u-noviny I duben-květen Univerzita 2014 I
ožije v létě uměním
Rušná společenská sezona
Studentky poznaly školy ve Francii
strana 2
strana 5
strana 6
IAESTE zve do zahraničí strana 5
strana 1 Borský kampus má kavárnu strana 8
novin duben-květen 2014 ▌ročník 3 ▌číslo 4 ▌vydává Západočeská univerzita v Plzni
slovo rektorky
Nové Akademické centrum otevřela na začátku května ZČU v centru Plzně. Akademické centrum se nachází na rohu Sedláčkovy a Riegrovy ulice v prostorách, kde původně měla univerzita své dílny a technické zázemí. Celé centrum tvoří tři části: Informační a propagační centrum, studentská kavárna Íčko a Galerie Ladislava Sutnara, která přesídlila z Jungmannovy ulice. Celková rekonstrukce stála deset milionů korun. Od nového akademického roku začne studentská kavárna nabízet pravidelné kulturní programy pro studenty i širokou veřejnost. Foto: VÁCLAV BAXA
Mezinárodní letní jazyková škola bude letos na univerzite ˇ už po pe ˇtadvacáté I o prázdninách může člověk chodit do školy. Někteří z nás se například chtějí naučit pár slovíček před odjezdem na dovolenou do Francie nebo prostě jen nechceme vypadnout z každodenního sebevzdělávání. A že je takových lidí dost, ukazuje Mezinárodní letní jazyková škola. Poprvé se uskutečnila v roce 1990 a za tuto dobu se z ní stala jedna z největších mezinárodních událostí pořádaných v našem kraji, na kterou se každoročně sjíždí
stovky účastníků z řad studentů, dospělých a dětí z České Republiky i ze zahraničí. Letos chystá univerzita její jubilejní 25. ročník a nabízí angličtinu, francouzštinu, italštinu, němčinu, portugalštinu, ruštinu, španělštinu a češtinu pro cizince. Jazykové kurzy proběhnou v termínu od 7. do 25. července a studenti se mohou zdokonalit v běžné konverzaci v některém z osmi nabízených jazyků, připravit se na jazykovou zkoušku či ma-
turitu, prohloubit si znalost práva, právnické angličtiny a další. Letní škola také rozšíří nabídku kurzů pro děti cizinců žijící v Čechách. Celodenní a odpolední jazykové kurzy jsou navrženy v různých úrovních pokročilosti a v nabídce jsou i kurzy specializované. Ve výuce se klade důraz na rozšíření jazykových znalostí a jejich praktické uplatnění, které si dále mohou žáci vyzkoušet v konverzaci se zahraničními účastníky na populárních večírcích, při or-
ganizovaných sportovních aktivitách i v průběhu výletů a dalších kulturních akcí. Propojení výuky a doprovodného programu posiluje neformální kontakt mezi studenty a vyučujícími a poskytuje prostor pro komunikaci mezi českými a zahraničními účastníky. V tomto smyslu je letní škola výjimečná a svou koncepcí bourá jazykové, kulturní i věkové bariéry. Poslední zájemci se mohou ještě hlásit. Více na www.isls.cz. Jana Jánská Lonská
Milí studenti, kolegové a čtenáři, otvíráte další číslo univerzitních novin a já bych Vás jejich prostřednictvím ráda pozvala do nového Akademického centra Západočeské univerzity, které s prvními květnovými dny vítá své návštěvníky. Naše rozvíjející se moderní univerzita si toto zastoupení v srdci města, ve kterém sídlí, zaslouží. Nové centrum jsme zhotovili v naší budově v Sedláčkově ulici a spojili jsme jej s unikátní literární kavárnou a Galerií Ladislava Sutnara, kterou jsme sem přemístili z Jungmannovy ulice. Naším cílem bylo vytvořit příjemný prostor, kde by mohli naši studenti, zaměstnanci i veřejnost trávit volný čas, setkávat se nebo si prostě jen odpočinout. Do budoucna bychom v tomto našem centru chtěli pořádat kulturních akce, besedy nebo cestopisné přednášky. Navíc jsou zde i konferenční prostory se samostatným vstupem, které budou sloužit ke konání tiskových konferencí i k pracovním jednáním. Samotné informační centrum tedy bude sloužit vícero účelům: od volnočasových přes kulturní až po prezentaci naší vysoké školy směrem k široké veřejnosti a samotným Plzeňanům. Věřím, že si nové prostory oblíbíte a budete je užívat co nejvíce. Ilona Mauritzová, rektorka
Studenti ope ˇ t zvolili svého krále Majáles Králem letošních slavností jara Majáles se stal hrabě Marek Cihle z Bolevce, student FF ZČU. V plzeňském amfiteátru ho poslední dubnový víkend korunovala rektorka univerzity Ilona Mauritzová. (snímek vpravo) Následoval hudební open air festival při němž vystoupily známé i méně známé kapely, mimo jiné například Chinaski, MIG 21, Tomáš Klus, Horkýže Slíže a další. Vyvrcholení studentských slavností předcházel průvod studentů v kostýmech městem (snímek vlevo) a happeningy na čtyřech pódiích v centru města. Majáles se konaly letos v Plzni již po pětadvacáté. (un)
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
ˇ í Šimeček Foto: Jir
strana 2
Seniorˇi cvičili pame ˇ t’
Univerzita třetího věku ZČU (U3V) se přidala i letos k Národnímu týdnu trénování paměti, který proběhl 10. až 15. března. Celkem se osvětových seminářů zúčastnilo 167 posluchačů. V rámci Dne otevřených dveří Ústavu celoživotního vzdělávání připravila pro zájemce ukázkovou hodinu mozkového joggingu. Trénování paměti je také jedním z kurzů U3V, o které je mezi seniory velký zájem. Foto: Vladimír Nový
I duben-květen-2014 I u-noviny
Konstrukci vozu ukazuje Techmania Hmotnost každého kolejového vozidla charakterizuje mimo jiné i jeho technickou úroveň Hledání cesty pro dosažení co nejpříznivější hodnoty tohoto parametru bylo hlavní motivací k řešení projektu s názvem Výzkum a vývoj hybridní skříně kolejového vozidla, a to v rámci programu ministerstva průmyslu a obchodu, TIP, číslo projektu FR-TI3/449. Fakulta strojní, konkrétně Regionální technologický institut, naší univerzity byla hlavním řešitelem a koordinátorem tohoto projektu. Dalšími účastníky byly firmy ŠKODA TRANSPORTATION, a.s., Lacomposite, s.r.o., a výzkumná organizace Výzkumný a zkušební ústav Plzeň, s.r.o. Řešení probíhalo v letech 2011 až 2013. Vycházelo se z poznatků, které ZČU získala už v průběhu řešení projektu Výzkumné centrum kolejových vozidel, kdy testováním modelového funkčního vzorku hybridní skříně byla prokázána nadějná cesta k úspoře hmotnosti.
Hybridní hrubá stavba skříně představuje koncepci založenou na použití různých materiálů na jednotlivé komponenty skříně. Využívá přitom výhodných vlastností materiálů vhodných pro každý komponent skříně. Základní rozměry vozu, tedy délka, šířka, výška a počet dveří odpovídají vozům metra provozovaným v Praze, Petrohradu a v dalších městech bývalého východního bloku. Na konstrukci spodku vozidla byla použita ocel s vysokou mezí kluzu 700 MPa, na podlahu nerezová ocel. Také vaznice je z oceli s vysokou mezí kluzu. Bočnicové a střešní moduly jsou z kompozitních sendvičových panelů. Bočnicové moduly mají pěnové jádro, obvodový ocelový profil a kompozitní potahy ze skelných vláken a pojiva z epoxidové pryskyřice. Střešní panely mají voštinové jádro a kompozitní potahy ze skelných vláken a epoxidové prys-
kyřice. Klíčovým místem skříně byl spoj mezi kompozitními a ocelovými částmi. Podařilo se jej vyřešit originálním šroubovým spojem kombinovaným s lepením. Řešení je chráněno užitným vzorem č. 26176. Hybridní skříň prošla statickými pevnostními zkouškami podle ČSN EN 12663-1. Přestože nevyhověla stoprocentně, potvrdilo se, že může snížit hmotnost skříně kolejového vozidla až o pětinu. Řešitelský tým chce ve výzkumu a vývoji pokračovat a hrubou stavbu skříně vozidla dokončit pro další ověřování, včetně případného zkušebního provozu. Proto byl podán návrh nového projektu do programu ALFA Technologické agentury ČR. Společným úsilím vytvořená hybridní skříň vozu metra se stane od května 2014 dočasným exponátem Regionálního technologického institutu v plzeňském Techmania Science Center. Petr Heller, Miloslav Kepka
Mu ˚ že Arabfest zme ˇ nit pohled české verˇejnosti na arabský kout sve ˇ ta? Pátý ročník Festivalu arabské kultury v Plzni, tentokrát s podtitulem Podej mi flétnu a zpívej se konal 4. dubna v dobrovolnickém centru Totem. Může festival změnit pohled české veřejnosti na arabský svět? Věřili lidé pořádající tuto akci na počátku, že se může stát stálicí mezi kulturními plzeňskými akcemi? Nejen na to jsme se zeptali Daniela Křížka, uznávaného odborníka na islámskou mystiku, dějiny a kulturu muslimských zemí. Festival arabské kultury se začíná řadit mezi tradiční plzeňské akce. Když před pěti lety vznikal, věřil jste, že se z něj může vzniknout tradice? Musím přiznat, že jsem první ročník Arabfestu bral prostě jako sice obdivuhodnou, ale přesto jen nárazovou snahu našich studentek a studentů okořenit si tvůrčím způsobem běžné studium. Organizační tým festivalu mě však záhy vyvedl z omylu a přesvědčil, že má dlouhodobou vizi, kterou skrze jednotlivé ročníky festivalu naplňuje. Řekl bych, že Arabfest už patří mezi tradiční plzeňské akce, své návštěvníky počítá na tisíce, pomáhá vytvářet a kultivovat kontakty a vztahy mezi ZČU a zahraničními institucemi i s městem., a to nejen po linii projektu Plzeň - evropské hlavní město kultury. Díky Arabfestu se u nás scházejí velvyslanci z několika arabských zemí. Organizační tým Arabfestu, který vznikl okolo autorky původního nápadu Terezy Sváškové, od počátku pracuje velmi kreativně i efektivně a nabízí zajímavé a inspirující akce pro odborníky i laiky. Náplň festivalu je navíc rok od roku pestřejší a méně předvídatelná. Jinými slovy, od arabské kuchyně a břišních tanců v prvním ročníku k arabskému street artu a komiksu v ročníku pátém. Arabská kultura se bohužel ne vždy setkává s kladnými reakcemi lidí. S jakými ohlasy jste se ve spojitosti s Arabfestem setkal? Neodpustím si poznámku, že po-
jem arabská kultura má či může mít bezpočet významů, velmi různorodý obsah. Tři sta milionů Arabů žijících v rozsáhlém geografickém rámci se obklopuje často velmi odlišnými kulturními kulisami. Na tuto diverzitu právě Festival arabské kultury poukazuje a ilustruje ji. Vím ale, kam asi míříte. Kromě pozitivní odezvy, která je kromě jiného dosvědčována samotnou vzrůstající návštěvností festivalu, se pravidelně ozývají hlasy odsuzující takové aktivity, obviňující organizátory z podpory islamizace České republiky a podobně. Nedělám si iluze, že by Arabfest mohl významně přispět ke změně xenofobních postojů nevzdělaných autorů takových obvinění (ačkoli by si z něho mohli přinejmenším odnést poučení, že ne všichni Arabové jsou muslimové), jistě však umožňuje prohlubovat poznání u těch, pro které není odlišnost zdrojem strachu nebo dokáží právě skrze poznávání tyto často iracionální obavy potlačit.
Může festival změnit negativní vnímání arabského světa? Nejsem si jistý, který z přínosů by bylo možné označit za hlavní. Rozhodně však mezi ně patří snaha prohloubit naší znalost konkrétních bohatých a v mnoha ohledech inspirujících kulturních tradic. Patří sem už zmiňovaná kultivace existujících a tvorba nových kontaktů a vztahů mezi ZČU a českými i zahraničními akademickými či nevládními institucemi, diplomatickými re-
prezentacemi arabských zemí, městem Plzeň. Jiným důležitým přínosem je růst odborných znalostí i dovedností členů organizačního týmu Arabfestu, z jejichž práce a zaujetí těží různým způsobem také katedra blízkovýchodních studií. Jistě přitom nezmiňuji všechny formy přínosu. Pokud jde o položenou podotázku, festival asi nemůže nijak zásadně změnit obecnou percepci Arabů, kteří jsou spojováni s nejrůznějšími, a bohužel častěji negativními, stereotypy. Myslím však, že není malých cílů. Pokud vedle všech zmíněných pozitivních efektů festival přivede hosty a diváky k poznání, že arabská realita není černobílá a nelze ji vtěsnat do několika jednoduchých, kategorických pouček, jde o významný úspěch. Jakým způsobem se podílí Západočeská univerzita v Plzni na konání festivalu? Západočeská univerzita se kromě finanční pomoci podílí na Arabfestu poskytováním organizačního zázemí, nabízí potřebné prostory, audiovizuální techniku, materiální pomoc, poskytuje určitou odbornou garanci celé akci a podobně. To vše samozřejmě především prostřednictvím katedry blízkovýchodních studií a jejích zaměstnanců, kteří se i jako přednášející podílí na programu jednotlivých ročníků. Co se vám na této akci líbí nejvíce? Záleží na perspektivě. Jsem-li v roli prostého diváka, pak mě oslovuje zejména pestrost pro-
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Foto: Alexandra KollarovÁ gramu festivalu. Mohu si vybírat mezi tématy odborně podanými inspirujícími osobnostmi z České republiky a ze zahraničí, zajdu na výstavu fotografií nebo na koncert, pochutnám si na vybraném, zkušeně připraveném arabském jídle. Zvolím-li perspektivu zástupce vedení katedry blízkovýchodních studií, pak především tleskám iniciativě, vůli, obětavosti a schopnostem našich studentek a studentů, Pořádáním festivalu získávají cenné zkušenosti po čistě odborné i praktické stránce. Díky svému zaujetí a nadšení pro svůj obor také jednak zviditelňují svou alma mater a celé město Plzeň, ale – možná především – přispívají podle svých možností k hlubšímu poznání a porozumění kultuře, jež je nám bližší, než by se na první pohled mohlo zdát. Ani program tohoto ročníku nebude ochuzen o další z vašich
zajímavých příspěvků. Prozradíte, na co se mohou návštěvníci těšit? Jste příliš laskavá. Ačkoli doufám, že hosté mé přednášky s názvem Kaligrafie: kdysi, dnes skutečně nebudou zklamáni. Osobně obdivuji uměleckou tradici islámské kulturní sféry a také se jí odborně zabývám. Mou rolí v programu Arabfestu je ukázat hlavní rysy tradice arabské kaligrafie a především představit její roli a podoby v současném umění. Moderní arabská kaligrafie samozřejmě vychází z tradičních principů, díky spojení s novými technikami, umožněnými například počítačovými grafickými programy, však nabývá nových forem a výrazů. Hosté se nemusejí obávat příliš teoretického výkladu, budeme si především promítat krásná díla z minulosti i současnosti. Kristýna Rottová
u-noviny I duben-květen 2014 I
strana 3
NTIS má nový projekt
AtrCamp bude letos podesáté Baví vás kreslit, malovat, fotografovat, tančit, vymýšlet a tvořit? Právě pro vás je tu desátý ročník mezinárodní letní školy umění ArtCamp, kterou pořádá Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU. Letošní nabídka je nejširší v dosavadní historii letní školy a obsahuje čtyřicítku umění a zajímavých kurzů včetně řady novinek.
Zástupci řešitelů na zahajovací schůzce ve Florencii. Foto: archiv UN
Výzkumný program P3 „Výzkum a modelování heterogenních materiálů a mechanických a biomechanických struktur“ centra excelence NTIS získal prestižní projekt Marie Curie plně financovaný ze 7. Rámcového programu Evropské komise. Projekt s akronymem MOTORIST „MOTOrcycle Rider Integrated SafeTy“ s celkovým rozpočtem přes 300 tis. EUR volně navazuje na projekt 6. Rámcového programu MYMOSA řešený v letech 2006 – 2009. Koordinátorem projektu je univerzita ve Florencii a projekt disponuje dalšími 8 řešiteli a 6 tzv. přidruženými partnery převážně z oblasti průmyslu. Cílem projektu je posílit personální kapacity výzkumu v oblasti bezpečnosti motocyklistů přijetím jednoho začínajícího výzkumníka a jednoho zkušeného výzkumníka, kteří
budou ve spolupráci se zaměstnanci výzkumného týmu P3 pracovat na dané problematice s využitím virtuálního modelu člověka. Odpovědný řešitel, ing. Luděk Hynčík, Ph.D., věří, že projekt posílí nejen výzkumné kapacity v dané oblasti, ale přispěje i ke zvýšení publikačních aktivit a prestiže NTIS v Evropském výzkumném (un) prostoru.
ArtCamp 2014 se uskuteční od 7. do 25. července a jeho účastníci se mohou těšit na tvůrčí atmosféru a inspirativní prostředí moderní budovy Fakulty designu a umění, kde budou pracovat pod vedením místních pedagogů i hostujících umělců z České republiky, Polska, Portugalska, Srbska a USA. Návštěvníci nového kurzu animované tvorby projdou celým procesem výroby animovaného filmu od tvorby scénáře a výroby loutek, přes animaci a práci se zvukem a efekty až k výslednému snímku. Silné zastoupení bude mít i design. Vedle přípravného kurzu interiéru, nábytku a hraček. Posledně jmenovaný kurz povede hostující pedagog Marco Ginoulhiac z University of Porto v Portugalsku a jedním z inspirativních zdrojů pro jeho účastníky bude i dílo Ladislava Sutnara. Po dvou letech se do Plzně vrátí Pawel Frackiewicz, pedagog Akademie výtvarných umění ve Wroclawi. Ten účastníky svého kurzu kresby naučí i méně známou japonskou techniku tisku ze dřeva Mokulito. S tradičním japonským deskotiskem neboli technikou Moku Hanga se můžete seznámit v kurzu dalšího hosta ArtCampu Tomasze Kawełczyka z Akademie výtvarných umění v Lodži. Jeho kolega Wieslaw Karolak s vámi vyrazí za poznáním města, jeho
architektury, atmosféry a obyvatel v plenérovém kurzu kresby a malby. Pokud vás už nebaví malovat na papír, můžete si v létě zkusit malování papírem. Původem srbská umělkyně žijící v Praze Mira Antonović vás seznámí s netradiční technikou, při níž hraje hlavní roli papírovina. Po roce se do Plzně vrátí Samantha Skelton z Miami University v USA, která opět povede kurz tvorby šperku, kde se seznámíte s různými šperkařskými technikami a vytvoříte vlastní kolekci šperků. Ti pokročilí mohou absolvovat týdenní soustředění s další americkou umělkyní Sandrou Gross, jež pracuje zejména se sklem a jedním z hlavních témat kurzu bude proto transparence. Z Miami Universi-
ty opět přijede i John Humphries, jehož kurz se tentokrát zaměří na techniky koláže. Vůbec poprvé letos ArtCamp nabízí i kurz zaměřený na pohybové umění. Pod vedením Kateřiny Bednářové poznáte možnosti vyjádření prostřednictvím tance a zjistíte, jakou roli při tanci hrají prostor, čas a pohyb. Nebo raději vysedáváte u počítačových her? Pak vás určitě bude zajímat, jak vzniká jejich design. Práci designéra počítačových her si můžete vyzkoušet díky dalšímu novému kurzu – navrhnete herní prostředí, postavy, kostýmy i předměty ve hře, ke které vytvoříte storyboard. Vedle horkých novinek můžete samozřejmě vybírat z nabídky dalších už tradičních kurzů i přípravných kurzů k přijímacím zkouškám. Naučíte se vytvářet loga a interaktivní animace, vyrábět a dekorovat předměty z porcelánu, ručně vázat knihy, vyzkoušíte si různé role před i za kamerou, přetvoříte prostor pomocí světla a hudby, zdokonalíte své kresebné dovednosti, stanete se tvůrci komiksů i návrháři obuvi, vyrazíte fotografovat krajinu i architekturu a mnoho dalšího. Poslední zájemci se mohou ještě hlásit. Nabídku kurzů najdete na www.fdu.zcu.cz/artcamp. Hlásit se můžete do 15. května 2014. Lenka Kodýtková
Studenti se účastnili Olympijských her Mnoho medailí přivezli čeští sportovci z nedávno proběhlých zimních Olympijských her v Soči. Diváci tyto úspěchy (ale i některé neúspěchy) mohli sledovat na obrazovkách České televize. V rámci vysílání se objevila novinka, která některým lidem zcela změnila zážitek ze ZOH, protože poprvé v historii bylo televizní vysílání opatřeno živými skrytými titulky. Právě stínovým řečněním, díky němuž vznikají živé skryté titulky, se zabývá několik studentů filozofické a pedagogické fakulty. Dostali za úkol vytvořit titulky k přibližně osmdesáti hodinám přenosu ze ZOH. Byly vybrány nejzajímavější sportovní disciplíny s ohledem na předpokládanou sledovanost a možný medailový zisk. Biatlon, krasobruslení, severská kombinace či hokej jsou jen několika příklady. Reakce "čtenářů" těchto titulků, mezi něž patří především osoby se sluchovým postižením, na sebe nenechaly dlouho čekat. Lidé nadše-
ně komentovali množství informací, které se k nim tímto způsobem dostalo. "Titulkování sportu, a OH obzvláště, mě stále překvapuje v tom, jak se při jednom přenosu dozvím o daném sportu víc informací, než za třicet let bez titulků." napsal jeden z účastníků fóra na webových stránkách Kochlear.cz . Pro samotné stínové mluvčí se též jednalo o skvělý zážitek. Běžně totiž titulkují pořady především politického charakteru. Příležitost vidět v akci ty nejlepší sportovce z celého světa byla pro ně velice příjemnou změnou. Mohli fandit
českým zástupcům a přitom tvořit něco smysluplného. Není totiž větší odměny, než když si člověk 1 může přečíst kladné reakce na jím 100 81 0 12 7 67 145 vykonanou práci. Se slavnostním zakončením ZOH skončilo též titulkování této velké události. Už teď se ale pracuje na vylepšení stávajícího systému rozpoznávání řeči a tvoří se nové komplety pro další a další pořady. Pokud vše půjde podle plánu, tak už příští, tedy letní Olympijské hry v Rio de Janeiru budou otitulkovány do poslední disciplíny. Pavel Petrle
Bienále je výzvou pro talentované výtvarníky Zájmové sdružení právnických osob Bienále kresby Plzeň vyhlásilo soutěž - 9. mezinárodní bienále kresby Plzeň 2014. Zúčastnit se jí mohou talentovaní výtvarníci, kteří zašlou jednobarevné kresby do maximálního formátu 100x70 cm – formát podložky. Od jednoho autora může být do soutěže zařazeno
nejvýše pět prací vytvořených po roce 2010. Přihlášky do soutěže jsou k dispozici v kanceláři Bienále kresby Plzeň a na webové stránce: www.bienale-plzen.cz. Součástí přihlášky je zaplacení nevratného vstupního poplatku ve výši 500,- Kč. Díla s přihláškou a kopií dokladu
o zaplacení poplatku musí být pořadateli odeslána do 31. května 2014. Mezinárodní porota rozhodne o udělení Grand Prix a dále má právo udělit některým dílům short list. Kromě toho budou uděleny ceny partnerů. Oceněná díla budou vystavena v Plzni od 8. října do (un) 16. listopadu 2014.
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Seminář s názvem „High-tech technologie v oblasti úpravy a hodnocení povrchů“ se uskutečnil na konci března pod záštitou Regionálního technologického institutu. Krom našich odborníků se jej zúčastnili i zástupci z celosvětově uznávaných firem jako Alicona GmbH, OTEC Präzisionsfinish GmbH, SHM, s.r.o., Innomia a.s. a Hofmeister, s.r.o., celkově neuvěřitelných 72 specialistů. Ukázalo se, že dané téma je velmi aktuální a ze strany zástupců průmyslu byl velký zájem o spolupráci v této oblasti. Díky tomu byly navázány nové kontakty a rozjednána konkrétní témata spolupráce. Někteří z účastníků si dokonce rovnou přivezli vlastní vzorky, se kterými mají problém a tak bylo možné se ihned zamyslet se nad možnostmi řešení. Na snímku je zachycena debata nad problematikou měření vzorků se zástupci firmy Pramet Tools, s.r.o (zleva Ing. Miroslav Kouřil, Pavel Holec, Roman Reindl, Ing. Miroslav Zetek, Ph.D., Ing. (un) Ivana Česáková).
strana 4
I duben-květen 2014 I u-noviny
Univerzita prˇedstaví nekonvenční a divokou osobnost Bohumila Hrabala Ostře sledované vlaky, Postřižiny, Slavnosti sněženek a spousta dalších legendárních příběhů se nám vybaví pod jediným jménem: Bohumil Hrabal. 28. března by tento výjimečný člověk oslavil sté narozeniny. Dílo nadaného prozaisty ovlivnila nejistá doba a divoký sled nejrůznějších událostí: poprvé spatřuje světlo světa, když se Evropa zuřivě chystá do první světové války. Dospívá v době prosperující první republiky, s odřenýma ušima maturuje na reálném gymnáziu a podle přání rodičů se dává na právnickou fakultu. Půl roku po jeho pětadvacetinách bují válka nová. Němec-
ká okupace zavírá české vysoké školy a Hrabal se živí jako železniční dělník a výpravčí. V roce 1946 dokončuje studia, stává se doktorem práv, svůj titul ale nikdy nevyužije. Právnická kariéra jej neláká, inspiraci pro své příběhy hledá jinde. Aniž stačí vstřebat hrůzy druhé světové války, už je tu komunistický převrat. Chvíli pracuje v kladenských ocelárnách, těžký úraz jej přivádí k profesi baliče starého papíru v libeňských sběrných surovinách a později k divadlu, kde se živí jako kulisák. Přetlak v mysli inteligentního muže prosakuje ven nejprve prostřednictvím surrealistických
básní. Záhy v sobě objevuje schopnosti prozaika s osobitým a nezaměnitelným projevem. Těžká a nekonvenční souvětí jsou pro mnohé čtenáře překážkou, jak později objeví režisér Jiří Menzel a zfilmuje několik Hrabalových předloh. Radost z nově nabyté svobody a demokracie mu není dopřána dlouho. Jeho záhadná smrt v roce 1996 putování nadaného spisovatele ukončuje. Na Hrabalovo výročí nezapomíná ani Západočeská univerzita v Plzni, která jej slaví v akademickém duchu. Hrabalovské narozeniny otevřela neformální přednáška Jiřího Staňka z Peda-
gogické fakulty, která studentům i veřejnosti přiblížila nekonvenční a divokou osobnost české
literatury. Akce se uskutečnila v březnu ve studovně Univerzitní knihovny ve Veleslavínově ulici. Slavnosti budou ještě pokračovat dalšími akcemi – veřejným čtením a promítáním menzelovských filmů, které v nových univerzitních prostorách na Borech doplní komentář zasvěceného odborníka. Celý březen nabízely univerzitní studovny volně pastelky a papíry, které studenti mohli využít k zachycení svých pocitů z Hrabalových děl. Ani jejich výtvory nezůstanou utajeny zvídavým pohledůmveřejnosti a tato dílka jsou vystavena. Martina Gillichová
„Autorské čtení vnímám jako návrat ke korˇenu ˚ m literatury,“ rˇíká Jirˇí Hájíček Jiří Hájíček je jedním z uznávaných současných českých spisovatelů. Při autorském čtení, na něž přijel na konci letošního března na Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni, četl posluchačům ze své knihy nazvané Rybí krev. Za tento román získal v loňském roce prestižní ocenění Magnesia Litera. Byla to již druhá Magnesia Litera, kterou bylo jeho dílo oceněno. V roce 2006 ji obdržel za knihu Selský baroko. Krom toho napsal román Zloděj zelených koní a řadu povídek i básní, kterými se poprvé uvedl na české literární scéně. Román Rybí krev popisuje z pohledu mladé dívky, jak probíhalo vystěhovávání obyvatel vesnic, které měly být zlikvidované kvůli výstavbě jaderné elektrárny Temelín. Zaujalo mě to, když jste v rámci představení knihy mluvil o individuálních dějinách, které vyzdvihujete ve svých dílech nad ty „velké“. Jak jste k tomu došel? Hlavně asi četbou. Jak jsem říkal, já jako čtenář rád čtu silné příběhy a ty jsou vždycky ukotvené v nějaké době. Ale právě pro mě má to kouzlo, tu poezii, že takto, skrze nějaký osobní, individuální příběh, můžete historii prožít trošku jinak, než když čtete nějakou objektivní historickou práci. Anebo když čtete nějaký román, o kterém víte, že je vyprávěný shora a je takový, že se tam dozvíte hodně o historii, ale už méně o tom, jak lidé žili. A já si myslím, že v tom je síla beletrie a románů. Tam se člověk dozví o té době něco, co se nedozví z historických a vědeckých knih. Stává se vám, že během psaní ztratíte inspiraci, či máte pochybnosti ohledně vybraného tématu? A jak to eventuálně řešíte? Pochybnosti má člověk neustále. Já nejsem natolik sebevědomý, abych neměl pochybnosti. To už vlastně patří trošku k té práci. Nestává se mi, že bych pochyboval o tom tématu, protože já si témata vybírám poměrně dlouho a dlouho si rozmýšlím věc, na které budu pracovat. Takže to už nejsou pochybnosti o tématu, ale samozřejmě jsou pochybnosti o tom, jestli to napíšu dobře, jestli uchopení tématu je správné. O tom jsou pochybnosti vždycky. Ale ta pochybnost, ta nespokojenost, to na druhou stranu pomáhá, to je hnací motor. Když své dílo vydáte nebo dokonce před lidmi osobně předčítáte, nemáte obavy, že čtenářům odhalíte víc, než byste
reality, nebo spíše snaha zachovat atmosféru vámi vybrané doby? V první řadě je pro mě psaní ten proces samotný. Zase to přirovnám k poloze čtenáře. Já mám rád, když se čtenář nadchne příběhem a totéž zkouším jako autor při psaní. Je to radost a určité vzrušení z tvůrčího procesu, protože vlastně stvoříte jinou realitu a postavy, byť jsou třeba ukotvené v reálném světě, což u mě jsou, protože já píšu realistickou prózu. Přesto je to takový váš vytvořený svět, kde vy si určujete pravidla, rozhodujete a postrkujete postavy jako figurky
chtěl? Přeci jen vaše tvorba do značné míry ukazuje, jaký jste. Já myslím, že tyto obavy už mám za sebou. Každý autor, když začíná, napíše nějaký text a vydá ho, vždycky jde s kůží na trh. To je součást psaní a profese spisovatele, protože kdybyste psala něco, co se vás nijak nedotkne, kde nemáte pocit, že dáváte kus ze sebe, tak byste asi nenapsala dobrou knihu. Tak se dá napsat vědecká práce nebo novinový článek, ale asi se tak nedá napsat to, co píšu já, to znamená beletrie, román. Takže jste se s tím v podstatě smířil. Ano. Jak říkám, je to součást profese a psaní beletrie. Autor, samozřejmě, jak říká Milan Kundera, by neměl být vidět za svým dílem, ale to, že člověk třeba jezdí na autorská čtení a podobné akce, tak já to mám docela rád. Jednak je to zpětná vazba a jednak je veřejné čtení takové oživení, dříve to nebylo. Ale já to vnímám jako návrat ke kořenům. Literatura vznikala původně v té slovesné formě, takže nyní se to tak trošku navrací tím, že autor čte čtenářům.
Když se vrátím k těm autorským čtením, vy je vítáte jako zpětnou vazbu, nebo se i trošku obáváte reakcí čtenářů? Ne, kdybych měl jezdit na čtení s obavami, tak bych to nedělal. Když píšete příběh, soustředíte se jen na něj a necháváte se jím vtáhnout nebo se na něj koukáte spíše shora a stavíte ho tak, aby zaujal čtenáře? Ono je to asi vždycky trochu napůl, protože já se vždycky snažím dělat to, co mám rád jako čtenář. A já jako čtenář se rád nechávám vtáhnout příběhy. Často se nechávám strhnout vyprávěním, ale potom samozřejmě je třeba se nad to povznést a podívat se na text shora a poupravit ho. To se dělá při korekturách. Zase je dobré nechat proces plynout, vychrlit ze sebe ten text. Tak to dělá řada autorů, vychrlí text a potom s ním dál pracují. Já považuji korektury a práci s textem za stejně důležitou fázi jako samotné psaní. Je pro vás psaní, tak jako bývá četba, únikem do nějaké jiné
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Podle vás, za úspěchem Selského baroka a Rybí krve stojí spíše významné historické události v pozadí, nebo jsou to lidské postavy a příběhy? Já myslím, že je to obojím, protože alespoň z mého pohledu má být dobrý román o něčem, to je to téma, to jsou dejme tomu ty historické okolnosti. Ale zároveň aby to nebylo jen nějaké chladné historické pojednání, tak to musí být naplněné živými lidskými osudy. To je ta druhá složka. Řekl bych, že téma asi přitáhne čtenáře jako první. A když si ten román přečtou, doufám, že ocení i vnitřní život postav, jejich životnost a uvěřitelnost. Samozřejmě pak jsou autoři, kteří se spíše zaměřují na postavy nebo píší experimentální prózu, to už záleží na konkrétním autorovi. Ale já jako autor i jako čtenář mám rád, když je román o něčem. To znamená téma, které třeba nebylo zpracované nebo které je dobré připomenout a vytáhnout ho ze zapomnění. To je případ Rybí krve i Selskýho baroka. Jsou to už taková zoufalá témata, věci, které se udály a nejdou napravit, ale mohou být pro někoho zajímavé.
V podstatě od vás byla docela odvaha vytáhnout znovu na světlo kolektivizaci v padesátých letech minulého století (Selský baroko) a zánik vesnic při výstavbě jaderné elektrárny Temelín (Rybí krev). Já bych to nebral jako odvahu, pro mě ta témata jsou osobní, ať už je to Selský baroko, což je příběh mé rodiny ze strany otce, nebo Rybí krev, protože tam je zase prostředí rodiny mojí maminky. Takže tyhle dva romány beru tak, že jsem je napsat „musel“. Ty se mě hodně dotýkaly, takže ke mně ta témata vlastně přišla. Takže dalo by se říci, že to co píšete se vás dotýká nejen emocionálně ale i osobně. Je to tak, v těchto dvou případech. I třeba román Zloděj zelených koní, je to příběh o hledačích vltavínů, to je také takový zajímavý fenomén. Já jsem z toho řadu věcí zažil, jako kluk jsem třeba chodil kopat s jednou partou vltavíny, takže jsou to věci víceméně odžité. Já mám rád autory jako je Jack London nebo Jack Kerouac nebo Céline. To jsou prostě lidé, kteří to, co zažili, dokázali nějak zprostředkovat. A takovou literaturu oceňuji. Myslím, že v beletrii by měla být nějaká pravda o životě, kterou chcete zprostředkovat dalším. Ti se s ní buď ztotožní nebo neztotožní, najdou si tam něco, co v nich zarezonuje, něco, co sami prožili a s čím třeba mohou souhlasit. A tím je to potěší. Když se tedy vrátím k úplnému začátku našeho rozhovoru, dalo by se říci, že vaše dílo do jisté míry mapuje vaše individuální dějiny. Jak jsem říkal, já upřednostňuji ty osobní, individuální dějiny, ale nežijeme ve vzduchoprázdnu, takže vždycky je to i nějaká výpověď o té které době. Marie Liprtová
u-noviny I duben-květen 2014 I
strana 5
Večery plné tance a dobré hudby na univerzite ˇ Uvítali jsme jaro plesem
Do právě začínajícího jara vstoupila Západočeská univerzita v Plzni již 23. reprezentačním plesem, který tradičně pořádala Stavovská unie studentů ZČU. Slavnostní večer zahájila rektorka Ilona Mauritzová a programem provázel absolvent univerzity a moderátor Jan Anderle. Parket byl po většinu času zaplněný do posledního místa. Rytmus udával Tanečˇ ák ní orchestr Miroslava Novotného. Foto: Vojteˇch Dvor
Hrabe ˇ Dracula plesal mezi studenty Baronky, upíři, tajemní šlechtici a záhadné hraběnky – ti všichni se sešli v půlce března na tradiční akci Studentský ples ZČU ve velkorysých prostorách Parkhotelu Plzeň. Letos prostorem hlavního sálu poletovali netopýři a prostor dekorovaly výjevy tajemných drákulů a temných hradů, protože celý večer se nesl ve stylu Dracula! Již osmý ročník Studentského plesu ZČU byl tak opět úspěšnou akcí nejen v očích studentů, ale také pedagogů, zástupců různých plzeňských firem a institucí. Večerem prováděl upírský moderátor Ondřej Duspiva a společenskou atmosféru navozovala plzeňská kapela Brothers and Sestra Klára. Program byl kromě tanečních bloků naplněn několika stylovými představeními, která pak dokreslila celkovou atmosféru. Ať už to bylo na začátku plesu tajemné vystoupení z temné rakve s názvem Vampires of the Transylvania či klasický tanec v podání Pavla Sherina s krásně oblečenou drákulovskou partnerkou Martinou Horákovou. Nicméně nelze zapomenout na švihadlové vystoupení Kaerobic Clubu Plzeň a dramatické vystoupení skupiny E-motion. Pomyslnou třešničkou na dortu bylo velmi netradiční půlnoční představení Věry Vybíralové, která během pouhých čtyř minut nakreslila velkoformátový obraz hlavních organizátorů plesu, kteří jí byli modelem. Namalovala obraz více jak tři metry široký a dva metry vysoký, což
byla velmi neobvyklá podívaná. „Při plánování a navrhování tématu Studentského plesu ZČU se vždy snažíme o to, aby hlavní téma bylo originální, ale zároveň ctilo společenský ráz akce. Proto chceme, aby kostýmy vycházely ze společenského oděvu, který se pomocí doplňků dá osobitě doplnit,“ uvedla jedna z hlavních organizátorek Pavla Kojanová. A tak se celý večer po parketě proháněli upíří v dlouhých pláštích a baronky s dramatickými účesy či upírskými zuby. „Opět jsem se skvěle bavila na plese, který není jen klasickou večerní událostí, ale i skvělým stylovým zážitkem
a rozhodně žádným maškarním,“ poznamenala Lucie Mudráková. Podporu Studentskému plesu ZČU vyjádřila také rektorka Ilona Mauritzová, která se jako každý rok ujala zahájení plesu a úvodního slova. Mimo jiné podpořila organizátory, aby v podobných aktivitách dále pokračovali. Starosta městského obvodu Plzeň 3 Jiří Strobach popřál studentům skvělou zábavu a mnoho úspěchů osobních i studijních. „Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na přípravách podíleli, jmenovitě Pavle Kojanové, Denise Wágnerové a Lucce Königsmarkové, bez kterých by se letošní ročník stejně jako ten minulý neuskutečnil,“ shrnul organizátor Jakub Nedvěd. Takže lze jen popřát, aby se další ročník vydařil stejně a organizátorům z řad studentů a studentských organizací ESN Pilsen a SUS nedošla energie, kterou čerpají z úspěchu plesu a nadšení, které vidí na návštěvnících (ko) plesu – tedy na Vás!
Hudební anketa Žebrˇík na ZČU Cenu za nejkreativnější počin ZČU získala v anketě naše Fakulta aplikovaných věd Letošní slavnostní vyhlášení výsledků hudební ankety Žebřík se poprvé uskutečnilo v novém prostředí – v budově Fakulty designu a umění v areálu Západočeské univerzity v Plzni na Borech se sešla hudební elita. Show moderovaná Tomášem Hanákem a Bárou Polákovou nabídla exkluzivní vystoupení Mekyho Žbirky, Tomáše Kluse, Vladimira 518 & Idiot live bandu s Matějem Ruppertem a Romanem Holým i koncerty skupin UDG a A Banquet. „Najít vhodný prostor pro tak specifickou akci, která kombinuje slavnostní ceremoniál, indoor festival a velkou celonoční párty, není jednoduché. A proto je tak trochu zázrak, že jsme objevili budovu Fakultu designu a umění, která se na Žebřík nejen dokonale hodí, ale navíc je to velmi inspirativní umělecké a kulturní prostředí,“ vysvětlil Jaroslav Hudec z pořádající společnosti iReport. Pořadatelé předali 27 cen v devíti kategoriích podle výsledků hlasování na serveru anketazebrik.cz. Pro sošky si přišli například Tomáš Klus, Anna K, rapper Vladimir 518 nebo kapela Mandrage.Vůbec poprvé byla udělena také Cena za nejkreativnější počin ZČU, do které nomi-
novaly své nejúspěšnější loňské projekty všechny fakulty a součásti ZČU. „Hudební anketa Žebřík vyhlašuje nejlepší umělce v různých kategoriích a hodnotí úspěšné tvůrce. Podobně Západočeská univerzita v Plzni podporuje talenty a dává jim prostor vyniknout a zúročit jejich dovednosti. Počiny nominované na cenu dokládají, že univerzita má potenciál v mnoha rozličných oborech, ve kterých její absolventi nacházejí uplatnění,“ uvedla rektorka ZČU Ilona Mauritzová.
Studenti, zaměstnanci i veřejnost hlasovali po celý únor na webových stránkách ZČU pro jeden z jedenácti nominovaných projektů. Zvítězila Fakulta aplikovaných věd a její výzkumné centrum NTIS s novou metodou pro vytváření oxidových a oxynitridových vrstev ve výbojovém plazmatu. Obdržela 513 hlasů. Uvedená metoda se používá například k přípravě vrstev pro dotykové panely, displeje mobilních telefonů a pro optický a elektronický průmysl. Řešení bylo v roce 2013 zaregistrováno
Cenu za nejkreativnější počin ZČU předali rektorka Ilona Mauritzová a děkan Fakulty designu a umění Josef Mištera vedoucímu katedry fyziky Fakulty aplikovaných věd Jaroslavu Vlčkovi (zcela vpravo).
Na Fakultě umění a designu bylo v sobotu večer plno. jako společný evropský patent Západočeské univerzity v Plzni a firmy Trumph Hüttinger. Cena v podobě zmenšeného žebříku vznikla na Fakultě umění a designu a profesoru Jaroslavu Vlčkovi z katedry fyziky ji jako zástupci vítězného týmu předala rektorka Ilona Mauritzová a děkan Fakulty designu a umění Josef Mištera. Na druhém místě s počtem 233 hlasů skončil projekt Fakulty designu umění Modeli da Torino a třetí byla Fakulta elektrotechnická s chytrým zásahovým oblekem pro hasiče vyvinutým výzkumníky z RICE, který získal 190 hlasů.
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Kamila Kvapilová
Tomáš Klus zazpíval i několik písniček z nového ˇ í Šimeček alba. Foto: Jir
strana 6
Jak bude otevřena UNIVERZITNÍ knihovna o Prázdninách Zkrácená otevírací doba od:
30. 6.–14. 7.
8.00–15.00 h
Zavřeno:
14. 7. – 22. 8.
Zkrácená otevírací doba:
25. 8. – 12. 9.
8.00–15.00 h
Normální provoz:
od 15. 9.
8.00–20.00 h
Informace najdou čtenáři na www.uk.zcu.cz www.facebook.com/ukzcu
I duben-květen 2014 I u-noviny
Zaplet’te se do mezinárodní knihovnické síte ˇ Díky účasti Univerzitní knihovny ZČU v projektu Cíl 3 - Česko-saská síť knihoven - Informace bez hranic mají studenti i pedagogové nově možnost využívat zdarma mezinárodní výpůjční službu s univerzitními knihovnami v Chemnitz a Zittau/Görlitz. A navíc se mohou těšit na množství e-knih, které pro ně budou z projektu pořízeny. Cílem jednoročního projektu je prostřednictvím sítě spolupracujících knihoven v příhraničních oblastech Česka a Saska zprostředkovat informace a informační zdroje uživatelům knihoven, studentům i všem ostatním
zájemcům z řad veřejnosti. Do akce jsou zapojeny čtyři instituce: Technische Universität Chemnitz, Hochschule Zittau/Görlitz, Západočeská univerzita v Plzni a Krajská vědecká knihovna v Liberci. Projekt navazuje na dosavadní úspěšnou spolupráci s TU Chemnitz v projektu Česko-saská vysokoškolská iniciativa (2009 -2012). Využijte proto bezplatné výpůjčky z obou saských knihoven
a obraťte se na pracovníky jednotlivých odborných oddělení. Fondy těchto knihoven si můžete prohlédnout z webových stránek Univerzitní knihovny věnované projektu. Z prostředků projektu doplní knihovna ZČU fond e-knih. Tentokrát se zaměří na oblast humanitních a společenských věd. Dalšími aktivitami projektu jsou workshopy k tématům fungování a řízení knihoven. Dále pro-
běhnou Dny knihoven v Chemnitz a Plzni, při kterých se studenti seznámí se službami těchto zařízení a nabídkou elektronických informačních zdrojů. Ke zvyšování odborných kompetencí knihovníků se uskuteční výměnné pobyty pracovníků zapojených institucí. Více o aktivitách projektu a aktuálním dění se dozvíte na webu Univerzitní knihovny: http:// knihovna.zcu.cz/projekty/Chem (un) nitz/projekt.html
Studentky KRO FF ZČU byly na stáži v partnerském regionu Projekt spolupráce Katedry románských jazyků Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni (KRO FF ZČU) s ESPE École supérieure du professorat et de l'éducation de l´Université de Franche-Comté (dříve IUFM de Franche-Comté) pod názvem „Studenti KRO FF ZČU na stáži v partnerském regionu“ byl realizován díky finanční podpoře z dotačního programu Plzeňského kraje a ZČU na podporu mezinárodní spolupráce v oblasti mládeže a spolufinancování mezinárodních studijních programů v roce 2013.
Projekt navázal na dosavadní spolupráci zahájenou v roce 2010. V rámci této spolupráce KRO FF ZČU pravidelně zajišťuje francouzským studentům pedagogickou stáž v České republice. Každoročně přijíždí do
Plzně několik stážistů, kteří po dobu čtyř týdnů hospitují a vyučují francouzštinu pod vedením zkušených pedagogů na Mikulášském gymnáziu. V roce 2013 přijely dokonce dvě skupiny francouzských studentů a všichni se s nadšením aktivně zapojili nejen do univerzitního, ale i kulturního a sportovního dění v Plzni.
Díky finanční podpoře Plzeňského kraje se vzájemná spolupráce ještě upevnila. Poskytnutá dotace umožnila absolvovat 10ti denní studijní stáž pěti studentkám a pedagogickému pracovníkovi v partnerském regionu Franche-Comté. Loni zavítaly plzeňské studentky Tereza Paálová, Markéta Stolínová, Anna Benešová, Michala Hromiaková a Karolína Němcová do partnerského kraje Franche-Comté. Z francouzské strany byla
pro studentky zajištěna stáž v městečku Lons le Saunier. Studentky byly vřele přijaty na školách Collège Rouget de Lisle a na Lycée Jean Michel, kde participovaly na výuce francouzštiny, angličtiny, zeměpisu a základů společenských věd. Zde měly možnost zúročit své jazykové dovednosti a v diskuzích prezentovat Plzeň a Plzeňský kraj. Během stáže se seznámily s francouzským vzdělávacím systémem, s vyučovacími metodami, observovaly na vyučovacích hodinách a ve svém volném času poznávaly každodenní život městečka Lons le Saunier. Z absolvovaného programu studentky velice zaujal přísně vedený
absence a prospěchu žáků a popis náplně práce hlavního výchovného poradce a ostatních vychovatelů. Studentky ocenily vřelé přijetí od vedení zúčastněných škol a zprostředkované informace o učitelském povolání ve Francii. Je potěšující, že studentky se ve svých hodnoceních stáže pochvalně vyjadřovaly k organizaci, průběhu, jejímu profesnímu a osobnímu přínosu, nešetřily pozitivními ohlasy a stáž ve Francii si naplno užily. Za účelem zajištění organizačních a administrativních záležitos-
tí spojených s realizací projektu absolvovala týdenní stáž odborná asistentka Katedry románských jazyků, Mgr. Sylvie Vondráková, pověřená zajištěním vzájemné
spolupráce s ESPE de Franche-Comté, které byl umožněn „job-shadowing“ na přednáškách a odborných seminářích francouzských kolegů. V rámci stáže se jí dostalo přijetí u vedoucích představitelů ESPE – zástupkyně ředitele Catherine Caille - Cattin a Bernarda Blochse zajišťujícího zahraniční vztahy. Navštívila rovněž ESPE ve městě Vesoul, kde se setkala s ředitelkou Jocelyn Drouhot. Společně shrnuly dosavadní vývoj vzájemné spolupráce a jednaly o jejím dalším pokračování v oblasti výměn studentů a výzkumu. Za výborné organizační zajištění z francouzské strany patří velké poděkování panu Bernardu Blochsovi. Dokladem úspěchu, se kterým se dosavadní spolupráce a uskutečněný výměnný program setkává, bylo uzavření výběru francouzských studentů a potvrzení jejich návštěvy v Plzni na jaře letošního roku.
Mgr. Sylvie Vondráková KRO FF ZČU
školní režim, prezentace propracovaného programu na kontrolu
Odbor školství krajského úrˇadu spolupracuje s univerzitou Plzeňský kraj – zejména Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje spolupracuje s mnoha různými sociálními partnery. Významnou pozici mezi nimi zaujímá Západočeská univerzita v Plzni, zejména Pedagogická fakulta. Kladně je hodnoceno zavádění nových studijních programů v oblasti pedagogických věd i realizace praxe studentů na školách v Plzeňském kraji. Pracovníci z Katedry psychologie byli aktivně zapojeni do projektů vyhlašovaných Plzeňským krajem např. Krok do života 1 a Šance pro budoucnost. Oba projekty se zabývaly problematikou dětí opouštějících dětské domovy a jejich začleněním do společnosti. Odborníci z kateder vysokých škol působí ve výuce na některých
středních školách, které Plzeňský kraj zřizuje, např. na Vyšší odborné škole a Střední průmyslové škole elektrotechnické a Střední odborné škole obchodu, užitého umění a designu v Plzni. Školství prochází v současné době řadou změn, jejichž cílem je snaha posílit roli vzdělávání, které je jedním z hlavních nástrojů zlepšování konkurenceschopnosti naší republiky nejen v rámci Evropské unie, ale i ve světě. Školství Plzeňského kraje řeší v posledních letech zejména problematiku klesajícího zájmu žáků základních škol o studium na technicky orientovaných středních odborných školách. Na trhu práce je o technicky vzdělané zaměstnance stále větší zájem. Je snaha obnovit znovu tradici, kdy
zejména Plzeň patřila k technicky vyspělým a světově uznávaným městům. Výsledkem této snahy bylo vyhlášení dotačního programu „Motivace pro technické vzdělávání mládeže Plzeňského kraje“ již v roce 2009. S úspěchem se setkala i soutěž, pro jejíž název bylo použito známé české úsloví „Řemeslo má zlaté dno“. V roce 2013 byl schválen program „Podpora technického a přírodovědného vzdělávání v Plzeňském kraji“, který je zaměřen na spolupráci základních a středních škol. Další aktivitou je soutěž „Technika má zlaté dno“ určená žákům středních škol. Těm je určena také „Technická olympiáda Plzeňského kraje“, která se realizuje ve spolupráci
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
právě se Západočeskou univerzitou. Jedná se soutěž školních týmů, které řeší tematické okruhy a technické problémy stanovené ZČU. Práci mohla vytvořit skupina žáků jedné školy. Konzultace byly možné pouze s vyučujícími střední školy nebo ZČU. Účast 15 týmů z 9 středních škol byla organizátory kladně hodnocena. 5. února 2014 probíhala prezentace prací v prostorách ZČU. Vítězové si odnesli tablety a poukázky na nákup elektroniky, které převzali z rukou hejtmana Plzeňského kraje pana Václava Šlajse a rektorky ZČU Ilony Mauritzové. K nejúspěšnějším patřily týmy z Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy elektrotechnické v Plzni, z Gymnázia Sušice, z Gymnázia v Domažlicích
a Střední průmyslové školy strojnické a Střední odborné školy profesora Švejcara v Plzni. „Těší mě přístup středních škol, které podporují rozvoj dovedností žáků. Stejně tak skutečnost, že Plzeňský kraj podporuje zájem žáků o studium technických oborů, které představují jistotu pozdějšího uplatnění v práci“, zhodnotila rektorka ZČU Ilona Mauritzová. Školství je oblast, která je odrazem celé společnosti. Neustále se mění a vyvíjí. Školství v Plzeňském kraji má obrovský lidský potenciál, který bude i nadále zárukou jeho dalšího pozitivního vývoje. V něm zaujímají střední školy zřizované Plzeňským krajem a Západočeská univerzita v Plzni významné a nezastupitel oš, kú né místo.
u-noviny I duben-květen 2014 I
strana 7
ZČU je perspektivní zame ˇ stnavatel
Studenti probudí kostel Plzeňský kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Františkánské ulici ožije v pátek 23. května od 19 hodin neobvyklým programem – studenti Lékařské fakulty University Karlovy v Plzni a Západočeské univerzity v Plzni společně pořádají již popáté akci nazvanou Noc kostelů. Připraveny budou komentované prohlídky, koncerty, workshopy či divadelní představení. Návštěvníci nahlédnou do obvykle nepřístupných částí kostelů např. na varhanní kůr, do sakristie, věže, krypty,
nebo klášterní zahrady. Součástí programu budou modlitby či rozjímání. Tento projekt nemá v plzeňské diecézi obdobu, avšak ve stejný den se otevřou brány kostelů i na dalších místech v tuzemsku i v zahraničí. Akce je určena pro studenty i pro širokou veřejnost. Poprvé Noc kostelů (Lange Nacht der Kirchen) proběhla v roce 2005 ve Vídni. Loni se do ní zapojilo už více než 1300 kostelů. Více na www.nockostelu.cz. (un)
IAESTE nabízí práci i stáže
19. března se na Západočeské univerzitě v Plzni uskutečnil již 19. ročník Veletrhu pracovních příležitostí. Prezentovalo se na
něm 114 firem shánějících vysokoškoláky na volné pracovní pozice, čímž se plzeňský veletrh stal největším veletrhem práce
v ČR. Podle organizátorů letošním veletrhem prošlo přes 4 500 návštěvníků, aktivně hledajících budoucí uplatnění. Akci každoročně pořádá Stavovská unie studentů ZČU, studentská organizace IAESTE a Západočeská univerzita v Plzni. Ta se navíc na letošním ročníku poprvé přestavila nejen v roli pořadatele, ale také vystavovatele. „Patříme k největším zaměstnavatelům v Plzeňském kraji a našim absolventům můžeme nabídnout perspektivní uplatnění, například v nově budovaných výzkumných centrech,“ vysvětlil prorektor pro rozvoj a vnější vztahy Josef Basl, který veletrh zahajoval. (un)
Österreich-Tage, aneb Plzeˇ n žije Rakouskem Již podruhé si mohli na pár dní nejen studenti a učitelé, ale také širší veřejnost vyzkoušet, jaké to je být „Rakušan“. Rakouské dny, které představila Katedra německého jazyka Fakulty pedagogické ZČU 12. až 14. 3. v prostorách Rakouské knihovny Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, proběhly opět za podpory Rakouského kulturního fóra a Spolkového ministerstva školství, umění a kultury (BMUKK – Referát „Kultur und Sprache“). I tentokrát jsme se mohli vydat například po stopách rakouské hudby, rakouské fotografie i rakouské němčiny. Kromě překonávání hranic byly Rakouské dny zaměřené na další vzdělávání učitelů, což je v souvislosti s právě probíhajícími diskuzemi o kvalifikaci českých učitelů opravdu velmi aktuální. Tomu odpovídal i počet přihlášených učitelů, kteří po absolvování seminářů obdrželi certifikát rakouského Spolkového ministerstva školství, umění a kultury. Rakouské dny zahájila výstava Kurta Kaindla na téma „Cesty po zemi nikoho“. Tato výstava fotografií, které pocházejí z pásma
okolo bývalé železné opony, byla symbolem boření hranic a poznávání nových kultur, což je typické právě i pro Rakouské dny. Po výstavě následovalo pásmo nejlepších rakouských krátkých filmů roku 2014. Ve čtvrtek se Rakouské dny otevřely přímo učitelům a studentům, kteří se mohli účastnit různých workshopů. Workshopy a aktivitami na různá témata účastníky provázeli rakouští experti. Dr. Clemens Tonsern představil učitelům výukový materiál na téma „Znáš Rakousko“, Mag. Brigitte Stückler-Sturm vedla literární workshop s učiteli německého jazyka, na kterém diskutovali kromě jiného i o tom, jak představit mladým žákům a studentům literaturu a také o tom, která je pro ně vůbec vhodná. Obzory studentů KNJ FPE ZČU rozšířila Dipl. päd. Lydia Hermann, která se se studenty bavila o práci s hlasem, hudbě, výuce němčiny pomocí písniček a kreativního psaní a nakonec si spolu složili a zazpívali vlastní song. Protože je Lydia Hermann také známou rakouskou zpěvačkou, konal se ve čtvrtek večer i její koncert, který byl velmi pří-
jemným zakončením celého dne. Za zmínku také stojí přednáška pana MR Mag. Norberta Habelta, který učitelům německého jazyka přiblížil možnosti dalšího vzdělávání v Rakousku. V pátek se konal ještě jeden workshop pod vedením Mag. Brigitte Stückler-Sturm na téma „Být v Rakousku mladý“. Na tomto workshopu byly představeny různé texty a témata vhodná pro výuku. Atmosféra na Rakouských dnech byla velice příjemná. Ze všech možných koutů v Galerii Evropského domu na nám. Republiky jste mohli slyšet přátelské rozhovory snad všech věkových kategorií v německém jazyce. Pořadatelé Rakouských dnů jsou hrdi na to, že se v Plzni již podruhé mohla konat akce takovýchto multikulturních rozměrů a děkují všem, kteří akci podpořili – zejména Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje, Rakouskému kulturnímu fóru a rakouskému Spolkovému ministerstvu školství, umění a kultury. Organizátoři i účastníci se již těší na v pořadí třetí Rakouské dny, které by se měly konat v Plzni opět příští rok. Michaela Voltrová
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
Mezinárodní studentská organizace IAESTE, která vznikla v roce 1948, dnes působí v 85 zemích světa a už více než 65 let se věnuje výměnnému programu za účelem profesního a osobního růstu vysokoškolských studentů. K naplňování svých cílů a poslání se zaměřuje na zajišování odborných mezinárodních stáží, pořádání personalistických projektů a odborný rozvoj vlastních členů. V současnosti IAESTE působí prostřednictvím svých lokálních center na sedmi českých univerzitách. Většinu členů tvoří studenti a akademičtí pracovníci těchto škol, zbývající pak kolegové a přátelé z jiných univerzit, díky čemuž má organizace přímý kontakt s děním na univerzitách a dokáže reagovat na zájmy a potřeby studentů od prvního ročníků až po absolvování. NAŠE PROJEKTY Nově přijatým studentům IAESTE pomáhá zorientovat se ve vysokoškolské džungli díky projektu Průvodce prváka – brožuře, jež studentům ulehčuje orientaci během prvních dnů na vysoké škole. V průvodci prváka studenti naleznou například údaje o ubytování, stravování v menzách či otvírací doby knihoven, ale také tipy pro trávení volného času a mnoho dalšího. Studentům a absolventům, kteří se v českém studijním prostředí vyznají a rádi čelí novým výzvám, IAESTE zprostředkovává mezinárodní výměnné praxe, během nichž poznají nejen cizí kulturu a jazyk, ale také práci v mezinárodním týmu. Nasbírají zkušenosti, kterými výrazně zvýší svoji cenu (nejen) na pracovním trhu. IAESTE pomáhá také budoucím absolventům a zvídavým studentům, kteří si už hledají zaměstnání nebo by se jen rádi zorientovali na
trhu práce. Organizace podává pomocnou ruku prostřednictvím bezplatného katalogu iKariéra, který nabízí nejen přehled zajímavých pracovních pozic, ale také cenné rady ohledně psaní životopisu či motivačního dopisu včetně tipů, jak uspět na pracovním pohovoru. Největším projektem IAESTE je Veletrh pracovních příležitostí, díky němuž navazují studenti ZČU a absolventi VŠ kontakty s personalisty velkých i malých českých a zahraničních firem nabízející ch absolventům vysokých škol a studentům uplatnění. Personalisté zde mohou studentům představit možnosti budoucího uplatnění v oboru a nabídnout jim další možnosti spolupráce formou stáže, praxe či zadáním diplomové práce. ČLENSTVÍ Chod organizace ve svém volném čase zajišťují studenti mnoha oborů, kteří se v přátelském prostředí učí dovednostem, jež nejsou standardní součástí jejich studia. Získávají cenné zkušenosti z oblasti komunikace, vyjednávání, projektového řízení, marketingu či PR. Pokud tě tyto oblasti zajímají, rád/a se podílíš na personalistických projektech, baví tě jazyky či cestování a rád/a funguješ v týmu, můžeš se k IAESTE přidat i ty! Petra Vomelová
strana 8
Nová kavárna žije akademickým rokem Od září loňského roku si můžete v univerzitním areálu na Borech zajít na kávu, bagetu či dortík do kavárny CrossCafe. Provozního manažera Libora Pokorného jsme se zeptali, jaké jsou výhody a jaká jsou úskalí provozování kavárny přímo v prostorách univerzity.
I duben-květen 2014 I u-noviny
V Osveˇtimi jsme prˇestali být lidmi, vzpomíná Eva Lišková Bylo jí deset. Žila s rodinou v malé východočeské vísce Luže. Pak přišla německá okupace a život Evy Liškové se obrátil naruby. Kvůli svému náboženskému původu zažívala židovská dívka několik let doslova peklo. Paní Liškové je osmdesát čtyři let. Letos opakovaně navštívila Plzeň a besedovala se stovkami středoškoláků. Setkání s ní bylo součástí akce nazvané „Místa utrpení“, kterou pořádala Západočeská univerzita. „Hitler nám dal najevo, že jsme jiní. Zakazoval všecko. Chodit do školy, nařídil nám odevzdat auto, vzali nám obchod. Dostali jsme šesticípou hvězdu s nápisem Jude. Opatření sílila, až začaly transporty,“ vracela se Eva Lišková v čase. Začátkem prosince 1942 byla celá rodina poslána do Terezína. I když žili ve stísněných a hygienicky špatných podmínkách, zůstávali pohromadě. „Mohla jsem se setkávat s tatínkem, maminkou a sestrou. Tatínek pracoval v krematoriu a sestra jako ošetřovatelka. Maminka dostala tehdy tyfus, což nebylo dobré. Za rok jsme šli do rodinného lágru Birkenau. Transport, který dorazil před námi, byl zaplynován; téměř čtyři
tisíce českých židů. My jsme měli skončit stejně,“ pokračuje. V Osvětimi byla rodina rozdělena. Mladá dívka ale zůstávala s matkou, což jí dodávalo sílu přežít. V třípatrových palandách se mačkaly desítky vyhladovělých, žíznivých a vyčerpaných vězňů. „Když někdo utekl, stáli jsme apely. Nesměli jsme se pohnout. Zacházeli s námi hůř než s dobytkem. Už jsme nebyli lidmi, ale stádem,“ líčila Lišková. Všudypřítomná zoufalost a nekonečné utrpení vedlo některé sebevraždě. Skočili do ostnatných drátů. „Mě drželo to, že jsem měla maminku,“ dodala. Společně s matkou byla vybrána na práci. „Naložili nás do dobytčáků a vezli na sever Polska do Stutthofe,“ popisovala zvrat událostí paní Lišková. Vězeňkyně spaly nejdříve venku na písku, později se vtěsnaly do domů. V místnostech jich nocovalo několik set. Přes den tvrdě pracovaly. Ze Stutthofu však putovaly ženy dál. Dělaly třímetrové zákopy proti sovětské armádě. Téměř bez jídla, pití, zablešené, zavšivené a na pokraji svých sil. „Vytvořily jsme s Češkami skupinu a pomáhaly si. Dělily jsme se INZERCE
Jak byste zhodnotil první půlrok fungování kavárny CrossCafe v areálu ZČU? Splnil vaše očekávání? Velmi kladně. Naše velká cílová skupina jsou studenti Západočeské univerzity v Plzni. Proto jsme se rozhodli jít co nejblíže prostředí, kde tráví nejvíce času. Na hodnocení našeho působení je ještě brzy. Ale trápí nás zkouškové období, a víkendy jsou v návštěvnosti také slabší. To je ale dáno systémem fungování školy a musíme si s tímto výkyvem poradit. Na co k vám studenti a zaměstnanci nejčastěji chodí? Nejvíce letí espresso s sebou, dort Charleston, šunková bageta a dýňová kostka. Jídlo se ale často mění v závislosti na naší nabídce, kterou obměňujeme každé roční období, a samozřejmě i na momentální chuti studentů. Jak se osvědčil provoz o víkendech a ve zkouškovém období? To jsou zatím bohužel největší slabiny kavárny na ZČU. O víkendu máme otevřeno pouze v sobotu. Zkouškové období bylo pro nás první, a bohužel ne zrovna radostné období. Studenti i zaměstnanci stále ubývali, tak, jak byli studenti úspěšní ve zkouškách. Jaké jsou z vašeho pohledu výhody, popřípadě nevýhody provozu kavárny přímo v budově univerzity? Jednoznačnou výhodou je blízkost naší silné cílové skupiny. Nevýhodou je naopak systémovost provozu ZČU – víkendy, zkouškové období a čekají nás prázdniny. To je pro nás zatím velká neznámá. Chystáte pro naše studenty a zaměstnance nějaké speciální akce? Už je i realizujeme! Máme tzv. „Studentské středy“, kdy nabízíme vybranou kávu za zvýhodněnou cenu. Připravujeme i sendviče, které budeme prodávat pouze v kavárně ZČU. Také jsme rozjeli akci „4+1 káva s sebou zdarma“. Co si vy osobně dáte v CrossCafe nejraději? Nejraději mám tvarohový dort s lesním ovocem nebo malinami a cappuccino. Velká dobrota je také naše novinka – jahody se šlehačkou. Kamila Kvapilová Vydala: Západočeská univerzita v Plzni | odbor Vnější vztahy | Univerzitní 8, 306 14 Plzeň |
[email protected] | Telefon: 377 631 078 | Prepress: NAVA DTP, spol. s r. o. | Tisk: NAVA TISK, spol. s r. o., Plzeň | Toto vydání vyšlo nákladem 4 000 kusů | Evidováno pod číslem MK 41402/2011 OMA | Uzávěrka příštího čísla je 2. června 2014
www.zcu.cz www.facebook.com/ZCU.CZ
o potravu s těmi, které nemohly pracovat. Ve stanech a s jednou dekou jsme spaly v zimě, i při mrazech, kdy nešlo ani kopnout krumpáčem do země,“ vypráví pamětnice. Další strádání přinesl pochod smrti trvající několik dnů a nocí. Paní Lišková část cesty svou matku musela za pomoci kamarádky nést. Nakonec byly všechny zahnány do stodoly. „Moje maminka ten večer řekla: ´Atť se stane cokoli, já už dál nepůjdu. Už nemůžu!´ Ráno se otevřela vrata, vešla Madďarka a oznámila nám, že Němci utekli,“ vzpomíná stále ještě trochu nevěřícně. V mrazech a ve zbídačeném stavu se prožebrávaly přes Polsko až na Slovensko, kde se dočkaly konce války. Když se vrátily do rodné Luže, jejich dům byl neobyvatelný. Kromě Eviny matky a sestry bylo zabito téměř celé její širší příbuzenstvo. Přeživší se přestěhovaly do Prahy. Ačkoli Eva Lišková začala postupně novou etapu svého života, na prožité utrpení nemůže zapomenout. Před nebezpečími antisemitismu, lidského násilí a zvrácenosti proto varuje na besedách, kterých se účastní nejen v České republice. Klára Mrázová
