CS
CS
CS
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ
V Bruselu dne 25.9.2009 KOM(2009) 494 v konečném znění
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva Radě a Evropskému parlamentu o činnostech ústřední jednotky systému Eurodac za rok 2008
CS
CS
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Výroční zpráva Radě a Evropskému parlamentu o činnostech ústřední jednotky systému Eurodac za rok 2008 1.
ÚVOD
1.1.
Oblast působnosti Nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 ze dne 11. prosince 2000 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy (dále jen „nařízení Eurodac“)1 stanoví, že Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o činnostech ústřední jednotky2. Tato šestá výroční zpráva obsahuje informace o řízení a výkonnosti systému v roce 2008. Posuzuje výsledky a nákladovou efektivnost systému Eurodac, jakož i kvalitu služeb poskytovaných ústřední jednotkou.
1.2.
Právní a politický vývoj V zájmu posouzení záležitostí (souvisejících s účinností nařízení Eurodac a zlepšením podpory systému k usnadnění uplatňování dublinského nařízení) uvedených ve zprávě o hodnocení dublinského systému, která byla zveřejněna v červnu 2007 (dál jen „hodnotící zpráva“)3, předložila Komise dne 3. prosince 2008 návrh na změnu nařízení Eurodac4. V roce 2008 se územní působnost nařízení Eurodac rozšířila na Švýcarsko, které se (poté, co Komisi oznámilo svou ochotu zapojit se do systému v souladu s čl. 27 odst. 2 písm. a) nařízení Eurodac) připojilo k systému Eurodac dne 12. prosince 20085.
2.
ÚSTŘEDNÍ JEDNOTKA EURODAC6
2.1.
Řízení systému S ohledem na rostoucí počet údajů, které mají být spravovány (některé kategorie transakcí musí být uchovávány po dobu 10 let), přirozené zastarávání technické platformy (vytvořené v roce 2001) a s ohledem na nepředvídatelný vývoj v počtu transakcí systému Eurodac v důsledku
1 2 3 4 5 6
CS
Úř. věst. L 316, 15.12.2000, s. 1. Čl. 24 odst. 1 nařízení o systému Eurodac. Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o hodnocení dublinského systému, KOM (2007) 299 v konečném znění {SEC(2007) 742}. Návrh nařízení Evropského Parlamentu a Rady o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování dublinského nařízení, KOM(2008) 825. Komise poskytla Švýcarsku pomoc za účelem připojení se k systému Eurodac, včetně předběžných provozních zkoušek. Obecný popis ústřední jednotky Eurodac, jakož i definice jednotlivých druhů transakcí, které ústřední jednotka zpracovává, a shod, které může vytvořit, je k dispozici v první výroční zprávě o činnostech ústřední jednotky Eurodac. Viz pracovní dokument útvarů Komise – První výroční zpráva Radě a Evropskému parlamentu o činnostech ústřední jednotky Eurodac, SEK(2004)557, s. 6.
2
CS
přistoupení nových členských států7, se provádí aktualizace systému Eurodac, která by měla být dokončena v prvním čtvrtletí roku 2010. Komise v roce 2006 podepsala smlouvu o „celoevropské síti pro zabezpečenou výměnu dat mezi státními správami (s-TESTA)“. V průběhu roku 2007 byl zahájen přechod členských států z dříve používané sítě TESTA II na síť sTESTA a 18 členských států přešlo na tento nový systém poskytující vyšší úroveň bezpečnosti a spolehlivosti a v průběhu roku 2008 přešly na nový systém i zbývající členské státy. 2.2.
Kvalita služby a nákladová efektivnost Komise se v nejvyšší míře snaží poskytovat členským státům, které jsou konečnými uživateli ústřední jednotky Eurodac, vysoce kvalitní služby8. Ústřední jednotka Eurodac byla v roce 2008 dostupná celkem 99,84 % času. V roce 2008 byly Komisi oznámeny dvě „falešné shody“, tj. nesprávná identifikace provedená systémem AFIS, přičemž v roce 2007 byla oznámena jedna „falešná shoda“. Ačkoli členské státy mají podle čl. 4 odst. 6 nařízení Eurodac povinnost všechny shody ihned zkontrolovat, nemají v současné době povinnost oznámit falešné shody Komisi9. S celkem třemi falešnými shodami, které byly zaznamenány z více než 1,5 milionu vyhledávání a více než 300 000 shod, však lze systém i nadále považovat za velmi přesný. V roce 2008 dosáhly výdaje na údržbu a provoz ústřední jednotky celkem 605 720,67 EUR. Výdaje se oproti předchozímu roku snížily, jelikož údaj za rok 2007 zahrnoval náklady na výrazné zvýšení kapacity záložního systému (Business Continuity System)10. Náklady v roce 2008 však představovaly nárůst v porovnání s předchozími lety (2004–2005–2006) kvůli rostoucím nákladům na údržbu systému. Účinné využívání stávajících zdrojů a infrastruktury spravované Komisí, např. využívání sítě s-TESTA, umožnilo úspory ve výdajích systému Eurodac. Komise (prostřednictvím programu IDABC) poskytovala rovněž komunikační a bezpečnostní služby při výměně údajů mezi ústřední jednotkou a vnitrostátními jednotkami. Tyto náklady, které měly podle čl. 21 odst. 2 a 3 nařízení původně nést členské státy, nakonec uhradila Komise tím, že využila společné infrastruktury, které byly k dispozici, čímž ušetřila prostředky z vnitrostátních rozpočtů.
7
8
9 10
CS
Všechny členské státy EU, jakož i Norsko a Island, uplatňují dublinské nařízení a nařízení Eurodac. Pojem „členské státy“ se proto v tomto sdělení používá pro 29 států, které využívají databázi Eurodac. Tyto služby představují jak služby poskytované přímo ústřední jednotkou (např. kapacita shod, uchovávání údajů apod.), tak komunikační a bezpečnostní služby pro předávání údajů mezi ústřední jednotkou a vnitrostátními přístupovými místy. Komise navrhla, aby byla povinnost členských států informovat o falešné shodě doplněna do revidovaného nařízení Eurodac. Záložní systém se používá v případě nedostupnosti ústřední jednotky a má rovněž testovací funkce, aby mohly členské státy nebo přistupující země otestovat nová řešení.
3
CS
2.3.
Ochrana a bezpečnost údajů Čl. 18 odst. 2 nařízení Eurodac stanoví kategorii transakcí, která umožňuje provádět tzv. „zvláštní vyhledávání“ na žádost osoby, jejíž údaje jsou uchovávány v ústřední databázi, v zájmu zaručení jejích práv jakožto subjektu údajů na přístup k údajům o své osobě. V roce 2008 došlo k výraznému poklesu těchto „zvláštních vyhledávání“: v roce 2008 se uskutečnilo 56 takovýchto vyhledávání v porovnání se 195 v roce 2007, což představuje pokles o 71,3 %. Jako vítaný vývoj se počet členských států využívajících zvláštní vyhledávání snížil o polovinu (8 v porovnání s 15 v předchozím roce). Jak však bylo projednáno v předchozích výročních zprávách a rovněž v hodnotící zprávě, Komise je nadále znepokojena v souvislosti s využíváním těchto vyhledávání a považuje jejich počet dosud za příliš vysoký. Komise za účelem lepšího sledování tohoto jevu zapracovala do svého návrhu na změnu nařízení Eurodac požadavek, aby členské státy zasílaly kopii žádosti subjektu údajů o přístup do databáze příslušnému vnitrostátnímu kontrolnímu orgánu. Komise je po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů (EDPS) odhodlána učinit kroky proti členským státům, které i nadále zneužívají toto důležité ustanovení týkající se ochrany údajů.
3.
ČÍSELNÉ ÚDAJE A ZJIŠTĚNÍ Příloha připojená k této výroční zprávě obsahuje tabulky s faktickými údaji, které ústřední jednotka zpracovala v období od 1.1.2008 do 31.12.2008. Statistiky systému Eurodac vycházejí ze záznamů otisků prstů všech fyzických osob starších 14 let, které v členských státech požádaly o azyl, které byly zadrženy při neoprávněném překročení vnější hranice členského státu nebo u kterých byl zjištěn nelegální pobyt na území členského státu (v případě, že příslušné úřady považují za nezbytné zkontrolovat případnou předběžnou žádost o azyl). Je zapotřebí uvést, že údaje Eurodac o žádostech o azyl nejsou srovnatelné s údaji zpracovanými Eurostatem, které vycházejí z měsíčních statistických údajů poskytovaných ministerstvy spravedlnosti a vnitra. Rozdíly existují díky řadě metodologických důvodů. Za prvé, údaje Eurostatu zahrnují všechny žadatele o azyl, tj. libovolného věku. Za druhé, při shromažďování údajů se rozlišuje mezi osobami, které žádají o azyl v průběhu referenčního měsíce (což může zahrnovat rovněž opakované žádosti) a osobami, které žádají o azyl poprvé.
CS
4
CS
3.1.
Úspěšné transakce „Úspěšnou transakcí“ je transakce, která byla náležitě zpracována ústřední jednotkou a nebyla zamítnuta z důvodu platnosti údajů, chyb v otiscích prstů nebo jejich nedostatečné kvality11. V roce 2008 obdržela ústřední jednotka celkem 357 421 úspěšných transakcí, což v porovnání s rokem 2007 (300 018) představuje celkový nárůst o 19,1 %. Pokud jde o počet transakcí s údaji žadatelů o azyl („kategorie 1“12), v roce 2008 pokračovala vzestupná tendence: ze statistik systému Eurodac vyplývá nárůst o 11,3 % (na 219 557) v porovnání s rokem 2007 (197 284). Tento nárůst odráží celkový růst počtu žádostí o azyl v EU v roce 2008. V roce 2008 se rovněž změnila tendence vývoje, pokud jde o počet osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice („kategorie 2“13). Po poklesu o 8 % mezi roky 2006 a 2007 (na 38 173) vzrostl v roce 2008 počet transakcí o 62,3 % (na 61 945). Velkou většinu otisků prstů „kategorie 2“ vkládají Itálie (32 052 ve srovnání s 15 053 v roce 2007), Řecko (20 012 ve srovnání s 11 376 v roce 2007) a Španělsko (7 068 ve srovnání s 9 044 v roce 2007), za nimiž následuje Maďarsko (1 220), Spojené království (344) a Bulharsko (307). V roce 2008 celkem 7 členských států (Česká republika, Estonsko, Irsko, Island, Lucembursko, Norsko a Portugalsko) nezaslalo žádnou transakci „kategorie 2“. Otázka rozdílu mezi počtem údajů „kategorie 2“ zaslaných systému Eurodac a ostatními zdroji statistických údajů o počtu neoprávněných překročení hranice v členských státech, která byla vyzdvižena ve statistikách Eurodac, je s největší pravděpodobností zapříčiněna nejasnou definicí v čl. 8 odst. 1 nařízení Eurodac14. Tato otázka bude vyjasněna v rámci probíhající revize nařízení Eurodac.
11 12
13
14
CS
Tabulka 2 v příloze podrobně uvádí úspěšné transakce na členský stát, s rozdělením podle kategorií, v období od 1. ledna 2008 do 31. prosince 2008. Údaje o žádostech o azyl. Otisky prstů (otisky všech 10 prstů) žadatelů o azyl zaslané k porovnání s otisky prstů jiných žadatelů o azyl, kteří svou žádost předložili již dříve v jiném členském státě. Tytéž údaje budou také porovnány s údaji „kategorie 2“ (viz níže). Tyto údaje budou uchovávány po dobu 10 let, s výjimkou některých konkrétních případů uvedených v nařízení (např. fyzická osoba, která získá státní občanství jednoho z členských států), kdy budou údaje dané osoby smazány. Údaje o cizincích zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením vnější hranice, kteří nebyli navráceni. Tyto údaje (otisky všech 10 prstů) jsou zasílány pouze za účelem uchovávání tak, aby byly následně porovnávány s údaji žadatelů o azyl předloženými ústřední jednotce. Tyto údaje budou uchovávány po dobu 2 let, s výjimkou případů, kdy jsou neprodleně smazány, pokud osoba obdrží povolení k pobytu, opustí území členského státu nebo získá státní občanství jednoho z členských států. „Každý členský stát v souladu se zárukami stanovenými Evropskou úmluvou o lidských právech a Úmluvou Organizace spojených národů o právech dítěte neprodleně sejme otisky všech prstů každého cizince staršího 14 let, zadrženého příslušnými kontrolními orgány v souvislosti s neoprávněným překročením hranice daného členského státu po zemi, po moři nebo vzduchem, ze třetí země, který nebyl vrácen zpět.“
5
CS
V roce 2008 došlo k významnému nárůstu využívání možnosti zasílat15 transakce „kategorie 3“16 (údaje o zadržených osobách nelegálně pobývajících na území členského státu). Po mírném nárůstu mezi rokem 2006 a rokem 2007 (na 64 561) vzrostl počet transakcí v roce 2008 na 75 919, což představuje nárůst o 17,6 %. Irsko a Malta jsou i nadále členskými státy, které nezaslaly žádné transakce „kategorie 3“. 3.2.
„Shody“
3.2.1.
Shody „kategorie 1 v porovnání s kategorií 1“ Tabulka 3 v příloze uvádí u každého členského státu počet žádostí o azyl, jež odpovídaly žádostem o azyl, které byly již dříve zaevidovány v jiném členském státě („cizí shody“) nebo v tomtéž členské státě („místní shody“17). Tabulka obsahuje rovněž údaje o sekundárním pohybu žadatelů o azyl v EU. Vedle „logických“ cest mezi sousedními členskými státy lze vysledovat, že vysoký počet žadatelů o azyl (1 739) ve Francii a v Belgii (625) již dříve podal žádost v Polsku nebo že nejvíce cizích shod v Řecku (316) a v Itálii (680) bylo zjištěno v porovnání s údaji žadatelů o azyl zaznamenanými ve Spojeném království. V posledním uvedeném případě jsou toky symetrické a většina shod týkajících se transakcí „kategorie 1“ vložených Spojeným královstvím souvisela s údaji předloženými Itálií (768). Je zarážející, že 42,2 % následných žádostí bylo podáno v tomtéž členském státě jako žádosti předcházející. V Belgii, na Kypru, v České republice, Polsku a Spojeném království byla více než polovina následných žádostí o azyl podána v témže členském státě.
3.2.2.
Vícenásobné žádosti o azyl Z celkového počtu 219 557 žádostí o azyl, které byly v roce 2008 zaevidovány v sytému Eurodac, bylo 38 445 žádostí „vícenásobných žádostí o azyl“, což znamená, že v 38 445 případech byly otisky prstů téže osoby již zaznamenány jako transakce „kategorie 1“ (v tomtéž nebo jiném členském státě). Z prvního čtení statistik systému by tedy vyplývalo, že 17,5 % žádostí o azyl představovalo v roce 2008 následné žádosti (tj. druhé nebo další), což v porovnání s minulým rokem představuje nárůst o 1,5 %. Předávání transakcí „kategorie 1“ však neznamená, že daná osoba podala v každém jednotlivém případě novou žádost o azyl. Praxe některých členských států snímat otisky prstů při přijetí zpět podle dublinského nařízení ve skutečnosti
15 16
17
CS
A porovnávat tak údaje státních příslušníků třetích zemí, kteří byli zadrženi při nelegálním pobytu na území členského státu, s již dříve zaznamenanými otisky prstů žadatelů o azyl. Údaje týkající se cizinců nelegálně pobývajících v členském státě. Tyto údaje, které nejsou uchovávány, jsou porovnávány s údaji žadatelů o azyl uchovávanými v ústřední databázi. Předávání této kategorie údajů není pro členské státy povinné. Statistiky týkající se místních shod uvedené v tabulkách nemusí zcela odpovídat výsledkům shod zaslaným ústřední jednotkou a zaznamenaným členskými státy. Je to zapříčiněno skutečností, že členské státy nevyužívají pokaždé možnosti vyplývající z čl. 4 odst. 4, který vyžaduje, aby ústřední jednotka údaje porovnávala s údaji, které již byly uloženy v ústřední databázi. I když členské státy tuto možnost nevyužívají, ústřední jednotka musí z technických důvodů vždy provést porovnání se všemi údaji (vnitrostátními i cizími) uloženými v ústřední databázi. V těchto konkrétních případech, i když existuje shoda s vnitrostátními údaji, ústřední jednotka jednoduše odpoví „bez shody“, protože členský stát nepožádal o porovnání předložených údajů s jeho vlastními údaji.
6
CS
narušuje statistiky o vícenásobných žádostech. Snímání otisků prstů žadatele a jejich opětovné předávání při příjezdu poté, co bylo provedeno přemístění podle dublinského nařízení, nesprávně ukazuje, že žadatel znovu požádal o azyl. Komise hodlá tento problém vyřešit a do svého návrhu na změnu nařízení Eurodac zapracovala požadavek, aby přemístění nebyla evidována jako nové žádosti o azyl. 3.2.3.
Shody „kategorie 1 v porovnání s kategorií 2“ Tyto shody označují cesty využité osobami, jež neoprávněně vstoupily na území Evropské unie dříve, než požádaly o azyl. Stejně jako v minulém roce byla většina shod zjištěna v porovnání s údaji zaslanými Řeckem a Itálií a v mnohem menší míře s údaji od Španělska a Maďarska. Většina těchto shod je „místních“ (to znamená, že osoby, které neoprávněně vstoupily na území členského státu, v tomtéž státě požádaly o azyl18). Vezmou-li se do úvahy všechny členské státy, více než polovina (64,4 %) osob zadržených v souvislosti s neoprávněným překročením hranice, které se rozhodly požádat o azyl, tak učiní ve státě, na jehož území neoprávněně vstoupily. Většina osob, které nelegálně vstoupily na území EU přes Řecko a které cestují dále, míří zejména do Spojeného království, Norska, Itálie a Nizozemska. Osoby, které vstoupily na území EU v Itálii, pokračují hlavně do Spojeného království, Norska, Švýcarska19 a Švédska. Osoby, které přicestovaly přes Španělsko, míří nejčastěji do Francie a Itálie, zatímco osoby, které přicestovaly přes Maďarsko, cestují většinou dále do Rakouska.
3.2.4.
Shody „kategorie 3 v porovnání s kategorií 1“ Tyto shody ukazují, kde nelegální přistěhovalci poprvé požádali o azyl před odcestováním do jiného členského státu. Je však třeba mít na paměti, že zasílání transakcí kategorie 3 není povinné a ne všechny členské státy využívají systematicky možnost této kontroly. Z dostupných údajů vyplývá, že stejně jako v předchozím roce osoby, které byly zadrženy z důvodu nelegálního pobytu v Německu, již dříve většinou požádaly o azyl ve Švédsku nebo v Rakousku, a osoby, které byly z důvodu nelegálního pobytu zadrženy ve Francii, již dříve většinou požádaly o azyl ve Spojeném království nebo v Itálii. Podle nejnovějšího vývoje bylo u žadatelů o azyl, kteří poprvé požádali o azyl v Itálii, zjištěno, že pobývali nelegálně ve větším počtu v Norsku. Je třeba uvést, že v průměru přibližně 19,6 % osob, u nichž byl zjištěn nelegální pobyt na území EU, již dříve požádaly o azyl v členském státě.
3.3.
Průtahy při transakcích Nařízení Eurodac v současné době stanovuje jen velmi neurčitou lhůtu pro předávání otisků prstů, což může v praxi způsobovat velké průtahy. Jedná se o zásadní otázku, jelikož průtahy při předávání mohou vést k výsledkům,
18 19
CS
Žádost o azyl převáží neoprávněný vstup na území, a proto není zapotřebí zasílat „transakce kategorie 2“ v případech, kdy osoba zadržená na hranici zároveň požádá o azyl. Statistiky týkající se Švýcarska je nutno posoudit s ohledem na skutečnost, že se tato země připojila k systému Eurodac teprve dne 12. prosince 2008, její statistiky proto představují méně než 3 týdny činnosti v systému.
7
CS
které budou v rozporu se zásadami odpovědnosti stanovenými v dublinském nařízení. Existence nadměrných průtahů mezi sejmutím otisků prstů a jejich zasláním ústřední jednotce Eurodac byla zdůrazněna již v předchozích výročních zprávách a v hodnotící zprávě byla označena jako hlavní problém při provádění. Po lepším výkonu v předchozím roce došlo v roce 2008 k celkovému zvýšení průtahů při předávání, přičemž nejhorším výsledkem je 22,09 dne20. Komise musí znovu zopakovat, že průtahy s předáváním mohou způsobit nesprávné určení členského státu, a to dvěma způsoby, které byly popsány v minulé výroční zprávě za rok 2006: „nesprávné shody“21 a „neuskutečněné shody“22. Horší výkon při předávání otisků prstů jednoznačně prokazují výsledky týkající se počtu neuskutečněných a nesprávných shod. V roce 2008 ústřední jednotka odhalila 450 „neuskutečněných shod“, což je 7,5násobek údaje za rok 2007 (60). U 324 shod se jednalo o „nesprávné shody“ (233 v roce 2007). Na základě těchto výsledků Komise opět členské státy vyzývá, aby vyvinuly veškeré úsilí nutné pro zasílání údajů v souladu s články 4 a 8 nařízení Eurodac. Komise do svého návrhu na změnu nařízení Eurodac zapracovala lhůtu v délce 48 hodin pro předání údajů ústřední jednotce. 3.4.
Kvalita transakcí Průměrný podíl zamítnutých transakcí všech členských států za rok 2008 představuje 6,4 %, což je téměř shodné s předchozími roky (2006: 6,03 %, 2007: 6,13 %). 6 členských států má podíl zamítnutí vyšší než 10 %: Estonsko (26, 67 %), Malta, Finsko, Lucembursko, Nizozemsko, Spojené království. 13 členských států má podíl zamítnutí vyšší, než je průměr. Je třeba zdůraznit, že podíl zamítnutých transakcí není způsoben technologií nebo nedostatky systému. Podíl zamítnutých transakcí je zapříčiněn zejména nedostatečnou kvalitou otisků prstů předložených členským státem, selháním
20 21
22
CS
Roční průměr prodlev při předávání jedné kategorie údajů členským státem s nejhoršími výsledky. Pokud jde o tzv. „nesprávnou shodu“, státní příslušník třetího státu předloží žádost o azyl v členském státě (A), jehož orgány této osobě sejmou otisky prstů. Zatímco se čeká, až budou tyto otisky zaslány ústřední jednotce (transakce kategorie 1), tatáž osoba se může přesunout do jiného členského státu (B) a znovu zde požádat o azyl. Pokud členský stát B zašle otisky prstů jako první, budou otisky prstů zaslané členským státem A zaevidovány v ústřední databázi později než otisky prstů zaslané členským státem B, což povede ke shodě vzniklé porovnáním údajů zaslaných členským státem B vůči údajům zaslaným členským státem A. Členský stát B by proto byl považován za odpovědný místo členského státu A, kde byla žádost o azyl podána dříve. Pokud jde o tzv. „neuskutečněnou shodu“, státní příslušník třetího státu je zadržen v souvislosti s neoprávněným překročením hranice a jeho otisky jsou sejmuty orgány členského státu (A), na jehož území vstoupil. Zatímco se čeká, až budou tyto otisky zaslány ústřední jednotce (transakce kategorie 2), tatáž osoba se může přesunout do jiného členského státu (B) a požádat tam o azyl. Při této příležitosti orgány členského státu (B) sejmou její otisky prstů. Pokud tento členský stát (B) zašle otisky prstů jako první (transakce kategorie 1), ústřední jednotka zaeviduje nejprve transakci kategorie 1 a členský stát (B) bude vyřizovat žádost místo členského státu A. Pokud transakce kategorie 2 dorazí později, ke shodě nedojde, protože v údajích kategorie 2 nelze vyhledávat.
8
CS
lidského faktoru nebo nesprávnou konfigurací technického vybavení zasílajícího členského státu. Na druhé straně je třeba poznamenat, že tyto číselné údaje někdy zahrnují opakované pokusy zaslat stejné otisky prstů poté, co je systém odmítl kvůli nedostatečné kvalitě. Ačkoli se připouští, že k určité prodlevě může dojít kvůli dočasné nemožnosti sejmout otisky prstů (poškozené otisky prstů nebo zdravotní stav, který znemožňuje okamžité sejmutí otisků prstů), Komise znovu opakuje, že problém obecně vysokého podílu zamítnutých transakcí byl již zdůrazněn v předchozích výročních zprávách, v nichž byly tyto členské státy vyzvány, aby vnitrostátním provozovatelům systému Eurodac poskytly zvláštní školení a aby náležitě konfigurovaly své technické vybavení s cílem snížit podíl zamítnutých transakcí. 4.
ZÁVĚRY Ústřední jednotka Eurodac i v roce 2008 fungovala velmi uspokojivě, pokud jde o rychlost, výsledky, bezpečnost a nákladovou efektivnost. Celkový nárůst počtu žádostí o azyl v EU v roce 2008 logicky vedl k zvýšení počtu „transakcí kategorie 1“ zaváděných do systému Eurodac. Počet „transakcí kategorie 2“ vzrostl o 62,3 %, přičemž počet „transakcí kategorie 3“ se zvýšil o 17,6 %. Přetrvávají obavy ohledně nadměrných průtahů při předávání údajů ústřední jednotce Eurodac, které se v poslední době zvýšily.
CS
9
CS
Tabulka č. 1: Ústřední jednotka Eurodac, obsah databáze ke dni 31.12.2008
CS
10
CS
Tabulka č. 2: Úspěšné transakce zaslané ústřední jednotce Eurodac v roce 2008
CS
11
CS
Tabulka č. 3: Rozdělení shod – kategorie 1 v porovnání s kategorií 1 v roce 2008
CS
12
CS
Tabulka č. 4: Rozdělení shod – kategorie 1 v porovnání s kategorií 2 v roce 2008
CS
13
CS
Tabulka č. 5: Rozdělení shod – kategorie 3 v porovnání s kategorií 1 v roce 2008
CS
14
CS
Tabulka č. 6: Zamítnuté transakce v roce 2008 (v procentech)
CS
15
CS
Tabulka č. 7: Průměrná lhůta mezi sejmutím otisků prstů a jejich zasláním ústřední jednotce Eurodac v roce 2008
CS
16
CS
Tabulka č. 8: Nesprávné shody při porovnání kategorie 1 s kategorií 1 v roce 2008
CS
17
CS
Tabulka č. 9: Rozdělení neuskutečněných shod v porovnání kategorie 1 s kategorií 2 z důvodu zpoždění při zasílání kategorie 2 v roce 2008
CS
18
CS
Tabulka č. 10: Rozdělení shod v porovnání s blokovanými případy (článek 12 nařízení (ES) č. 2725/2000) v roce 2008
CS
19
CS
Tabulka č. 11: Počet kategorií 9 na členský stát v roce 2008
CS
20
CS
