RUSKO, ZAKAVKAZSKO, STŘEDNÍ ASIE Lenka Pošepná
VYMEZENÍ REGIONU • Rusko – Asijská část – Evropská část
• Zakavkazsko – Gruzie – Arménie – Azerbajdžán
• Střední Asie – – – – –
Kazachstán Uzbekistán Kyrgyzstán Tádžikistán Turkmenistán
HANICE MEZI EVROPOU A ÁSIÍ • • • • • • • • • •
Pohoří Ural Řeka Ural Řeka Emba Kaspické moře Řeka Kuma Řeka Manič Azovské moře Černé moře Úžina Bospor Úžina Dardanely
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST • Severní ledový oceán – – – –
Barentsovo moře Karské moře Moře Laptěvů Východosibiřské moře
• Tichý oceán – Beringovo moře – Ochotské moře • Šelichovův záliv
• Atlantský oceán – Azovské moře – Černé moře
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST •
Ostrovy (Rusko) – – – – –
Nová země Severní země Novosibiřské ostrovy Wrangerův ostrov Sachalin •
–
•
Od pevniny ho odděluje Tatarský průliv
Kurily
Poloostrovy (Rusko) – – –
Kola Jamal Gydský •
– –
Tajmyr Čukotský •
–
Obský záliv
Od Ameriky ho odděluje Beringův průliv
Kamčatka
Fyzická geografie: VERTIKÁLNÍ ČLENITOST •
Západ nížinatý – Východoevropská nížina – Západosibiřská nížina • Tyto dvě nížiny jsou od sebe odděleny pohořím Ural (Narodnaja, 1895m)
– – – –
•
Severosibiřská nížina Kaspická nížina Turanská nížina Vyjímka: Velký Kavkaz, Ural (Narodnaja, 1895m) (Elbrus, 5642m)
Východ hornatý – – – –
Kazachská plošina Altaj (Belucha, 4506m) Sajany Středosibiřská vysočina
Fyzická geografie: VODSTVO • Sibiřské veletoky: – Ob – Irtyš • Nejdelší asijská řeka
– Jenisej • S přítokem Angarou
– – – –
Lena Indigirka Kolyma Amur • Přítok Ussuri = tygr ussurijský
– Řeky tekoucí od jihu k severu = velké záplavy v období jara
Fyzická goegrafie: VODSTVO • Evropské rusko – Řeky • Volha – Nejdelší a nejvodnatější řeka Evropy (3534km) – Vlévá se do Kaspického moře – Umělými kanály je propojena na horním toku s Baltským mořem a na dolním toku s Azovským mořem
• Severní Dvina • Pečora
– Jezera • Ladošské (největší v Evropě) • Oněžské (2. největší v Evropě)
Fyzická geografie: VODSTVO • Kaspické moře – Největší jezero na světě – Tektonického původu – Slané – Těžba ropy
Fyzická geografie: VODSTVO • Aralské jezero – Bezodtoká oblast Turanské nížiny – Vlévá se do něj Amudarja a Sirdarja, ale žádná řeka nevytéká – Odčerpává se voda k zavlažování – Vysichá – ??? Jaký to má dopad na obyvatelstvo žijící v jeho oblasti???
Fyzická geografie: VODSTVO • Bajkal – Nejhlubší jezero na světě (1637m) – Největší rezervoár sladké vody na světě – Tektonický původ (kriptodeprese) – Do jezera přivádí vodu cca 350 řek a odvádí ji pouze Angara – Vyvynuli se zde endemické druhy rostlin a živočichů • Tuleň bajkalský
Fyzická geografie: KLIMA A VEGETACE • Mírný pás – Zakavkazsko • Vysokohorské klima • Horské tundry
– Střední Asie • Kontinentální klima pouště a polopouště – Karakum a Kyzylkum
• Na ně navazují stepi a lesostepi, které zasahují i do evropského Ruska
– Evropské Rusko • Listnaté a smíšené lesy (díky oceánskému a přechodnému klimatu)
• Subpolární pás – Tajgy • Medvědi, vlci
• Polární pás – Lesotundry, tundry
RUSKÁ FEDERACE (RUSKO) • Největší stát světa • Hlavní město: Moskva (Evropa) EVROPSKÉ RUSKO • Menší rozloha (1/5) • Vyšší hustota osídlení (4/5) • Evropoidní rasa • Pravoslavná církev • Méně nerostného bohatství • Zemědělsky využívané • Koncentrace zpracovatelského průmyslu a služeb
ASIJSKÉ RUSKO • Větší rozloha (4/5) • Nižší hustota osídlení (1/5) • Evropoidní a mongoloidní rasa • Pravoslavná církev, tradiční náboženství, islám • Velké nerostné bohatství • Málo zemědělsky využívané (dominuje těžba dřeva) • Těžební průmysl
Politická geografie • Do 16. století = Velkoknížectví Moskevské – Menší rozloha (v Asii pouze po řeku Ob) •
Po odražení hlavního náporů kočovníků z východu – připojování dalších federací směrem na východ = začalo
se formovat carské Rusko – Na západě silné a hustě osídlené země – Na východě menší odpor – rozšíření území až k Tichému oceánu – Šíření ruského etnika, jazyka, písma a kultury
Politická geografie •
1924 – vznik SSSR (Sovětského svazu) – Svazový státní útvar – 15 států • Evropa: – Rusko, Bělorusko, Moldávie, Ukrajina, Estonsko, Lotyšsko, Litva
• Asie: – Arménie, Azerbajdžán, Gruzie, Kazachstán, Kyrgystán, Uzbekistán, Tádžikistán, Turkmenistán
•
RVHP (Rada vzájemné hospodářské pomoci) – Obchodní organizace sdružující socialistické státy (po celém světě) – Které státy nejspíš spadaly do RVHP?
•
SSSR i RVHP zanikly v r. 1991
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO •
Nerovnoměrné osídlení –
•
Vysoký celkový úbytek obyvatel – –
•
Rusové (81%) Tataři (3,8%) Ukrajinci (3%) Jakuti
Více žen, než-li mužů – –
•
Nízký přirozený přírůstek Emigrace
Národnostní složení: – – – –
•
Především kolem velkých řek
Důsledek ztrát za II. sv. války Nižší průměrná délka života mužů (60 let)
Velké sociální rozdíly: – –
Asi 1/3 obyvatel žije pod hranicí chudoby Důsledky: • • • • • •
Vysoká rozvodovast Alkoholismus Nemocnost Úmrtnost Počet vězňů Počet vražd
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ A TĚŽBA Zemědělství • Zemědělská půda pouze 13% rozlohy
Těžba • Velké nerostné bohatství na Sibiři – Není ještě plně využívané – Investice zahraničních států (především Japonska)
– Orná půda pouze 7,4%
•
Dominuje lesnictví a těžba dřeva
•
• •
Velké přepravní vzdálenosti mezi oblastmi těžby a oblastmi zpracovatelského průmyslu – nutnost nákladní dopravy Ropa, zemní plyn, černé i hnědé uhlí, železná ruda, měď, uran… Nejvýznamnější ložiska ropy se vyskytují kolem řeky Ob – Import ropy i do ČR • Ropovod Družba
Socioekonomická geografie: DOPRAVA • Transibiřská magistrála – Moskva – Vladivostok (9288km)
• Bajkalsko – amurská magistrála (4200km)
• Silniční doprava: – Různá kvalita silničních komunikací • V jádrových oblastech kvalitní • V periferních nezpevněné – Často jediný způsob, jak přepravovat suroviny i na dlouhé vzdálenosti
– Vybavenost automobily • Nižší než v Evropě • Rychle vzrůstá
Jádrové oblasti: MOSKVA A JEJÍ ZÁZEMÍ •
Celosvětový ekonomický i politický vliv • 9 milionů obyvatel (porovnej s Prahou) • Byla zbudována jako centrum textilního a později strojirenského průmyslu • Po pádu socialismu – restrukturalizace na Hi-tec • Oblast s nejnižší nezaměstnaností v Rusku • Dobrá úroveň služeb, zásobování obyvatelstva i školství • Významný dopravní terminál = Vysoká imigrace – Musí být regulována
•
Kulturní památky: Kreml, chrám Vasila Blaženého
• Centrum těžkého průmyslu – Těžké a vojenské strojirenství – Metalurgie železa a barevných kovů – Dřevařský průmysl – Využití zdejších i importovaných surovin ze Sibiře
• Města: – – – –
Perm Ufa Čeljabinsk Jekatěrinburg
Jádrové oblasti: JIŽNÍ URAL
Jádrové oblasti: VOLŽSKO – VJATSKÝ REGION • Těžba ropy a zemního plynu • Vedou tudy ropovody a plynovody ze Sibiře • Strojirenský, chemický a dřevařský průmysl • Význam řek Volhy a Vjatky – Vodní doprava surovin • Na jih dřevo • Na sever ropa z Azerbajdžánu • Na sever obilí ze Zakavkazska
• Města: – Nižnij Novgorod – Toľjatti – Volgograd
Jádrové oblasti: PETROHRAD •
Starší jména: – Sankt Peterburg – Leningrad
•
Významné přístavní město – Spojení se západní Evropou – Přístav v zimních měsících zamzá
•
Dříve hlavní město Ruska – Množství kulturních památek – Vysoké školství – Význam města klesl po odpojení Pobaltských republik ze SSSR
•
Průmysl – Elektrotechnický, potravinářský
•
Centrum vědy a výzkumu
Jádrové oblasti: JIH ZÁPADOSIBIŘSKÉ NÍŽINY • Nejvýznamnější oblast těžby ropy a zemního plynu v Rusku – Silný dopad na původní ekosystém (tajgy, rašeliniště, mokřady)
• Města: – Omsk – Novosibirsk • Významná výzkumná základna
Periferní oblasti: VÝCHODNÍ SIBIŘ • •
Hornatá oblast Vysoké náklady na život: – Topení – Oblečení – Dovoz potravin • Permafrost – mohou vypěstovat jen omezené množství potravin
•
Velké nerostné bohatství – Rozvoj těžby v oblastech, kde vede Transibiřská magistrála a Bajkalsko – amurská magistrála
•
Stoupá význam oblastí blízkých Číně a Japonsku – Vladivostock – Nachodka
STŘEDNÍ ASIE • • • • •
Kazachstán Uzbekistán Kyrgyzstán Tádžikistán Turkmenistán
Zopakuj si fyzickogeografickou charakteristiku oblasti… • Vertikální členitost území • Vodstvo • Klima
Politická geografie • V minulosti nájezdy kočovných kmenů ze sousedních států • Až od 19. století se tyto republiky staly součástí carského Ruska a později i SSSR • Po rozpadu SSSR – návrat k islámské tradici: – Nové hlavní město Kazachstánu Astana (dříve Alma-Ata)
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO • Málo osídlený makroregion – Především kvůli suchému klimatu – Nejlidnatější stát: Uzbekistán
• Kulturně a nábožensky se blíží sousedním státům – Iránu a Afghánistánu – Znovuobrození ISLÁMU • Menšiny (Rusové a Ukrajinci) jsou nuceny emigrovat do Ruska
• Způsob života – Kočovníci – Život v Oázách podél řek
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ • Kočovné pastevectví – Ovce, kozy, skot, velbloudi
• V oázách – intenzivní rolnictví – závislé na umělém zavlažování (viz Aralské jezero) – Pěstování bavlny (hlavní plodina zavedená za SSSR)
• V Kazachstánu – Celiny = stepy přeměněné na rozsáhlá pole (za sovětské éry) – Obilí – zásobení okolních států
Socioekonomická geografie: TĚŽBA • Za SSSR = bavlníkový komplex • Po rozpadu SSSR = investice zahraničních států do využití nerostného bohatství – Především ropa a zemní plyn
Socioekonomická geografie: KOSMICKÉ CENTRUM - BAJKONUR • V Kazachstánu • Dnes si ji pronajímá Rusko • 1957 – vypuštěna 1. umělá družice Země – Sputnik 1. • Slouží i ke startům kosmických raket
ZAKAVKAZSKO • Gruzie • Arménie • Azerbajdžán
Zopakuj si fyzickogeograficou charakteristiku oblasti: • Vertikální členitost povrchu • Podnebí • Hranice mezi Evropou a Asií
POLITICKÁ GEOGRAFIE • Hlavní migrační, obchodní i nájezdnická trasa (z Indie a Střední Asie do Anatolie – Turecko (poloostrov Malá Asie) – Důsledek: velká etnická diverzita = autonomní republiky • Abcházie, Adžázie, Jižní Osetie, Náhorní Karabach
• Po dlouhou dobu (2 století) součástí Ruska (carského i SSSR) – Kulturní, ekonomické i sociální vztahy spíše s Evropou (Moskvou) než s Asií)
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO •
Nejosídlenější jsou hlavní města: – – – –
Jerevan (Arménie) Baku (Azerbajdžán) Tbilisi (Gruzie) Zároveň jsou tato města i hospodářskými jádry oblasti
•
Etnická uzavřenost obyvatel –
• •
Neuzavírají sňatky mezi jednotlivými etniky
Arméni a Gruzijci – pravoslavní Azerbajdžánci (Azerové) - muslimové
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ • Lepší podmínky než Střední Asie • Severní úpatí Kavkazu – obilí, chov skotu a ovcí • Západní Gruzie – Čaj, citrusy, ovoce, víno
Socioekonomická geografie: TĚŽBA • Ropa: – Z Kaspického moře – Dříve z oblasti Baku, dnes už téměř vytěžené – Většina se exportuje do Ruska – Silně poškozené životní prostředí
