Sborník. Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. z konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu

Sborník

z konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu CZ.1.07/2.3.00/09.0134 Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe

Olomouc 16. února 2012

Moravská vysoká škola Olomouc

Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Sborník z konference Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV konané dne 16. února 2012 v Olomouci

Editoři: Dana Pokorná, Jiřina Sojková

Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č 4: Konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Konference Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe se konala dne 16. února 2012 v Olomouci. Konference byla pojata jako diskusní platforma. Příspěvky zazněly z úst odborných garantů projektu. Sborník obsahuje příspěvky odborných garantů a editovaný přepis diskuse konference Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe, konané dne 16. února 2012 na Moravské vysoké škole Olomouc, o.p.s. Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Odborní garanti projektu: Doc. RNDr. Eva Grublová, CSc. Doc. et Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. Mgr. Bc. Irena Kovačičinová Prof. Ing. Dr. Miroslav Pokorný Prof. JUDr. Zdeněk Souček, DrSc. Doc. Ing. Pavol Šaradín, CSc. Prof. Ing. Jan Široký, CSc. JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M.

Editoři: Dana Pokorná, Jiřina Sojková, 2012 ISBN 978-80-7455-031-7

APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VaV CZ.1.07/2.3.00/09.0134 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

2

ÚVODNÍ SLOVO

PhDr. Dana Pokorná, Ph.D. je manažerkou projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorkou jeho studijní opory Komunikace ve vědě a výzkumu.

------------Projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu (zkráceně a dále již jen APSYS) vychází z poznané reality, kdy odborníci různých oborů vědy a odborníci z praxe nacházejí složitě cestu k vzájemnému porozumění si v případech, že mají spolupracovat na společných cílech v sestavených interdisciplinárních týmech. Současnost a hlavně možnosti dalšího rozvoje prosperující společnosti je založená právě ve velké míře na transferu poznatků z vědy do praxe i na předávání požadavků praxe do oblasti vědy. Výstižným příkladem potřebnosti propojení vědeckých a podnikatelských subjektů je teorie „Triple helix“ (Smith, Bagchi-Senb, 2010). Teorie poukazuje na tři hlavní aktéry rozvoje, zvláště pak regionálního rozvoje, kteří ve vzájemné kooperaci musejí směřovat ke společným cílům, tedy i společně intenzivně komunikovat. Jako jednoho aktéra teorie označuje podnikatelskou základnu regionu představovanou firmami i podnikateli, která produkuje nezbytný zisk a je prostorem pro zavádění nových technologií, jako druhého aktéra označuje znalostní základnu představovanou vysokými školami, výzkumnými organizacemi a technologickými parky, která zabezpečuje produkci know-how pro podnikatelskou sféru a jako třetího aktéra označuje nezbytný stát, představovaný orgány státní a veřejné správy, který vytváří legislativně organizační podmínky pro procesy v regionu. Projekt APSYS je pohledem zmíněné teorie právě jedním z konkrétních kroků v posilování komunikace mezi dvěma ze tří aktérů regionálního rozvoje podnikatelskou sférou a znalostní základnou. Rozvinout schopnosti spolupráce obou základen regionálního rozvoje prostřednictvím vytvořeného systému vzdělávání pracovníků obou typů organizací je cílem projektu APSYS (Informace o projektu APSYS, 2009). Systém vzdělávání ve vědě a výzkumu (dále v textech jen VaV) vycházel z 8 oblastí odborných znalostí (management, společenské vědy, exaktní vědy, 3

právo, ekonomika, logistika, transfer vědy do praxe a cizojazyčná komunikace v odborných oblastech). Prakticky proběhl v podobě 28 vyučovacích předmětů a 4 odborných outdoor tréninků v průběhu 12 měsíců a následně pak byl ukončen formou zpracování interdisciplinárních projektů, a to jednotlivými účastníky nebo celými skupinami účastníků vzdělávacího systému. Projektů je zpracováno celkem 39. Vzdělávání se zúčastnilo celkem 109 účastníků ze čtyř organizací – tří akademických institucí (Moravská vysoká škola Olomouc - 48 účastníků, Vysoká škola logistiky - 29 účastníků a Fyzikální ústav UP - 7 účastníků) a jedné podnikatelské organizace (25 účastníků ze společnosti TESCO SW). Z celkového počtu 109 účastníků, kteří systém vzdělávání zahájili, jej úspěšně v současné době ukončuje 67 účastníků. Odborné vedení zajistilo celkem 26 odborníků v různých oborech vědy a praxe, kteří se postupně vystřídali v rolích autorů a oponentů textů k výuce, lektorů ve výuce a nakonec i konzultantů písemných projektů (Monitorovací zpráva 05/2011, 2011). Závěrečná evaluace projektu proběhla v elektronické podobě po ukončení výukové části vzdělávání na podzim 2011. Evaluovány byly: konstrukce celého systému vzdělávání, přínosnost obsahu a kvalita realizace všech jednotlivých předmětů výuky, obsah a kvalita zpracování studijních textů a kvalita samotných vyučujících jednotlivých předmětů. Vzhledem k tomu, že systém vzdělávání v projektu APSYS umožňuje nejen absolvovat výuku v kurzech, ale také samostudiem nastudovat vybranou problematiku a poté ji s vyučujícím konzultovat, byla evaluace umožněna nejen přímým účastníkům kurzů, ale také všem ostatním zaměstnancům zapojených organizací, kteří projekt využili pro své sebevzdělání samostatně. Evaluace byla nastavena tak, aby nebylo nutné hodnotit všechny výše uvedené složky. Zájemce o evaluaci si mohl vybrat jen ty složky, které opravdu mohl z vlastní zkušenosti evaluovat. V případě samostudia bylo tedy možné např. vynechat hodnocení vyučujícího kurzu, kterého se zájemce o evaluaci přímo nezúčastnil a naopak se vyjádřit blíže ke kvalitě studijního textu, ze kterého při svém studiu vycházel. Celkový počet provedených evaluací byl 539. Většina respondentů absolvovala modul prezenčně. Výsledky evaluace byly příznivé. Respondenti uvedli, že většina lektorů působila jako odborníci se zaujetím pro obor, jejich projev byl jasný a srozumitelný, dokázali udržet respondentovu pozornost během kurzu a účinně podněcovali účastníky kurzu k tomu, aby se zapojili. Většina respondentů, kteří četli textovou podporu jednotlivých kurzů, ji považují za srozumitelně napsanou a v ní uvedené informace mohou využít v praxi. Na základě požadavků vycházejících z provedených evaluací byly ještě nad rámec původně plánované výuky doplňkově realizovány výukové bloky v oborech ekonomie, management a komunikace (blíže viz APSYS).

4

Navržený a pilotně realizovaný systém vzdělávání pracovníků ve VaV proběhl v rámci projektu APSYS podle připravených cílů a plánů. Z tohoto hlediska lze projekt označit za úspěšně naplněný. Tříletá realizace projektu je však i výzvou k dalším akcím pro všechny, kdo se na projektu odborně podíleli. Klíčovými osobnostmi projektu bylo zvláště 8 odborných garantů, kteří vynaložili své úsilí a odborné znalosti pro zpracování vzdělávacího systému vedoucího k vzájemnému porozumění mezi odborníky různých oborů vědy a praxe. Současně však i oni sami se posunuli blíže poznání problémů v komunikaci a nástrojích vzájemného porozumění ve vědě a praxi. Následující text je způsobem sdílení jejich osobních poznatků pro ty, kteří se zajímají o komunikaci v interdisciplinárních týmech a hledají metody vzájemného porozumění.

Literatura: [1] APSYS. [on-line]; [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: <www.mvso.cz/veda-vyzkum-inovace/projekty/apsys>. [2] Informace o projektu APSYS. [on-line]. 2011. [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: . [3] Monitorovací zpráva 05/2011, 2011. Projektová dokumentace projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu, CZ. CZ.1.07/2.3.00/09.0134. [4] SMITH, H. L., BAGCHI-SEN, S. Triple Helix and Regional Development: a Perspective from Oxfordshire in UK. Technology Analysis & Strategic Management, 2010, 22(7), 805-818.

5

Obsah Úvodní slovo ...................................................................................................... 3 DANA POKORNÁ

Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe ................................... 7 ZDENĚK SOUČEK, DANIELA NAVRÁTILOVÁ

Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi? ...................................................................................................... 19 JAN ŠIROKÝ

Metodologický rámec společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi .. 28 KATEŘINA IVANOVÁ, IVA OLECKÁ, MARTIN ZIELINA, DANA POKORNÁ

Praktické aspekty využívání exaktních metod ................................................. 37 MIROSLAV POKORNÝ

Vzdělávání pro potřeby logistiky ...................................................................... 47 PAVOL ŠARADÍN

Role znalostního managementu v přípravě pracovníků pro řešení vědeckovýzkumných úkolů ........................................................................................... 57 EVA GRUBLOVÁ, DANIELA NAVRÁTILOVÁ

Vzdělávání pracovníků v oboru právo ve vědě a výzkumu – ano-či ne? ........... 65 BLANKA VÍTOVÁ

Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu ................................. 72 IRENA KOVAČIČINOVÁ

Závěr ............................................................................................................... 82 DANA POKORNÁ

6

Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe

Souček, Navrátilová

Prof. JUDr. Zdeněk Souček, DrSc. je garantem modulu Věda a výzkum v praxi v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorem jeho studijní opory Věda a výzkum v praxi.

------------AKCELERAČNÍ PROGRAM PRO PŘENOS POZNATKŮ VAV DO PRAXE Zdeněk Souček, Daniela Navrátilová Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]; [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá problematikou růstu konkurenceschopnosti českých podniků v současném superturbulentním globálním prostředí. Hlavní důraz autoři kladou na realizaci nových nápadů a propracovaný systém strategického řízení, který respektuje zásady strategického myšlení. Autoři poukazují na nezbytnost tzv. serendipitního přístupu při formulování strategie podniku. Zásadním úkolem českých podniků je komplexní změna přístupu top managementu k utváření portfolia svých produktů a k definování jejich vlastností. V závěru příspěvku je uveden konkrétní příklad řešení, který je založen na vzájemné spolupráci vědecko-výzkumného a podnikatelského sektoru. Klíčová slova: Strategické řízení – serendipity – inovace.

Úvod V současném globálním světě vládne superkonkurence. Evropskou ekonomiku očekává největší transformace v moderní historii. Konkurenceschopnost České 7



republiky klesá. Nemůžeme konkurovat světu nízkou cenou pracovní síly. Musíme přijít pouze s novými, převratnými nápady. Ty vznikají propojením zdánlivě vzájemně nesouvisejících poznatků, nalezením souvislostí tam, kde je jiní nevidí – tzv. serendipity v myšlení. Nezbytnou podmínkou úspěchu je propojení nápadů s potenciálem podniků. Zachrání nás nové nápady Tradičními produkty jsou světové trhy zaplaveny. Zaváděním nebo rozšiřováním jejich produkce nezvítězíme. Zvítězit můžeme pouze tím, že vyvineme a nabídneme produkty nové, netradiční, přinášející zákazníkům nové užitné vlastnosti za cenu, kterou zákazníci mohou zaplatit. Abychom měli nápady, musíme mít ovšem lidi, kteří touží přinést něco nového. Dnes se začali tito lidé nazývat „talenty“. Zdá se, že talentů máme zatím málo. Jedním z klíčových problémů je vyvolat touhu managementu po změně. Zatím se tato touha u mnoha firem příliš neprojevuje. Podniky ještě nepřivykly myšlence, že se opět musí změnit, aby přežily - spíše čekají na zázraky. Myslet na budoucnost K úspěšnému řízení musí top manažer současně zvládnout tři věci: - vyhodnotit minulost a současně na ní částečně zapomenout, - řídit přítomnost a - aktivně vytvářet budoucnost. Mezi těmito třemi úkoly je nutné nalézt odpovídající rovnováhu. Překonat stereotypní myšlení Jen velmi malý počet produktů může žít ze své tradice (zmiňme např. Becherovku, Tatranky, kukuřičné panenky). Kontinuální rozvoj podniku, založený na nepatrném zdokonalování dosavadních produktů, vede ke zkáze. Platí to jak o výrobcích, tak i o službách. Současný zákazník požaduje stále něco nového. Jedním z obtížných úkolů je dokázat omezit investice do produktů a procesů obsažených ve složce „současnost“. Manažeři angažovaní v této oblasti obvykle neradi přistupují na jejich omezení. Víme, co je serendipity? Serendipity (do češtiny někdy převáděno také jako „serendipita“) je smysluplná kombinace poznatků tam, kde jiní žádnou souvislost nevidí. 1 Jak ale tyto

1

Srov. SLOVNÍK CIZÍCH SLOV.NET, Serendipita, .

8



souvislosti nalézt? První podmínkou je hodně znát. Zabývat se poznatky (zejména nejnovějšími), z co největšího spektra oborů. Za druhé, přemýšlet o možných způsobech využití nových poznatků, především mimo daný obor. Příklad: V současné době je vysoce pravděpodobné, že v České republice dojde k black-outu, tj. k úplnému výpadku elektrického proudu. Důsledky by byly dalekosáhlé. Víme také, že jednou z vedoucích tendencí následujícího období je všestranné proniknutí výpočetní techniky do všech oblastí a oborů. Pracovník - talent, schopný serendipitního myšlení, je schopen z těchto poznatků vyvodit významné závěry. Zkusme to také! Smrt vzdálenosti Vzdálenost pro nás již přestala být překážkou. Právě naopak, je pro nás příležitostí. V současné době probíhá několik významných procesů. Prvním z nich je outsourcing, tj. vymisťování aktivit, které netvoří core business podniku, ale jde o procesy pouze pomocné. Současně probíhá též off-shoring, což znamená přesun části aktivit tvořících core business podniku. Tyto aktivity se často přemísťují do zemí s nízkou cenou pracovní síly. Současně probíhají ale i procesy opačné. Výrobky, které byly vymístěny do zahraničí, se z nejrůznějších důvodů vracejí zpět do svých mateřských zemí. Příklad: Záměr amerického prezidenta Obamy výrazně rozšířit zdravotní péči pro desítky milionů dosud nepojištěných Američanů vyvolává nutnost vybavit zdravotnictví množstvím přístrojů. Ukazuje se, že vhodné bude využít přístroje, které původně byly vyvinuty pro potřeby rozvojových zemí (např. přenosný elektrokardiograf, jednoduchý sonograf). Pochopení souvislostí toho, kde jiní tyto souvislosti nevidí (serendipity), se může stát pro podnik pokladem. Koherence schopností podniku je nezbytná Koherencí obvykle rozumíme velmi silnou návaznost mezi jednotlivými schopnostmi podniku. Koherence výrazně umocňuje sílu podniku, jeho efektivitu. Příklad: Jako typický příklad dokonale zvládnuté koherence bývá často uváděna firma Wal-Mart, která je co do objemu tržeb největší na světě. Mnozí 9



odborníci vidí příčiny úspěšnosti této společnosti v impozantním logistickém systému. Avšak mít jednu nebo dvě vynikající způsobilosti nestačí. To, co skutečně tvoří konkurenční výhodu Wal-Martu, je systém vzájemně se podporujících a propojených čtyř kompetencí. Těmi jsou agresivní management prodejního systému, podrobná analýza prodejních dat, vynikající logistika a důsledný management provozního kapitálu. Každá z těchto čtyř kompetencí zesiluje ostatní tři a podporuje strategické poslání firmy definované jako „každý den prodávat zákazníkům za nízké ceny“. Využití znalosti trendů Nově vznikající trendy mohou poskytnout vynikající příležitosti pro rozvoj podniku. Management se ale musí naučit „vézt se na vlně trendu“. Měl by přitom postupovat takto: 1. Zjistit trendy, které mohou ovlivnit naše podnikání. 2. Zhodnotit dopad nových trendů, určit, na jaké spektrum zákazníků působí a v jakém rozsahu. 3. Navrhnout úpravu dosavadního produktu odpovídajícího tomuto trendu. 4. Někdy je nutné navrhnout zcela nový produkt. Příklad: Zajímavým příkladem tvůrčího využití trendů je tak zvaný „modlomat“. Využil dvou zdánlivě velmi vzdálených trendů. Jedním z nich je potřeba lidí ve stále se zvyšujícím stresovém prostředí nalézt určitou duchovní útěchu. 5. Vymyslet produkty, které anulují negativní důsledky některých trendů. 6. Shrnutí: Schopnost manažera přinášet stále nové nápady a rozpoznat, jak nové objevy a trendy ovlivňují spotřebitelské chování a poptávku, má obrovský význam. Přehlédnutí, nepostřehnutí, zanedbání těchto trendů může podnik přivést ke zkáze. Nápady někdy mohou být „šílené“ (crazy). Někdy mohou přinést veliký efekt jindy mohou vést ke vzniku námětů méně šílených a užitečných. V mnoha případech se prostě nepovedou. Ideová představa akceleračního programu olomouckého regionu Představu akceleračního programu zachycuje následující „serendipitní obrázek“ (viz Obr.1).

10



11



Obr. 1 - Serendipitní obrázek

12



Komentář k „serendipitnímu obrázku“ Strategické myšlení je východiskem. Principy strategického myšlení jsou dostatečně známé2. Přesto velmi často nejsou dodržovány. Výše uvedené schéma vyjadřuje dvě „tváře“ strategického řízení. Na jedné straně jsou operace, prováděné na základě relativně přesně stanovených pravidel, metod využívajících „best practices“, matematických a statistických metod, informační a komunikační techniky. Jsou to především činnosti, související se získáváním informací o trendech makro i mikrookolí. Dále se jedná o činnosti (operace) související se zjišťováním potenciálu podniku, zejména jeho zdrojů a efektů. Druhou „tváří“ strategického řízení jsou aktivity založené na intuici, kreativním myšlení probíhajícím v lidských mozcích, kde vznikají nápady. To jsou činnosti, které tvoří nejpodstatnější část strategického řízení. Tam se setkávají poznatky ze zdánlivě nesouvisejících oblastí a tam vznikají nové, někdy „šílené“ nápady. Hlavní ideou uvedeného schématu je již zmiňovaná serendipity. Rozumíme tím propojení vzájemně vzdálených znalostí, využití těch souvislostí, které jiní lidé nepostřehnou. V našem případě jde především o využití znalostí určitých trendů a nových objevů ke vzniku nápadů užitečných pro podnik. Znalost trendů by měla iniciovat vznik nápadů. Manažer musí trendy „přeložit“ do konkrétních důsledků pro podnik, vyvodit z nich pro něj konkrétní příležitosti a ty využít. Budoucnost patří manažerům se serendipitním myšlením. Můžeme tedy říci, že se strategie opírá o několik pilířů. Jsou to: - informace o základních trendech a objevech probíhajících v okolí, - analýza vnitřního potenciálu firmy, - zhodnocení mikrookolí (zejména konkurentů), - představivosti, která přináší nové nápady, - zkušenosti získané praxí. Analýza potenciálu podniku Hlavní a nejcennější součást potenciálu podniku tvoří lidé, jejich kreativita, kvalifikace, nápady, patenty či know-how. Zdroje, které mají být východiskem pro vytvoření specifických předností podniku, musí být významné, těžko napodobitelné, řídce se vyskytující.

2

Srov. SOUČEK, Z., Firma 21. století.

13



Příklad: Příkladem může být receptura Becherovky nebo Coca-Coly, kvalita minerálních pramenů Karlových Varů, klima Madeiry. Hmotný majetek má stále menší význam. Převážnou část zisku začíná přinášet majetek intelektuální. Většina českých podniků má více aktiv než skutečně využívá. Je ale uměním je efektivně využít. V této etapě prací se pokusíme zjistit, zda náš podnik má určité specifické přednosti. Existují čtyři typy specifických předností podniku: - přirozená přednost (lokalizace, přístup ke zdrojům), - přednost vyplývající z relace mezi cenou a užitnou hodnotou produktu, - trvalé vazby se zákazníky, založené na jejich vysoké loajalitě (ty jsou ovšem obvykle založeny na výhodných formách spolupráce, např. full service, rychlost financování, vysoké bariéry vstupu), - schopnost uvedené přednosti navzájem zkombinovat a využít k vytvoření absolutní unikátností (to kdysi dokázala např. Honda). Pokud podnik žádné specifické přednosti dosud nemá, musí je vytvořit. Je to životní nutnost. Unikátnost strategie je základem úspěchu. Jednou z cest k němu je serendipitní myšlení.3 Analýza mikrookolí Znalost mikrookolí je pro strategické rozhodování nezbytná. Legendární šéf General Electric – Jack Welch každoročně svým spolupracovníků položil pět otázek, na které museli naprosto lapidárně odpovědět. Šlo o tyto otázky: 1. Kam směřuje odvětví, v němž podnikáme? 2. Jaké aktivity vyvinuli v posledních třech letech konkurenti a jaké aktivity v tomto směru vyvinul náš podnik? 3. Jaké aktivity má náš podnik v ostatních oblastech podnikání? 4. Jaké lze očekávat aktivity konkurentů v následujících třech letech? 5. Jaké změny by mohl provést náš podnik, aby co nejvíce ovlivnil vývoj trhu?

3

Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie, str. 30.

14


Souček, Navrátilová Formulace strategie4

Tato problematika je podrobně popsána v publikaci Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě. Mise, vize a strategické cíle musí být transformovány do konkrétních strategických operací. Implementace5 Chaos v okolí podniku musí být uvnitř podniku „zkrocen“ systémem strategického řízení, založeným na důsledném řízení strategických operací. Strategické cíle6 Cílů musí být málo, možná dokonce pouze jeden. Musí být precizně zformulované, měřitelné, zarámované v čase, ambiciózní, ale splnitelné. Zajištěna musí být konzistentnost vazeb: 1. mezi jednotlivými cíli navzájem, 2. mezi cíli a strategickými operacemi, 3. mezi jednotlivými operacemi navzájem. Ideová představa o v olomouckém regionu

aplikaci

akceleračního

přístupu

k inovacím

V podnicích olomouckého regionu došlo po roce 1990 k výrazným změnám. Průběh byl velmi rozdílný. Některé podniky, zejména z odvětví zemědělství, potravinářství a oděvního průmyslu, prošly značným útlumem. Velké podniky se atomizovaly. Několik výjimečně progresivních podniků se úspěšně rozvíjí. Celkově podnikohospodářská sféra olomouckého regionu neprošla za uplynulých 20 let bouřlivým, úspěšným rozvojem. Velká část ukazatelů regionu je pod celostátním průměrem. Pozitivní skutečností je vznik mnoha malých a středních podniků, které mají podle celosvětových zkušeností v době krize největší schopnost přežít a v době rozvoje se nejdynamičtěji rozvíjet. Nastupující etapa klade na podniky zcela nové nároky. Nízkonákladové strategie podniků již budou nepoužitelné. Některé podniky musí zcela změnit své portfolio. Jiné musí vdechnout svým produktům zcela nové vlastnosti využívající nejnovější 4

Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie. 5 Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl III Implementace strategie. 6 Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie, str. 37.

15



poznatky vědy a výzkumu. Všechny podniky musí výrazně změnit model podnikání, metody managementu, vstoupit na nové trhy. Mnoha podnikům však chybí odvaha k provedení zásadních změn, nemají dostatečnou znalost nejmodernějších metod managementu a marketingu, chybějí jim informace inspirující k zavádění nejnovějších poznatků vědy do praxe. Představme si na příkladu olomouckého regionu pod jednotlivými bloky Obr. 1 konkrétní instituce a jejich pracovníky. Blok „makrosféra“ by zajišťovalo centrum BEACON (Business – Education – Acceleration of innovation – CONsulting) společně s Moravskou vysokou školou Olomouc (MVŠO), Univerzitou Palackého a jejím vědeckotechnickým parkem, event. další instituce zabývající se vědou, výzkumem a informatikou. Serendipitní i jiné informace by odsud proudily do MVŠO a do inovativních podniků. Analýzy potenciálu podniků by prováděli pracovníci a studenti MVŠO ve spolupráci s pracovníky vybraných podniků, které mají zájem o svůj inovační rozvoj. Titíž pracovníci provádějí analýzy a predikce vývoje mikrosféry (konkurentů, dodavatelů) a vysoce kvalifikované předpovědi poptávky konkrétních produktů, které budou předmětem zájmu vybraných podniků. Další kroky uvedené v Obr. 1 mohou být prováděny podle metodických návodů, které jsou zpracovány v uceleném materiálu „Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě“ - Díl I-VI, MVŠO, 2010-11.

Závěr České podniky musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost. V podmínkách superkonkurečního prostředí toho lze dosáhnout pouze systematickým poznáním významných tendencí a nejnovějších poznatků a jejich tvůrčím propojováním s potenciálem podniků. Serendipitní způsob myšlení a kvalifikované strategické řízení tohoto procesu je klíčovým problémem. Výše uvedený text poskytuje stručný popis postupu při realizaci programu akcelerujícího tento proces. Podrobný metodický návod je obsažen v publikaci Strategické řízení podniku v superturbulentím globálním světě7.

7

Srov. Podrobněji viz SOUČEK, Z. a kol., Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl I - V.

16



Literatura: [1] DYNAMIC MARKETS. Performance Management: An Incomplete Picture [online], Oracle, May 2011 [cit. 2011-10-21]. Dostupné na WWW: . [2] OBŁÓJ, K. Strategia organizacji. 2. vyd. Warszawa: PWE, 2007. 484 s. ISBN 83-208-1633-5. [3] REIDMATTEN, E. Objevy 21. století. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2007. 362 s. ISBN 978-80-204-1508-0. [4] SLOVNÍK CIZÍCH SLOV.NET. Serendipita [online]. Dostupné na WWW: . [5] SOUČEK, Z. Firma 21. století. 2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2010. 258 s. ISBN 978-80-7431-007-2. [6] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl I Základní zásady. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. s. 77. ISBN 978-8087240-18-2. [7] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl II Formulace strategie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. s. 87. ISBN 97880-87240-19-9. [8] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl III Implementace strategie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. s. 87. ISBN 978-80-87240-20-5. [9] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl IV Od snu k realitě. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011. s. 115. ISBN 97880-87240-87-8. [10] SOUČEK, Z., ČAPKOVÁ, K., NAVRÁTILOVÁ, D., ŘÍHA, M. Strategické řízení podniku v superturbulentním globálním světě - Díl V Aktivně vytvořit budoucnost. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2011. s. 155. ISBN 978-80-87240-97-7. [11] TRIMBLE, Ch., GOVINDARAJAN, V. The CEO’s Role in Business Model Reinvention [online], Harvard Business Review, January 2011 [cit. 2011-1031]. Dostupné na WWW: . 17



Diskuse k příspěvku: Prostor pro diskusi nebyl využit.

18

Široký

Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi?

Prof. Ing. Jan Široký, CSc. je garantem modulu Ekonomika v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorem jeho studijní opory Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu.

------------JSOU POTŘEBNÉ, UŽITEČNÉ A VYUŽITELNÉ ZNALOSTI MIKRO/MAKROEKONOMIE I PRO PRAXI? Jan Široký Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]

Abstrakt: Pod tímto pojmem „ekonomika“ byly identifikovány, analyzovány a zpracovány čtyři témata: „Ekonomie vědy a výzkumu“, „Financování vědy a výzkumu“, „Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie“ a „Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu“. Zdá se, že právě nejvíce teoretická část modulu - ekonomie - vyvolala u příjemců výstupů projektu diametrálně odlišná očekávání: pozitivní snahu o pochopení základů makro/makroekonomie na straně jedné, obavy z nepotřebnosti poznatků na straně druhé. Příspěvek se zabývá především zhodnocením předávání teoretických základů ostatním účastníkům projektu APSYS, jejich potřebnosti, užitečnosti a využitelností pro praxi a to i v kontextu současné ekonomické krize a jejího odrazu v mikro/makroekonomii. Klíčová slova: Ekonomie, ekonomika, projekt APSYS, věda a výzkum, prorůstová politika, GERD.

19



Úvod Role modulu „EKONOMIKA“ v projektu V projektu APSYS byl modul EKONOMIKA jeden ze stěžejních, jak rozsahem, tak šíří záběru problematiky. Měl přiblížit oblast vědy a výzkumu z teoretického pohledu, z pohledu financování (a to i se zřetelem na specifika financování z prostředků EU) a z úhlu měnově politických souvislostí vědy a výzkumu. Z diskuzí na úvodních schůzkách spolupracovníků odborných textů (a pozdějších lektorů jednotlivých kursů) se vyplynula potřeba držet se pravidla, že „někdy méně je více“ a že pro účastníky kursů bude potřebné v první fázi objasňovat zejména pojmy a terminologii jako celek pro pochopení následných vazeb mezi kategoriemi a aplikací získaných poznatků na oblast vědy a výzkumu. 1

Členění modulu “EKONOMIKA”

K účelům naplnění plánovaných cílů modulu EKONOMIKA byla celá problematika rozdělena do čtyř částí a byly vytvořeny tyto texty1:

 

Ekonomie vědy a výzkumu (autorka Ing. Eva Jílková, PhD.).



Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků Evropské unie (Ing. Ivana Valentová).

Financování vědy a výzkumu (Ing. Radmila Herzánová, PhD. a Ing. Anna Kovářová).



Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu (doc. Ing. Richard Pospíšil, PhD.).2 Obsahem všech textů byly základní kategorie používané v dané vědní oblasti s jejich aplikací do vědy a výzkumu. Pro ilustraci tak např. učební text „Ekonomie vědy a výzkumu“ obsahoval části: Základní pojmy z mikroekonomie a makroekonomie, Způsoby zasahování státu do ekonomiky, Ekonomický růst a rovnováha, Mikroekonomický rozměr problematiky vědy a výzkumu, Makroekonomický rozměr problematiky vědy a výzkumu, Podpora vědy a výzkumu formou fiskální politiky a jiné metody stimulace vědy a výzkumu, Mezinárodní srovnání podpory a výsledků vědy a výzkumu a Podíl high-tech na hrubém domácím produktu.

1

I tímto způsobem autor příspěvku - coby garant modulu EKONOMIKA - děkuje tvůrcům učebních textů. 2 Bibliografické záznamy všech učebních textů jsou uvedeny v literatuře k tomuto příspěvku.

20


Široký 2

Hodnocení ze strany účastníků

Pro hodnocení jak úrovně učebních textů, tak i samotného výkladu ze strany lektorů bylo použito dotazníkové šetření, jehož výsledky ilustrují obr. 1 až obr. 43.

U ná s le d ujíc íc h tv rze ní za š k rtně te , d o ja k é míry s nimi s o uhla s íte :

Získané znalosti a dovednosti plně využiju v praxi. Získané informace z kurzu byly předávány srozumitelně.

Absolvovaný kurz byl pro mě přínosný.

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

Obrázek 1: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: „Ekonomie vědy a výzkumu“




0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

Obrázek 2: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: „Financování vědy a výzkumu“

3

Stupně hodnocení: 1 - zcela souhlasím, 2 - spíše souhlasím, 3 - spíše nesouhlasím, 4 - úplně nesouhlasím.

21






0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

Obrázek 3: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: „Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU“




0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

Obrázek 4: Hodnocení části modulu EKONOMIKA: „Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu“

Hodnocení všech čtyř částí modulu EKONOMIKA bylo velmi pozitivní a účastníci se shodli na jejich přínosu pro další vzdělávání a využití v praxi.

22

Široký 3


Teorie pro praxi

Celý modul sledoval linii výkladu od teoretické báze po praktickou aplikaci do oblasti vědy a výzkumu. Po objasnění základních teoretických kategorií ekonomie (kladné externality, veřejné a záslužné statky, nedokonalé a asymetrické informace aj.) byly tyto konkretizovány a dány do souvislostí předmětné problematiky (prorůstová politika, stimulace tvorby nových tvůrčích myšlenek, podpora investic do lidského kapitálu aj.) s další detailizací (investice do infrastruktury, daňové podněty, snížení rozpočtových deficitů) a včlenění poznatků do prostředí ČR i EU jako celku4.

Závěr Hodnocení podílu výdajů na vědu a výzkum v České republice Absolventi částí modulu „EKONOMIKA“ se naučili používat a využívat ekonomické pojmy pro oblast vědy a výzkumu, což může být užitečné např. při tvorbě vlastních projektů či žádostí o dotace a granty. V praxi by jim nemělo být cizí operovat kvalitní ekonomickou terminologií a tvořit a vyhodnocovat možnosti financování vědy a výzkumu, jak na mikroekonomické, tak na makroekonomické úrovni. O potřebě zlepšit financování oblasti vědy a výzkumu svědčí i nelichotivé hodnoty GERD (viz obr. 5), což je ukazatel hrubých výdajů na vědu a výzkum v porovnání s hrubým domácím produktem země. V případě zlepšení se však nemůže jednak jen o posílení kvantitativní hodnoty ukazatele GERD, ale zejména o efektivnost těchto výdajů. I tyto znalosti by účastníci kursů v modulu „EKONOMIKA“ měli být schopni používat.

4

Materiál Komise „Rámec Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“ z roku 2006, resp. materiál „Strategie EU 2020“ z roku 2010.

23



Obrázek 5: Hodnoty ukazatele GERD ve vybraných zemích

Literatura [1] [2] [3] [4] [5] [6]

HERZÁNOVÁ, R., KOVÁŘOVÁ. A. Financování vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, 2010. 68 s. ISBN 978-80-87240-25-0. JÍLKOVÁ, E. Ekonomie vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, 2010. 80 s. ISBN 97880-87240-27-4. POSPÍŠIL, R. Měnově politické otázky financování vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, 2010. 64 s. ISBN 978-80-87240-28-1. ŠIROKÝ, J. Publikování a presentace výsledků vědy a výzkumu. Olomouc: MVŠO, 2010. 56 s. ISBN 978-80-87240-41-0. VALENTOVÁ, I. Specifika financování vědy a výzkumu z prostředků EU. Olomouc: MVŠO, 2010. 70 s. ISBN 978-80-87240-26-7. Evropská unie. Politika vědy a výzkumu. [on-line]. 2012 [cit. 2012-01-30]. Dostupný z WWW: <www.euroskop.cz>.

24

Široký


Diskuse k příspěvku: Richard Pospíšil – pedagog, ekonom Já na pana profesora žádný dotaz nemám, mám jen faktickou poznámku k oběma dvěma velmi zajímavým příspěvkům. Byl jsem včera na velmi zajímavé konferenci o možných scénářích vývoje v eurozóně a o možných scénářích a jednotlivých procesech řešení v případně rozpadu eurozóny. Mluvil tam například pan Aleš Michna z Raiffeissenbank nebo ekonom Petr Mach nebo pan Petr Zahradník z Národní ekonomické rady vlády. Byla to konference zaměřená na hospodářskou politiku a na to, co ovlivňují státy v rámci svých rozpočtů a své měnové politiky prostřednictvím centrálních bank. A tady ty příspěvky byly velmi zajímavé, ale bohužel nemohou jít nad rámec podnikové ekonomiky, tak, jak třeba první pan profesor hovořil o jádru inovačního centra v Olomouckém kraji, OK4Inovace a tak dále - o těch aspektech podnikových inovací a aplikace vědy a výzkumu v podniku. Tak bohužel, stejná pozornost by měla být věnována i hospodářské politice. A to tady samozřejmě zmíněno nebylo, ani zmíněno být nemůže, protože politika prostě není naší náplní a hospodářská politika politická je a fiskální politika se také nazývá politikou, protože politická je. Takže naše snahy o vědu a výzkum jsou velice chvályhodné, ale narážejí na mantinely toho, že prostě hovoříme o soukromých prostředcích a o tom, co můžeme my. Ale stejné „B“ by měl říct samozřejmě i stát. Ještě bych chtěl říci, že včera na té konferenci byla řečena velmi zajímavá myšlenka. Státy, které teď v hospodářské krizi trpí, jsou vlastně ty nejvyspělejší státy, protože si jsou vědomy toho, že ztrácejí výrobu ve prospěch levnějších ekonomik, co se týče jednotkových nákladů práce, ale chovají se velmi moudře, co se týče investice do vědy a vzdělání. Nejlepší univerzity na světě jsou v Americe a bohatí Asiaté studují v Americe. A když se podíváte třeba na to, jak klesá podíl HDP ve Spojených státech na světové produkci, tak ale neklesá podíl amerických patentů na celkových patentech na světě. Když se podíváte, jak je třeba zadlužené Japonsko, ještě daleko zadluženější než Řecko nebo Itálie, tak je zajímavé, že neklesá podíl elektronických patentů a tady těch patentů, které se týkají japonského hospodářství na celkových patentech na světě a tak dále. Nemám žádnou otázku. Jen jsem chtěl říci, že příspěvky byly velice zajímavé, ale bohužel nemůžeme my tady na škole, na žádné škole, jít za ten rámec - ovlivňovat politiku a investici veřejných prostředků do vědy a výzkumu. Můžeme se snažit jenom tady my, což činíme, a to je dobře. Děkuji Vám.

25



Jan Široký – odborný garant modulu Ekonomika Já myslím, že samozřejmě máte pravdu. A to, že politiku zatím neovlivňujeme, je třeba pouze dočasné. Naší absolventi postupem času určitě budou zastávat nějaké vysoké funkce ve vládě a podobně - v orgánech a v institucích, které to mohou ovlivnit. Takže je možné, že něco třeba v rámci těch věcí udělají. My to můžeme ovlivnit tak, že můžeme studentům vykládat, jak to může být, že ne všechno, co je u nás, je optimální a že třeba v jiných státech je to jinak. Např. daňové pobídky staré státy Evropské unie využívají. To, co bylo aktuální v Olomouckém kraji před pěti lety, tak nyní využívají Italové. Firmy, které nově vznikají v těch regionech Itálie, které byly zasaženy vysokou nezaměstnaností a útlumem tradiční výroby, mají dnes obrovské daňové úlevy. Já osobně se tedy domnívám, že v rámci daní se dá dost podněcovat věda, výzkum, zaměstnanost. Je to můj názor, ale jsem si vědom, že jsou i protichůdné názory. Ale i ty můžeme studentům říkat a můžeme se tímto zapojit do diskuze na makro úrovni. Zdeněk Souček – odborný garant modulu Věda a výzkum v praxi Víte, já bych byl větší optimista, pokud jde o úlohu podniko-hospodářské sféry. Já se dívám absolutně negativně na to, co naše vlády udělaly za posledních mnoho, mnoho let. Zruinovaly úplně zemědělství, zruinovaly školství, zruinovaly i zdravotnictví a jediné, co tady funguje, je podniko-hospodářská sféra. Na tu jedině se můžeme spolehnout a my jsme tady zástupci podniko-hospodářské sféry a my jsme se pokusili v tom našem vystoupení ukázat to, co můžeme my sami udělat. Na nikoho jiného nespoléhejme. Daniela Navrátilová – pedagog, management Ještě bych chtěla doplnit pana profesora Součka. Pan profesor Široký nám ukazoval investice anebo spíš procento nebo podíl HDP investovaného do vědy a výzkumu. Viděli jsme údaje za rok 2010, kde za Evropskou unii to činilo 2%. Všichni známe barcelonský cíl, který deklaroval 3% do roku 2010. Vidíme, že se to nepodařilo dosáhnout. Ale stále je zajímavý ten podíl. Ta 3% se měla skládat z 1% z veřejných zdrojů a 2% ze soukromých zdrojů. To znamená, že nemůžeme ovlivnit výdaje z veřejných financí, ale můžeme hodně ovlivnit výdaje ze soukromých financí. Mimo jiné třeba tím, že naučíme podniky, jak komunikovat s vědou a naučíme vědecký svět, jak prodávat své výsledky vědy a výzkumu do praxe, což je také role Moravské vysoké školy Olomouc a proto jsme také zařadili předmět marketing do projektu APSYS.

26

Široký


27



Doc. et Doc. PhDr. Kateřina Ivanová, Ph.D. je garantem modulu Společenské vědy v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorkou jeho studijních opor Metodologie vědecko-výzkumné činnosti, Etika pro vědecko-výzkumné pracovníky, Komunikace ve vědě a výzkumu.

------------SPOLEČENSKÉ VĚDY & TECHNICKÁ PRAXE Kateřina Ivanová, Iva Olecká, Martin Zielina, Dana Pokorná Univerzita Palackého v Olomouci [email protected]

Abstrakt: V příspěvku se autoři zamýšlí nad významem společenských věd pro výzkum v oblasti přírodních věd a potažmo technickou praxi. Zdůvodňují, že základem každého systematického myšlení je filozofie. Filozofii je nutno pojímat jako počátek hledání principů při poznávání příčinných souvislostí. Vysvětlují výběr tří oblastí z repertoáru společenských věd (metodologie sociologie, etiku vědy a výzkumu, komunikaci ve vědě a výzkumu) pro porozumění nutného propojení společenských věd a přírodních věd, potažmo technické praxe. Ukazují, že tyto vědní disciplíny umožňují zejména analýzu cílových skupin výzkumu, jejich společenské potřeby a způsob efektivní a etické interakce s nimi. Klíčová slova: Filozofie, společenské vědy, přírodní vědy, sociologie, etika, komunikace, výzkum, cílové skupiny, společenské potřeby, interakce.

Úvod Význam společenských věd pro technickou praxi nemusí být vždy zřejmý a poznání teorií společenských věd se může jevit jako zbytečné. Základem veškerého systematického myšlení je však filozofie, která je výchozím vědeckým 28

Ivanová, Olecká, Zielina, Pokorná

Metodologický rámec společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi

přístupem jak přírodovědného, tak humanitního a společenského výzkumu. Důležitým argumentem pro propojení společenského výzkumu a technické praxe je také nutnost poznání cílových skupin výzkumu, konzumentů výsledků přírodovědného výzkumu v oblasti informatiky a ostatních technických vědních oborů. Pro kontinuální myšlení v jakémkoliv vědním oboru je tady přínosné vycházet z ontologie a gnozeologie, na jejichž základě významní myslitelé strukturovali vědní disciplíny (uvedeno je Aristotelovo rozdělení, Masarykovo rozdělení) a ukázali tak kontinuitu a propojenost veškerého vědního myšlení. Výběr poznatků pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři podstatné oblasti společenských věd, jež by měly odpovědět na tři základní otázky: Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace z výzkumu srozumitelně, pravdivě a výstižně. Za tímto účelem byla vybrána výuka a tvorba studijní opory v oblasti metodologie společenských věd, konkrétně sociologická metodologie kvantitativního a kvalitativního výzkumu, v oblasti etiky vědy a výzkumu, v oblasti komunikace ve vědě a výzkumu. 1

Filozofie jako základ vědeckého myšlení

Filozofie (z řeckého filein – milovat, sofia - moudrost) doslova znamená láska k moudrosti, termín byl užit poprvé Hérakleitem z Efezu. Znamená především touhu po takovém vědění, jež by obsáhlo celou skutečnost a vyjevilo člověku smysl jeho života, počínání a usilování. Právě pro tuto obecnost je filozofie stěží definovatelná, z čehož plyne i její nejrůznějším způsobem chápaný vztah k jiným, dílčím oborům lidské teorie a praxe. Platón zdůrazňuje, že není jiný začátek, než filozofie (Graeser, 2001, s. 204). Hobbes označuje filozofii jako hledání principu při poznávání příčinných souvislostí (Filozofický slovník, 2002, s. 124)

Zdroj: R. W. Angelo, 2011. 29



Za součásti základní oblasti filozofie jsou považovány: Metafyzika – ontologie: myšlení o jsoucnu a jeho podstatě, nauka o nejvšeobecnějších zákonech bytí; Logika a noetika neboli gnozeologie – zkoumají povahu a zákonitosti myšlení, Etika – poskytuje pravidla a normy lidského jednání. K podoblastem ale také patří: Filosofie přírody a filozofická antropologie – zkoumá základní zákonitosti přírody a jejich souvislosti s přirozeností člověka. (Filozofický slovník, nakladatelství Olomouc, 2002, s. 124) A víme, že Aristotelés, tento velký zakladatel západního myšlení, propojoval bádání o přírodě s bádáním o podstatě, bytí a myšlení člověka (Aristotelés, Met. 980a21 nn.). Aristotelés členil filozofii podle lidských činností (Graeser, 2001, s. 276; Anzenbacher, 1990, s. 193), tedy nikoliv podle procesů, či výstupů této činnosti, na poznávání – činnost (filosofie) teoretická; jednání – činnost (filosofie) praktická; tvoření – činnost (filosofie) tvůrčí, kdy výsledkem je umění i mj. v technických vědách. Do „filosofie praktické“ Aristoteles zahrnuje etiku, politiku a ekonomii. Zajímavá je i Masarykova klasifikace a organizace věd (2001, s. 35), již pojímal ve struktuře od obecného ke konkrétnímu, tedy ve směru působení shora dolů: 1. Soustava teoretických a zvláště abstraktních věd; 2. Soustava konkrétních věd; 3. Soustava praktických věd. Přičemž teorie je podle něj propojena s konkrétními vědami a ty zase s praktickými vědami. Zvláštní a samostatné místo vymezil Masaryk pro etiku jako praktickou vědu, které však nemá směr propojení jen shora dolů, ale také zespodu nahoru. 2

Metodologie společenského výzkumu

Hlavní myšlenkou a cílem výuky a vypracování textů z této vědní oblasti bylo, aby byl položen základ porozumění pro možnosti a význam zkoumání sociální reality. Cílem bylo vysvětlení logiky výzkumu ve společenských vědách. Text je rozdělen na tři stěžejní kapitoly, v první kapitole jsou uvedeny přístupy k sociálně vědnímu výzkumu, základní pojmy užívané v tomto textu a hlavní teoretickometodologické rozdíly mezi kvantitativním a kvalitativním výzkumem. V textu je postupně odpovídáno na otázku: „Co je to vědecký výzkum?“. Cílem kapitoly je naučit zájemce definovat základní pojmy ve vědě a výzkumu, rozlišit jednotlivé typy výzkumů, seznámit s jednotlivými metodami na bázi konceptualizace problému, a to jak metodami výběru dat, sběru dat i zpracování dat. 2.1 Kvantitativní výzkum ve společenských vědách Druhá kapitola se věnuje podrobněji základům a principům kvantitativního výzkumu. Učí, jak formulovat cíle a hypotézy a zastavuje se u základní činnosti kvantitativního výzkumu – operacionalizace. Probírá základní techniky sběru dat, 30



jako je dotazník, rozhovor, pozorování či obsahová analýza. Po přečtení kapitoly by měl být pozorný čtenář schopen vytvořit jednoduchý projekt kvantitativního výzkumu od stanovení cílů, operacionalizace cílů, výběru cílové skupiny (zkoumaného vzorku) stanovení hypotéz, operacionalizace hypotéz, tvorby měrného nástroje, způsobu sběru dat i návrhu na zpracování dat. Kapitola rovněž zdůrazňuje nutnost správné a nestranné interpretace dat a rozebírá nevýhody, ale i výhody kvantitativního výzkumu. 2.2 Kvalitativní výzkum ve společenských vědách Poslední kapitola seznámí studenty se základy kvalitativního výzkumu. Cílem kapitoly je, aby bylo důkladně vysvětleno, co je a není kvalitativní výzkum a kdy je vhodné jej použít. Kapitola probírá výhody i nevýhody tohoto přístupu, učí základním metodám sběru dat a přibližuje možné způsoby jejich analýzy. Věnuje se podrobně kategorizaci jako základnímu zpracování kvalitativních dat, ukazuje možné způsoby interpretace kvalitativního přístupu. Na základě této kapitoly by měl být zájemce o problematiku schopen porozumět principům kvalitativního výzkumu. Na to, aby tento typ výzkumu prováděl je však nutné další studium, nejlépe s odborníkem (sociologem, psychologem), který se problematikou zabývá. Účelem je tedy, aby zájemce odhadl, pro kterou jeho problematiku je takový způsob výzkumu vhodný a uměl položit základní výzkumnou otázku. 3

Komunikace ve vědě a výzkumu

Zařazení komunikace ve vědě a výzkumu do struktury projektu v rámci společenských věd byla skutečnost, že komunikace je používána i jako nástroj profesionality, je tedy součástí práce odborníků ve vědě a výzkumu. Je potřeba se dorozumívat na konkrétně vymezené odborné úrovni, dosahovat konkrétní výsledky a cíle při jednání s kolegy a partnery v odborných skupinách. Komunikace je v nejobecnějším pojetí přenos informací mezi subjekty. K tomu, aby komunikativní jednání ve vědě plnilo své poslání a nevyvolávalo nedorozumění, musí být srozumitelné, pravdivé, důvěryhodné, musí usilovat o věrné zobrazení objektu a to i s morální správností. 3.1 Komunikace jako dovednost Umění komunikace je dovednost a jako dovednost ji lze rozvíjet. Ve způsobu komunikace každého se projevují vrozené vlohy, náš temperament. Z velké části se ale komunikačním dovednostem i učíme. Získáváme je zkušenostmi, kopírováním projevy našich vzorů, účastníme se nácvikových akcí v komunikaci, někdo z nás si rád i přečte odbornou knihu. Naše schopnost komunikovat se tak průběžně mění v průběhu života. Teorií i praxí mluvené 31



formy komunikace se zabývá rétorika. Rétorické dovednosti jsou pro pracovníky ve vědě a výzkumu velmi důležitou součástí uvádění jejich poznatků do praxe. Umění objevovat, tvořit nové poznatky, přesně popisovat a definovat poznání je nezbytným základem pro rozvoj vědy. Umění prezentovat tyto poznatky v prostředí praxe, umět je zpřístupnit odborníkům v praxi, „prodat“ nové poznatky, je neodmyslitelnou součástí přenášení poznatků vědy a výzkumu do praxe. Komunikaci jako cíli pedagogického působení se věnují tři kapitoly učebního textu, zaměřené na zásady obecné komunikace, na komunikaci s jednotlivci a komunikaci v týmu a na zásady písemné a verbální prezentace výsledků. V nich se zájemci dovědí o procesu obecné i odborné komunikace, o principech porozumění v osobní komunikaci i v týmu. Pomocí textu se seznámí se strukturou odborného textu a způsobem jeho prezentace. 3.2 Jazyk vědy a výzkumu Problematikou jazyka vědy a vědeckou terminologií se zabývají další tři kapitoly. Vycházejí z premisy, že chceme-li se vyznat v jakékoliv lidské činnosti, musíme chápat jazyk, kterým lidé, provádějící tuto činnost, hovoří. Pro porozumění vědě a vědeckému výzkumu je nutno alespoň částečně ovládat vědecký jazyk. Jednou z nejvíce matoucích věcí pro toho, kdo studuje vědu, je způsob, jímž vědec užívá všedních slov, či jak vymýšlí nová slova. Vědecké sdělení musí být jasné, přehledné, jednoduché. Proto každá věda využívá svůj specifický vědecký jazyk. Vědecký jazyk je tvořen souhrnem pojmů, kterých užívají vědci dané vědní disciplíny a zároveň souhrnem termínů či symbolů, jež těmto pojmům odpovídají. Věda nabízí informace a vysvětlení, nesnaží se vysvětlit pouze jednu izolovanou skutečnost nebo jev. Aspirací vědy je vysvětlit celou třídu jevů, jejich příčiny a vzájemné souvislosti. Tato zobecňující vysvětlení, nazýváme vědeckými teoriemi. Na základě relevantních dat je potom možná vědecká diskuze. Diskuze znamená výměnu názorů, obvykle v týmu, či shromáždění, které má vést k vyjasnění, vyřešení nějaké otázky. Cílem kapitol je, aby zájemce o studium vědecké komunikace porozuměl rozdílům mezi běžným a vědeckým jazykem, poznal zásadní atributy vědeckých pojmů i zásady tvorby vědeckých definic a teorií. 4

Etika ve vědě a výzkumu

Etika ve vědě a výzkumu se zabývá způsoby myšlení v této oblasti, a to v souvislosti s hodnotami, normami i obecnými kulturními vzorci. Etika analyzuje lidské chování a hledá společenská měřítka toho, co je správné. Etika není jen vědou, je i uměním, je schopností rozlišit dobré od zlého. Tento základní přístup 32



je ještě komplikován tím, že mohou existovat varianty ve čtyřech širokých kategoriích: Dobro proti zlu; Lepší proti horšímu; Dobro proti dobru; Konflikty optimální alokace. Kapitola si klade za cíl, aby zájemci o studium byli schopni alespoň částečné aplikace poznaného etického myšlení na konkrétní proces ve vědě a výzkumu, aby byli schopni pochopit z kterého hlediska je řešeno určité etické dilema ve vědě a výzkumu. 4.1 Obecná východiska etického jednání Společnost klade na odbornou a vědeckou práci – jako jednu z nejkvalifikovanějších a nejnáročnějších duševních činností – právem ty nejvyšší nároky. Od vědce se očekává i vysoká úroveň morální v průběhu celého výzkumu (od stanovení cíle výzkumu, přes sběr dat i jejich interpretaci). Vysvětlení, týkající se etického jednání však nelze rozdělit na jednotlivosti, ani ji takto předkládat zájemcům o studium vědy a výzkumu. V prvních kapitolách textu je proto vysvětlena základní situace etiky, popsán historický vývoj definování etiky, jsou vyjmenovány determinanty etického jednání, autoři se rovněž zamýšlí nad tzv. etickým předporozuměním. Jako základní fenomén ve vědě a výzkumu je rozebrán pojem pravda. Podrobně je čtenář seznámen s etickými principy ve vědě a výzkumu, postupně s autory prochází výzkumným procesem a je seznamován s tím, které etické aspekty jsou pro ten který výzkumný děj důležité. 4.2 Deontologie a konsekvencionalismus Další dvě kapitoly textu vycházejí z faktu, že lidský život se skládá ze sledu rozhodnutí. Každé rozhodnutí vede k určitému jednání. Samotné rozhodování je nevyhnutelné. Můžeme tedy volit mezi jednotlivými alternativami jednání, ale samotné volby se vzdát nemůžeme (i to je volba). Volit jednání je však možno podle dvou odlišných výchozích postojů k rozhodování. První postoj je založen na etické povinnosti a je v něm výrazně a nejprve zřejmé, co je zakázáno, často bez zdůvodnění, spoléhajíce jen na etické předporozumění. Příkladem může být biblické desatero (i když ve Starém Zákoně je zdůvodněno, proč je určité jednání zakázáno, zjednodušenou formu desatera bez vysvětlování užívá až katolický katechismus). Tento výchozí postoj k rozhodování i důsledky tohoto postoje ve vztahu k odpovědnosti za tato rozhodnutí nazýváme deontologismus. V současném světě se naplňování deontologických přístupů děje při rozhodování na základě etických kodexů. Vzniku, struktuře i významu etických kodexů ve vědě a výzkumu je věnována celá poslední kapitola tohoto textu. Druhý, vývojově vyšší postoj, je založen na etické odpovědnosti. To zahrnuje schopnosti 33



jednajícího zvážit okolnosti, za kterých je rozhodováno, uvědomit si důsledky svého rozhodnutí a na schopnosti převzít odpovědnost za své jednání, které z rozhodnutí vyplývá. Je tedy založeno na vyspělosti jednajícího, zvážit důsledky svého jednání – na konsekvenci. Všechny uvedené souvislosti je třeba znát zejména při výzkumu s lidskými účastníky, kdy je třeba respektovat jejich lidskou důstojnost a mít respekt k jejich autonomii. O tom se snaží kapitola zájemce o studium poučit zajímavým a uceleným způsobem.

Závěr Věda je složitý myšlenkový proces založený na metodologii, jež vychází z teorie, adekvátně vysvětlující původní vědeckou otázku. Uskutečňuje se ve výzkumu, tj. četných, vzájemně propojených činnostech, jejichž cílem je popsat a vysvětlit řád jevů. Věda a výzkum představuje rozvětvenou síť tvůrčích a komunikujících osobností, jejichž systematická činnost musí být sice založena na reálných cílech, avšak ty se vždy musejí odvíjet od mravních principů, jež popisuje etika vědy a výzkumu. O těchto skutečnostech se studenty a zájemce o studium v rámci projektu APSYS pokusily přesvědčit připravené texty.

Literatura [1] ANGELO, R. W. The Origins and Branches of Philosophy [online]. c1998; last revision November 25 2011 [cit. 2012-2-20]. URL: . [2] ANZENBACHER, A. Úvod do filozofie. 2. české vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1985. 304 s. ISBN 80-04-26038. [3] ARISTOTELÉS. Metafyzika (přel. A. Kříž). 2. vyd. Praha: Rezek, 2003. 579 s. [4] HORYNA, B. a kol. eds. Filozofický slovník. Heslo Filozofie. 2. opravené a rozšířené vyd. Olomouc: 2002. 463 s. ISBN 80-7182-064-4. [5] GRAESER, A. Řecká filosofie klasického období. 1. vyd. Praha: OIKYMENH, 2001. 446 s. ISBN 80-7298-019-X. [6] MASARYK, T. Pokus o konkrétní logiku. 1. české vyd. Praha: Masarykův ústav AV ČR, 2001. 261 s. ISBN 80-86495-05-1. [7] Kapitoly článku 2,3,4 a Závěr jsou upraveným výběrem z textů.

34



Diskuse k příspěvku: Miroslav Rössler – pedagog, management Ani ne tak otázka, jako připomínka nebo komentář. Tady to možná mohlo vyznít z vystoupení paní docentky, jako kdyby se bránili technici a přírodovědci vstupu společenských věd a společensko-vědní odborníci vstupu těch věd přírodovědných nebo exaktních, jak jsme zvyklí říkat, i když je to hodně nepřesné. Ale já bych chtěl říci, že možná uvnitř těch přírodovědných a technických oborů bojují ti odborníci sami se sebou. Klasický příklad je to, že na mnoha ekonomických školách, což vnímáme spíše z toho technického pohledu, i když je to společenskovědní disciplína, se ruší výuka matematiky, což já považuju za zásadní nesmysl. Takže zkusme se na to dívat bez ohledu na to, jestli to vnímáme z pohledu inter-, intra- nebo transdisciplinárního přenosu, spíše komplexně. A když už jsme na půdě ekonomicko-manažerské školy a tím pádem i výzkumu ekonomicko-manažerského, tak se nebraňme tomu, že ta inter-, intraa transdisciplinarita je tady nezbytná, bez toho samozřejmě nemůžeme výzkumné aktivity uchopit. Jde i o to, jestli management jako společensko-vědní disciplína, což je oblast mého profesního zájmu, se obejde bez takových věcí jako je matematika, teorie systémů, kybernetika a další záležitosti. Děkuji. Kateřina Ivanová – odborný garant modulu Společenské vědy Protože o kolegovi vím, že se opravdu systematicky snaží propojovat oboje disciplíny, tak mu děkuji za příspěvek.

35



36

Praktické aspekty využívání exaktních metod aneb pozice Pokorný exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd

Prof. Dr. Ing. Miroslav Pokorný je garantem modulu Modelování systémů v oblasti společenských věd v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorem jeho studijní opory Matematické metody vyhodnocování experimentů.

------------PRAKTICKÉ ASPEKTY VYUŽÍVÁNÍ EXAKTNÍCH METOD ANEB POZICE EXAKTNÍCH PŘÍSTUPŮ V ŘEŠENÍ ÚLOH SPOLEČENSKÝCH A SOCIÁLNÍCH VĚD Miroslav Pokorný Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]

Abstrakt: Systémy společenských věd jsou složité, obtížně definovatelné, obtížně měřitelné, typické nedostatkem přesných měřených dat a přesných informací o jejich chování a zahrnutím lidského fenoménu. Metody jejich popisů proto vycházejí často z neurčitých, neúplných nebo přibližných dat, odhadů a hypotetických předpokladů. Tvorba efektivních abstraktních modelů takových soustav vyžaduje zahrnutí neurčitosti, nejčastěji typu stochastičnost nebo fuzzitivita. Příslušné nekonvenční metody spadají do oblasti vědního oboru umělá inteligence. Zvláště efektivní jsou pak metody, integrující více dílčích nekonvenčních přístupů (soft computing). Klíčová slova: Exaktní věda, systémy společenských věd, stochastické systémy, fuzzy systémy, nekonvenční metody, umělá inteligence, neuronové sítě, genetické algoritmy, jazykové modelování, integrace přístupů. 37



Úvod Inovativní zaměření modulu Exaktní metody řešení projektů vědy a výzkumu spočívá v diskuzi o prohlubování aplikací exaktních výpočetních postupů a procedur ryze exaktních přírodních a technických věd v oblasti věd společenských a sociálních, které do třídy exaktních věd řazeny nejsou a jejichž systémy jsou typické vlastnostmi náhodnosti a neurčitosti. 1

Definice exaktní vědy a jejích nástrojů

Jedním ze základních úloh vědních oborů je vytváření metod a nástrojů pro abstraktní popisy (abstraktní počítačové modely) svých soustav s cílem vyšetřování vlastností a predikci chování těchto soustav cestou počítačových simulací. Systémy společenských a sociálních věd jsou složité, obtížně definovatelné, obtížně měřitelné, typické nedostatkem přesných měřených dat a přesných informací o jejich chování. Typickým znakem těchto systémů je zahrnutí lidského faktoru a často výrazná subjektivita jejich vlastností. Metody jejich popisů proto vycházejí často z neurčitých, neúplných nebo přibližných dat, odhadů a hypotetických předpokladů. Využití počítačové techniky pro formalizaci systémů společenských a sociálních věd naráží v této souvislosti na problém principů přísné preciznosti (exaktnosti) matematických a logických procedur, které jsou základem přesných (exaktních) počítačových algoritmů. V této souvislosti vzniká problém, jak lze využít exaktních metod a jejich exaktních (tedy přesných, precizních) procedur k řešení problémů neurčitých či nejistých (tedy nepřesných) soustav? 2

Charakteristika systémů humanitních věd

Obecně můžeme konstatovat, že všechny systémy reálného světa jsou typické svojí přirozenou nejistotou a neurčitostí. Velmi častá zjednodušení a snaha o determinizaci reálných jevů vede ke snižování adekvátnosti zjednodušených matematických modelů a ke snížení jejich užitné hodnoty. Metody pro zkoumání a popis chování proto nemohou nejistoty a neurčitosti reálných soustav ignorovat, musí zahrnovat procedury, které umožňují tyto vlastnosti formalizovat a efektivně využívat.

38

Praktické aspekty využívání exaktních metod aneb pozice Pokorný exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd Obecná teorie systémů (Černý, 2001) rozeznává několik typů definovatelnosti, určitosti a měřitelnosti objektů reálného světa. Deterministický systém se vyznačuje tou vlastností, že výsledek transformace vstupních podnětů na výstup systému je vždy jednoznačně určen, nepodléhá žádným vnějším ani vnitřním vlivům na systém působícím. Jde o idealizované precizní systémy, dobře formalizovatelné prostředky konvenční numerické matematiky a logiky. Náhodný (stochastický) systém vykazuje závislost svých vlastností na působení vnějších i vnitřních vlivů, které přitom nelze předem stanovit a zohlednit. Nazývají se také systémy s nejistotou. K popisu jejich chování lze použít aparát konvenční teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky (Meloun, Militký, 2006). Neurčité systémy jsou takové, k jejichž popisu nemáme dostatek informací (znalostí), informace o jejich vlastnostech jsou neúplné a nepřesné. Nejsou dobře známy a definovány závislosti, které platí mezi jejich proměnnými a parametry. Existující informace o jeho vlastnostech jsou neúplné a nepřesné. K jejich matematickému popisu nemáme dostatek spolehlivých dat a informací. S ohledem na speciální metody jejich popisu se nazývají také systémy vágní - fuzzy systémy (Novák, 2000). Pro formalizaci neurčitých systémů je nutno použít aparát nekonvenčních (nenumerických) metod, využívajících ponejvíce teorie fuzzy množinové matematiky a fuzzy logiky. 3

Náhodnost statistiky

(stochastičnost)

a

exaktní

metody

matematické

Charakteristiky náhodných veličin (náhodných procesů, časových řad) je možno s využitím exaktních metod (teorie pravděpodobnosti, matematická statistika) kvantifikovat pouze za předpokladu možnosti získání reprezentativních výběrových souborů náhodných hodnot měřením nebo průzkumem. Charakteristiky náhodných veličin jsou pouze jejich odhady, platné s předem stanovenou pravděpodobností. Výsledky statistických analýz jsou korektní pouze v případě absolutní platnosti řady předpokladů: - o vlastnostech dat naměřených datových souborů, - o vlastnostech soustav, na nichž jsou data měřena.

39



Základní předpoklady korektnosti výsledků statistických analýz jsou: - reprodukovatelnost podmínek při získávání dat, - předpoklad přesného (exaktního) popisu vlastností systému, jehož data (stavy) shromažďujeme do souboru (je třeba si uvědomit, že systém, na němž statistická šetření provádíme, je přitom považován za zcela přesně definovaný, určitý). K vytvoření abstraktních popisů chování náhodných soustav jsou využívány statistické metody matematického stochastického modelování (Meloun, Militký, 2006). Praktickým aspektům aplikace statistických metod v procedurách statistické analýzy soustav společenských věd byl v rámci modulu realizován kurz Matematické metody vyhodnocování experimentů. Lemma 1: Přesto, že procedury matematické statistiky jsou exaktní (přesné), nelze jejich použitím získat výsledky absolutně jisté, nýbrž jen (byť kvantifikovatelně) pravděpodobné. 4

Neurčitost (vágnost, fuzzitivita) reálných systémů, význam znalostí

Neurčitý systém (fuzzy systém) je takový, k jehož popisu nemáme dostatek informací, existující informace o jeho vlastnostech jsou neúplné a nepřesné. Neurčitost naměřených numerických dat přitom není způsobena náhodnými vlivy, nýbrž složitostí, ne zcela přesnou definovaností (neurčitostí) studovaného systému. Systém musíme reflektovat jako neurčitý – s jiným typem neurčitosti než je náhodnost (stochastičnost). K abstraktnímu popisu chování neurčité soustavy jsou využívány nekonvenční nenumerické metody, využívající veškeré dostupné informace, zejména zkušeností, dovedností, vědomostí a poznání expertů. Tyto subjektivní znalosti jsou často hlavním zdrojem do určité míry jasné a zaručené představy o chování takové soustavy. Znalosti jsou v lidském mozku uloženy ve strukturách, nazývaných mentální modely. Právě takové modely zaujímají významné místo v metodách řešení problémů společenských a sociálních věd. Produktem nenumerických metod popisů (mentálních modelů) neurčitých soustav jsou pak nenumerické abstraktní 40

Praktické aspekty využívání exaktních metod aneb pozice Pokorný exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd modely, vybudované s využitím znalostí, které mentální modely expertů v mozku vytvářejí. Expertní znalosti – a tedy i mentální modely - jsou v mozku uloženy pomocí slov a vět přirozeného jazyka. Neurčitost takových jazykových popisů je pak reprezentována přirozenou vágností jazykových pojmů, mentální modely vágních neurčitých soustav jsou formalizovány jazykovými modely. 5

Jazykové přístupy modelování rozhodovacích úloh, vágnost pojmů

Metodika tvorby a využití jazykových modelů s využitím počítačovém techniky je nutně vázána na vyřešení problematiky: - počítačové formalizace vágnosti slov přirozeného jazyka (fuzzy množinová matematika), - vytvoření algoritmů, které operacemi nad jazykovými modely (počítačovými simulacemi) poskytnou stejně kvalitní a interpretovatelné závěry jako expert, kdyby řešil tutéž úlohu s využitím svého mozkového mentálního modelu. Teoretickým základem jazykového modelování je nejčastěji fuzzy množinová matematika a fuzzy logika (Novák, 2000). Nenumerické znalostní modelování je jednou z významných oblastí vědního oboru Umělá inteligence. Fuzzy-logické systémy využívající jazykové modely pro podporu rozhodování při řešení složitých úloh, se nazývají expertní systémy.

Základem expertního systému je báze znalostí, tvořená obecným jazykovým modelem systému, jehož problémy má systém řešit. Má formu množiny jazykových fuzzy pravidel. Řídicí mechanizmus je reprezentován fuzzy-logickým algoritmem, který operacemi nad fuzzy jazykovým modelem při uvažování 41



konkrétních dat k danému případu vyvozuje závěry a poskytuje je uživateli k podpoře jeho rozhodování. Významným znakem expertních systémů je skutečnost, že poskytované závěry jsou ohodnoceny stupněm jejich neurčitosti (stupněm rizika při jejich přijetí). Lemma 2: Přesto, že procedury fuzzy množinové matematiky a fuzzy logiky jsou exaktní, nelze jejich použitím získat výsledky absolutně jisté, nýbrž jen (byť kvantifikovatelně) neurčité. Praktickým aspektům aplikace jazykových a fuzzy-logických přístupů modelování vágních soustav společenských věd byl v rámci modulu realizován kurz Modelování systémů v oblasti společenských věd (prezentace Metody nekonvenčního modelování s přístupy umělé inteligence). 6

Systémy s integrací vlastností náhodností a neurčitostí

Výsledky řešení, získané metodami matematické statistiky prostřednictvím souborů náhodných dat, jsou často znehodnocovány skutečností, že vyšetřovaná soustava je současně i neurčitá, vágní (fuzzy). Abstraktní formalizace takových soustav vyžaduje využití speciálních metod, integrujících přístupy stochastické a přístupy fuzzy-logické. Exaktní matematické procedury pak formalizují modely fuzzy-stochastických systémů, které integrovaně reflektují fuzzy-stochastický charakter proměnných veličin, struktur i parametrů modelu. Metody, integrující více přístupů formalizace komplexních soustav, se nazývají metodami soft-computingovými. Integrace stochastických a fuzzy přístupů vyžaduje vývoj nových exaktních metod, které jsou schopny efektivně slučovat přístupy dvou samostatných teorií – teorie pravděpodobnosti a teorie možnosti. Problematika využívání neurčitostí při studiu chování složitých soustav oblasti společenských věd se stala jedním z nosných výzkumných programů Moravské vysoké školy, která je od roku 2012 příjemcem grantu pro řešení vědeckého projektu GAČR P403-12-1811: Vývoj nekonvenčních metod manažerského rozhodování v podnikové ekonomice a veřejné ekonomii. Jádrem řešení je jednak vývoj soft-computingových metod modelování soustav typických pro problémové oblasti podnikové ekonomie a veřejné ekonomiky, jednak vývoj metod rozhodování a optimalizací v jejich systémech.

42

Praktické aspekty využívání exaktních metod aneb pozice Pokorný exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd 7

Diskuze a závěry

Začlenění modulu Exaktní metody řešení projektů vědy a výzkumu do projektu APSYS sledovalo jako základní cíl přispět k diskuzi o pozici exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd, jejichž systémy nemají exaktní charakter, jsou typické neurčitosti a ve zjednodušených případech jejich modelování a studia chování využívají často přístupů spíše empirických. Nové přístupy, které zvýšenou měrou reflektují neurčitosti reálných soustav, vyžadují nové metody jejich popisů. Jelikož cílem je počítačová – tedy algoritmická, exaktní – formalizace zahrnutých neurčitých fenoménů, bylo třeba prohloubit vývoj konvenčních a zahájit vývoj nových teoretických oborů – teorie pravděpodobnosti, matematické statistiky, teorie nekonvenčních logik, teorie fuzzy množinové matematiky, fuzzy logiky, umělých neuronových sítí, evolučních algoritmů nebo teorií chaosu. Tyto vědní disciplíny řadíme do oblasti zájmu nového vědního oboru – umělé inteligence. Rozvoj nových disciplín vědního oboru umělá inteligence přináší nové možnosti přístupů exaktní reflexe neurčitých fenoménů komplexních reálných systémů. Jde především o rozvoj disciplín matematické statistiky a jejích kombinací s disciplínami matematiky nenumerické, které přinášejí možnost efektivní abstraktní formalizace dosud počítačově nereprezentovatelných struktur, jako jsou mentální modely expertů prakticky ve všech technických i netechnických disciplínách. Systémy oblasti společenských věd jsou typické tím, že statistické datové soubory jsou mnohdy nereprezentativní díky problematičnosti dodržení reprodukovatelných podmínek při jejich pořizování. V takových případech je vhodné považovat tyto soubory za vágní a k jejich vyhodnocování a zpracování použít přístupů fuzzy-logických. Optimálním řešením jsou pak kombinované přístupy stochastické a fuzzy-logické. Prohledávání prostorů řešení rozhodovacích úloh v oblasti ekonomiky a managementu s vyhledáním řešení optimálních je efektivní s použitím procedur pokročilých genetických algoritmů se sníženou pravděpodobností uváznutí řešen v lokálních extrémech účelových funkcí. K vytváření abstraktních počítačových modelu systémů společenských věd jsou velmi vhodné metody využívající naměřených vstup/výstupních hodnot 43



(tréninkových množin) k automatické strukturální i parametrické identifikaci modelů. Patří sem především metody umělých neuronových sítí a některé metody fuzzy-logické. Významnou vlastností takových metod je možnost modifikace modelových struktur subjektivními znalostmi. Současné reálné prostředí naší společnosti je typické proměnlivostí až turbulentností svých stavů i jejich vývoje. Konvenční metody predikce takových stavů založené na matematické extrapolaci regresních závislostí je v takových případech třeba nahradit sofistikovanějšími metodami predikce časových řad včetně využití přístupů teorie chaosu. Praktické aspekty vývoje nových konvenčních i nekonvenčních metod umělé inteligence vedou k návrhu nových nástrojů – specializovaných matematických – tedy nezbytně exaktních - algoritmů, počítačových programů a systémů. Významným příspěvkem k možnosti praktické realizace potřebných složitých a náročných procedur je vývoj nových efektivních programovacích jazyků a bouřlivý vývoj počítačové techniky a růst jejího výpočtového výkonu. Právě v této skutečnosti můžeme nalézt odpověď na pozici a význam exaktních formálních přístupů k reprezentaci neurčitých – tedy ne-exaktních – fenoménů. K seznámení odborné veřejnosti se specializovanými metodami a technologiemi podporujícími aktivity VaV byly v rámci projektu APSYS a jeho modulu Exaktní metody řešení projektů vědy a výzkumu bylo připraveno a realizováno pět odborných kurzů. 1 Matematické metody vyhodnocování experimentů s kapitolami Statistika a pravděpodobnost, Předsledná analýza dat, Statistická analýza dat, Testování statistických hypotéz, Robustní metody statistické analýzy, Zkoumání statistických závislostí, Ekonomická statistika a Organizace statistických experimentů a šetření. 2 Modelování systémů v oblasti společenských věd s kapitolami Základní pojmy systémové teorie, Abstraktní modelování systémů a Metody modelování systémů v ekonomice. Kurz byl doplněn specializovanou prezentací - Metody nekonvenčního modelování s přístupy umělé inteligence - byla věnována kapitolám Problematika vědního oboru Umělá inteligence, Znalostní modely fuzzy-logické, Samočinně se učicí modely – umělé neuronové sítě a Optimalizace modelů – genetické algoritmy.

44

Praktické aspekty využívání exaktních metod aneb pozice Pokorný exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd 3 Výpočetní technika a specializované programy pro podporu VaV činností I s kapitolami Vyhledávání informací, e-zdroje, zdroje pro VaV, Informační databáze pro VaV, Základní principy vyhledávání informací v databázích a na World Wide Web a Pokročilé způsoby vyhledávání informací v internetu. 4 Výpočetní technika a specializované programy pro podporu VaV činností II s kapitolami Software určený pro zpracování textu, Aplikace zaměřené na statistické zpracování dat, Tvorba grafů, diagramů a myšlenkových map a Citační manažery. 5 Pořizování digitální fotodokumentace jako doplňková problematika činností VaV s částmi Technika digitální fotografie a Zpracování digitálních fotografií. Všechny kurzy byly úspěšně realizovány pro vybrané pracovníky Moravské vysoké školy Olomouc, Vysoké školy logistiky v Přerově a firmy TESCOSW Olomouc.

Literatura [1] ČERNÝ, J. Základy teorie systémů. Praha: VŠE, 2001. ISBN 80-245-0231-3. [2] MELOUN, M., MILITKÝ, J. Kompendium statistického zpracování dat. Praha: ACADEMIA, 2006. ISBN 80-200-1396-2. [3] NOVÁK, V. Základy fuzzy modelování. Praha: BEN, 2000. ISBN 80-7300009-1.

------------Diskuse k příspěvku: Martin Zielina – pedagog, společenské vědy Pane profesore, já Vám děkuju za přednášku. Rád bych se vrátil k těm nepřesnostem, o kterých jste hovořil. Já mám samozřejmě exaktní metodiku v úctě, protože nám daleko lépe může ukázat, kde se stala chyba. Já se často setkávám se dvěma pozicemi, které se této problematiky týkají a většinou ta pozice je buď označována za realismus, nebo za konstruktivismus. Realismus v tom směru, že se jedná o to, že data, která na nás působí, na nás působí i bez toho, když je přestáváme pozorovat. Druhá fáze je v rámci, řekněme, takového konstruktivismu. Teď tady nechci zavádět nějakou Kodaňskou školu fyziky (resp. 45



kvantovou mechaniku), nicméně zdá se, že v rámci toho konstruktivismu by to znamenalo, že už máme jakési připravené modely, které nás ovlivňují a my můžeme v podstatě pozorovat, podle toho, jak už se připravujeme, že ty věci pozorovat budeme. Tedy, že nás vlastní teorie ovlivňují, pro to naše vlastní pozorování. Mě by zajímalo, jakým způsobem vy získáváte základní data pro vstup do těch exaktních modelů. Jestli to jsou spíše ta data, která jsou realistická, nebo již řekněme předpřipravená nějakou teorií. Miroslav Pokorný – odborný garant modulu Modelování systémů v oblasti společenských věd Já se pokusím odpovědět tak, jak jsem pochopil Vaší otázku. V podstatě, pokud už reagujeme na podněty z vnějšího světa, na základě nějakých svých vlastních mentálních modelů, tak musíte mít nutnou zkušenost. Musíte prostě mít jakousi expertní zkušenost z dané oblasti, abyste reflektoval podněty zvenčí. To je otázka, o které jsem hovořil. Musí být vytvořen mentální model. Pokud se týká typu informací nebo formy vstupu informací do těchto modelových struktur, tak ty mohou být, jak už jste řekl, buď datové numerické anebo nenumerické jazykové. To právě umožňují ty systémy, o kterých jsem hovořil. Pokud se týká jakéhosi předpracování, protože náhodná data, data naměřená na soustavách, vyžadují předchozí analýzu, to znamená, že vyžadují kontrolu své korektnosti z hlediska splňování podmínek matematické statistiky. Pokud se týká těch nenumerických vstupů, nenumerických informací, tak ty jsou vyloženě jazykové. Systémy musí být připraveny na to, že budou do nich vstupovat jazykové proměnné, které budou mít jakési jazykové hodnoty formalizované pomocí fuzzy množinové matematiky, logiky a tak dále. Nevím, jestli je má odpověď vyčerpávající, uspokojující.

46

Šaradín

Vzdělávání pro potřeby logistiky

Doc. Ing. Pavel Šaradín, CSc. je garantem modulu Logistika v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorem jeho studijní opory Logistika ve službách výzkumu a vývoje

------------VZDĚLÁVÁNÍ PRO POTŘEBY LOGISTIKY Pavel Šaradín Vysoká škola logistiky o.p.s Přerov [email protected]

Abstrakt: Teoretické pojetí logistiky není jednotné. Představuje široký proud názorů. Tradiční chápání logistiky spočívá především v řízení materiálových toků a s tím souvisejících informačních a finančních toků s ohledem na splnění požadavků zákazníka. Netradiční pojetí logistiky vychází z jejího uplatnění i v sektoru služeb. Předmětem její činnosti se stává řízení procesu poskytování služeb. Současné změny v procesu globalizace vyvolávají nové potřeby znalostí a dovednosti logistiků a zároveň jsou příčinou jejich zastarávání. Tyto skutečnosti vyžadují potřebu soustavného vzdělávání pracovníků logistiky. Klíčová slova: Logistika služeb, vzdělávání v logistice, logistika ve výzkumu a vývoji, řízení procesu vývoje, certifikace v logistice.

Úvod Význam vzdělávání pro oblast logistiky se stal neodmyslitelným požadavkem nejen pro současnost, ale i budoucnost. Manažeři v oblasti logistiky mají 47



v současné době velkou možnost zasahovat do rozhodování v oblasti podnikových strategií a podílet se na konečném úspěchu podniku. Cyklus zákaznické objednávky se zkracuje, nastupuje elektronický obchod prostřednictvím internetu a z toho vyplývající nové úlohy pro poskytovatele dopravních a logistických služeb. Vzniká akutní potřeba výchovy vysokoškolských vzdělaných odborníků ze strany specializovaných logistických podniků a logistických oddělení podniků. Akcelerace technologických změn v procesu globalizace vyvolávají nové potřeby znalostí a dovedností logistiků a zároveň jsou příčinou jejich rychlého zastarávání. Tyto skutečnosti spolu s rozšiřováním aplikace logistiky v sektoru služeb vyžaduje potřebu dalšího vzdělávání pracovníků pro logistiku. 1

Hlavní důvody potřeby vzdělávání pro oblast logistiky

Potřeby vzdělávání v oblasti logistiky pramení zejména z těchto skutečností: a) Tendence vývoje v oblasti podnikání  Prohlubování procesu globalizace,  nové organizační struktury,  šíření nových technologií do všech oblastí podnikání,  akcelerace tempa změn rozvoje znalostí,  vznik konkurenční výhody založený na větší míře na využití informací, znalostí a schopností lidí. b) Tendence ve vývoji požadavků týkající se pracovních sil V současné době platí správný postulát celoživotně se vzdělávat. To se vyžaduje ve stejné míře po zaměstnavatelích i zaměstnancích. Logistické vzdělávání a školení je dlouhodobým, v podstatě nikdy nekončícím procesem. Vývoj požadavků na pracovní sílu může mít tuto podobu:  spolu s technologickými změnami bude pokračovat růst požadavků na znalosti,  restrukturalizace podniků bude představovat permanentní činnost a rozvoj pracovníků bude integrální součástí tohoto procesu,  pokrok v technologiích výrazně změní způsob a formy poskytování vzdělávání,  vzroste důraz na individuální odpovědnost za vzdělávání a školení,  narůstající společný rozvoj Evropy je realitou, která přitahuje každého soukromého i veřejného zaměstnavatele k odpovídajícím vzdělávacím opatřením,  je nutno se učit nejen tomu, co je nové, ale také opakovat si, co bylo osvojeno. 48

Šaradín


c) Netradiční oblasti aplikace logistiky Netradiční pojetí logistiky vychází z jejího uplatnění v oblastech mimo výrobu a obchod a jejím předmětem činnosti se stává řízení procesů poskytování služeb. Uplatňováním logistiky v sektoru služeb vzniká další perspektivní oblast jejího rozvoje. Odvětví služeb v ČR patří mezi dynamicky se rozvíjející odvětví a z hlediska výkonu HDP i zaměstnanosti se očekává, že v brzké době dosáhne 55%. Z hlediska logistického je důležité členění služeb na: tržní a netržní a služby v obecném ekonomickém zájmu a služby v obecném neekonomickém zájmu (Halásek, 2010). Logistický pohled a způsob řízení procesu poskytování služeb nabývá stále více na významu v souvislosti s tím, jak tyto služby nabývají na složitosti, informační, finanční a věcné náročnosti. 2

Formy vzdělávání v oblasti logistiky

2.1 Výuka logistiky na vysokých a středních školách S rozmachem logistiky a její popularizace roste počet vzdělávacích institucí nabízejících studium logistiky. Také zájem o studium tohoto poměrně nového oboru na vysokoškolské úrovni rok od roku roste. Jako s akreditovaným studijním programem či se studijním oborem logistika se můžeme setkat na šesti vysokých školách: TU v Liberci, Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií; Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera; UO v Brně, Fakulta vojenských technologií; UTB ve Zlíně, Fakulta logistiky a krizového řízení; ČVUT Dopravní fakulta a Vysoká škola logistiky v Přerově. Kromě zmíněných škol může zájemce studovat logistiku (ne však již v rámci tzv. akreditovaných studijních programů) na většině vysokých škol ekonomického a technického zaměření. K největšímu specialistovi na logistiku mezi vysokými školami patří Vysoká škola logistiky v Přerově, kde se slovo logistika objevuje nejen v názvu školy, ale také v názvu několika studijních oborů. Jde o první vysokou školu v České republice, jež má akreditovány všechny stupně vysokoškolského studia v oblasti logistiky. To znamená bakalářský, magisterský a ve spolupráci s Dopravní fakultou ČVUT Praha i doktorský studijní obor Logistika. Na některých vyšších odborných školách lze studovat logistiku v různém zaměření. Např. na VOŠ a Střední průmyslové škola dopravní Praha – obor dopravní logistika a na VOŠ a SOŠ Gustava Habrmana Č. Třebová – obor Logistika a management. 49



Rovněž na některých středních školách lze studovat obor logistika s různou specializací. Jako příklad můžeme uvést:  SOŠ průmyslová E. Beneše a SOU Břeclav – obor Provoz a údržba vozidel zaměření logistika,  Střední škola informatiky a finančních služeb Plzeň – obor Logistické a finanční služby, zaměření Logistika cestovního ruchu,  Střední škola technická a automobilní Chomutov – obor Operátor logistik,  SPŠ dopravní Plzeň - obor Provoz a ekonomika dopravy, zaměření Logistika,  SPŠ strojní a dopravní Děčín - obor Provoz a ekonomika dopravy, zaměření Logistika v EU,  SOŠ logistická a SOU Dalovice – obor Provoz a ekonomika dopravy, zaměření logistika. 2.2 Profesní vzdělávání a certifikace v oblasti logistiky Kromě formálního vzdělávání v oblasti logistiky realizované na vybraných středních a vysokých školách rozvíjí se i neformální forma vzdělávání, které je zaměřeno na získávání vědomostí, dovedností a kompetencí, umožňující absolventovi zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Absolvování uvedené formy vzdělání nevede k získání stupně vzdělání. Do dané formy vzdělávání lze v současné době zahrnout:  evropský systém certifikace logistických odborníků. Evropská logistická asociace (ELA) v zájmu zvýšení úrovně kvalifikace evropských logistických odborníků a jejich uplatnění na národní a evropské úrovni vytvořila systém standardů pro oblast řízení dodavatelských řetězců a logistických systémů a zároveň otevřela celoevropský program certifikace pro všechny pracovníky z logistické praxe, kteří těmto standardům vyhoví. Členy ELA jsou národní logistické asociace - v podmínkách ČR je to Česká logistická asociace (ČLA). Na evropské úrovni je program certifikace řízen Evropskou certifikační radou pro logistiku (ECBL). Na národní úrovni je certifikace řízena národními certifikačními centry, která jsou metodicky řízena a zpětně prověřována z ECBL. Česká logistická asociace jako člen ELA získala oprávnění k certifikaci v ČR a ustanovila Národní certifikační radu (NCR), která ECBL certifikaci v ČR zajišťuje. Certifikaci lze získat v jedné ze dvou kategorií, a to: - EJlog – European Junior Logistician (Supervisiory/ Operational Management level), 50

Šaradín


- ESlog – European Senior Logistician (Senior Management Level). Evropský program certifikace v oblasti logistiky v ČR byl úspěšně zahájen v roce 2011 ve třech certifikačních řízeních.  Podniková školení a výcvik logistiků – je to další způsob získávání znalostí a dovedností z oblasti logistiky. Organizují se pro určené skupiny pracovníků s konkrétním cílem. Podniková školení a výcviky v logistice by neměly být jednorázové, ale systematické, dlouhodobé a měly by respektovat mezipodnikový charakter logistiky. Náklady na školení jsou hrazeny z prostředků podniku, příp. za podpory Evropského sociálního fondu v ČR.  Průběžný odborný rozvoj logistiků – v rámci EU je věnována pozornost tomuto systému vzdělávání. Jde o dobrovolné individuální programy členů logistických asociací v rámci celoživotního vzdělávání. Je kladen důraz na roli jednotlivce a jeho odpovědnost za řízení vlastní kariéry. Forma může být strukturovaná (distanční forma, účast v kurzech, na konferencích) a nestrukturovaná (projekty získávání pracovních zkušeností, individuální výcvik s poradcem, využívání multimediálních informačních zdrojů). 2.3 Vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje Uplatnění logistiky v oblasti výzkumu a vývoje můžeme najít ve dvou rovinách:  ve službách pro výzkum, vývoj a inovace,  v řízení jednotlivých fází vývoje, Služby pro výzkum, vývoj a inovace mohou mít různou podobu. Např. poskytování know – how v oblasti podpory inovací a transferu znalostí, poradenství, vzdělávání pro pracovníky transferu technologií, zprostředkování partnerů a kontaktů ze sféry podpory inovací, organizace výběrového řízení aj. Služby pro výzkum, vývoj a inovace mohou poskytovat organizační složky vlastní organizace nebo různé specializované poradenské společnosti. Z pohledu logistiky je důležité slaďování požadavků zákazníka s činností poskytovatele uvedených služeb. Z hlediska uplatňování logistického přístupu v procesu vývoje nových výrobků je důležitá druhá oblast. Proces tvorby nového výrobku představuje komplexní proces, jehož složitost a náročnost je úměrná tomu, jak se vlivem technického rozvoje a růstem konkurence při obsazování trhu dochází k relativnímu úbytku nových nápadů vzhledem k realizovaným výrobkům. Existuje několik metodik jak postupovat v procesu výzkumu a vývoje nových výrobků. Např. v (Lošťáková, 2009) je doporučován následující postup:  získání námětů,  hodnocení námětů, 51



 vytvoření a ověření koncepce výrobku,  ekonomická analýza,  vývoj výrobku,  testování výrobku,  komercionalizace. Základním krokem inovace je prvý krok - získání výrobkové idey, tj. vymyslet námět, nápad. Tato fáze je pro celý proces vývoje nových výrobků, příp. pro úspěch v podnikání, klíčová. Pokud chce být podnik dlouhodobě úspěšný na trhu, musí kontinuálně zjišťovat potřeby zákazníků a připravovat také výrobky, které budou zjištěné potřeby uspokojovat co nejlépe. Jestliže podnik nemá vytvořený systém, který sbírá či vytváří náměty na nové výrobky, nemá možnost dlouhodobě držet krok s konkurencí. V dnešní době jsou obory podnikání, v jejichž rámci není třeba soustavně inovovat výrobky, velmi ojedinělé. Nejdůležitějším zdrojem inovačních námětů jsou zákazníci. Zákazníci ve většině případů vědí, co potřebují. Pokud zákazník inicioval vývoj nového výrobku, pak je pravděpodobné, že se tento zákazník bude aktivně podílet i na tvorbě koncepce, následném vývoji nového výrobku a jeho testování. Pokud byl vývoj nového výrobku zahájen bez iniciativy zákazníka, je vhodné najít způsob jak zapojit zákazníka do spolupráce v jednotlivých fázích inovačního procesu. Tím se sníží riziko, že bude vyvinut výrobek, který nebude odpovídat potřebám zákazníka. Takto bude usnadněn vstup nového výrobku na trh. Zdrojem nových myšlenek mohou být prodejci, veletrhy a výstavy, spolupracovníci, poznatky od konkurence a uplatňování tvůrčích myšlenek v práci vlastních řešitelských týmů. Dalším krokem je hodnocení a výběr nejvhodnější varianty výrobkové idey. Každý námět, který je zvažován, musí splnit vždy tyto základní podmínky: užitečnost, technickou realizovatelnost, prodejnost a ekonomický přínos. Zajímavé nápady se převedou do výrobkové koncepce. Je to propracovaná verze uvažovaného výrobku, která je charakterizovaná pojmy srozumitelnými pro zákazníky. Jakákoliv představa nového výrobku může být přetvořena do několika koncepcí. Každá koncepce představuje rovněž určitou kategorii výrobků, ve které bude konkurovat ostatním výrobkům téže kategorie. Testování koncepce spočívá v ověřování vhodnosti vlastností výrobku pomocí reakcí výběrové skupiny cílových zákazníků. Výrobek může být testován v symbolické nebo materiální podobě. Pro urychlení a zefektivnění procesu testování lze využít počítačových zobrazení. Pomocí projektových programů lze rovněž pružně zhotovovat alternativní modely budoucích výrobků. V rámci ekonomické analýzy se provádí odhad prodeje a odhad nákladů a zisků. Je to vlastně vyhodnocení podnikatelské přitažlivost navrhované podnikatelské aktivity. Na základě uvedených informací můžeme zjistit, zda budou dosaženy 52

Šaradín


předpokládané cíle podniku. Jestliže ano, může se koncepce výrobku přesunout do etapy vývoje výrobku. Pokud ne, musíme se vrátit zpět do vývoje a testování koncepce výrobku nebo k přehodnocení vstupů do podnikatelské analýzy. V etapě vývoje výrobku jde především o činnosti technického charakteru, jako jsou vlastní konstrukce, výroba prototypu, technologie výroby. Důležitou činností je tady tvorba technické, technologické dokumentace a organizační příprava zahájení výroby. Tato etapa má úzké souvislosti s logistickým zabezpečením výroby. Tady se vlastně rozhoduje o návrhu logistického systému podniku a logistických řetězcích. Management podniku musí určit, které logistické činnosti bude zabezpečovat podnik sám a které bude nakupovat v rámci outsourcingu. Tato etapa má úzké souvislosti s marketingovou koncepcí podnikání, protože musíme vycházet ze znalostí trhu, které uplatníme při návrhu nového výrobku, jeho provedení, při tvorbě reklamy, obalu výrobku, tvorbě značky, tvorbě distribučních cest apod. Logistické aktivity musí začínat před vstupem výrobků do řetězců. Zkracování času na vývoj a zavádění nových výrobků na trh se pro mnohé podniky stalo prioritou. Uvedená orientace manažerů podniků představuje novou realitu, která má klíčový význam pro rozšiřování vlivu logistiky. Ne všechny podniky jdou cestou testování trhu. Po ukončení vývoje nového výrobku nastává první etapa životního cyklu výrobku, tj. etapa zavádění výrobku na trh. Pokud se podnik rozhodne jít cestou testování trhu, musí rozhodnout, jak velké má být testování a jak ho provádět. Existuje několik metod testování trhu se spotřebním a průmyslovým zbožím. Etapa komecionalizace zahrnuje jednak problematiku organizaci a technického zabezpečení výroby, nákupu, vytvoření logistického systému podniku, fungování marketingu, budování distribučních cest a způsobu prodeje.

Závěr V současné době platí správný postulát celoživotně se vzdělávat. To se vyžaduje ve stejné míře po zaměstnavatelích i zaměstnancích. Logistické vzdělávání a školení je dlouhodobým, v podstatě nikdy nekončícím procesem. Význam vzdělávání pro oblast logistiky se stal neodmyslitelným požadavkem nejen pro současnost, ale i budoucnost. Formy vzdělávání v oblasti logistiky mohou mít různou podobu. Strukturovaná forma vzdělávání začíná středoškolským a končí vysokoškolským a doktorandským vzděláváním. Tyto formy jsou v ČR plně rozvinuty. Kromě toho existují další formy vzdělávání pracovníků logistiky, které je zaměřeno na získávání vědomostí, dovedností a kompetencí, umožňující absolventovi 53



zlepšit jeho společenské i pracovní uplatnění. Neformální vzdělávání je poskytováno v zařízeních zaměstnavatelů, soukromých vzdělávacích institucích, nestátních neziskových organizacích, ve školských zařízeních a dalších organizacích. Do vzdělávání z oblasti logistiky musí být zahrnuti i pracovníci výzkumu a vývoje. Etapa vývoje výrobku úzce souvisí s logistickým zabezpečením výroby. Tady se vlastně rozhoduje o návrhu logistického systému podniku a logistických řetězcích. Logistické aktivity podniku musí začít před vstupem výrobku do logistických řetězců.

Literatura [1] HALÁSEK, D. Odvětví služeb. Přerov: Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov 2010, 238 s. ISBN 978-87-87179-14-7. [2] LOŠŤÁKOVÁ, H. a kol. Diferencované řízení vztahů se zákazníky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing 2009, s.268. ISBN 978-80-247-3155-1. [3] CEMPÍREK, V., ŠARADÍN, P. Logistika ve službách výzkumu a vývoje. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. 2010. ISBN 978-8087240-38-0.

------------Diskuse k příspěvku: Dana Pokorná - manažerka projektu Já děkuji za další pohled, pohled logistika. My jsme tady vedli ze začátku poměrně bohatou diskuzi, jestli do portfolia znalostí odborníka připraveného pro transfer vědy do praxe a opačně, patří logistika. Diskuze dopadla způsobem, jaký vidíte - jednoznačně patří. Realitou je, že logistika si stále své místo a pochopení hledá. Ono to trošičku vychází i z evaluace celého projektu, že stále jen samotní logistici doceňují tady tento pohled na VaV. Ostatní odborníci z jiných oborů se k němu dostávají velmi pozvolna. Nicméně i proto je obor logistika zařazen do celého portfolia výuky. Ladislav Chmela – pedagog, management Dobrý den, já bych se jen krátce zeptal, jaký výrobek vyvíjíte konkrétně, popřípadě plánujete vyvíjet.

54

Šaradín


Pavel Šaradín – odborný garant modulu Logistika My se spíše zabýváme službami ne fyzickými výrobky. Takže vývoj služeb, tedy logistických a přepravních služeb, ale do určité míry i v tomto procesu vývoje služeb můžeme uplatnit samozřejmě ten logistický přístup. Ladislav Chmela – pedagog, management Já jsem si myslel, že to souvisí s tím doktorským studiem. Pavel Šaradín – odborný garant modulu Logistika Doktorské studium, to je dopravní logistika, to je skutečně zaměření spíše na uplatňování dopravy v logistickém procesu nebo uplatňování logistiky v dopravě.

55



56

Grublová, Navrátilová

Role znalostního managementu v přípravě pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů

Doc. RNDr. Eva Grublová, CSc. je garantem modulu Management vědecko-výzkumné činnosti v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorkou jeho studijních opor Management výzkumné činnosti I: Současnost a teorie, Management výzkumné činnosti II: Inovace a management VaV.

------------ROLE ZNALOSTÍ MANAGEMENTU A MARKETINGU V PŘÍPRAVĚ PRACOVNÍKŮ PRO ŘEŠENÍ VĚDECKOVÝZKUMNÝCH ÚKOLŮ Eva Grublová, Daniela Navrátilová Moravská vysoká škola Olomouc [email protected], [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá výukovým modulem Management vědecko-výzkumné činnosti, který byl realizován v rámci projektu APSYS, a východisky, ze kterých při sestavování modulu vycházeli jak lektoři předmětů daného modulu, tak i autoři doprovodných studijních textů. Obecným východiskem je skutečnost, že odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Pro zajištění efektivní práce celého týmu je však, kromě zmíněné odbornosti, zapotřebí uplatňovat také prvky manažerského přístupu. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu a marketingu tak nabízejí odborníkům z různých oborů jeden z nástrojů pro zvyšování efektivity při dosahování společných výsledků. Klíčová slova: Management, inovace, management.

marketing,

projektový

management,

dotační

57



Úvod Odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Osobním přínosem každého jednotlivce pro výsledek práce celého týmu je právě jeho odbornost. Každá odbornost daná vystudovaným vědním oborem s sebou přináší i specifickou terminologii a specifický přístup k realizaci úkolů. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu nabízejí odborníkům z různých oborů zmíněnou jednotnou terminologii pro spolupráci, postupy a modely pro dosahování společných výsledků. Tuto jednotící roli má v systému vzdělávání pracovníků ve VaV zpracovaném v rámci projektu APSYS právě oblast znalostí managementu. 1

Obecná východiska

V současné době jsou stále ještě věda a business vnímány odděleně, jako dva odlišné, samostatné světy. Svět vědy, se svými specifickými přístupy a pravidly, jasně definovanými metodologickými postupy, striktním dodržováním jednotné terminologie, a na druhé straně svět businessu, jehož primárním cílem je dosahování zisku, s jasně vymezenými vztahy nadřízenosti a podřízenosti, pravomocemi, kompetencemi či zodpovědností. Manažerský přístup k práci je, bohužel, stále ještě vnímán jako záležitost spadající čistě do světa businessu, která je vlastní pouze pracovníkům z praxe. Ve vědecko-výzkumných týmech navzájem spolupracují odborníci, kteří jsou specialisty v různých vědních oborech. Jejich osobním přínosem pro výsledek práce celého týmu je právě daná odbornost. Každá odbornost však s sebou přináší i specifickou terminologii, specifické metodologické postupy, specifický přístup k řešení problémů. Základem efektivní spolupráce v jakémkoliv týmu je schopnost vzájemného propojení jednotlivých členů týmu v kompaktní celek. To vyvolává potřebu jednotného postupu, který se odvíjí od definice jasného cíle, stanovení strategie, tedy způsobu dosažení daného cíle, vymezení rolí jednotlivých členů týmu, jejich vzájemného usměrňování, koordinace či kontroly. Dále je zapotřební, aby zvolený člen týmu komunikoval s vnějším okolím, ať už při prezentování výsledků vědecko-výzkumné práce, nebo při hledání vhodných zdrojů k financování samotné výzkumné činnosti. Výše uvedené potřeby nás posouvají do světa managementu a marketingu. Hovoříme o práci v týmech, o plánování, organizování, vedení, rozhodování, kontrolování, motivování, hodnocení, delegování apod. Zjišťujeme, že řešení daného výzkumného problému je vlastně projekt. Z výsledků výzkumné práce, 58



tedy z patentů, užitných vzorů, systémových řešení apod., se stává produkt, který musíme „prodat“. Své produkty tak „prodáváme“ (tzn. prezentujeme) na vědeckých konferencích, představujeme je organizacím, které podle nich určují naši vědeckou hodnotu, organizacím, které nám na naši výzkumnou činnost poskytly dotace, a prodáváme je také podnikům, které výsledky naší práce posléze uvedou na trh. Výše popsaná situace vytvořila rámec při definici cíle modulu Management vědecko-výzkumné činnosti, kterým bylo seznámit pracovníky ve vědě a výzkumu s manažerským a marketingovým přístupem k vědecko-výzkumné práci a naučit tak tyto pracovníky přemýšlet způsobem, který je vlastní spíše podnikové praxi. Skutečnost, že znalosti managementu a marketingu jsou v dnešní době pro pracovníky ve vědě nezbytností, dokládá mj. také snaha Evropské unie vytvářet adekvátní podmínky pro přenos tohoto druhu znalostí do vědeckého prostředí tím, že na podobné aktivity vyčlenila určitou část svého rozpočtu, v rámci kterého (prostřednictvím rámcových či komunitárních programů) podporuje manažerské vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu, což mj. podpořilo také realizaci projektu APSYS. 2

Náplň modulu Management vědecko-výzkumné činnosti

Na základě výše uvedených potřeb, definovaných v prostředí vědeckých týmů, jsme v rámci modulu „Management vědecko-výzkumné činnosti“ vytvořili tři předměty: Management výzkumné činnosti, Projektový a dotační management a Marketing ve vědě a výzkumu. Předmět Management výzkumné činnosti byl nakonec, jako stěžejní předmět celého modulu, rozdělen do dvou samostatných částí. V první části jsme se zabývali současností a teorií managementu, druhá část pak byla zaměřena již konkrétněji, zejména na inovační a znalostní management. Potřeba znalostí v oblasti vedení výzkumných projektů, a také současný systém financování výzkumné činnosti zejména prostřednictvím různých grantových agentur či dotačních programů, nás vedla k vytvoření předmětu Projektový a dotační management. Tento předmět byl vnitřně strukturován do dvou dílčích celků. V rámci prvního celku jsme studenty provedli úskalími řízení projektu - od jeho plánování, přes samotné vedení, až k jeho ukončení. Značnou pozornost jsme také věnovali nevyhnutelné administraci projektů, která se stává, bohužel, 59



jednou ze stěžejních činností zejména v těch případech, kdy je činnost financována z veřejných zdrojů. Možnostem financování výzkumné činnosti z veřejných zdrojů se věnoval druhý celek, v rámci kterého byly posluchačům představeny základní strategické dokumenty pro oblast výzkumu, vývoje a inovací. Posluchači byli seznámeni se stěžejními organizacemi, které poskytují veřejnou finanční podporu vědecko-výzkumným projektům, a také zjistili, které instituce jsou pro oblast vědy a výzkumu klíčové, ať už jako subjekty určující pravidla, nebo subjekty, jejichž úkolem je poskytovat vědecko-výzkumným pracovníkům podporu v podobě informací o dotačních zdrojích apod. Komunikaci výsledků výzkumné činnosti se věnoval třetí z předmětů – Marketing ve vědě a výzkumu. Uchopení tohoto tématu bylo možná nejobtížnější ze všech předmětů daného modulu. Při sestavování předmětu lektor bojoval zejména s nedostatkem odborné literatury, která by pravidla marketingu aplikovala do vědecko-výzkumného prostředí. Tato skutečnost jen potvrzuje náš předpoklad, že přenos principů marketingu do oblasti vědy je stále ještě ve svých počátcích. Na druhou stranu to však pro nás, jako pro manažersko-ekonomicky orientovanou vysokou školu, znamená i výzvu a příležitost využít prostoru, který se tak před námi otevírá. 3

Evaluace modulu

Ke konci realizace projektové aktivity věnované výuce proběhla evaluace, v rámci které účastníci jednotlivých kurzů hodnotili celou řadu oblastí. Pro nás byly stěžejní zejména odpovědi v oblastech zabývajících se přínosem a využitelností jednotlivých předmětů ve vlastní praxi účastníků kurzů. Jako nejpřínosnější a zároveň nejvíce využitelný v praxi z provedené evaluace vychází předmět zaměřený na projektový management a proces získávání dotací, resp. grantů. Zajímavé pro nás bylo subjektivní hodnocení významu odborných znalostí pro schopnost propojení vědy a praxe v pracovní činnosti. Z tohoto pohledu jsou podle účastníků kurzů nejdůležitější znalosti inovačního managementu, následovány znalostmi projektového a dotačního managementu. Oproti tomu znalosti obecné teorie managementu, podle účastníků kurzů, pro propojení vědy a praxe tak významné nejsou.

60



Závěr Realizací projektu APSYS pro nás snaha o propojení vědeckého a podnikatelského prostředí rozhodně nekončí. Moravská vysoká škola Olomouc si i nadále stanoví jako jeden ze svých strategických cílů přenos vědy do praxe. Svou roli vnímá především jako spojovací článek mezi oběma světy – světem vědy a světem businessu.

Literatura [1] GRUBLOVÁ, E., PITRA, Z. Sociálně-psychologické aspekty managementu inovací. 1. vyd. Brno: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 225 s. ISBN 978-80-87240-49-6. [2] GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti I: Současnost a teorie. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 35 s. ISBN 97880-87240-23-6. [3] GRUBLOVÁ, E. Management výzkumné činnosti II: Inovace a management VaV. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 44 s. ISBN 978-80-87240-24-3. [4] PAVLÍČKOVÁ, R. Marketing ve vědě a výzkumu. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 44 s. ISBN 978-80-87240-22-9. [5] NAVRÁTILOVÁ, D. Projektový a dotační management. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 54 s. ISBN 978-80-87240-21-2.

------------Diskuse k příspěvku: Renáta Pavlíčková – pedagog, marketing Já nemám dotaz, ale musím reagovat na tu zmínku o sekci marketing ve vědě a výzkumu. Jenom tady malá poznámka. Já jsem se vloni účastnila nějakého semináře, který byl v Brně, vedla ho paní docentka, omlouvám se, jméno jsem opravdu zapomněla. A je to v České republice jediná osoba, která se profesně zabývá propojením marketingu, vědy a výzkumu. Já jsem tam přijela bohužel až po napsání těchto skript a stále jsem zjišťovala, jaká vlastně ta společná platforma je a předpokládala jsem, že se na tom semináři dozvím výsledek. Dozvěděla jsem se ho během prvních dvou minut. Paní docentka sdělila, že pokud je tam někdo, že očekává, že se dozví, jaká je spolupráce marketingu a vědeckovýzkumné oblasti, tak že ho zklame, že tato spolupráce prostě 61



neexistuje. Marketing ve vědě a výzkumu neexistuje. Neberme to samozřejmě prosím Vás plošně. Protože je třeba vypíchnout pouze určité subjekty. Už dneska existují organizace, existuje samozřejmě akademická půda, která je schopna velmi aktivně komunikovat s podnikatelskou sférou. Ale pokud bychom to brali opravdu v tom plošném měřítku, tak bohužel, tohle je obrovská díra na trhu. Takže pokud naši studenti nebo studenti jiných fakult hledají díru na trhu, hledají nějaké uplatnění ve své profesní kariéře, tak to je přesně ta oblast, kde by se mohli profesně realizovat. Pro praxi to prosím Vás znamená, že se hledají konkrétní lidé a konkrétní subjekty, kteří jsou schopni rozumět komunikaci na akademické půdě a v podnikatelské sféře. Tito jedinci nejsou. A v okamžiku, kdy se najdou, budou velmi proškoleni, budou znát problematiku obou dvou těch sfér, což znamená pro tu ideální platformu, že to musí být pracovníci z podnikatelské branže, to znamená z praxe, kteří měli i nějakou dobu možnost působit i na vysokých školách. Ti jsou schopni si na tom založit svůj vlastní byznys. Nejenom, že se uplatní jako nějaký další subjekt, který je schopen podnikat, samozřejmě vydělávat a tak dále, ale především zajistí přemostění, které se tady desítky let hledá. A bohužel zatím není. Jsou to jenom ojedinělé střípky. Díky bohu za ně. Doufám, že se tahle problematika časem někam posune, protože ten svět je samozřejmě velmi odlišný a má obrovské pole působnosti pro nás pro všechny a zejména pro naše studenty. Děkuji. Miroslav Rössler – pedagog, management Já bych chtěl jenom podpořit slova, která tady zazněla z úst kolegyně Renáty Pavlíčkové. Já jsem měl možnost se podílet na jakési ochytřovací akci vědeckovýzkumných pracovníků a doktorandů na filozofické fakultě zdejší univerzity v uplynulých dvou letech a narazil jsem při přípravě svého vystoupení na podobné problémy, které tady byly specifikovány. Absolutní nedostatek zdrojů pro tuto oblast. Já bych chtěl upozornit ještě na jednu dimenzi. Ono to není jen o marketování produkce vědecko-výzkumných činností a také o vlastní práci produktů. Ale je to také o marketování vlastních osobních zkušeností a vlastností vědecko-výzkumného pracovníka na trhu, na předělu mezi výzkumem a praxí. Já se obávám, že současný stav v investicích, já se nebojím říct do cihel a betonu, těch podnikatelských inkubátorů a inovačních center, je právě asi prozatím tím deficitem, který nám schází v té oblasti pro tuto činnost. Protože ty očekávané zdroje pro tu naši další práci a eventuálně ten marketing a popularizaci, zapomněli jsme ještě na oblast PR vědy a výzkumu, je to, co bychom od toho mohli očekávat. Ale bohužel, jsou to z větší části podle mých zkušeností prázdné budovy a skutečně ten pěkně vyvedený beton a cihly. Já žiju v Kunovicích nedaleko Uherského Hradiště a tam se v poslední době otevřel taky podnikatelský inkubátor, nákladem 250 milionů z evropských peněz. A jediný, 62



kdo se tam inkubuje, je v nejmenším prostoru kavárna, která v prostředí velmi rušné křižovatky cest ze Slovenska a Rakouska směrem na Ostravu a dál, nabízí ty svoje produkty, které tam nikdo stejně nekonzumuje a je mi to líto. Kateřina Ivanová – odborný garant modulu Společenské vědy Já bych chtěla říct, že naprosto základní věcí, která brání tomu, aby se přenášely výsledky z vědy a výzkumu do praxe, je rozdílná terminologie a nepochopení jedné a druhé skupiny. A myslím si, že je tady docela chyba na straně vědců. Já jsem si toho sama vědoma. Nějaká pozorná studentka, posluchačka, mi řekla, že jsem ve svém vystoupení použila 13 nebo kolik cizích slov. My, kteří se právě pohybujeme tady ve vědě a výzkumu, často nemáme chuť opustit tu složitou terminologii, které nerozumí nikdo jiný a nikdo další a nevysvětlujeme to. A jak řekla tady moje milá kolegyně a doktorandka Renata Pavlíčková, že lidé by měli znát problém z obou stran, tedy z marketingu i ze strany vědy a výzkumu, to by museli být opravdu velmi fundovaní lidé, aby pochopili, jak tu vědu, tak ten marketing, a byli schopni přenést akademickou terminologii, aby nadchli praxi pro to, co se v té vědě dělá. Ta terminologie, opravdu, my si nerozumíme kolikrát, jak jsi říkal správně, mezi sebou. Právě proto, že každý mluvíme jiným jazykem. A musím říct, že jsem dělala etický kodex pro celou Univerzitu Palackého a měla jsem možnost komunikovat se všemi fakultami. A my jsme se vlastně nemohli v podstatě domluvit, protože každá fakulta mluvila úplně o něčem jiném a něco jiného brala jako podstatné. A třeba i stejnou věc formulovala a pojmenovávala jinak. Takže přenos znalostí rovná se hlavně přenos terminologie. Dana Pokorná – manažerka projektu Já děkuji za tento příspěvek, protože mnozí, kdo jste s námi šli celým projektem, jste určitě vnímali přesně tuto terminologickou odlišnost. Odborní garanti - 8 lidí z odlišných oborů vědění, kteří se ze začátku velmi často scházeli (až jednou měsíčně, než jsme mohli povolit tu frekvenci na třeba jednou za pár měsíců), se ve svých jednáních kolikrát na chvíli zastavili, než si vzájemně vyjasnili základní terminologii nebo pravidla pro porozumění. Osm odborníků z osmi oborů, kteří připravovali vzdělávací program, prostřednictvím kterého si mají porozumět všichni účastníci projektu. Miroslav Rössler – pedagog, management Já bych to rád podpořil, protože já jsem přišel po 40 letech z managementu zdravotnických pracovníků, lékařů. Byl jsem součástí toho prostoru a já této vlastnosti říkám agresivní introverze. Pojďme se oprostit od té agresivní 63



introverze vědeckých pracovníků a zkusme se snížit i s tím slovníkem na platformu společné mluvy. A ono v tom zdravotnictví, podobně, jak to tady Katka Ivanová naznačila, v té vědě a výzkumu mezi těmi fakultami je to ještě agresivní introverze těch jednotlivých oborů, protože agresivní introverze chirurgického oboru je úplně něco jiného, než rádoby přizdismus internistů a podobně, tak jak to velmi umně popsal ve své Nemocnici na kraji města Jaroslav Dietl. Děkuji. Dana Pokorná – manažerka projektu Děkuji za všechny příspěvky. Já sama za sebe jen dodám, že snad náhoda nebo osud mě vrhl do vedení tohoto projektu. Jako člověk, který se odborně zabývá komunikací (jako že jsem tady byla jmenovaná) tomuto projektu hodně děkuji, že mě posunul velmi dopředu právě v oblasti teorie i praxe komunikace, co se týče používaného jazyka různých vědních oborů a disciplín. V současné době, když toto všechno své poznání o problémech v komunikaci vědy a praxe posouvám na úroveň společenské odpovědnosti v podnikání – Corporate Social Responsibility, tak je to pro mě další výzva ve stále stejném tématu - komunikace. Tímto děkuju Vám všem, kteří jste mi pomohli k dalšímu poznání v komunikaci.

64

Vítová

Vzdělávání pracovníků v oboru právo ve vědě a výzkumu – ano-či ne?

JUDr. Blanka Vítová, Ph.D., LL.M. je garantem modulu Právo ve vědě a výzkumu v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu.

------------VZDĚLÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V OBORU PRÁVO VE VĚDĚ A VÝZKUMU – ANO-ČI NE? Blanka Vítová Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zabývá východisky a výsledky výuky právních disciplín ve vědě a výzkumu. Zamýšlí se nad vhodností vzdělávání neprávníků ve dvou oborech – legislativa ve VaV a právo duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu. Dochází k závěru, že vzdělávání neprávníků v oboru právo je dozajista přínosné, nicméně je nutné klást velký důraz na výběr právních oblastí, na zaměření cílové skupiny a metody výuky tak, aby bylo vzdělávání v této oblasti pro neprávníky srozumitelné a přínosné. Klíčová slova: Vzdělávání neprávníků, právo ve vědě a výzkumu, legislativa ve VaV, právo duševního vlastnictví ve VaV.

Úvod Otázka vzdělávání je v současné době velice diskutovaným tématem, zejména s ohledem na rychlý rozvoj technologií, který umožňuje adresátovi najít prakticky 65



jakoukoli informaci na základě jednoho kliknutí nebo hlasového příkazu během několika sekund. I s ohledem na tento fenomén je nutné přizpůsobit vzdělávání osob do budoucna, obzvláště vzdělávání v právních disciplínách. Těžištěm práce v naší garantované oblasti (obor právo ve VaV) bylo přiblížit posluchačům informace z oblasti práva, které by mohli potřebovat či využít při jejich práci v rámci vědy a výzkumu. Základní otázky, které jsme si museli položit, byly následující: 1. Je vůbec vzdělávání neprávníků v oboru právo ve vědě a výzkumu přínosné? 2. Budou schopni porozumět složitým právním textům? 3. Jaké metody výuky bychom měli využít, aby posluchači porozuměli výkladu práva co nejlépe? Ad 1) Je vůbec vzdělávání neprávníků v oboru právo ve vědě a výzkumu přínosné? S ohledem na otázku číslo jedna jsme se museli rozhodnout, které oblasti práva jsou pro pracovníky klíčové a které pro ně jako neprávníky budou rovněž zajímavé. Odpověď na tuto primární otázku se posléze promítla do dvou oblastí práva, kterým jsme se rozhodli věnovat, jež by osoby pohybující se ve vědě a výzkumu měli vzít z oblasti práva v potaz. První z oblastí byl právní rámec vědy a výzkumu v České republice obecně (Legislativa ve VaV), druhou – možná ještě důležitější právní oblastí ve vědě a výzkumu – pak bylo právo duševního vlastnictví ve VaV s akcentem na autorské právo. Kromě těchto dvou oblastí práva se pak v průběhu výuky vynořily další oblasti, které pracovníky ve vědě a výzkumu s ohledem na jejich konkrétní zaměření zajímaly nejvíce, jako byly například pracovně-právní aspekty, ochrana firemního know-how ad. Ad 2) Budou schopni porozumět složitým právním textům? Otázka pochopení právního textu je obecným problémem práva a legislativy obecně. V rámci legislativy je obvykle známo, že v případě jakéhokoli nového právního předpisu se znalost u laického obyvatelstva projeví zpravidla až u další generace. Základní problém, který se tedy nám objevil v obou právních oblastech, bylo jednak snaha přiblížit poměrně nezáživnou právní teorii posluchačům-neprávníkům, a dále konkrétní problémy, o kterých se zmíním dále, specifické pro každou z těchto oblastí.

66

Vítová


Ad 3) Jaké metody výuky bychom měli využít, aby posluchači porozuměli výkladu práva co nejlépe? Využívání různých metod práce s posluchači je obecně velice složitá věc. Dovolte mi odskočit k jednomu výzkumu1, který se všeobecně zajímal o to, kolik informací si posluchači zapamatují při využití různých metod výuky. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že prostá přednáška vyučujícího zanechá v posluchačích jen přibližně 5 % informací, které jim přednášející sdělil. V porovnání s ostatními metodami je to velmi málo. I samotné čtení (10 %) a audiovizuální prezentace (20 %) zanechají daleko větší znalosti v posluchačích. V případě, že přednášející použije názornou ukázku, zůstane posluchačům v paměti až 30 % vyučované látky. Zcela nejúčinnější pak je, využívá-li přednášející další (méně formální) metody výuky, jako je diskusní skupina (50 %) nebo využití tzv. praktických zkušeností (practice by doing – 75 %). Největšího úspěchu (90 %) by měla dosahovat metoda, kdy jedinec-student sám vyučuje ostatní (peer-to-peer learning). V tomto případě se tento jedinec musí naučit samostatně velké množství informací nenásilnou formou a být připraven i na různé dotazy v širším kontextu. Když toto promítneme do výuky práva, je zřejmé, že při využití pouhé metody přednášky nezůstane posluchačům v mysli mnoho. Daleko důležitější je sdělení základních informací jako základu, na kterém je posléze možné stavět za pomocí dalších metod, v tomto případě zejména pomocí metody diskusní skupiny. Daleko vhodnější je tedy v právu posluchače ne-právníky pouze „nasměrovat“ k právní úpravě a nenutit je učit se právní úpravu do detailů nebo nazpaměť. Nezbytnou součástí výuky je využívání několika metod – od počátečního samostudia před samotnou přednáškou, při které se posléze využívá audiovizuálních prezentací, v mnoha případech rovněž názorných příkladů i diskusní skupiny. Legislativa ve VaV Nyní mi dovolte přistoupit k jednotlivým vyučovaným oborům práva ve vědě a výzkumu. Prvním z nich byl – jak už bylo řečeno – obecný právní rámec předpisů ve vědě a výzkumu2. Právní řád a jeho normy se neustále vyvíjí a reagují na potřeby společnosti, na politickou, ekonomickou a sociální situaci, a to nejen v České republice, ale rovněž v Evropské unii. Tento problém neustálého vývoje právních norem 1

K tomu více výzkum National Training Laboratories, Maine, USA. Citováno z WOOD, E.J. Problem-Based Learning: Exploiting Knowledge of how People Learn to Promote Effective Learning. BEE-j. Volume 3: May 2004. [Online]. [Cit. 1.4.2012]. Dostupný z www: http://www.bioscience.heacademy.ac.uk/journal/vol3/beej-3-5.pdf. 2 Viz HODULÍK, M. Legislativa ve vědě a výzkumu. Česká právní úprava. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010, s. 38.

67



se rovněž vyskytnul v případě prvního z právních okruhů vyučovaných v rámci projektu APSYS, protože s cílem představit posluchačům opravdu aktuální právní stav jsme museli reagovat na neustále se vyvíjející legislativu a zejména prováděcí předpisy v oblasti vědy a výzkumu. Rovněž jsme se potýkali s nedostatkem dostupné literatury v této oblasti, zejména s ohledem na vývoj této oblasti. Vzhledem k tomu, že se jednalo spíše o analýzu a interpretaci právních předpisů v oblasti vědy a výzkumu, nebyl o tento předmět takový zájem jako o právo duševního vlastnictví. Praktickým problémem pak bylo přednést poměrně nezáživnou materii posluchačům, kteří se s touto legislativou setkávali poprvé a neměli ani možnost představit si ji na praktických příkladech. Skutečnými adresáty tohoto výkladu tak měli být zřejmě pouze pracovníci akademičtí, nikoli externí firmy. S ohledem na výše zmíněné jsme tedy dospěli k závěru, že tato problematika by tak byla zřejmě možná srozumitelnější a přínosnější, pokud by byla zaměřena na konkrétní, předem definované pracovníky jako jsou vedoucí ústavu, mladý vědec, proděkan pro vědu a výzkum, projektový manažer ad., s cílem vytvořit pro ně postupy, jak se zachovat v konkrétních případech. Tuto právní oblast by tedy bylo zřejmě vhodnější spojit s dalším vzdělávacím modulem a vytvořit praktického metodického průvodce při vyplňování žádostí a podávání grantových přihlášek. Právo duševního vlastnictví ve VaV Jinak tomu bylo v druhé oblasti. Druhou vyučovanou oblastí bylo právo duševního vlastnictví3, o tento předmět bylo – s ohledem na jeho vysokou praktičnost, zejména ve VaV ale i v praxi jednotlivých firem, které se kurzu účastnily – daleko větší zájem, než o obecný právní rámec. Právo duševního vlastnictví zahrnovalo nejen právo autorské, které je ve vědě a výzkumu velice důležitým nástrojem, ale rovněž oblasti práva průmyslového vlastnictví se zaměřením na vynálezy a patenty, zlepšovací návrhy, užitné vzory, ochranné známky ad. S ohledem na tuto oblast bylo zřejmé, že pracovníky ve vědě a výzkumu bude nejvíce zajímat – což se nám potvrdilo rovněž ve výuce – každodenní aplikace předpisů autorského práva při jejich práci, tedy např. případy, kdy a jak lze využít cizí zdroj a za jakých zákonných podmínek. Kromě těchto oblastí se však v průběhu výuky vyskytla potřeba probrat s posluchači i další oblasti, nejvíce je zajímala pracovně-právní problematika a další témata, která jsem již zmiňovala (ochrana firemního know-how, zaměstnanecké licence, apod.). 3

Viz DOHNAL, J. Právo duševního vlastnictví ve vědě a výzkumu. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., 2010, s. 40.

68

Vítová


Podobně jako ve všech vyučovaných právních předmětech byl největším problémem teoretický výklad základních aspektů, pojmů a jejich významů s ohledem na jednotlivou právní úpravu, je zřejmé, že posluchači s ekonomických a dalším vzděláním neměli pro tyto teoretické základ příliš pochopení. Bohužel tato základní východiska jsou vždy pro další – i praktický – výklad nezbytná a není tedy možné je zjednodušit nebo přeskočit. Jak již bylo zmíněno, v obou dvou vyučovaných kurzech bylo s ohledem na výše uvedené funkční metody vzdělávání základem výuky těchto předmětů využití kombinace několika metod tak, aby posluchačům bylo sděleno co nejvíce pro ně zajímavých a užitečných informací, které si budou pamatovat při zpracovávání jejich vlastních výzkumů – tedy nejprve před samotnou výukou metody čtení napsaného textu (toho využila asi jen polovina posluchačů), následně metody přednášky spojené s audiovizuální prezentací (kterou dostali posluchači rovněž k dispozici) a v neposlední řadě metody diskusní, která se v průběhu celé přednášky osvědčila jako nejzáživnější způsob vzdělávání.

Závěr Závěrem mi dovolte shrnout, že výuka právních předmětů byla hodnocena posluchači veskrze pozitivně. Zatímco všichni absolventi kurzu práva duševního vlastnictví jednoznačně souhlasili s tím, že kurz byl pro ně přínosný a že nabyté znalosti ve své budoucí praxi využije, v případě kurzu právního rámce ve vědě a výzkumu (zejména s ohledem na vysokou účast posluchačů ze soukromé firmy, tedy nikoli akademiků) se v hodnocení objevily rovněž názory, že tento kurz pro ně až tak přínosný nebyl a část z nich uvedla, že tyto znalosti v praxi nevyužije. Takže abych odpověděla na otázku položenou v názvu mého příspěvku „Vzdělávání pracovníků v oboru právo ve vědě a výzkumu – ano či ne?“ – vzdělávat rozhodně ano, ale s tím, že je nutné zaměřit téma na cílovou skupinu a využívat takových metod vzdělávání, aby to bylo pro posluchače srozumitelné a přínosné.

------------Diskuse k příspěvku: Dana Pokorná – manažerka projektu Vybavila se mi zpráva z minulého týdne v televizních novinách, že se chystá v České republice plošné školení v komunikaci všech právníků, kteří píší 69



rozsudky. Mají se vyškolit v umění komunikace, aby psali rozsudky tak, aby i laik si mohl přečíst a rozumět, co vlastně v rozsudku je psáno. A bude to plošná záležitost, jak jsem pochopila. Je to přesná ukázka problému, který tady přednášející kolegyně předkládá. Jana Švarcová – pedagog, logistika Dobrý den. Vy jste řekla něco, co si myslím, že by mohlo být podnětem pro právníky. Na to, aby člověk pochopil zákon, opravdu musí být odborně vzdělán v té určitě oblasti. Bylo by dobré, aby výkladové slovníky opravdu dělali. Protože k jakémukoli zákonu opravdu jsou potřeba. Takže, jestli by byla možnost nějaké podpory, třeba i na základě realizovaného projektu, usnadnilo by to průchod jedním velkým labyrintem, kterým my procházíme buď jako vyučující nebo jako i obyčejní občané. Blanka Vítová – odborný garant modulu Právo ve vědě a výzkumu Já jsem měla v minulých letech tu čest být členkou rekodifikační komise pro nový občanský zákoník. Takže jsem byla přímo účastná legislativnímu procesu, který je hodně špatný. Výsledek, který se vždycky dostává k lidem, není vůbec ve většině případů výsledkem právníků. Vypadá to vždycky tak, že to konkrétní ministerstvo (není to tedy jenom ministerstvo spravedlnosti, jsou to všechny ostatní ministerstva) osloví nějakého odborníka v dané oblasti, který načrtne zákon. Když je to odborník, který zároveň rozumí té dané oblasti plus je to dobrý právník, který umí psát právní texty, tak je to fajn. Ve valné většině případů to ale opravdu píšou neprávníci, lidé, kteří se sice pohybují v té oblasti, ale prostě nerozumí právu. Potom samozřejmě to jde do politických sfér, které si to upraví podle svých potřeb a zájmů a poté to jde do parlamentu, kde z toho udělají naprostý chaos. Takže výsledkem potom je něco, z čeho jsou nešťastní jednak laici, ale potom jsou z toho nešťastní i právníci, protože ono to nedává potom logiku ani v tom právním řádu. Co se týká třeba nového občanského zákoníku, tak tam je obrovské štěstí, že ho zastřešoval profesor Eliáš, který striktně řekl, že pokud to má dělat, tak že mu do toho nikdo mluvit nebude. A pokud do toho bude chtít někdo z politiků mluvit, tak jedině s jeho svolením a že on bude mít konečné právo veta. Ale ano, máte pravdu, je to způsobené tím, že to nepíšou právníci, ale píšou to laici nebo neprávníci, odborníci v té dané oblasti, a pak do toho mluví velké množství lidí. Bohužel. Ale je to určitě dobrý námět třeba pro nějaké další projekty, kdyby se psal nějaký právní text, tak prostě vzadu udělat slovníček pojmů, tak, aby třeba v případě, že vyvstane nějaká potřeba, nebudete rozumět nějakému teoretickému základu, tak prostě nalistujete dozadu a vše zjistíte. 70

Vítová


71



Mgr. Bc. Irena Kovačičinová je garantem modulu Odborná jazyková příprava pracovníků VaV v projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu a autorkou jeho studijních opor Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky), Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů.

------------ODBORNÁ JAZYKOVÁ PŘÍPRAVA PRACOVNÍKŮ VĚDY A VÝZKUMU Irena Kovačičinová Moravská vysoká škola Olomouc [email protected]

Abstrakt: Příspěvek se zaměřuje na odbornou jazykovou přípravu pracovníků vědy a výzkumu, realizovanou u partnerských organizací v rámci projektu APSYS. Cílem jazykové výuky bylo získání dovedností pro vhodné a efektivní využívání prostředků cizího jazyka v kontextu vědecko-výzkumné práce. Jazyková příprava vědecko-výzkumných pracovníků klade vysoké nároky na individuální přístup k účastníkům kurzů z pohledu jejich úrovně jazykových znalostí a dovedností a také z pohledu jejich potřeb znalosti cizího jazyka. Nezbytnou součástí jazykové přípravy je též praktická aplikace nabytých znalostí a dovedností v reálném prostředí vědy a výzkumu či v simulovaném prostředí jazykového outdoorového tréninku. Klíčová slova: Jazyková příprava, cizí jazyk, znalost cizího jazyka, cizojazyčné dovednosti, jazykový outdoorový trénink.

72

Kovačičinová

Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu

Úvod Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu byla od jeho počátků navržena a realizována jako nedílná součást projektu Aplikovatelného systému dalšího vzdělávání ve VaV. V prvotní fázi projektu byl nastaven celkový systém vzdělávání, který byl v průběhu projektu pilotně realizován. Samotná jazyková výuka však byla spuštěna záhy po nastartování projektu, a to v říjnu roku 2009 a trvala po celou dobu realizace projektu. Součástí klíčové aktivity Odborná jazyková příprava byla mimo vlastní jazykovou výuku tvorba podpůrných studijních textů a realizace dvou outdoorových tréninků v září roku 2010 a 2011. Tento příspěvek shrnuje cíle projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV v oblasti jazykové přípravy, strukturu a formu jazykové přípravy, seznamuje s charakterem výukových a studijních materiálů používaných v rámci jazykové přípravy, nastiňuje cíle a metodické principy jazykových outdooru. V neposlední řadě se také věnuje zhodnocení jazykové přípravy v projektu. 1

Cíle a záměry jazykové přípravy, cílová skupina

Jedním z primárních cílů, který projekt po celou dobu své realizace sleduje, je rozvinutí všeobecných znalostí cizího jazyka do roviny odborného jazyka používaného institucemi v mezinárodní vědecko-výzkumné spolupráci1. Záměrem projektu v oblasti jazykové přípravy je prohloubení jazykových znalostí a dovedností účastníků a jejich schopnosti zpracovávat, ať už pasivně či aktivně, odborné texty v cizím jazyce, adekvátně používat odbornou terminologii, přednášet a prezentovat výsledky vědecko-výzkumné práce v cizojazyčném prostředí a vyhledávat odborné informace na cizojazyčných internetových stránkách. Cílovou skupinou projektu jsou vědecko-výzkumní pracovníci a administrativní pracovníci podílející se na vědecko-výzkumné činnosti z řad partnerů projektu, tj. Moravské vysoké školy Olomouc (MVŠO), Vysoké školy logistiky (VŠLG), TESCO SW a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR (Společná laboratoř optiky FzÚ AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci). Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb jednotlivých účastníků projektu bylo nutno již od počátku projektu aplikovat individuální přístup k jazykové výuce, a to zejména realizací modulárního systému výuky. Vzhledem k tomu, že primárním jazykem vědy a výzkumu na mezinárodní úrovni je angličtina, byla převážná část výuky zaměřena na tento jazyk. Doplňkovým jazykem byla zvolena ruština, a to z důvodu profesní orientace partnerů projektu na rusky mluvící země. 1

Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line], , s. 3.

73

Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe 2


Struktura a forma jazykové přípravy

Výukové moduly Účastníci projektu měli možnost si v rámci projektu volit moduly dle svých jazykových znalostí a dovedností a s ohledem na svou náplň vědecko-výzkumné práce. Základním výukovým modulem byla Odborná jazyková příprava pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky. Jejím cílem bylo získání či prohloubení jazykových dovedností účastníků pro vhodné a efektivní využívání jazykových prostředků cizího jazyka pro vědecko-výzkumnou práci. Výuka základního modulu probíhala kontinuálně po celou dobu realizace projektu jak v Olomouci pro účastníky z partnerských organizací MVŠO, TESCO a FzÚ AV ČR, tak v Přerově pro účastníky partnera projektu – VŠLG. Vzhledem k rozdílnosti vzdělávacích potřeb a vstupních znalostí účastníků byli tito rozděleni do pěti, později do šesti výukových skupin angličtiny a do dvou výukových skupin ruštiny. Základní výukový modul byl doplněn dvěma odbornými moduly, a to Řízení VaV projektů a prezentace VaV projektů a výsledků vědecko-výzkumné práce a Psaní odborných textů v cizím jazyce. Výuka těchto modulů dílče probíhala kontinuální formou v rámci výuky stávajících skupin a dílče byla realizována blokovou formou jako intenzivní výuka specializovaných oblastí, např. kurzy Presentation Skills, Academic Writing Course apod. Výhodou této výukové formy byla možnost zapojení i těch účastníků, kteří pro svou vědecko-výzkumnou práci potřebují pouze specializované oblasti jazykové přípravy a bylo by pro ně náročné, často i z pohledu jejich vstupních znalostí zbytečné, účastnit se základního výukového modulu. Výukové a studijní materiály Cizojazyčná výuka v projektu byla zahájena v říjnu roku 2009, tj. téměř bezprostředně po zahájení projektu a rozpracování základní idey systému vzdělávání pracovníků vědy a výzkumu. V tomto období sehrál klíčovou roli odborný garant jazykové přípravy v projektu, jehož úkolem bylo navrhnout systém jazykové přípravy, zajistit kvalifikované lektory a ve spolupráci s nimi zvolit vhodné výukové materiály. Vzhledem k absenci aktuálních výukových materiálů specializovaných na oblast vědy a výzkumu byla zvolena strategie výběru a příp. tvorby studijních materiálů jednotlivými lektory, kteří svou výukovou činnost průběžně konzultovali s odborným garantem jazykové přípravy tak, aby celá příprava směřovala k naplnění cíle projektu. Výuka, potažmo výukové materiály, na nichž byla založena, tak mohla lépe reflektovat potřeby a vstupní či aktuální jazykové znalosti cílové skupiny.

74

Kovačičinová


V průběhu klíčové aktivity č. 2: Zpracování studijních opor pro navržené vzdělávání2 vznikly tři doprovodné studijní texty, které však neměly charakter výukových materiálů, ale byly zpracovány jako podpůrné studijní materiály - příručky odborného stylu a terminologie, které budou moci účastníci projektu využít při své vědecko-výzkumné práci v cizojazyčném kontextu. Uvedené studijní texty zahrnovaly následující oblasti:  Odborná angličtina pro řešení VaV projektů3  Odborná ruština pro řešení VaV projektů4  Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení VaV projektů5, který obsahuje cizojazyčné varianty klíčových slov ze studijních opor ostatních odborných modulů. Jazykové outdoory Jednou z forem jazykové přípravy vědecko-výzkumných pracovníků byla realizace jazykových outdoorů, které se uskutečnily v září roku 2010 a v září roku 2011. První z nich byl bilingvální - anglicko-ruský a druhý z nich, vzhledem k primárnímu zacílení jazykové přípravy na angličtinu, pouze monolingvální anglický. Cílem jazykových outdoorů bylo prohloubení a zejména praktická aplikace stávajících pasivních i aktivních jazykových dovedností získaných během realizovaných jazykových kurzů, prolomení jazykových bariér v odborné komunikaci a rozvíjení schopností se vzájemně dorozumět a prosadit se v tvůrčích a vědecko-výzkumných týmech.

2

Srov. Informace o projektu APSYS, [on-line], , s. 2 3 Srov. KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 4 Srov. NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 5 Srov. KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů.

75



Obrázek 2: Účastníci anglického jazykového outdooru, který se konal 9. - 11. 9. 2011 v Branné6

Realizace jazykových outdoorů primárně vycházela z výzkumu National Training Laboratories (Bethel, Maine, USA), v rámci kterého byla prezentována tzv. pyramida učení7. Z této pyramidy je zřejmé, že 75% poznatků je účastníky absorbováno v případě, že je mají spojeny s vlastní, praktickou zkušeností. S tím souviselo celkové pojetí jazykové přípravy na outdoorech, která se řídila mottem: „Člověk si lépe zapamatuje informace, je-li ve fyzickém pohybu, ale ještě hlouběji si je zapamatuje, je-li přijímání informací spojeno s prožitkem“. Jazyková příprava v rámci outdoorových tréninků byla založena na celé řadě výukových metod, zejména participačních, a aplikovala čtyři základní metodické principy: 1. Změna identity účastníka, jejímž záměrem bylo odstranit zábrany při komunikaci v cizím jazyce. 2. Navození atmosféry relativně dlouhou dobu před realizací outdooru s cílem vtáhnout účastníky do atmosféry outdooru a nastolit moment 6

Zdroj: Archiv projektu APSYS Srov. The Learning Pyramid, [on-line], . 7

76

Kovačičinová


očekávání a těšení se. S tím souvisela i nezbytná příprava účastníků na vlastní průběh outdooru. 3. Dynamické střídání aktivit (mluvený vs. psaný projev, fyzická aktivita vs. oddechové činnosti, individuální vs. týmová práce) s cílem maximalizovat efekt jazykové přípravy. 4. Průběžná a závěrečná zpětná vazba jak od účastníků (hodnocení outdooru), tak od lektorů (provázanost aktivit, hodnocení účastníků). Všechny tyto principy i důkladná příprava nejen lektorů, ale i samotných účastníků před realizací outdooru vyústily ve skvělou atmosféru, která na obou outdoorech panovala (viz obr. 1) a která přispěla k maximálnímu využití a procvičení nabytých znalostí a dovedností v reálných situacích. 3

Zhodnocení jazykové přípravy v projektu APSYS

Vědecko-výzkumná práce klade vysoké nároky nejen na odborné znalosti vědecko-výzkumných pracovníků, ale také na jejich jazykové dovednosti a schopnosti uplatit své odborné znalosti v mezinárodní spolupráci. Jazykové přípravy v projektu APSYS se účastnili vědecko-výzkumní pracovníci všech partnerů projektu, a tito do něj vstupovali jak s rozdílnou úrovní vstupních znalostí, tak zejména s rozdílnými potřebami cílové znalosti cizího jazyka, což kladlo po celou dobu projektu vysoké nároky na individuální přístup k jednotlivým účastníkům. Ve snaze maximalizovat výukový efekt byli jako lektoři zvoleni převážně rodilí mluvčí se zkušeností s cílovou skupinou, kteří po celou dobu projektu v koordinaci s garantem jazykové přípravy připravovali výuku a výukové materiály tak, aby byly průběžně naplňovány cíle projektu a zároveň uspokojovány vzdělávací potřeby účastníků. Mezi kladné aspekty jazykové přípravy v projektu APSYS lze zařadit přizpůsobování se potřebám cílové skupiny nejen z pohledu obsahového, ale také z pohledu organizačního, kdy na základě pravidelné zpětné vazby jak od lektorů kurzů, tak zejména od účastníků projektu docházelo ke změnám časového harmonogramu výuky či časové dotace jednotlivých kurzů. Jako poměrně problematický se zejména jevil závazek účastníků absolvovat výuku po celou dobu realizace projektu, tj. po dobu tří let, byl-li účastník zařazen do základního vzdělávacího modulu. Podmínkou pro úspěšné podpoření účastníka projektu v rámci jazykové přípravy bylo absolvování min. 70% výuky ve zvolené skupině, plnění této podmínky však často naráželo na problém s fluktuací zaměstnanců (nástup nových pracovníků partnerů projektu v průběhu realizace projektu, ukončení pracovních poměrů, odchod na mateřskou dovolenou, dlouhodobá pracovní neschopnost některých účastníků) či na jejich pracovní zaneprázdnění (časté až dlouhodobé pracovní cesty a stáže). Častým důvodem 77



pro neúčast na pravidelné výuce bylo také časové zaneprázdnění na pracovišti, přičemž v průběhu realizace projektu bylo možné vysledovat paradox, kdy vědecko-výzkumní pracovníci z podnikatelské sféry byli k účasti na výuce motivováni mnohem více než pracovníci z akademické sféry. Tento fakt byl zapříčiněn zejména přístupem k určení cílové skupiny účastníků v rámci jednotlivých partnerských organizací, kdy u partnerů z akademické sféry byla možnost studia cizího jazyka primárně nabídnuta všem vědecko-výzkumným a podpůrným pracovníkům jako součást jejich akademického rozvoje. Jako motivace pro tyto pracovníky se pak předpokládala vlastní ambice dále se vzdělávat. U vědecko-výzkumných pracovníků partnerů z podnikatelské sféry byli naopak účastníci vybráni jednak s ohledem na potřebu znalosti cizího jazyka pro další pracovní uplatnění a jednak s ohledem na jejich přínos pro danou podnikatelskou jednotku, tj. výuka cizích jazyků byla pro tyto vybrané účastníky v podstatě také odměnou za vykonávanou práci a tudíž byla jejich motivace, v kombinaci s vlastní ambicí dalšího sebevzdělávání, mnohem silnější.

Závěr Přestože jazyková příprava vědecko-výzkumných pracovníků v rámci projektu stále probíhá a nebyla tedy ještě ukončena závěrečným hodnocením nabytých znalostí a dovedností účastníků, již nyní lze říci, že splnila očekávání a cíle, které na ni byly v projektu kladeny. Toto tvrzení vychází jednak ze zpětné vazby od lektorů, ale zejména od samotných účastníků, kteří během praktických kurzů a především během outdoorových tréninků prokázali schopnost pohybovat se, komunikovat a spolupracovat v mezinárodním prostředí vědecko-výzkumné práce. Již v průběhu realizace projektu řada účastníků své jazykové znalosti a dovednosti také uplatnila při zahraničních stážích či při publikaci výstupů své vědecko-výzkumné práce v zahraničních periodicích.

Literatura [1] KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná angličtina (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 74 s. ISBN 978-80-87240-44-1. [2] KOVAČIČINOVÁ, I., BRANČÍKOVÁ, M. Česko-anglicko-ruský terminologický slovník pro řešení vědecko-výzkumných projektů. 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 74 s. ISBN 978-80-87240-45-8.

78


Kovačičinová

[3] NAVRÁTILOVÁ, D. Odborná ruština (pro řešení VaV projektů se zaměřením na specifické lexikální, gramatické a stylistické výrazové prostředky). 1. vyd. Olomouc: Moravská vysoká škola Olomouc, 2010. 39 s. ISBN 978-8087240-43-4. [4] Informace o projektu APSYS. [on-line]. 2011. [cit. 2012-02-14]. Dostupný z WWW: . [5] The Learning Pyramid. [on-line]. 2012. [cit. 2012-02-15]. Dostupný z WWW: .

------------Diskuse k příspěvku: Jana Švarcová – pedagog, logistika Já bych se Tě chtěla, Ireno, zeptat, jestli tě výuka jazyků taky tak moc bavila, jako nás účastníky, hlavně outdoorů. Protože pro nás vyučující je samozřejmě důležité, aby to i studenty bavilo. Můžeme pro to dělat maximum, neuděláme však všechno. Ale bavilo Tě to taky - příprava a spolupráce s námi? Irena Kovačičinová – odborný garant modulu Odborná jazyková příprava pracovníků VaV Budu spíše mluvit za přípravu jazykových outdoorů, protože jsem až na výjimku nebyla lektorem pravidelné výuky, ale můžu říct, že když jsme připravili jazykový outdoor, tak jsme říkali, že doufáme, že se účastníci budou bavit minimálně aspoň z poloviny tak, jako my. Takže bavilo. Ale bylo to hodně časově náročné a vyčerpávající, a víc než jednou za rok se to realizovat opravdu nedá. Dana Pokorná – manažerka projektu Přitom podotýkám, stále se v diskusi bavíme o vědě a výzkumu, ač vyučované aktivní formou na outdoorech. Zábavná forma a věda a výzkum se mohou spojit. V tuto chvíli, kdy zazněly příspěvky všech osmi odborných garantů, jsme udělali rekapitulaci struktury celého našeho projektu - celé podoby, jak může vypadat vzdělávání zaměstnanců různých typů organizací, s cílem dovést pracovníky 79



k pochopení toho, v jakém prostoru se v dnešní době inovací nacházíme. Slovy dnešních příspěvku se v projektu jedná o dovedení pracovníků organizací tam, kde jsme dnes začínali – ke schopnosti serendepitního myšlení. Tedy schopnosti myslet tak, aby ty poznatky, které nám dnes vznikají v oblasti vědy, se nám dařilo lépe přenášet do praxe a současně i v opačném směru, aby praxe uměla ty své požadavky, které potřebuje sama pro sebe, posouvat na úroveň do oblasti vědy, vědců. Tedy schopnosti si více rozumět. To je vlastně celý záměr projektu. Vy, kdož jste tady, sami můžete posoudit, jak na vás výsledek tříletého snažení v projektu APSYS zapůsobil. Jana Švarcová – pedagog, logistika Možná ne přímo dotaz, ale spíš celková reakce, ne jenom na dnešní den, ale celkově na projekt. Já bych ráda, jistě ne jenom za sebe, ale za celou vysokou školu, velice poděkovala za účast, výbornou spolupráci a komunikaci v tomto projektu. Zazněl tady poslední příspěvek týkající se jazyků. Jak mi zrovna kolegyně pošeptala, bez středy, kdy je jazyková příprava realizována, to u nás ve škole není ono. To je jedna věc. Ale zejména bych ráda znovu zmínila propojení jakýchsi exaktních a společenských věd, o kterých jsme tady mluvili. Určitě ne jenom za sebe, ale i za ostatní kolegy, kteří jsou vesměs techničtějšího ražení nebo z přírodovědných oborů, chci říct, že bylo velice podstatné poslouchat, dozvědět se spoustu informací o exaktních vědách. Ale velice užitečné a důležité bylo právě zmíněné propojení se společenskými vědami a to uvědomění si nás, techniků, důležitosti těchto věd a spolupráce. Takže ještě jedenkrát za Vysokou školu logistiky velice děkuji za zapojení a spolupráci. Nekončíme, všichni to víme, takže se dál těšíme na naše středy s Patrikem a budu se těšit na další spolupráci. Děkuji. Dana Pokorná – manažerka projektu Děkuji za slovo z řad zaměstnanců Vysoké školy logistiky, konkrétně od kolegyně, která nám vydatně pomáhala po dobu trvání celého projektu. Děkuji paní Janě Švarcové.

80

Kovačičinová


81



Závěrečné slovo Dana Pokorná Závěrem mi dovolte říci můj pohled na projekt a jeho význam. Celý vzdělávací program projektu je jedním střípkem procesu, který nás všechny čeká v cestě za poznáním, ale se kterým budeme muset už teď naložit my sami, bez projektu. Za poznáním jdeme v postupných krocích. Slovníkem praxe lze říci, že prvním krůčkem k poznání je uvědomit si, že jsou věci, které nevím, tedy fáze poznávání „nevím, že nevím“. A já celý program vzdělávání opravdu chápu z pohledu, že vy, kdo jste do něho vstoupili jako účastníci, jste byli uvedeni do prostoru, ve kterém vám odborní garanti zmapovali oblasti, kde nevíte, že nevíte. Pouze za tím účelem, abyste si uvědomili, že tyto prostory existují. Vzdělávací proces, kterým jste prošli, je druhý krůček: teď vím, že jsou prostě věci, které ještě nevím. Nečekám, že po vzdělávání, které jsme Vám poskytli, už jste průřezoví mezioboroví odborníci a nastoupíte do praxe, kde si budete umět se vším poradit a všechno aplikovat. Ne, to si nemyslím. Je to opravdu jen druhý krůček „vím, že nevím“. Nicméně následuje další praxe, kterou si teď budete muset dopřát vy sami, a tam už vám v projektu nepomůžeme. Pouze jsme Vám pomohli posunout se k tomu, že se dostanete na třetí úroveň poznání, tedy „vím, že vím“. Čili, ještě dostudovat, dotáhnout, najít příležitosti, kde začít nové znalosti postupně využívat a hlavně začít spolupracovat s kolegy z jiných vědeckých oborů. Nebát se cizího slovníku, neleknout se toho, že ten druhý člověk mluví nesrozumitelně. My si po čase dovedeme rozumět, ať už přes překladové slovníky, které vytváříme nebo pouhým časovým vývojem, ale nakonec se jako lidé dohodneme. Když chceme, určitě se dohodneme. Čili, až v praxi vás všechny čeká třetí stupínek, vím, že vím. No a kdo se budete vzdělávat dále a budete se třeba věnovat projektům a práci na hraně vědy a praxe delší dobu, tak si můžete nárokovat i ten poslední, čtvrtý stupeň. Nové znalosti dostanete tak pod kontrolu, že si budete moci říct: „nevím, že vím“. Znamená to pro vás, že už máte všechno pod kontrolou a takovou mírně podvědomou činností věci vlastně používáte. Do tohoto procesu já vám budu jenom přát, abyste měli dostatek příležitostí, abyste se do něho dostali. Aby to, co jste absolvovali s námi a pro co bylo celé know-how kolegy odbornými garanty vytvořené, připravené a provedené, aby vám v životě užitečné bylo. V závěru dnešního dne chci poděkovat všem. Všem, kteří nějakým způsobem přispěli k celému projektu APSYS i k tomu, že jsme se tady dnes mohli sejít a mohli jsme si ukázat, co jsme všechno společně vytvořili a že jsme se také mohli bavit o tom, co jsme spolu prožili.

82

Moravská Moravská škola Olomouc Moravská Moravská vysoká vysoká škola škola školaOlomouc Olomouc Olomouc Centrum Centrum byznys Centrum Centrum byznys byznys byznys inovací inovací

Platforma podnikůssvyužitím využitímtransferu transferuknow-know-Platformarozvoje rozvojemalých malých a středních podniků Platforma rozvoje malých a středních podniků využitímtransferu transferuknow-know-Platforma rozvoje malých podniků ssvyužitím how, expertních služeb aa různých způsobů financování. how, expertních služeb způsobů financování. how, způsobůfinancování. financování. how,expertních expertníchslužeb služeb aa různých způsobů

Specifika Specifika MVŠO Specifika Specifika MVŠO MVŠO MVŠO

Synergie Synergie podnikatelského akademického světa. Synergie podnikatelského akademického světa. Synergiepodnikatelského podnikatelského aa akademického akademického světa. světa. Aktivní Aktivní podpora podpora a a realizace realizace inovačních inovačních procesů. procesů. Aktivní procesů. Aktivnípodpora podporaaa realizace realizace inovačních inovačních procesů. Intenzivní Intenzivnízapojení zapojení zapojení školy školy školy do do života života regionu regionu regionuaaaaregionu regionu regionudo do doživota života životaškoly. školy. školy. Intenzivní regionu regionu do života školy. Intenzivní zapojení školy Výchova Výchova absolventů konkurenceschopných na trhu práce. Výchova absolventů konkurenceschopných natrhu trhupráce. práce. Výchovaabsolventů absolventů konkurenceschopných konkurenceschopných na na trhu práce. Vytváření Vytváření partnerských vysokými školami, firemním, neziskovým Vytváření partnerských vztahů ss vysokými vysokýmiškolami, školami,firemním, firemním,neziskovým neziskovým Vytvářenípartnerských partnerských vztahů vysokými školami, firemním, neziskovým veřejným veřejnýmsektorem. sektorem. sektorem. aaaaveřejným veřejným sektorem. Vytváření Vytvářenísystému systému systému managementu managementu managementu kvality kvality kvalityQMS QMS QMSvvvvsouladu souladu souladussssnormou normou normouČSN ČSN ČSN Vytváření kvality QMS souladu normou ČSN Vytváření systému managementu EN ENISO ISO9001:2009. 9001:2009.

StudiumEkonomika Ekonomika a management Studium management Studijníprogram Studijní stupně Ekonomika Ekonomikaaamanagement managementnabízíme nabízíme programbakalářského bakalářského stupně oborech: vvoborech:

Podniková Podnikováekonomika ekonomika a management management Management veřejnémsektoru sektoru Managementaaekonomika ekonomika ve veřejném Podnikové Podnikovéinformační informační systémy

Mezioborové Mezioborové studium aa mezinárodní mezinárodní certifikáty certifikáty ve vespolupráci spoluprácise sezahraničními zahraničními firmami Schneider Schneider Electric, Electric, IFMA IFMA CZ, CZ, Microsoft: Microsoft: ve ve spolupráci spolupráci se se zahraničními zahraničními firmami Schneider SchneiderElectric, Electric,IFMA IFMACZ, CZ,Microsoft: Microsoft: Energetický Energetický management management Energetický Energetickýmanagement management Facility Facilitymanagement management Facility Facility management management ICT ICT ICT ICT Moravská Moravská vysoká škola škola Olomouc, Olomouc, Moravská Moravská vysoká škola Olomouc, Olomouc, Jeremenkova Jeremenkova 1142/42, 772 772 00 00Olomouc, Olomouc,tel.: tel.:587 587332 332311, 311,[email protected], [email protected], Jeremenkova Jeremenkova 1142/42, 772 772 00 00Olomouc, Olomouc, tel.: tel.: 587 587332 332311, 311,[email protected], [email protected], č.ú.: č.ú.: ČSOB ČSOB Olomouc Olomouc 197621416/0300, 197621416/0300, BIC: BIC: CEKOCZPP, CEKOCZPP, č.ú.: č.ú.:ČSOB ČSOB Olomouc 197621416/0300, 197621416/0300, BIC: BIC: CEKOCZPP, CEKOCZPP, IBAN: IBAN: CZ47 CZ47Olomouc 0300 0000 0001 0001 9762 97621416, 1416, IČO: IČO: 26867184, 26867184,DIČ: DIČ:CZ26867184 CZ26867184 IBAN: IBAN:CZ47 CZ47 0300 0000 0001 0001 9762 97621416, 1416,IČO: IČO:26867184, 26867184,DIČ: DIČ:CZ26867184 CZ26867184

www.mvso.cz www.mvso.cz www.mvso.cz www.mvso.cz

Moravská Moravská vysoká škola školaOlomouc Olomoucjejesoučástí součástíOlomouckého Olomouckého Moravská Moravská vysoká škola škola Olomouc Olomouc jejesoučástí součástí Olomouckého Olomouckého klastru klastru inovací, který který pomáhá pomáhá firmám firmám inovovat inovovat své svévýrobky výrobky klastru klastru inovací, který který pomáhá pomáhá firmám firmám inovovat inovovat své svévýrobky výrobky aaslužby. služby. aaslužby. služby.

VYSOKÁ ŠKOLA LOGISTIKY o.p.s. Adresa: Palackého 1381/25 Přerov I-Město 750 02

Telefon: +420 581 259 149

E-mail: studijni @vslg.cz

Web: www.vslg.cz

Doktorské studium – Ph.D. Obor Dopravní logistika

VŠLG+ČVUT

VŠLG

Navazující magisterské studium – Ing. Obor Logistika

VŠLG

Bakalářské studium – Bc. Obory:

DOPRAVNÍ LOGISTIKA

Absolvent získá odborný přehled v procesech dopravy, bude připraven zastávat funkce řídících pracovníků působících v dopravních činnostech plánování a projektování dopravních cest, řešení problémů nakládky, vykládky, transportu a funkčních složek všech druhů dopravy.

LOGISTIKA SLUŽEB

Absolvent se vyznačuje znalostmi z oblastí organizační činnosti v malém a středním podnikání nebo v úřadech státní správy a samosprávy. Osvojí si znalosti ﬁnancování, ekonomie, managementu, veřejného sektoru, cizích jazyků atd. Uplatní se ve službách, regionálních agenturách a organizacích.

LOGISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU

Získané znalosti a dovednosti umožňují absolventům zastávat pozice v organizacích zabývajících se turismem a cestováním či v podnikatelských subjektech, institucích veřejné správy, v informačních střediscích, kde jsou schopni zajistit speciální požadavky zákazníků a vytvářet nabídky cestovních kanceláří.

INFORMAČNÍ MANAGEMENT

Absolvent je odborníkem pro oblast zpracování a řízení informačních toků v organizaci s uplatněním zejm. jako pracovník a konzultant pro tvorbu, nákup a prodej aplikací informačních systémů, jako pracovník útvarů pro automatizované zpracování dat (např. banky, pojišťovny, průmyslové podniky, logistická centra, státní a regionální správa).

LOGISTIKA LETECKÉ DOPRAVY

Absolvent se uplatní v organizacích provozujících letiště, leteckou dopravu, jako podnikatel ve spedici, v poskytování logistických a celních služeb. Odborný základ a jazykové dovednosti umožňují také vykonávat pozici dispečera v logistických centrech.

1203 VŠLG Leták A4.indd 2

8.3.2012 15:53:59

Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č 4: Konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve VaV. Konference Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe se konala dne 16. února 2012 v Olomouci. APLIKOVATELNÝ SYSTÉM DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ VE VaV CZ.1.07/2.3.00/09.0134

Partnery projektu jsou

Tesco SW a.s., Fyzikální ústav Akademie věd ČR, v.v.i., Univerzita Palackého v Olomouci, Vysoká škola logistiky, o.p.s.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Název: Autor:

Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe Kolektiv autorů

Vydavatel:

Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc-Hodolany www.mvso.cz tel./fax: +420 587 332 311

Tiskárna:

Tribun EU s.r.o. Gorkého 41, 602 00 Brno 1. vydání 82

Vydání: Počet stran:

Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky nejsou recenzovány. © Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Olomouc, 2012 ISBN 978-80-7455-031-7

Adresa redakce: Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Hodolany IČ: 268 67 184 e-mail: [email protected] web: www.mvso.cz tel./fax/zázn.: +420 587 332 311

Sborník. Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. z konference projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu

Recommend Documents