EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 4.2.2016 COM(2016) 46 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Posouzení efektivity současného systému evropských veřejných finančních institucí při podporování investic v Unii a jejím sousedství {SWD(2016) 22 final}
CS
CS
1. ÚVOD Dne 16. listopadu 2011 Evropský parlament a Rada přijaly rozhodnutí č. 1219/2011/EU o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií v důsledku rozhodnutí o navýšení tohoto kapitálu. Tato zpráva je reakcí na výzvu uvedenou v 8. bodu odůvodnění uvedeného rozhodnutí, aby Komise (EK) do konce roku 2015 předložila Evropskému parlamentu a Radě zprávu hodnotící efektivitu současného systému evropských veřejných finančních institucí při podporování investic v Unii a jejím sousedství, a to včetně doporučení ohledně spolupráce mezi příslušnými bankami a optimalizace a koordinace jejich činností. EK aktivně podporuje evropské i sousední země prostřednictvím široké palety finančních programů a nástrojů, které jsou rovněž směřovány přes mezinárodní finanční instituce. Patří sem mimo jiné Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) a skupina Evropské investiční banky (EIB), kterou tvoří EIB a Evropský investiční fond (EIF). Rámec spolupráce mezi EK, skupinou EIB a EBRD představuje memorandum o porozumění týkající se činností mimo EU1 (tzv. „třístranné memorandum o porozumění“, podepsané v roce 2011 a revidované v roce 2013). 2. ROZSAH A METODOLOGICKÝ PŘÍSTUP Analýza pokrývá období 2010–2014 a zaměřuje se na země EU, kde aktivně působí EBRD, a na země evropského sousedství (dále jen „region“), které jsou pro účely této zprávy rozděleny do těchto zeměpisných oblastí: členské státy EU z východní a střední Evropy (EU-11); jižní a východní Středomoří; jihovýchodní Evropa; východní Evropa a Kavkaz; Střední Asie; Rusko a Turecko2. Skupina EIB a EBRD jsou napříč celým regionem daleko nejaktivnějšími mezinárodními finančními institucemi, závěry a doporučení se tedy zakládají na hloubkové analýze těchto dvou mezinárodních finančních institucí a na posouzení jejich spolupráce. Obecnější přezkum, který lze nalézt v pracovním dokumentu útvarů Komise (SWD) předkládaném spolu s touto zprávou, byl proveden i pro další mezinárodní finanční instituce působící v regionu, které zahrnují tyto instituce: Skupina Světové banky, včetně jejích poboček Mezinárodní finanční korporace (IFC) a Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Černomořská banka pro obchod a rozvoj (BSTDB), KfW Entwicklungsbank (KfW), Agence Française de Développement (AFD), Rozvojová banka Rady Evropy (CEB) a Bank Gospodarstwa Krajowego (BGK). Při přípravě zprávy EK se shromažďováním a analýzou dat pomáhal externí konzultant. Při vypracovávání zprávy byly použity čtyři různé provozní nástroje: sekundární výzkum a přehled literatury; pohovory se zúčastněnými subjekty; analýza databází; analýza případových studií. 3. PŘEHLED EBRD A SKUPINY EIB
Třístranné memorandum usiluje o maximalizaci synergií mezi činnostmi tří partnerů v zemích, kde působí společně, a to tím, že podporuje spolupráci mezi uvedenými dvěma bankami v souladu s jejich působností, odborností a kapacitami. 2 Podrobný popis zemí a definice jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise. 1
2
Tyto dvě instituce mají odlišné akcionáře, jiné mandáty a specifické obchodní modely. Tyto rozdíly přinášejí těmto dvěma různým mezinárodním finančním institucím vlastní specifické komparativní výhody, které jim umožňují maximalizovat účinnost a účelnost svého financování, z čehož mají prospěch i hospodářství v regionu. Pokud jde o akcionáře mezinárodních finančních institucí, je EBRD mezinárodní rozvojovou bankou, jejímiž akcionáři jsou členské státy EU, EU a EIB, jakož i několik zemí mimo EU. Působí v zemích EU i mimo ni. EU jakožto akcionáře EBRD zastupuje EK, která drží jedno křeslo v její radě guvernérů a ve správní radě. EIB je v EBRD také zastoupena jedním guvernérem a jedním výkonným ředitelem ve správní radě. EU, EIB a členské státy společně drží 63% podíl. EU je dále jedním z největších přispěvatelů EBRD na technickou spolupráci, investiční granty, nástroje pro sdílení rizik, výkonnostní poplatky a zvýhodněné financování. V roce 2014 EU do EBRD přispěla 105 miliony EUR (31 % financí obdržených od dárců). Akcionáři EIB je 28 členských států EU a akcionáři EIF jsou EIB (63,7 %), EU (24,3 %) a 26 veřejných a soukromých finančních institucí (12 %). EK je členem správní rady EIB a EIF. Pokud jde o mandáty mezinárodních finančních institucí, zřizuje se dohodou o základních dokumentech EBRD (stanovy EBRD) instituce s vlastními výsadami a imunitami. Mandátem EBRD je „podpora přechodu k otevřeným tržně orientovaným ekonomikám a podpora soukromé a podnikatelské iniciativy“ v zemích střední a východní Evropy, Střední Asie a nejnověji také jižního a východního Středomoří3. EBRD se angažuje pouze v zemích, které se zavázaly dodržovat zásady demokracie se systémem více politických stran a zásady pluralismu a tržního hospodářství, podílí se také na dosahování cíle v podobě rozvoje demokracie a právního státu. Mandátem EBRD sice výslovně není plnit politiky EU, jako je tomu u EIB, při svých operacích se však jimi řídí a podporuje je (např. u environmentálních a sociálních politik, kde se na normy EU výslovně odkazuje). Mandát EBRD ohledně uvedeného přechodu také zdůrazňuje další významný bod, a sice že EBRD se zeměmi, v nichž působí, aktivně spolupracuje na reformách politik, aby se zlepšilo podnikatelské a investiční prostředí a podpořily se konkurenční a vhodně regulované trhy, které přilákají soukromý kapitál. EIB je finanční institucí EU zřízenou Smlouvou o fungování EU. Rovněž se považuje za mezinárodní rozvojovou banku. Podle svého statutu má EIB mandát podporovat dosažení cílů politik EU. Své finanční prostředky využívá k podpoře evropské integrace a sociální soudržnosti. Přes 90 % její činnosti se zaměřuje na vnitřní cíle EU, podporuje však i vnější a rozvojové politiky EU. Mimo EU působí EIB na základě specifických mandátů udělených Radou a Evropským parlamentem nebo na vlastní riziko v souladu se statutem. EIF se v rámci skupiny EIB specializuje na poskytování rizikového financování malým a středním podnikům po celé EU a v kandidátských zemích. Článek 19 statutu EIB požaduje, aby EIB všechny žádosti o financování z vlastních zdrojů předkládala Komisi k vyjádření, než budou předloženy radě EIB ke schválení. V roce 1975 zřídila EK skupinu „Groupe Interservice BEI“ (GIB), jejímž prostřednictvím připravuje stanovisko přijímané ve sboru ohledně souladu žádostí o financování obdržených EIB s pravidly a politikami. To poskytuje EK silný a formální vliv na činnosti EIB v rané fázi přípravy projektu. Co se týče EBRD, pořádají se mezi ředitelem za EU a řediteli zastupujícími EIB a členské státy EU neformální koordinační setkání za účelem dosažení maximálního 3
Více podrobností o tom, jak k tomuto přechodu dochází, lze nalézt v pracovním dokumentu útvarů Komise.
3
účinku společného 63% podílu členských států EU, EIB a EU a dohodnutí soudržného postoje v radě. Formální koordinace ohledně strategičtějších témat se dále uskutečňuje na zasedáních hospodářského a finančního výboru (EFC) v Bruselu. Na ranou fázi přípravy projektů EBRD nemá EK formální vliv, jaký má na projekty EIB díky postupu podle článku 19. Jako dceřiná společnost EIB a součást skupiny EIB je EIF finanční institucí EU, která poskytuje rizikové financování malým a středním podnikům a podporuje provádění politik EU v oblasti podnikání, technologie, inovace a hospodářského rozvoje. EIF působí na základě specifických mandátů od institucí EU, od EIB, členských států EU a dalších třetích stran nebo na vlastní riziko. Dále mají EIB a EBRD odlišné obchodní modely. Obchodní model EBRD vychází z posuzování dopadu uvedeného přechodu i ze zásady řádné bankovní praxe a doplňkovosti projektů EBRD, z ekologicky šetrného a udržitelného rozvoje, z větší, ale obezřetné kapacity podstupovat riziko, z pákového efektu na doplňkové finance ze soukromého sektoru a ze silné přítomnosti v každé zemi, kde působí. Dále EBRD pracuje se zeměmi, v nichž působí, prostřednictvím politiky dialogu a uplatňování podmíněnosti. Obchodní model EIB je sice stejně zakotvený v zásadách řádné bankovní praxe, ale na rozdíl od modelu EBRD se zakládá především na metodice tří pilířů pro posuzování hodnoty přidané jejím působením a toho, jak přispívá k vyváženému rozvoji vnitřního trhu tím, že financuje produktivní investice v takovém rozsahu, v jakém se nedostává finančních prostředků za rozumných podmínek z jiných zdrojů. Projekty musí být v souladu s politikami EU, podporovat prioritní cíle EU a dialog s partnerskými zeměmi mimo EU a musí podstoupit technické, ekonomické, environmentální a sociální hodnocení finančního i nefinančního příspěvku EIB. Na základě svých odlišných mandátů se EBRD a skupina EIB při financování svých operací řídí jinými politikami stanovování cen. Konkrétně:
EBRD financuje ty projekty, kde příjemce není schopen získat dostatečné financování jinde za podmínek, které EBRD považuje za rozumné podle svých tří zásad řádné bankovní praxe, dopadu uvedeného přechodu a doplňkovosti. Aby EBRD zohlednila svůj mandát podporovat tržní hospodářství, uplatňuje při poskytování úvěrů nebo při účasti na prodeji cenných papírů marže či poplatky přiměřené podstupovanému riziku, které odrážejí obchodní podmínky trhu a umožňují určitou obchodní návratnost („politika stanovování cen na tržním základě“).
EIB poskytuje úvěry nebo záruky v případech, kdy provedení investice přispívá ke zvýšení obecné hospodářské produktivity a podporuje dosažení vnitřního trhu a kde nejsou k dispozici finance za rozumných podmínek z jiných zdrojů. Politika stanovování cen vychází z myšlenky oceňování rizik technicky a ekonomicky životaschopných projektů, které pokryje náklady související s projekty na neziskovém základě a požadavky předpisů na vybudování rezervních fondů. Oceňování rizika se provádí u každého projektu individuálně („politika stanovování cen na základě rizika“).
4
Tyto doplňující se obchodní modely s sebou také nesou rozdíly v účetních rozvahách obou bank. Jak je ukázáno níže, EIB operuje s větším pákovým efektem4 a vyšším objemem úvěrů než EBRD (údaje uvedené níže se týkají celkových účetních rozvah obou bank). Pákový efekt (%)
Podepsané úvěrové smlouvy (v miliardách EUR) 1200,0 %
100,0
1000,0 %
EUR (mld)
80,0
800,0 %
60,0
EIB
40,0
EBRD
20,0
EIB
600,0 %
EBRD 400,0 % 200,0 %
0,0 2010
2011
2012
2013
0,0 % 2010
2014
2011
2012
2013
2014
Graf 1: Podepsané úvěrové smlouvy a pákový efekt EIB a EBRD
Pokud jde o vznik úvěrů obou mezinárodních finančních institucí, EBRD se velmi silně zaměřuje na přímé úvěry (86 % jejích závazků, 45 miliard EUR z hlediska absolutních hodnot). Také skupina EIB financuje většinu svých operací přímo (72 % jejích závazků, 67 miliard EUR v absolutním vyjádření). Kromě toho lze zdůraznit, že se přímé úvěry EIB zaměřují na rozsáhlé projekty s dobře známými a důvěryhodnými protějšky. Model úvěrování EIB a EBRD se liší výší úvěrů. V období 2010–2014 byla průměrná výše úvěru EBRD 19 milionů EUR na operaci, zatímco u EIB to bylo 66 milionů EUR na operaci. Z hlediska distribuce v rámci regionu (celkem za sledované období) dosáhly úvěry EBRD v zemích mimo EU v rámci regionu 34,1 miliardy EUR a 9,6 miliardy EUR v zemích EU-11; financování ze strany skupiny EIB dosáhlo výše 27 miliard EUR v zemích mimo EU v rámci regionu a 49,4 miliardy EUR v zemích EU-11. Podíl zemí EU-11 a zemí mimo EU na celkových schválených úvěrech obou bank v regionu lze vyčíst z následujícího grafu. Skupina EIB (v miliardách EUR)
EBRD (v miliardách EUR) 10,00 8,00 6,00 Mimo EU
4,00
EU-11
2,00 0,00
18,0 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0 4,0 2,0 -
Mimo EU EU-11
2014
2013
2012
2011
2010
2014
2013
2012
2011
2010
Graf 2: Celkové množství podepsaných úvěrových smluv skupiny EIB a EBRD v regionu 4
Pákový efekt = celkový dluh / vlastní kapitál
5
4. POSOUZENÍ EFEKTIVITY INSTITUCÍ Za účelem hodnocení efektivity současného systému mezinárodních finančních institucí při podpoře investic v regionu byla provedena analýza následujících oblastí (podrobnější analýza je uvedena v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise).
Efektivita při naplňování potřeb trhu: Analýza ukázala, že skupina EIB a banka EBRD vyvinuly celou řadu nejrůznějších finančních nástrojů a technickou pomoc, které pokrývají širokou škálu potřeb trhu. Několik faktorů však omezuje efektivitu jejich operací, jak bylo zdůrazněno při konzultacích se zúčastněnými subjekty, jako je nedostatečný regulační rámec v zemích, kde působí, nebo skutečnost, že společné finanční nástroje nedokázaly zajistit kapitálové investice kvůli vyšší složitosti ve srovnání se zprostředkovanými úvěry.
Další účinky: Kladné externality vyplývající z působení obou institucí lze považovat za velmi významný prvek pro posílení efektivity jejich intervencí. Tyto kladné externality jsou tudíž součástí intervenční logiky mezinárodních finančních institucí. Pozitivní účinky působení obou institucí mají několik podob, zejména: o Finanční účinky (včetně demonstrativních), které obě instituce mají na finanční odvětví, především prostřednictvím strukturování nových produktů a stanovení nových typů příjemců. Finančních účinků se také dosahuje prostřednictvím podpory otevírání finančních trhů soukromým investorům, rozvoje tržních hospodářství, podpory domácích kapitálových trhů a mezinárodních finančních standardů a standardů souvisejících s riziky. o Hospodářské účinky jako posílení zaměstnanosti, dopad na reálnou ekonomiku, zlepšování dovedností nebo šíření mezinárodních technických norem. o Sociální účinky a účinky na životní prostředí a správu a řízení. Zejména odvětvové reformy a politický dialog, včetně změn právního a regulačního rámce; správa a řízení společností, včetně řešení nezákonných toků kapitálu a možných daňových úniků; sociální výkonnost; řešení změny klimatu a energetické účinnosti; a zlepšení kvality životního prostředí.
Pákový efekt na soukromé financování: Analýza dat ukázala, že skupina EIB a banka EBRD dokázaly využít pákový efekt na financování ze soukromého sektoru. Jejich úspěch při využívání pákového efektu na soukromé financování se však u jednotlivých odvětví, zemí a typů poskytovaných finančních produktů a nástrojů liší.
Analýza také prověřila vztah mezi oběma bankami, co se týče jejich spolupráce. Je důležité zdůraznit, že analýza ukázala, že mezi skupinou EIB a bankou EBRD existuje určitá forma výměny informací, koordinace nebo spolupráce téměř u všech operací. To lze připsat skutečnosti, že mezi nimi na všech úrovních, od technického personálu po nejvyšší úroveň vedení, existuje velmi hustá síť formálních i neformálních kontaktů. Obě instituce také usilují o předcházení překrývání práce, zejména u postupů hodnocení a hloubkových prověrek, ve vyjednávání, financování a sledování společně financovaných operací. Analýza také zjistila několik mechanismů formální i neformální vzájemné důvěry, které umožňují koordinaci činností mezi EBRD a skupinou EIB, především co se týče výměny informací o projektech a klientech, společného sledování a předkládání zpráv. Navíc analýza prokázala, že vzrostl objem společně financovaných operací v oblastech, kde byly zjištěny téměř dokonalé součinnosti, pokud jde o odvětví (tj. obecní a environmentální infrastruktura, energetika a doprava). EK má svou úlohu při usnadňování komunikace 6
a koordinace mezi EIB, EBRD a institucemi na jejich úrovni. Tato úloha by mola být dále posílena, pokud by se prozkoumaly mimo jiné možnosti dalšího zapojení EBRD do provádění finančních nástrojů financovaných EU v povolené míře, např. v rámci sdíleného řízení. Spolufinancování nebo společné investování by se však neměly považovat za cíl samy o sobě a neměly by být prosazovány u příliš malých operací nebo v situacích, kdy by vytěsnily soukromé financování, kdy není vhodné, aby potřebné finanční produkty poskytovala více než jedna mezinárodní finanční instituce, nebo tam, kde nejsou cíle politik mezinárodních finančních institucí v dokonalém souladu. Pokud jde o doplňkovost a o komparativní výhody, sledovala analýza tato hlediska: zeměpisné hledisko, odvětvové pokrytí, charakter příjemců a poskytované finanční produkty. Analýza ukázala, že obě mezinárodní finanční instituce i instituce na jejich úrovni si uvědomují komparativní výhody – v závislosti na charakteru finančních transakcí, typech finančních produktů a rysech regionálních a vnitrostátních trhů – a zohledňují je při výběru potenciálních operací a stanovování příležitostí ke spolupráci. 5. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ Na základě výše uvedené analýzy je EK toho názoru, že stávající systém evropských institucí pro veřejné financování je při podporování investic v Evropě i jejím sousedství účinný: široká škála potřeb trhu je dobře uspokojována s významnými pozitivními účinky, mezinárodní finanční instituce zároveň vynakládají úsilí na využití pákového efektu na soukromé financování. EK také uznává, že obě instituce, EBRD a skupina EIB, mají různé schopnosti, které se odvozují od jejich specifického know-how, obchodních modelů a struktur kapitálu. Usilují o předcházení zdvojování úsilí, zejména u postupů hodnocení a hloubkových prověrek, ve vyjednávání, financování a sledování financovaných operací. Dále byla také na úrovni institucí zjištěna formální výměna informací vyplývající z pravidelných operačních a institucionálních zasedání v rámci memoranda o porozumění. Analýza prokázala, že jestliže to má smysl z pohledu investic a politik, tyto dvě instituce společně financují jednotlivé projekty prostřednictvím společných nástrojů nebo fondů. To zahrnuje především velké projekty (např. energetickou, dopravní a obecní infrastrukturu), kde jsou investiční náklady a rizika vysoká a každá z institucí může využít pákového efektu svých vlastních komparativních výhod, a operace, kde jsou cíle politik obou institucí v dokonalém souladu (opět by bylo možné zmínit projekty na energetickou, dopravní a obecní infrastrukturu, ale jde i o projekty zaměřené na příznivý dopad na změnu klimatu, jako jsou projekty pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii i projekty podporující růst malých a středních podniků). Celkově lze učinit závěr, že jsou si obě mezinárodní finanční instituce vědomy svých komparativních výhod, co se týče jejich jednotlivých mandátů, modelů úvěrování a politik stanovování cen a obecně tyto komparativní výhody dobře využívají. Bez ohledu na celkově příznivé závěry činí EK tato doporučení (jejich odůvodnění lze nalézt v pracovním dokumentu útvarů Komise), aby se efektivita intervencí mezinárodních finančních institucí dále zvýšila. Doporučení č. 1
7
Přestože již existuje úzký interinstitucionální dialog na vysoké úrovni v rámci finančních nástrojů EU5, mohly by EBRD a skupina EIB dále posílit spolupráci na operační úrovni. Obě mezinárodní finanční instituce by měly dále stavět na stávajících součinnostech mezi jejich mandáty, obchodními modely a z nich vyplývajícími komparativními výhodami, zejména když používají zdroje EU v kombinovaných rámcích. Při spolupráci by měly mezinárodní finanční instituce využívat více standardizovaný nebo systematický přístup a minimalizovat vytváření ad hoc nástrojů. Rozhodnou-li se spolupracovat s EK či řídícími orgány jednotlivých členských států (včetně možného využití evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy) pro období 2014–20206), měly by přednostně využít stávající strukturu finančních nástrojů EU nebo finančních nástrojů v rámci ESI fondů, ve vhodných případech včetně tzv. standardních nástrojů7. Aby se dále zlepšil dopad politiky a pákový efekt, měla by EK nadále hrát významnou úlohu při financování a zřizování společných nástrojů/fondů a při dohledu nad nimi, aniž bude nutně přímo zapojena do rozhodování o investicích nebo do jejich řízení. Především prostřednictvím kombinací s granty EU by mohlo být zapojení EK do zřizování společných nástrojů/fondů dále prohloubeno, zejména aby se vytvořila přidaná hodnota a podnítila se spolupráce s oběma mezinárodními finančními institucemi, přestože skupina EIB a banka EBRD také spolupracují bez zapojení fondů EU. Navíc by při využívání fondů (včetně ESI fondů) měly obě mezinárodní finanční instituce v nejvyšší možné míře stavět na již existujících povinnostech předkládání zpráv na úrovni projektů, včetně dohody o finančním a správním rámci uzavřené mezi EK a skupinou EIB a rámcové správní dohody uzavřené mezi EK a EBRD, při plnění příslušných požadavků na předkládání zpráv pro fondy EU nebo ESI fondy. V tomto kontextu by administrativní zátěž žádného nového požadavku na předkládání zpráv neměla odrazovat soukromý sektor od účasti na financování operací mezinárodních finančních institucí. Zároveň některé ekonomické účinky nejsou stávajícím systémem mezinárodních finančních institucí pro předkládání zpráv pokryty, například dopady na zaměstnanost u EBRD. Toto by se mohlo stát oblastí pro další sladění přístupu k předkládání zpráv mezi EK a oběma mezinárodními finančními institucemi, zejména v případech, kdy využívají zdroje EU. Dále by obě mezinárodní finanční instituce měly zlepšit a zracionalizovat vykazování pákového efektu, protože analýza zjistila rozcházející se metodiky pro výpočet údajů v této oblasti. Doporučení č. 2 Analýza ukázala, že existuje mnoho příkladů, kdy se na sebe obě mezinárodní finanční instituce vzájemně spoléhají, například při výměně informací v rámci postupů hodnocení při sdílení hloubkových prověrek týkajících se společně financovaných projektů, u dohodnutého protokolu pro zadávání zakázek u společně financovaných projektů a u shody více mezinárodních finančních institucí ohledně předkládání zpráv týkajících se financování opatření v oblasti klimatu. Stále zde však je prostor pro posílení vzájemné důvěry, zejména co se týče společného vyjednávání smluv, koordinace a sdílení posouzení trhu a (jak již bylo Jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropského parlamentu a Rady ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie. 6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 (nařízení o společných ustanoveních). 7 Viz čl. 38 odst. 3 písm. a) nařízení o společných ustanoveních. Dosud byly prováděcím aktem přijaty tyto standardní nástroje: nařízení č. 964/2014 ze dne 11. září 2014: úvěr se sdílením rizik a limitovaná portfoliová záruka pro malé a střední podniky a úvěr na renovaci pro jednotlivé domácnosti. 5
8
uvedeno výše) dalšího slaďování požadavků na předkládání zpráv, především s cíli EU tam, kde se využívají zdroje EU. Přesto je však třeba řádně zvážit rozdíly v jejich mandátech a politických normách, které mohou omezovat rozsah, v jakém se jednotlivé instituce smějí spoléhat na hloubkovou prověrku a hodnocení provedené jinou institucí. Do hry mohou vstoupit také hlediska řízení rizik a může kvůli nim být nutné, aby i při spolufinancování téhož projektu každá z institucí po svém postupu hodnocení provedla svou prověrku, aby mohla získat souhlas své rady. Proto se úplná vzájemná důvěra, zejména uznávání postupů nebo norem, nejeví jako cíl sám o sobě. Doporučení č. 3 Ve světle probíhajícího úsilí institucí o zajištění doplňkovosti – v případě EIB – nebo dopadu uvedeného přechodu – v případě EBRD, kvality a řádnosti jejich operací by obě mezinárodní finanční instituce měly dále rozvíjet své finanční a nefinanční pobídky, jakož i klíčové ukazatele výkonnosti, které by pokračovaly v posilování motivace jejich personálu pro dosažení těchto cílů. V této souvislosti by měly cíle EBRD a skupiny EIB z hlediska objemu úvěrů být doprovázeny ctižádostivými cíli, pokud jde o doplňkovost či dopad uvedeného přechodu, kvalitu a řádnost operací. V tomto ohledu je dalším významným hlediskem fakt, že by EBRD a skupina EIB měly posílit svůj důraz na přilákání soukromého financování. Analýza ukázala, že struktury pro sdílení rizik (jako podřízené dluhy, mezaninové produkty, záruky, kapitál, přednostní dluhy s vyšším rizikovým profilem) lze využít pro dosažení vyšší úrovně zapojení soukromého sektoru a měly by být nadále součástí strategií obou mezinárodních finančních institucí pro přilákání soukromého financování. Za vhodných okolností (např. při selháních trhu nebo u tvůrců trhu) by mohly nástroje EU pro kombinování poskytnout podporu, která napomůže k vyššímu soukromému financování. Dále se zdá, že je v obou mezinárodních finančních institucích rovněž prostor pro posílení motivace personálu, aby udržoval politický dialog mezi sebou navzájem i s EK, zejména v oblasti priorit politik EU, jako jsou místní hospodářská správa, rozvoj kapitálových trhů, rozvoj udržitelné infrastruktury atd. – viz také doporučení č. 6. Doporučení č. 4 Spolupráce mezi oběma mezinárodními finančními institucemi by se mohla dále prohlubovat prostřednictvím zapojení EBRD do investičního plánu pro Evropu, což je stěžejní iniciativa EU. EBRD by mohla být zapojena zejména prostřednictvím investičních platforem uvedených v nařízení o Evropském fondu pro strategické investice (ESFI)8. Odborné znalosti a zkušenosti EBRD se zjišťováním životaschopnosti projektů, rozvíjením a spojováním projektů a lákáním potenciálních investorů by byly cenné při zřizování investičních platforem týkajících se regionu EU-11. Investiční platformy usilují o zvýšení pákového efektu fondů EU a o zapojení veřejných finančních institucí, včetně národních podpůrných bank a institucí a institucionálních investorů Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice. 8
9
a komerčních finančníků při plnění EFSI. Mohou být navrženy v několika podobách, tak aby umožňovaly přímé i nepřímé kapitálové injekce a záruky pro vysoce kvalitní sekuritizaci úvěrů a další produkty, které jsou poskytovány při plnění cílů EFSI. Doporučení č. 5 Obě mezinárodní finanční instituce by měly zvýšit své úsilí o proaktivní zapojení institucionálních investorů, jako jsou penzijní fondy a státní investiční fondy9, do projektů spolufinancování infrastruktury v zemích, kde působí společně. Státní investiční fondy, veřejné penzijní fondy a pojistitelé disponují dostatečnou likviditou pro investování a jsou díky svému požadavku na sladění dlouhodobých závazků nejpřirozenějšími typy investorů pro dlouhodobé financování projektů v oblastech jako financování infrastruktury. Tato posílená spolupráce v mnoha případech vyžaduje tzv. „stratifikaci investorů“, která znamená, že jsou v rámci jednoho investičního nástroje vydány různé druhy podílů s různými poměry rizika a výnosů a stupni vlivu. Lze například těžit ze zvýšeného zájmu a odborných znalostí pojišťovacích společností a penzijních fondů se sídlem v Evropě. V této souvislosti by mohly být EBRD a skupina EIB podněcovány k tomu, aby společně rozvíjely projekty s takovými subjekty. Na druhé straně by se státní investiční fondy měly zapojovat pouze tehdy, pokud splňují přijatelné normy správy a zajišťují soulad s politikami a právními předpisy EU. Doporučení č. 6 EK by měla obě banky podněcovat k tomu, aby byly nápomocny především při vývoji produktů založených na kapitálu a v politickém dialogu. EBRD by mohla zvýšit své zapojení u EK a v zemích, kde působí, aby došly naplnění vzájemně přínosné politické iniciativy. Například v rámci EU-11 by obě mezinárodní finanční instituce mohly být nápomocny vnitrostátním vládám při rozvoji politik, které by jim pomohly přejít ke společnému trhu s kapitálem v Evropě, tak jak se o něm hovoří v nedávno vyhlášené stěžejní iniciativě o unii kapitálových trhů. Tato legislativní iniciativa je v souladu s mandáty EBRD a skupiny EIB financovat projekty pro malé a střední podniky a infrastrukturu, přilákat investice ze soukromého sektoru a budovat otevřený, stabilní finanční systém, který umožní soukromému sektoru přístup k financím. U obou mezinárodních finančních institucí existuje prostor pro další spolupráci s EK na politickém dialogu, aby se stanovily vhodné politické reakce na specifické regionální a vnitrostátní úkoly prostřednictvím řádné strukturované výměny politické analýzy a diskuzí o strategiích pro podporu společných cílů a priorit.
***
9
Při dodržení pravidel státní podpory.
10
