EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 13.11.2015 COM(2015) 565 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ podle čl. 140 odst. 8 finančního nařízení o finančních nástrojích podporovaných ze souhrnného rozpočtu dle stavu k 31. prosinci 2014 {SWD(2015) 206 final}
CS
CS
Obsah PŘEDMLUVA ....................................................................................................................... 3 SHRNUTÍ ............................................................................................................................... 5 1.
2.
3.
Strategické cílové skupiny ............................................................................................. 7 1.1.
Malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v EU . 7
1.2.
Mikropodniky v EU ............................................................................................... 9
Strategická odvětví ..................................................................................................... 10 2.1.
Výzkum a inovace ................................................................................................ 10
2.2.
Infrastruktura a energetická účinnost ............................................................... 10
2.3.
Sociální podniky ................................................................................................... 13
2.4.
Vzdělávání ............................................................................................................ 13
Strategické regiony mimo EU ................................................................................... 13 3.1.
Země procesu rozšíření........................................................................................ 13
3.2.
Země sousedství .................................................................................................... 15
3.3.
Země v působnosti nástroje pro rozvojovou spolupráci .................................. 15
ZÁVĚR ................................................................................................................................. 17
2
PŘEDMLUVA Většina členských států EU prochází obdobím kladného růstu a Evropa se zotavuje z hospodářské i finanční krize, nicméně strukturální nedostatky a krizí způsobené problémy stále ještě brzdí tempo celkové obnovy. Zejména vysoká míra zadlužení soukromého sektoru a vysoký podíl úvěrů v selhání omezují schopnost bank poskytovat úvěry, což brání hospodářskému růstu i finanční stabilitě. Tyto problémy vyžadují okamžité kroky, neboť evropská ekonomika je značně závislá na úvěrech poskytovaných bankovním sektorem a přístup ke kapitálovému financování, zejména pro malé podniky, zůstává omezený. V této hospodářské situaci se veřejné finanční instituce i soukromí investoři zdráhají poskytovat úvěry reálné ekonomice, zejména pak malým a středním podnikům, jejichž investice se považují za vysoce rizikové. Rozsah poptávky po financování zde naráží na omezenou nabídku veřejných zdrojů, což znamená, že k zaplnění mezery je třeba aktivovat další kapitálové toky. Na Unii tedy je, aby ze svého rozpočtu uvolnila dodatečné investice, a to za pomoci finančních nástrojů. V podmínkách stávajícího víceletého finančního rámce 2014–2020 reaguje Unie na tyto výzvy těmito způsoby:
nabízí příležitosti k propojení veřejných a soukromých zdrojů: EU vytvořila inovativní finanční nástroje (například nástroje v rámci programu Horizont 2020 pro výzkum a inovace či programu COSME pro malé a střední podniky) a v rámci prvního společného finančního nástroje – iniciativy na podporu malých a středních podniků – umožňuje členským státům kombinovat evropské strukturální a investiční fondy se zdroji programů Horizont 2020 a COSME. Oba finanční nástroje, COSME a Horizont 2020, se již od zahájení své činnosti setkaly se silnou poptávkou na trhu. Finanční krytí, jež na ně bylo původně vyčleněno, bylo rychle vyčerpáno. Nedávno bylo navýšeno, aby byl posílen aktivační účinek v rámci kapacity k přijímání rizik, kterou nabízí Evropský fond pro strategické investice (EFSI);
rozvíjí iniciativy, které by veřejné finanční instituce pobídly k poskytování úvěrů subjektům, jež mají horší přístup k soukromému kapitálu: EU vypracovala investiční plán pro Evropu, včetně EFSI, jehož cílem je vyvolat v Unii v průběhu příštích tří let další investice. Poskytnutím kapacity nést riziko (záruk) Evropské investiční bance (EIB) má být zajištěn i lepší přístup k financování společnostem s nejvýše 3 000 zaměstnanci, přičemž zvláštní důraz je kladen na malé a střední podniky; a
podporuje příznivější podnikatelské prostředí pro soukromé investice prostřednictvím opatření k vytvoření unie kapitálových trhů1.
Podpora EU poskytovaná prostřednictvím finančních nástrojů se zaměřuje hlavně na malé a střední podniky. V EU na ně připadají dvě třetiny pracovních míst v soukromém sektoru a téměř 60 % reálné přidané hodnoty. Zvláštní pozornost je věnována podnikům a dalším
1
Viz sdělení Komise Uvolnění potenciálu skupinového financování v Evropské unii (březen 2014).
3
cílovým skupinám ve strategických odvětvích, zejména výzkumu a inovací, infrastruktury a energetické účinnosti, sociálního podnikání a vzdělávání. Zkušenosti utvrzují Komisi v tom, že finanční nástroje jsou účinným způsobem, jak řešit finanční potřeby reálné ekonomiky a posílit růst a zaměstnanost. Tyto nástroje, které jsou využívány v partnerství s veřejnými a soukromými institucemi, řeší selhání trhu v oblasti vnějšího financování a brání tomu, aby byli vytěsňováni soukromí investoři. Uplatňování centrálně řízených finančních nástrojů v období 2007–2013 pomohlo zmírnit selhání finančních trhů a vyvolat pozitivní efekty celounijních opatření. Pro potřeby těchto nástrojů vyčlenila Unie na období 2007–2013 celkový příspěvek ve výši téměř 5,5 miliardy EUR. Z této sumy bylo do 31. prosince 2014 podpořeno financování v objemu přibližně 82,9 miliardy EUR, jehož využívají strategické cílové skupiny a odvětví v kontextu vnitřních i vnějších politik EU. Celkový aktivační koeficient dosažený uvedenou částkou tak přesahuje hodnotu 15 (viz graf č. 1). V období 2014–2020 dosahuje finanční krytí z rozpočtu 4,8 miliardy EUR2 a má podpořit financování v objemu 86 miliard EUR. Aktivační koeficient by tak v průměru dosahoval téměř hodnoty 18 (viz graf č. 2). V nadcházejících letech bude z příspěvku Unie ve výši 890 milionů EUR, který se podařilo přidělit do 31. prosince 2014 na závazky, podpořeno financování v předpokládaném objemu zhruba 3,8 miliardy EUR, čímž by aktivační koeficient měl podle předpokladů dosáhnout zhruba hodnoty 43. Komise tímto s potěšením předkládá tuto zprávu o centrálně řízených finančních nástrojích, které jsou uplatňovány ve vnitřních i vnějších oblastech politiky EU podporovaných z unijního rozpočtu. Plní tak povinnost, kterou jí ukládá čl. 140 odst. 8 finančního nařízení. Zpráva poukazuje na výrazný účinek, jehož uvedené nástroje ke dni 31. prosince 2014 dosáhly. Podává přehled o tom, jak byly vynakládány peníze daňových poplatníků a jakého posunu bylo při uplatňování finančních nástrojů dosaženo.
2
Do finančního krytí na období 2014–2020 dosud nejsou započteny prostředky na nové nástroje, které mohou být vyčleněny na země v procesu rozšíření, země sousedství či země v působnosti nástroje pro rozvojovou spolupráci.
3
Předpokládaný objem finančních prostředků je v tomto stadiu omezen na částky, jež plynou ze smluv již uzavřených mezi pověřenými subjekty a finančními zprostředkovateli / konečnými příjemci.
4
SHRNUTÍ Předmětem této zprávy jsou centrálně řízené finanční nástroje EU, které jsou používány pro účely vnitřních i vnějších oblastí unijní politiky. Zpráva podává komplexní přehled o posunu, jehož bylo doposud při uplatňování finančních nástrojů období 2007–2013 i 2014–2020 dosaženo, čímž zajišťuje transparentnost a odpovědnost při vynakládání peněz daňových poplatníků. Zpráva dokládá, že centrálně řízené finanční nástroje generovaly významný aktivační účinek, a na základě aktuálních poznatků referuje o tom, jak tyto nástroje plnily své politické cíle. Podrobnější odborné údaje jsou uvedeny v příloze. Graf č. 1: Finanční nástroje období 2007–2013, prosinec 2014 (v milionech EUR)
Nástroje období 2007–2013: stav k prosinci 2014 90000
82,9 mld. 80000
Rozpočtový závazek EU
70000 60000 50000
x aktivační koeficient 15 (dosažený)
40000 30000 20000 10000
5,5 mld.
0
Příspěvek Unie
Celkové financování
5
Podpořené financování
Graf č. 2: Finanční nástroje období 2014–2020, prosinec 2014 (v milionech EUR)
Nástroje období 2014–2020: stav k prosinci 2014
90000
86 mld.
80000
Rozpočtový závazek EU
70000
60000
Finanční krytí z rozpočtu
x aktivační koeficient 18 (cílový)
50000
Cílové financování 40000
Očekávané financování
30000
x aktivační koeficient 4 (očekávaný)
20000
10000
0
4,8 mld.
3,8 mld.
0,9 mld. Příspěvek Unie
Celkové financování
Nástroje, jež uplatňují členské státy v režimu sdíleného řízení, jsou předmětem samostatné zprávy. Pokud jde o programové období 2007–2013, byla do 1. října každého roku4 zveřejňována výroční souhrnná zpráva o uplatňování nástrojů finančního inženýrství v rámci EFRR a ESF5. Od roku 2016 bude Komise předkládat souhrny údajů o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení; tuto povinnost jí ukládá nařízení o společných ustanoveních, jímž se řídí evropské strukturální a investiční fondy6. Předkládanou zprávu o centrálně řízených nástrojích doprovází pracovní dokument útvarů Komise s podrobnými tabulkami a informacemi o nástrojích, jež jsou v období 2007–2013 a 2014–2020 uplatňovány v režimech přímého a nepřímého řízení. Komise má v úmyslu pojmout tuto zprávu jako dynamický nástroj rozhodovacího procesu. Jejím záměrem zejména je tuto zprávu těsněji navázat na další dokumenty, jež o finančních
4
Zpráva za rok 2013 je k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/thefunds/instruments/doc/summary_data_fei_2013.pdf.
5
Zkratky jsou vysvětleny v glosáři doprovodného pracovního dokumentu útvarů Komise.
6
Ustanovení čl. 46 odst. 4 nařízení (EU) č. 1303/2013.
6
nástrojích EU informují7. Přestože jsou tyto dokumenty předkládány pro odlišné praktické i procesní účely a přestože se tedy liší i jejich načasování, Komise by ráda jejich obsah plně vzájemně provázala, tak aby bylo možné je případně sloučit do jediné zprávy.
1. Strategické cílové skupiny 1.1 EU
Malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v
Malé a střední podniky obecně představují onu kategorii podniků, která se z hlediska dostupnosti financování potýká se zvlášť velkými potížemi, a to zejména od nástupu finanční krize a krize státního dluhu. S cílem řešit selhání trhu v podobě asymetrických informací bylo zřízeno několik záručních facilit, jež mají navýšit objem úvěrů poskytovaných rizikovější skupině podniků za zvýhodněných podmínek. Tyto facility mají podpořit rozvoj celoevropského trhu financování malých a středních podniků a zaměřit se na ony druhy selhání trhu, které je s ohledem na jejich rozšířenost vhodnější řešit na úrovni EU. Jako takové jsou s to dosáhnout úspor z rozsahu a šířit osvědčené postupy. 1. Dostupnost dluhového financování z pohledu malých a středních podniků zlepšil záruční mechanismus pro malé a střední podniky (SMEG 07) spadající do rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). K 31. prosinci 2014 měly zaručené úvěry v objemu 27,3 miliardy EUR vážící se k období 2007–2014 celkem 357 000 příjemců z řad malých a středních podniků, jejichž počet stále roste. 2. Nástroj pro úvěrové záruky v rámci programu COSME, nástupce mechanismu SMEG07, poskytuje malým a středním podnikům limitované záruky za dluhové financování formou úvěrů a leasingu. Jeho účelem je odbourat specifické problémy, jimž životaschopné malé a střední podniky usilující o přístup k financování čelí v důsledku toho, že jsou vnímány jako vysoce rizikové či toho, že nemohou nabídnout dostatečné zajištění. Do konce roku 2014 provedl Evropský investiční fond (EIF) hloubkové prověrky a se třemi finančními zprostředkovateli ze tří zúčastněných zemí uzavřel záruční dohody v celkovém objemu 42,4 milionu EUR. Podle předpokladů by v období 2014–2020 mělo být aktivováno financování v celkovém objemu 14,3 až 21,5 miliardy EUR, jejichž příjemci bude 220 000 až 330 000 malých a středních podniků. V případě tří uvedených transakcí, jež byly v roce 2014 s finančními zprostředkovateli uzavřeny, dosáhl maximální objem financování pro malé a střední podniky téměř 851 milionů EUR. 3. Nástroj pro sdílení rizika (RSI) spadající do 7. rámcového programu představuje specializovanou facilitu k poskytování záruk za úvěrové a leasingové financování, která překlenuje nedostatek finančních prostředků u inovativních malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací (podniků s nejvýše
7
Zejména pracovní dokument předkládaný podle čl. 38 odst. 5 finančního nařízení a dokument prezentující údaje požadované čl. 49 odst. 1 písm. e) finančního nařízení.
7
499 zaměstnanci). Z tohoto nástroje byly doposud poskytnuty záruky a protizáruky v objemu 1,59 miliardy EUR ve prospěch 37 bank a záručních společností, které tak budou dle předpokladů s to podpořit až 3 000 inovativních malých a středních podniků a malých společností se střední tržní kapitalizací. Do konce roku 2014 bylo poskytnuto financování v objemu 831 milionů EUR, na němž se Unie podílela příspěvkem ve výši 270 milionů EUR. 4. Nástupcem nástroje pro inovativní malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací v období 2014–2020 je nástroj InnovFin – záruky pro MSP v rámci programu Horizont 2020. Očekává se, že tento nástroj bude generovat úvěry v celkovém objemu zhruba 9,5 miliardy EUR, z nichž bude na příspěvek Unie připadat zhruba 1 060 milionů EUR. Pokud jde o rok 2014, očekává se, že celková hodnota financování podpořeného unijním příspěvkem dosáhne zhruba 475 milionů EUR, přičemž z této částky již bylo poskytnuto 11 milionů EUR. 5. Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví v rámci programu Kreativní Evropa bude poskytovat záruky bankám, jejichž klienty jsou malé a střední podniky v kulturním a kreativním odvětví, čímž v těchto odvětvích posílí finanční kapacitu. Tento nástroj začne být uplatňován v roce 2016, s tím, že celková výše jím generovaných úvěrů v uvedených odvětvích, které budou podpořeny z příspěvku Unie v objemu 121 milionů EUR, je odhadován na zhruba 690 milionů EUR. 6. V rámci iniciativy EU na podporu malých a středních podniků, jež byla koncipována jako nástroj reakce na krizi, jsou ke zlepšení dostupnosti financování pro malé a střední podniky včetně inovativních a vysoce rizikových podniků v této kategorii poskytovány nelimitované záruky či je prováděna sekuritizace. Jedná se o společný nástroj, v němž jsou za spolupráce s EIB a EIF sdruženy prostředky programů COSME a Horizont 2020 se zdroji fondů EFRR a EZFRV s cílem generovat pro malé a střední podniky další úvěry. Díky příslibu prostředků z EFRR v objemu 800 milionů lze očekávat, že nové podporované úvěry španělským malým a středním podnikům dosáhnou ve všech tamních regionech 5 723 milionů EUR. Malé a střední podniky čelí i specifickým problémům při obstarávání vlastního kapitálu. Evropský rizikový kapitál trpí zpomalením dynamiky, jež v letech 2008–2014 postihlo sektor soukromého kapitálu, pokud jde o obstarávání kapitálu, objemy investic (bez ohledu na mírné zvýšení v roce 2014) i podmínky snižování jejich velikosti. Tento kapitál zůstává roztříštěný mezi jednotlivými zeměmi a je stále více závislý na pomoci veřejných investorů. K řešení této roztříštěnosti je velmi důležitá podpora z unijních finančních nástrojů. Na posílení vnitřního trhu rizikového kapitálu cestou kompenzace selhání trhu (s nímž se potýkají zejména malé a střední podniky v rané fázi, jež mají vysoký růstový potenciál) se tedy zaměřilo zřízení několika facilit kapitálového financování, jejichž dalším cílem je uvádět na trh inovace a generovat pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou. Jmenovitě se jedná o: 1. mechanismus pro inovativní malé a s vysokým růstem (GIF), jenž konkurenceschopnost a inovace a má a střední podniky v rané fázi (GIF1) a
8
střední podniky a malé a střední podniky spadá do rámcového programu pro zvýšit nabídku kapitálu pro inovativní malé fázi expanze (GIF2). Do konce roku 2014 se
díky čistým závazkům z unijního rozpočtu v celkovém objemu 625,2 milionu EUR dostalo podpory 43 fondům rizikového kapitálu a 371 konečným příjemcům, čímž bylo vyvoláno kapitálové financování v objemu téměř 1 miliardy EUR; 2. nástupce GIF2 v podobě nástroje pro kapitálové investice do růstu (EFG) v rámci programu COSME, který má stimulovat využívání a nabídku kapitálového financování pro malé a střední podniky ve fázi expanze. V období 2014–2020 se předpokládá, že díky prostředkům přiděleným na závazky v orientační výši 633 milionů EUR budou podpořeny investice rizikového kapitálu v rozmezí 2,6 až 3,9 miliardy EUR ve prospěch 360 až 540 malých a středních podniků; a 3. nástupce GIF1 v podobě nástroje InnovFin – rizikový kapitál pro MSP, jenž spadá do programu Horizont 2020 a má zlepšit dostupnost rizikového financování pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací zaměřené na výzkum a vývoj a nacházející se v rané fázi svého vývoje. Očekává se, že závazek v objemu 430 milionů EUR, který je na období 2014–2020 orientačně naplánován, podpoří kapitálové financování v objemu zhruba 2,5 miliardy EUR.
1.2 Mikropodniky v EU Evropské odvětví mikrofinancování se vyznačuje trvalým poklesem bankovních úvěrů a silnou tržní poptávkou po mikrofinancování, k nimž přistupuje omezená kapacita národních vlád tento druh financování podpořit. Nadále je tedy dán jednoznačný důvod k zásahu na úrovni EU, který by spočíval v nabídce řešení ke sdílení rizik a financování pro mikrofinanční instituce. Konkrétněji platí, že „v několika členských státech EU si vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí žádá průběžnou podporu inkluzivního podnikání jakožto možnosti, jak (opětovně) vstoupit na pracovní trh. Důležitým prostředkem k tomu je poskytování mikroúvěrů“8. Vzhledem k široké diverzifikaci institucionálních aktérů a nabízených produktů jsou žádoucí specifické mikrofinanční facility, jež by mikropodnikům zjednodušily přístup k úvěrům. Právě mikropodniky totiž hrají důležitou roli při tvorbě pracovních míst, ale na rozdíl od malých a středních podniků se potýkají s četnějšími problémy. 1. Evropský nástroj mikrofinancování Progress (2010–2013) tvoří: a. záruční facilita, která poskytla záruky limitované až na 20 % z objemu portfolií mikroúvěrů, jež zprostředkovatelé poskytli mikropodnikům; a b. Fonds commun de placement — Fonds d’investissement spécialisé, specializovaný investiční fond, který má přístup k mikrofinancování rozšířit pomocí řady finančních produktů (zejména úvěrů).
8
Evers & Jung (2014); http://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=12485&langId=en.
9
K 31. prosinci 2014 bylo z těchto nástrojů poskytnuto konečným příjemcům 31 371 mikroúvěrů v celkovém objemu 291,7 milionu EUR (původní cíl činil 46 000 mikroúvěrů ve výši 500 milionů EUR do roku 2018). Facilita je na dobré cestě ke splnění původního cíle, jelikož od nynějška až do roku 2018 budou sjednány další nové úvěry. 2. Program pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) – Mikrofinancování a sociální podnikání – Mikrofinancování, nástupce výše uvedených nástrojů, má zlepšit dostupnost mikrofinancování pro zranitelné skupiny a mikropodniky a za tímto účelem podporovat poskytovatele mikroúvěrů. Z příspěvku Unie ve výši nejméně 86 milionů EUR má být podpořeno 41 000 mikroúvěrů v celkovém objemu 528 milionů EUR9. 2. Strategická odvětví
2.1 Výzkum a inovace Smíšené a z metodického hlediska již obtížněji získatelné jsou důkazy o tom, že problémy s dostupností dluhového financování inovačních projektů mají větší, zavedené společnosti, jež se velkou měrou zabývají výzkumem a inovacemi. Nedávná ekonometrická studie10 i empirické zkušenosti však naznačují, že poptávka po dluhovém financování výzkumu a inovací dalece přesahuje stávající nabídku. S cílem řešit potřeby financování výzkumu a inovací, které lze stěží plně uspokojit na vnitrostátní úrovni, zřídila Komise finanční nástroj pro sdílení rizik (2007–2013) a v rámci programu Horizont 2020 pak nástroje InnovFin – velké projekty, InnovFin – financování růstu společností se střední tržní kapitalizací a InnovFin – záruky pro společnosti se střední tržní kapitalizací: 1. Finanční nástroj pro sdílení rizik (2007–2013) nabízí za účelem lepší dostupnosti rizikového financování výzkumných a inovačních projektů úvěry a hybridní či mezaninové financování. Příspěvek Unie na uvedený nástroj vyčleněný na období 2007–2014 v objemu 960 milionů EUR podpořil činnosti, na něž z předpokládaných 11,31 miliardy EUR připadá přes 9,56 miliardy EUR. 2. Úvěry a hybridní či mezaninové financování nabízí za účelem snazšího přístupu výzkumných a inovačních projektů k rizikovému financování rovněž nástupce finančního nástroje pro sdílení rizik, kterým je služba v oblasti půjček v oblasti výzkumu a inovací v rámci programu Horizont 2020 (2014–2020). V období 2014– 2020 se příspěvek EU ve výši 1 060 milionů EUR zaměřuje na to, aby bylo aktivováno financování konečných příjemců v objemu 13 250 milionů EUR. Do konce 9
Tento cíl se může změnit, neboť podrobnosti realizace a spolufinancování jsou stále předmětem jednání.
10
Evropská komise (2013a).
10
roku 2014 EU již bylo z příspěvků EU v celkové výši 483 milionů EUR podpořeno financování v objemu 1 157,2 milionu EUR.
2.2 Infrastruktura a energetická účinnost Dopravní, telekomunikační a energetická infrastruktura hraje zásadní úlohu v rozvoji a udržitelném růstu v situacích, kdy nezbytný výstup produkují ve vzájemné součinnosti soukromé podniky všech velikostí a veřejné subjekty. Infrastruktura zvyšuje produktivitu hospodářství, umožňuje růst a propojuje vnitřní trh. Navíc v Unii nabývá na významu energetická účinnost a její podpora, zejména s ohledem na cílových 20 % na poli energetické účinnosti, jichž má být dosaženo do roku 2020, a na další cíle vytčené pro období po tomto datu. Záměrem finanční intervence EU v těchto odvětvích je pomoci překonat nedostatky evropských kapitálových trhů. Programy na uplatňování finančních nástrojů EU v různých dílčích odvětvích (dopravní a energetické infrastruktury, energetické účinnosti včetně životního prostředí a opatření v oblasti klimatu, IKT), jež byly zahájeny v období 2007–2013 anebo zkoncipovány v období 2014–2020, používají tyto nástroje: 1. nástroj pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí (LGTT), tedy dluhový nástroj k financování projektů v oblasti transevropských dopravních a energetických sítí. Dosud platná záruka, jež byla prostřednictvím LGTT poskytnuta, dosahuje k 31. prosinci 2014 celkem 497 milionů EUR. Pokrývá šest projektů, jež by měly dle předpokladů generovat (pomocí kapitálových a dluhových nástrojů a grantů) investice ve výši 12,1 miliardy EUR. Dle závěrů hodnocení ex post, jež Komise v roce 2014 provedla, měl nástroj LGTT v případech svého uplatnění kladný dopad, který však nepostačoval k dosažení širších cílů tohoto nástroje; 2. v rámci nástroje pro propojení Evropy: a. iniciativu projektových dluhopisů (PBI, víceletý finanční rámec 2007–2013), jejímž záměrem je podnítit, aby byly infrastrukturní projekty na poli transevropských dopravních a energetických, jakož i širokopásmových sítí financovány na kapitálovém trhu. K dnešnímu dni již v rámci pilotní fáze PBI proběhly finanční uzávěrky několika operací: i. v roce 2014 bylo z příspěvku Unie ve výši 10 milionů EUR na síť TEN-E podpořeno úvěrové posílení projektových dluhopisů ve výši 54,9 milionu EUR na projekty v objemu 421 milionů EUR; a ii. z příspěvku Unie na síť TEN-T bylo podpořeno financování:
belgické dálnice A11, která je budována v rámci dopravního projektu na zelené louce; projekt byl financován emisí projektových dluhopisů ve výši 578 milionů EUR
11
a kapitálovým příspěvkem ve výši 79,6 milionu EUR (příspěvek Unie zde dosáhl 200 milionů EUR); a
dálnice A7 v Německu prostřednictvím emise projektových dluhopisů v objemu 429 milionů EUR.
V témže roce 2014 umožnil rozpočtový příspěvek ve výši 20 milionů EUR vyčleněný na odvětví IKT docílit úvěrového posílení o přibližně 38 milionů EUR v případě emise dluhopisů v objemu zhruba 189 milionů EUR, kterou provedl francouzský poskytovatel širokopásmových služeb; a b. dluhový nástroj pro sdílení rizik, jenž se zaměří na projekty společného zájmu v odvětví dopravy, širokopásmového připojení a energetických sítí. Od roku 2015 navazuje tento nástroj na stávající iniciativu projektových dluhopisů a nástroj pro úvěrové záruky pro projekty v oblasti transevropských dopravních sítí. Za předpokladu, že bude na tento nástroj vyčleněn rozpočtový příděl ve výši 3 miliard EUR v plném rozsahu, bylo by možno díky příspěvku Unie přilákat financování v celkovém objemu 18 až 45 miliard EUR; 3. soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE) v rámci programu LIFE, jež s sebou přinese mimo jiné nástroj na sdílení rizik, který má snížit úvěrové riziko plynoucí finančním zprostředkovatelům z úvěrování projektů energetické účinnosti a poskytnout finančním zprostředkovatelům technickou pomoc při vytváření nového tržního segmentu. Příspěvek Unie ve výši 80 milionů EUR by měl dle předpokladů podpořit v období 2014–2017 investice v celkovém objemu až 540 milionů EUR; 4. Evropský fond 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fond Marguerite), který je koncipován jako celoevropský kapitálový fond na podporu investic do infrastruktury v odvětví dopravy (TEN-T), energetiky (TEN-E) a obnovitelných zdrojů energie v členských státech. Z příspěvku Unie ve výši 80 milionů EUR zde má být podpořeno financování v objemu zhruba 10,2 miliardy EUR; z této částky již bylo uvolněno 4,9 miliardy EUR v podobě kapitálového a dluhového financování (kde příspěvek EU dosahuje 31,3 milionu EUR). Do 31. prosince 2014 byly z fondu přislíbeny kapitálové investice v objemu 295 milionů EUR do tří projektů TEN-T a sedmi projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie; 5. Evropský fond pro energetickou účinnost (EEEF), jemuž dal vzniknout Evropský energetický program pro hospodářské oživení (EEPR) a jenž investuje do energetické účinnosti, projektů energie z obnovitelných zdrojů a čisté městské dopravy. Do konce března 2014 se z fondu podařilo alokovat příspěvek Unie (125 milionů EUR) v plném rozsahu, a to do projektů s celkovým objemem investic 219 milionů EUR. Technická pomoc z EEEF se ukázala jako užitečný pomocník orgánů veřejné moci při přípravě projektů, jež budou následně financovány. Úhrnem bylo alokováno zhruba 200 milionů EUR na dvanáct projektů, jež budou generovat konečné investice v přibližném objemu 333 milionů EUR. Do prosince 2014 již byly generovány konečné investice ve výši 216 milionů EUR, jež byly vloženy do devíti projektů.
12
Na rok 2015 se připravuje šest projektů v celkovém objemu 243 milionů EUR, z nichž má na EEEF dle předpokladů připadat 92 milionů EUR; a 6. nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF), z něhož budou financovány pilotní projekty zaměřené na dosahování příjmů či úsporu nákladů při podpoře ochrany, obnovy, správy a zvyšování přírodního kapitálu; smyslem je přispět ke splnění cílů Unie, pokud jde o přírodu, biodiverzitu a přizpůsobení změně klimatu. V pilotní fázi se počítá s příspěvkem Unie ve výši 60 milionů EUR, z nichž na závazky již bylo přiděleno 10 milionů EUR.
2.3 Sociální podniky Mezi podniky, jež trpí ztíženou dostupností úvěrů, si zvláštní pozornost zaslouží sociální podniky, a to s ohledem na korelaci mezi sociálním kapitálem a hospodářským růstem. Primárním cílem těchto podniků je dosahovat měřitelného a pozitivního sociálního dopadu. Nicméně skutečnost, že sociální podniky neusilují v prvé řadě o maximalizaci zisku, vystavuje tyto podniky o to akutnějším problémům z hlediska dostupnosti financování, neboť tradičně uvažující bankéři se zdráhají vyhodnocovat jejich podnikatelské záměry a takové hodnocení je pro ně obtížné. Pro potřeby sociálních podniků vyčlenila EU na období 2014– 2020 nový finanční nástroj pod názvem Mikrofinancování a sociální podnikání v rámci EaSI – Sociální podnik, který má podpořit rozvoj sociálních podniků za pomoci rozpočtu ve výši nejméně 86 milionů EUR.
2.4 Vzdělávání Vzdělání jakožto forma akumulace lidského kapitálu je primárním zdrojem hospodářského růstu, avšak úměrně k rozsahu, v němž mají ke vzdělání přístup studenti z různého sociálního a ekonomického prostředí, napomáhá rovněž sociální spravedlnosti a soudržnosti. Navíc se ukázalo, že mobilita studentů významně ovlivňuje sociální a hospodářský rozvoj. Nový finanční nástroj EU, nástroj pro záruky za studentské půjčky (půjčky na magisterské studium Erasmus+, záruční facilita v rámci programu Erasmus+), má podpořit mobilitu, rovný přístup a vynikající úroveň studia prostřednictvím záruk finančním institucím, jež budou studentům nabízet zvýhodněné půjčky na magisterské studium v jiné zemi. Z příspěvku Unie na období 2014–2020 plánovaného ve výši 517 milionů EUR (z nichž bylo 28,4 milionu EUR již přiděleno na závazky) by měly být dle očekávání podpořeny půjčky do výše 3 miliard EUR. 3. Strategické regiony mimo EU
13
3.1 Země procesu rozšíření11 Jedním z největších problémů malých a středních podniků na západním Balkáně zůstává přístup k úvěrům, a to navzdory tomu, že se tyto podniky stávají nejefektivnějším segmentem ekonomiky v přechodové fázi a jedním z pilířů růstu a zaměstnanosti. Téměř nemožné je získat financování od bank pro malé a střední podniky v rané fázi, neboť nemají finanční historii. Obecně nejistý je přístup k financování v energetice. Tyto problémy jsou řešeny prostřednictvím: 1. záruční facility v rámci nástroje pro rozvoj podniků a inovace v zemích západního Balkánu (EDIF), která má podporou předpokladů vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál, posilovat socioekonomický růst. Na EDIF je určen příspěvek Unie v objemu téměř 22 milionů EUR, jenž by měl podle odhadů podpořit investice v celkové výši přes 98 milionů EUR; 2. Fondu pro rozšiřování podniků (ENEF) v rámci nástroje EDIF, který si klade za cíl posílit v regionu socioekonomický růst cestou vytváření podmínek ke vzniku a růstu malých a středních podniků, jež jsou inovativní a mají velký potenciál a nacházejí se ve fázi expanze a rozvoje. Finanční krytí ve výši 11 milionů EUR by mělo dle předpokladů aktivovat investice v celkovém objemu 55 milionů EUR. Vzhledem k provázanosti ENEF a facility spolufinancování Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) budou příspěvkem Unie podpořeny ve prospěch konečných příjemců investice v objemu zhruba 110 milionů EUR; 3. Fondu pro inovaci podniků (ENIF) v rámci nástroje EDIF, jenž na západním Balkáně podporuje socioekonomický růst tím, že vytváří podmínky pro vznik a růst inovativních malých a středních podniků v rané fázi. Příspěvek Unie ve výši 21 milionů EUR by zde měl dle předpokladů podpořit v období 2014–2020 investice v objemu zhruba 40 milionů EUR; 4. Evropského fondu pro jihovýchodní Evropu (EFSE) jakožto formy partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož cílem je přilákat ze soukromého sektoru kapitál za účelem úvěrování mikropodniků, malých podniků a domácností. Příspěvek Unie ve výši 88 milionů EUR dosud v regionu zemí v procesu rozšíření aktivoval financování v celkovém objemu 3,2 miliardy EUR ve prospěch 496 716 konečných příjemců; 5. Fondu „Zelenou energií k růstu“ (GGF), jenž poskytuje účelové financování projektů v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a pomáhá cílovým zemím snižovat emise CO2 a spotřebu energie. Příspěvek Unie ve výši 38,6 milionu EUR by zde měl ve prospěch konečných příjemců aktivovat investice v celkovém objemu až 281 milionů EUR. Stávající portfolio projektů s dvaceti
11
Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Turecko a Albánie. Spolu s nimi dvě potenciální kandidátské země Bosna a Hercegovina a Kosovo. Island přístupová jednání pozastavil a již si nepřeje být pokládán za kandidátskou zemi.
14
partnerskými institucemi v devíti partnerských zemích má hodnotu 185,1 milionu EUR; a 6. půjčky pro podporu obnovy malých a středních podniků v Turecku, jež má zmírnit dopady krize na malé a střední podniky, přispět k rozvoji tureckého hospodářství a zvýšit zaměstnanost. Příspěvek Unie ve výši 30 milionů EUR zde uvolnil úvěry v celkovém objemu 300 milionů EUR.
3.2 Země sousedství12 Smyslem programů financovaných z prostředků EU je podpořit v partnerských zemích evropské politiky sousedství (EPS) udržitelný, inkluzivní růst a příznivé investiční prostředí. Ke strategickým cílům politiky sousedství EU patří lépe propojit energetickou a dopravní infrastrukturu mezi EU a sousedními zeměmi, řešit hrozby pro naše společné životní prostředí a cestou podpory malých a středních podniků napomáhat inteligentnímu růstu. Tyto cíle sleduje EU prostřednictvím: 1. investičního nástroje sousedství (NIF), jehož cílem je posílit energetickou a dopravní infrastrukturu a propojení v regionu, řešit hrozby pro životní prostředí včetně změny klimatu a cestou podpory malých a středních podniků a sociálního sektoru napomáhat socioekonomickému rozvoji. V období 2007–2014 se z příspěvku Unie ve výši přibližně 1 159 milionů EUR podařilo aktivovat úvěry evropských finančních institucí v objemu 11,9 miliardy EUR, přičemž celkové náklady na související projekty jsou odhadovány na 26 miliard EUR; a 2. nástroje pro evropsko-středomořské investice a partnerství (FEMIP), z něhož je poskytován kapitál soukromému sektoru v partnerských zemích Středomoří, a to za podmínek srovnatelných s jinými komerčními investory v regionu. Účelem podpory je zakládání, restrukturalizace a růst podniků. Stávající celkový příspěvek EU zde činí 224 milionů EUR.
3.3 Země v působnosti nástroje pro rozvojovou spolupráci V některých nečlenských zemích EU je neexistence zavedeného institucionálního rámce, jenž by chránil vlastnická práva, řešil selhání trhu a vytvářel pobídky soukromým iniciativám, nezřídka příčinou nedostatečného rozvoje sektoru malých a středních podniků, nepostačující infrastruktury a poddimenzovaných celkových investic do zdraví, vzdělání a ochrany životního prostředí. Hlavní výzvou vnější politiky EU je tyto problémy řešit financováním 12
Arménie, Ázerbájdžán, Egypt, Gruzie, Izrael, Jordánsko, Libanon, Moldavsko, Maroko, Palestina, Tunisko, Ukrajina (země plně zapojené do evropské politiky sousedství), Alžírsko (v současnosti v jednání o přístupu k této politice), Bělorusko, Libye a Sýrie (mimo většinu struktur evropské politiky sousedství); viz rovněž http://eeas.europa.eu/enp/index_en.htm.
15
slibných malých a středních podniků, infrastruktury a produktivních investic. EU tak činí prostřednictvím těchto nástrojů: 1. investiční facility pro Střední Asii (IFCA) a asijské investiční facility (AIF), jejichž cílem je podporovat investice a klíčovou infrastrukturu, přičemž hlavní pozornost je věnována kvalitnější energetické infrastruktuře, zvýšené ochraně životního prostředí a růstu malých a středních podniků. Na tyto facility je aktuálně vyčleněno celkem 171,56 milionu EUR. Příspěvky z IFCA ve výši 82 milionů EUR aktivovaly k dnešnímu dni financování v přibližném objemu 465 milionů EUR a příspěvky z facility AIF ve výši 62 milionů EUR pak financování v objemu zhruba 2 046 milionů EUR; 2. latinskoamerické investiční facility (LAIF), která se v zemích Latinské Ameriky zaměřuje jednak na podporu investic a infrastruktury v odvětví dopravy, energetiky a životního prostředí, jednak na rozvoj sociálního a soukromého sektoru. Prostřednictvím zhruba 210 milionů EUR byly v letech 2009–2014 aktivovány úvěry v objemu 2,9 miliardy EUR, jež evropské finanční instituce poskytly na investice v celkovém objemu 6,6 miliardy EUR13; a 3. Globálního fondu pro energetickou účinnost a obnovitelnou energii (GEEREF), z něhož je v rozvojových zemích a transformujících se ekonomikách podporována energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie. Celkové investice, jimž se dostalo z příspěvku Unie podpory, zde koncem roku 2014 dosahovaly přibližně 1 miliardy EUR.
13
Údaj vychází z 27 projektů, z nichž byly dva zrušeny.
16
ZÁVĚR V období poznamenaném finanční krizí se důležitým odvětvím ekonomiky výrazně zhoršila dostupnost financování. Avšak i po krizi přetrvávají nepříznivé dopady snižování finanční páky a finanční roztříštěnosti, v jejichž důsledku se zejména zranitelné členské státy a cílové skupiny potýkají s problémy co do objemu a podmínek financování. Při řešení těchto problémů se finanční nástroje EU ukázaly jako účinné a nákladově efektivní a Komise se již jednoznačně zavázala jich využívat v širším měřítku. Prozkoumá možnost, jak stávající nástroje posílit nebo vytvořit nové a reagovat tak na nedostatky trhu či suboptimální investiční podmínky, a to v případech, kdy se jako nejvhodnější model podpory budou jevit tržní financování využívající záruky EU, kapitálové investice či sdílení rizik. Zároveň bude Komise i nadále zachovávat rovnováhu mezi větší jistotou pro rozpočtový orgán, pokud jde o podávání zpráv, monitorování a audit na straně jedné, a vyšší efektivitou při uplatňování finančních nástrojů na straně druhé. V tomto ohledu byla vykonána důležitá práce. Nový rámec, jímž se řídí uplatňování nástrojů na období 2014–2020, zakotvuje robustní úpravu technických požadavků, transparentnosti, vnitřní kontroly, auditu a podávání zpráv. Byla rovněž limitována odměna pověřených subjektů, a to jednotným a přiměřeným způsobem, tak aby jejich zájmy byly sladěny s politickými cíli Komise. Stanoveny byly i procesní požadavky na centrálně řízené nástroje, tak aby bylo zajištěno, že bude příspěvek Unie v plném rozsahu investován a že prostředky vyplacené pověřeným subjektům budou průběžně kalibrovány podle specifických operativních potřeb daného nástroje. V případě nástrojů, jež zřídily a spravují členské státy v režimu sdíleného řízení společně se zdroji z unijního rozpočtu, byla určena regulační ustanovení, jež mají vyplácení prostředků vázat na skutečnou podporu, kterou finanční zprostředkovatelé postupují dále konečným příjemcům. Počínaje rokem 2016 bude Komise podávat zprávy o obou druzích nástrojů konzistentnějším způsobem. Komise hodlá přezkoumat regulační rámec, aby mohla omezit případnou zbytečnou byrokracii v první fázi provádění. Má též v úmyslu koncepci finančních nástrojů blíže sladit s nejefektivnějšími a aktuálními tržními postupy. Průběžné hodnocení nástrojů tedy bude Komise provádět s ohledem na tyto záměry. Podobně má – v souladu se samotným finančním nařízením – v úmyslu přezkoumat ta z jeho ustanovení, která se týkají právě finančních nástrojů, a ve vhodných případech předložit návrhy, jimiž by se do nařízení promítly zkušenosti z praxe, lépe zohlednily tržní postupy a dále zjednodušilo provádění tohoto nařízení. Tento přezkum by měl zejména zvážit možnost zkombinovat různé formy podpory z unijního rozpočtu EU, zejména s cílem zvýšit aktivační účinek, a tedy i efektivitu finančních nástrojů EU.
17
