Sborník. Vzdělávání napříč teorií a praxí. z konference projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc

Sborník

z konference projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc CZ.1.07/2.2.00/07.0197 Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s.

Vzdělávání napříč teorií a praxí

Olomouc 16. února 2012


Olomouc, 16. února 2012

Moravská vysoká škola Olomouc

Vzdělávání napříč teorií a praxí Sborník z konference projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc konané dne 16. února 2012 v Olomouci

Editor: Jiřina Sojková



Tato publikace vznikla jako výstup projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc. Konference nazvaná Vzdělávání napříč teorií a praxí se konala dne 16. února 2012 v Olomouci. Sborník obsahuje příspěvky účastníků konference Vzdělávání napříč teorií a praxí konané dne 16. února 2012 na Moravské vysoké škole Olomouc, o.p.s. a autorů studijních a výukových textů. Za původnost a správnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky nejsou recenzovány.

Editor: Jiřina Sojková, 2012 ISBN 978-80-7455-032-4

INOVACE SYSTÉMU ODBORNÉ PRAXE STUDENTŮ MORAVSKÉ VYSOKÉ ŠKOLY OLOMOUC CZ.1.07/2.2.00/07.0197



ÚVODNÍ SLOVO

Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D. je manažerkou projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc a prorektorkou pro studijní a pedagogické záležitosti. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte mi poděkovat za Vaši podporu při realizace konference na téma „Vzdělávání napříč teorií a praxí“. Hlavním impulsem k organizaci setkání zástupců akademického světa, firemního prostředí i veřejného sektoru je dlouholetá snaha o vytváření sítě kooperujících institucí s cílem dynamicky posouvat vzájemnou spolupráci. Ta byla v rámci konference zaměřena zvláště na uplatnitelnost studentů, později absolventů, v jednotlivých segmentech trhu práce. V průběhu konference se nám podařilo vyměnit si vzájemné zkušenosti při práci se studenty, získali jsme informace o požadavcích zaměstnavatelů studentů na odborné praxi nebo jejich zkušenosti při přijetí studenů a absolventů vysokých škol do pracovního procesu a taktéž jsme si předali cenné know-how o implementaci jednotlivých návrhů do vzdělávacího procesu. Pozvání na konferenci přijali představitelé významných organizací České republiky, kteří přednesli v rámci plenárního zasedání a dále diskutovali v rámci následných workshopů aktuální, někdy i ožehavá témata o jednotlivých složkách konkurenceschopnosti absolventů. Svými náměty, postřehy i radami zaujali početně velmi výrazné obecenstvo z řad významných osobností Olomouckého kraje a studentů Moravské vysoké školy Olomouc. Diskutovaná témata se setkala s velkou odezvou a vyvolala vlnu dotazů. Konference byla organizována jako závěrečný výstup z tříletého projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc (MVŠO). Během této doby vzniklo mnoho nejrůznějších aktivit podporujících myšlenku kooperace akademického světa, firemního prostředí i veřejného



sektoru v oblasti posilování konkurenceschopnosti studentů a absolventů na trhu práce. Projekt byl realizován samotnými odbornými praxemi studentů MVŠO, tvorbou výukových a studijních materiálů směřujících do praxe, workshopy se zástupci všech zainteresovaných stran, setkáváním s absolventy, aj. Ukončení projektu se tedy neslo ve slavnostním duchu celodenní konference, která přinesla několik pozitivních momentů. Studenti měli možnost se přímo setkat s představiteli renomovaných organizací, vyslechnout si jejich rady a diskutovat s nimi o požadavcích trhu. Dále došlo k výměně zkušeností při práci se studenty, a to ve dvou úrovních. Pedagogové vysokých škol uváděli konkrétní příklady posilování zkušenostní úrovně studentů ještě při studiu. Ty mohou být podpořeny v požadovaných výstupech samotné výuky, anebo v rámci odborných praxí studentů. K tomu účelu vzniklo na MVŠO několik odborně zaměřených studijních a výukových textů, které byly v průběhu konference prezentovány. Druhá úroveň se nesla v duchu námětů a požadavků, jež byly vyřčeny představiteli zaměstnavatelů studentů a absolventů. Dovolte mi, abych na závěr vyjádřila jedno přání. Konference přinesla mnoho zajímavých námětů a já bych si velice přála, aby se nám všem podařilo navrhované náměty implementovat do svých procesů. Neboť právě to je cesta k úspěchu společnosti.



OBSAH Plenární zasedání

3

Katarína Poláčková, Aleš Pokorný Seznamte se s Komerčkou a najděte si ten správný flek ............................... 5 Vojtěch Zuzaňák Jak personalista vybírá kandidáty na volné pozice ........................................ 6 Michal Novák Jak to dělá a čeho se snaží dosáhnout PwC v oblasti lidských zdrojů ............. 13

Komorní jednání

18

Ing. Vladimíra Nováková, Ph.D. Multimediální a prezentační vzdělávání ve vysokoškolském studiu jako reakce na požadavky praxe .............................................................. 20 RNDr. Mgr. Ing. Mgr. Bc. Jaroslav Lindr, Ph.D. Všeobecné vzdělávání ve školním kurikulu – jen teorie nebo praktická nutnost? ............................................................................................... 28 Michal Nádvorník OVB ..................................................................................................... 45 Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D., Mgr. Pavla Heřmánková Inovativní přístupy ke vzdělávání na Moravské vysoké škole Olomouc .......... 46

Příspěvky autorů výukových a studijních textů projektu

54

Ing. Bc. Petr Bačík, Ph.D., Ing. Ivana Valentová Vybrané kapitoly z podnikové ekonomiky .................................................. 56 Mgr. Daniela Navrátilová, Mgr. Pavla Heřmánková Projekty a granty ................................................................................... 60 Ing. Mgr. Renáta Pavlíčková Marketing ............................................................................................. 65 PhDr. Dana Pokorná, Ph.D., Mgr. Vladimíra Sedláčková Komunikace v praxi................................................................................ 70 RNDr. Ing. Miroslav Rössler, CSc., MBA, PhDr. Jana Marešová Vybrané kapitoly managementu .............................................................. 75 Mgr. Vladimíra Sedláčková, Mgr. Míla Švarcová Firemní dokumentace ............................................................................. 70



Plenární zasedání

3



Program plenárního zasedání

Katarína Poláčková, Aleš Pokorný Seznamte se s Komerčkou a najděte si ten správný flek Vojtěch Zuzaňák Jak personalista vybírá kandidáty na volné pozice Michal Novák Jak to dělá a čeho se snaží dosáhnout PwC v oblasti lidských zdrojů

4



Katarína Poláčková, Aleš Pokorný Seznamte se s Komerčkou a najděte si ten správný flek Komerční banka nepodpořila uveřejnění powerpointové prezentace, kterou její zaměstnanci na konferenci přednesli, ve sborníku.

5



Vojtěch Zuzaňák Jak personalista vybírá kandidáty na volné pozice

6



7



8



9



10



11



12



Michal Novák Jak to dělá a čeho se snaží dosáhnout PwC v oblasti lidských zdrojů

13



14



15



16



17



Komorní jednání

18



Program komorního jednání

Ing. Vladimíra Nováková, Ph.D. Multimediální a prezentační vzdělávání ve vysokoškolském studiu jako reakce na požadavky praxe RNDr. Mgr. Ing. Mgr. Bc. Jaroslav Lindr, Ph.D. Všeobecné vzdělávání ve školním kurikulu – jen teorie nebo praktická nutnost? Michal Nádvorník OVB Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D., Mgr. Pavla Heřmánková Inovativní přístupy ke vzdělávání na Moravské vysoké škole Olomouc

19



Ing. Vladimíra Nováková, Ph.D. Multimediální a prezentační vzdělávání ve vysokoškolském studiu jako reakce na požadavky praxe

20



21



22



MULTIMEDIÁLNÍ A PREZENTAČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ VE VYSOKOŠKOLSKÉM STUDIU JAKO REAKCE NA POŽADAVKY PRAXE MULTIMEDIA AND PRESENTATION TRAINING IN UNIVERSITY STUDIES AS A RESPONSE TO THE REQUIREMENTS OF THE LABOUR MARKET

Miloš Sedláček České vysoké učení technické v Praze [email protected] Abstrakt: ČVUT v Praze poskytuje kvalitní vzdělání v řadě technických oborů. Dlouhodobou slabinou absolventů jsou jejich prezentační dovednosti a schopnost sebeprosazení. Na tento nedostatek reagoval projekt „Výukový a výcvikový program prezentace a komunikace, který přinesl do studia příslušné vzdělávání. Další průzkum prokázal, že v prezentační oblasti mají nedostatky i akademičtí pracovníci a jestli své dovednosti mají zlepšit studenti, musí je zlepšit i jejich pedagogové. Proto byl vytvořen projekt Nová media ve vědě a výzkumu, který vyvíjí koncept prezentačního vzdělávání pro odborné pracovníky. Klíčová slova: komunikace, prezentace, média, věda, výzkum, studium, projekt Abstract: CTU provides quality education in a range of technical fields. In the long-term weakness of the graduates, their presentation skills and ability to selfassertion. To this lack responded the project "Educational and training program presentations and communications, which brought to the study corresponding training. Another survey showed that in the presentation area have deficiencies and academics, and if their skills are better students, they must be improved and their teachers. Therefore was created the project New Media in science and research that develops the concept of presentation training for professionals. Key words: communication, presentation, media, science, research, study, project JEL Classification: I23 23



Úvod Příspěvek se zabývá významem prezentačního a multimediálního vzdělávání studentů vysokých škol i odborných pracovníků. Příslušné vzdělávání je na našich školách dlouhodobě zanedbáváno a článek podává stručný nástin postupu, kterým tento nedostatek řeší České vysoké učení technické v Praze ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. ČVUT v Praze má velký zájem na kontaktu s podniky a institucemi, které zaměstnávají jeho absolventy. Využíváme všech příležitostí, abychom zjistili, jak se mladí inženýři uplatňují, v čem jsou pro praxi připraveni dobře a kde naopak jsou v jejich odborném profilu slabší místa. Vzdělávání na jednotlivých fakultách univerzity pak reaguje nejen na oborový vývoj, ale i na požadavky praxe. Odborný potenciál akademických pracovníků školy je dostatečný na to, aby většina podnětů z firem, byla kvalitně zpracována v aktuální době a aby našla adekvátní odezvu ve výuce a ve výchově posluchačů. Přesto jsou připomínky, které zaznívají opakovaně a některé se opakují i dlouhodobě. Mezi nimi na čelném místě figuruje problémy absolventů s praktickým uplatněním svých znalostí. Po odborné stránce jsou připraveni velmi dobře. Škola s dlouholetou tradicí je v pozici vrcholového pracoviště v naší zemi a přitahuje špičkové odborníky, kteří umějí předávat své zkušenosti i nejnovější poznatky vědeckého výzkumu. Absolventi školy jsou pak vybaveni hlubokými znalostmi a širokou erudicí, které představují významné hodnoty kvalitního absolventa. Hodnota kvalitního studia však klesá tehdy, když absolventi mají problém své znalosti aplikovat, prezentovat své výsledky, své myšlenky, projekty a sami sebe v konkurenčním prostředí. Právě to je slabina, na kterou praxe opětovně upozorňuje a škola apeluje na své pedagogické pracovníky, aby i této sféře věnovali náležitou pozornost. Problém však spočívá v tom, že akademičtí pracovníci jsou specializovanými odborníky ve svých oborech a disponují i potřebnými pedagogickými dovednostmi, avšak v oblasti moderních prezentačních technologií sami nemají dostatečné zkušenosti. Nová prezentační media se stávají samostatnými obory, které přesahují rámec běžného pedagogického minima. Každé z nich se dnes již stalo samostatnou disciplínou ve velkém rozvoji a jejich zvládnutí je předmětem poměrně širokého studia a výcviku. Na Fakultě stavební ČVUT po dlouhodobě přetrvávajících problémech absolventů v této oblasti převládl názor, že posluchači fakulty by měli dostat možnost vzdělávání v prezentačních oborech, které povedou specializovaní odborníci těchto oborů. Na vybrané odborníky jsme se počátkem roku 2006 obrátili, aby vypracovali projekt prezentačního vzdělávání zaměřený na 24



posluchače fakulty. Protože se jednalo o projekt poměrně rozsáhlý a značně inovativní, obrátili jsme s žádostí o podporu tohoto projektu k Evropským strukturálním fondům a ještě téhož roku jsme tuto podporu v rámci operačního programu JPD3 získali. Projekt nazvaný „Výukový a výcvikový program prezentace a komunikace“ se zaměřil především na obory vizuálně-komunikační. Přinesl na fakultu volitelné předměty jako je Digitální fotografie, Tvorba audiovizuálního snímku, Tvorba prezentačních a propagačních materiálů, Vizuální komunikace apod. Další předměty byly zaměřené na komunikaci verbální, písemný projev v odborné praxi a na vedení sama sebe k úspěšnému vystupování. Ukázalo se, že tyto obory jsou pro posluchače mimořádně zajímavé a přitažlivé. V průběhu pilotní výuky jsme kapacitu všech předmětů plně vyčerpali a v průběhu dvouleté podpory projektu vzděláváním prošlo více než 600 posluchačů, kteří se výuky účastnili dobrovolně pouze ze svého spontánního zájmu. Projekt byl velmi dobře hodnocen ze strany poskytovatele podpory i ze strany fakulty. Jeho udržitelnost byla naplněna hned ve více rovinách. S novými poznatky a dovednostmi odešlo do praxe více než dvojnásobek původně předpokládaných úspěšně podpořených osob. V rámci projektu vznikla jako kolektivní dílo pod vedením M. Sedláčka základní učebnice nazvaná Prezentace a komunikace, kterou získali všichni frekventanti pilotní výuky, později i další studenti a dodnes je k dispozici v řadě univerzitních knihoven, kterým jsme ji poskytli. Část projektového vzdělávání přešla v podobě volitelných a v některých případech i povinně volitelných předmětů do běžné výukové struktury, stala se její trvalou součástí a studenti mají možnost si tyto předměty zapsat i dnes. Důsledky, které „Program prezentace a komunikace“ přinesl, jsou významné. V této kvalitě a v tomto rozsahu se pravděpodobně (dle dostupných informací) poprvé prezentační vzdělávání objevilo ve vysokoškolském studiu a získalo tak postavení, která odpovídá jeho skutečnému významu. Efekty lze zaznamenat i v odborném profilu absolventů, kteří nabývají výhodu ve schopnostech sebeprosazení a v lepších možnostech uplatnění na trhu práce i v další kariéře. V následujícím průzkumu jsme srovnávali prezentační dovednosti a ovládání prezentačních medií u studentů, kteří prezentační vzdělávání absolvovali a u těch studentů, kteří si je do svých studijních plánů nezařadili. Do srovnávacího vzorku jsme zařadili i skupinu akademických pracovníků, jejich učitelů. Je třeba upřesnit, že výzkum byl zaměřen především na mediální technologie. Ty v široké míře využívají zejména vizuálněkomunikační technologie, které nabývají stále větší význam v současné mezilidské komunikaci, ale i v komunikaci odborné. Nejlepší výsledky jsme očekávaně zaznamenali u prezentačně vzdělaných studentů. Za nimi zůstali jejich kolegové studenti, kteří prezentačním vzděláváním neprošli a výrazně nejhůř se na pomyslném žebříčku umístili akademičtí pracovníci. Výsledky tohoto průzkumu se staly rozhodující pro další strategii prezentačního vzdělávání. Uvědomili jsme 25



si, jaké důsledky na posluchače má relativně nízká prezentační úroveň jejich učitelů. Pokud o formální stránku svých prezentaci nedovedou dostatečně kvalifikovaně pečovat učitelé, nebudou se jí náležitě věnovat ani jejich žáci. Pokud nebudou rozumět významu, kvalitě a hodnotám prezentace akademičtí pracovníci, nezhodnotí je dobře ani studenti a absolventi školy. Na Fakultě stavební ČVUT má prezentační vzdělávání podobu volitelných předmětů a v absolutních číslech se ho účastní poměrně velké množství studentů, avšak relativně se jedná o zlomek celkového množství posluchačů fakulty. Na ostatních fakultách univerzity a na většině ostatních vysokých škol studenti většinou nemají ani takové možnosti jako na naší fakultě a jsou odkázáni na vliv svých učitelů. Má-li dojít ke skutečnému zlepšení komunikačních a prezentačních dovedností absolventů vysokých škol v širokém měřítku, pak musí tyto své schopnosti posílit především akademičtí pracovníci. Znovu jsme sestavili tým specializovaných odborníků z mediální a prezentační oblasti, kteří vytvořili projekt příslušného vzdělávání pro akademické pracovníky. Projekt nazvaný „Nová media ve vědě a výzkumu“ se v roce 2009 ucházel o podporu Evropských strukturálních fondů a vzhledem ke svému společenskému významu a uznané potřebnosti tuto podporu v rámci OPVK získal. Naší ambicí bylo vytvořit koncept modulárního vzdělávání akademických pracovníků v mediálním prezentování, který by byl univerzální a v určitých variantách by byl vhodný pro odborníky věd technických, přírodovědných i humanitních. Prvotní průzkum potřeb cílové skupiny jsme provedli na Fakultě biomedicínského inženýrství ČVUT na Kladně, která disponuje technickými odborníky s přesahem do přírodních věd a medicíny. Průzkumu jsme podrobili i další akademické pracovníky našeho partnera, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, která obohacuje cílovou skupinu o především humanitně zaměřené odborníky. Na základě zjištěného výchozího stavu znalostí a dovedností byl vytvořen modulární vzdělávací koncept, který obsahuje čtyři kurzy – Digitální fotografie pro odborné pracovníky, Tvorba audiovizuálního snímku pro odborné pracovníky, Grafické zpracování odborných a prezentačních materiálů a Tvorba webu a webových aplikací pro odborné pracovníky. V první realizační fázi projektu jsme uskutečnili pilotní výuku těchto kurzů na FBMI na Kladně a potom také na UJEP v Ústí nad Labem. V další fázi byla výuka evaluována a byly provedeny další úpravy osnov a výukových metod. Na základě dosavadních zkušeností z realizace projektu a pilotní výuky jsme pak přikročili k přípravě výukových podpor v podobě tištěných i elektronických materiálů. Jde zejména o několik e-learningových kurzů a o základní výukovou publikaci projektu nazvanou Nová media pro odborné pracovníky. V současném akademickém roce 2011/12 se výukový program realizuje opět na obou fakultách 26



v konečné podobě a již s podporou všech výukových materiálů. Již nyní je zřejmé, že prezentační a multimediální vzdělávání vzbudilo mezi akademickými a vědeckovýzkumnými pracovníky značný zájem. Z obou fakult vzešel také podnět, aby podobné vzdělávání, které právě absolvují pedagogové bylo přeneseno i do magisterského studia, protože absolventům může pomoci v jejich uplatnění v praxi a v prostředí volné soutěže.

Závěr Vizuální komunikace představuje významný doplněk komunikace verbální a její význam stále roste ve všech oblastech lidské. Základní media vizuální komunikace se již plně digitalizovala a stala se tak součástí ICT technologií. Důraz na rozvoj počítačové gramotnosti kladou vesměs všechny strategické vzdělávací dokumenty, avšak vizuálně-komunikační media v praxi stojí na okraji zájmu tohoto segmentu. Fotografie, video a grafika mají ve sdělování včetně odborného sdělování zcela nezastupitelné místo všude tam, kde řeč má nedostatečné prostředky. Digitalizací tato media získala zcela nové možnosti a přednosti, které jim otvírají opět nové sféry uplatnění. Digitalizace však přinesla do této komunikační oblasti i negativní důsledky. Zdánlivá jednoduchost a dostupnost digitálních technologií způsobila v těchto oborech masivní ústup profesionálního segmentu. Automatizované přístroje nemohou zastoupit lidský faktor autora a deprofesionalizace, která není kompenzována širokým vzdělávacím programem, představuje nastupující úpadek těchto oborů. Věda potřebuje exaktní dokumentační a komunikační metody. Máme-li se spoléhat na aktivní zapojení vědeckých specialistů do dokumentačních a vizuálněkomunikačních procesů, pak je na to musíme ve studiu připravit.

Literatura [1] Sedláček Miloš, Prezentace a komunikace 1. vyd. Praha: ČVUT v Praze, 2006. 149 s. ISBN 80-01-03616-2. [2] Sztompka Piotr, Vizuální sociologie 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2007. 168 s. ISBN 978-80-86429-77-9. [3] Garr Reynolds, Prezentace a zen 1. vyd. Brno: Zoner Press, 2008. 230 s. ISBN 978-80-7413-047-2.

27



RNDr. Mgr. Ing. Mgr. Bc. Jaroslav Lindr, Ph.D. Všeobecné vzdělávání ve školním kurikulu – jen teorie nebo praktická nutnost?

28



29



30



31



VŠEOBECNÉ VZDĚLÁVÁNÍ VE ŠKOLNÍM KURIKULU – JEN TEORIE NEBO PRAKTICKÁ NUTNOST? GENERAL EDUCATION IN THE SCHOOL CURRICULUM – A MERE THEORY, OR A PRACTICAL NECESSITY?

Jaroslav Lindr VUT v Brně, Stavební fakulta, Ústav společenských věd [email protected] Abstrakt: České školství se ocitá v proměnách. Vlivem prudkých demokratických společenských změn i školských reforem uplynulých let se mění vzdělávací i výchovný rámec škol. Důraz je kladen na decentralizaci, rozrůzněnost a koncepci tzv. „učící se organizace“, která přijímá plnou odpovědnost za výsledky vzdělávání a která je schopna „skládat účty“ ze své práce. Vzrůstá potřeba měnit profil absolventa. V souvislosti s tím sílí akcent na rozvoj všech klíčových kompetencí, které vybaví absolventy všemi potřebnými vědomostmi, dovednostmi a návyky k tomu, aby mohli obstát v ostré konkurenci, náročných požadavcích doby a aby zvládli tempo společensko-profesního života po odborné ilidské stránce. Ukazuje se, že všestranný rozvoj absolventů je v současnosti nezbytný. Ani odborné školy nesmějí podceňovat rozvoj těch kompetencí, které rozvíjejí soft skills, jazykovou vybavenost a společenskovědní teoretickou orientaci s ohledem praktické uplatnění. Vzájemná vazba mezi teorií a praxí je mimořádně důležitá. Analýza dovedností pro praxi vytváří potřebu odpovídajícího teoretického vzdělání a naopak teoretické vzdělávání by mělo vést k praktickému uplatnění. Symbióza a provázanost všestranného osobnostního rozvoje absolventa v teorii i praxi se v současnosti stává hybným prvkem realizace kurikula. Klíčová slova: Vzdělávání, všeobecné vzdělávání, vyučování, transformace školství, profil absolventa.

kurikulum,

moderní

Abstract: The Czech educational system has entered a time of change. The education and upbringing of students at schools is transforming under the influence of recent rapid democratic social changes and educational reforms. Emphasis is being placed on decentralization, diversity and the concept of a so32



called “self-educating organization” that takes total responsibility for the results of its educational program and which is capable of “accounting for” its work. There is a growing need to change the typical graduate profile. In connection with this, the importance is rising of the development of all key competencies that equip graduates with all of the knowledge, skills and habits they need to survive the intense competition and high demands of our times, and to manage the high tempo of social and professional life from both the specialized and human perspective. It has become apparent that today’s graduates need to develop their skills in a comprehensive, global manner. Not even specialized schools can afford to underestimate the development of those competencies that enable the improvement of soft skills, language abilities and a social sciencebased theoretical orientation from the perspective of practical application. The mutual links between theory and practice are exceptionally important. Analysis of the applied skills needed in practice demonstrates the need for corresponding theoretical education and, simultaneously, theoretical education should lead to practical applications. The symbiosis and cohesion of the holistic personal development of graduates in theory and in practice has today become a crucial element in the creation of curriculum. Key words: Education, general education, curriculum, modern teaching, transformation of the educational system, graduate profile. JEL Classification: I21 – Analysis of Education

Úvod Kurikulum lze podle pedagogických slovníkových definic chápat jako „projekt, plán“ ve „škole v pohybu“. V souvislosti s tímto vymezením je možné kurikulum pojmout rovněž jako „učební plán“ příslušné školy. Souhrnný rozpis vyučovacích předmětů v konkrétních vzdělávacích programech společně s časovou dotací obsahově výrazným způsobem vytváří profil absolventa, realizuje schválený vzdělávací program a zároveň dbá na uskutečnění poslání a zaměření školy v rámci realizovaného kurikula. I když k nám pedagogický pojem „kurikulum“ přichází z anglosaského světa, kde má své nesporně hluboké zakořenění, podařilo se ho úspěšně etablovat i v podmínkách českého školství. Vymezení rozsahu a obsahu učiva v jednotlivých předmětech a zastoupení vyučovacích předmětů v učebním plánu obecně úzce souvisí s rozvojem klíčových kompetencí studenta. Transformací tzv. rámcových vzdělávacích programů do 33



školních vzdělávacích programů vzniká konkrétní profilace dané školy odpovídajícího odborného zaměření. Potud stručná obecná sumarizace ústředních východisek, která slouží jako předpolí pro další úvahy. Jak je do učebních plánů zapracována myšlenka „všestranného rozvoje“ studenta? Dostatečně? Rozvíjí současná podoba kurikula skutečně všechny potřebné kompetence studenta? Už ze samotného výčtu klíčových kompetencí (kompetence k učení, k řešení problémů, komunikativní, sociální, personální a občanská, k podnikavosti + odborné kompetence dle oboru) je znát, že student by měl být skutečně vybaven celou řadou vědomostí, dovedností i návyků. Je však v silách dané školy skutečně dostát všem takto formulovaným požadavkům? Je možné dospět od formálního kurikula v nezměněné podobě až po kurikulum skutečně osvojené a realizované (jak si tvůrci tohoto pojmu a procesu jeho zavedení do škol slibují)?

1 Škola na rozcestí Na základě četných praktických zkušeností i mnohých teoretických reflexí v odborné literatuře lze upozornit na fakt, že soudobé diskuse o povaze školního vzdělávání ukazují zejména na dvojí rámec problémů, v nichž se škola ocitá. Na jedné straně vzniká nutnost respektovat a naplňovat vnější požadavky a pravidla (zejména školské dokumenty, učební plány, vzdělávací program aj.). Na druhé straně je nutné rozvíjet vnitřní svět školy, kultivovat školu zevnitř, vytvářet její jedinečný profil a přitom nezapomínat, že v centru pozornosti všech zainteresovaných se ocitá především student a jeho osobnostně-vzdělanostní avýchovná kultivace. Vágnost, mnohočetnost a někdy i konfliktnost cílů vzdělávání, jejichž naplňování lze často jen s obtížemi zvládat, měřit a hodnotit, dále nejistoty spojené se zajištěním průběhu i výsledků edukace ve škole, neshody v otázce participace na členství, nezřetelnost, kdo skutečně ve škole či za školu rozhoduje aj., naznačují složitost celého procesu transformace a organizace školní edukace uvnitř škol (jak trefně vystihl M. Pol v [4], s. 21). Z toho plyne, že poskytnutí poměrně značné míry autonomie školám je dnes přinejmenším vyrovnáno stále sílícím požadavkem na to, aby školy skládaly „účty ze své práce“ (dle koncepce v [4], s. 41–52). K vlastní sebereflexi slouží koncept „učící se organizace“ (např. [1], s. 564–568) aplikovaný na školní prostředí (srv. [4], s. 63–64). Vzrůstá potřeba nacházet rovnováhu mezi centrálně určenými přístupy (RVP, školské zákony, vyhlášky apod.) a mezi důrazem škol na schopnost nést svou vlastní profesionální odpovědnost (ŠVP, učební plány, individuální 34



akreditované vzdělávací programy apod.). Nezapomínejme, že celý proces realizace kurikula nemusí být řízen jen „shora“ či na společenskou objednávku decentralizace české vzdělávací soustavy. Na tomto místě je vhodné připomenout fakt, že úspěšný průběh vzdělávání souvisí s každodenní učitelskou svědomitostí a kvalitou pedagogické práce, osobní odpovědností za svěřené cíle a s kvalitou samotného vyučovacího procesu, což jistě v nemalé míře přispívá k realizaci moderních kurikulárních záměrů a kultuře školy (srv. [5], s. 55–61). V neposlední řadě se nesmí ztrácet ze zřetele provázanost teorie a praxe, a to zejména na odborných školách.

1.1 Koncepce změn V nelehkém procesu, kterým české školství prochází od r. 1989, se s novými podmínkami existence musely vyrovnat všechny stupně škol, včetně školství vysokého. Školy dostaly do rukou demokratický nástroj svobodné tvorby svých studijních programů. V souvislosti s tím se více zamyslely nad profilem absolventa. Jelikož tento profil dává možnost zacílit své vzdělávací působení školy určitým směrem, a to nejen z hlediska konkurenceschopnosti, je nutné při jeho sestavování (formulaci) brát ohled na ty kompetence, které si absolvent ponese do profesního života, do své budoucí odborné praxe, širšího společenského začlenění i do osobního života. V současnosti reflektujeme také četná ekonomicko-manažersky orientovaná přesvědčení o tom, že škola musí poskytovat služby, které její zákazníci očekávají, a to především na základě toho, co bylo vyhlášeno jako programově správné a co je kvalitní (srv. [2], s. 114–116 a srv. [5], s. 8–11 aj.). Je samozřejmé, že odborná škola se zaměří především na rozvoj odborných kompetencí ve svých odborných předmětech, ale to ještě neznamená, že ztratí ze zřetele, umenší či naprosto potlačí rozvoj kompetencí jiných (to ostatně ani dle RVP nemůže udělat). Příznivý rozvoj všech klíčových kompetencí může zajistit škole v decentralizovaném konkurenčním prostředí dobré jméno a dobrou pověst, která zpětně povede ke zvýšenému zájmu o ni, což ve svých důsledcích povede i ke zvýšení životaschopnosti školy do budoucna.

1.2 Všestranný rozvoj absolventů pro život V prostředí technického vzdělávání se otázka všestranného rozvoje poněkud problematizuje. Na první pohled by se mohlo zdát, že odborné vzdělávání je prioritou, jejíž dominantní postavení je nezpochybnitelné. Takto přemýšlejí nejen lidé, kteří stojí v čele školy či univerzity, ale zejména ti, kterých se vzdělávání

35



bytostně týká, tj. všichni antropogenní činitelé výuky, učitelé a studenti-budoucí absolventi. Odborná profilace jistě rozhoduje ve volbě profesní dráhy, obsahu vzdělávání i profesní zaměřenosti s ohledem na odborný zájem studenta. Na druhé straně je však třeba připomenout, že škola je teoretickou institucí, ve které by student měl dostávat též šíře orientovaný teoretický rámec svého vzdělávání, tj. kromě rozvoje odborných kompetencí získávat i dovednosti obecnější obsažené v tezi všestranného rozvoje absolventa. Sepětí školy jako vzdělávací instituce s praxí řeší často otázka otevřenosti škol vůči okolí. V dlouhodobé perspektivě rozvoje škol lze spatřovat prvek „přitažlivosti“, tj. dosažení takového stavu (reputace), kdy je škola přitažlivá pro rodiče, studenty, spolupracující subjekty, partnery, sponzory aj. Všechny tyto subjekty potom vidí ve škole místo, které není jen institucionálně formálně dané, izolované a uzavřené, ale naopak otevřené vůči okolnímu světu, osobitým způsobem žije a je s praxí spíše spolupracující než sebestředně vymezené. Moderní škola nechápe svou otevřenost jenom v informativním smyslu, ale pokouší se rozvíjet spolupráci s ostatními subjekty v okolí. Etabluje tím své vzdělávací poslání do širšího kontextu chodu celé místní komunity i společnosti obecně. V souvislosti s tím se proměňuje též role učitelů, jejichž funkce nabývá nové rozměry, a to zejména funkce manažerská, výzkumná, didakticky programující a partnerská ([3], s 62) – všechny budou patrně v budoucnu stále více zesilovat.

1.3 Pohledem praxe k teorii V předchozím textu byla již výše naznačena potřeba užšího sepětí teorie a praxe. Zejména z praxe jsme svědky stále naléhavější potřeby rozvoje sociální, personální a občanské kompetence už v teoretickém studiu. Např. rozvoj aplikované psychologie, tj. psychologie managementu, sociální a firemní komunikace, personálního leadershipu aj. potvrzuje, že znalost těchto aspektů lidské a firemní činnosti je nezbytná, a tudíž by neměla chybět v kurikulu širšího obecného vzdělávání i na technických nebo ekonomických školách. Ke zvládnutí těchto náročných společenskovědních disciplín jsou však nezbytné predispozice budované dlouhodobě v rozvoji všeobecného přehledu. (Není možné např. rozvíjet psychologii obchodního jednání, když student ani není seznámen s obecnými psychologickými charakteristikami osobnosti už z dřívějšího či stávajícího studia). Aby bylo možné postupně budovat a rozvíjet ityto sociální kompetence, ukazuje se teoretický vklad obecných 36



společenskovědních disciplín zařazených do vzdělanostního programu dané školy jako nezbytnost. V tom může škola spatřovat prostor pro své obecné vzdělávací působení. Všeobecně platí, že cíle jsou určující kategorií každé lidské činnosti, tedy i té studijní. Od jejich srozumitelné a jasně dané formulace se potom odvíjí i samotné studijní úsilí. Bez cílů není možné v dlouhodobé perspektivě očekávat smysluplné směřování. Precizace cílů na straně jedné a jejich široké spektrum na straně druhé může škole výrazně pomoci v tom, aby své síly, nadšení, organizační stránku, lidský um, profesionalitu i pedagogické mistrovství svých zaměstnanců zaměřila žádoucím směrem. Uvědomí-li si sama škola fakt, že mnohovrstevnatost cílů i rozrůzněnost způsobů vedoucích k jejich dosažení není překážkou, nejednoznačností či vágností, nýbrž velkou výzvou v rozličných, byť i nepřímočarých cestách, při realizaci vize směrem k novým perspektivám – potom má škola nakročeno úspěšně ke slibnému vývoji do budoucna. V hledání své „osobité cesty“ lze spatřovat složitost, ale i dobrodružnou cestu současných škol v procesu proměn. Pestrost cílů, četnost způsobů jejich dosažení, rozrůzněnost cest v rámcové koncepční jednotě není bariérou, nýbrž demokratickou cestou rozvoje kupředu. Projeví se to v rozmanitosti vymezení profilu absolventa.

1.4 Místo činu: škola Pozorujeme-li kontrolu výsledků školní edukace ve srovnání s vymezenými teoretickými cíli (srovnání „má být – je“), oprávněný důraz se dnes klade kromě učební, ekonomické, formálně byrokratické i organizační složky existence školy právě na realizaci kurikula. Zkušenosti z praxe většinou prozrazují, že nelehké úkoly naplnit kurikulární vize zvládá s úspěchem ta škola, která je komplexní (pochopí komplexnost cílů), heterarchnická (nikoliv centrálně byrokraticky řízená), holografická (škola jako soudržný systém), neurčená (nedeterminovaná svázaností), vzájemně ovlivňovaná (všechny prvky se ovlivňují navzájem), morfogenetická (proměna tvaru a seskupení) a perspektivní (srv. [2], s. 118–119 s odvoláním na Clarka 1985). Škola, která v této kontrole obstála, se může právem označovat jako „dobrá“. Jestliže škola bude schopná činností svých řídících činitelů myslet v širších souvislostech a vybuduje si k tomu odpovídající materiální a vzdělanostní zázemí s potenciálním personálním obsazením, potom bude schopná se „nově“ učit a s náročnými cíli se vyrovná. Jde o stálý, mnohostranný, proměňující se a v řadě ohledů velmi náročný proces, který musí škola zvládnout. 37



V tom spočívá cenný demokratický prvek současných školských reforem – poskytnutí do jisté míry značných svobod škole, aby si mohla sama rozhodnout směr, kterým se do budoucna vydá. Na této cestě modernizace a vnitřní proměny „dobrá škola“ pochopí, že vzdělávání není jen pro teorii, ale i pro praktické uplatnění v životě.

2

Transformace škol jako nová idea rozvoje do budoucna

Ve škole se pořád něco děje. Rozvoj školy nelze chápat jen jako moderní klišé, ale jako každodenní realitu „školy v pohybu“. Škola je chápána jako organismus, kterému je do vínku v současných podmínkách předepsán fenomén „autonomie“ a „rozvoje“. I když se tato nová orientace týká všech, je zřejmé, že není a nebude lehké přejít od navyklého způsobu výuky a osvojených zakořeněných postupů k aktivnímu plánování, tvůrčímu chování a novému promýšlení koncepční učitelské práce. Přiznejme otevřeně, že utvořit „novou školu“ se skutečně moderními vzdělávacími trendy vyžaduje čas a změnu postojů, které jsou pro zavedení nové kultury ve školách nezbytné. Škola se jistě nebude chovat jako soukromá firma, úřad či hospodářský podnik reagující pouze na mechanismy trhu. Někteří teoretikové sice vidí v tržních mechanismech regulaci poptávky po daném odborném typu vzdělání, nicméně pro moderní firemní praxi i soudobý dynamicky se měnící svět je zapotřebí zvýšení komplexnosti kompetencí absolventů všech typů škol. Jednoduše řečeno v náročných podmínkách současného světa (nestabilita, změna zaměstnání, nutnost všeobecně vzdělaných lidí aj.) uspěje ten, kdo bude kreativně flexibilnější, adaptabilnější a komplexně vzdělanostně rozvinutější, tj. už ze školy vybavený mnoha osobnostními kompetencemi.

2.1 Cesta ke komplexnosti – provázanost teorie a praxe V současnosti bývá mezi hlavní motivy komplexního vzdělávání kladen kromě prohloubení stávající odbornosti jedince také ekonomický a osobní rozvoj s konceptem naplnění člověka, event. porozumění životu kolem nás (tzv. lifewide learning)? ([4], s. 115) Někteří teoretikové se domnívají, že s tím souvisí hlavní poslání školy, tj. připravit absolventy tak, aby byli schopni se sami v dospělosti učit (i bez fyzické přítomnosti ve škole), např. [4] s. 115, [7], s. 427–428 aj. To značí nastartovat jejich vzdělávání už ve škole tak, aby se v budoucnu mohli sami rozvíjet, event. dodatečně modulovat svou profesní specializaci na základě 38



znalostí a dovedností ze školy. Tato cesta se ocitá na prahu éry celoživotního učení a vzdělávání (ve všech prostředích). Modulový systém uspořádání učiva s sebou nese nové pojetí vzdělávání jdoucí ideově k celoživotnímu (srv. [6], s. 80). Teprve praxe absolventovi ukáže, co všechno ještě ke své plně profesionální úrovni potřebuje dostudovat (a zpravidla je k takovému dostudování firmou nabádán). I když problém celoživotního učení není nutné chápat příliš filozoficky ani sociologicky, postačí pouze konstatovat, že potřeba nasměrovat školu komplexnějším směrem předpokládá diskusi o tom, kam chce škola směřovat a co má být hlavním účelem práce školy. Půjde přitom velmi pravděpodobně o široce rozevřený pohled, který bude vnitřně strukturován do dvou hlavních proudů – práce s žáky a práce s učícími se dospělými ([4], s. 118).

2.2 Realizace vize Nestačí pouze teoretizovat či bezmyšlenkovitě formálně realizovat školní předpisy. Prozíravost řízení škol a jejich koncepce vede k realizaci vize, tj. k takovému rozvoji instituce do budoucna, který přinese naplnění cílů, jež si před sebe škola neskromně aspiračně staví. V příznivě nastaveném demokratickém klimatu se sama škola může dostat do pozice instituce, která pomůže mladému člověku vytvořit široký vzdělanostní základ, na který bude schopen posléze navázat v dalších fázích svého života. Škola by měla být schopna zvládnout změny, které přicházejí zvnějšku cestou jejich „zvnitřnění“, tj. zapracovat nové obsahy vzdělávání jako přirozenou součást své existence. Tyto proměny je možné chápat jako výzvy k novým perspektivám a formulacím vize rozvoje školy, a nikoliv jen jako adaptační kroky reagující na tlaky zvenčí (srv. myšlenku transformačního vedení v [2], s. 142–159). Ukazuje se, že v moderním světě obstojí pouze ty školy, které skutečně pochopily nezbytnost změn a vydaly se cestou modernizace učebních programů (a způsobů výuky), aniž by v tomto procesu spatřovaly nutné zlo či umělé prvky diktované shora (např. idea obsažená v [7], s. 401–402). Nikoliv skepticky či rezignovaně reagovat na nekonečný koloběh změn, ale pochopit, že cestou modernizace, nikoliv konzervativností a strnulostí lze dospět k realizovanému školskému kurikulu – to je idea perspektivního rozvoje vpřed. Výstižné slovní spojení „od kurikula k vyučovací hodině“ (převzaté ze stejnojmenné knihy M. Pasche) není jen ideovým programem, ale i praktickou ukázkou, jak naplňovat nové prvky moderní pedagogiky v praxi. Nelze pouze 39



proklamativně deklarovat potřebnost modernizace výuky, je třeba ji také každodenně naplňovat.

3

Kurikulum na odborných školách

Na první pohled by se mohlo zdát, že odborné technické střední i vysoké školství má prioritní cíl vzdělávat budoucí odborníky podle oboru, který odborné škole přísluší. Kurikulum rámcově předepisuje i odborným školám dodržovat i ty kompetence, které jsou pro všestranný rozvoj absolventa nezbytné. Připomeňme, že i pro odborné školství v současné době existují platné Rámcové vzdělávací programy (RVP), ve kterých je hned v úvodních partiích jasně vymezen a definován rozvoj obecných i odborných kompetencí studenta.

3.1 Jak na to? Modernizace vzdělávacích programů se úzce opírá o potřeby praxe. Bez zpětnovazební reflexe teoretického vzdělávání, bez vazby na praktický profesní a osobní život, bez souladu vzdělávacích obsahů s moderními poznatky vědy a techniky nelze i sebedokonalejší kurikulum úspěšně realizovat. Cenné jsou z tohoto pohledu postřehy z praxe, které sice nejsou mnohdy systematické, ale přinášejí cenné impulsy pro rozvoj teoretického vzdělávání ve školách. V této souvislosti znovu připomeňme v současnosti velmi žádaný rozvoj klíčových kompetencí všeobecného zaměření, a to zejména sociální, personální a komunikativní kompetence. Je všeobecně známo, že absolventi odborných (technických) škol po nezbytném zapracování v oboru zvládají odbornou část své práce dobře, ale stále poněkud zaostávají v personální oblasti, sociální komunikaci, manažerských dovednostech, rozvoji soft skills, ve schopnosti týmové spolupráce i jazykové vybavenosti. Zejména v těchto oblastech jsou spatřovány stálé rezervy ve společenskovědním vzdělávání, a to obzvláště na technických školách.

3.2 Všeobecné vzdělávání na Stavební fakultě VUT v Brně Na potřebu vybavit studenty nejen odbornými, ale i dalšími profesně užitečnými kompetencemi zareagovala Stavební fakulta VUT v Brně v nových studijních programech. Již od akademického roku 2004/05 se v každém vzdělávacím stupni objevuje alespoň jeden předmět, který rozvíjí obecné sociální, komunikativní a občanské kompetence. I když kurikulum tak, jak ho známe, není pojem, který explicitně přebírá i vysoké školství, přesto si lze jeho ideovou náplň vypůjčit i pro koncepci 40



vysokoškolských učebních programů. Znamená to, že praxí iniciovaný nezbytný rozvoj těch klíčových kompetencí, které jsou pro firemní, občanský i profesní život potřebné, je v souladu s obsahovým vymezením kurikula zařazen do všech studijních programů prostřednictvím společenskovědních předmětů. Konkrétní příklad uvádí tab. 1, kde je jako reprezentativní ukázka tohoto faktu vybrán jeden studijní program fakulty. Z vertikální analýzy výňatku z učebního plánu je patrné, že společenskovědním předmětům je věnováno celkem 4h v Bc. studiu a 2h v NMg. studiu, což celkově reprezentuje 2,3% časové dotace všech předmětů.

Ročník/semestr 4. Bc./zimní 4. Bc./letní 2. NMg./zimní* 2. NMg./zimní* 2. NMg./zimní* CELKEM SPV hodin v rámci programu

Název předmětu BZ03 Sociální komunikace BZ01 Stavební právo CZ51 Environmentalistika a stavitelství CZ54 Inženýrská pedagogika CZ56 Psychologie managementu Bc. program NMg. program

Typ předmětu

Časová dotace

Zakončení

povinný

1/1

zápočet

povinný

2/0

zápočet

povinně volitelný

2/0

zápočet

2/0

zápočet

2/0

zápočet

3/1

2 zápočty

2/0*

1 zápočet

povinně volitelný povinně volitelný povinně volitelně

* student volí 1 ze 3 předmětů Tabulka 1: Zastoupení společenskovědních předmětů v rámci (bakalářského a navazujícího magisterského) studijního programu Stavební inženýrství, obor Pozemní stavby, specializace Technologie a řízení staveb (TŘS) v akademickém roce 2006/07 (dle [8], s. 29–35)

Nutno znovu připomenout, že zařazení těchto předmětů si vyžádala sama praxe. Z mnohých zkušeností se totiž ukazovalo, že absolventi Stavební fakulty VUT v Brně jsou po odborné stránce do profesního života připraveni, ale (bohužel) dosti zaostávají v soft skills, zejména manažersko-psychologických dovednostech, které v praxi potřebují (např. při obchodním jednání s klientem, 41



v komunikaci s úřady, nadřízenými, firemními partnery apod.). Role a význam těchto dovedností pro praxi je neoddiskutovatelný. V zařazení společenskovědních předmětů lze spatřit úzké sepětí teorie s praxí ve formování všech profesních stránek budoucích absolventů fakulty. Jak již bylo explicitně i mezi řádky zmíněno, obsahová náplň teorie musí mít na zřeteli praktickou aplikaci a naopak praxe si neustále zpětnovazebně vyžaduje zařazení takové teoretické přípravy, která je v praxi potřebná. Tento moment provázanosti teorie a praxe byl na Fakultě stavební VUT správně pochopen, analyzován, diskutován a následně zapracován do studijních programů. V tom spočívá nejen všestranný rozvoj studenta fakulty, ale také pozitivní okamžik, kdy si fakulta zjevně uvědomuje skutečnou potřebnost spojení teorie a praxe. Je potěšující, že důraz na sladění teorie s praxí nevzešel pouze z formálních potřeb a tlaku „shora“, ale skrze důslednou, citlivou, systematickou a odpovědnou sebereflexi vlastní vzdělávací činnosti s ohledem na ohlasy z praxe. V tom lze už nyní spatřovat slibné formování, ideovou koncepci a správným směrem vedenou realizaci úspěšné vize rozvoje fakulty do budoucna a jejího vzdělávacího poslání.

Závěr Přibližovat se ideálu mnohostranného a všeobecného rozvoje absolventů školy není úkolem jednoduchým. Přináší to s sebou požadavek naplnit formální znění klíčových kompetencí definovaných v kurikulu. Při veškeré složitosti, rozmanitosti i jisté protikladnosti nároků kladených na současné školy v perspektivním nadhledu vítězí koncepce školy jako otevřené a „učící se organizace“, která se nebojí širšího kontextuálního zasazení své činnosti v rámci fungování celé společnosti. Z výše uvedeného je zřejmé, že soulad mezi teorií a praxí, neustálá zpětnovazební reflexe, konfrontace, dialog, schopnost naslouchat postřehům z praxe, akceptovat nové výzvy a objevovat, redefinovat a citlivě vnímat ty problémy, které ani teorie zatím neodkáže v úplnosti postihnout – to jsou a budou oblasti, ve kterých dává praxe četné impulsy teorii a naopak. Teoretické vzdělávání by mělo vychovávat budoucí absolventy tak, aby se v praxi stali úspěšnými, aby zvládli plnit náročné profesní úkoly a přitom disponovali i celou řadu ostatních soft skills.

42



V takovém kontextu probíhají (a patrně i nadále budou probíhat) změny v českém školství. Spojení teorie s praxí bude mít potenciálně významný vliv na kvalitu práce školy. Celostní přístup ve vzdělávání bude jistě veden snahou „učit pro praxi“, „o praxi“ a posléze také „učit v praxi“. Tím vznikají nové tematické akcenty pro školní edukaci, které v těsném spojení vytvářejí moderně pojaté vzdělanostní kontinuum. Nosným rámcem rozvoje škol je dosažení shody mezi potřebami teorie a praxe. Formulace jasné vize je z tohoto pohledu nesnadný úkol, ve kterém vysvětlování, vyjednávání a mnohdy i přesvědčování aktérů o smysluplnosti věci ponese nezanedbatelný význam. I přes vnitřně složitý a rozporuplný hodnotový základ, který v sobě teoreticky vymezená škola i prakticky zaměřené firmy mají, je nezbytné sladit různé zájmy, odlišně pojaté vzdělanostní potřeby a najít v nich jednotu. To předpokládá složitost názorové diskuse mezi všemi aktéry vzdělávacího procesu. Prvek sepětí teorie a praxe je pro úspěšnost vzdělávacího systému odborných i všeobecně vzdělávacích škol nezbytný. Jak potvrzuje konkrétní příklad ze Stavební fakulty VUT v Brně, požadavky praxe lze úspěšně včlenit do nových moderně pojatých studijních programů. Skutečnost, že vzdělávací programy vysokoškolského studia potřeby praxe v mnohém již reflektují, a to i ve společenskovědní oblasti, představují velmi pozitivní moment a cenný impuls do budoucna. Citlivým vnímáním potřeb praxe se daří formovat kulturu školního prostředí. Prostřednictvím analýzy dovedností pro praxi je úspěšně naplňován souhrn představ, teoretických očekávání, přístupů, uznávaných hodnot a norem ve škole také tím, že sami studenti vnitřně cítí potřebnost všestranného vzdělávání pro teorii i pro život. I když se stále hojně diskutované spojení teorie a praxe ve školách může zdát nedosažitelným ideálem, přesto je zapotřebí se k němu každodenně přibližovat. Očekává se proaktivní činnost škol zaměřená na vlastní rozvoj užitečným směrem. Společná snaha všech zainteresovaných činitelů ve školách musí být do budoucna vedena s ohledem na zájmy a potřeby „učících se“ jednotlivců. Jedině s modelem otevřenosti škol vůči praxi je možné tomuto procesu vyjít vstříc.

43



Literatura [1] BEDRNOVÁ, E., NOVÝ, I. Psychologie a sociologie řízení. 2. vyd. Praha: Management Press, 2002. 586 s. ISBN 80-7261-064-3. [2] FISCHER, W. A., SCHRATZ, M. Vedení a rozvoj školy. 1. vyd. Brno: Paido, 1997. 173 s. ISBN 80-85931-34-6. [3] MAŇÁK, J. Nárys didaktiky. 1. vyd. Brno: PedF, 1995. 104 s. ISBN 80-2101124-6. [4] POL, M. Škola v proměnách. 1. vyd. Brno: MU, 2009. 194 s. ISBN 978-80210-4499-9. [5] POL, M., HLOUŠKOVÁ, L., NOVOTNÝ, P., ZOUNEK, J. Kultura školy. 1. vyd. Brno: MU, 2006. 217 s. ISBN 80-210-3746-6. [6] SKALKOVÁ, J. Obecná didaktika. 1. vyd. Praha: ISV, 2000. 292 s. ISBN 8085866-33-1. [7] PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 1. vyd. Praha: Portál, 1997. 495 s. ISBN 80-7178-170-3. [8] Studijní program Stavební fakulty VUT v Brně, akademický rok 2006/07, bakalářský studijní program. Brno: FAST VUT, 2006. 100 s.

44



Michal Nádvorník OVB

45



Mgr. et Mgr. Michaela Vaněčková, Ph.D., Mgr. Pavla Heřmánková Inovativní přístupy ke vzdělávání na Moravské vysoké škole Olomouc

46



47



48



49



50



51



52



53



Příspěvky autorů výukových a studijních textů projektu

54



Seznam výukových a studijních textů

Ing. Bc. Petr Bačík, Ph.D., Ing. Ivana Valentová Vybrané kapitoly z podnikové ekonomiky Mgr. Daniela Navrátilová, Mgr. Pavla Heřmánková Projekty a granty Ing. Mgr. Renáta Pavlíčková Marketing PhDr. Dana Pokorná, Ph.D., Mgr. Vladimíra Sedláčková Komunikace v praxi RNDr. Ing. Miroslav Rössler, CSc., MBA, PhDr. Jana Marešová Vybrané kapitoly managementu Mgr. Vladimíra Sedláčková, Mgr. Míla Švarcová Firemní dokumentace

55



56



57



58



59



60



61



62



63



64



65



66



67



68



69



70



71



72



73



74



75



76



77



78



79



80



81



82

Tato publikace vznikla jako výstup Klíčové aktivity č 11: Konference projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc. Konference Vzdělávání napříč teorií a praxí se konala dne 16. února 2012 v Olomouci. INOVACE SYSTÉMU ODBORNÉ PRAXE STUDENTŮ MORVASKÉ VYSOKÉ ŠKOLY OLOMOUC CZ.1.07/2.2.00/07.0197

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

Odborná praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc Projekt Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc • odborná praxe - nedílná součást studia v každém ročníku • zapojení studentů do každodenních činností pracovního prostředí • uplatnitelnost absolventů na trhu práce • navazování nových partnerských vztahů • www.mvso-praxe.cz Proč spolupracovat se studenty? • možnost výběru a postupného vyškolení si budoucích zaměstnanců • snížení nákladů na adaptační programy pro nové zaměstnance • využití pracovních schopností studenta • pomoc při plnění aktuálních (naléhavých) úkolů na pracovišti

bulletinu školy)

Nabízíme spolupráci: • při řešení aktuální problematiky organizací a institucí • v oblasti manažerského vzdělávání • v oblasti marketingových výzkumů nebo personálních auditů • při řešení vědeckovýzkumných záměrů Partner projektu

Bakalářský studijní program Ekonomika a management Studijní obory: Podniková ekonomika a management Management a ekonomika ve veřejném sektoru Podnikové informační systémy http:\\www.mvso.cz

Moravská vysoká škola Olomouc, o. p. s. Jeremenkova 1142/42 772 00 Olomouc Mgr. Michaela Vaněčková - vedoucí projektu e-mail: [email protected] tel.: +420 724 444 366

Moravská vysoká škola Olomouc Centrum byznys inovací Platforma rozvoje malých a středních podniků s využitím transferu know-how, expertních služeb a různých způsobů financování.

Specifika MVŠO Synergie podnikatelského a akademického světa. Aktivní podpora a realizace inovačních procesů. Intenzivní zapojení školy do života regionu a regionu do života školy. Výchova absolventů konkurenceschopných na trhu práce. Vytváření partnerských vztahů s vysokými školami, firemním, neziskovým a veřejným sektorem. Vytváření systému managementu kvality QMS v souladu s normou ČSN EN ISO 9001:2009.

Studium Ekonomika a management Studijní program bakalářského stupně Ekonomika a management nabízíme v oborech:

Podniková ekonomika a management Management a ekonomika ve veřejném sektoru Podnikové informační systémy

Mezioborové studium a mezinárodní

certifikáty

ve spolupráci se zahraničními firmami Schneider Electric, IFMA CZ, Microsoft: Energetický management Facility management ICT Moravská vysoká škola Olomouc, Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc, tel.: 587 332 311, [email protected], č.ú.: ČSOB Olomouc 197621416/0300, BIC: CEKOCZPP, IBAN: CZ47 0300 0000 0001 9762 1416, IČO: 26867184, DIČ: CZ26867184

www.mvso.cz Moravská vysoká škola Olomouc je součástí Olomouckého klastru inovací, který pomáhá firmám inovovat své výrobky a služby.

Název: Autor:

Vzdělávání napříč teorií a praxí Kolektiv autorů

Vydavatel:

Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc-Hodolany www.mvso.cz tel./fax: +420 587 332 311

Tiskárna:

Tribun EU s.r.o. Gorkého 41, 602 00 Brno 1. vydání 82

Vydání: Počet stran:

Za původnost a spávnost jednotlivých příspěvků odpovídají jejich autoři. Příspěvky neprošly jazykovou úpravou. Příspěvky nejsou recenzovány. © Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s., Olomouc, 2012 ISBN 978-80-7455-032-4

Adresa redakce: Jeremenkova 1142/42, 772 00 Olomouc – Hodolany IČ: 268 67 184 e-mail: [email protected] web: www.mvso.cz tel./fax/zázn.: +420 587 332 311

Sborník. Vzdělávání napříč teorií a praxí. z konference projektu Inovace systému odborné praxe studentů Moravské vysoké školy Olomouc

Recommend Documents