salesiánský
s
ž
bo
na ni d o
ě
esiá
s bo
kasal
iá
i
do
-
es
i
i
s i án
a
iá
-s
al
„Když možu, pomožu. Když nemožu, ležim v ložu,“ říká koadjutor Jenda Rychlý l
sa
boska -
ka
a
-
ales
i án
id o
n
ni
do
na
b
o
sk
es
iá
ni
do
na
a
do
na b
es
ab
i dona
le
ni
iáni do
sal
on
bo
bo s
-s a
si á
na
ka - sa l e
a - sales siáni dona bosk
aosk
id ián
na o ián d s lei san a - si á k os e
s
o Třetí b světový Kongres a on spolupracovníků id
ka
l sa
le sa
es
án
s i á n ska id bo o n a b o a ska n -s do
bos dona
bo
- s a l es iiáán es al
sk a
a
i don
e s i áni dona
al
a
i es
e
a b o skasale s
2006
si
-s
na
sk
al
- sale
al
es ska al bo -s na a do sk ni iá bo es na al do -s ni a iá sk es al bo as na sk do bo ni iá na es do al ni iá -s es ka al a-s os a b l e -s nsaiá n i do do ka n a b os
le
ka
i án
n
o id
bo
-s
-s
d
i á ni
a - sa
iá n
k
s
bos k a
ni
n
a
kal
sk
-s a l e siá ni d o na bos
bo
ka
na
s
do
n
ni
bo
s
iá
iá
n
out
Odpouštění je třeba se naučit
es
es
a
iá
i d on á ab o n s ka - s iáni dona bo i do ales sk n a b o s ka - s
s
al
s alesiáni dona
i
ář
-s
le s
o
-s
id
end
al
ka
ni dona bosk iá a
án
b
a on
án
i án
-s
al e s
si
ka - sales
s a bo ka
-s
6
-s
e al
b os ona id
n do
ián i d o n a b o s k a es
sa l
á si
s
ka
-s
a
s le
iá
n
bo
obsah úvodník reportáž „když možu, pomožu…“
Slovo redakce str. 3 str. 4–5
píšu vám, mladí
str. 6
vychovávej jako Don Bosco
str. 7
kalendář na rok 2007 uvnitř čísla
Milí čtenáři, rok se bezmála zase sešel s rokem, jak ne‑ lítostně napovídá datum v diáři, a mně ne‑ zbývá než napsat vám poslední letošní pozdrav za redakci Salesiánského magazínu. Nad letošním kalendářem, který vám už tradičně posíláme s posledním letošním číslem, mi napadá, že hlavním darem, který je nám všem k dispozici, je plynoucí čas a že záleží většinou jen na nás, jak s ním naložíme. Jestli ho proměníme v život a dar pro druhé, nebo se ho pokusíme přehlušit tím, že si nasadíme na uši slu‑ chátka a na oči televizní videobrýle a přestaneme vnímat svět kolem nás. Betlémský čas o vánoční noci před dvěma tisíci lety si představuji jako čas naplněný zvláštním tichem a světlem. Kolébka s dítětem ozařuje nejen celou stáj s Marií, Josefem, volkem a oslátkem, ale proniká do kraje, takže se probouzejí pastýři, ptáci i všechna zvířata kolem, dokonce kdesi ve ves‑ míru se pohnou hvězdy právě tak, že jedna jediná zůstane viset přesně nad Betlémem. A dítě, které proměnilo celý kraj, se přes hranice času dotýká také nás a prozařuje nejen naše domovy, ale i srdce. Vám všem – věrným čtenářům a odběratelům našeho časopisu přeji za celou redakci požehnané Vánoce a hodně štěstí do Nového roku! Zdeněk Jančařík
Vydavatel:
zajímavosti ze života církve, ze světa, misie
str. 8–10
Salesiánská provincie Praha Kobyliské nám. 1, 182 00 Praha 8 tel.: 283 029 111, www.sdb.cz Bankovní spojení: 168 44 021/0100, variabilní symbol 62
Redakce:
oslavenci salesiánský magazín 6/06
str. 11
šéfredaktor: P. Zdeněk Jančařík, SDB redaktor: Jiří Kučera sazba: Miroslav Palíšek, SDB návrh obálky a grafická úprava: Martina Mončeková, ACS adresa: Kobyliské nám. 1, 182 00 Praha 8, tel.: 283 029 216, 283 029 218, e‑mail:
[email protected] Tisk: České Tiskárny, s. r. o.
MIČ 47 465, ISSN 1214‑5262
salesiáni dona boska
‑úvodník‑
Matka Markéta je ctihodnou Dekret, který uznává hrdinství ži‑ vota a ctností Maminky Markéty (matky Dona Boska), i to, že ze‑ mřela v pověsti svatosti přečetl 15. listopadu 2006 v kapli sale‑ siánské komunity ve Vatikánu kardinál prefekt José A. Saraiva Martins. Obřadu byli přítomni hlavní předsta‑ vený don Pascual Chávez, hlavní pos‑ tulátor don Enrico dal Covolo, prefekt Vatikánské apoštolské knihovny don Raffaele Farina (ve stejný den byl jmenován biskupem, pozn. red.), generální ředitel Vatikánské tiskár‑ ny don Elio Torrigiani a spolubratři z komunity. Na závěr čtení všechny pozdravil státní sekretář Vatikánu kardinál Tarcisio Bertone a udělil po‑ žehnání. 23. října 2006 na výzvu pa‑ peže Benedikta XVI. Kongregace pro svatořečení vydala oficiální dekret. Na závěr obřadu hlavní před‑ stavený prohlásil: „Toto je památný den pro salesiánskou rodinu, která sleduje další krok Maminky Marké‑ ty směrem k oltáři. Je to událost už dlouho očekávaná celým salesián‑ ským světem, který se na ni připra‑ voval mnohými iniciativami ke cti maminky Dona Boska. Svěřme se jí, aby se přimlouvala za celou salesián‑ skou rodinu a za kongregaci, která se chystá v roce 2008 slavit 26. gene‑ rální kapitulu.“
Panny Marie Pomocnice, salesiánů, sester a zástupců různých větví sa‑ lesiánské rodiny (mnohé zprávy jsou na webu www.sdb.org). Maminka jednoho salesiánské‑ ho misionáře v Africe napsala hlav‑ nímu představenému: „Nejdražší synu, jako rodiče salesiána jsme šťastní, že kolébka salesiánské ro‑ diny – maminka Dona Boska – byla prohlášena ctihodnou (vždy takovou pro nás byla!). Díky, milosrdný Pane, za dar prohlášení maminky Markéty ctihodnou. Připojujeme se k radosti celé naší velké salesiánské rodiny. Pomodleme se růženec, jak to dělala i maminka Markéta.“ „Matka Markéta je,“ jak uvádí dekret o ctihodnosti, „první a hlav‑ ní salesiánskou spolupracovnicí; její činná láska se stává mateřskou inspirací preventivního systému; je skutečnou spoluzakladatelkou sale‑ siánské rodiny, která přispěla k vý‑ chově svatých dětí, jako byli Dominik Savio a Michal Rua.“ ANS/VZ
Salesiánský svět jásá nad Maminkou Markétou
heslo
Na prohlášení Maminky Markéty ctihodnou reagoval velmi pozitivně celý salesiánský svět. Hlavní předsta‑ vený P. Chávez dostal a stále dostává mnoho zpráv a e-mailů od salesián‑ ských provinciálů, provinciálek Dcer
„Dejme se vést Boží láskou k životu.“ Heslo hlavního představeného Dona Pascuala Cháveze pro salesiánskou rodinu na rok 2007.
www.sdb.cz
Salesiánský magazín
každé
2 měsíce přichází Don Bosco do vašeho domu. Časopis Salesiánský magazín zasíláme bezplatně každému, kdo o to požádá. Od roku 1887 je to dar Dona Bos ka těm, kteří sympatizují se salesiánským dílem.
Objednejte Salesiánský magazín svým známým! Oznamte nám změnu své adresy! Salesiánský magazín Kobyliské nám. 1 182 00 Praha 8 tel.: 283 029 218 e‑mail:
[email protected] Salesiánský magazín
6/06 salesiánský magazín
‑reportáž‑
Foto: Pavel Zuchnický
„Když možu, pomožu. Když nemožu, ležim
Od konce minulého školního roku se 73letý salesiánský koadjutor Jenda Rychlý věnuje práci s rom‑ skými dětmi a mládeží v ostrav‑ ské oratoři. Při své práci upřednostňuje stálou asistenci u dětí, aktivní přístup k dě‑ tem a zavádění her, u nichž je možno porovnávat výsledky mezi dětmi na‑ vzájem a soutěžit. Právě soutěživost je romským dětem vlastní a moc je baví.
Již čtyři měsíce se proto věnuje v oratoři známé a přitom velmi jed‑ noduché sportovní aktivitě, kterou si pamatujeme z dětství – skákání přes lano. Čím víc přeskoků dítě dosáhne, aniž by zavadilo o lano, tím lépe. Vý‑ sledky přeskoků se sčítají a na konci měsíce se vyhlašují nejlepší tři sko‑ kani. Tyto děti jsou pak odměněny cenami. Rekord zatím drží Kristýnka Čon‑ ková s 1555 přeskoky bez přestávky. Rekord má i Jenda – v točení –, pro‑
Kdo je Jenda Rychlý Salesián‑koadjutor.
tože nikdo jiný z nás nemá tu trpěli‑ vost a výdrž. Ale i on někdy odchází z oratoře vyčerpán s omluvou, že už „nemože“. A z jakýchže střípků se skládá mozaika Jendova působení v Os‑ travě?
Děda, co fajně kúzli Na Bambiriádě jeden návštěvník volá z terasy dolů na kámoše: „Tady je to drsné, je tu starý děda a umí fajně kuzlit.“ Přes jeho kouzelnický stánek, který kromě jiného, prezentoval naše středisko, prošlo během dvou dní asi 500 dětí.
Narozen: 21. ledna 1933 ve Vršovicích u Opavy Noviciát: Osek 1950–51. První sliby složil 16. srpna 1951.
Děcka, poslouchejte!
Během komunistické totality byl znám především díky své práci
Jenda tráví čas v oratoři u baru, kde s dětmi hraje různé stolní hry a hlav‑ ně také svým způsobem povídá o Pánu Bohu. Dokáže využít každou příležitost k výchově a katechezi. Stí‑ há to i při tom točení s lanem. Dětem
v zoo v Praze‑Troji. Po listopadu 1989 působil ve Vřesovicích, Praze‑Kobylisích a na Velehradě v Římě. V současnosti pracuje v ostravské oratoři.
salesiánský magazín 6/06
salesiáni dona boska
‑reportáž‑
v ložu,“ říká koadjutor Jenda Rychlý říká: „Když nebudete poslouchat, tak si to odskáčete!“ Romská děcka ho jako staršího člověka většinou respektují a mají ho velmi rádi.
Krasobruslení už ne
Foto: archiv SaSM Ostrava
Někdy je nadšení pro věc silnější než bratr osel. V zimě jsme měli na hřišti led a bruslili jsme a hráli hokej. Jenda neodolal, nazul brusle a šel do akce. Zapomněl jenom, že mu není 37, ale 73 a kyčelním kloubům se to nelíbilo. Krasobruslení se nekonalo.
Jako matka Markéta Letos si v salesiánské rodině intenziv‑ něji připomínáme maminku Markétu, matku Dona Boska. Asi se ptáte, v čem jí může být Jenda podobný. Jako ona pochází z vesnice a odtud si přinesl svůj vztah k pěstování zele‑ niny a květin. Náš nepěkný prostor za domem a terasa na domě se zkultur‑ nila díky Jendovým rajčatům, papri‑ kám, jiřinám, muškátům, granátovým jablkům a další zeleni a zelenině. Ku‑ podivu děcka mu záhonky zatím neničí. Matka Marké‑ ta na tom byla hůře. Jenda umí i vařit. Zvlášť výborné připravuje saláty, puding a domácí zmrzlinu.
Ale choč baj občas lehnu a z domu se ani něhnu, Sem rad, že jsem doma, ze synkoma chacharoma. Že to hevaj lehké něni, přecej to je k vydrženi.
Ráno stanu tak jak možu, jak němožu ležim v ložu. Že se tež furt ležeč něda, tuž ležim tak do oběda. Chodim tež i mezi Romy, ať něrostu jak ty stromy Furt se tu tež cošik slavi, nědivče se šak su zdravi. A ti staři s hulčičkoma, no jak chcu, možu byč doma. Inač žijem ve svornosti, i když nahleduv je dosti. Bo při společnem modleni, na hněvani mista něni.
Kuchař básník Jenda je nejen naším dvor‑ ním kouzelníkem, zahradní‑ kem, ale hlavně básníkem. Je schopen během několika minut složit několik veršů na jakékoliv téma k různým příležitostem. Je prostě rychlý. Přečtěte si jeho verše, které složil po příchodu do Ostravy:
www.sdb.cz
Foto: archiv SaSM Ostrava
Jak jsem přijel do Ostravy, byl sem eště jakš tak zdravy, Ale při letošni žimě, lepši by to bylo v Řimě.
Jak se žije s… Každý, kdo se s Jednou Rychlým někdy setkal, ví, že je svůj. Pater Josef Kubín o něm kdysi svým proslulým stylem prohlásil: „Jeníčku, ty jsi anděl v lid‑ ském těle, ale žít s tebou je peklo.“ My v Ostravě jsme ale velmi rádi, že ho zde máme. Pavlína Koláčková a Jiří Caha, Salesiánské středisko mládeže v Ostravě
6/06 salesiánský magazín
‑spiritualita‑
Přinášíme vám závěrečnou část seriálu, v němž se italský salesi‑ án Aldo Giraudo na základě stu‑ dia Don Boskovy korespondence pokusil jeho jménem napsat pro dnešní mládež několik dopisů. Vy‑ dal je v knize Píšu vám, mladí.
Pečlivá práce na sobě Nadšení může rychle opadnout. Je nezbytné převést elán do stálých postojů, předsevzetí do získaných ctností. Kdo chce duchovně růst, musí být ukázněný a musí si pravidelným cvičením vytvořit vnitřní strukturu duchovního života. Potřebuje očistit srdce, posílit vůli, aby uměl držet pod kontrolou vášně a mohl růst v lásce. Nechceš‑li upadnout do iluzí, musíš být na sebe velmi náročný. Ježíš nás učil, že cesta života je úzká a namáhavá, takže kdo chce být jeho učedníkem, musí s láskou obejmout vlastní kříž a následovat ho; vždyť závodník také nemůže dosáhnout úspěchů, pokud není ukázněný a denně netrénuje. Když jsem se rozhodl vstoupit do semináře, musel jsem se hodně namáhat, abych přemohl svou ne‑ klidnou a bouřlivou povahu. Musel jsem osvobodit svoje srdce, očistit ho od všech překážek a nasměrovat ho k Bohu. Některým lidem, kteří četli moje Paměti první Oratoře, se divili a považovali za přehnané moje asketické úsilí a zřeknutí se veškeré zábavy během studií a v semináři. Chci tě ale ujistit, že pro mě to byla nutná a radikální proměna života: později, jakmile jsem dosáhl svobody ducha a hlubokého spojení s Bohem, znovu jsem se vrátil k tomu, co jsem zanechal jako prostředek a metodu, abych dosáhl svých výchovných a for‑ mačních cílů mezi mladými hochy. Možná si ani nedovedeš předsta‑ vit, jak jsou sport, hra, výlety, veselá společenství, slavnosti, hudba, diva‑ dlo, umění, věda a literatura pasto‑ račně účinné, když jsou prožívány s vnitřním postojem svobody bez konzumního úsilí vlastnit a ovládat.
salesiánský magazín 6/06
Užitečných prostředků pro očišťo‑ vání je hodně. Měl jsem velký užitek z každodenního zpytování svědomí, z promyšlených předsevzetí, která měla překonat nejdůležitější nedo‑ statky charakteru a slabosti, z časté a pravidelné zpovědi, z duchovního vedení, z přátelského napomenutí. Podržela mě a dávala mi sílu osob‑ ní a společná každodenní modlitba, meditace, eucharistie a adorace, mariánská úcta, měsíční ústraní a duchovní cvičení. Byl jsem povzbu‑ zován dobrým přátelstvím, kvalitní a zajímavou četbou… Později jsem tomu samému učil hochy, každého podle jeho citlivosti, osobní zralosti a originality. Přede‑ vším jsem jim vštěpoval, aby ovládali své smysly, nebáli se přijímat těžkosti a překážky života, byli věrní svým po‑ vinnostem a pečlivě slavili svátosti smíření a eucharistie. Povzbuzoval jsem je, aby si, kromě ranní a ve‑ černí modlitby, vytvořili návyk a chuť k duchovní četbě, zvláště k meditaci a studiu Boží‑ ho slova. A by c h v y l o u č i l nebezpečí záměny psychologického sta‑ vu duše s pravým du‑ chovním životem, sna‑ žil jsem se navrhnout každému klukovi osobní program jeho růstu a prá‑ ce na sobě. Michalovi Magone‑
(VI. část) mu jsem poradil pravidelnou modlit‑ bu a pečlivé plnění každodenních po‑ vinností. Požádal jsem ho, aby bděl nad svou výbušnou smyslovostí, aby uměl ovládat oči a chuť. K tomuto vnitřnímu úsilí měl přidat podnika‑ vost v lásce ke svým kamarádům a ve službě, když bylo zapotřebí. František Besucco, který byl báz‑ livý a zaražený, se měl snažil o vese‑ lost a měl se účastnit odpočinkových zábav s kamarády, měl být přesný ve studiu a využívat dobře čas, měl být pečlivý v malých každodenních pracích, snažit se o ducha modlitby a důvěru v Boha. Dominiku Saviovi, který se ze všech sil snažil o svatost a velkou soustředěnost, jsem doporučil kon‑ trolu jeho silných emocí, vytrvalost v každodenních povinnostech, stá‑ lou a umírněnou radost a účast na rekreaci s kamarády. Jeho potřebu zcela se darovat jsem nasměroval na apoštolát mezi hochy, s tím, aby se staral o ty nejzanedbanější. Sou‑ hlasil jsem, aby vedl skupinu těch nejhorlivějších hochů, kteří usilovali o kvalitní mravní život a pozitivně ovlivňovali prostředí oratoře. Přeložil P. Pavel Čáp, SDB
Ilustrační foto: Jiří Kučera
Píšu vám, mladí
salesiáni dona boska
‑vychovávej jako don Bosco‑
Odpouštění je třeba se naučit Denní střety vedou k tomu, že způ‑ sobujeme utrpení a zraňujeme; vyjmenovat je by zabralo hodně místa: hádky týkající se výchovy dětí, politiky, rodinného hospoda‑ ření, jak se chovat k babičce a dě‑ dečkovi… Je sice těžké zapomínat, ale je také možné se naučit vzácnému umění odpouštět. Nabízíme zde de‑ set malých krůčků: 1. Přijmout, že jsme odlišní. Rodina je založena na odlišnosti a rozdílnosti. Druhý bohužel reaguje jinak, vidí věci jiným způsobem. Je třeba neustále naslouchat „teplotě srdce“ toho druhého a žádat, aby jej „používal svým způsobem“: „Jestli tě miluji špatně, jestli ti šlapu na paty, řekni mi to, abych se mohl změnit; jestli tě miluji správně, řekni mi to, abych v tom mohl pokračovat.“ 2. Jako základ rodiny posta‑ vit „smlouvu“: „Nebudeme si dob‑ rovolně ubližovat.“ 3. Všímat si pozitivních strá‑ nek. Hádky příliš často ukrývají ty nejkrásnější věci na rodinném živo‑ tě. Je důležité relativizovat minipro‑ blémy. 4. Láska roste prostřednic‑ tvím malých odpouštění. Čím více si zvykneme odpouštět maličkosti, tím více si budeme schopni odpouš‑ tět velké věci. Čím dřív, tím lépe. 5. Hovořit mezi sebou, vy‑ světlovat si věci. Odpouštět je snadnější, existuje‑li komunikace. Je nutné o odpouštění požádat. Jednoduše, s pokorou, upřímně. Neváhat učinit první krok. Slovo, pokud je jeho tón správný a neodsu‑ zující, dokáže zázraky, protože znovu tvoří. Abychom odpouštěli a mohlo nám být odpouštěno, potřebujeme slyšet tato slova: „Můžeš mi odpus‑ tit?“ „Ublížil jsem ti?“ „Byl jsem ner‑ vózní.“ „Neměl jsem pravdu.“ Tato slova se dotýkají srdce a vzbuzují dialog někdy tak protkaný pokorou a upřímností, který by jinak nikdy nenastal.
www.sdb.cz
Ilustrační foto: Jiří Kučera
Spory jsou v rodině denním chle‑ bem. Všichni se musí snažit, aby se život nestal nesnesitelným.
Hádky příliš často přehlušují ty nejkrásnější momenty rodinného života.
6. Uznat zranění, které jsme způsobili. Ten, kdo byl zraněn, potře‑ buje vědět, že bylo jeho zranění vzato v potaz. Je třeba druhému ukázat, že jsme si vědomi utrpení, které prožil, stejně jako jeho intenzity… Je přiroze‑ né se ospravedlňovat svou minulos‑ tí, zejména hledáním viny v druhých (rodičích), nebo mimo pár (tchyně). Je důležité hledat pravdu, objevovat vlastní chyby a pokorně je přiznávat. 7. Dát času prostor. Je třeba přijmout, že odpouštějící slovo ne‑ přichází hned. Jsme‑li přemoženi hněvem, schopnost požádat o od‑ puštění vyžaduje určitý čas, přemýš‑ lení i modlitbu. Jedná se o dlouhý a složitý proces a je nutno počkat, až své dílo vykoná čas. Někdo na uráž‑ ku, zejména pokud byla lehčí, hned zapomene. Jiní však mají sklon si ji znovu a znovu přebírat. I když řek‑ nou, že „už je to dobré“, jejich oči a zakaboněný výraz ukazují, že věc ještě zcela nestrávili. 8. Naučit se vyjednávat. Znamená to hledat smírné řešení, střední cestu, která by zohlednila oba pohledy. To předpokládá, že se každý nejprve musí opravdu a s em‑ patií snažit do druhého vžít, postavit se na jeho místo a podívat se na věc z jeho úhlu pohledu. 9. Smířit se. I když smíření není pro odpuštění nezbytnou podmínkou, je dokonalé jen tehdy, vyústí‑li v opě‑
tovné nastolení vztahu. Odpuštění není ještě smířením, ale je k němu cestou. Odpouštění je katalyzáto‑ rem, vytvářejícím nezbytný prostor pro nový začátek. Odpouštět zna‑ mená vracet důvěru. Znamená začít „tak jako dřív“. Znamená spravit to a změnit se. Žádáme‑li o odpuštění, pak znakem naší upřímnosti je sna‑ ha o to, abychom neupadli znovu do stejných chyb. 10. Dokonalé odpuštění je něčím božským. Můžeme se mu naučit jedině od Boha. Křesťan neří‑ ká „já věřím ve hřích,“ nýbrž „já věřím v odpuštění hříchů“. A když kněz říká „udílím ti rozhřešení“, říká tím mno‑ hem více než jen „je ti odpuštěno“. Rozřešit znamená dát novou svobo‑ du tomu, kdo byl svázán, znamená sundat mu pouta. Pokud nám od‑ pouštění připadne nemožné, podívej‑ me se na Krista na kříži. V okamžiku, kdy přibit hřeby umírá v nevýslovném utrpení udušením, má odvahu zapo‑ menout na sebe, naklonit se nad svými vrahy a odpustit jim. Milost odpuštění je tou největší milostí. Večerní rodinná modlitba je nádhernou příležitostí k vzájem‑ nému odpuštění. Milovat znamená moci spolu říci Otče náš. Žádný man‑ želský svazek nemůže existovat bez odpuštění. Bruno Ferrero přeložil P. Ladislav Heryán
6/06 salesiánský magazín
‑krátké zprávy‑
Třetí světový Kongres spolupracovníků
Kongres svolal do Říma hlavní pře‑ stavený salesiánů, který vede i spo‑ lupracovníky. Místem konání kongresu, na kte‑ rém Českou republiku zastupovali provinciální koordinátor Jiří Máca, jako reprezentantka Iva Růžičková a delegát Jan Ihnát, bylo hlavní sídlo salesiánů na ulici Pisana. Účastníků včetně hostů a organizátorů bylo asi 320. Zúčastnit se mohl také provinci‑ ální koordinátor, delegát anebo dele‑ gátka FMA. Překládalo se do pěti hlav‑ ních jazyků, angličtiny, francouzštiny, němčiny, španělštiny a polštiny. Hned první den jednání změnili účastníci svůj název: místo „salesián‑ ský spolupracovník“ to bude v soula‑ du s přáním Dona Boska „salesián ‑spolupracovník – salesiánka‑spolu‑ pracovnice“. Během kongresu nás navštívila i naše nejmladší spolupra‑ covnice Anežka Hesová, která v Římě
Foto: Janko Ihnat
Schválit definitivní znění Sta‑ nov a Pravidel bylo hlavním cí‑ lem třetího světového kongresu salesiánů‑spolupracovníků, kte‑ rý proběhl od 9. do 12. listopadu v Římě. Teď už „jen“ vtělit ideje do života a nechat působit hlavní motto: My obnovujeme pravidla a Pravidla obnovuji nás.
Iva Růžičková a Jiří Máca během jednání kongresu
na salesiánské univerzitě studuje sociální komunikaci. V sobotu 11. listopadu přišel mezi spolupracovníky hlavní před‑ stavený don Pascual Chávez. Kladl nám na srdce, že to, co se zde děje, není jen změna jednoho dokumentu, ale cosi, co dává našemu Sdružení obsah. Projednáváme pravidla, která definují náš vztah k Bohu! Salesián ‑spolupracovník je především spo‑
lupracovníkem Božím. Evangelizace – rodina – školství – politika, to by měly být naše apoštolátní priority. V neděli 12. listopadu byl kongres slavnostně ukončen v bazilice sv. Pe‑ tra, kde proběhla obnova spolupra‑ covnického slibu a modlitba Anděl Páně s papežem. Program kongresu byl velmi ná‑ ročný, ale co nic nestojí, za nic ne‑ Jan Ihnát stojí!
Nezapomínejme na prastaré páky Chtěl bych reagovat na článek P. Ladislav Heryána „Prožít oka‑ mžik sjednocení“ uveřejněný v Sa‑ lesiánském magazínu č. 4/2006, kde se mluví o Starých pákách. Je škoda, že se dosud nikde neob‑ jevila zmínka o prastarých pákách. Tedy o tatíncích a maminkách Sta‑ rých pák, kteří jim v rodině za těž‑ kých podmínek dávali křesťanskou výchovu, kterou potom dále prohlu‑ bovali salesiáni na chaloupkách a při různých setkáních. Nevím, jak se vyvinula situace v ostatních salesiánských domech po onom osudném 13. dubnu 1950, ale
salesiánský magazín 6/06
po pražské orato‑ ři zůstalo torzo, které se pravi‑ delně scházelo na nedělní mši svaté u Terezičky a po ní se vyda‑ lo na procházku ke kobyliskému hřbitovu. Samozřejmě se cestou dis‑ kutovalo a probíraly se náboženské otázky. K těmto prastarým pákám patřili Jindra Vrba‑Finty, Jirka Janda‑Motý‑ lek, Jarda Bouzek, Miloš Matys Otta Dočekal‑Oťásek nebo Josef Pešata st.‑Dědek, P. Jan Birka, Ludva Hru‑
ban, Karel Bohačík‑Sosetl. Ale byli i chlapci, kteří přišli jen občas. Jestli jsem na někoho zapomněl, tak ať mi promine. Poté, co se prastaré páky oženily, k nim patřily i jejich manželky (tím ne‑ chci říci, že by byly prastaré). Časem došlo k tomu, že jsme se scházeli pravidelně každé úterý v restauraci „Na vyhlídce“ u kobyliské vozovny. Dokonce se nám jednou podařilo zorganizovat na Bílém Potoku du‑ chovní cvičení. I když jsme se později rozběhli po světě, semínko zůstalo. Vydalo pak plody a vyrostlo ve Staré páky. P. Jiří Kopic, SDB
salesiáni dona boska
‑krátké zprávy‑
Sadba vzdělává dobrovolníky Salesiánská asociace Dona Bo‑ ska (SADBA) zahájila v novém školním roce další projekt, který byl nazván Inovativní koncepce vzdělávání a formace salesián‑ ských dobrovolníků k efektiv‑ nější sociální službě mladým lidem. První akcí, která se v rámci projektu uskutečnila, bylo setkání o doprová‑ zení, jež se konalo na faře v Sebra‑ nicích. Zúčastnilo se ho 18 mladých lidí s cílem prohloubit motivaci k dob‑ rovolné službě. V Pardubicích se odehrály dva přípravné víkendy tzv. školy salesián‑ ských animátorů. Na prvním víkendu druhého běhu se sešlo celkem 34 mladých animátorů z různých koutů republiky a na čtvrtý víkend prvního běhu dorazilo 17 animátorů, kteří již nyní ve svém volném čase pomáhají v různých salesiánských střediscích. V říjnu také začala realizace nového dobrovolnického programu Margherita, který je stejně tak jako Salesiánští animátoři a Cagliero akre‑ ditovaný na Ministerstvu vnitra ČR.
Desetihodinové školení v programu Margherita je přizpůsobeno těm dob‑ rovolníkům, kterým ča‑ sově nevyho‑ vuje program Salesiánští animátoři. Přípravy na dobrovolnou službu v pro‑ gramu Margherita proběhly ve Zlíně, v Plzni a v Praze a na všech místech vytvořilo celkem 60 dobrovolníků vel‑ mi pěknou atmosféru. Na přípravu v programu Cagliero do Pardubic přijelo 12 dobrovolníků se zájmem věnovat jeden rok svého života službě druhým buď v České republice, nebo v zahraničí. Svými intenzivními zážitky je přijeli k dobro‑ volné službě povzbudit i bývalí dobro‑ volníci v zemích třetího světa. Projekt Inovativní koncepce bude po 22 měsíců podporován Evropským sociálním fondem a státním rozpoč‑ tem České republiky. Bližší informace o projektu najdete na mladez.sdb.cz Eva Hurychová a na www.esf.cz.
Setkání se salesiány je za dveřmi! Praha – Prožít na vlastní kůži během čtyř dní 80 let salesiánské přítomnosti u nás bude cílem již 21. setkání se salesiány. Uskuteč‑ ní se o pololetních prázdninách od 1. do 4. února 2007 v Sebranicích u Litomyšle pod názvem Salesián‑ ská odysea. Salesiáni s mladými muži (od 15 let) se mohou hlásit na adrese: SADBA, Kobyliské nám 1, 182 00 Praha 8‑Kobylisy, vracov@centrum. cz, 283 029 354, 732 951 497. Účastnický příspěvek je 300 Kč.jv
Film o Matce Markétě Brno – Italský film o mamince Dona Boska s názvem Matka Markéta připravilo pro salesián‑ ské příznivce Don Bosco Media Centrum v Brně. Film, který byl natočen v roce 1992 v italském Turíně, je opatřen českými titulky a můžete si ho ob‑ jednat na DVD nebo VHS na adrese Bosco Media Centrum, Foerstrova 2, 616 00 Brno‑Žabovřesky nebo e‑mailem:
[email protected]. mk
Don Chávez v ČR knižně
Foto: archiv klubu Vrtule
Praha – Vše důle‑ žité, co chtěl v naší zemi sdělit hlavní představený sale‑ siánů Don Pascual Chávez během své květnové návštěvy, vyšlo v útlé brožurce, kterou si můžete za 30 Kč objednat na adrese Salesiánské provincie (Kobyliské nám. 1, 182 00 nebo e‑mailem:
[email protected]). red
Díky podpoře kapely TŘI SESTRY (www.trisestry.cz), která pořídila nové basové a kytarové kombo, na tom budou kapely zkoušející v klubu Vrtule v Praze‑Ko‑ bylisích podstatně lépe. Nákup proběhl v pražském obchodě K‑AUDIO (www. k-audio.cz), které nasadilo na naše nové „hračky“ velmi přátelskou cenu! Děkujeme moc! Pavel Kaplan – vedoucí klubu VRTULE
www.sdb.cz
Štěstí se usmálo na… Vylosovaní výherci správně vyluš‑ těné křížovky ze SM č. 5/2006: Vítězslava Foldynová, Opava, Pe‑ tra a Jan Ledničtí, Jeseník, Pavel Kovář, Praha, Marie Chábková, Brno, Marie Mazalová, Adamov, Pavla Dabrowská, Ostrava, Franti‑ šek Kavalec, Mohelno, Jana Mike‑ šová, Hovězí, Pavel Severa, Brno a František Krul, Třebíč. red
6/06 salesiánský magazín
‑krátké zprávy‑
Dva experimenty v klubu Balón Vedoucím klubu Balón (pro děti od 9 do 15 let) se stal charismatický za‑ městnanec Milan Růžička. Další no‑ vinkou je společná modlitba v kapli pro děti, které přijdou. Zároveň vznik‑ ly dva experimenty: „Výchovná čtvrt‑ hodinka“ a soutěž pro děti z klubu „Staňte se Biblionářem“. Výchovná čtvrthodinka: Hned při čtení si možná někdo pomyslí – a co dělají s těmi dětmi předtím? To je nevychovávají? Tuto otázku jsme si zde v Plzni kladli také – totiž, zda je program klubu Balón pouhou na‑ bídkou zábavy ve volném čase dětí, anebo zda má naše činnost i výchov‑ ný dopad. Napadlo nás, že by bylo dobré program klubu zakončit nějakým společným krátkým programem, při‑ nášejícím dětem vždy nějaký impuls, myšlenku nebo něco zajímavého. A tak se zrodila „výchovná čtvrtho‑ dinka“ od 17.15 do 17.30. Scházíme se v tělocvičně. Děti zaujala hned první čtvrthodinka. Vy‑ světlovali jsme v ní pravidla klubu: jak to vypadá, když někdo umí o něco poprosit nebo když mluví sprostě. Dru‑ há scénka byla o krádeži mobilu (této
Foto: archiv SaSM Plzeň
Od 1. září letošního roku došlo v plzeňském středisku mládeže k několika změnám.
scénce zvlášť některé děti moc dobře rozuměly) a třetí o tom, jak dva větší kluci mlátí jednoho slabšího. Po každé scénce jsme si o situaci povídali. Díky čtvrthodince vnímáme ur‑ čitý pokrok: děti jsou klidnější, pro‑ blematických dětí ubylo, a naopak díky letáčkům rozdaným po školách přibylo více dětí „hodných“, z kterých je možné vytvořit zdravé jádro. „Staňte se Biblionářem“. Soutěž vznikla díky impulsu Milana Růžičky a Zdislavy Pohorské, která vyučuje náboženství děti ze 7.–9. třídy. Inspi‑
rovali se brněnským Katechetickým věstníkem. Zdislava pro tuto soutěž nadchla děti v náboženství, takže s velkým zájmem začaly vymýšlet otázky a odpovědi. Začala se tak plnit jedna z pedagogických pouček: Chceš‑li se něco naučit, uč druhé. Soutěž má tři kola a první tři sou‑ těžící obdrží obrázkovou Bibli a ostatní děti drobné ceny. Myslíme si, že zvýší u dětí znalosti o křesťanství a pomů‑ že odstranit některé předsudky vůči křesťanství. Petr Zelinka, SDB
Salesiánští animátoři se sjeli do Kobylis Novou energii a inspiraci do dal‑ ší dobrovolné služby v salesián‑ ských střediscích a farnostech mohli všichni salesiánští animá‑ toři načerpat o víkendu 10.–12. 11. na druhém Celostátním set‑ kání salesiánských animátorů v pražských Kobylisích. Program začal již v pátek společnou večeří. Po večeři proběhla prezentace jednotlivých míst, kde se vyskytují ko‑ munity salesiánů, střediska, farnosti nebo komunity FMA čili salesiánek, a z kterých přijeli tamní animátoři. Po prezentaci jsme měli možnost zažít první promítání filmu o mamin‑
10 salesiánský magazín 6/06
ce Markétě, matce Dona Boska. Sní‑ mek si nekladl vysoké nároky, byl to prostý přepis toho, jak se to všechno nejspíš stalo, ale byl kvalitní. V sobotu po snídani byly dva blo‑ ky skupinek. Bylo toho dost na výběr: skupinky o mateřství či otcovství se skutečně silnými svědectvími, ná‑ vštěva v nakladatelství Portál, vyprá‑ vění dobrovolnice z Indie či taneční skupina. Po obědě byla mše a po ní hra v centru Prahy. Předmětem typic‑ ké bojovky bylo hledání papírků mezi okapy a na různých zajímavých mís‑ tech. Nakonec jsme poskládali cosi jako sebrané spisy matky Markéty, tedy různých jejích moudrostí a citá‑
tů. Největší úspěch měla tato: „Kdo není schopný stříhat si nehty oběma rukama, nebude si umět vydělat na chleba.“ Poté následovala beseda s pro‑ vinciálem salesiánů Františkem Blahou a se sestrou Věrou Vorlovou, představenou salesiánek. Před spa‑ ním byla adorace a pak volná zábava v klubu Vrtule. V neděli ráno jsme šli na mši do kostela sv. Terezičky, pak na oběd a potom už hurá domů! Doufám, že setkání všechny obo‑ hatilo tak jako mě. Tím myslím nové přátele, kontakty, zkušenosti a zážitky. Za rok se bude setkání opakovat, tak‑ že ZATÍM AHOJ! Honza Hanzlík z Teplic
salesiáni dona boska
‑oslavenci‑
Oslavenci Salesiánům a salesiánkám, kteří v prosinci oslavili, případně oslaví kulaté životní jubileum, vy‑ prošujeme hojnost Božího požehnání, darů Ducha Svatého a vytrvalost při působení v duchu Dona Boska. Sestra Helenka Koutecká,
FMA se 6. prosince dožívá 80 let. Stejné výročí oslaví i P. Petr Ba‑ ran, a to 8. prosince. 17. prosince oslaví 92 let života P. Jan Rob a 21. prosince se 82 let dožívá
P. Jan Vývoda. P. Petr Baran
s. Helenka Koutecká
Vzpomínáme
Ve věku nedožitých 85 let předstoupil před svého Pána a Stvořitele dne 28. října 2006
P. Jaroslav Čuřík, salesián. Rozloučení s otcem Jaroslavem se uskutečnilo ve čtvrtek 2. listo‑ padu 2006 v kostele sv. Jana Křtitele v Teplicích. Poté byly ostatky zesnulého převezeny do Prahy, kde v pátek 3. listopadu proběhlo v kostele svaté Terezie od Ježíše v Kobylisích poslední rozloučení a zádušní mše svatá. Poté byl P. Jaroslav uložen do hrobu na hřbitově v Praze‑Ďáblicích k ostatním zemřelým spolubratřím salesiá‑ nům Dona Boska. P. Jaroslav Čuřík se narodil 17. listopadu 1921 v Hrobicích u Zlína. Už v roce 1934 se seznámil s prvními salesiány ve Fryštáku. Přilnul k nim natolik, že začal toužit po salesiánském a kněžském životě. Pobytem v sa‑ lesiánském domově ve Fryštáku a se současně probíhajícím studiem na gymnáziu v Kroměříži ukončil první fázi své začínající salesiánské formace. Od roku 1943 až do roku 1946 byl salesiánským asistentem při výchově mládeže v Ořechově u Polešovic. Po skončení asistence odešel v roce 1946 na salesiánské teologické učiliště v Oseku u Duchcova. V předtuše toho, co se za několik dní odehrálo v osudné noci z 13. na 14. dubna 1950, se biskup Štěpán Trochta rozhodl co nejrychleji přikročit ke kněžskému svěcení připravených kandidátů. Stalo se tak na Bílou sobotu. V ten den přijal spolubratr Jaroslav spolu s několika dalšími spolubratry salesiány a též některými diecézními bohoslovci z rukou otce biskupa Štěpána Trochty kněžské svěcení. Za necelý týden po svěcení došlo k internaci řeholníků na celém území tehdejšího Československa. Po propuštění z internace nastoupil na základní vojenskou službu u PTP až do roku 1954. Pak následují do roku 1957 civilní zaměstnání. Před zatčením pracoval jako skladník u ČSD Zlín. Roku 1957 byl zatčen a v listopadu téhož roku odsouzen za podvracení republiky. Vězeňská léta prožil v Jáchymově a v Kartouzích až do roku 1960. Po propuštění z vězení pracuje jako dělník ve zlínském Svitu a posléze opět u ČSD až do roku 1969. Biskup Štěpán Trochta po svém politickém rehabilitačním procesu v roce 1968 vyzval salesiány a také další kněze, aby nabídli svůj kněžský život pro práci v litoměřické diecézi. Této naléhavé výzvě vyšel vstříc i otec Jaroslav. Nastoupil jako výpomocný duchovní do duchovní správy v Teplicích – farnost Trnovany, později se jeho pastoračním polem stala farnost Horní Jiřetín u Mostu a široké okolí. Zcela vyčerpán odchází roku 2003 ke svým spolubratřím do teplické komunity. Zde, nic si pro sebe nene‑ chávaje, cele odevzdal svůj život do rukou Božích. Svou věrností a vřelou povahou a v posledních měsících svého života i svou trpělivostí a odevzdaností byl ostatním spolubratřím a všem, kteří ho navštěvovali, nejen vzorem v přijetí utrpení, ale též povzbuzením na naší společné cestě k Bohu. www.sdb.cz
6/06 salesiánský magazín 11
