JIHOVÝCHODNÍ ASIE Lenka Pošepná
Vymezení oblasti
Pevninská část: – Od Číny a Bangladéše na jih – Státy:
Myanma (Barma) Thajsko Laos Vietnam Malajsie (pevninská část) Singapúr
Ostrovní část: – Filipíny, Velké a Malé Sundy – Státy:
Filipíny Indonésie Malajsie (ostrovní část) Brunej Východní Timor
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST
Velká členitost pobřeží Moře: – – – –
Andamanské Jihočínské Jávské Celebéské
Zálivy: – Thajský – Tonkinský
Průlivy: – Malacký – Sundský – Luzonský
Fyzická geografie: HORIZONTÁLNÍ ČLENITOST
Poloostrovy: – Zadní Indie – Malajský
Ostrovy: – Velké Sundy: Sumatra Jáva Borneo (Kalimantan) Sulawesi (Celebes)
– Malé Sundy
Timor
– Moluky – Filipíny Luzon Mindanao
Fyzická geografie: VERTIKÁLNÍ ČLENITOST
Na S pevninské části zasahují snižující se svahy Himalájí Annamanské pohoří Podél řek – nížiny Na ostrovech se vyskytují nízká sopečná pohoří – Ring of Fire (Ohnivý prstenec) – Časté zemětřesení a Tsunami
Naposledy v r. 2004
Fyzická geografie: PODNEBÍ
Tropický pás – Rovníkové klima
Jasná rána, v poledne se rychle zatáhne – krátký prudký liják a po něm se opět vyjasní (každý den)
Monzuny – Léto – období dešťů – Zima – období sucha
Fyzická geografie: VEGETACE
Tropické deštné pralesy a horské mlžné pralesy – Biodiverzita se vyrovná Amazonskému pralesu – Pod nimi vzniká velmi úrodná půda (červenozemě a žlutozemě) Člověk kácel lesy a vytvářel pole, která díky rychlému vyplavování humusu byla za krátký čas opuštěná Dnes zarostlá tzv. „sloní trávou“
Fyzická geografie: VODSTVO
Moznunové řeky: – Mekong – Salwin – Iravádí
Monzunové jezero Tonlesap – V období dešťů (červen až říjen) se více než 6x zvětší
Socioekonomická geografie: OBYVATELSTVO
Promísení etnik a kultur Silný vliv Číňanů, Indů i v pozdějších dobách Evropanů Náboženství – Buddhismus – pevninská část, Filipíny – Islám – Ostrovní část, Malajsie
IND
THAJEC
ČÍŇAN
Politická geografie
do r. 1949 Siamská říše – Centrum Thajsko
Oblast kolonizovalo velké množství evropských států – Portugalsko, Holandsko, Španělsko, Francie i VB – Narážely na zájmy vládců Číny a Indie
Politická geografie: STÁTY A HLAVNÍ MĚSTA
Myanmar (Barma) – Rangún Thajsko – Bangkok Laos – Vientiane Kambodža – Phnompenh Vietnam – Hanoj Malajsie – Kuala Lumpur Brunej – Bandar Seri Begawan Filipíny – Manila Indonésie - Jakarta
Politická geografie: KONFLIKTY
Válka ve VIETNAMU (1964 – 1975) – Šířící se komunismus z Číny – Vojenská intervence USA a snaha o demokratizaci – neúspěšně
KAMBODŽA – Rudí Khmerové
Komunističní vládci se snažili o návrat k agrární společností Likvidovali průmyslovou a obchodní strukturu, pronásledovali vzdělané osoby, vyháněli městské obyvatelstvo do vesnic Vyvraždily 1/5 obyvatel
ZLATÝ TROJÚHELNÍK
Horské oblasti Barmy, Laosu a Thajska Produkce máku setého (opia) pro výrobu heroinu – export do celého světa Byla prováděna různá opatření pro snížení produkce, dnes však opět stoupá
Politická geografie: ASEAN
Sdružení národů JV Asie Vznikl jako protiváha komunistického Vietnamu a Číny V poslední době nabírá hospodářského významu – Snaha udržet ekonomiku států, které leží blízko hospodářských gigantů – Číny, Japonska a Jižní Korei
Socioekonomická geografie: JÁDROVÉ A PERIFERNÍ STÁTY JÁDROVÉ STÁTY Asijští tygři (draci) – Rychlý ekonomický rozvoj
1. vlna – Singapúr – Brunej
2. vlna – – – –
Thajsko Malajsie Indonésie Filipíny
PERIFERNÍ STÁTY Nově industrializované státy, které jsou dnes již považované za 3. vlnu Asijských tygrů – – – –
Barma Laos Vietnam Kambodža
Socioekonomická geografie: ZEMĚDĚLSTVÍ
V periferních oblastech – samozásobitelské – Proti vodní erozi (viz vegetace) jsou tvořena ve svazích terasovitá pole – Rybolov
V jádrových oblastech plantážnictví – Vlastníci jsou zahraniční firmy – Zelená revoluce – Rýže, kaučuk, palma olejná, kokosová palma, čaj, tropické ovoce, sladké brambory – Vzácná dřeva: teak, mahagon a eben
K práci na polích se využívají buvoli – Především na rýžovištích
K práci v lesích sloni Chov prasat a drůbeže
Socioekonomická geografie: TĚŽBA A PRŮMYSL
TĚŽBA – Malé množství nerostných surovin – V Sundském šelfu (mělká moře v oblasti Velkých Sund) se těží ROPA a ZEMNÍ PLYN Malajsie Indonésie Brunej
PRŮMYSL – Díky investicím zahraničních firem Textilní Obuvnický Elektrotechnický Strojirenský = Levná pracovní síla – malé náklady = nízké ceny, ale i kvalita = často padělky světových značek = likviduje tradiční průmyslová odvětví v Evropě
Socioekonomická geografie: CESTOVNÍ RUCH
Příznivé klima, krásné pláže, bezpečnost i spousta památek Thajsko – Královský palác v Bangkoku – Chrám smaragdového Buddhy
Filipíny Bali (Malé Sundy) Kambodža (méně bezpečné) – Angkor Wat
Indonésie – Jáva – Borobudur
SINGAPUR
Jedna z ekonomicky nejvyspělejsích zemí světa Stát velký cca jako Praha a žije zde 4,5 milionů obyvatel Politický vývoj: – Dříve britské území
Strategická poloha – Malacký průliv – Proplouvaly a stále proplouvají lodě mezi Evropou a Asie
– Po dekolonizaci byl součástí Malacké federace – V roce 1965 se osamostatnil, protože nechtěl dotovat periferní oblasti federace
SINGAPUR: HOSPODÁŘSTVÍ
Jedno z největších obchodních loďstev na světě Elektrotechnika a elektronika (největší výrobce pc čipů) Chemický průmysl Služby – 64% HDP – Bankovnictví (burza) – Špičkové školství – Doprava
oblast spojena dálnicí přes Malajsii s Thajskem Železnicí s Malajsií
Zemědělství – 0,3% HDP – Všechny potraviny se dovážejí
SINGAPUR: OBYVATELSTVO
Jazyky: – Čínština (59%) – Angličtina – Malajština
Náboženství – Buddhismus (42%) – Islám – Křesťanství
Velice dobrý sociální systém
MALAJSIE: PŘÍRODNÍ PODMÍNKY
Rovníkové klima = tropický deštný prales – Dnes jen 50% – Nahrazeny plantážemi – NP Taman Negara Původní
prales Volně žijící tygři, sloni a nosorožci
MALAJSIE: HOSPODÁŘSTVÍ
II. vlna Asijských tygrů – Investice Japonska a EU – Zázemí Singapuru
Těžba ropy a zemního plynu ze Sundského šelfu – Národní těžařská společnost PETRONAS
Sídlo: PETRONAS TOWERS v Kuala Lumpuru
Těžba železné a měděné rudy Plantážnictví: čaj, palma olejná, rýže Kaučuk
MALAJSIE: POLITICKÁ GEOGRAFIE
Federativní stát – Dvě federace na Borneu a jedenáct na pevnině
Od roku 1999 se buduje nové hlavní město Putrajaya, které má v budoucnu nahradit Kuala Lumpur
MALAJSIE: OBYVATELSTVO
Náboženství: – Převládají muslimové – Buddhisté, křesťané… – Nejsou zde podstatné rasové či náboženské problémy
Rychlý rozvoj země – Před 40 lety žila polovina obyvatel pod hranicí chudoby, dnes jen 8%
VIETNAM
Těžce dobytá nezávislost – II. sv. válka – japonská okupace – Po II. sv. válce – snaha o kolonizaci Francií
Po r. 1954 byl Vietnam podle Ženevské dohody rozdělen podél 17. Rovnoběžky na: – Komunistický sever – Demokratický jih
– Válka ve Vietnamu
Snaha USA zabránit šíření komunismu ze S na J i do okolního Laosu a Kambodži USA využívaly chemické zbraně – dopad na přírodní prostředí i na zdraví obyvatel
– Od 90. let cesta demokratizace a hospodářského rozvoje podle Čínského vzoru
VIETNAM: JÁDROVÉ OBLASTI Hlavní město HANOJ je bývalé hlavní město komunistického severu HO-ČI-MINOVO MĚSTO je bývalé hlavní město demokratického jihu
– Starší název SAJGON – Na Mekongu
VIETNAM: OBYVATELSTVO a HOSPODÁŘSTVÍ
Rozvoj postaven na principech čínského komunistického hospodaření – Centrálně řízené – Soukromý sektor – Otevřený zahraničním investicím
Většina obyvatel žije na vesnici – Zemědělství:
Zaměstnáno 58% obyvatel Plantážnictví: rýže, čaj, káva, ovoce Bambus
VIETNAM: SLUŽBY
Doprava – Investice do modernizace dopravní infrastruktury
Rozšiřující dostupnost internetu – 1/5 obyvatel – Cenzura internetu
VIETNAM A ČESKÁ REPUBLIKA
Od 70. let se v Československu začali objevovat Vietnamci –
Pracovní síla na méně kvalifikované profese
–
Textilní, strojirenský a potravinářský průmysl
Studenti vysokých škol
Po pádu komunismu v Československu – –
Část Vietnamců se vrátila zpět do Vietnamu Část zůstala a začala podnikat na českém trhu
Na rozdíl od jiných imigrantů jsou velmi pracovití a přizpůsoblivý Problemy s ilegálním obchodem –
–
Imitace značek, drogy
Dnes v ČR žije legálně cca 40 000 Vietnamců a odhadem 20 000 jich zde žije ilegálně
Typický projev globalizace
