Hraju nahá
Petra Hřebíčková
12. 8. 2011 / č. 32 / samostatně neprodejné
Pátek
OBSAH
Rozhovor: Petra Hřebíčková, herečka s razítkem Téma: Začal horký ramadán Osud: Příběh české atletky: Byla to žena nebo muž? Portrét: Jerzy Stuhr z filmu Sexmise: Nejsem polský žebrák! Gurmán: Typologie zahraničních turistů Auto: Peugot 508 SW Na cestě: O světové krizi a řeckých rajčatech Písnička: Bratři Ebenové: Já na tom dělám
+ Program TV na celý týden
se sloupky osobností: Kačer • Franz • Bednářová • Bosák • Rynda • Štindl • Špátová
editorial
Začal ramadán. Málokdo ví, že se jeho pravidla mění podle patra, ve kterém bydlíte. Více na str. 12.
Stroj na sny
K
omentátor Bohumil Pečinka definoval před lety jistý druh veřejně činných osob, pro něž je „politika prostředkem ke splnění dětských snů“. Mluvil tehdy konkrétně o Petru Čermákovi, jemuž politický post a výsadní postavení, které z něj plynulo, umožnily jezdit propůjčeným mercedesem, vyhřívat se v čestné lóži na stadionu pražské Sparty, trávit dovolenou s luxusní společnicí či dokonce nazpívat album se skupinou Zelenáči (jmenuje se Vyznání a jsou na něm šlágry jako Drnová chajda nebo Šofér, to je baron). Člověk by řekl, že divoká devadesátá léta, kdy bylo možné takřka cokoli, minula. Jenže pak se dozví, že exministr Řebíček, během jehož působení na ministerstvu dopravy získala jeho bývalá společnost státní zakázky v řádu miliard, koupil pražskou Slavii. Zdá se tedy, že se zase tak moc nezměnilo. Možná jen excesy v minulosti se nám z odstupu zdají někdy absurdnější, drzejší a méně stravitelné než ty, které prožíváme v přítomném čase, kdy se ztrácejí v každodenním přívalu špatných a ještě horších zpráv (občas, pravda, kompenzovaných nadějeplnou novinkou ze života Ivety Bartošové).
Politika zůstává v mnoha částech Evropy – a při pohledu na italského premiéra je třeba říci, že zdaleka ne jen té postkomunistické – cestou ke splnění dětských snů. Pro někoho je takovým snem krásná žena, jakkoli tohle snění patří spíš do puberty, a zpěv trampských písní. Pro jiného vlastnictví fotbalového klubu a někdo chce být ze všeho nejvíc velebeným hrdinou. Tak jako arménský ministr pro mimořádné situace Armen Jericjan, který zachránil na jezeře Sevan šest lidí – včetně desetiletého chlapce –, s nimiž se převrhlo šlapadlo. Na vodním skútru je s nasazením vlastního života přemisťoval půldruhé hodiny na břeh. Informovala o tom arménská média s dovětkem, že dotyční svého zachránce nepoznali, jako řadového občana se ho snažili pozvat na oslavu, aby se mu alespoň nějak odvděčili (a nejspíš se s ním bohapustě opili), ale ministr skromně odmítl. Ano, politika funguje jako stroj na sny. Obvykle to ale odnášejí lidé, kterým „ta správná“ fantazie chybí.
6 rozhovor Petra Hřebíčková: Herečka s razítkem 12 téma Začal horký ramadán
18 osud Příběh české atletky: Žena, nebo muž? 24 Portrét Jerzy Stuhr z filmu Sexmise: Nejsem polský žebrák
30 gurmán Typologie zahraničních turistů 32 AUTO Peugeot 508 SW 33
na cestě O světové krizi a řeckých rajčatech
34 PÍSNIČKA Dan Hrubý vedoucí Pátku
Bratři Ebenové: Já na tom dělám
Foto na titulu: Jan Zatorsky
Pátek, týdenní příloha LN. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek. Vedoucí magazínu a zástupce šéfredaktora: Dan Hrubý. Art director: Vladimír Dundr. Redaktoři: Veronika Bednářová, Honza Dědek, Ondřej Formánek, Alena Plavcová. Kontakt na redaktory: jméno.příjmení@lidovky.cz. Jazyková redakce: Iva Pospíšilová. Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5. Tel.: 225 067 111. www.lidovky.cz. Předplatné: 225 555 533. Tiskne: Severotisk, spol. s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
3
o su d
1934: Zdeňka Koubková, atletka Vysokoškolského klubu Praha.
Prokletí, nebo
podvod? Zdeňka Koubková žila do dvaadvaceti let jako dívka, atletka a dokonce světová rekordwoman – tak ji oslavoval český tisk ve třicátých letech minulého století. A pak tu žil půl století Zdeněk Koubek, inteligentní chlapík, na jehož dívčí minulost se zvolna zapomínalo. Pavel Kovář
O
Zdeňce Koubkové, prvorepublikové sportovní hvězdě, vyšel v roce 1935 román – dnes bychom řekli feministický – Zdenin světový rekord. Ten měl hrdinku oslavovat, ale nastal pravý opak, román její život od základů změnil. „Ta kniha nás, atlety ve Strakovce, svým vyzněním pobouřila. Proto jsme se rozhodli, že Koubková už nikdy nevkročí na naše hřiště. Dosud jsme jí říkali Zdeno, ale vždy ji brali jako kluka. Hrála s námi fotbálek a v tělocvičně ‚sprostou hru‘, jak jsme pojmenovali košíkovou s ragbyovým míčem, při níž byly povoleny fauly. Tušili jsme, že je to kluk, i když ze sebe dělal holku! Ale až když vyšla ta knížka, došlo nám, jaký je to podvod. Nechal o sobě napsat jako o atletce. V knize byly dokonce jeho fotky ze závodů žen!“ vzpomínal běžec Stanislav Otáhal, který závodil na berlínské olympiádě v roce 1936. I po několika desítkách let nedokázal skrýt rozhořčení...
Foto ČTK a archiv autora
◆◆◆ Narodila se 7. prosince 1913 v Paskově u Ostravy v rodině šafáře velkostatku. Měla sedm sourozenců a od narození byla považována za děvče, byť to tak úplně jednoznačné nebylo. Vrozená tělesná vada rozštěp šourku, jinak řečeno hypospadie, 18
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
1936: Zdeněk Koubek, gentleman, jenž vykročil do světa mužů.
se vyznačuje tím, že genitál s mužskou močovou rourou se podobá ženským rodidlům (rozštěpený šourek má vzhled stydkých pysků) a varlata jsou ukryta v břišní dutině či tříslech. Tolik budiž dodatečně a stručně řečeno k nejpravděpodobnější diagnóze. Tohle ovšem víme dnes... Vraťme se však o téměř sto let zpátky, půl roku před začátkem první světové války, na chudý severomoravský venkov. Něco sice není úplně v pořádku, ale dítě je zdravé, kdo by tedy běhal po doktorech? Není pindík, pak to musí být holka! Tak-
hle nějak to asi viděla porodní bába a ženské ze vsi. Otec Koubek bojoval na Piavě, a když se po válce vrátil domů, zamířil s rodinou do Brna. Tady Zdena vychodila školu, vyučila se prodavačkou a v katolické sportovní organizaci Orel se dala na atletiku. Závodila s dívkami, v sedmnácti hájila barvy Brna na ženském mistrovství republiky v Praze a skončila druhá v běhu na 800 metrů i ve skoku vysokém. Za dva roky už byla rekordmankou a mistryní Československa, a tak nadějnou atletku přetáhli do Vysokoškolského sportu Praha. Přijal ji František Smotlacha, první habilitovaný docent tělesné výchovy na českých vysokých školách. Ubytovala se v malém pokojíku budovy Marathonu, sídle Smotlachova lektorátu v Černé ulici, chodila na gymnázium, trénovala a závodila. Přivydělávala si jako sportovní instruktorka. Smotlachův syn, nedávno zesnulý známý mykolog, si před lety vzpomněl, že ho na Vltavě učila bruslit a byla prý moc hodná, víc si však nevybavil. Hlavním sportovištěm klubu byla Strakova akademie, dnešní sídlo vlády. Tam měli studenti tělocvičnu a v zahradě hřiště s běžeckou dráhou. Tady trénovala tuzemská elita atletů – Engel, Fišer, Kněnický, Hanč, Otáhal a další. A také Koubková, která s nimi po tréninku často a vášnivě hrála fotbálek. PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
19
Ve světových ženských tabulkách roku 1933 jí patřilo prvenství na osmistovce (2:18,8) a třetí místo na stovce (11,9). Doma měla primát na dvoustovce (26,2), ve skoku dalekém (528 cm) a druhá byla ve skoku vysokém (145 cm). Na tehdejší dobu to byly v ženské atletice vynikající výsledky. Její fotky i jméno zářily na stránkách novin. Při mistrovství ČSR v roce 1934 vyhrála stovku, dvoustovku, osmistovku, výšku i dálku. Pak ještě zaběhla 14. června 1934 na Letné svůj první světový rekord: 800 metrů za 2:16,4 a překonala Němku Radkeovou, vítězku OH 1928. Pro někoho mohla být skoro tak slavná jako Plánička a fotbalisté Československa, kteří v tom roce hráli ve finále mistrovství světa. Vypadalo to tak, ale zasvěcení tušili, že tu něco nehraje... Například ve Zpravodaji Vysokoškolského sportu uvedli o jejím rekordu (citujme jen jednu větu): „Přitom – výborně na světový rekord připravena – nedělala ,Zdena‘ ve svém dobrém finishi žádný dojem vyčerpanosti.“ Uvozovky u jména nemohly znamenat nic jiného než pochybnosti o jejím pohlaví. Brzy následovala další sportovní událost roku 1934, srpnové Světové ženské hry v Londýně. Na nich Koubková vyhrála osmistovku v novém světovém rekordu 2:12,4 a byla třetí v dálce výkonem 570 centimetrů. Byl to obrovský úspěch, jenomže v průběhu her vyšel v britském tisku článek o tom, že atletkám z několika zemí by více slušely kalhoty než sukně – a na prvním místě byla jmenována Koubková... V Praze se o článku asi moc nevědělo – a pak, doba byla prudérní, šlo o choulostivé téma, žádný skandál nepropukl.
Foto archiv autora
◆◆◆ Ovšem za půl roku vyšel Zdenin světový rekord (nakladatelství Šolc a Šimáček, Praha 1935). Autorka Lída Merlínová (1906–88) v něm líčila příběh chudé venkovské dívky, jež přijela do Prahy pracovat, po zaměstnání studuje, sportuje a díky své sportovní slávě vstoupí do lepší společnosti. Pozná několik úspěšných mužů. Obchodník z New Yorku ji zahrne city, leč ona se mu vysmívá a například v luxusním bytě na Vinohradech ho žertovně vyzve k řeckořímskému zápasu. Ten se posléze změní ve vážný boj, v němž dívka gentlemana položí na lopatky. Načež si odhrne rozcuchané kadeře z čela a usměje se... Příště ho pak zesměšní jinak, v oboře Hvězda, kam se nechá odvézt jeho vozem zn. Alfa Romeo, mu ukáže, jak nemožný je běžec. Nakonec se skutečně zamiluje, leč do jiného muže, kupodivu fyzicky nedu20
PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
1934: Koubková vítězí na Ženských světových hrách v Londýně v běhu na 800 metrů, ve spodní části snímku je vidět věnování s podpisem „Zdena“.
živého básníka. Ten ji však zradí s jinou ženou. Hrdince tak zbývá jen touha něčeho dosáhnout: vystudovat univerzitu a stát se profesorkou tělocviku. Ano, je to červená knihovna, ale občas tu jsou náznaky ironie, čert aby se v tom vyznal. Kniha měla zjevně dodat sebevědomí chudým venkovským dívkám, jež tehdy přicházely do metropole za prací a novým osudem, ale zároveň se vezla na vlně slávy rekordwoman Koubkové. Autorka asi věděla, že Zdena má se svým ženstvím problémy, anebo to zjistila v průběhu psaní. Svědčí o tom narážky v textu: „A nyní zde stojí v červených trenýrkách a béžové halence s velkým červeným ,V‘ na ploché rovince široké, jinošské hrudi. – Běží nádherným, mužským půlkařským krokem. – Bílé zuby září ve snědé chlapecké tváři.“ Merlínová se tedy ocitla v nelehké situaci, nemohla psát literaturu faktu, protože Koubková byla pořád oficiálně atletkou. Musela proto románově fabulovat – a přitom jsou v knize skutečné snímky Koubkové ze závodů. Je to podivný román. Že by dle přání nakladatele?
Vše potvrdilo přiznání o necelý rok později. Zdeněk Koubek: Příběh světové rekordwoman – tak se nazýval seriál, jejž ve dvaceti pokračováních otiskl Pražský ilustrovaný zpravodaj. Dodejme, že populární týdeník vycházel v Melantrichu často nákladem až 300 tisíc výtisků. Ocitujme úryvek z úvodního dílu: „Vstoupili jste někdy do nepravého vlaku? Ne? Pak srdečně blahopřeji, nepoznali jste tedy pocit plný rozpaků a stísněnosti, když náhle vykouknete z okna a leknutím ochromíte. Místo na západ jedete na východ. Přijde kontrolor. Všechny zraky v kupé hledí na vás zlomyslně a radují se, že budete usvědčen jako slepý pasažér. (...) Přiznávám se, že jsem jedním z oněch pasažérů, které Osud vstrčil do nesprávného vlaku. Měl jsem způsobit poplach? Volil jsem druhý, klidnější způsob: zažádal jsem o přepsání lístku. Dříve zněl na jméno Zdeňka, nyní bude na něm napsáno Zdeněk.“ Čtivé vyprávění svědčí o autorově literárním nadání. Čtenář se mohl vcítit do jeho rozpoložení i střetu se svědomím. Koubek volil – zřejmě pro snazší způsob sdělení – er formu místo přímé osobní zpovědi. Chronologicky vyprávěl o svém dětství, mládí, sportování, rekordech i bezradnosti a pochybnostech; také o tom, jak se potají holil, aby ho vousy neprozradily... Úlevně i triumfálně pak vyzněl text závěrečného dílu: „Pan vrchní v dejvické kavárně Bajkal předložil Zdeně s ostatními
novinami České slovo a ona v něm četla: Sportovní veřejnost zabývá se již delší čas pověstmi o populární naší atletce Zdeňce Koubkové. (...) Dovídáme se zároveň, že se podrobí v nejbližší době operaci, po níž sice bude dále provozovati sport, ale ne již v rámci ženské atletiky. Přečetši zprávu, prohlížela si bez nejmenšího vzruchu ostatní obsah listu, a odloživši noviny, rozhlédla se sebevědomě po kavárně. Několik nejzvědavějších očí nervosně zamžikalo, několik obličejů se zardělo studem, jako školák přistižený s prstem v nose. Zdena div radostí nevykřikla. Uměla se podívat osudu bez bázně do očí.“ Závěrečný díl pokračoval líčením, jak zprávy o atletce ve všech listech zvýšily její popularitu, která se však za ní táhla jako tíživé okovy. Proto musela téměř za každým krokem vyslechnout poznámky: „Proč ten Koubek nosí pořád sukně, když už každý ví, že je to kluk?“ Tehdy již měla za sebou dva měsíce prohlídek na klinice profesora H., kde ji uznali za individuum znaků převážně mužských a doporučili jí operaci. Poté požádala o přematrikulaci, která byla kladně vyřízena před Vánocemi roku 1935. Posléze text vyvrcholil: „Úřadům však nestačilo lékařské vysvědčení, žádaly nové, které ovšem mohlo býti vydáno až po operaci. (...) Toto rozhodnutí jej přikurtovalo 21. března (1936) k operačnímu stolu podolského sanatoria. Po operaci jej přivezli do mužského oddělení k lůžku, nad nímž křídou bylo napsáno: ZDENĚK
◆◆◆ Vraťme se ještě ke slovům Stanislava Otáhala. Po sdělení o tom, že atleti Koubkovou ze Strakovky vyobcovali, dodal: „Měli jsme delší dobu podezření a stejně jako atletky v našem klubu jsme chtěli poznat jisté tělesné detaily Koubkové. Ty jsou viditelné ve sprchách, že ano... Tady ovšem nikdo neměl šanci. Zdena totiž nikdy s atletkami do sprch nevkročila.“ Po vydání románu dostaly události nečekaný a rychlý spád. Vyhnání z atletické party vedlo Koubkovou ke kroku, jejž zřejmě dlouho odkládala. Krátce před mistrovstvím republiky v červnu 1935 nečekaně oznámila, že z existenčních a studijních důvodů nebude dále závodit. Prohlášení světové rekordmanky, náčelnice ženského odboru Vysokoškolského sportu Praha a popularizátorky ženské atletiky však věřil málokdo. Stále sílící podezření se náhle změnilo téměř v jistotu. ◆◆◆ PÁTEK LIDOVÝCH NOVIN
21
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R V T
Magazín pátek ln dostanete i tento pátek společně s lidovými novinami ve své trafice
S Ln DO STŘEDOMOŘÍ (PÁTEČNÍ PŘEDPLATNÉ S MAGAZÍNEM + CD a DVD O STŘEDOMOŘÍ) Neumíte si představit pátek bez Lidových novin s oblíbeným magazínem a milujete Středomoří? Pak máte jedinečnou šanci objednat si měsíční předplatné Lidových novin s magazínem Pátek za 60 Kč, a navíc jako bonus získat jeden ze tří kompletů o Francii, Itálii nebo Španělsku. Stačí poslat nejpozději do úterních 14 hodin SMS ve tvaru PRE PAT JMENO a ADRESA IT nebo FR nebo ESP na číslo 90211. A příští pátek naleznete Lidové noviny s CD a DVD o vybrané zemi ve své schránce. Cena 1 SMS je 60 Kč vč. DPH. Službu provozuje Expansion Group, technicky zajišťuje ATS. Infolinka 776 999 199, (po–pá, 9.00–16.00), www.platmobilem.cz.
• CD průvodce s originálním ozvučením a hudbou • CD 8 pohádek z celého světa • DVD o místní kuchyni
více na www.popron.cz NOVINY OSOBNOSTÍ
