orientace pro koherentní politiku........................................................................ 11 Respektování rozmanitosti v koherentním rámci......................................................... 11 Upřesnění a zjednodušení právního rámce pro kompenzace za povinnosti veřejné služby ........................................................................................................................... 12 Poskytnutí jasného a transparentního rámce pro výběr podniků pověřených zajišťováním služby obecného zájmu .......................................................................... 15 Plné uznání obecného zájmu v sociálních a zdravotních službách .............................. 16 Posouzení výsledků a vyhodnocení plnění................................................................... 17 Přezkoumání sektorových politik................................................................................. 19 Jakým způsobem se naše vnitřní politiky odrážejí v naší politice mezinárodního obchodu ........................................................................................................................ 20 Podpora služeb obecného zájmu v rozvojové spolupráci............................................. 21
PŘÍLOHA
2
1.
ÚVOD V posledních letech je role Evropské unie při utváření podoby budoucích služeb obecného zájmu 1 ve středu pozornosti debaty o evropském modelu společnosti. Evropská komise při vědomí klíčového významu řádně fungujících, přístupných, cenově dostupných a vysoce kvalitních služeb obecného zájmu pro kvalitu života evropských občanů, životní prostředí a konkurenceschopnost evropských podniků přijala Zelenou knihu o službách obecného zájmu 2 , která zahájila široké veřejné konzultace o tom, jak nejlépe podporovat poskytování vysoce kvalitních služeb obecného zájmu v Evropské unii. Tato Zelená kniha vyzvala k připomínkám o celkové roli Evropské unie při definici cílů veřejné služby dosahovaných službami obecného zájmu a o způsobu, jakým jsou tyto služby organizovány, financovány a posuzovány. Debata spuštěná výše uvedenou Zelenou knihou se setkala se značným zájmem a byla přivítána mnoha zainteresovanými stranami. Komise obdržela téměř 300 příspěvků od širokého spektra respondentů, včetně mnoha členských států 3 . Pracovníci Komise vypracovali zprávu o veřejných konzultacích, která analyzuje předložené příspěvky a poskytuje průvodní materiál k této Bílé knize4. V souladu s požadavky vznesenými Evropským parlamentem v jeho usnesení o Zelené knize ze dne 14. ledna 2004 5 Komise vypracovala své závěry z debaty v této Bílé knize. Evropský hospodářský a sociální výbor 6 a Výbor regionů 7 se rovněž zabývaly otázkami vznesenými Zelenou knihou a poskytly svá stanoviska. Kromě toho byly služby obecného zájmu též předmětem intenzivních debat v rámci Úmluvy o budoucnosti Evropy. V neposlední řadě též soudní dvůr zkoumal různé otázky, jež se týkají služeb obecného hospodářského zájmu, zejména s ohledem na jejich financování, a vydal zásadní rozhodnutí o kompenzacích veřejných služeb8. Debata odhalila značné rozdíly názorů a hledisek. Nicméně se zdá, že bylo dosaženo konsensu ve věci potřeby zajistit harmonickou kombinaci tržních mechanismů a poslání veřejné služby. Služby obecného zájmu a souvislosti, za kterých jsou poskytovány, včetně samotné Evropské unie, se neustále vyvíjejí a budou se vyvíjet i nadále. Předložením této Bílé knihy Komise nemá v úmyslu uzavřít debatu, která se
1 2 3 4
5 6 7 8
Viz definice termínů v příloze 1 KOM(2003) 270, 21. 5. 2003 Plné znění příspěvků je k dispozici na internetových stránkách Komise na adrese: http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/service_general_interest/comments/public_en.htm Zpráva o veřejných konzultacích k Zelené knize o službách obecného zájmu, pracovní materiál pracovníků Komise, SEC(2004) 326, 15. 3. 2004, je k dispozici na adrese: http://europa.eu.int/comm/secretariat_general/service_general_interest Usnesení Evropského parlamentu o Zelené knize o službách obecného zájmu, 14. 1. 2004 (T5-0018/2004). Stanovisko k Zelené knize o službách obecného zájmu, CESE 1607/2003, 11. 12. 2003. Stanovisko Výboru regionů ze dne 20. listopadu 2003 k Zelené knize o službách obecného zájmu, CdR 149/2003 v konečném znění. Rozsudek ze dne 24. července 2003 v případu C-280/00 Altmark Trans
3
rozvinula na evropské úrovni. Jejím cílem je přispět k probíhající diskusi a posunout ji dále definováním role Unie a rámce, který umožní, aby tyto služby řádně fungovaly. Bílá kniha vytyčuje přístup Komise při vytváření kladné role pro Evropskou unii při prosazování vývoje vysoce kvalitních služeb obecného zájmu a prezentuje hlavní prvky strategie zaměřené na zajištění toho, aby všichni občané a podniky v Unii měli přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám. Tento dokument se zaměřuje jen na některé z klíčových otázek debaty, neboť by zde nebylo možné zabývat se všemi otázkami vznesenými během veřejných konzultací. Konkrétnější otázky budou řešeny v souvislosti s příslušnými koncepcemi konkrétních politik. 2.
SDÍLENÁ ODPOVĚDNOST VEŘEJNÉHO ORGÁNU V UNII Veřejné diskuse k Zelené knize ukázaly, že existuje široká shoda o významu vysoce kvalitních služeb obecného zájmu pro různé části evropské společnosti. Rozdělení úkolů a pravomocí mezi Unií a členskými státy vede ke sdílené odpovědnosti Unie a veřejných orgánů v členských státech, ale podrobná definice služeb, jež mají být poskytovány, a dodávka těchto služeb zůstávají v odpovědnosti členských států.
2.1.
Podstatná složka evropského modelu Debata o Zelené knize výrazně potvrdila význam služeb obecného zájmu jako jednoho z pilířů evropského modelu společnosti. I přes někdy podstatné rozdíly názorů a pohledů různých účastníků debaty tyto konzultace ukázaly, že existuje široký konsensus o potřebě zajistit poskytování vysoce kvalitních a cenově dostupných služeb obecného zájmu pro všechny občany a podniky v Evropské unii. Tyto konzultace rovněž potvrdily existenci určité společné koncepce služeb obecného zájmu v Unii. Tato koncepce odráží hodnoty a cíle Společenství a je založena na určité množině společných prvků, včetně: univerzální služby, kontinuity, kvality služeb, cenové dostupnosti, jakož i ochrany uživatele a spotřebitele. V Unii zůstávají služby obecného zájmu podstatným faktorem pro zajišťování sociální a územní soudržnosti a pro konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Občané a podniky právem očekávají, že budou mít přístup k cenově dostupným vysoce kvalitním službám obecného zájmu v celé Evropské unii. Pro občany Unie je tento přístup podstatnou složkou evropského občanství a je nezbytný k tomu, aby jim umožnil plně využívat svých základních práv. Pro podniky je dostupnost vysoce kvalitních služeb obecného zájmu neodmyslitelným předpokladem pro konkurenční podnikatelské prostředí. Poskytování vysoce kvalitních, přístupných a cenově dostupných služeb obecného zájmu splňujících potřeby spotřebitelů a podniků je proto důležitým prvkem přispívajícím k dosažení strategického cíle Unie „stát se nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější na znalostech založenou ekonomikou na světě schopnou dosahovat udržitelného hospodářského růstu s větším počtem pracovních příležitostí a lepšími pracovními příležitostmi a při větší sociální soudržnosti9“.
9
Zasedání Evropské rady v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000, závěry předsednictví, odstavec 5. Viz http://europa.eu.int/comm/lisbon_strategy/intro_en.html, kde jsou uvedeny podrobnosti.
4
Jak Komise zdůraznila v Zelené knize, pomohly služby obecného zájmu dosáhnout cílů Unie ve velkém počtu politik Společenství. Současně s tím tyto politiky Společenství významným způsobem přispěly ke zlepšení kvality, výběru a efektivity řady služeb obecného zájmu. V souladu se zásadami uvedenými v článku 16 Smlouvy 10 a v článku 36 Charty základních práv 11 je Komise odhodlána plně respektovat specifickou úlohu služeb obecného zájmu v politikách a činnostech, jež spadají do její oblasti působnosti. Bude se zaměřovat na zajištění toho, aby Evropská unie i nadále kladným způsobem přispívala k rozvoji služeb obecného zájmu jakožto součásti evropského modelu při současném respektování rozmanitosti tradic, struktur a situací, jež existují v členských státech. V souladu se zásadami lepší regulace 12 budou při dosahování tohoto cíle napomáhat apriorní posouzení vlivů hlavních iniciativ 13 , jakož i pravidelné vyhodnocení příslušných politik Společenství. V tomto kritickém bodě v rozvoji Unie bude nutno věnovat zvláštní pozornost výsledkům vývoje v nových členských státech a jejich specifickým potřebám, jež budou vyplývat zejména z transformace jejich ekonomik v průběhu posledních dvou desetiletí. 2.2.
Odpovědnost za veřejné orgány Přestože poskytování služeb obecného zájmu je možno organizovat ve spolupráci se soukromým sektorem nebo je možno jej svěřit soukromým nebo veřejným podnikům, zůstává definice povinností a poslání veřejné služby úkolem pro veřejné orgány na příslušné úrovni. Příslušné veřejné orgány jsou rovněž odpovědné za regulaci trhu a za zajištění toho, aby příslušní provozovatelé splňovali poslání veřejné služby, jež jsou jim svěřena. Při konzultacích k Zelené knize bylo zdůrazněno, že v rámci konkurenčního vnitřního trhu si musejí příslušné veřejné orgány ponechat pravomoci pro zajištění toho, aby bylo stanovených cílů v oblasti veřejné politiky efektivním způsobem dosahováno a aby byly respektovány demokratické výběry, včetně výběrů prováděných s ohledem na úroveň kvality a výsledných nákladů. Je nezbytné, aby příslušné veřejné orgány měly k dispozici odpovídající nástroje a odborné zázemí. Stávající sektorově specifická pravidla Společenství zajišťují specifické právní nástroje a pravomoci, které usnadňují úřadům členských států prosazovat cíle v oblasti veřejné politiky. Členské státy by především měly věnovat pozornost stále složitějším úkolům regulačních orgánů a měly by těmto orgánům poskytnout všechny potřebné nástroje a zdroje.
10
Článek 16 zní: „Aniž by tím byly dotčeny články 73, 86 a 87 a vzhledem k postavení, jež zaujímají služby obecného hospodářského zájmu ve sdílených hodnotách Unie, jakož i vzhledem k jejich roli při podporování sociální a územní soudržnosti, musejí Společenství a členské státy v rámci svých příslušných pravomocí a v oblasti působnosti této Smlouvy dbát na to, aby takové služby fungovaly na základě zásad a podmínek, které jim umožní naplňovat jejich poslání“. 11 Článek 36 zní: „Unie uznává a respektuje přístup ke službám obecného hospodářského zájmu, jak je uvedeno v národních právních a správních předpisech, v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství za účelem podporování sociální a územní soudržnosti Unie“. 12 Evropské řízení: Lepší zákonodárná činnost, sdělení Komise, KOM(2002) 275, 5. 6. 2002 v konečném znění. 13 Sdělení Komise o posuzování vlivů, KOM(2002) 276, 5. 6. 2002.
5
2.3.
Sdílená odpovědnost Unie a jejích členských států Ve své Zelené knize Komise již uvedla, že Smlouva poskytuje Společenství celou řadu prostředků pro zajištění toho, aby uživatelé měli přístup k vysoce kvalitním a cenově dostupným službám obecného zájmu v Evropské unii. Nicméně je v první řadě na příslušných národních, regionálních a místních orgánech, aby definovaly, organizovaly, financovaly a monitorovaly služby obecného zájmu. Tato sdílená odpovědnost je koncepcí, jež představuje základ ustanovení článku 16 Smlouvy o ES, který Komisi a členským státům svěřuje odpovědnost za to, aby v rámci svých příslušných pravomocí zajistily, že jejich politiky budou umožňovat provozovatelům služeb obecného hospodářského zájmu naplňovat svá poslání. Právo členských států přiřadit specifické povinnosti veřejné služby hospodářským provozovatelům a zajistit soulad je rovněž implicitním způsobem uznáno v čl. 86 odst. 2 Smlouvy o ES14. V debatě k Zelené knize bylo dosaženo široké shody v tom smyslu, že není zapotřebí udělovat Společenství další pravomoci v oblasti služeb obecného zájmu. Komise s touto analýzou v zásadě souhlasí. Je toho názoru, že pravomoci, které jsou v současné době svěřeny Společenství vzhledem ke službám obecného zájmu, jsou odpovídající a dostatečné pro zajištění toho, aby v rámci celé Unie bylo možno udržovat a rozvíjet řádně fungující služby. Současně s tím Komise vítá změnu ustanovení současného článku 16 Smlouvy o ES, jak je navrhováno Evropskou úmluvou v článku III-6 návrhu Ústavní smlouvy. Článek III-6 zní: „Aniž by tím byly dotčeny články III-55, III-56 a III-136 a vzhledem k postavení, jež zaujímají služby obecného hospodářského zájmu jakožto služby, jimž všichni v Evropské unii přiřazují hodnotu, jakož i vzhledem k jejich roli při podporování sociální a územní soudržnosti, musejí Unie a členské státy v rámci svých příslušných pravomocí a v oblasti působnosti této Ústavy dbát na to, aby takové služby fungovaly na základě zásad a podmínek, zejména hospodářských a finančních, které jim umožní naplňovat jejich poslání. Tyto zásady a podmínky budou definovány evropskými zákony.“ Jakmile Ústavní smlouva vstoupí v platnost, bude toto ustanovení poskytovat další právní základ pro činnost Společenství v oblasti služeb hospodářského zájmu v rámci pravomocí Unie a oblasti působnosti ústavy.
3.
HLAVNÍ ZÁSADY PŘÍSTUPU KOMISE Přístup Komise je založen na několika zásadách, které se odrážejí v sektorových politikách Společenství a mohou být upřesněny na základě výsledků debaty, jež probíhala v Zelené knize:
14
Čl. 86 odst. 2 zní: „Podniky pověřené provozováním služeb obecného hospodářského zájmu … budou podléhat pravidlům obsaženým v této Smlouvě, zejména pravidlům o hospodářské soutěži, pokud aplikace takových pravidel nebude bránit právním či faktickým způsobem v plnění konkrétních úkolů, které jim jsou přiděleny. Rozvoj obchodu nesmí být ovlivněn v takovém rozsahu, jaký by byl v rozporu se zájmy Společenství“.
6
3.1
Umožnění veřejným orgánům působit v blízkosti občanů Při konzultacích bylo zdůrazněno, že služby obecného zájmu by měly být organizovány a regulovány co nejblíže k občanům a že je nutno přísně dodržovat zásadu subsidiarity. Komise respektuje významnou úlohu členských států a regionálních a místních orgánů v oblasti služeb obecného zájmu. Tato úloha se odráží v politikách Společenství zaměřených na služby obecného zájmu, které jsou založeny na různých úrovních působení a použití různých nástrojů v souladu se zásadou subsidiarity. Obdobně jako v minulosti má Komise v úmyslu vždy, když to bude požadováno, předkládat návrhy na sektorově specifické nařízení pouze v těch oblastech, které mají – jako např. velká síťová průmyslová odvětví – jasnou celoevropskou dimenzi a představují silné důvody pro definování evropské koncepce obecného zájmu. Obecným pravidlem je, že takové nařízení Společenství uvádí definici pouze určitého regulačního rámce, který je možno provádět a specifikovat ze strany členských států při respektování situací specifických pro příslušné země.
3.2
Dosažení cílů veřejné služby v rámci konkurenčních otevřených trhů Na základě konzultací zastává Komise i nadále názor, že cíle otevřeného a konkurenčního vnitřního trhu a vytváření vysoce kvalitních, přístupných a cenově dostupných služeb obecného zájmu jsou slučitelné. Je skutečností, že vytvoření vnitřního trhu výrazným způsobem přispělo ke zlepšení efektivity, přičemž díky němu je řada služeb obecného zájmu cenově dostupnější. Kromě toho tento proces vedl ke zvýšení možnosti výběru nabízených služeb, jak je zvláště zřejmé v sektoru telekomunikací a dopravy15. Za určitých situací je však možné, že bude třeba dosahování nějakého národního cíle v oblasti veřejné politiky koordinovat s určitými cíli na úrovni Společenství. Na úrovni Smlouvy jsou tyto situace řešeny v čl. 86 odst. 2, který uvádí, že služby obecného hospodářského zájmu nepodléhají aplikaci pravidel Smlouvy, pokud je to nutné k tomu, aby se jim umožnilo naplňování jejich poslání obecného zájmu. To znamená, že podle Smlouvy o ES a s výhradou podmínek uvedených v čl. 86 odst. 2 bude mít efektivní plnění úkolu obecného zájmu v případě rozporu přednost před aplikací pravidel Smlouvy 16 . To tedy znamená, že jsou chráněna spíše vlastní poslání než způsob, jakým jsou naplňována. Ustanovení Smlouvy proto umožňuje sladění průběhu a výsledku cílů veřejné politiky s konkurenčními cíli Evropské unie jakožto celku, zejména pokud jde o potřebu zajistit rovné pole působnosti pro všechny poskytovatele a nejlepší využití veřejných finančních zdrojů.
3.3
Zajištění soudržnosti a univerzální přístup Přístup všech občanů a podniků k cenově dostupným vysoce kvalitním službám obecného zájmu na celém území členských států je podstatným faktorem pro podporu
15
Podrobné posouzení bude poskytnuto v nadcházejícím pracovním dokumentu pracovníků Komise „Vývoj výsledků síťových průmyslových odvětví poskytujících služby obecného zájmu – zpráva za rok 2004“. 16 Aplikace čl. 86 odst. 2 je podrobně vysvětlena ve sdělení Komise o službách obecného zájmu v Evropě, Úř. věst. č. C 17, 19. 1. 2001, s. 4.
7
sociální a územní soudržnosti v Evropské unii, včetně omezení znevýhodnění, jež jsou způsobena horší přístupností nejodlehlejších regionů. Komise je odhodlána podporovat a zlepšovat efektivní univerzální přístup ke službám obecného zájmu v rámci všech svých politik. V této souvislosti je univerzální služba klíčovou koncepcí, kterou Společenství vyvinulo za účelem zajištění efektivní přístupnosti podstatných služeb 17 . Tato koncepce vytváří právo každého subjektu na přístup k určitým službám považovaným za podstatné služby a ukládá povinnosti poskytovatelům služeb, aby nabízeli stanovené služby podle specifikovaných podmínek, včetně úplného územního pokrytí a přijatelné ceny. Univerzální služba je dynamickou a flexibilní koncepcí a osvědčila se jako vytvoření efektivní bezpečnostní sítě pro ty, kteří by si jinak nemohli pro sebe zakoupit podstatné služby. Definici této služby je možno periodicky upravovat tak, aby byla přizpůsobována sociálnímu, hospodářskému a technologickému prostředí. Tato koncepce umožňuje definici společných zásad na úrovni Společenství a ponechání realizace těchto zásad na členských státech, čímž bude umožněno respektovat specifické situace v každé zemi v souladu se zásadou subsidiarity. V rámci svých strukturálních politik Společenství napomáhá chránit zranitelné sociální skupiny nebo regiony před vyčleňováním z přístupu k podstatným službám 18 . Při splnění určitých kritérií je možno využít pro spolufinancování investic do projektů síťové infrastruktury strukturální fondy 19 . Kromě toho politika Komise v oblasti transevropských sítí zlepšuje přístup k dopravním, energetickým a komunikačním sítím v odlehlejších oblastech a bude napomáhat při napojování nových členských států na infrastrukturu patnáctky, čímž dojde k zachování vysoké úrovně kvality, bezpečnosti a zabezpečení. V Evropské iniciativě pro růst Komise vytyčila ambiciózní program pro realizaci prioritních přeshraničních projektů v oblasti dopravních, energetických a širokopásmových komunikačních sítí20. 3.4
Udržování vysoké úrovně kvality, bezpečnosti a zabezpečení Veřejné konzultace zdůraznily, že je velmi důležité zajistit vysokou úroveň kvality, bezpečnosti a zabezpečení. Komise souhlasí s tím, že všichni občané a uživatelé by měli dostávat služby obecného zájmu o vysoké kvalitě. Rovněž musí být zaručena fyzická bezpečnost spotřebitelů a uživatelů, všech osob vystupujících ve vytváření a v poskytování těchto služeb a široké veřejnosti, včetně ochrany před možnými hrozbami, jako jsou teroristické útoky a ekologické katastrofy. Dále představuje jeden z podstatných požadavků, které je třeba řešit při definici poslání služeb, též zabezpečení poskytování služeb a zejména zabezpečení jejich dodávky. Podmínky, za kterých jsou služby dodávány, musejí rovněž poskytovat příslušným provozovatelům dostatečné pobídky k udržení odpovídajících úrovní dlouhodobých investic. Kvalita a zabezpečení dodávky představují hospodářské náklady pro společnost, které by měly být dostatečně a transparentně vyváženy proti očekávaným přínosům.
17
Viz Zelená kniha o službách obecného zájmu, KOM(2003) 270, 21. 5. 2003, odstavce 50 až 54. Nové partnerství pro soudržnost, Třetí zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti, KOM(2004) 107, 18. 2. 2004. 19 Viz například pracovní materiál pracovníků Komise: Obecné směry kritérií a způsobů realizace strukturálních fondů na podporu elektronických komunikací, SEC(2003) 895. 20 Sdělení Komise: Evropská iniciativa pro růst, investice do sítí a znalosti pro růst a pracovní příležitosti, Závěrečná zpráva Evropské radě, KOM(2003) 690, 11. 11. 2003 v konečném znění. 18
8
V souladu s politikou Unie o udržitelném rozvoji je rovněž třeba brát náležité ohledy na úlohu služeb obecného zájmu v souvislosti s ochranou životního prostředí a na specifické charakteristiky služeb obecného zájmu, které jsou přímo spojeny s oblastí ekologie, jako je například vodohospodářství a hospodaření s odpady. Komise bere plný ohled na tyto požadavky a zajistí, aby politiky Společenství přispívaly k dosahování příslušných standardů v oblasti kvality, bezpečnosti a zabezpečení a aby usnadňovaly jejich zachování. Komise bude monitorovat dosažený pokrok zejména ve svých pravidelných hodnoceních a v sektorových zprávách. 3.5
Zajištění práv spotřebitelů a uživatelů Konzultace k Zelené knize ukázaly, že existuje široká shoda o tom, že poskytování služeb obecného zájmu musí být organizováno takovým způsobem, aby byla zajištěna vysoká úroveň práv spotřebitelů a uživatelů. Komise má v úmyslu založit své politiky na zásadách uvedených v Zelené knize a ve sdělení Komise ze září 2000 o službách obecného zájmu v Evropě21. To zahrnuje zejména přístup ke službám, včetně přeshraničních služeb, na celém území Unie a pro všechny skupiny obyvatelstva, cenovou dostupnost služeb, včetně speciálních programů pro osoby s nízkým příjmem, fyzickou bezpečnost, zabezpečení a spolehlivost, kontinuitu, vysokou kvalitu, možnost výběru, transparentnost a přístup k informacím od poskytovatelů a regulátorů. Realizace těchto zásad obecně vyžaduje existenci nezávislých regulátorů s jasně definovanými pravomocemi a povinnostmi. To zahrnuje pravomoci udělovat sankce (prostředky pro monitorování provedení a vynucování ustanovení o univerzální službě) a rovněž by zde měla být zahrnuta ustanovení pro zastoupení a aktivní účast spotřebitelů a uživatelů v procesu definování a vyhodnocení služeb, dostupnost odpovídajících nápravných a kompenzačních mechanismů a existenci ustanovení zohledňujícího dosažený vývoj, které by umožňovalo přizpůsobování požadavků v souladu s měnícími se potřebami a obavami uživatelů a spotřebitelů a se změnami, k nimž bude docházet v hospodářském a technologickém prostředí. Regulátoři by rovněž měli monitorovat vývoj dosažený na trhu a poskytovat data pro účely hodnocení.
3.6
Monitorování a hodnocení výsledků Na základě veřejných konzultací zůstává Komise přesvědčena, že systematické hodnocení a monitorování je kritickým nástrojem pro udržování a rozvoj vysoce kvalitních, přístupných, cenově dostupných a efektivních služeb obecného zájmu v Evropské unii. Komise si je vědoma zvláštní odpovědnosti institucí Společenství při hodnocení služeb, jež podléhají sektorově specifickému regulačnímu rámci vytvořenému Společenstvím, za pomoci dat poskytovaných na národní úrovni. Nicméně vyhodnocení na úrovni Společenství by rovněž mohlo být zvažováno v jiných oblastech, pokud bude možno ve specifických případech konstatovat, že takové vyhodnocení by vytvořilo přidanou hodnotu.
21
KOM(2000) 580, 20. 9. 2000, Úř. věst. č. C 17, 19. 1. 2001. Viz zejména odstavce 8 až 13.
9
V souladu s převládajícím názorem vyjádřeným ve veřejných konzultacích se Komise domnívá, že jakékoliv hodnocení by mělo mít více dimenzí a mělo by pokrývat všechny příslušné právní, ekonomické, sociální a ekologické aspekty. V každém případě bude nutno, aby jakékoliv hodnocení bralo náležitý zřetel na specifické charakteristiky hodnoceného sektoru a na různé situace, jež existují v různých členských státech a jejich regionech. Mělo by být založeno na periodickém poskytování srovnatelných dat členskými státy a/nebo národními regulátory. 3.7
Respektování rozmanitosti služeb a situací Konzultace rovněž zdůraznily rozdíly mezi různými službami obecného zájmu a různými potřebami a preferencemi uživatelů a spotřebitelů, jež plynou z různých hospodářských, sociálních, geografických či kulturních situací. Kromě toho bylo zdůrazněno, že osobní povaha mnoha sociálních a zdravotních služeb vede k požadavkům, které jsou výrazně odlišné od požadavků v síťových průmyslových sektorech. Pokud jde o vysílání, musí být brán v úvahu význam vysílání v rámci veřejné služby pro demokratické, společenské a kulturní potřeby každé společnosti22. Komise tyto názory podporuje. Jakákoliv politika Společenství v oblasti služeb obecného zájmu musí brát náležitý zřetel na rozmanitost, jež charakterizuje různé služby obecného zájmu, a situace, za kterých jsou tyto služby poskytovány. To však neznamená, že není nutno zajišťovat konzistentnost přístupu Společenství napříč různými sektory nebo že vývoj společných koncepcí, které je možno aplikovat v několika sektorech, nemůže být užitečný. V této souvislosti by se mělo poznamenat, že návrh Komise na směrnici o službách na vnitřním trhu 23 pokrývá pouze služby, jež odpovídají nějaké hospodářské činnosti. Tento návrh se nevztahuje na služby obecného zájmu nehospodářského charakteru, nýbrž pouze na služby obecného hospodářského zájmu. Dále platí, že určité činnosti, které mohou být členskými státy považovány za služby veřejného hospodářského zájmu, jsou v tomto návrhu vyřazeny z oblasti aplikace daného návrhu, jako je například doprava, nebo jsou předmětem výjimek ze zásady země původu, jako je tomu např. u poštovních služeb a služeb distribuce elektřiny, plynu a vody. Ještě důležitější je skutečnost, že daný návrh ani nevyžaduje, aby členské státy otevíraly služby obecného hospodářského zájmu působení konkurence, ani nezasahuje do způsobu, jakým jsou financovány nebo organizovány.
3.8
Zvyšování transparentnosti Zásada transparentnosti je klíčovou koncepcí pro vývoj a realizaci veřejných politik, jež se týkají služeb obecného zájmu. Tato zásada zajišťuje, že veřejné orgány mohou vykonávat své odpovědnosti a mohou být prováděny demokratické výběry, které jsou respektovány. Tato zásada by se měla vztahovat na všechny aspekty dodavatelského procesu a měla by pokrývat definici poslání veřejných služeb, organizace, financování a regulace služeb, jakož i jejich vytváření a hodnocení, včetně mechanismů pro vyřizování stížností.
22
Viz též Protokol o systému veřejných vysílání v členských státech přiložený ke Smlouvě o ES Amsterodamskou smlouvou. 23 KOM(2003) 2, 13. 1. 2004.
10
Aplikace právní úpravy Společenství již přispěla ke zlepšení transparentnosti poskytování služeb obecného zájmu v Unii. Komise je odhodlána pracovat na dalším zvyšování transparentnosti poskytování služeb ve všech svých politikách, jež se týkají služeb obecného zájmu. Členské státy by rovněž měly zajistit plnou transparentnost při realizaci legislativy Společenství a dalších příslušných národních předpisů. 3.9
Poskytnutí právní jistoty Při konzultacích k Zelené knize bylo rovněž konstatováno, že v určitých oblastech nebyla aplikace pravidel Společenství na služby obecného zájmu dostatečně jasná. Aplikace pravidel o státní pomoci na financování služeb obecného zájmu a pravidla o obstarávání a o koncesích na služby byla rovněž častým předmětem připomínek. Zmiňována byla též situace sociálních a zdravotních služeb. Komise si je vědoma toho, že aplikace právní úpravy Společenství na služby obecného zájmu by mohla vést ke vzniku složitých problémů. Z tohoto důvodu bude vynakládat neustálé úsilí na zlepšení právní jistoty ohledně aplikace právní úpravy Společenství na poskytování služeb obecného zájmu, aniž by tím bylo dotčeno precedenční právo Evropského soudního dvora a Soudu první instance. Jak je uvedeno níže, byla již dokončena modernizace stávajících pravidel o veřejných zakázkách a byly zahájeny iniciativy v oblasti státní pomoci a s ohledem na spolupráci subjektů z veřejného a soukromého sektoru24.
4.
NOVÉ ORIENTACE PRO KOHERENTNÍ POLITIKU
4.1
Respektování rozmanitosti v koherentním rámci Jedna z klíčových otázek, které byly vzneseny Zelenou knihou, se týkala potřeby rámcové směrnice o službách obecného zájmu. Názory vyjádřené k této tématice v průběhu veřejných konzultací zůstaly rozděleny, přičemž řada členských států a Evropský parlament jsou v této otázce skeptické. V důsledku toho zůstaly pochybnosti o tom, zda by rámcová směrnice byla nejvhodnějším způsobem, jak postupovat v této fázi. Dále platí, že v průběhu konzultací nebyla dosud prokázána přidaná hodnota horizontálního rámce v porovnání s dosavadním sledováním sektorově specifického přístupu. Komise se proto domnívá, že je v současné době namístě nepřistupovat k předložení návrhu, nýbrž je třeba opětovně přezkoumat tuto otázku v pozdějším stadiu. Jakožto součást tohoto přezkoumání by Komise podrobila případné legislativní návrhy apriornímu rozšířenému posouzení vlivů zaměřenému na příslušné hospodářské, sociální a ekologické důsledky25. Pokud jde o časový harmonogram takového opětovného přezkoumání, je rovněž možno brát zřetel na skutečnost, že budoucí vstup Ústavní smlouvy v platnost a nabytí účinnosti navrhovaného článku III-6 Ústavy přinesou další možný právní základ, který
24 25
Viz oddíly 4.2 a 4.3 uvedené níže. Sdělení Komise o posouzení vlivů, KOM(2002) 276, 5. 6. 2002 v konečném znění.
11
by doplňoval již existující systémy. Komise považuje za vhodné opětovně přezkoumat danou otázku, jakmile vstoupí Ústavní smlouva v platnost. Prozatím bude určitým obecným pravidlem to, že Komise bude zastávat a dále rozvíjet svůj sektorově orientovaný přístup navrhováním sektorově specifických pravidel, jež budou umožňovat respektování specifických požadavků a situací v každém sektoru tam, kde to bude třeba a kde to bude vhodné. Aniž by tím však byla dotčena stávající sektorově specifická pravidla Společenství, bude zvažován horizontální přístup s ohledem na několik specifických otázek, jako jsou zájmy spotřebitelů, monitorování a vyhodnocování služeb obecného zájmu, aplikace pravidel státní pomoci na finanční kompenzace nebo využití strukturálních fondů na podporu služeb obecného zájmu. Zatímco potřeba rámcového nástroje byla otázkou značných rozporů, byla nutnost zajištění konzistentních a koherentních opatření Komise v oblasti služeb obecného zájmu široce uznávaným aspektem v rámci veřejných konzultací. Současně s tím bylo zdůrazněno, že je velmi důležité, aby politiky Společenství respektovaly a braly v úvahu různé charakteristiky různých služeb a rozdílné situace v členských státech. Komise vystupňuje svá úsilí na zajištění plného souladu politik Společenství v oblasti služeb obecného zájmu a bude se zabývat všemi souvislostmi svých sektorových politik s ohledem na svůj obecný přístup v průběhu nadcházejících přezkoumání u příslušných sektorů26. Kromě toho provede Komise přezkoumání situace služeb obecného zájmu v Evropské unii a potřeby jakýchkoliv horizontálních opatření v roce 2005. Má v úmyslu předložit zprávu o svých zjištěních Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů do konce roku 2005. Komise • provede přezkoumání proveditelnosti a potřeby rámcové právní úpravy pro služby obecného zájmu při vstupu Ústavní smlouvy v platnost, • spustí proces přezkoumání postavení služeb obecného zájmu a předloží zprávu do konce roku 2005. Členské státy • by měly provádět modernizaci služeb obecného zájmu na své úrovni, aby bylo zajištěno, že všichni občané budou mít přístup ke kvalitním službám, jež budou přizpůsobeny jejich potřebám a požadavkům.
4.2
Upřesnění a zjednodušení právního rámce pro kompenzace za povinnosti veřejné služby Existují zejména dvě oblasti – financování a udělování zakázek – kde se působení členských států při definici a navrhování poslání služeb obecného zájmu obvykle střetává s právní úpravou Společenství. Tento oddíl se zabývá financováním. Problematika veřejných zakázek je pak řešena v oddílu 4.3.
26
Viz příloha 2.
12
Zásada autonomie členských států provádět výběry politiky ohledně služeb obecného hospodářského zájmu se stejným způsobem aplikuje vzhledem k financování těchto služeb. Skutečně platí, že členské státy se těší širšímu prostoru při rozhodování, když se rozhoduje o tom, zda a jakým způsobem financovat poskytování služeb obecného hospodářského zájmu. Mechanismy financování aplikované členskými státy zahrnují přímou finanční podporu přes rozpočet Společenství, zvláštní nebo exkluzivní práva, příspěvky od účastníků trhu, průměrné tarifní sazby a financování na bázi solidarity. Určitým obecným pravidlem je, že členské státy si mohou vybrat, jaký mechanismus financování se bude používat. Při absenci harmonizace na úrovni Společenství je hlavním omezujícím faktorem u tohoto rozhodování požadavek, podle kterého nesmí takový mechanismus financování narušovat hospodářskou soutěž na společném trhu. Je pak na Komisi jakožto strážci plnění ustanovení Smlouvy, aby zajistila, že toto pravidlo je respektováno ku prospěchu daňových poplatníků a ekonomiky ve velkém. Praktická aplikace tohoto pravidla je však často poněkud složitou záležitostí. Není vždy například jasné, za jakých podmínek by kompenzace za služby obecného hospodářského zájmu vlastně představovala státní pomoc. Obdobně platí, že jakmile bude konstatována existence státní pomoci, může se stát, že by nebylo příliš jasno ohledně podmínek, za kterých by taková pomoc mohla být považována za slučitelnou se společným trhem. A v neposlední řadě vytváří povinnost stanovená Smlouvou a vyžadující formální informování Komise o plánech na poskytnutí nebo změnu pomoci administrativní překážku, která může být nepřiměřená vzhledem k relativně skromným výším pomoci. Veřejné konzultace potvrdily poptávku po větší právní jistotě a předvídatelnosti v souvislosti s aplikací pravidel o státní pomoci na kompenzaci veřejných služeb. Tato otázka byla zvláště silná na lokální úrovni v souvislosti s lokálními službami. Je skutečností, že Soudní dvůr nedávno vyslovil řadu podmínek, za kterých odměny za služby obecného hospodářského zájmu nepředstavují státní pomoc27. Přetrvává však potřeba zvýšené právní jistoty a je na Komisi, aby zajistila takovou jistotu v co největším možném rozsahu. Z tohoto důvodu Komise navrhuje určitou řadu iniciativ. Prvním navrhovaným opatřením je rozhodnutí Komise, které považuje veřejné financování relativně malého rozsahu vzhledem k podnikům pověřeným provozováním služeb obecného hospodářského zájmu za slučitelné se společným trhem za určitých podmínek. Obdobně platí, že takové financování by rovněž mělo být osvobozeno od povinnosti apriorního oznamování, pokud bude úměrné skutečným nákladům daných služeb a pokud nedojde k překročení určitých prahových hodnot. Komise navrhuje stejný postup pro financování služeb obecného hospodářského zájmu poskytovaných nemocnicemi a zařízeními sociální péče, bez ohledu na příslušné částky. Komise tímto v podstatě usiluje o vyčlenění kompenzací místním poskytovatelům služeb obecného hospodářského zájmu z povinnosti apriorního oznámení. Jakmile budou prahové hodnoty stanoveny ve světle výsledků aktuálně probíhajícího konzultačního procesu, dojde k významnému zvýšení právní jistoty pro veřejné financování relativně malého rozsahu. 27
Rozsudek ze dne 24. července 2003 v případu C-280/00 Altmark Trans a rozsudek ze dne 24. listopadu 2003 ve společných případech C-34/01 až 38/01 Enirisorse SpA.
13
Kromě toho Komise rovněž navrhuje zvýšení právní jistoty pro kompenzace za služby obecného hospodářského zájmu, které budou přesahovat výše uvedené prahové hodnoty – a tudíž je bude nutno oznamovat Komisi – prostřednictvím určitého rámce Společenství, který vytyčí kritéria pro posouzení takových kompenzací za služby obecného hospodářského zájmu. Dále má Komise v úmyslu novelizovat směrnici 80/723/EHS o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky. Daná novela bude stanovovat, že příslušná směrnice se vztahuje na kompenzace veřejné služby bez ohledu na právní kvalifikaci těchto kompenzací podle článku 87 Smlouvy. Ani rozhodnutí Komise ani rámec Společenství se nebudou vztahovat na sektor dopravy28. V neposlední řadě pak má Komise v plánu dále zpřesnit podmínky, za kterých může kompenzace představovat státní pomoc v návaznosti na nedávné precedenční rozhodnutí Soudního dvora. Jak bylo požadováno v řadě připomínek obdržených v rámci veřejných konzultací k Zelené knize, bude tato oblast rovněž zahrnovat další objasnění rozlišování mezi hospodářskými činnostmi a činnostmi nehospodářského typu29. Při celkovém shrnutí je pravděpodobné, že ta opatření, která jsou vypracována na základě rozsáhlých konzultací se zainteresovanými stranami, budou zajišťovat právní jistotu a předvídatelnost pro provozovatele a orgány v maximálním možném rozsahu. Komise bude navíc i nadále zastávat svůj pragmatický přístup při posuzování kompenzací za povinnosti veřejné služby za účelem zajištění toho, aby byly vysoce kvalitní, přístupné a cenově dostupné služby obecného zájmu i nadále poskytovány v úzkém vztahu k občanům při současném respektování společných základních pravidel. Komise • přijme rozhodnutí o aplikaci článku 86 Smlouvy na státní pomoc ve formě kompenzace veřejné služby poskytované určitým podnikům pověřeným provozováním služeb obecného hospodářského zájmu do července 2005, • přijme určitý rámec Společenství pro státní pomoc ve formě kompenzace veřejné služby do července 2005, • přijme novelizaci směrnice 80/723/EHS o transparentnosti finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými podniky do července 2005, • provede další upřesnění, za jakých podmínek mohou kompenzace veřejné služby přestavovat státní pomoc ve smyslu čl. 87 odst. 1, do července 2005. Členské státy • by měly napomáhat Komisi při aplikaci nového právního rámce, zejména jasnou definicí povinností veřejné služby a aplikací transparentních pravidel na takovou kompenzaci. 28
Dané rozhodnutí se může vztahovat na určité námořní spoje na ostrovy, u kterých roční doprava nepřekročí stanovenou prahovou hodnotu. 29 Více podrobností je uvedeno ve sdělení Komise o službách obecného zájmu v Evropě, Úř. věst. č. C 17, 19. 1. 2001, s. 4 (odstavce 28 až 30) a v Zelené knize o službách obecného zájmu, KOM(2003) 270, 21. 5. 2003, odstavce 43 až 45.
14
4.3
Poskytnutí jasného a transparentního rámce pro výběr podniků pověřených zajišťováním služby obecného zájmu V zásadě mají členské státy široký prostor pro rozhodování, jak organizovat služby obecného zájmu. Při absenci harmonizace na úrovni Společenství mají příslušné veřejné orgány v členských státech v zásadě svobodu rozhodování, zda budou poskytovat službu obecného zájmu samy nebo zda její poskytování svěří jinému (veřejnému nebo soukromému) subjektu 30 . Poskytovatelé služeb obecného hospodářského zájmu, včetně interních poskytovatelů služeb, jsou však podniky, a tudíž subjekty podléhající pravidlům Smlouvy v oblasti hospodářské soutěže 31 . V praxi členské státy ve stále větší míře používají programy založené na spolupráci veřejného a soukromého sektoru, včetně smluv pokrývajících projekt, výstavbu, financování a provoz, koncese a vytváření společností kombinovaného typu pro zajištění dodávky infrastrukturních projektů nebo služeb obecného zájmu. V průběhu veřejných konzultací byly vzneseny požadavky na vyjasnění v souvislosti s určitým počtem otázek, jež se vztahují na pravidla Společenství platná pro takové programy, a zejména na předmět a podstatu pravidel Společenství, která musejí veřejné orgány případně respektovat při svěřování poslání veřejné služby jinému subjektu. Aby byla upřesněna příslušná pravidla, vyvinulo Společenství úsilí zaměřené na zjednodušení a zpřesnění směrnic o veřejných zakázkách 32 . Nové směrnice přijaté Evropským parlamentem a Radou v březnu musejí být provedeny všemi členskými státy do ledna 2006 a měly by všem příslušným zadávacím orgánům usnadnit plnění jejich povinností transparentnosti podle Smlouvy o ES. Dále platí, že pro konstatování, zda by měla či neměla být navržena legislativa Společenství, zejména v souvislosti s transparentním udělováním koncesí na služby ze strany veřejných orgánů a vzhledem k dalším formám spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem, přijala Komise v nedávné době Zelenou knihu o sdruženích subjektů veřejného a soukromého sektoru v Evropské unii33. Tato Zelená kniha spouští široké konzultace o obstarávacích aspektech u sdružení subjektů veřejného a soukromého sektoru.
30
V oblasti lokální vnitrostátní dopravy Komise navrhla legislativu, která by vyžadovala od členských států, aby používaly koncese pro veřejné služby. Viz pozměněný návrh na nařízení Evropského parlamentu a Rady o působení členských států v souvislosti s požadavky veřejné služby a udělování zakázek veřejné služby v přepravě cestujících po železnici, silnici a vnitrozemskou vodní dopravou, Úř. věst. č. C 151 E, 25. 6. 2002, s. 146. 31 Více podrobností je uvedeno v Zelené knize o službách obecného zájmu, KOM(2003) 270, 21. 5. 2003, odstavce 79 až 83. 32 Směrnice 2004/18 ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů pro udělování zakázek veřejných prací, zakázek veřejných dodávek a zakázek veřejné služby, a směrnice 2004/17 ze dne 31. března 2004 o koordinaci obstarávacích postupů subjektů působících ve vodohospodářském, energetickém, dopravním a poštovním sektoru, Úř. věst. č. L 134, 30. 4. 2004, s. 1 a s. 114. 33 Zelená kniha o sdruženích subjektů veřejného a soukromého sektoru a o právní úpravě Společenství v oblasti veřejných zakázek a koncesí, KOM(2004) 127, 30. 4. 2004.
15
Komise • bude vést veřejné konzultace k Zelené knize o aspektech obstarávání vzhledem ke sdružením subjektů z veřejného a soukromého sektoru, • tam, kde to bude na základě výsledků veřejných konzultací žádoucí, předloží návrhy do konce roku 2004. Členské státy • by měly zajistit, aby národní rámce pro udělování zakázek veřejné služby byly založeny na transparentních a nediskriminačních pravidlech.
4.4
Plné uznání obecného zájmu v sociálních a zdravotních službách Zelená kniha o službách obecného zájmu vyvolala značný zájem zúčastněných stran v oblasti sociálních služeb, včetně zdravotních služeb, dlouhodobé péče, sociálního zabezpečení, zaměstnaneckých služeb a sociálního ubytování. Sociální služby obecného zájmu mají specifickou roli, kterou hrají jako nedílná součást evropského modelu společnosti. Na základě zásady solidarity jsou sociální a zdravotní služby obecného zájmu orientovány na konkrétní osoby a zajišťují, aby občané mohli efektivně uplatňovat svá základní práva, vysokou úroveň sociální ochrany a posilují sociální a územní soudržnost. Jejich poskytování, rozvoj a modernizace jsou plně v souladu s dosažením cílů vytyčených na lisabonském zasedání Evropské rady v březnu 2000 a zejména v souladu s cílem zajištění kladného propojení mezi hospodářskou, sociální a pracovní politikou. Veřejné konzultace ukázaly, že poskytovatelé sociálních služeb jsou připraveni zapojit se do modernizačního procesu za účelem lepší reakce na měnící se potřeby evropských občanů. Rovněž však byla vyjádřena potřeba větší jasnosti a předvídatelnosti, které jsou nezbytné pro hladký rozvoj sociálních služeb, včetně služeb zdravotních. Zatímco definice poslání a cílů sociálních a zdravotních služeb je v zásadě v oblasti působnosti členských států, mohou mít pravidla Společenství vliv na nástroje pro jejich poskytování a financování. Jasné uznání rozlišení mezi posláními a nástroji by mělo pomoci vytvořit větší jasnost vzhledem k modernizaci těchto služeb v souvislosti s vyvíjejícími se potřebami uživatelů při současném zachování jejich specifické povahy z hlediska konkrétních požadavků v oblasti solidarity, dobrovolné služby a začlenění zranitelných skupin lidí. Upřesnění tohoto rozlišení bude zvláště napomáhat členským státům, které používají tržně orientované systémy pro zajištění zdravotních a sociálních služeb, aby mohly anticipovat případné vlivy právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže na tyto systémy. Je samozřejmé, že zůstane věcí politického výběru ze strany členských států, zda budou používat takové systémy nebo zda budou poskytovat služby přímo prostřednictvím daňově financovaných státních agentur. Komise je toho názoru, že je užitečné vytvořit systematický přístup za účelem stanovení a uznávání specifických charakteristik sociálních a zdravotních služeb obecného zájmu a zpřesnění rámce, ve kterém budou tyto služby působit a ve kterém budou moci být modernizovány. Tento přístup bude vytyčen ve sdělení o sociálních službách obecného zájmu, včetně zdravotních služeb, jež bude přijato v průběhu roku 2005. 16
Toto sdělení bude čerpat z politik Společenství, které se vztahují k poskytování sociálních a zdravotních služeb obecného zájmu. Bude rovněž popisovat způsoby, jimiž jsou sociální a zdravotní služby organizovány a jimiž fungují v členských státech. Tento popis bude vypracován za úzké spolupráce s členskými státy34 a organizacemi z občanské společnosti. Dané sdělení by rovněž mělo uvádět v souladu s obecnými zásadami Komise pro hodnocení určitý mechanismus pro pravidelné posuzování a hodnocení národních rámců pro poskytování sociálních služeb obecného zájmu. V tomto ohledu by se mohly využívat stávající otevřené metody koordinace v oblasti sociálního začleňování a sociální ochrany. Komise v nedávné době navrhla otevřenou metodu koordinace v oblasti zdravotní péče a dlouhodobé péče, která by užitečným způsobem přispěla k výměně nejlepších praktik na poli zdravotních služeb a podpory reforem podniknutých v této oblasti35. Komise v současné době pracuje též na navázání na reflexní proces na vysoké úrovni v oblasti vývoje zdravotní péče a mobility pacientů a přijala v dubnu 2004 sdělení36, které se odvolává na zásady precedenčního práva Evropského soudního dvora a vytyčuje určité spektrum iniciativ v takových oblastech, jako jsou sdílení vzácných kapacit a spolupráce na určování přeshraniční péče a vytvoření sítě evropských referenčních center a koordinace posuzování nových zdravotních technologií. Průvodní rozhodnutí utváří novou skupinu na vysoké úrovni pro usnadnění spolupráce mezi členskými státy v této oblasti. Komise • předloží sdělení o sociálních a zdravotních službách obecného zájmu v průběhu roku 2005, • usnadní spolupráci mezi členskými státy v oblasti zdravotních služeb a lékařské péče za účelem přispění k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví v celé Unii. Členské státy • by měly zlepšit spolupráci v oblasti zdravotních služeb a lékařské péče za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví v celé Unii.
4.5
Posouzení výsledků a vyhodnocení plnění Veřejné konzultace potvrdily názor Komise, že hodnocení plnění na úrovni Společenství jakož i na národní úrovni je kritickým faktorem pro zajištění vývoje vysoce kvalitních, přístupných a cenově dostupných služeb obecného zájmu v neustále se vyvíjejícím prostředí. Navíc bylo dosaženo široké shody mezi přispěvateli, v jejímž
34
Zejména za spolupráce s Výborem sociální ochrany a nově vytvořenou „Skupinou na vysoké úrovni pro zdravotní služby a lékařskou péči“. 35 Sdělení Komise o modernizaci sociální ochrany pro rozvoj vysoce kvalitní, přístupné a udržitelné zdravotní péče a dlouhodobé péče: podpora národních strategií za použití „otevřené metody koordinace“, KOM(2004) 304, 20. 4. 2004. 36 Sdělení Komise: Navázání na reflexní proces na vysoké úrovni v oblasti vývoje zdravotní péče a mobility pacientů v Evropské unii, KOM(2004) 301, 20. 4. 2004.
17
rámci by takové hodnocení mělo být založeno nejen na kritériích hospodářské výkonnosti, ale též na širších sociálních, hospodářských a ekologických kritériích. V nedávných letech Komise skutečně zvýšila své hodnotící úsilí v oblasti služeb obecného zájmu. S ohledem na síťová průmyslová odvětví pokrývá hodnotící strategie Komise jak sektorová, tak horizontální hodnocení pravidelným způsobem a začleňuje do tohoto procesu ostatní instituce a orgány Evropské unie, jakož i zainteresované strany37. Vzhledem k tomu, že Komise zahájila provádění horizontálních hodnocení v roce 2001 a v roce 2004 předloží svou první horizontální hodnotící zprávu, která bude plně založena na metodice předložené v roce 2002, zdá se žádoucí shromáždit více zkušeností s tímto procesem před tím, než bude provedena reflexe na další hodnotící mechanismy. Současně s tím zde existuje prostor pro zlepšení angažovanosti všech zúčastněných stran. Komise z tohoto důvodu zváží, jak novelizovat aktuální metodiku a postupy, aby bylo zajištěno, že všechny zúčastněné strany, včetně veřejných orgánů, spotřebitelů, uživatelů, poskytovatelů a zaměstnanců budou plně zapojeny do procesu. Komise rovněž prověří potřebu jakýchkoliv novelizací s ohledem na posouzení vlivu liberalizace na občany, podniky a zaměstnance. Mezi současným hodnotícím úsilím, jež je specificky zaměřeno na služby obecného zájmu, a širšími výkazovými nástroji Komise by měla být zvážena možnost lepší integrace. To by zajišťovalo širší a rozsáhlejší přístup k hodnocení služeb obecného zájmu a tím by mohlo docházet k vytváření čisté přidané hodnoty bez zvýšení požadavků v oblasti výkaznictví a statistiky vzhledem ke Společenství, členským státům, podnikům a samotným občanům. V této souvislosti je velmi důležitá a měla by být zachována vazba, kde na jedné straně stojí výše uvedená sektorová a horizontální hodnocení a na druhé straně „prováděcí balíček“ – tvořený Zprávou o provádění obecných zásad široké hospodářské politiky, Společnou zprávou o zaměstnanosti a Prováděcí zprávou o strategii vnitřního trhu, jež jsou předkládány společně s příslušnou zprávou jarnímu zasedání Evropské rady. Kromě toho by hodnocení služeb obecného zájmu mohlo být užitečným způsobem integrováno do analýzy prováděné pravidelně Komisí se zaměřením na několik politik Společenství. To by mohlo být relevantní zejména v oblasti sociálních a zdravotních služeb. Na základě svých zkušeností s aplikací této novelizované metodiky provede Komise přezkoumání svých hodnotících mechanismů, včetně jejich předmětu aplikace při hodnocení svého přístupu v roce 2006, jak je uvedeno v jejím sdělení z 18. června 2002. Toto přezkoumání se bude rovněž zabývat potřebou dalších opatření zaměřených na zlepšení dostupnosti a kvality dat, výměnu informací a nejlepších praktik a účast zainteresovaných stran.
37
Podrobnosti jsou uvedeny ve sdělení Komise: Metodická poznámka k horizontálnímu hodnocení služeb obecného hospodářského zájmu, KOM(2002) 331, 18. 6. 2002 v konečném znění.
18
Komise • předloží své první horizontální hodnocení služeb obecného zájmu na základě své hodnotící metodiky v roce 2004, • provede přezkoumání svých hodnotících mechanismů pro služby obecného zájmu v roce 2006. Členské státy • by měly napomáhat Komisi při vývoji a aplikaci hodnotících mechanismů, • by měly zvážit vývoj hodnotících nástrojů na národní, regionální a místní úrovni tam, kde to bude třeba.
4.6
Přezkoumání sektorových politik V současné době pokrývá sektorově specifická regulace na úrovni Společenství v podstatě velká síťová odvětví, jako jsou telekomunikace, poštovní služby, doprava a energetika, která mají jasnou transevropskou dimenzi. Podle názoru Komise veřejné konzultace vedly k potvrzení tohoto přístupu. Pokud jde o vodohospodářský sektor, zveřejní Komise do konce roku výsledky posouzení, které provedla38. Veřejné konzultace potvrdily relevanci a význam řady povinností, na kterých je současná sektorově specifická legislativa Společenství založena a které jsou uvedeny v Zelené knize (univerzální služba, kontinuita, kvalita služby, cenová dostupnost, ochrana uživatele a spotřebitele, bezpečnost a zabezpečení, přístup a propojitelnost). V příslušných případech Komise navrhne provést přizpůsobení těchto povinností na základě očekávaných sektorových přezkoumání. Pokud jde o pluralitu médií, zdůraznily veřejné konzultace, že ve světle rozdílů, které existují mezi členskými státy, by v této době měla být tato otázka ponechána na členských státech. Komise na této oblasti pracuje souběžně a dochází k závěru, že nyní by nebylo vhodné předkládat nějakou iniciativu Společenství v souvislosti s touto pluralitou. Současně s tím bude Komise i nadále úzce monitorovat danou situaci. Pokud jde o institucionální rámec pro regulaci, byla často zdůrazňována potřeba užší spolupráce mezi Komisí a národními regulačními orgány. Komise má v úmyslu podporovat vytvoření a vývoj úzké spolupráce mezi regulátory v rámci stávajících sítí regulačních orgánů 39 . V případech, kdy to bude třeba, předloží Komise návrhy za účelem posílení právního rámce pro tuto spolupráci. Komise bude brát v úvahu výše uvedené postoje jakož i jakékoliv další výsledky veřejných konzultací k Zelené knize v rámci přezkoumání, jež jsou předpokládána pro různé sektory.
38 39
Strategie vnitřního trhu, priority 2003 až 2006, KOM(2003) 238, 7. 5. 2003. Viz body 53 až 59 přílohy k Zelené knize o službách obecného zájmu, kde jsou uvedeny podrobnosti.
19
Komise • bude podporovat spolupráci národních regulačních orgánů na základě sítí regulátorů, • bude brát v úvahu výsledky veřejných konzultací k Zelené knize při přezkoumáních, která již jsou předpokládána pro různé sektory, zejména se jedná o: – přezkoumání předmětu univerzální služby v elektronických komunikacích do července 2005 – přezkoumání balíčku o elektronických komunikacích do července 2006 – přezkoumání směrnice o poštovních službách do konce roku 2006 – přezkoumání vnitřního trhu pro elektřinu do 1. ledna 2006 – přezkoumání vnitřního trhu pro plyn do 1. ledna 2006 – přezkoumání směrnice o „televizi bez hranic“ na začátku roku 2005 – posouzení vodohospodářského sektoru do konce roku 2004 (Podrobnější údaje jsou uvedeny v nevyčerpávající tabulce v příloze). Členské státy • by měly zajistit plné provedení a plnou aplikaci stávající sektorově specifické legislativy, • by měly národním regulačním orgánům poskytnout všechny potřebné nástroje a zdroje, • by měly Komisi napomáhat při podporování užší spolupráce v rámci sítí regulátorů.
4.7
Jakým způsobem se naše vnitřní politiky odrážejí v naší politice mezinárodního obchodu Jak Komise zdůraznila v Zelené knize, závazky Společenství učiněné v souvislosti s činností Světové obchodní organizace (WTO) nebo v souvislosti s bilaterálními dohodami jsou plně v souladu s pravidly vnitřního trhu, jež se vztahují na tyto služby a dosud nevedly k žádným problémům, pokud jde o organizaci, poskytování a financování služeb obecného zájmu v praxi. Totéž platí pro nové závazky, jež jsou nabízeny v rámci současných jednání. Veřejné konzultace ukázaly, že existuje široké přání zajistit pokračující soulad mezi vnitřním regulačním rámcem Společenství a závazky přijatými Společenstvím a jeho členskými státy v rámci mezinárodních obchodních ujednání, zejména WTO. Existují silná očekávání, podle nichž by mezinárodní obchodní dohody neměly jít za hranici postojů odsouhlasených uvnitř Evropské unie. Při směrování obchodní politiky Společenství je Komise plně odhodlána zajistit takový soulad a v této souvislosti spoléhá na podporu členských států a Evropského parlamentu. Za tímto účelem bude Komise i nadále plně využívat institucionálního rámce, který jí poskytuje Smlouva (články 133 a 300) a bude zapojovat Evropský parlament do utváření obchodní politiky bez ohledu na jeho omezené pravomoci podle uvedeného rámce, přičemž se bude těšit na požadované zlepšení těchto pravomocí podle návrhu Ústavní smlouvy. Komise bude rovněž i nadále vést pravidelný dialog 20
s občanskou společností a bude zajišťovat maximální stupeň transparentnosti v obchodních jednáních, čehož příkladem je zveřejnění počáteční nabídky Společenství v současných jednáních v rámci GATS. Komise • bude i nadále zajišťovat, aby postoje zaujímané Společenstvím v mezinárodních obchodních jednáních byly plně v souladu s vnitřním regulačním rámcem EU v souvislosti se službami obecného zájmu. Členské státy • by měly spolupracovat s Komisí za účelem zajištění toho, aby se postoje v rámci vnitřní politiky plně odrážely v naší obchodní politice.
4.8
Podpora služeb obecného zájmu v rozvojové spolupráci V rámci konzultací k Zelené knize se dostalo širokého uznání podstatnému významu základních služeb obecného zájmu pro rozvoj nejchudších zemí. Bylo zdůrazněno, že absence investic je jednou z hlavních překážek zlepšování těchto služeb v nejchudších zemích. V souladu s doporučeními uvedenými ve sdělení Komise k reformě státních podniků v rozvojových zemích 40 má Komise v úmyslu i nadále napomáhat ve vytváření zdravého regulačního a institucionálního rámce v rozvojových zemích, jakožto jednoho z klíčových předpokladů pro podporu investic do základních služeb obecného zájmu a pro přístup k financování těchto služeb. Iniciativy EU v oblasti vodohospodářství a energetiky předložené na Světovém summitu o udržitelném rozvoji měly za cíl přispět k dosažení rozvojových cílů při příležitosti nového tisíciletí prostřednictvím poskytování moderních a cenově dostupných služeb chudým. Tyto iniciativy zahrnují členské státy a zainteresované osoby a subjekty z občanské společnosti a soukromého sektoru a jsou rozvíjeny prostřednictvím kontinuálního dialogu, který vychází z klíčové zásady vlastnictví, spolu s partnery v Africe a dalších regionech za účelem podnícení aktivit na národní a regionální úrovni. Iniciativy v oblasti vodohospodářství a energetiky se zaměřují na institucionální vytváření kapacit, plánování napříč sektory a rozvoj trhu, prostřednictvím cílené technické spolupráce a rozšířené spolupráce s finančními institucemi. Komise • bude napomáhat rozvojovým zemím ve vytváření zdravého regulačního a institucionálního rámce jakožto jednoho z klíčových předpokladů pro podporu investic do základních služeb obecného zájmu a pro přístup k financování těchto služeb.
40
Reforma státních podniků v rozvojových zemích se zaměřením na veřejné distribuční podniky: Potřeba posouzení všech možností, Sdělení Komise, KOM(2003) 326, 3. 6. 2003.
21
PŘÍLOHA 1 Definice termínů41 Terminologické rozdíly, významové odlišnosti a různé tradice v členských státech vedly k mnoha nedorozuměním v diskusi na evropské úrovni. V členských státech se používají různé termíny a definice v souvislosti se službami obecného zájmu, čímž dochází k reflexi rozdílných historických, ekonomických, kulturních a politických vývojů. Terminologie Společenství se snaží brát v úvahu tyto rozdíly. Služby obecného zájmu Termín «služby obecného zájmu» není možno nalézt v samotné Smlouvě. Tento termín je odvozen z praxe Společenství na základě termínu «služby obecného hospodářského zájmu», který se používá ve Smlouvě. Jedná se o širší význam, než má termín «služby obecného hospodářského zájmu» a pokrývá jak tržní, tak netržní služby, které veřejné orgány klasifikují jako služby obecného zájmu a služby podléhající specifickým povinnostem veřejné služby. Služby obecného hospodářského zájmu Termín «služby obecného hospodářského zájmu» je použit v článku 16 a v čl. 86 odst. 2 Smlouvy. Není definován ve Smlouvě ani v sekundární legislativě. V praxi Společenství však existuje široká shoda, podle které se tento termín vztahuje na služby hospodářské povahy, které podle právní úpravy členských států nebo Společenství podléhají specifickým povinnostem veřejné služby na základě určitého kritéria obecného zájmu. Koncepce služeb obecného hospodářského zájmu tak pokrývá zejména určité služby poskytované velkými síťovými odvětvími, jako jsou doprava, poštovní služby, energetika a komunikace. Tento termín se však rovněž rozšiřuje na jakoukoliv jinou hospodářskou činnost, která podléhá povinnosti veřejné služby. Obdobně jako uvedená Zelená kniha, bude se i tato Bílá kniha zaměřovat především (avšak nikoliv výlučně) na otázky související se «službami obecného hospodářského zájmu», neboť samotná Smlouva se zaměřuje především na hospodářské aktivity. Termín «služby obecného zájmu» se používá v této Bílé knize pouze v těch místech, kdy se daný text vztahuje též na nehospodářské služby nebo kde není nutné specifikovat hospodářskou či nehospodářskou povahu příslušných služeb. Veřejná služba Termíny «služba obecného zájmu» a «služba obecného hospodářského zájmu» se nesmějí zaměňovat s termínem «veřejná služba». Tento termín je méně přesný. Může mít totiž různé významy a proto může vést k nedorozuměním. Tento termín se někdy odkazuje na skutečnost, že nějaká služba je nabízena široké veřejnosti, zatímco jindy zdůrazňuje fakt, že nějaké službě byla přidělena určitá specifická role ve veřejném zájmu, a někdy se týká vlastnictví nebo stavu subjektu poskytujícího danou službu42. Tento termín se proto v této Bílé knize nebude používat.
41
Tyto definice jsou založeny na definicích použitých v Zelené knize o službách obecného zájmu, KOM(2003) 270, 21. 5. 2003. 42 Často dochází k záměnám mezi termínem «veřejná služba» a termínem «veřejný sektor». Termín «veřejný sektor» se vztahuje na veškerou veřejnou správu společně se všemi podniky, které jsou řízeny veřejnými orgány.
22
Povinnosti veřejné služby V této Bílé knize se používá termín «povinnosti veřejné služby». Tento termín se vztahuje na specifické požadavky, které jsou kladeny veřejnými orgány na poskytovatele služby, aby bylo zajištěno splnění určitých cílů veřejného zájmu jako například v oblasti letecké, železniční a silniční dopravy a energetiky. Tyto povinnosti je možno aplikovat na úrovni Společenství, na národní nebo regionální úrovni. Veřejný podnik Termín «veřejný podnik» se rovněž běžně používá k definici vlastnictví poskytovatele služeb. Smlouva uvádí striktní neutralitu. Podle právní úpravy Společenství je nerelevantní, zda jsou poskytovatelé služeb obecného zájmu veřejnými nebo soukromými subjekty; tito poskytovatelé podléhají stejným právům a povinnostem.
23
PŘÍLOHA 2: Hlavní výsledky veřejných konzultací43 1. Význam služeb obecného zájmu • Existuje široká shoda ve věci podstatného významu služeb obecného zájmu pro různé oblasti evropské společnosti. Je rovněž obecně přijímaným názorem, že tyto služby by měly být poskytovány takovým způsobem, který klade uživatele na první místo. • Neexistuje žádná dohoda ve věci vztahů mezi službami obecného zájmu a tržními principy. 2. Role Evropské unie • Přestože se názory na potřebu novelizovat Smlouvu různí, existuje široká shoda v tom, že Společenství by neměly být poskytnuty další pravomoci v oblasti služeb obecného zájmu. • Zdá se, že odpovědnosti Společenství a členských států jsou jasné. Existují však požadavky na zpřesnění pravidel Společenství v některých oblastech. • Existuje široká shoda v tom, že sektorově specifická regulace nesmí být rozšířena na všechny služby. Pro určité služby (vodohospodářství, nakládání s odpady, lokální veřejná doprava) jsou však vyjadřovány různé názory vzhledem k tomu, zda je specifický regulační rámec žádoucí na úrovni Společenství. Zdůrazňuje se potřeba brát v úvahu specifika takových sektorů, jako je zdravotnictví. • Existuje široký konsensus v tom, že v této fázi není třeba vytvářet evropské regulační orgány. Zdá se, že sítě národních regulátorů koordinované na evropské úrovni jsou preferovanou volbou. 3. Sektorově specifická legislativa a obecný právní rámec • Názory na potřebu obecného legislativního rámce zůstávají rozděleny. Existuje však shoda o pokračující potřebě sektorově specifické legislativy. • Mnoho příspěvků zdůrazňuje přínosy stávajících sektorových politik. Jiné příspěvky zdůrazňují, že liberalizace má negativní sociální a hospodářské důsledky. 4. Služby obecného hospodářského zájmu a služby nehospodářského charakteru • Mnoho přispěvatelů se domnívá, že toto rozlišení je důležité. Určitý počet příspěvků však vyžaduje další kritéria jdoucí nad rámec rozlišení typu hospodářský – nehospodářský, aby bylo možno vytvořit větší právní jistotu. • Zatímco existuje určitý zájem o další klasifikaci postavení organizací poskytujících sociální služby podle právní úpravy Společenství a o ochranu služeb obecného zájmu, jež jsou nehospodářského typu, jakožto součásti evropského sociálního modelu, existuje široká shoda v tom, že Společenství by nemělo získat další pravomoci v oblasti služeb, jež nejsou hospodářského charakteru.
43
Následující body jsou založeny na Pracovním materiálu pracovníků Komise: Zpráva o veřejných konzultacích k Zelené knize o službách obecného zájmu, SEC(2004) 326, 15. 3. 2004.
24
5. Společná množina povinností • Ve věci potřeby a proveditelnosti vytvoření určité společné množiny povinností na úrovni Společenství dochází k rozdělení názorů. Zatímco některé příspěvky zdůrazňují potřebu vytvoření povinností veřejné služby sektor po sektoru, jiné komentáře uvádějí, že určitá společná koncepce je žádoucí a nezbytná. • Zdá se, že existuje široká shoda v tom, že regulace na úrovni Společenství by měla utvářet zásady a cíle, zatímco členské státy by měly být schopny provádět a specifikovat pravidla v souladu se specifickými situacemi a potřebami, jež existují na národní a regionální úrovni. • Neexistuje žádná shoda ve věci účinného naplňování požadavků v legislativě Společenství nebo ve věci dopadu těchto požadavků na sociální a územní soudržnost. Podle vznesených návrhů je příliš brzy na vytvoření stanoviska a je třeba provést podrobnější posouzení. • Existují různé názory v souvislosti s potřebou zavedení dalších povinností na úrovni Společenství a potřebou rozšíření stávajících požadavků na další služby obecného zájmu. 6. Sektorově specifické povinnosti • Zdá se, že existuje malá podpora pro zavedení dalších sektorově specifických povinností na úrovni Společenství v této fázi. Navrhuje se však, aby daná situace byla úzce monitorována s ohledem na různé sektory, zejména pokud jde o zabezpečení dodávek. Rovněž existují určité požadavky na zlepšení přístupu a propojitelnosti v některých sektorech. • Neexistuje žádná shoda v souvislosti s otevřením vodohospodářského sektoru na úrovni Společenství. • Existuje široká shoda v tom, že by neměla být přijímána žádná specifická opatření Společenství v oblasti plurality médií v této fázi a že ochrana plurality by měla být ponechána na členských státech. 7. Definice povinností a výběr organizací • Některé příspěvky zdůrazňují problémy plynoucí z aplikace právní úpravy Společenství, jak jsou vnímány příslušnými respondenty, a to zejména v oblastech obstarávání a státní pomoci. Existuje požadavek na zpřesnění pravidel o koncesích a sdruženích subjektů z veřejného a soukromého sektoru. Některé komentáře se rovněž odkazují na situace, kdy je na národní úrovni vytvářena překážka dokončení vnitřního trhu. • Příslušné komentáře v převážné míře souhlasí s tím, že další harmonizace povinností veřejné služby na úrovni Společenství není žádoucí. • Mnoho příspěvků vyjadřuje zájem o flexibilní a nebyrokratickou výměnu nejlepších praktik a stanovení kritérií, jež by se vztahovala na organizaci služeb obecného zájmu. 8. Financování služeb obecného zájmu • Existuje silný požadavek na zpřesnění a zjednodušení pravidel, jež se vztahují na financování služeb obecného zájmu, zejména v souvislosti se státní pomocí. Nedávný rozsudek Evropského soudního dvora v případu Altmark se považuje za pozitivní, avšak nedostačující. • Existuje rovněž široký konsensus v tom, že členským státům musí zůstat volnost při určování nejvhodnějšího způsobu financování služby obecného zájmu za předpokladu, že nedojde k neoprávněnému narušení hospodářské soutěže.
25
9. Hodnocení služeb obecného zájmu • Zatímco existují různé názory na celkový význam hodnocení, panuje široký konsensus v tom, že hodnocení by mělo být obšírné a mělo by brát v úvahu politická, sociální, ekonomická a ekologická kritéria. • Neexistuje žádná shoda ohledně spektra služeb, jež by měly podléhat vyhodnocení, nebo pokud jde o nezbytná procedurální a institucionální ujednání. 10. Mezinárodní dimenze • Existuje jasný požadavek na zajištění toho, aby postoje zaujímané Společenstvím v jednáních o mezinárodním obchodě byly plně v souladu s vnitřním regulačním rámcem EU. • Určitý počet komentářů rovněž vyžaduje k mezinárodním obchodním jednáním.
další
informace
a
transparentnost
vzhledem
• Klíčový význam základních podstatných služeb pro rozvoj nejchudších zemí je široce uznáván. Jako hlavní problém je jmenován přístup k financování a získání zahraničních investic.
26
PŘÍLOHA 3: Přehled důležitých sektorových přezkoumání Elektronické komunikace – Přezkoumání akčního plánu eEurope do června 2004. – Přezkoumání ustanovení o kabelových televizních sítích ze směrnice Komise 2002/77/ES do konce roku 2004. – Přezkoumání předmětu univerzální služby podle směrnice o univerzální službě 2002/22/ES do července 2005. – Přezkoumání balíčku o elektronických komunikacích do července 2006. Poštovní služby – Zpráva o aplikaci poštovní směrnice do konce roku 2004 a poté každé dva roky. – Zpráva do konce roku 2006 založená na perspektivní studii o vlivu plného dosažení vnitřního poštovního trhu v roce 2009 na univerzální službu. Návrh potvrzující, bude-li třeba, datum roku 2009 pro plné dosažení vnitřního poštovního trhu nebo určující jakýkoliv další krok ve světle závěrů studie. Elektřina – Výroční zprávy o aplikaci směrnice 2003/54/ES, včetně zprávy o povinnostech veřejné služby vydávané jednou za dva roky. – Podrobná zpráva o dosaženém pokroku při vytváření vnitřního trhu pro elektřinu do 1. ledna 2006. Návrhy Evropskému parlamentu a Radě na zajištění vysokých standardů veřejné služby tam, kde to bude žádoucí. – Zpráva o provedení nařízení 1228/2003 o přístupu na síť pro přeshraniční výměny elektřiny do července 2006. – Návrhy Evropskému parlamentu a Radě na zajištění tam, kde to bude žádoucí, plné a efektivní nezávislosti provozovatelů distribučního systému do 1. července 2007. V případě potřeby budou tyto návrhy rovněž řešit otázky dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu a dravého přístupu nebo chování proti zásadám hospodářské soutěže. Plyn – Výroční zprávy o aplikaci směrnice 2003/55/ES, včetně zprávy o povinnostech veřejné služby vydávané jednou za dva roky. – Podrobná zpráva o dosaženém pokroku při vytváření vnitřního trhu pro plyn do 1. ledna 2006. Návrhy Evropskému parlamentu a Radě na zajištění vysokých standardů veřejné služby tam, kde to bude žádoucí. – Návrhy Evropskému parlamentu a Radě na zajištění tam, kde to bude žádoucí, plné a efektivní nezávislosti provozovatelů distribučního systému do 1. července 2007. V případě potřeby budou tyto návrhy rovněž řešit otázky dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu a dravého přístupu nebo chování proti zásadám hospodářské soutěže. Voda – Prezentace prováděná Komisí a zaměřená na výsledky jejího posouzení vodohospodářského sektoru do konce roku 2004.
27
Doprava – 2004: Přijetí druhého železničního balíčku, který nyní prochází dohodovacím řízením, Evropským parlamentem a Radou. – Přijetí třetího železničního balíčku Evropským parlamentem a Radou do konce roku 2004. – Přijetí navrhovaného nařízení o požadavcích veřejné služby a udělování zakázek na veřejnou službu v osobní železniční, silniční a vnitrozemské vodní dopravě Evropským parlamentem a Radou do konce roku 2004. Vysílání – Zpráva o aplikaci směrnice o „televizi bez hranic“, v případě požadavků doprovázená legislativními návrhy na počátku roku 2005.
Název originálu: Communication from the Commission to the European Parliament, the Council, the European Economic and Social Comittee and the Committee of the Regions Zdroj: Komise Evropských společenství, KOM(2004) 374 v konečném znění, Brusel, 12. 5. 2004 Překlad: Petr Zavadil Korektura: ODIS
28
