Zásady vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých, slabozrakých a pohybově postižených lidí
Bariéry často vznikají při realizací staveb nebo jejich částí dle architektonického resp. inženýrského návrhu a projektu, kde nebylo uvažováno s tím, že stavbu budou samostatně užívat i lidé se zrakovým a pohybovým postižením. Chyby mohou nastat i při nepřesné realizaci návrhů a řešení daných projekty.
Na začátku je nutné zdůraznit, že samostatný pohyb a cesty uskutečňují jen ti postižení, kteří se vyrovnali se svojí vadou a mají dostatek vůle k samostatnosti.
Obecně lze tedy rozlišit úpravy na: - úpravy staveb pro pohybově postižené - úpravy staveb pro nevidomé a slabozraké Oba typy úprav přitom platí současně, tj. musí být dodrženy veškeré požadavky jak pro pohybově postižené, tak pro nevidomé a slabozraké osoby.
Právní prostředí - Zákon č. 183/2006 Sb. - Stavební zákon - Vyhláška č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb - Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., příloha č.2, skupina 12, Stavební výrobky pro hygienická zařízení, ostatní speciální výrobky
Právní prostředí - Zákon č.13/1997 - Zákon o pozemních komunikacích - Zákon č.361/2000 Sb. - Zákon o provozu na pozemních komunikacích - Vyhláška č. 30/2001 Sb. kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích a úprava a řízení provozu na pozemních komunikacích
Právní prostředí - Zákon č. 266/1994 Sb. - Zákon o drahách - Vyhláška č. 177/1995 Sb. kterou se vydává stavební a technický řád drah
Právní prostředí - ČSN 73 6110+Z1 - Projektování místních komunikací - ČSN 73 6425-1 - Autobusové,Trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště Část 1: Navrhování zastávek - ČSN 73 6380 - Železniční přejezdy a přechody
Úpravy staveb pro pohybově postižené
Maximální výškový rozdíl uvažovaný pro pohybově postižené osoby je 20mm.
Přístupy do budov Do staveb (požadované stavby jsou uvedeny v 398/2009 Sb.) musí být alespoň jeden vstup v úrovni komunikace pro pěší bez vyrovnávacích stupňů. Brání-li tomuto řešení závažné technické důvody, může být vyrovnání výškového rozdílu řešeno šikmou rampou, popřípadě zvedacím zařízením ( tzv. “bezbariérový přístup”).
Před vstupem do budovy musí být vodorovná plocha nejméně 1500 mm x 1500 mm, při otevírání dveří ven nejméně 1500 mm x 2000 mm. Za vodorovnou plochu se považuje i plocha ve sklonu v poměru nejvýše 1 : 50 ( 2,0 % )
Rampy Definice : část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do stavby nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi stavby, přičemž jde o ohraničenou šikmou rovinu, převyšující okolní plochu o více než 20 mm. Rozdíl mezi rampou a chodníkem s podélným sklonem je pouze ve funkci. Rampa zajišťuje obslužnost a bezbariérové užívání staveb občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, společných prostor a domovního vybavení bytových domů, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení a staveb pro výkon práce. Vše ostatní lze definovat jako chodník s podélným sklonem.
-
-
-
Rampy šikmé rampy musí být po obou stranách opatřeny madly ve výši 900 mm, která musí přesahovat o 150 mm začátek a konec šikmé rampy s vyznačením v jejich půdorysném průmětu, bezbariérové rampy musí být široké nejméně 1500 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1 : 16 (6,25 %) a příčný sklon max. 1%, není-li šikmá rampa delší než 3000 mm, smí mít sklon nejvýše v poměru 1 : 8 (12,5 %), šikmé rampy musí mít po obou stranách ve výši 250 mm vodící tyč, šikmá rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1500 mm. Podesty musí mít i kruhová nebo jinak zakřivená šikmá rampa.
Zvedací zařízení - jedná se o výtahy, schodišťové výtahy a zdvihací plošiny, - volná plocha před nástupními místy do zvedacího zařízení určeného pro dopravu osob na vozících musí být nejméně 1500 mm x 1500 mm nebo o průměru 1500 mm. Šířka vstupu musí být minimálně 900mm. - rozměry volné plochy před nástupními místy u zdvihacích plošiny mohou být zmenšeny na rozměr 1200x1500mm(šxh) u nájezdu s otočením a na rozměr 800x1200(šxh) u přímého nájezdu
-
-
-
Komunikace a zpevněné plochy povrch chodníků, šikmých ramp a zpevněných ploch musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Hodnota součinitele smykového tření musí být nejméně 0,5, u šikmých ramp pak 0,5 + tg α, kde α je úhel sklonu rampy, pochozí šikmé plochy pokud nejsou rampami podle bodu, smí mít sklon nejvýše 1 : 12 (8,33 %), chodníky musí být široké nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1 : 12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1 : 50 (2,0 %), na úsecích s podélným sklonem větším než 1 : 20 (5,0%), delších než 200 m, musí být zřízena odpočívadla o podélném a příčném sklonu nejvýše 1 : 50 (2,0 %),
Komunikace a zpevněné plochy - chodníky v místech přechodů přes komunikace musí mít snížený obrubník na výškový rozdíl 20 mm oproti vozovce,
- na všech vyznačených odstavných a parkovacích plochách pro osobní motorová vozidla musí být vyhrazen nejméně následující počet stání pro vozidla zdravotně postižených osob :
Komunikace a zpevněné plochy vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené nejméně v následujícím počtu, vycházející z celkového počtu stání každé dílčí parkovací plochy : -
1 až 20 stání 21 až 40 stání 41 až 60 stání 61 až 80 stání 81 až 100 stání 101 až 150 stání 151 až 200 stání 201 až 300 stání 301 až 400 stání 401 až 500 stání 501 a více stání
1 vyhrazené stání 2 vyhrazená stání 3 vyhrazená stání 4 vyhrazená stání 5 vyhrazených stání 6 vyhrazených stání 7 vyhrazených stání 8 vyhrazených stání 9 vyhrazených stání 10 vyhrazených stání 2% vyhrazených stání.
Komunikace a zpevněné plochy Šířka stání pro vozidla zdravotně postižených osob na parkovištích, odstavných plochách a v garážích musí být nejméně 3500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %) a příčný sklon nejvýše v poměru 1:40 (2,5 %). V případech podélného stání ( při chodníku ) musí být délka stání nejméně 7000 mm. Stání pro invalidy musí být vyznačeno svislým (IP12+O1) a vodorovným (V10f) DZ.
STÁNÍ PRO OSOBY ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ
- u stavby pro obchod, služby, a zdravotnictví musí být vyhrazená stání také pro osoby doprovázející dítě v kočárku v minimálním počtu 1% stání z celkového počtu, - vyhrazená stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené a vyhrazená stání pro osoby doprovázející dítě v kočárku musí mít šířku nejméně 3500 mm, která zahrnuje manipulační plochu šířky nejméně 1200 mm. Dvě sousedící stání mohou využívat jednu manipulační plochu. V případech podélného stání pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené (při chodníku) musí být délka stání nejméně 7000 mm. Stání smí mít podélný sklon nejvýše v poměru 1:50 (2,0 %), příčný nejvýše v poměru 1:40 (2,5%)
Úpravy staveb pro nevidomé a slabozraké
Prostor pro nevidomého či slabozrakého představují: - orientační body - jsou základními prvky trasy nevidomého. Jsou to trvalá místa při pohybu na trase snadno rychle a zaručeně postižitelná hmatem (zprostředkovaným slepeckou holí, nášlapem a pod.), ale i sluchem a čichem. Odlišují se jednoznačně od okolního prostředí. - orientační znaky - jevy, které určují jednoznačně situaci vnímatelnou smysly nevidomého či slabozrakého (především hmatem a sluchem), např. roh domu, začátek schodiště, zábradlí, šum stromořadí, hluk v blízkosti vstupu do školy, provoz na vozovce, zurčení vody ve fontáně, kuchyňské vůně v blízkosti restaurace apod.
Základní pojmy vodící linie - spojují jednotlivé orientační body s jednoznačnými a pro celou linii stejnými charakteristickými orientačními znaky. S vodicí linií musí nevidomý prostřednictvím bílé hole udržovat nejen stálý kontakt, ale také si od ní musí udržet i určitý odstup, který průběžně kontroluje. Do vodicích linií nesmějí zasahovat žádné překážky trvalého charakteru, zásah dočasných překážek by měl být omezen na minimum. V souvislosti s vodicími liniemi je nutné zdůraznit to, že nevidomý se většinou pohybuje podél vodicí linie v obou směrech, nezachovává tedy běžný pravostranný provoz ostatních chodců, to je rozhodujícím určujícím prvkem pro hmatné úpravy na pěších komunikacích, plochách a prostranstvích.
Základní pojmy Vodící linie lze rozdělit na: -
vodící linie přirozené
-
vodící linie umělé
Základní pojmy vodící linie přirozené - jsou dány na sebe navazujícími orientačními body, které jsou součástí bezprostředního okolí trasy nevidomého. Příkladem zde může být styk stěny domů a roviny chodníku, obrubník pěší komunikace na rozhraní s trávníkem (v tom případě se požaduje převýšení obrubníku min 60mm) nebo rozhraní dvou výrazně hmatově odlišných struktur dlažby. V žádném případě není z bezpečnostních důvodů vodící linií obrubník chodníku na hraně vozovky!!! Přerušení přirozené vodící linie v délce větší než 8000 mm musí být doplněno vodící linií umělou. Min. délka přirozené vodicí linie je 1500 mm.
Základní pojmy vodící linie umělé – používá se v místě, kde není přirozená vodicí linie a přechodová vzdálenost mezi dvěma orientačními body je příliš velká. Zvláštním případem umělé vodící linie je například signální pás u přechodu přes komunikace. Umělé vodící linie se musejí zřizovat i tam, kde provoz vylučuje používání vodících linií přirozených. (obchodní centra, velké zpevněné plochy apod.) Umělou vodicí linií je pás speciální dlažby široký v interiéru 300 mm, v exteriéru 400 mm a má podélné žlábky hloubky cca 3 až 5 mm šířky 8 až 12 mm s roztečí cca 25 až 40 mm. Příčný řez může být vlnitý, nebo s žlábky tvaru rovnoramenného lichoběžníku.
Základní pojmy Situování umělé vodicí linie musí být logické a jednoduché se zajištěním odstupu od okolních překážek 0,8 až 1 m. V každém případě musí být linie přímá, oblouky jsou nepřípustné. Změna směru je možná pouze v nutných případech a provádí se lomem, nejlépe v pravém úhlu. Na odbočku (křížení) upozorňuje přerušení hladkou plochou (dlaždicí) min. 0,4 x 0,4 m , max. 0,9 x 0,9 m, nejlépe v šířce linie.
Základní pojmy signální pásy – označují nevidomému nebo slabozrakému orientačně důležité místo, které potřebuje přesně identifikovat např. z důvodů nástupu do vozidla hromadné dopravy, přecházení ulice, vchodu do budov zvláště často používaných. Užití signálních pásů k navedení na přechod pro chodce (spolu s užitím varovného pásu na rozhraní chodníku a vozovky) řeší správné nasměrování nevidomého při přecházení, životně důležité je to zejména v případě jejich situování do oblouků, na šikmých přechodech a přechodech s mimořádnou délkou.
Základní pojmy Signální pás na přechodu musí být bezpodmínečně veden ve směru značení (" zebry ") přechodu, tedy ve směru chůze při přecházení !!! Délka signálního pásu (nebo jeho části) musí být nejméně 1,5 m (u rekonstrukcí 1,0m), při kratší délce signálního pásu musí být vždy ve vozovce zřízen vodicí pás přechodu. Signální pásy musí vždy navazovat na přirozenou vidící linii. Šířka signálních pásů musí být v rozmezí 0,8 - 1 m, změny směru se provádějí pod úhlem 90 stupňů.
Základní pojmy varovné pásy – označují rozhraní na vstupu do nebezpečného prostoru, kde se nevidomý může setkat se situací, kterou není možné vyhodnocovat jen kontaktně - hmatově bílou holí. Příkladem je vjezd přes chodník na pozemek nebo přecházení vozovky. Pro zamezení vstupu do nebezpečného místa, kde je situace neměnná a proto ji lze kontrolovat kontaktně holí, se využívá zábran (zábradlí, zarážka pro slepeckou hůl a podobně). Šíře varovných pásů je pro interiér 0,3 m, pro exteriér 0,4 m (tuto šířku je nutné přesně dodržet, šířka pasu určuje jeho funkci),
Základní pojmy vodící pás přechodu – zpřesňuje pohyb zrakově postižených ve vozovce, šířka 0,55 m (2x2 nebo 2x3 pásky). Používá se v případě, že má přechod délku větší než 8,0m nebo přechod navazuje na obrubníky, které jsou ve směrovém oblouku o R<12m, nebo je přechod šikmo vzhledem k ose komunikace. V případě živičné vozovky se provádí z termoplastických pásů, v případě dlážděné vozovky z povrchově odlišné dlažby. hmatný pás – se zřizuje na rozhraní pásu pro pěší a cyklistické stezky vedené na jedné úrovni. Provádí se v šířce 0,3m.
Přirozená vodící linie - obrubník Sp Vp +2cm
+2cm Vp Sp Přirozená vodící linie –budova
Přirozená vodící linie - obrubník
Sp Vp +2cm vodící pás +2cm Vp
Přirozená vodící linie Sp
Sp
+2cm Vp Přirozená vodící linie - obrubník Přirozená vodící linie - budova
Přirozená vodící linie - obrubník Sp Vp +2cm vodící pás +2cm Přirozená vodící linie - budova
Vp Sp
Sp Vp
+2cm
+2cm Vp vodící Sp pás Vp
Vp +2cm
+2cm vodící pás
Sp
Přechody a místa pro přecházení přechod – místo na komunikaci, označené vodorovným dopravním značením V7, případně doplněné svislým dopravním značením IP6. V šířce přechodu je obrubník snížen na +2cm, v šířce přechodu s přesahy je proveden varovný pás, ve směru přechodu je proveden signální pás. Na přechodu se uvažuje s předností chodce. místo pro přecházení – místo na komunikaci, které je určené pro přecházení. Vyznačeno není nijak. V šířce místa pro přecházení je obrubník snížen na +2cm, v šířce místa pro přecházení s přesahy je proveden varovný pás, ve směru místa pro přecházení je proveden signální pás s odsazením 0,3m od varovného pásu.
Přechody a místa pro přecházení
Přechody a místa pro přecházení
Přechody a místa pro přecházení
Přechody a místa pro přecházení
Přechody a místa pro přecházení
Přechody a místa pro přecházení
Vjezdy na pozemek - řešení
Vjezdy na pozemek - řešení
Vjezdy na pozemek - řešení
e m i c n i 6 l + cí 8 í d o BO 4 v á A n e k z í o ubn r i ř r p b o bet
Sp Vp
Vp
Vp Sp
hmatný pás
vodící pás Vp
Sp
vodící pás
Vp Sp
Vp
hmatný pás
místo pro přecházení
Používané materiály Betonová zámková dlažba s výstupky pravidelného tvaru
Používané materiály Dlažba z umělého kamene s výstupky nepravidelného tvaru
Používané materiály Dlažba z umělého kamene s výstupky nepravidelného tvaru
Používané materiály Plastické pásy s vyztuženými výstupky pravidelného tvaru
Používané materiály Betonová dlažba a dlažba z umělého kamene s drážkami (použití pro vodící linie s fcí varovného pásu a pro umělé vodící linie)
Používané materiály Betonová dlažba a dlažba z umělého kamene s drážkami (použití pro vodící linie s fcí varovného pásu a pro umělé vodící linie)
Světelná a akustická signalizace pěších přechodů V rámci návrhu SSZ a signálního plánu je nutno brát v úvahu i pohyb nevidomých a slabozrakých osob. Základní principy návrhu jsou : - sloup světelné signalizace je umístěn většinou v ose signálního pásu - sloup světelné signalizace je umístěn ve vzdálenosti max 0,75m od hranice bezpečnostního odstupu - signalizace musí být doplněna o zvukovou signalizaci pro nevidomé a slabozraké - na sloupech SSZ musí být umístěno blokovací tlačítko
sloup SSZ vodící pás
Sp Vp
Akustické navádění, informační stojany
informační stojan akustický majáček
Akustické navádění, informační stojany
akustický majáček
akustický majáček – aktivace dálkovým ovladačem
Zábradlí
Zastávky Zastávky musí být přizpůsobeny pro pohyb osob nevidomých, slabozrakých i pohybově postižených : - nástupní hrana se navrhuje optimálně se šlápnutím 200mm, - před zastávkový sloupek se navrhuje kolmo na směr zastávky signální páš šířky 800mm ve vzdálenosti 800mm od označníku, - minimální vzdálenost mezi nástupní hranou a přístřeškem je 2000mm v extravilánu, 1700mm v intravilánu, - na straně opačné k nástupní hraně se navrhuje třítrubkové zábradlí s vodící funkcí, - zastávkový sloupek může být označen vyměnitelným štítkem s Braillovým písmem.
Zastávky
Zastávky
Zastávky
Zastávky
Fotogalerie
Informace na internetu http://www.braillnet.cz/sons/docs/bariery/index.html METODICKÉ POZNÁMKY k vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých lidí (neaktuální)
http://www.sons.cz/docs/bariery/ Vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb zrakově postižených na komunikacích a plochách
