S t r u č n á
h i s t o r i e
s t á t ů
Polsko MILOŠ ŘEZNÍK
Nakladatelství
Libri,
Praha
2002
Obsah
Předmluva 11 Polské země před příchodem Slovanů 12 Slovanské osídlení 15 Polsko v raném středověku 19 Polanské knížectví 19 Boleslav Chrabrý a Polské království 21 Politický vývoj v období 1025–1138 23 Sociální vývoj Polska do 12. století 28 Hospodářský a kulturní vývoj v raném středověku 31 Politický vývoj v období rozdrobenosti (1138–1305) 34 Dědické dělení země 34 Mongolský vpád 35 Integrační tendence ve 13. století 36 Obnova královského titulu, Václav II. 37 Třinácté století – nové hospodářské a sociální fenomény 40 Vznik měst a formování šlechty 41 Církev a kultura ve třináctém století 43 Prusy a Řád německých rytířů 45 Na cestě k jednotě, velmoci a unii (1306–1386) 49 Vladislav Lokýtek 49 Kazimír III. – upevňování diplomatickou cestou 50 Reformy Kazimíra III. 52 Na cestě k polsko-litevské unii 54 Od unie ke Grunwaldu (1386–1411) 56 Středověký národ. Budování stavovské monarchie 60 Privilegia šlechty 61 Kulturní podzim polského středověku 63 Politický vývoj a mezinárodní postavení v 15. století 66 Pod vlivem krakovského biskupa. Ohlas husitství 66 Přístup k Baltu 68 Polsko, baltský obchod a šlechtické folwarky 71 Za vládu jednotného šlechtického stavu. Poslední jagellonské století 74 Zápas šlechty s magnáty 74 „Jagellonská Evropa“? 75
6
Obrana stavovských privilegií 76 Územní vývoj. Zápas o Balt 77 Lublinská unie 80 Humanismus, renesance a reformace 82 Literatura 82 Školství a věda 84 Reformace a tolerance 85 Šlechtická Rzeczpospolita, první královské volby 87 Stavovský systém 89 Mocenská expanze, Polsko v době Báthoryho a Vasovců 92 Polsko jako velmoc 93 Kozáci 97 Krize polsko-litevského státu v polovině 17. století 99 Kozácké povstání na Ukrajině 99 Potopa 100 Vrcholící stavovství, sarmatismus, protireformace 102 Ústup z hospodářské prosperity 102 Stavovský systém a liberum veto 104 Protireformace a ústup tolerance 106 Sarmatismus a baroko 107 Politický vývoj mezi potopou a severní válkou (1660–1700) 110 Polsko-saská unie a velká severní válka 114 Růst ruského vlivu 117 Reformní hnutí 120 První dělení Polska 124 Polské osvícenství, reformy a Velký sejm 126 Reformy 70. a 80. let 18. století 127 Velký sejm a ústava 128 Kościuszkovo povstání a zánik státu 132 Polsko v době napoleonských válek 135 Situace v záborech 135 Ve víru evropského vývoje 137 Mezi Vídeňským kongresem a listopadovým povstáním (1815–1831) 141 Pruský zábor a rakouská Halič 141 Polské království 143 Velká emigrace, jaro národů a lednové povstání (1831–1864) 146
7
Důsledky povstání 146 Povstání v Krakově a Haliči 149 Revoluce 1848 150 Polské království a lednové povstání 151 Organická a pozitivní práce. Polské zábory mezi lednovým povstáním a první světovou válkou (1864–1914) 154 Ruský zábor. Hospodářský růst 154 Vznik politických stran 156 Poznaňsko v Německé říši. Kulturkampf 158 Halič a její autonomie 160 Polská kultura záborového období 164 První světová válka a vznik nezávislého Polska 168 Území a hranice 171 Počáteční léta Polské republiky 174 Sanace 177 Polská kultura a věda mezi světovými válkami 181 Polsko ve druhé světové válce 184 „Čtvrté dělení Polska“ 184 Okupační teror a holocaust 185 Odboj 187 Osvobození 190 Poválečné Polsko a budování komunistické moci (1945–1956) 192 Gomułkovské a gierkovské Polsko (1956–1980) 197 Polská kultura 2. poloviny 20. století 202 Hlavní rysy vnitřního vývoje po roce 1989 205 Vnější vztahy 206 Vnitropolitický vývoj 208 Česko-polské vztahy 212 Doporučená literatura 218 Encyklopedické heslo 222 Důležité informace pro cesty do Polska 229 Zastupitelské úřady 229 Telefonní čísla 230 Internetové adresy 230 Jazyková první pomoc 231 Nejdůležitější slova a fráze 231 Výslovnost 231
Předmluva
Tato kniha nemá být obsáhlou syntézou ani faktografickým zhuštěním polských dějin. Má sloužit širokému publiku k základní informovanosti a především orientaci v polské minulosti a jejích nejvýznamnějších problémech. Nechce být snůškou vybraných fakt: ačkoliv je především zpracováním populárním, nevyhýbá se poukázat na problematičnost řady historických témat, a to zejména na problematičnost výkladovou a hodnotící. Kromě faktografických informací a pokusů o základní postižení některých historických jevů a procesů si všímá jejich významu pro další utváření Polska, polského státu, národa a kultury, chce alespoň zčásti ukázat, jak tyto problémy žily v historickém vědomí a jak se dále podílely na vývoji polských dějin i na formování toho, co by se s nadsázkou dalo nazvat polskou mentalitou. Geneze současného Polska je tak jedním z hledisek, která se při vzniku předkládané práce uplatnila. Jakkoli se snažíme sledovat polskou minulost z více úhlů pohledu, jedná se zejména u pasáží věnovaných kulturním dějinám jen o letmý přehled základních problémů, tendencí a informací. Pozornost věnovaná politickým dějinám a s nimi spojené faktografii naopak nabývá na převaze zejména pro nejnovější období. To je opět do značné míry způsobeno perspektivou současnosti: jsou to události, jména a problémy politických dějin 20. století, na které i současný zájemce o polské dění či návštěvník Polska denně naráží při sledování veřejných politických a jiných diskusí, polského tisku, v názvech ulic a institucí i v soukromých rozhovorech. Zároveň lze jen velmi těžko stručně shrnout sociální a kulturní vývoj posledních desetiletí, neboť je v mnohém předčasné charakterizovat základní podstaty dosud probíhajících procesů, nemluvě o tom, že se tyto jevy v mnohém musí teprve stát předmětem analýzy. Pro polské dějiny nám v současnosti chybí moderní syntetické zpracování. Předkládané stručné dějiny tuto mezeru mohou zaplnit jen z malé části. Přesto si kladou za cíl přispět alespoň dílčí měrou k poznání a pochopení našich sousedů. Lipsko, 12. května 2002
Encyklopedické heslo ■
Úřední název: Polská republika (Rzeczpospolita Polska). Státní zřízení: republika v čele s prezidentem; výkonná moc: rada ministrů (vláda); zákonodárná moc: dvoukomorový parlament (Senát 100 poslanců, Sejm 400 poslanců) se čtyřletým volebním obdobím. ■ Rozloha: 312 685 km2. ■ Měnová jednotka: polský zlotý (złoty polski) = 100 grošů (groszy); zkratka: Zł; oficiální mezinárodní zkratka: PLN; střední kurz (květen 2002) se pohybuje kolem 4,1 PLN za 1 USD, resp. 3,7 PLN za 1 EUR. ■ Poloha: severní část středovýchodní Evropy, ohraničená na západě Lužickou Nisou a Odrou, na severu Baltským mořem, na jihu Jizerskými horami, Krkonošemi, Orlickými horami, Jeseníky a Karpaty; hranice: baltské pobřeží 528 km, Rusko (Kaliningradská oblast) 210 km, Litva 102 km, Bělorusko 416 km, Ukrajina 529 km, Slovensko 539 km, Česká republika 790 km, Německo 467 km. ■ Hlavní město: Varšava (Warszawa), 1 650 000 obyvatel. ■ Další města (počet obyvatel v tisících): Lodž (Łódź) 850, Krakov (Kraków) 750, Vratislav (Wrocław) 609, Poznaň (Poznań) 590, Gdaňsk (Gdańsk) 483, Štětín (Szczecin) 390, Bydhošť (Bydgoszcz) 380, Katovice (Katowice) 351, Lublin 310, Białystok 268, Radom 250, Częstochowa 246, Gdynia 236, Kielce 205, Gliwice 204, Toruň (Toruń) 200, Bielsko-Biała 163, Opole 160, Rzeszów 140, Wałbrzych 140, Olsztyn 135, Płock 125, Gorzów Wielkopolski 123, Elbląg 120, Włocławek 120, Zielona Góra 118, Tarnów 115, Koszalin 110, Kalisz 106, Grudziądz 100. ■ Úřední jazyk: polština; většina lidí, zvláště mladé generace, mluví spisovnou nebo hovorovou polštinou, v některých regionech jsou však užívány dialekty (slezský, malopolský, velkopolský, mazurský), v Pomoří i kašubština. ■ Obyvatelstvo: 38 600 000 (2000); střední hustota: 123 obyv./km2; v regionech hustota osídlení velmi rozdílná: nejvyšší v okolí Varšavy, v dolním Povislí a v Hornoslezské pánvi, nej■
223
nižší na severovýchodě; ve městech žije 62 % obyvatel; etnické složení: Poláci 97,4 %, Němci 1,3 %, Ukrajinci 0,7 %, Bělorusové 0,5 %, dále Litevci, Rusové, Slováci, Židé, Romové, Řekové, Makedonci. Asi 2 000 obyvatel (0,005 %) se hlásí k české národnosti, jediným místem jejich většího soustředění je obec Zelów u Lodže. ■ Náboženská vyznání a církve: římskokatolické přes 95 %, pravoslavné 1,5 %, evangelické (augsburské) 0,26 %, Svědkové Jehovovi 0,25 %, Polská katolická církev 0,13 %, židovské 0,03 %. V Polsku žije asi 4 tisíce muslimů, kteří se považují za potomky Tatarů, kteří se v zemi usadili ve 14. století. Pro Polsko je charakteristická silná římskokatolická religiozita a široký vliv církve. Katolicismus je dodnes často považován za součást polské národní identity. ■ Politika: parlamentní demokracie se systémem politických stran a všeobecným volebním právem; prezident volen lidovým hlasováním na pětileté funkční období; základem politického systému je Ústava Polské republiky z 2. 4. 1997. ■ Administrativní dělení: 16 vojevodství, 315 okresů (powiaty), 65 měst se statutem okresu; s ČR sousedí vojvodství Dolnoslezské, Opolské a Slezské. ■ Členství v mezinárodních organizacích: OSN, NATO, WTO, MMF, CEFTA, OBSE, Středoevropská iniciativa, Rada států Baltského moře. ■ Státní hymna: Mazurek Dąbrowského („Jeszcze Polska nie zginęła“), text Józef Wybicki, 1797 (melodie u nás známá jako píseň Hej, Slované). ■ Státní svátky: 3. května (Ústava z r. 1791), 11. listopadu (Den nezávislosti, vznik Polska r. 1918) ■ Další dny pracovního klidu: 1. 1., Velikonoční pondělí, 1. 5., den Božího těla, 15. 8., 1. 11., 25. 12., 26. 12. ■ Ekonomika: V 90. letech prošlo polské hospodářství rozhodujícími fázemi transformace směrem k tržnímu hospodářství, spojené s privatizací, liberalizací, cenovou deregulací apod. Z hlediska transformace patří k nejúspěšnějším státům regionu střední a východní Evropy. Polsko je průmyslově-zemědělskou zemí s velkým podílem zemědělství, jehož produktivita je ovšem poměrně slabá. To je zdrojem mnoha významných hospodářských a sociálních problémů. V průmyslu pracuje 32 %,
■ Encyklopedické heslo
224
v zemědělství 19 %, ve službách 49 % ekonomicky aktivních obyvatel. V 90. letech proběhl částečný útlum těžkého průmyslu a těžby některých surovin. Hlavními nerostnými surovinami těženými v Polsku jsou (objem těžby r. 2000) černé uhlí (Horní Slezsko, 103 mil. t, 5. místo na světě), hnědé uhlí (60 mil. t), zemní plyn (4,5 mil. m3), síra (1,5 mil. t), kamenná sůl, olovo, železná ruda. Elektrickou energii vyrábějí většinou tepelné elektrárny; stavba velké jaderné elektrárny západně od Gdaňsku byla roku 1990 zastavena. Hlavní průmyslová centra představují největší města a celé Horní Slezsko. Rozvinutý je hutní a chemický průmysl, textilní výroba (Lodž), strojírenství, potravinářství. Výrazný nárůst zaznamenala v poslední době produkce koksu a ropných produktů. Polský vývoz roku 2000 dosáhl výše 31,7 mld. USD, dovoz 48,9 mld. USD. Hlavní obchodní partneři: Německo, Itálie, Francie, Rusko, Nizozemí, Velká Británie, USA, ČR, Švédsko, Belgie, Čína. Hlavní vývozní položkou jsou stroje a zařízení, na straně dovozu pak ropa. Pro restrukturalizaci polského hospodářství mají velký význam zahraniční investice. V 90. letech jich nejvíce směřovalo z Francie, USA, Německa, Nizozemí a Itálie. Největšími investory byly společnosti France Telecom, Fiat a Daewoo. Hrubý domácí produkt vzrostl r. 2000 o 4,1 % na 314 mld. USD (tj. 8 112 USD na osobu), nezaměstnanost se pohybuje okolo 15 %, inflace kolem 10 % (2000). Tyto ukazatele se však rychle mění. ■ Turistika: Turistický ruch má regionálně velmi odlišnou intenzitu a význam, velmi rozdílná je i turistická propagace a vybavenost různých míst. K nejatraktivnějším oblastem patří celé baltské pobřeží, oblast mazurských jezer a pohoří na jihu, především Krkonoše, Tatry a Beskydy. Oblíbenými „plážovými“ úseky baltského pobřeží jsou zejména okolí měst Darłowo a Ustka a oba úzké poloostrovy, tzv. kosy (Helská a Viselská s turistickými centry Jastarnia, Hel a Krynica Morska). Turistická centra hor představují v Krkonoších zejména Karpacz a Szklarska Poręba, v Tatrách na prvním místě Zakopane, v Beskydech Krynica. Vyhledávanou a přitažlivou turistickou oblastí je celé Kladsko s řadou lázeňských měst. Polsko má 17 národních parků (vedle Krkonoš a Tater např. Białowieżský prales u Białystoku, baltský ostrov Wolin, Svatokřížské hory, Pieniny aj.), 68 krajinných parků a 124 chráněných oblastí. Cel-
225
kem 20 % území podléhá různým stupňům ochranného režimu, dále je v Polsku 1 000 lokálních rezervací a 18 000 přírodních památek. Z měst se těší pozornosti především větší zachovalé nebo obnovené památkové rezervace: světovou proslulost si udržuje Krakov se sídelním hradem polských králů Wawelem a židovskou čtvrtí Kazimierz či hanzovní město Gdaňsk. Významná historická jádra se zachovala ve Vratislavi, Poznani, Toruni. Také ve Varšavě bylo obnoveno Staré Město, pozornost si však zaslouží i rezidence v blízkosti (Łazienki, Wilanów – barokní sídlo Jana Sobieského). Zájemce o moderní architekturu 20. století přitahuje Gdynia, velkoměsto vystavěné v meziválečném období. Mnohá města mají svá historická jádra zcela zničená či znehodnocená, většinou v důsledku škod z druhé světové války, po nichž se nepřikročilo k obnově. Jen nejvýznamnější z nich jsou na turistický ruch výrazněji připravena. Z menších měst to platí např. o starém obchodním středisku Kazimierz Dolny s hradem na Visle. Turisticky přitažlivými místy jsou hrady a zámky. K nejzajímavějším patří řada hradů a zřícenin ve vyšších polohách jižního Malopolska (Czorsztyn aj.), množství středověkých i novějších (19. století) šlechtických sídel ve Slezsku a zejména řada někdejších hradů Řádu německých rytířů na severu a severovýchodě (Kwidzyn, Gniew, Ostróda, Lidzbark Warmiński) v čele s velkým komplexem v Malborku, kde se nacházelo sídlo velmistra. Z vnitropolských rezidencí se největší pozornosti těší novogotický zámek ve velkopolském Kórniku, sídlo Czartoryských v Puławách či barokní zámek v malopolském Łańcutu, kde se roku 1996 uskutečnil summit prezidentů středoevropských států. Příkladem pozoruhodného a zachovalého komplexu šlechtického sídla a na něj navazujícího rezidenčního města je Zamość, vybudovaná koncem 16. století Janem Zamoyským. Mimořádné místo mají i památníky obětí druhé světové války a holocaustu. Nejvýznamnější z nich jsou zřízeny v bývalých koncentračních táborech – v Osvětimi (Oświęcim), Treblince, Majdanku u Lublina a Sztutowu (Stutthof) nedaleko Gdaňsku. Komplex Osvětim-Brzezinka je spolu s centrem Varšavy, Krakova a solnými doly ve Wieliczce na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ubytování v Polsku vesměs v jednotlivých kategoriích nepřesa-
