CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 19.12.2006 KOM(2006) 814 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Třetí zpráva o sledování restrukturalizace ocelářství v České republice a Polsku
CS
CS
1.
ÚVOD Tato zpráva popisuje pokrok, který učinily české a polské ocelářské společnosti v restrukturalizaci svého provozu a v souladu s požadavky stanovenými v jednotlivých kapitolách Smlouvy o přistoupení. V důsledku vývoje vnitrostátních i mezinárodních hospodářství byli čeští a polští výrobci oceli v roce 2005 nuceni čelit složité situaci charakterizované v porovnání s předchozím rokem snížením tržeb i cen. I přes tento trend dosáhly společnosti obou zemí přiměřené míry příjmů, ale mají-li ocelárny dospět k udržitelné životaschopnosti, musejí v úsilí dokončit restrukturalizační proces pokračovat. Mezi Evropskou unií a Českou republikou a Polskem byla vyjednána přechodná období, aby české a polské ocelářské společnosti mohly dokončit restrukturalizaci a plně se integrovat do vnitřního trhu. Toto opatření bylo nezbytné, aby nové členské státy mohly poskytnout potřebnou finanční podporu na základě toho, že se příjemci stanou životaschopnými v dlouhodobém horizontu. Tato výjimka z obecných pravidel pro poskytování státní podpory je podmíněna splněním určitých povinností jak pro příslušné vlády, tak pro jednotlivé společnosti, jež jsou stanoveny v protokolech, které jsou součástí smlouvy o přistoupení. Protokol 21 se týká restrukturalizace českého ocelářského průmyslu a protokol 82 restrukturalizace polského ocelářského průmyslu. Restrukturalizační období končí dne 31. prosince 2006; do tohoto data musejí být všechny společnosti životaschopné. Protokoly rovněž stanoví podrobná pravidla pro sledování a podávání zpráv ohledně těchto povinností, včetně povinnosti Komise podávat zprávy Radě. Dne 7. července 2004 přijala Komise první zprávu o sledování restrukturalizace ocelářství v České republice a Polsku za rok 20033. V této zprávě Komise poukázala na zpoždění restrukturalizačního procesu, zejména pokud jde o investice. Doporučila oběma zemím využít pozitivních podmínek na trhu a v následujících letech restrukturalizační proces urychlit, aby příslušné společnosti mohly dosáhnout životaschopnosti do konce restrukturalizačního období. Ve druhé zprávě o sledování restrukturalizace přijaté dne 3. srpna 20054 zaznamenala Komise u většiny přijímajících společností zlepšení provozních výsledků, což bylo způsobeno hlavně výrazným zlepšením tržních podmínek. Komise však zároveň zdůraznila, že ne všechny přijímající společnosti jsou schopny plně z tohoto výjimečně příznivého tržního prostředí těžit nebo provést požadovaná restrukturalizační opatření, nejsou tedy stále dostatečně výkonné a hrozí, že do konce restrukturalizačního období nedosáhnou životaschopnosti. Komise vyzvala přijímající společnosti i příslušné orgány, aby její doporučení pozorně zvážily.
1 2 3 4
CS
Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 934. Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 948. KOM(2004)443 v konečném znění. KOM(2005)359 v konečném znění.
2
CS
Tato třetí zpráva o sledování restrukturalizace popisuje pokrok učiněný během roku 2005 a některé směry vývoje v roce 2006; obsahuje následující prvky: popis vývoje na globálním trhu s ocelí, na jehož pozadí se restrukturalizační proces odehrává; zprávy o hlavních výsledcích sledování pro jednotlivé země, pokud jde o státní podporu a klíčové hodnoty restrukturalizace definované v přílohách protokolů (snížení výrobní kapacity, investice, produktivita, náklady a životaschopnost). Tato kapitola také zahrnuje odkazy na rozhodnutí Komise přijatá v souvislosti s přijímajícími společnosti v rámci právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže; závěry a doporučení týkající se nezbytných kontrol a opatření, jež mají být přijata, aby přijímající společnosti dosáhly životaschopnosti do konce restrukturalizačního období. Komise připraví pro Radu v roce 2007 zprávu o pokroku, která se bude týkat pokroku v roce 2006. Tato poslední zpráva bude také obsahovat celkové hodnocení výsledků, kterých bylo dosaženo v průběhu restrukturalizačního procesu (2003– 2006). 2.
VÝVOJ NA GLOBÁLNÍM TRHU S OCELÍ5 Restrukturalizační proces v odvětví oceli je ovlivněn mnoha faktory, včetně opatření přijatých společnostmi a veřejnými orgány, obecného hospodářského vývoje a situace na trhu. Proto je pro zhodnocení výkonů přijímajících ocelářských společností v České republice a Polsku nezbytné těmto prvkům dobře porozumět. Základní předpoklady ohledně vývoje na globálním trhu s ocelí jsou shrnuty níže. Co se týče mezinárodního trhu s ocelí, vysoký stupeň expanze zaznamenaný v roce 2004 v některých regionech pokračoval i v roce 2005. Bezpříkladný růst výroby v Číně, ale rovněž v Indii, vytlačil v roce 2005 světovou výrobu oceli výše o 6 % na 1,129 miliardy tun. V EU se však výroba po mírném zvýšení během prvního čtvrtletí roku 2005 opět kvůli slábnoucí poptávce snížila a se 186 miliony tun byla výroba surové oceli v porovnání s rokem 2004 o 3,2 % nižší. Tato situace odráží slabou poptávku na trhu EU v roce 2005 způsobenou především faktory cyklu zásob a původně vysokou nabídkou. Výsledkem snížené nabídky výrobců oceli ze zemí EU bylo omezení skladových zásob, což následně přispělo k zachování úrovně cen oceli. V roce 2005 dosáhl dovoz oceli do EU 26 milionů tun, tedy přibližně stejné úrovně jako v předchozím roce; v druhém pololetí došlo k poklesu vyvolanému oslabením cen. Hlavní zemí, která do EU vyvážela, bylo i nadále Rusko, následováno Ukrajinou a Tureckem, na čtvrtou pozici vystoupila Čína. Vývoz oceli z EU dosáhl 31,7 milionu tun, což oproti roku 2004 představuje 6% nárůst. Tento nárůst byl částečně podpořen dočasným oslabením eura vůči americkému dolaru. Dodávky
5
CS
Zdroj: IISI a Eurostat.
3
CS
do Číny, představující třetí největší vývozní trh EU, se v roce 2005 snížily o 3 %; tento trend zesílil a během prvního čtvrtletí roku 2006 došlo k poklesu o 31 %. Během prvního čtvrtletí roku 2006 zaznamenala výroba oceli v EU vzrůstající tendenci odrážející pozitivní vývoj hospodářství EU podpořený vnitřní poptávkou a investicemi. Zřejmá spotřeba oceli, která v roce 2005 poklesla o 4,6 %, by měla podle očekávání v roce 2006 o 4 % vzrůst. Během prvního čtvrtletí roku 2006 opět stouply ceny oceli, a to kvůli vyšším nákladům na suroviny a silnější poptávce hlavních spotřebních sektorů. V roce 2005 byly výsledky starších členských států EU 15 a výsledky zaznamenané v nových členských státech zřetelně odlišné: zatímco výroba oceli v zemích EU 15 se v porovnání s předchozím rokem snížila o 1,9 %, pokles výroby v nových členských státech byl mnohem strmější, a to ve výši 12 % u českých oceláren a 18,7 % u oceláren polských. Na tuto situaci je však nutno hledět v souvislosti s výjimečným zvýšením výroby oceli v obou zemích v roce 2004, původně vysokými skladovými zásobami a poklesem poptávky během prvního pololetí roku 2005. Některé hlavní číselné údaje týkající se českého a polského trhu s ocelí jsou uvedeny v tabulkách 1A, 1B a 2 v příloze. Navzdory tomuto nepříznivému vývoji zůstal provozní zisk českých i polských ocelářských společností vysoký a ocelárny obecně mohly snížit své zadlužení a zrychlit investice. Očekává se, že tento pozitivní trend bude v roce 2006 pokračovat. Většina nedávných ekonomických a průmyslových průzkumů pro rok 2006 naznačuje, že očekávané zotavení hospodářství a sektorů spotřeby oceli by mělo vyústit v další zlepšení podmínek na trhu s ocelí v EU. 3.
VÝSLEDKY PROGRAMŮ SLEDOVÁNÍ V ČESKÉ REPUBLICE A POLSKU
3.1.
Česká republika Podle informací z různých zdrojů Česká republika poskytla vnitrostátnímu ocelářskému odvětví restrukturalizační podporu ve výši celkem 8 166 milionů CZK (256,6 milionu EUR6), což je přibližně 58 % maximální povolené částky uvedené v protokolu 2, která činí 14 147 milionů CZK. Nezávislé posouzení ukazuje, že ve stanoveném období nebyla českému ocelářskému odvětví po 31. prosinci 2003 poskytnuta žádná další restrukturalizační podpora. Komise na tomto základě dochází k závěru, že závazky týkající se poskytování maximální povolené výše státní podpory společnostem vyjmenovaným v příloze 1 protokolu 2 jsou plněny. Přijímajícími společnostmi, kterým byla státní podpora poskytnuta, jsou Mittal Steel Ostrava (MSO - dříve Nová huť), Válcovny plechu Frýdek-Místek (VPFM) a Vítkovice Steel (VS). Co se týče investic, nezávislé posouzení pokroku dosaženého v provádění restrukturalizačních opatření zdůrazňuje celkově nízkou úroveň výdajů a zejména prodlení v některých prováděných klíčových investicích, které jsou naprosto zásadní pro to, aby umožnily přijímajícím společnostem snížit náklady a provést přechod
6
CS
Směnný kurz CZK/EUR 32,329 (průměr z prosince 2003).
4
CS
k vyšší přidané hodnotě. Posouzení však ukazuje, že na konci roku se provádění investičních plánů zrychlilo; tento trend má podle očekávání pokračovat i dále. Mezitím přijímající společnosti hlavní důvody zpoždění, konkrétně zdlouhavý privatizační proces a nemožnost zajištění půjček, překonaly, a očekávají tedy, že většinu plánovaných investic uskuteční do konce restrukturalizačního období, s výjimkou případu VPFM, jak je podrobně rozepsáno níže. Česká vláda provedla svůj plán privatizovat VS, který obnášel nejprve prodej akcií společnosti OSINEK a. s. společnosti VS, následovaný veřejnou soutěží. V červenci schválila vláda prodej VS společnosti Mastercraft Ltd., vlastněné ruskou ocelářskou a těžební skupinou Evraz Holding. Této privatizace bylo dosaženo převodem akcií v listopadu 2005. V roce 2005 dokončily české orgány také proces privatizace VPFM plnou integrací společnosti do MSO. Integrace podle zákona vstoupila v platnost ve druhém čtvrtletí roku 2006. Společnost VPFM také aktualizovala svůj obchodní plán tak, aby se uzpůsobil konečné průmyslové struktuře v rámci MSO a reagoval na nové požadavky trhu. Test životaschopnosti stanovený Komisí ukazuje, že provozní výkon VPFM je pozadu za předpovědí a před koncem roku 2007 by společnost za běžných tržních podmínek životaschopnosti nedosáhla. Příčinou je 18měsíční zpoždění v dokončení privatizace společnosti VPFM, která tím pádem nestačí provádět restrukturalizační opatření podle plánu. Protože je však tato společnost nyní plně integrována v MSO, rozhodla Komise, že již není třeba její finanční výsledky hodnotit samostatně. Při uplatňování tohoto přístupu nezávislé posouzení shledalo, že integrovaná společnost MSO má velice dobrou provozní marži a je bez potíží životaschopná. Co se týká změn kapacit, Komise, jak již bylo uvedeno v předchozí zprávě, rozhodla podle článku 12 protokolu 2 neprotestovat proti odložení termínu trvalého uzavření válcoven za tepla č. 1 a č. 2 společnosti VPFM7 (70 000 tun) o šest měsíců do 30. června 2006 s tím, že výroba byla zastavena dne 31. prosince 2005. Nezávislé posouzení ukazuje, že přijímající společnost dodržela požadavek ukončit výrobu a že se připravuje plán demontáží. České orgány Komisi do konce roku 2005 informovaly rovněž o technických podrobnostech požadovaného snížení kapacity ve společnosti MSO. Společnost předvídá, že snížení kapacity stanovené v protokolu 2 (270 000 tun) dosáhne namísto investicemi na zelené louce podstatnou renovací své válcovny hrubých profilů. Společnost MSO také revidovala své investiční plány a předložila nové plány Komisi ke schválení; schválení bylo nedávno potvrzeno8. Všeobecné doporučení Komise vyzývá české společnosti, aby pokračovaly v úsilí restrukturalizovat svá výrobní zařízení a hlavní důraz přitom kladly na investice související se zlepšením výtěžnosti a energetické účinnosti i na změny v pracovních postupech a zvyšování produktivity.
7 8
CS
Rozhodnutí dne 2.3.2005, Úř. věst. Dne 16.07.2005, C176/12. Rozhodnutí dne 13/09.2006, Úř. věst dne 18.11.2006, C 280/4.
5
CS
3.2.
Polsko Jak bylo uvedeno v předchozích zprávách a podle informací, které Komise obdržela, Polsko, pokud jde o společnosti uvedené v seznamu v příloze 1 protokolu 8, plní závazky uvedené v protokolu týkající se poskytnuté státní podpory, která dodržuje maximální povolenou částku. V období let 1997–2003 Polsko poskytlo celkovou částku 2 750 milionů PLN (590 milionů EUR9), což je přibližně 80 % maximální povolené částky 3 387 milionů PLN podle protokolu. Přijímající společnosti, kterým může být státní podpora poskytována v souladu s protokolem, jsou: Mittal Steel Poland (MSP - dříve Polskie Huty Stali / PHS), Huta Bankowa, Huta Buczek, Arcelor Huta Warszawa (AHW - dříve Huta Lucchini-Warszawa), Huta Labędy a Huta Pokόj10. Podle protokolu nebylo po dni 31. prosince 2003 možno polskému ocelářství poskytnout žádnou další státní podporu. Podle informací, které má Komise zatím k dispozici, byla tato podmínka splněna. Nicméně, pokud jde o působení společnosti Technology Buczek, vyjasňuje Komise v současné době některé zbývající nesrovnalosti ve formálním vyšetřovacím řízení podle čl. 88 odst. 2.11 U společnosti Huta Czestochowa, která nebyla na seznamu přijímajících společností uvedeném v příloze 1 protokolu 8 a podle polského vnitrostátního restrukturalizačního programu schváleného v roce 2003 byla považována za společnost v konkurzu, zahájila Komise šetření protiprávně poskytnuté státní podpory a v červnu 2005 došla k závěru12, že částka 5 milionů EUR musí být navrácena. V říjnu 2005 schválily polské orgány převod 100 % akcií ze společnosti Huta Czestochowa na ukrajinský subjekt Industrial Union of Donbass. Kvůli obtížným tržním podmínkám v roce 2005 byl objem tržeb většiny přijímajících společností výrazně menší, než se předvídalo. Také provozní marže většiny společností byly tudíž nižší, než se plánovalo. Navzdory slabší poptávce však v některých společnostech došlo k růstu cen, do něhož se promítalo lepší zpracování jejich výrobků. Finanční výsledky však rozhodně umožnily většině společností pokračovat během roku 2005 v úsilí provádět restrukturalizaci a také ji zrychlovat. Během roku 2005 informovalo Polsko Komisi o svém záměru změnit jednotlivé obchodní plány všech přijímajících společností tak, aby se přizpůsobily novým potřebám trhu a novým průmyslovým strukturám. V této souvislosti zahájila Komise předběžné šetření změn navrhovaných společností MSP, které se namísto podstatné modernizace stávající válcovny pasů za tepla zaměřovaly na vystavění nové válcovny pasů za tepla. Vzhledem k závazku demontovat stávající válcovnu a zachovat úroveň kapacity došla Komise k závěru, že změny jsou slučitelné se závazky protokolu, a na základě bodu 10 protokolu č. 8 se rozhodla tyto změny schválit.13 Komise také dále nešetřila aktualizované obchodní plány společností Huta Bakowa, Huta Labedy a Huta Pokój, ale vzhledem k drobným změnám v těchto plánech bude pokračovat ve sledování restrukturalizace na základě aktualizovaných
9 10 11 12 13
CS
Směnný kurz PLN/EUR 4,6595 (průměr z prosince 2003). Podniky Huta Andrezj a Huta Batory byly kvůli konkurznímu řízení ze seznamu přijímajících společností vyňaty. Rozhodnutí Komise K(2006) 2093, Úř. věst 2006 C196/23. Rozhodnutí Komise K(2004) 1962. Rozhodnutí Komise K(2005) 2687, Úř. věst. 2006, C12/2.
6
CS
obchodních plánů. Pouze v případě AHW nebyla Komise zatím schopna obchodní plán schválit a rozhodnutí dosud neučinila. Podle dostupných informací byly splněny závazky související se snížením výrobních kapacit v roce 2005. Nezávislé hodnocení ukazuje, že společnost Huta Bankowa ukončila v prosinci 2004 výrobu ve své válcovně středních profilů (60 000 tun) a že válcovna byla fyzicky zlikvidována v prosinci 2005, tedy o rok dříve, než se plánovalo. Válcovna pasů za tepla společnosti MSP-Krakow (700 000 tun), která ukončila výrobu v roce 2002, byla v prvním čtvrtletí roku 2005 trvale demontována. Ve stejném závodu bylo ohlášeno ukončení výroby ve válcovně plechu za studena (650 000 tun) v prosinci 2005 a válcovna pasů za studena v jednotce MSP v obci Swietoclowice (36 000 tun) byla demontována do prosince 2005. Během roku 2005 bylo přijímajícími společnostmi uzavřeno nebo demontováno mnoho dalších neživotaschopných a zastaralých výrobních zařízení, která nebyla uvedena v protokolu. Kvůli zpožděním v provádění investičního programu nedokončila společnost MSP změny výrobních kapacit, plánované ve formě modernizace válcovny drátu v obci Sosnowiec (200 000 tun) a stavby linky na organické nátěrové hmoty na plech v obci Swietoclowice (100 000 tun). Nezávislé hodnocení ukazuje, že dvě přijímající společnosti možná životaschopnosti do konce restrukturalizačního období nedosáhnou. První společností je AHW, kterou od září 2005, kdy proběhl převod akcií od subjektu Lucchini, vlastní společnost Arcelor. Na základě vlastních odhadů není v takovém stavu, aby v roce 2006 uspěla v testu životaschopnosti stanoveném Komisí. Nové zaměření investičního plánu společnosti neumožní výrazně zvýšit v krátkodobém výhledu výtěžnost a úspornost. Z toho důvodu Komise stále zvažuje, jak se s revidovanými investicemi co nejlépe vypořádat. Druhou společností, která do konce roku 2006 životaschopná nebude, je Technology Buzek. I přes skutečnost, že společnost část svého investičního plánu uskutečnila, nepodařilo se jí snížit náklady a výši nesplacených dluhů. Na základě výše uvedených skutečností Komise doporučuje, aby všechny přijímající společnosti ve zbývajících měsících své úsilí při restrukturalizaci zesílily. Důraz musí být kladen na investice související s omezením nákladů a také na zlepšení pracovních postupů v oblasti nákupu a prodeje; je třeba pokračovat ve zvyšování produktivity. 4.
NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ Silné ocelářské hospodářství České republiky a Polska, stejně jako přístup na trh EU, jsou podstatnými výhodami, které by měly zaručit úspěch přijímajících společností v nadcházejících letech. Restrukturalizační opatření vymezená v restrukturalizačních programech a obchodních plánech však přijímajícím společnostem České republiky a Polska umožní soustředit se na nezbytná zlepšení a posílit svůj provozní výkon. Tato opatření je proto nutno plně provést, aby společnosti získaly větší odolnost proti možnému hospodářskému poklesu. To se týká zvláště společností, které neuspěly v testu životaschopnosti stanoveném Evropskou komisí, jak je uvedeno výše.
CS
7
CS
Komise bude v úzké spolupráci s příslušnými orgány a společnostmi pokračovat ve sledování toho, jak jsou prováděna přechodná opatření. V roce 2007 zpracuje rozšířené hodnocení dosažených výsledků a rozsahu, jak bylo dosaženo provedení vnitrostátních restrukturalizačních programů a individuálních obchodních plánů. Při tomto posuzování bude Komise kontrolovat zejména výši a význam státní podpory udělené na základě provedených restrukturalizačních opatření. Jak bylo uvedeno dříve, budou-li zjištění neuspokojivá, vyzve Komise příslušné orgány, aby žádaly navrácení odpovídající částky státní podpory. V roce 2007 bude předložena Radě konečná zpráva. Komise rovněž připomíná, že jakákoli další restrukturalizační podpora poskytnutá přijímajícím společnostem uvedeným v protokolu nebo jakékoli jiné ocelářské společnosti, na niž se nevztahují restrukturalizační programy, by byla v rozporu se Smlouvou o přistoupení.
CS
8
CS
tabulce 1A Trh s ocelí v České republice (v milionech tun)
7 6 5
2003
4
2004
3
2005
2 1 0 Výroba
Celkový dovoz ze zemí EU i ze zemí mimo EU
Celkový vývoz do zemí EU i do zemí mimo EU
Spotřeba
tabulce 1B Trh s ocelí v Polsku (v milionech tun)
10 8 6
2003 2004 2005
4 2 0 Výroba
Celkový dovoz ze zemí EU i ze zemí mimo EU
Celkový vývoz do zemí EU i do zemí mimo EU
Spotřeba
tabulce 2 Procentuální podíl České republiky a Polska na celkové výrobě oceli v EU Česká republika Polsko 3% 5%
Ostatní země EU 92%
CS
9
CS
