Zakavkazsko -
-
horská a těžko dostupná oblast → byla často útočištěm národností utíkajících nebo vyhnaných z domoviny nerovnoměrné osídlení (osami osídlení jsou řeky Kura a Araks se svými přítoky, pobřeží Černého a Kaspického moře a některé horské kotliny) dnes soustřeďuje 50 rozdílných národností, 2 rozdílné náboženství touha po svobodě národů a špatná ekonomická situace a snaha o její rychlé vyřešení vedly po rozpadu SSSR k vytvoření nejproblematičtějšího ohniska napětí snahou menších národů bylo vyhlásit samostatný stát, snahou větších národů bylo vyhladit menší národy (TureckoXArméni, RuskoXČečenci,…) v mnoha oblastech leží národnostně odlišné a znepřátelené vesnice v těsném sousedství rozpadem SSSR ztratilo Rusko přístup k zdrojům ropy → v některých národnostních sporech (GruzieXAbcházie) lze nalézt politické zájmy Ruska o oslabení pozice států křesťanské církve v Gruzii a Arménii se sice řadí k pravoslaví, ale mají své vlastní patriarchy a s ruským pravoslavím nemají nic společného všechny tři země se staly součástí SSSR roku 1922 hospodářství regionu je založeno na těžbě surovin (ropa, zemní plyn, rudy) a zpracování zemědělských produktů (čaj, bavlník, ovoce, víno, kůže, ryby) → vývozem produktů jsou závislí na jiných částech SNS (zemědělská i hospodářská produkce připomíná produkci regionu SSSR,ne produkci samostatného státu) typická je velká koncentrace průmyslu a obyvatel do metropolí (20-35% obyvatel) strategická poloha → zajišťují tranzit ropy z Íránu do Ruska a dále do Evropy → sousedství s Tureckem (člen NATO)
2
Arménie
Rozloha : 29 800 km Obyvatel: 2 991 360 (2004) Složení obyvatel: Arméni 93%, Ázerbajdžánci (Ázerové) 3% Hlavní město: Jerevan (1 226 000 obyv.) Další města: Gjumri 163, Vanadzor 159 HDP/1 ob.: 3 900 USD Dluh: 905 mil. USD (2002) - pěstování tabáku, ovoce, chov ovcí - těžba Cu - ačkoliv má země množství památek a minerální prameny, po válce turistický ruch upadá - mezi lety 1992-1994 vedla válku s Ázerbajdžánem o Náhorní Karabach (na území Ázerbajdžánu, ale s Arménským obyvatelstvem), od roku 1994 okupuje 20% území Ázerbajdžánu
-
jezero Sevan – trvalý pokles hladiny v důsledku zavlažování, jinak hojně využíváno k turistickým účelům první křesťanská země na světě (údajně Noemova rodina po potopě světa založila pod Araratem svůj křesťanský stát)
Ázerbajdžán
Rozloha : 86 600 km2 Obyvatel: 7 868 385 (2004) Složení obyvatel: Ázerbajdžánci (Ázerové) 90%, Rusové 3 Hlavní město: Baku (1 087 000 obyv.) Další města: Gjandža 282, Sumgait 236 HDP/1 ob.: 3 400 USD Dluh: 1,5 mld. USD (2003) - z Kaspického moře pochází největší bohatství státu – ropa a zemní plyn, na těžbu navazuje rozvinutý chemický průmysl - před sto lety byl Ázerbajdžán nejvýznamnějším těžařem ropy, ale jeho zásoby se ztenčily a bylo je nutné dobývat ze stále větší hloubky + objevila se velká konkurence ze strany arabských států - byly zde sestrojeny první ropovod a tanker na ropu - islám
Gruzie
Rozloha : 69 700 km2 Obyvatel: 4 693 892 (2004) Složení obyvatel: Gruzínci 80%, Arméni 9%, Rusové 5% Hlavní město: Tbilisi (1 253 000 obyv.) Další města: Kutaisi 241, Rustavi 156 HDP/1 ob.: 2 200 USD Dluh: 1,8 mld. USD (2001) - 3 autonomní republiky (Jižní Osetie, Abcházie, Adžárie) - autonomní oblast Abcházie se během občanské války dokázala od Gruzie odtrhnout (za výrázné pomoci Ruska) - Eduard Ševarnadze → někdejší pravá ruka M.Gorbačova → dvakrát se stal v Tbilisi terčem atentátu, ze kterých vinil Kreml → roku 2003 zfalšoval volby a tím rozpoutal „revoluci růží“ - nynější prezident Saakašvili již několikrát prohlásil, že Gruzie vystoupí ze SNS (Rusko zakázalo dovoz gruzínských vín a minerální vody) - příznivé klimatické podmínky na pobřeží Černého moře - základem ekonomiky je zemědělství (ovoce, víno, čaj, květiny), dále také strojírenský průmysl a těžba Mn - křesťanství (gruzínské pravoslaví) - rodiště Josifa Stalina (vlastním jménem Džugašvili) se nachází ve městě Gori 65km severozápadně od Tbilisi
Středoasijské republiky -
převážnou část tvoří bezodtoké oblasti, na jihu a jihovýchodě jsou odděleny vysokými horstvy, vegetačními pásmy jsou pouště, polopouště a na severy stepi(„celiny“)
-
nedostatek vody→osídlení je největší kolem oáz (např.Ferganská kotlina patří k nejhustěji zalidněným místům) průmysl je založen na místních zdrojích surovin a jejich zpracování (Cu, Fe, plyn, soli, uhlí a zpracování bavly) hospodářství je silně ovlivněno regionální dělbou práce v SSSR (na země bývalého SSSR jsou napojovány dopravní sítě, …) těžebním průmyslem jsou známá města Karagandy a Žeskasgan, lehký a potravinářský průmysl najdeme v hlavních městech zemí dochází tu ke střetávání starých socialistických ideologií s ideologiemi islámu → neklidná oblast země po rozpadu SSSR chtěli co největší míru přímé demokracie → zavedly přímou volbu prezidenta a dali mu velké pravomoci (tím z něj však prakticky udělali diktátora, viz.Turkmenistán)
Kazachstán
Rozloha : 2 717 300 km2 Obyvatel: 15 143 704 (2004) Složení obyvatel: Kazaši 40%, Rusové 35%, Ukrajinci 5%, Němci 3% Hlavní město: Astana (290 000 obyv.) Další města: Almaty 1 176, Karaganda 596 HDP/1 ob.: 7 000 USD Dluh: 22 mld. USD (2003) - malou částí území zasahuje do Evropy - jezero Balchaš - od roku 1995 má společnou armádu s Ruskem - může využívat k zemědělství celiny položené na severu svého území, zpravidla se však vydaří pouze dvě úrody z pěti - významná je těžba uhlí - po pádu SSSR byla snaha odrusifikovat zemi, a proto se hlavním městem místo silně rusifikované Almaty (1mil.obyvatel) stala Astana (0,3mil.obyvatel)
Tjuratam -
-
-
často nesprávně nazýván Bajkonur, město Bajkonur leží více než 300km daleko od samotného kosmického střediska místo, odkud startovala první umělá družice Země v říjnu 1957, první člověk do vesmíru Jurij Gagarin v dubnu 1961, první Čechoslovák Vladimír Remek v březnu 1978 i první kosmický turista, americký multimilionář Dennis Tito, v dubnu 2001 v době zastavení amerického kosmického programu byl jediným zásobovatelem mezinárodní vesmírné stanice IIS hrál důležitou roli za studené války (nejprve se zde zkoušely mezikontinentální střely, později zde byly uloženy i jaderné hlavice namířené na USA a státy NATO) místo patřilo k nejutajovanějším v SSSR (prvním zahraničním návštěvníkem byl až roku 1966 Charles de Gaulle, který při své návštěvě prohlásil, že je to pro něj obrovská čest, navštívit toto místo) I po rozpadu Sovětského svazu zůstal Bajkonur, 2500 km východně od Moskvy, hlavním ruským kosmickým přístavem. Kreml si ho pronajal od Kazachstánu do roku 2050 za 115 milionů dolarů ročně, Rusko plánuje jeho budoucí rozšiřování
Semipalatinsk -
oblast byla vybrána pro vojenské testy roku 1947 (jako reakce na testy jaderných zbraní v USA) step v severovýchodním Kazachstánu byla velením označena za neobydlenou, ve skutečnosti tam však žili kočovníci za dobu fungování programu S-21 zde bylo odpáleno 456 atomových pum (dalších 33 jich bylo odpáleno v jiných částech Kazachstánu) výbuchy byly prováděny v podzemí, na povrchu Země i v atmosféře k zastavení testů došlo roku 1989, program S-21 byl definitivně zrušen v roce 1991
Kyrgyzstán
Rozloha : 198 500 km2 Obyvatel: 5 081 429 (2004) Složení obyvatel: Kyrgyzové 52%, Rusové 18%, Uzbekové 13% Hlavní město: Biškek (584 000 obyv.) Další města: Oš 238, Džalalabad 80 HDP/1 ob.: 1 600 USD Dluh: 1,5 mld. USD (2002) - jezero Yssik-Kol → v květnu 1998 do něj uniklo téměř 2 tuny kyanidu (chemikálie byla převážena do zlatých dolů)
Ferganská kotlina -
-
leží na trojmezí (Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán) problém vznikl těsně před rozpadem SSSR roztržkou mezi Uzbeky a Meschetskými Turky, plného rozměru dosáhl při vymezování hranic po rozpadu SSSR etnické složení je pestré → vznikají etnické problémy, které jsou často vyvolávány prostřednictvím médií žije zde více jak ½ obyvatel Kyrgyzstánu Kyrgyzstán poskytuje vodu Uzbekistánu na zavlažování plantáží, tím se ale připravuje o vodu pro svoji vodní elektrárnu, a proto odmítá platit Uzbekistánu za jeho dodávky plynu v oblasti vznikají extremistická islámská hnutí (Islámské hnutí Uzbeků, Hizb-e Tahrir)
2
Tádžikistán
Rozloha : 143 100 km Obyvatel: 7 011 556 (2004) Složení obyvatel: Tádžikové 64%, Uzbekové 23%, Rusové 6% Hlavní město: Dušanbe (524 000 obyv.) Další města: Chodžent 165, Kuljab 80 HDP/1 ob.: 1 000 USD Dluh: 1 mld. USD (2002) - nejvyšší bod bývalého SSSR – pik Kommunizma (7495), pohoří Pamír - nejchudší země bývalého SSSR
Turkmenistán
2
Rozloha : 488 100 km Obyvatel: 4 863 169 (2004) Složení obyvatel: Turkmeni 77%, Rusové 7%, Uzbekové 9% Hlavní město: Ašchabad (518 000 obyv.) Další města: Čardžou 170, Tašauz 124 HDP/1 ob.: 5 700 USD Dluh: 2,5 mld. USD (2001) - největší záliv Kaspického moře Kara-Bogaz-Gol - Karakumský průliv – zásobuje vodou hlavní město, ale odebírá velké množství vody z řeky Amudarja (ročně se z něj odpaří 14 mil. km³ vody) - pěstování bavlny, těžba ropy a zemního plynu
Turkmenbaši (otec Turkmenů) -
-
-
-
-
Saparmurat Niyazov u moci už od roku 1985, kdy se stal nejvyšším tajemníkem komunistické strany. V roce 1991 byl Nejvyšším sovětem zvolen prezidentem a o osm let později ho parlament prohlásil za doživotního prezidenta. V zemi vládne strach a obavy z budoucnosti. Lidé ztratili jakákoli práva a svobodu, žijí pod policejním dohledem. Každého, kdo se dopustí vlastizrady například v podobě kritiky státu a režimu, čeká až doživotní vězení. Prezident si stanovil právo rozhodovat o veškerém dění v zemi. Ruhnama – kniha kterou napsal a stanovil ji jako povinou četbu pro všechny obyvatele - znalosti z této knihy jsou předmětem zkoušek např. při získávání řidičáku - v Ašchabatu je knihkupectví, kde se prodává jenom tahle kniha staví honosné paláce, vodotrysky, kaskády s tekoucí vodou a parky s fontánami, které jsou liduprázdné. Kvůli velké spotřebě vody teče lidem v městských bytech voda jen určitý den v týdnu. MF DNES : Prezident rozhodl, že bude existovat určitá část veřejných služeb, které budou poskytovány za nízkou cenu nebo dokonce zadarmo," říká Stephem Mann, bývalý americký velvyslanec v Turkmenistánu a nyní speciální vyslanec pro otázky kaspických zdrojů.A tak Turkmeni mají zemní plyn, elektřinu a vodu zadarmo a letenky za ceny, které může cizí návštěvník jen těžko srovnávat. Palivo je tak levné, že je skoro zadarmo. Zásoby jsou často skoupeny, převezeny na hranice do sousedního Uzbekistánu a tam prodány za mnohem realističtější ceny. Někdy jsou tak dokonce ponecháni místní zemědělci bez paliva i během období sklizně.
2
Uzbekistán
Rozloha : 447 400 km Obyvatel: 26 410 416 (2004) Složení obyvatel: Uzbekové 75%, Rusové 15%, Tádžikové 5%, Karakalpakové 2% Hlavní město: Taškent (2 106 000 obyv.) Další města: Samarkand 368, Namangan 341 HDP/1 ob.: 1 700 USD Dluh: 1,7 mld. USD (2002)
Aralské jezero -
1)
2) 3)
4) 5)
6) -
-
bezodtoké slané jezero na hranicích KAZ a UZB dříve se do něj vlévaly dva přítoky: Amudarja a Syrdarja ( protékají pouštními oblastmi Karakum a Kyzilkum ) před necelými 100 lety to bylo čtvrté největší jezero na světě (66,458 km2), dnes existuje jen v podobě několika malých oddělených jezer 1954 – vláda SSSR zahájila projekt zavlažování pouští a následného pěstování bavlny →voda z řek byla soustavou kanálů svedena do pouště, což přineslo mnoho problémů: vysoký výpar v oblasti pouští vedl k zasolování nově vzniklých plantáží a nižším výnosům z bavlny, aby se koncentrace solí snížila, musel se zvýšit přítok vody na plantáže přítok vody do Aralského jezera se snížil a to začalo vysychat (v letech 1966 až 93 klesla hladina o 16 metrů, pobřeží ustoupilo o 80 km, objem vody klesl na 1/5 ) menší objem vody v jezeře způsobil růst slanosti vody (ta je 2,4x vyšší než v oceánu) začaly vymírat ryby a vodní živočichové, kolem jezera se vytvořila solná poušť ( Aralkum) ta voda, která řekami do AJ ještě doteče je znečištěna od pesticidů a hnojiv, že je voda v jezeře v podstatě jedovatá o obživu přišlo asi 80,000 lidí, dodnes se děti v této oblasti rodí předčasně a jejich úmrtnost dosahuje největších hodnot v bývalém SSSR, slané mlhy a deště způsobili rozšíření tuberkulózy a anemie(chudokrevnosti) klima je dnes v celé oblasti sušší, zimy chladnější a delší, léta jsou teplejší v souvislosti s vysycháním jezera je existenčně ohrožen národ Karakalpaků jedním z navrhovaných řešení bylo například i odklonit tok Irtyše k jihu, aby svou vodou začal napájet Aralské jezero, toto řešení by sice zachránilo jezero, ale přineslo by ještě větší zásah do krajiny v roce 2003 vyhlásila vláda KAZ projekt za záchranu severní části Aralského jezera, kde se pokouší zvýšit hladinu (jižní část se považuje již ztracená) předpokládaný zánik jezera je okolo roku 2025
Údaje v tomto referátu byly aktualizovány ke dni 17.5.2006
