SAMOTIŠSKÝ OBČASNÍK
Květen 2016
Vážení spoluobčané, počátek května je čas, kdy přicházejí ke slovu tradiční hodové oslavy v naší obci. V letošním roce je to již 875 let, kdy je datována a doložena první zmínka o Samotiškách, a to v listině, kterou olomoucký biskup Jindřich Zdík ohlašuje přenesení biskupského sídla k chrámu Sv. Václava s veškerými majetky. Jsem potěšen, že mohu na úvod oblíbené publikace uvést zmínku o tomto výročí, neboť právě v naší „hodové knížce“ bylo publikováno již mnoho materiálů z dějin naší obce. Současností jsou však dnes hodové slavnosti, na které si vás všechny dovoluji srdečně pozvat. S přáním pěkného počasí a pohodového nedělního setkání na Rychtě. S úctou Luboš Gloser, starosta
Veznáni rodnymo krajo Šeroky, daleky só rovine Hané. Je to kraj překrásné, Bohem požehnané. A ledi poctiví – pře práce aj v žeti, snáď proto sloníčko rádo na ně svíti. Ale aj tmavé mrak skropi hotnó zem, Každé rok na jaře obsetó osivem. Zlatavy láne obili vidivám od malinka bel to a bode to kraj krála Ječminka. Marta Dosoudilová
/1/
Práce kulturní a školské komise v roce 2015 Kulturní komise, po volbách v novém složení, se snaží navázat na práci komise předchozí, která nastavila laťku hodně vysoko. Nadále chodíme přát našim jubilantům. Oslavenci dostávají k narozeninám blahopřání, které výtvarně zpracoval Ing. Otto Babler. Ke kulatinám (75, 80, 85, 90 a starší) přicházíme popřát osobně s dárkovým balíčkem, který z větší části tvoří produkty místní, samotišské. Snad všechny potěší. Snažíme se navázat na pořádání kulturních akcí tak, jak bylo dobrým zvykem v letech minulých. V únoru 2015 jsme začali masopustní zabíjačkou, která byla letos (v únoru 2016) oživena ještě průvodem masopustních masek a pochováním basy. V březnu jsme pokračovali našim bazárkem, který má i své podzimní pokračování. Maminky zde prodávají a nakupují oblečení a sezónní sportovní potřeby pro děti. S holčičkami a Janou Šolcovou jsme se společně sešly u výroby velikonoční jedličky. Dílna byla naplněna do posledního místa. Je jen škoda, že se jedličky nedostaly s koledou až „ ke dveřím“. Větší školačky se rozhodly vyrobit si jedličku doma samy a pak svou koledou potěšily alespoň horní část obce. Věřím, že se jedlička letos vyvede i s koledou. Když se na jaře oteplilo, vydali jsme se na „obecní výlety“, které organizovala Helenka Nováčková. První byl do Sluňákova v Horce nad Moravou, na druhý jsme se vydali na Rejvíz, do Zlatorudných mlýnů a navštívili jsme kostel Panny Marie Pomocné ve Zlatých horách. Své příznivce si zachovávají i muzikálová představení opavského divadla společně s pohádkou pro děti. Nejmenší děti se už pravidelně těší na pohádky se vzácnými loutkami pana Miroslava Nopa. V květnu jsme dětem půjčili hanácké kroje, které jsme s Katkou Mitášovou převzaly a snažíme se je nadále udržovat a doplňovat. Koupily jsme nové věnečky a ušily dvě vestičky pro holčičky a jednu chlapeckou košili. Děti se v nich zúčastnily hodového průvodu, který je součástí obecních hodových slavností. Po letních prázdninách jsme pokračovali dalším ročníkem „Mamutišek“, které bychom nezvládli bez účasti učitelského sboru školky a školy a pomoci obětavých příznivců, kteří pravidelně pomáhají, kde je potřeba. Všichni se myslím těšíme na další pokračování. Ke dni seniorů nám přijeli zahrát a zazpívat Záletníci z Velké Bystřice. Příjemné posezení u písničky, vína a domácích sýrů mohla snad jen obohatit větší účast návštěvníků. Nakonec jsme se dočkali i vystoupení našeho tenora Jakuba Rouska a jeho kolegyň z Moravského divadla v Olomouci. Energické vystoupení má naši přízeň. V listopadu jsme přivítali naše malé občánky. Zazpívali a zarecitovali jim žáci naší základní školy. Jen škoda, že se nepřihlásilo k uvítání více rodičů, je to krásná vzpomínka s malou pozorností od obce a RC Heřmánek v Holici. Ještě než jsme rozsvítili náš vánoční stromeček na Rychtě, uspořádali manželé Nováčkovi cestovatelskou přednášku s promítáním na téma Národní parky západu USA. /2/
Za všechny moc děkujeme a těšíme se, že se s námi podělí i o další své cestovatelské zážitky. Vánoční stromeček jsme slavnostně rozsvítili 4. prosince na vánočně nazdobené Rychtě. Dětem, které nakreslily a pojmenovaly náš vánoční stromek,jsme rozdali adventní kalendáře. S dětmi ze školky a školy jsme si zazpívali vánoční koledy a společnými silami vypili všechen vánoční punč! Vánoční atmosféru umocnily výrobky dětí z vánočních dílen. Společný předvánoční samotišský večer jsme si všichni pěkně užili a uzavřeli tak rok 2015. Děkuji všem, kteří celý rok pomáhali s přípravou, realizací, úklidem při všech akcích. Obzvláště pak členům kulturní komise: Šárce Dragounové, Helence Nováčkové, Martě Daňkové, Katce Mitášové, Míše Fojtů a Milanu Hajkrovi. Přeji všem hodně energie a elánu do dalšího roku. Jana Zaoralová
/3/
/4/
Návrat starodávného zvyku po 50 letech O pradávném zvyku maškarního průvodu na konci zimy není třeba se dlouze rozepisovat. I v obcích či městech, kde tento zvyk zanikl či nikdy nebyl, je dnes prostřednictvím televize či internetu všeobecně známý. Naše Samotišky nebývaly výjimkou. Sama si ze svého mládí vzpomínám na svoji jedinou účast na této veselé události, kdy v čele průvodu šly známé místní osůbky – manželé Slepicovi. On s harmonikou a paní za hokynářku s nůší na zádech. Já spolu s ostatními na obličeji masku naivně se tvářící ženy , vespod masky horko a celý obličej popatlaný rozpouštějící se sádrou. Přesto to byl zážitek, který si uchovávám po celý život. Jen tolik moje osobní vzpomínka. Více o tomto zvyku u nás, byste si mohli najít v hodové knížce z roku 2013 (str. 13), kde samotišská rodačka Fanynka Prášilová vzpomíná na maškarní průvody. Z celého tohoto zvyku se celá léta udržela při životě závěrečná část a tou je pochování basy. Toto zakončení měla desítky let na starost ženská část obce – hlavně ženy ze základní organizace Svazu žen. Bohužel v letošním roce se pro opakovaně malou účast na plese, kde se basa pochovávala, po prve za desítky let ples nekonal. A tak děvčata z okruhu kolem místostarostky Dany Andrýskové provedly husarský tah. Některou z nich napadlo, že když se dělají obecní zabíjačky – (letos to byl již 6. ročník), spojí se obnovení maškarního průvodu , včetně pochování basy, s touto akcí. Protože nikdo už neměl ponětí o potřebném čase na celou akci, stanovila se poprvé pro tento rok tak říkajíc 0 trasa. Ta byla : Bablerovo nám, Tovéřská,Třešňová,Boreckého,Zahradní, V lipkách,Podhůry a Vybíralova. Občané byli informováni, že se u nich tato akce bude konat. Největší otazník zůstával, zda se dá dohromady alespoň několik masek.Copak o masky bylo postaráno – ty zapůjčila Věra Poláková a Pavla Outlá,ale koho do nich obléci byl ještě hodnou chvíli oříšek.Rovněž škrabošky byly – ty vyrobily zručné ruce Pavly Žeravíkové. Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré. Přes všechny prvotní obavy se sešlo 23 masek, z nichž /5/
bylo i několik manželských párů!!! Průvod dokonce doprovázel i harmonikář, který celou veselou tlupu dovedl na Rychtu, kde se zároveň i pochovala basa. Za účasti poměrně velkého publika následovalo uložení basy do příštího masopustu. Nakonec byl prodej vynikajících zabijačkových specialit. Na závěr je potřeba poděkovat všem, kteří se na vydařené akci podíleli – organizátorům, maskám i občanům, kteří u svých domů masky přivítali a pohostili. Pro příští rok zůstávají jen dvě přání : ◆ aby byl masopustní průvod znovu ◆ aby se sešlo dosti masek Marta Dosoudilová
/6/
Něco málo o odpadech V souladu s dikcí zákona o odpadech je komunálním odpadem veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Základním hlediskem pro určení, zda se jedná o komunální odpad, je subjekt produkce (původce)odpadu. Pokud je producentem odpadu občan, respektive obec, pak se jedná vždy o komunální odpad. Komunální odpad je heterogenní směs různých druhů opadů, které pocházejí z různých činností na území obce. Tyto činnosti souvisejí se životem domácností a službami, které zajišťuje obec pro své občany (údržba veřejné zeleně, údržba ulic, odpadkové koše atd.) Převážnou část komunálního odpadu tvoří tzv. domovní odpad. Domovní odpadje komunálním odpadem z domácností a z činností spojených s úklidem objektů ve vlastnictví fyzických osob (občanů). Celkové množství komunálního (domovního) odpadu v obci neboli produkce se stanoví z evidence odpadů, kterou vede obec průběžně jako původce komunálního odpadu podle zákona o odpadech. Předání odpadů pro vedení evidence lze smluvně ošetřit u firem, které zabezpečují nakládání s komunálními odpady na území obce. Naše obec má takto smluvně ošetřeno zabezpečení nakládání s komunálními odpady s firmou Marius Pedersen ve Šternberku (dříve firmou Remit). Prioritní pro nakládání s domovním odpadem je předcházet jeho vzniku, třídit odpad v domácnostech, v obcích odděleně shromažďovat a sbírat nebezpečné, objemné a využitelné složky a zajistit jejich předání k oddělenému zpracování. Za nebezpečné složky odpadu se považují: ▶ Rozpouštědla ▶ Kyseliny ▶ Zásady ▶ Fotochemikálie ▶ Pesticidy ▶ Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť ▶ Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky (např. chladničky) ▶ Olej a tuk (kromě jedlých) ▶ Barvy (včetně tiskařských), lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky ▶ Detergenty obsahující nebezpečné látky ▶ Nepoužitelná cytostatika /7/
▶ Baterie a akumulátory (olověné, nikl-kadmiové, rtuťové) ▶ Vyřazená elektronická zařízení obsahující nebezpečné látky ▶ Dřevo obsahující nebezpečné látky Za objemné složky se považují: ▶ Papír a lepenka (lepenkové obaly větších rozměrů) ▶ Sklo (obaly větších rozměrů např. demižony, okna, zrcadla) ▶ Textilní materiály (např. koberce) ▶ Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky (např. chladničky s freony) ▶ Barvy, lepidla a pryskyřice (např. větší obaly se zbytky barev) ▶ Baterie a akumulátory ▶ Vyřazená elektrická a elektronická zařízení (vyřazené domácí elektrospotřebiče, televizory apod.) ▶ Dřevo (např. vyřazený nábytek) ▶ Plasty (např. obaly větších rozměrů – sudy) ▶ Kovy (např. kovový nábytek, sudy) ▶ Objemný odpad (jiný odpad neobsahující nebezpečné látky) Za využitelné složky (recyklovatelné) se považují: ▶ Papír a lepenka, nápojové kartony z vrstvených materiálů ▶ Sklo ▶ Plasty ▶ Kovy V roce 2015 se v naší obci shromáždilo a nasbíralo nebezpečného, objemného a využitelného odpadu: • 1. Papírové a lepenkové obaly – 16,34 tuny • 2. Plastové obaly – 17,63 tuny • 3. Skleněné obaly – 15,14 tun • 4. Pneumatiky – 1,3 tuny • 5. Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky – 1,4 tuny • 6. Jiná nepoužitelná léčiva – 0,0035 tun • 7. Biologicky rozložitelný odpad – 84,32 tuny • 8. Směsný komunální odpad – 254,45 tun • 9. Objemný odpad – 15,13 tun • 10. Kovové obaly – 0,4 tuny Celkem 406,11tun odpadu. /8/
Celkové náklady na odpadové hospodářství obce včetně DPH za rok 2015 činily 858 230 Kč V roce 2014 bylo vyprodukováno 380,34 tuny odpadu a celkové náklady na odpadové hospodářství obce včetně DPH za rok 2014 činily 784 342 Kč Za rok 2015 vyprodukoval jeden občan 0,31 tunu odpadu a náklady na odpadové hospodářství na jednoho občana činily 645,29 Kč. Za rok 2014 vyprodukoval jeden občan 0,29 tun odpadu a náklady na odpadové hospodářství na jednoho občana činily 589,73 Kč. V naší obci se nachází 5 sběrných hnízd na veřejném prostranství (stanovišť kontejnerů na tříděný sběr) s 32 kontejnery. Sběrná místa: U obchodu, u horního rybníčku (Akátova ulice), u kapličky, u křižovatky, a Zahradní ulici. Informace o svozech jsou k dispozici na stánkách obce http://www.samotisky. cz/„svozový kalendář 2016 obce Samotišky“ a na obecních vývěskách. Martina Veselá
/9/
Mateřská škola Samotišky ve školním roce 2015/2016 Pro tento školní rok bylo zapsáno 70 dětí. Po přistavení nové budovy jsme se stali 3-třídní MŠ. Děti jsou rozděleny podle věku. O nejmladší děti /odd. Žlutého ptáčka/ se starají pí učitelky Bc. Eva Bačová a Mgr. Alžběta Vybíralová. Se čtyřletými dětmi /odd. Modrého ptáčka/ pracuje Kateřina Bryksová a Bc. Kristýna PospíAteliér Hudebního Divadla Dětem šilová. Bc. Tomáš Hrubý a Michaela Hedová připravují nejstarší děti na vstup do Základní školy. O provoz školy pečuje Andrea Bělíčková, Gabriela Hedová a Lenka Jurečková. Děti mohou navštěvovat kroužky, které probíhají přímo v MŠ: Malý olympionik, kroužek angličtiny, flétny a taneční kroužek. V novém oddělení jsme vytvořili koutek s akváriem a rybičkami, zde se děti učí novým poznatkům a péči o ně. Již jsme se zúčastnili několika divadelních představení, ekologického programu, navštívili Divadelní ateliér, prošli Malý zdravotnický kurz… Pro děti a rodiče jsme na podzim uspořádali Strašidlení a připravujeme Vítání jara, opět na zahradě MŠ a Rychtě, pořádáme tvořivé dílny. Společně s rodiči jsme uskutečnili v Kapitolce Dětský karneval. Do konce školního roku nás čeká ještě spousta zajímavých akcí, např. sférické kino, dopravní soutěž, svíčkárna, výlet vlakem do jezdeckého klubu Derby v Bohuňovicích, ekologický program, výlet do Jeseníků… Ke konci školního roku plánujeme společné rozloučení s předškoláky a spaní ve školce.
Pečení perníčků na Jarmark
/ 10 /
Pouštění draků na louce
Dramatizace pohádky O dvanácti měsíčkách
Malí zdravotníci
Karneval v Kapitolce
Výroba ze slaného těsta
Z Vánoční besídky
Z Vánoční besídky
/ 11 /
Základní škola v roce 2015/2016 V letošním školním roce navštěvuje základní školu v Samotiškách šedesát dětí. Všichni školáci pracují ve třech třídách. Devět prvňáčků a dvanáct druháčků se učí ve společné třídě pod vedením paní učitelky Kristýny Čapkové a asistentky pedagoga Simonou Jaklovou. 18 třeťáčků pracuje ve druhé samostatné třídě společně s paní učitelkou Janou Zajícovou a asistentkou pedagoga Kristýnou Pospíšilovou. Paní ředitelka Šárka Šimková, jedenáct čtvrťáků a deset páťáků tvoří III. třídu. O děti ve školní družině se v letošním roce starají vychovatelé Simona Jaklová a Milan Hank.
Náš celoroční projekt – PROSÍM A DĚKUJI Letošní téma našeho celoročního projektu je zaměřeno na seznámení se se základními pravidly společenského chování, vytváření přátelského prostředí a posilování vzájemných vztahů. Právě ta dvě slůvka – prosím a děkuji – patří k nejdůležitějším v našem životě a jak už řekl J. W. von Goethe „Chování je zrcadlo, v němž každý ukazuje svou podobu.“ Společně jsme si při zahájení celoročního projektu prošli rytířské ctnosti a porovnali je se současnými pravidly slušného chování. Základní normy chování se v průběhu staletí příliš nezměnily. Moudrost, statečnost, uměřenost, spravedlnost, víra, láska a naděje jsou nejdůležitějšími hodnotami i dneška. Letos jsme spolu prožili tyto projektové dny: ▶ Zahájení celoročního projektu
▶ Společný vánoční den
▶ My a mimořádné situace
▶ Předávání vysvědčení
▶ Čertování
▶ Oslavy Velikonoc
▶ Rozsvěcování vánočního stromečku
/ 12 /
Koncert skupiny Krušpánek Čertíci ve škole /těch máme hodně/
Vánoční koncert v Dolanech Andílci ve škole
Vánoční dílny Naši Mikulášové
/ 13 /
Oblíbený den zvířat
/ 14 /
Povídání o závodu Vážení občané Samotišek, mám tu čest být rodákem vaší obce. Proto rád vzpomínám na prožité mládí na Severní točně, jak se snad dodnes říká této části obce. Čas mě pak zavál dvě vesnice na sever,kde žiji dodnes. Když mi bylo 35 roků, začal jsem se zabývat sportem, rekreačním běháním. V této době mnoho lidí zlákal tento způsob využití volného času a já si dodnes rád vyběhnu do přírody. Bývám účastníkem běžeckých závodů, které pořádá TJ liga 100 Olomouc. A to již nebylo daleko k myšlence uskutečnit běžecký závod na Svatý Kopeček. Samozřejmě k zabezpečení tohoto závodu bylo zapotřebí mnoho, ale výsledkem byl první ročník před šesti lety, v červenci, za účasti 49 běžců. Trať vedla nově vybudovanou cyklostezkou ze Samotišek k domovu pro seniory v Olomouci Chválkovicích, pak zpět do Samotišek s náročným výběhem části Samotišek V Lipkách, přímo k basilice na Sv. Kopečku. Převýšení 120 metrů bylo zdoláváno běžci i chůzí, ale důležitý byl výsledek, vnitřní duševní uspokojení každého účastníka. Pohled na Olomouc a okolí, různé zážitky z trasy, překonávání únavy, bývají dlouho ukryty v hlavě závodníků. Vytrvalci jsou zařa-
Ti všichni byli na bedně ve třetím ročníku
/ 15 /
zeni do kategorií mužů A do 39r., B, C, D, E po 10ti rocích, u žen F do 39 r., G nad 40 r., H nad 50 r. Loni při pátém ročníku byla účast 70 mužů a 22 žen. Jak je vidět, mnoho občanů se nechalo zlákat zejména Olomouckým půlmaratónem a pohyb se stal jejich životní samozřejmostí. Letošní ročník bude už šestý. Trať bude změněna z důvodu stále vyššího provozu na silnici. Do Olomouce se nepoběží, ale běžci po startu poběží nad Samotiškami k ZOO, oběhnou ji, vrátí se do části V Lipkách s cílem před basilikou na Sv. Kopečku. Pořadatelem tohoto závodu je Palírna Samotišky sro a obec Samotišky. Chci poděkovat všem, kteří se podílí každoročně na organizaci tohoto závodu. Nechci nikoho jmenovat, je to ode mne laciné, uznejte, nikoho jsem nezapomněl. Přeji, užívejte si života. Ten kdo se nehýbe umř… Mějte se fajn.
Rodák ze Samotišek Pavel Jašek
SVATÝ KOPEČEK VERTIKAL 8. 8. 2015 OLOMOUC 1. ročník run and bike Sv. Kopeček Vertikal Wow!!! Bola to drina, bol to boj, pot tiekol snáď aj po zemi… umorné teplo a nekompromisné stúpanie, vyprahnutá zem. Každý dal zo seba aj posledné zvyšky síl a 800 m nebolo pre nikoho prechádzka ružový sadom. Niekoľko desiatok bežcov, cyklistov a 4 skupiny Šerpa nosičov zdolávali v sobotu podvečer olomoucký Sv. Kopeček s prevýšením 120 m na trase Samotišky – Sv. Kopeček Bazilika. Môžeme povedať vydarený závod. Aj keď po úvodných technických komplikáciách to všetci nakoniec parádne zvládli. 1. ročník run and bike Sv. Kopeček vertikal dopadol výborne predovšetkým vďaka sponzorom ako pivovar Zubr, Pharma Future, Big Shock Energy či Hudy Olomouc, Blackomb a Omega centrum sportu a zdraví, ktorí poskytli závodníkom príjemné zázemie. Nikto nemusel postrádať prísun energie, tekutín, doplnkov výživy a nádherných cien. / 16 /
Najrýchlejší v cieli bol nakoniec bežec Milan Wurst z tímu HOREDOLE a stanovil rekord podujatia za 3:27,9 s. Ani bajkeri sa nenehali zahanbit, Jakub Bittner z Inlife cykling team za 3:42,3 s porazil dokonca väčšinu bežcov. Traja statoční Čelko,Špičák a Lískovec zdolali trať hneď trikrát ako HARD DUATLON – jazda hore, beh dole a výbeh hore… stačilo im na to 13:05,0s Šerpa závod s výnosom piva ZUBR zvládli borci za neuveriteľných 9:17,1s, tím v zložení Janů, Matuška, Strouhal a Brídl z AK MORAVSKÁ Třebova stanovili rekord na pekných pár rokov dopredu… ved vyniesť aj keď na “malý kopček” viac než 70kg nie je sranda. O profesionálne meranie časov sa postarali www.casomierapt.sk kde sa dajú nájsť aj kompletné výsledky. Na fcb: Sv. kopecek vertikal a na stránkach www.runandbike.cz už príbúdajú fotky a video. O rok znovu!!!!
Ďakujeme tím Runandbike
SC Samotišky Již druhým rokem, za nemalé podpory obce Samotišky, v naší obci oficiálně funguje oddíl „Sportovní club Samotišky spolek“. Specializujeme se na podporu dětí a mládeže v oblasti cyklistiky a to na horská kola a cyklokros. V současnosti má oddíl 20 členů, z toho je 14 dětí ve věku 6–15 let. Stejně jako v loňském roce jsme se pravidelně účastnili série závodů horských kol „Šumperský pohár“ (série 17 závodů). Naši závodníci se určitě neztratili. V kategorii předžáci jsme celkově obsadili 6. místo (Adam Chudada). V kategorii malí žáci jsme celkově obsadili 3. místo (Viktor Jakl), 8. místo (Matěj zubatý) a 10. místo (Jan Zaoral). V kategorii mladší žáci to bylo celkově 4. místo (Jakub Pěnkava), 9. místo (Michal Rella) a 10. místo (Jiří Stratil). Dále / 17 /
ještě ve starších žácích to bylo celkové 6. místo (Adam Zubatý) a v juniorech 5. místo (Evžen Gasta). Závody „Šumperského poháru“ jsme ještě doplňovali závody v horských kolech ze série „Jesenický šnek“. Někteří starší „závodníci“ (od 10-ti let) si opět prodloužili sezónu o cyklokrosové závody série „Oderský pohár“ a hlavně závody celorepublikového seriálu „TOI TOI CUP“, kde poměřují síly s nejlepšími závodníky z celé republiky. Na závěr bych rád oslovil případné zájemce o cyklistiku. Rádi mezi sebou přivítáme další mladé závodníky. Roman Zubatý
Artists (Berousek family) 1969 Tak je nazvána fotografie ležících kol v ochranné síti pod napjatým lanem artistů, kteří odvážně a v obdivuhodné výšce po laně přecházejí, na kole a jednokole přejíždějí. Je po představení. Tento moment vyfotografoval známý olomoucký fotograf Antonín Gribovský, zakladatel fotografické skupiny DOFO. Fotografie je uváděna ve všech knihách o historii fotografie i fotočasopisech. V roce 2015 byla vystavena na velké výstavě české fotografie ve Švédsku a je uvedena v objemném katalogu výstavy. I nám v Samotiškách fotografie Antonína Gribovského slavný rod Berousků připomíná. Otto Babler
/ 18 /
Samotišský okruh Historie závodů v okolí Svatého Kopečka se začala psát už v roce 1926, kdy SKAM Olomouc (Středomoravský Klub Automobilistů a Motocyklistů Olomouc) zde uspořádal první závod do vrchu, za jehož trať zvolil okresní silnici z Olomouce na Svatý Kopeček v délce 5 km. Start byl na okraji Olomouce – Chválkovic a cíl byl až za Sv. Kopečekem směrem na Radíkov. Převýšení bylo celkem 401 m. Už k prvnímu ročníku tohoto mezinárodního závodu byli přihlášeni závodníci zvučných jmen, jenže vlastní závod velmi utrpěl nepříznivým počasím. V 10 hodin, kdy byl stanoven start prvního stroje se spustil veliký liják, který způsobil, že se počátek závodu opozdil o více než hodinu a rozmočil důkladně trať (nebyla tehdy ještě asfaltová). Celá řada závodníků (mezi nimi i manželé Junkovi), s ohledem na „nebezpečí velmi kluzkých zatáček“ startovat odmítla. Nejrychlejšího času dosáhl tehdy Hugo Tichý na motocyklu Indian, mezi automobily byl nejrychlejší Hönisch na Bugatti. Na této trati se závod jel znovu v roce 1927, kdy nejlepší čas dne a rekord trati zajel Čeněk Junek a jeho manželka Eliška zvítězila v kategorii do 2 000 ccm (oba na Bugatti), přičemž zajela hned po manželovi druhý absolutně nejrychlejší čas. (V Droždíně je jedna z ulic pojmenována „Elišky Junkové“, na památku této světově proslulé závodnice). Očekávání pořadatelů, že by se trať mohla stát oblíbenou, tak jako třeba nedaleký závod ECCE HOMO ve Šternberku nebo Zbraslav – Jíloviště, se nenaplnila. Samotišská trať nebyla na stroje tak náročná a byla při tom pro jezdce poměrně nebezpečná, neboť probíhala přes otevřené obce a závodníky bylo kritizováno zejména „nebezpečné rychlé klesání před posledním stoupáním s nepřehlednou zatáčkou do cíle“. V roce 1928 SKAM Olomouc, jako první klub v Československu uspořádal po americkém vzoru závod do strmého vrchu pro motocykly s názvem „První Národní závod do strmého vrchu Sv.Kopeček“. Ten se jel na úzké stezce pro pěší, která má stoupání 18–23%. Je až neuvěřitelné, že na této traťi dosahovaly závodní motocykly místy rychlost až 95km/h. Celá trať měřila sice jen 808 metrů, avšak s výškovým rozdílem 124 metrů. Vítězem se stal olomoucký Hejzlar na AJS, který porazil Tichého na Indianu. Krátce po válce (již 25. srpna 1946) byl na trati Samotišky-Droždín-Bukovany-Droždín-Samotišky uspořádán první ročník závodu nazvaného „Svatokopecký okruh“. Trať dle dobových dokumentů vedla od tehdejší Zástěrovi restaurace pod Sv.Kopečkem přes Droždín směrem k Bystrovanům, odbočovala ostrou zatáčkou na Bukovany, kde se stočila zpět k Droždínu, tam ostrou zatáčkou protnula severní část obce a ústila na státní svatokopeckou silnici po níž pokračovala zpět dolů k restauraci pod Sv. Kopečkem. Okruh se tedy jel proti směru hodinových ručiček. Start byl v půli cesty mezi restaurací pod Sv.Kopečkem a Droždínem směrem k Droždínu, cíl tamtéž. Jeden kruh měřil něco přes 2 kilometry, celková délka závodu byla 6 579 metrů. Jednou ze zajímavostí tohoto ročníku je, že jeho „startérem a soudcem u cíle“ byl slavný závodník Bruno Sojka (který později zahynul na trati Ecce Homo a je po něm pojmenována jedna ze
/ 19 /
zatáček této trati). Depo závodních strojů se nacházelo v prostorách bývalé cihelny v Samotíškách. V pozdějších letech pak závod z politických důvodů nesl už jen název „Kopecký okruh“ a nakonec před jeho zánikem dokonce i „Olomoucký závod míru“. Poslední ročník tohoto již čistě motocyklového závodu se jel v roce 1964. P.S. Předem děkuji za zapůjčení jakýchkoliv dokumentů nebo fotografií z těchto závodů k okopírování.
Z dostupných pramenů zpracoval Ludvík Otto
Bohuslav SMEJKAL – in memoriam Jsou smutná výročí a data, která se zapisují do života rodin, i do historie regionů, měst a obcí. Smutné je datum 30. července 2015, kdy zemřel Bohuslav Smejkal. To datum se zapisuje pevně do historie Samotišek. Zemřel znalec dějin obce, regionu, znalec poutního místa a baziliky Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku. Množství příspěvků otištěných ve sbornících Občanům Samotišek a Samotišský občasník, i v tisku 850 let obce Samotišky nám ho připomene jako znalce místa, kde celý svůj tvůrčí život bydlel a prožíval. Znalec literatury, umění, kulturně činný, měl styk s mnohými význačnými umělci a literáty. Množství dopisů tak mělo adresu Samotišky, ty se staly známým kulturním místem. Bohuslav Smejkal se zasloužil o pojmenování některých ulic v Samotiškách, Jiřího Boudu požádal o vytvoření pěkné litografie, pohledu od školy ke Svatému Kopečku. Jeho rozsáhlá kulturní činnost byla oceněna udělením Ceny města Olomouce v roce 1998. Díky Bohuslavu Smejkalovi se i Samotišky staly místem mnohých kulturních setkání, a obcí, která je v kulturní a veřejné sféře známá. Tak zůstane i v naší paměti osobní i v paměti života obce. Otto Babler
Jiří Louda dějinám neunikl Tak nazval Miloš Doležal svůj příspěvek uveřejněný v Lidových novinách v pátek 4. září 2015 k úmrtí heraldika, znalce historie erbů, Jiřího Loudy. Opravdu prožil naplno dějiny Československa, i celé Evropy. Narodil se 3. října 1920, po maturitě nastoupil do Československé armády, po okupaci Československa hitlerov/ 20 /
ským Německem ilegálně odešel na západ do Anglie. Tam celou válku působil ve vojenské službě jako radiotelegrafista. Už v Anglii se začal zajímat o heraldiku, erby, a stal se v tomto oboru uznávaným znalcem. Po návratu do osvobozeného Československa se heraldikou a související historií stále zabýval a tento zájem ho do konce života neopustil. Po roce 1989 vytvořil z podnětu prezidenta Václava Havla znak nové České republiky, i prezidentskou vlajku. Jiří Louda vytvořil znak naší obce. Sám k tomu napsal dlouhý příspěvek, otištěný ve sborníku Občanům Samotišek – květen 1995. Jiří Louda se zapsal i do dějin naší obce. Je potřeba si to připomenout. Otto Babler
Taneční mistři Několikátý rok popisujeme v hodové knížce úspěchy sourozenců Borůvkových. V lednu 2016 se konalo již počtvrté na Výstavišti Flora v Olomouci mistrovství České republiky v latinskoamerických tancích. Soutěžilo se v několika kategoriích.V té nejmladší zářili Dan a Barunka Borůvkovi z TK Olymp Olomouc a stali se novými mistry republiky. V loňském roce skončili druzí. V březnu se konalo mistrovství ČR ve standardních tancích ve Velkém sále paláce Lucerna v Praze. Zúčastnilo se ho téměř tři stovky nejlepších tanečních párů z celé republiky v několika kategoriích. V kategorii junior I soutěžilo 33 párů a Dan s Barunkou obhájili z loňského roku titul MISTR ČR. 17. dubna 2016 se v kongresovém centru Zlín konalo Mistrovství ČR v tanečním sportu kombinace deseti tanců, kde Dan s Barunkou vyhráli a získali zlatou medaili. V dalších soutěžích přejeme hodně zdaru a zlatých medailí. Dana Andrýsková
/ 21 /
V loňském občasníku jsem začala sbírat od spoluobčanů články o jejich zajímavých koníčcích, zájmech, úspěších a výrobcích. Byli ochotni se podílet na náplni článků v hodové knížce. V letošním roce jsem opět pár ochotných spoluobčanů požádala o příspěvek. Prosím, kdo má zájem také o svých zajímavostech napsat a tím obohatit příští Samotišský občasník, pošlete článek na obecní úřad do konce letošního roku. Děkuji. V následujících článcích se o spoluobčanech dočtete. Dana Andrýsková
Vyšívání Ti co mají rádi různé výstavy tvořivosti, jistě ocenili výstavu výšivek a tradiční vánoční výstavu obohacenou vyšívanými obrazy, ubrusy,vánočními vyšívanými ozdobami a mikulášskými vyšívanými punčochami. (Výstava se konala na konci listopadu 2015 v místním klubu). Svůj koníček jsem tak tedy mohla představit i já. Vyšívat jsem začala už jako dvanáctiletá. Vždycky jsem měla vztah k ručním pracím. Baví mě prostě neustále něco tvořit, ale u výšivek trávím nejvíce času.Je to pro mě nejlepší způsob, jak si odpočinout a perfektně relaxovat. Vyšívám podle předloh, které si kupuji od zahraničních firem a věřte, není to vůbec levný koníček! Techniky na vyšívání se sice různí, ale já používám křížkovou výšivku. Vyšívám sice už dlouho, ale neustále je co zdokonalovat. Vybírám si stále náročnější motivy. Nejraději vyšívám portréty. Křížek můžete udělat tak maličký, že v celkovém pohledu nepoznáte, že se skutečně jedná o křížkovou výšivku. Své výšivky neprodávám, občas nějakou daruji u příležitosti významného výročí a podobně a to jen těm, kterým to udělá opravdu radost. Ne každý v dnešní době dokáže ocenit hodnotu ruční práce. Opravdu to zabere spoustu času a trpělivosti. Na výstavách, které v uplynulém roce proběhly jste tak mohli zhlédnout nejen mé výšivky, ale mohli jste ocenit šikovnost vyšívaček z Čech, Moravy i Slovenska. Doufám, že vám vystavovaná díla poskytla potěšení a radost a těšíte se na další. Nicméně o tom svědčí vaše poděkování v návštěvní knize. Dana Berousková
/ 22 /
Zaměstnání přešlo v domácí koníček Vyučila jsem se modistkou, dá se říci, že od roku 1971 do r. 1993 jsem byla i zaměstnaná jako modistka. Po krátkém čase co jsem klobouky jen prodávala a vyráběla u zaměstnavatelů jsem se rozhodla vrátit k výrobě klobouků i ve svém volném čase a tím se stala práce koníčkem. Věnuji se vesměs folkloru v jakékoliv podobě. Stačí obrázek a vytvořím požadovaný tvar. Je to pro mne velká záliba a při této tvorbě si i odpočinu od běžných starostí. Vytvářím i moderní pokrývky hlavy z různých materiálů. Vesměs základ nakupuji ve formě polotovarů, což není sice levná záležitost, ale výrobek má lepší výsledek. Klasické klobouky se vyrábějí z plsti, jejímž základem je srst z králíka domácího. Kůže se nejprve rozřeže, odtuční a srst se z jedné třetiny namoří. Dále se odřízne podsada od řemene a z chlupů se přefoukáváním odstraňují pesíky, což jsou tvrdé chloupky. Tento proces se provádí v koželužně v Tonaku v Novém Jičíně, kde se srst promění plstěním v polotovary. Tvořivá práce a radost z krásných výrobků pak dokáží vyvážit i to, že toto řemeslo dnes rozhodně nemá zlaté dno. Věra Poláková
/ 23 /
Mám ještě jinou zálibu – sladkou, kterou jsem převzala po svých rodičích. Oba byli cukráři a já vyrůstala mezi sladkými výrobky. Tatínek byl proslulý dorty a trubičkami. Po jeho smrti se maminka pustila do výroby dortů sama a já jí při tom pomáhala. Pomoc se stala opět mým koníčkem. V dnešní době peču klasické máslové a rumové dorty, řezy, rolády pro své blízké a známé. Marcipánové ozdoby si vyrábím ve spolupráci s dcerou Janou. Trubičky jsem bohužel neokoukala. Ty si raději koupím u konkurence. Věra Poláková
/ 24 /
Hudební skupina Starý WeMenA oslavila již 5 let činnosti! Jak jistě víte, rockové sdružení tvořené převážně občany Samotišek, oslavilo 19. 3. 2016 u příležitosti svého 4 Rockového plesu v Kapitolce už 5 let aktivního hudebního působení. Dokonce se podařilo nahrát naše první CD s názvem Bez Wobalu, kde je zachycen průřez celou tvorbou a repertoárem. Postupně se po dobu pěti let rozšiřoval jak počet songů, kterých je momentálně kolem 60, tak i technické vybavení kapely. Hlavní je ale to, že zkušenosti přibývají a rostou a tím roste i kvalita a počet hudebníků, kterých je momentálně 8 členů. Co se týká velice povedených akcí, rozhodně bych zmínil loňskou hodovou zábavu v Dolanech, kde bylo naše vystoupení kladně hodnoceno a přišlo na nás přes 300 posluchačů. V Samotiškách jsme loni hráli na více akcích, například na Kácení máje, tradičním hudebním festivalu Signál (zúčastnilo se sedm! kapel) nově spojeném s gulášfestem. Srpnovou noc nám dokonce nezapršelo, takže vše se daří jak má! Kácení máje letos opět hudebně zajistíme za podpory naší obce a TJ, takže neváhejte a přijďte se na nás podívat a poslechnout si trochu nejenom té „tvrdší muziky“! Více info najdete na našem webu www.starywemena.cz. Bob Dragoun kapelník skupiny SW
/ 25 /
Poutní alej s bazilikou – kříž v krajině Bazilika Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku je svou polohou, architekturou a výzdobou mimořádná barokní stavba. Historicky je spjata s bývalým premonstrátským klášterem Hradisko. Bratři premonstráti působí na Svatém Kopečku do dnešních dnů. Obě stavby jsou spojeny rovněž poutní alejí. Areál chrámu Navštívení Panny Marie vznikal postupně. Po výstavbě nového chrámu (posvěcení bylo roku 1679) byly v pozdějších letech přistavěny ke stranám chrámu boční rezidence. Jejich stavitelem byl italský barokní architekt a kněz Domenico Martinelli (*1650–1718). Ten rovněž navrhl k dlouhému chrámovému průčelí stromořadí ve svahu pod chrámem. Tím vytvořil velkolepý a ojedinělý kříž v krajině. Tento jedinečný záměr se vytvářel desítky let a přetrval až do dnešních časů. Proto bylo v roce 1995 kolem obou kulturních památek vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém se reguluje způsob obhospodařování a využívání nemovitostí. Svahy pod bazilikou – dle vyhlášky lokalita č.1 – jsou rozděleny do 3 regulačních pásem.
/ 26 /
1. regulační pásmo zahrnuje prostor pod bazilikou, poutní alej a k ní přilehlé okolí. Zde je nepřípustné povolovat jakékoliv nové pozemní objekty a realizovat výsadbu stromů (kromě stromů patřících do poutní aleje). Do poutní aleje je zakázán vjezd automobilů. 2. regulační pásmo tvoří plochy více vzdálené od aleje. Jsou to převážně zahrady s chatami a bez chat, pole a louky. Jedna část patří do katastrálního území Samotišek, druhá část spadá do katastrálního území Droždína. V tomto pásmu nelze povolovat nové pozemní objekty a stavby, s výjimkou úkrytů pro nářadí. Nelze zde sázet a pěstovat vzrostlé stromy, jehličnany a exotické druhy dřevin. 3. regulační pásmo navazuje na 2. regulační pásmo a je nejvíce vzdáleno od poutní aleje. V tomto území je převážně obytná zástavba. Zde se připouští výstavba objektů o maximální velikosti 20 x 15 m a maximální výšce dvě nadzemní podlaží a podkroví. Z uvedeného textu a zběžné prohlídky území je zřejmé, že podmínky ochranného pásma nejsou dodržovány. V 2. regulačním pásmu byly postaveny za posledních 20 let nové stavby – chaty, v některých případech i rodinné domy. Rovněž regulativa týkající se zeleně se nedodržují. Nejvíce viditelné je to v nejbližším okolí poutní aleje, která zaniká pod okolními stromy.
/ 27 /
Území svahů pod bazilikou je cenné i kvůli dalším památkám a pozoruhodnostem, jako je soubor šesti barokních soch v aleji, dvě vojenské studny, svatá studánka, kamenné kříže, opuštěné lomy či kaple na droždínské straně. Tento kraj inspiroval básníky i malíře. Obec Samotišky, Římskokatolická farnost Svatý Kopeček i nově vzniklý spolek Kříž v krajině usilují o zachování a dodržování ochranného pásma kolem baziliky Navštívení Panny Marie. Více informací o historické aleji je na www.samotisky.cz v rubrice Kulturní památky. Informace o spolku Kříž v krajině jsou na www.krizvkrajine.cz. Pavel Oslík
Ohlédnutí se za Akademickými týdny a výstavou Na hlubinu Jan Andres ml., Jan Andres st. V roce 2016 si připomínáme 80. výročí prvního ročníku moravských Akademických týdnů. Součástí byly také tři malířské výstavy, které se konaly v letech 1938–1940 na Svatém Kopečku. Jejich rekonstrukci v Muzeu umění Olomouc (2. 10. 2014–11. 1. 2015) připravili pisatelé tohoto příspěvku. Ve výpravném katalogu, vydaném při této příležitosti, je zmíněna i důležitá role samotišského překladatele a básníka Otty Františka Bablera (1901–1984), který zahajoval první dvě malířské výstavy. Zásluhou dalšího samotišského občana, nedávno zesnulého publicisty Bohuslava Smejkala (1924–2015), vyšly v roce 1998 vzpomínky hlavního organizátora moravských Akademických týdnů Václava Stratila (1911–1993). Pokusme se stručně přiblížit, o co tehdy šlo. Akademické týdny jsou neodmyslitelně spjaty s charismatickou osobností P. ThDr. et PhDr. Metoděje Habáně OP (1899–1984). Jejich hlavním cílem byla pomoc mladým intelektuálům při orientaci v hodnotách křesťanské kultury v nejširším slova smyslu. Kvalifikované odpovídající informace poskytovali formou přednášek a diskuzí nejen Habáňovi řádoví spolubratři (Silvestr Braito, Reginald Dacík, aj.), ale i významní křesťansky orientovaní filosofové, vědci a umělci (např. již zmíněný Otto František Babler, Klement Bochořák, Jan Čep, Jakub Deml, Jaroslav Durych, Bedřich Fučík, Oldřich Králík, Jaroslav Křička, Vladimír Holan, Albert Vyskočil, Jan Zahradníček). Instituce Akademických týdnů započala svoji existenci z iniciativy dominikánů a s podporou několika akademických spolků ve dnech 28. září až 6. října 1933 v klášteře sv. Markéty v Praze–Břevnově. Akci dodalo lesk zvláštní apoštolské požehnání svatého Otce Pia XI. a patronace arcibiskupů pražského a olomouckého, generála dominikánů a francouzského velvyslance Paula Claudela (1868–1955), jehož několik básnických sbírek přeložil a ve své edici Hlasy vydal Otto František Babler. Čestné předsednictvo tvořila duchovní a intelektuální elita národa. / 28 /
Také následující ročníky pražských Akademických týdnů proběhly vždy v prvním říjnovém týdnu. Poslední pražský Akademický týden (za války jejich pořádání ustalo) se podařilo zorganizovat ještě v březnu 1948. Pak následovala dlouhá vynucená pauza. Redaktor Stratilových vzpomínek Bohuslav Smejkal výstižně charakterizoval ve své předmluvě motiv vzniku moravské větve Akademických týdnů takto: „Katoličtí studenti z Moravy sledovali průběh pražských Akademických týdnů s obdivem a zdravou závistí; někteří Moravané studující v Praze se jich zúčastňovali. Byl mezi nimi Václav Stratil… Byl to on, který dal podnět a přičinil se, aby od roku 1936 byly pořádány Akademické týdny na Moravě.“ Svatokopecké Akademické týdny probíhaly od roku 1936 pravidelně vždy v některém srpnovém týdnu, a to až do roku 1941. Přednášky se konaly hlavně v domě Na krásné vyhlídce, rovněž nazývaném Wolkerova vila, a v jeho okolí (zahrada a přilehlý les). Dům tehdy patřil řádu dominikánů. Nachází se jen pár kroků od svatokopecké baziliky Navštívení Panny Marie, těsně nad Samotiškami. K přednáškám a projekcím se také používal sál Katolického domu (nyní hospic). Přednášející byli stejně kvalitní a tematika stejně aktuální jako v Praze. Na rozdíl od pražských Akademických týdnů, uskutečnily se v rámci svatokopeckých Akademických týdnů v letech 1938–1940 tři malířské výstavy, na kterých představili svá díla malíři Vojtěch Berka (1916–1991), Václav Boštík (1913–2005), Rudolf Láska (1914–1993), Stanislav Menšík (1912–1970), Rudolf Michalik (1901–1993), Josef Pýcha (1914–1988) a sochař František Rada (1910–1979). Svatokopecký rodák Stanislav Menšík byl současně i kurátorem těchto výstav. Kariéry a osudy vystavujících umělců jsou velmi různorodé a poutavé. Případné zájemce odkazujeme na náš katalog. Po sérii šesti svatokopeckých Akademických týdnů, proběhly další ročníky následovně: 1942 7. Akademický týden v Jaroměřicích u Jevíčka 1943 8. Akademický týden v Kokorách u Přerova 1944 – (kvůli vyslídění gestapem se nekonal) 1945 10. Akademický týden na Svatém Kopečku 1946 11. Akademický týden na Gruni v Beskydech 1947 12. Akademický týden na Gruni v Beskydech Kvůli únorovým událostem se v roce 1948 již Akademický týden nepodařilo zorganizovat. Dodejme, že od roku 1971 do roku 1977 vedl Akademický týden v exilu, v Hünfeldu u Fuldy v tehdejší SRN, PhDr. Vladimír Neuwirth (1921–1998), který psal pod pseudonymem Karel Hubert. Novodobá historie Akademických týdnů se začala odvíjet, po jejich obnovení v roce 1991, zásluhou Habáňova žáka P. Jaroslava Knittla (1922–1994). Po Knittlově smrti je organizuje občanské sdružení Akademické týdny. Akce se konají na Pavlátově louce nedaleko Nového Města nad Metují v prázdninových měsících. Na Svatý Kopeček a jeho okolí se však Akademické týdny, které svým významem výrazně přesáhly oblast regionu, již bohužel nevrátily. / 29 /
Snad nejznámější fotografie ze svatokopeckých Akademických týdnů z roku 1939: Zleva Otto F. Babler, Rosa M. Junová, P. Jan Malý, Marie Bablerová, P. Josef Vašica, P. Jakub Deml, Oldřich Králík, P. Metoděj Habáň OP.
Typická scéna z Akademických týdnů – zaujatí posluchači přednášky.
/ 30 /
Studentská legitimace Adolfa Janáčka Při bourání jednoho z nejstarších domků v Samotiškách byla nalezena studentská legitimace Adolfa Janáčka, studenta Obchodní akademie v Olomouci, syna manželů Janáčkových ze Samotišek. Je to drobný dokument, ze kterého lze vyčíst několik údajů a skutečností. Janáčkovi žili v malém rodinném domku popisné číslo 1 v Samotiškách, na dnešní ulici Tovéřské, orientační číslo 38. Domek stavěný z vepřových cihel měl pod jednou střechou na jedné straně část obytnou, na druhé část chlévů, hospodářskou. Manželé Janáčkovi měli jednoho syna. Po smrti manželů Janáčkových byl dům prodán a nový majitel jej v roce 2000 zboural. V té době byl dům zaměřen a jeho podrobný popis byl publikován v tisku Občanům Samotišek, rok 2000 str. 17. Nový majitel Vladan Stebel při bourání nalezl studentskou legitimaci syna manželů Janáčkových Adolfa a předal ji k uchování. Z dokumentu lze uvést několik údajů: ▶ Průkaz vydala Samospráva posluchačů České obchodní akademie v Olomouci ▶ Doklad má číslo 20, ročník Ia, vydán na jméno Adolf Janáček a studentem podepsán ▶ Průkaz má rozměr 14x11 cm a je složen na formát A6 ▶ Za samosprávu legitimaci podepsal tajemník a předseda samosprávy, zřejmě kolegové studenti ▶ Doklad je opatřen kulatým razítkem“Samospráva české obchodní akademie v Olomouci“ ▶ Průkaz nese graficky vyjádřený symbol školy, který je ve svém tvaru a podobě užíván do dnešní doby ▶ Jedna strana průkazu potvrzuje, že „Příspěvky za školní rok 1931–1932 (nečitelně asi 5 Kč) jsou zaplaceny dne (nečitelné) 1931, podpis třídní pokladník (podpis nečitelný) I z originálu průkazu je zřejmé jeho stáří, byl asi 70 let uchován v domě, kde se hospodařilo, kde se dokumenty neuchovaly v náležitém stavu. Přesto byl asi uchován jako důležitý a vzácný doklad. Student Adolf Janáček téměř celé životní období žil mimo Samotišky. Podle ústního podání pamětníků žil v Kunově, poblíž Krnova. Jeho rodiče už nežijí, jejich dům byl zbourán a tím byla životní historie rodiny Janáčkovy v Samotiškách uzavřena. Otto Babler
/ 31 /
CITROEN 2CV To je označení vozu, který se stal pro francouze jedinečný, kterého známá automobilka vyrobila přes 3,8 milionů kusů, který hrál ve filmu Četník ze Saint-Tropez, se kterým jezdí výjmeční lidé a červený 2CV má herec Divadla Sklep architekt David Vávra. V Samotiškách vídáme 2CV krásně udržovaný a zářící v barvě žluté. A pro tuto samotinkou mimořádnost se o něm krátce zmiňujeme. Zadání konstruktérům automobilky bylo jasné: navrhnout vůz pro čtyři osoby, užitnými vlastnostmi univerzální, pro město i venkov. Vůz laciný, konstrukčně jednoduchý a nenáročný na údržbu. Z technického oddělení a z výrobní linky sjel vůz tvarově výjimečný a nepřekonatelný. Vůz s motorem se dvěma vzduchem chlazenými válci o obsahu pouhých 602 ccm, a karoserií plechovou a plátěnou střechou, která se jednoduše stahuje a je lehká. Otevírání oken je pohým vyklopením, vůz s měkkým pérováním originální konstrukce, s uchycením kol pouhými třemi šrouby, s jednoduchými sedačkami z plátna uchyceného na trubkovou konstrukci. A je mnoho dalších konstrukčních detailů, které vytvářejí celkovou charakteristiku vozu, který dosáhne na silnici rychlost až 116 km/hod.. Na ulicích a cestách v Samotiškách se lehce pohybuje, vyjede strmý svah Akátové ulice, na kamenech dlážděných cestách měkce péruje a karoserie nedrncá. Jeho jízdní vlastnosti jsou dokonalé. Stal se vozem oblíbeným, jeho výroba probíhala po dlouhá léta 1949 až 1990. Je otázka, zda už se stal vozem kategorie veterán, nebo retro. Stále jezdí, jeho jízdní vlastnosti se dají srovnat s moderními vozy dneška. I my můžeme být hrdi na to, že Samotiškami jezdí žlutý CITROEN 2CV. Můžeme být hrdi na občany, kteří krásné věci udržují,dotvářejí a obohacují život společnosti, život naší obce. I tento vůz do života obce patří. Otto Babler
/ 32 /
Charita jako brána Božího milosrdenství Z dějin Charity mezi světovými válkami Charita se jako instituce začala na našem území organizovat a profesionalizovat ve dvacátých letech minulého století. První a hlavní impuls pro systematickou organizaci charitního díla v olomoucké arcidiecézi vzešel od P. Ludvíka Bláhy, premonstráta na Svatém Kopečku u Olomouce. Myšlenka se natolik zalíbila olomouckému arcibiskupovi Antonínu Cyrilovi Stojanovi (1851–1923), že v roce 1921 umožnil vznik Svazu československé Charity se sídlem v Olomouci (v letech 1926–1939 byl název Svaz Charity milosrdné lásky, poté Arcidiecésní charita milosrdné lásky v Olomouci, tehdejší zkratka ArCHa, dnes ACHO). Charitní dílo následně podporoval i Stojanův nástupce ThDr. Leopold Prečan (1866–1947). Hlavním úkolem nově vzniklé organizace bylo šíření charitního díla – tj. zakládání nových poboček Charity ve farnostech. Do druhé světové války tak vznikly pobočky Charity na místní – farní úrovni téměř ve většině farností (před úřední likvidací po únoru 1948 jejich počet dosáhl počtu 638 poboček) tehdejší územně rozsáhlé olomoucké arcidiecéze (součástí tehdy byla ještě dnešní ostravsko-opavská diecéze). Do roku 1939 se udržel název „Ludmila, farní odbor charity…“ (následoval název obce či města, kde Charita působila), poté se používalo označení „Farní charita“ (např. Farní charita Svatý Kopeček u Olomouce). Farní charitní buňky fungovaly na dobrovolnické bázi. Vedeny byly duchovním správcem farnosti. Jejich členové zajišťovali pro potřebné např. peněžní a materiální sbírky, sběr šatstva, pořádali přednášky o sociálních a zdravotních tématech, vydávali jídlo, distribuovali publikace doručené Svazem Charity nebo naopak do ústředí v Olomouci zasílali přesné statistiky a výkazy o své činnosti. Farníci tak měli možnost aktivně projevit skutky Božího milosrdenství v místě svého bydliště. Tam, kde Charita nebyla, působily jiné charitativní spolky (např. Svazy katolických žen a dívek nebo Křesťansko-sociální spolky žen a dívek). K propagaci charitního díla výborně posloužila tehdejší promítací technika. Ředitelé s promítacím přístrojem a dřevěnými bedýnkami se skleněnými diapozitivy s charitní tematikou vyjížděli z olomouckého ústředí Charity do farností celé arcidiecéze, kde ve školách, v hostincích či klubových místnostech hovořili s místními lidmi o možnostech zapojení se do účinné pomoci potřebným (někdy se sešlo až 400 lidí). Na přednášky byly zvány také děti, pro které byl připraven speciální promítací program přizpůsobený jejich věku. Vedení Charity se nevyhýbalo odlehlým vesnicím. Díky usilovné propagační činnosti, pochopení a nadšení mnoha farníků se dařilo mírnit tíživou situaci mnoha potřebných (sirotků, matek s dětmi, handicapovaných, seniorů). Farní charity fungovaly až do nedobrovolného zániku po únoru 1948. Jejich majetek byl tehdy zabaven státem a povědomí o obětavé a náročné práci mnoha tisíců charitních pracovníků, dobrovolníků, řeholních sester a bratří se postupně vytratilo z naší paměti. V letošním Svatém roce Božího milosrdenství tak mohou všichni lidé dobré vůle navázat na tradici prvorepublikových Farních charit a po výzvě současného arcibiskupa Jana Graubnera přijmout pozvání a začít budovat a rozvíjet novou hustou síť pomoci potřebným. (Převzato z Oldinu č. 1/2016) Martin Kučera
/ 33 /
Zamyšlení seniora Přibývá nás, říkají to statistiky. Věk mužů a žen se prodlužuje, říkají to lékaři. Naše zdravotnictví je vybavené moderní technikou, přístroji, stále má nové a nové metody zákroků, léčby. Věnuje se výzkumem kardiologie, onkologie, závažných chorob lidstva. Je systém nemocnic a zdravotní péče, od vysoce specializovaných fakultních nemocnic ve velkých městech. Téměř v každém i menším městě jsou nemocnice s potřebným počtem oddělení. Jsou ústavy léčebné péče, oddělení geriatrie, jsou domovy důchodců s lékařským dohledem se čtyřiadvacetihodinovou službou sester. Jsou specializované ústavy založené na choroby alzheimera, ústavy pro ležící a nemohoucí. Jsou organizace typu charity, s rozsáhlou péčí, jsou zařízení se štábem zdravotních sester navazující na obvodní lékaře a systém poliklinik. Obvodní lékaři nás sledují, předepisují medikamenty, jsou centrální pracoviště v Olomouci. V akutních případech zasahuje záchranná služba na čísle 158, pro rozvoz a dovoz pacientů slouží sanitní služba – to vše zajišťuje péči po celém území republiky. Máme snad výhodu, že žijeme poblíž Olomouce, kde jsou tyto zdravotní služby časově dosažitelné a zcela běžně a po celých 24 hodin. Máme my senioři štěstí, je o nás postaráno ve zdravotní i sociální péči. Dostáváme se do léčebných ústavů, geriatrických oddělení, kde je o nás pečováno, dostáváme se do domovů důchodců nebo do svých domovů, bytů a rodinných domků mezi své blízké, kteří o nás s láskou pečují. Dostáváme se domů, i když žijeme sami. S využitím služby rodiny žijící v blízkosti, nebo občas dojíždějící. Systém nám poskytuje všechny služby – zdravotní i sociální. Pravidelný dovoz obědů, návštěvy sester, charitativní péče, návštěvy pečovatelek z různých organizací, nebo soukromých. Mají to s námi seniory těžké až přetěžké. Připravují nám jídlo, leckdy nás krmí, provádí hygienickou očistu, ukládají k spánku. Lze si těžko představit, jaká je to těžká fyzická i duševní práce, kterou denně pečovatelka vykonává, co vše a v jakém prostředí pečovatelka koná. Musíme být vděčni, my senioři osaměle žijící doma, ve svém prostředí, že k nám denně, nebo i několikrát denně pečovatelka dojíždí, sleduje nás, pomáhá nám. Někdy i vzdálená rodina má klid a spolehnutí, že je o nás seniory, muže nebo ženy postaráno, že jsme v péči vzácných osob – pečovatelka, která pravidelně dojíždí, informuje rodinu o našem stavu, pomáhá nám. Je to vzácná žena, pečovatelka, která rozváží dobro, paní Z. B. Otto Babler
/ 34 /
Víte, že …. ◆ k 1.1.2016 žije v obci 1384 obyvatel – z toho 686 mužů, 698 žen ◆ průměrný věk – muži 47,7 ženy 49,1 ◆ v obci žije 8 občanů 90 a více letých ◆ v roce 2015 se narodilo 14 dětí – 7 chlapců, 7 děvčat ◆ v roce 2015 se k trvalému pobytu přihlásilo 41 občanů a 38 se jich odhlásilo ◆ v roce 2015 zemřelo 13 občanů ◆ poslední přidělené číslo popisné je 426 ◆ výměnou svítidel veřejného osvětlení v ulici Toveřská a Kopecká byla spotřeba el. energie za rok menší o 27 MWh –úspora v penězích téměř 90 tis. Kč
Co plánujeme v letošním roce ? ▶ Realizace nového povrchu na hřišti pro malou kopanou vč. dráhy pro skok daleký v areálu cihelny / realizace měla proběhnout již v loňském roce, ale z důvodu nevydání stavebního povolení neproběhla/ V letošním roce jsme požádali o dotaci. Předpokládané náklady: 3,6 mil Kč ▶ Předláždění části komunikace ulice bří Lumiérů Předpokládané náklady: 1,2 mil Kč ▶ Oprava místního klubu – výměna starých rozvodů, podlahy, odvodnění zavlhlého zdiva,výměna kuchyňky, soc.zařízení, obložení stěn Předpokládané náklady: 1,5 mil Kč ▶ Vyhotovení projektové dokumentace na opravu ulice Vybíralové Předpokládané náklady: 200 tis. Kč ▶ Oprava a rozšíření dětského hřiště v areálu cihelny Předpokládané náklady: 200 tis. Kč
/ 35 /
R O Z P O Č E T na rok 2016 Příjmy Par. Pol. Název
Částka
1111
Daň s příjmu fyz. osob ze záv. Činnosti
2000000Kč
1112
Daň z příjmu fyz. osob ze SVČ
600 000 Kč
1113
Daň z příjmu fyz. osob z kap. Výnosů
250 000 Kč
1121
Daň z příjmu práv. osob
1122
Daň z příjmu za obce
1211
DPH
1340
Poplatek za svoz kom. odpadu
1341
Poplatek za psa
37 000 Kč
1351
Loterie
40 000 Kč
1361
Správní poplatek
1511
Daň z nemovitosti
400 000 Kč
4112
Dotace kraj na rok 2015
243 800 Kč
1019
2131
Pronájem pozemků
46 000 Kč
2310
2133
Pronájem vodovodu
40 000 Kč
2321
2111
ČOV bloky „E“ „G“ „D“
3314
2111
Knihovna
1 700 Kč
3392
2132
Pronájem klubu
5 000 Kč
3612
2111
Obecní byty služby
200 000 Kč
3612
2132
Obecní byty nájem
300 000 Kč
3613
2132
Pronájem ostatních nemovitostí
110 000 Kč
3633
2133
Plynovod
600 000 Kč
3725
2324
EKO – KOM
100 000 Kč
6171
2111
Příjmy z poskytování služeb
6171
2119
Příjmy z vl. činnosti VB
6310
2141
Příjmy z úroků
8115 Minulá léta – úspory CELKEM / 36 /
2 500 000 Kč 303 620 Kč 5 200 000 Kč 530 000 Kč
7 000 Kč
135 626 Kč
10 000 Kč 5 000 Kč 20 000 Kč 3 000 000 Kč 16 684 746 Kč
R O Z P O Č E T na rok 2016 Výdaje Par. Pol. Název
Částka
1014
5169
Deratizace Ratex
15 000 Kč
2212
5139
Silnice materiál kamenivo, sůl, dlažba
20 000 Kč
2212
5156
Silnice pohonné hmoty
20 000 Kč
2212
5169
Silnice ost. služby
40 000 Kč
2212
5171
Silnice Lumiérů, PD Vybíralova
2221
5339
Výdaje na dopr. obslužnost
2310
5139
Studny nákup materiálu
1 000 Kč
2310
5169
Studny služby
1 000 Kč
2310
5154
Studny el. Energie
2310
5171
Studny opravy
5 000 Kč
2321
5139
Odpadní vody – materiál
5 000 Kč
2321
5151
ČOV studená voda
1 000 Kč
2321
5154
ČOV el. energie
50 000 Kč
2321
5166
Analýza odpadních vod LITOLAB
25 000 Kč
2321
5169
Odpadní vody – služby
2321
5171
Odpadní vody – opravy ČOV
10 000 Kč
3113
5151
Zálohy voda nová MŠ
12 000 Kč
3113
5153
Zálohy plyn nová MŠ
40 000 Kč
3113
5331
Provozní příspěvek PO MŠ a ZŠ
3314
5136
Knihovna – knihy
3314
5139
Knihovna – materiál
1 000 Kč
3314
5169
Knihovna – služby
1 000 Kč
3314
5194
Knihovna věcné dary
1 000 Kč
3319
5169
Kultura ost. zál. – služby
65 000 Kč
3341
5171
Rozhlas opravy
10 000 Kč
3392
5139
Klub – materiál
5 000 Kč
3392
5137
Klub DDHM
5 000 Kč
1 200 000 Kč 94 000 Kč
10 000 Kč
100 000 Kč
1 500 000 Kč 25 000 Kč
/ 37 /
3399
5175
Pohoštění obecní akce
15 000 Kč
3399
5194
Věcné dary
35 000 Kč
3419
5229
Dar sport
3612
5139
Byty materiál
3612
5151
Byty studená voda
3612
5153
Byty plyn
3612
5154
Byty el. energie
15 000 Kč
3612
5169
Byty ost. služby
5 000 Kč
3631
5154
Veřejné osvětlení el. energie
200 000 Kč
3631
5171
Veřejné osvětlení opravy
150 000 Kč
3721
5169
Svoz nebezpečných odpadů
20 000 Kč
3722
5169
Svoz kom. odpadu REMIT
500 000 Kč
3723
5169
Svoz ost. odpadů
400 000 Kč
3745
6122
Sekačka
150 000 Kč
3745
5139
Veřejná zeleň materiál
3745
5156
Veřejná zeleň pohonné hmoty
3745
5171
Veřejná zeleň údržba
6112
5023
Starosta a zastupitelé obce
800 000 Kč
6112
5031
Soc. poj. starosta
130 000 Kč
6112
5032
Zdr. poj. starosta a zastupitelé
70 000 Kč
6112
5173
Cestovné
30 000 Kč
6171
5011
Zaměstnanci
6171
5021
Pracovníci na dohody
150 000 Kč
6171
5031
Soc. poj. zaměstnanci
240 000 Kč
6171
5032
Zdr. poj. zaměstnanci
85 000 Kč
6171
5038
Pojištění Kooperativa
5 000 Kč
6171
5134
Pracovní oděv + obuv
4 000 Kč
6171
5136
Knihy, předplatné sbírek zákonů, tisk
10 000 Kč
6171
5137
OÚ DDHM
70 000 Kč
6171
5139
OÚ materiál
50 000 Kč
6171
5151
OÚ voda
10 000 Kč
6171
5153
OÚ plyn
60 000 Kč
/ 38 /
120 000 Kč 3 000 Kč 25 000 Kč 150 000 Kč
30 000 Kč 100 000 Kč 20 000 Kč
1 000 000 Kč
6171
5154
OÚ el. energie
40 000 Kč
6171
5161
Služby pošt
10 000 Kč
6171
5162
Telekomunikace
60 000 Kč
6171
5166
Právní a poradenské služby
6171
5167
Školení a vzdělávání
6171
5168
Zpracování dat + služby
150 000 Kč
6171
5169
Ostatní služby
300 000 Kč
6171
5175
OÚ pohoštění
3 000 Kč
6171
5221
Neinv. transfery OPS
6171 6171 6171 6171 6310 6310 6320 6399 6409 6171 6171 3745 2212
5229 5321 5329 5361 5141 5163 5163 5362 5169 5173 5137 5171 5171
Transfery nezisk. org. Transfery obcím – přestupky Transfery veř. územním rozp. Nákup kolků Platba úroků Služby peněžních ústavů Pojištění obce Daň z příjmu obec Rezerva Cestovné Nástěnka, mapy, info. tabule PD oprava aleje Oprava cesty k bazilice
50 000 Kč 65 000 Kč 10 000 Kč 1 000 Kč 200 000 Kč 30 000 Kč 65 000 Kč 303 620 Kč 1 863 126 Kč 5 000 Kč 100 000 Kč 60 000 Kč 20 000 Kč
3421 3421 3412 6171
5171 6122 6121 5171
Oprava dětské hřiště Průlezka dětské hřiště Fotbalové hřiště Klub oprava
50 000 Kč 150 000 Kč 3 600 000 Kč 1 500 000 Kč
CELKEM
100 000 Kč 20 000 Kč
15 000 Kč
16 684 746 Kč
/ 39 /
/ 40 /
