Strana Strana 6. Strana 14-20

3w

 Strana 15 - 16 



 Strana 6

 Strana 14 - 20

 časopis Základní školy Jižní IV., ročník 21 vychází poměrně nepravidelně, ale vytrvale, tentokrát 15. 10. 2014

číslo 135

strana 2

OBSAH: Slovo šéfa ............................. 2 Parlament 2014/2015 .......... 2 Parlament v září a říjnu ..... 3 Výjezd prlamentu ............... 3 Pamětní deska .................. 4-6 pí. uč. Štěrbová .................... 7 EDISON.............................. 11 Družina na parníku ........... 11 Jak jsme spali ve škole ...... 12

Redakce: T. Bečvářová (7.P) D. Hudek (8.M), S. Jankovičová (6.T), V. Lančarič (5.V), J. Matějíček 7.P), A. Miřátská (5.V), K. Šťastná (5.V), T. Vernerová (5.Z), L. Weinhold (5.V), K. Zavřelová (7.R). Met. vedení: p.uč. B. Zezulová Graf. úprava: J. Červenka

Fretky ................................. 13 Výlety pátých tříd ............. 14 Projekt logika .................... 15 3x cesta ............................... 15 Osmáci u Kutné hory........ 16 V Japonsku ................... 18-19 Cestování ...................... 19-20 Žižkovský kolík ................. 20



Vážené čtenářky, vážení čtenáři, volby, hlasování, rozhodování… Podzim žije volbami. Nejprve jsme ve škole volili třídní zástupce do školního parlamentu, kteří pak zvolili své ročníkové kapitány a předsedkyni školního parlamentu. Rozběhla se i školní hra, jejíž vítězové se mohou těšit kromě žolíků, využitelných ve škole, také na ceny, které chce podpořit i Klub přátel školy. V nové podobě se schází Školská rada, která je složena ze zastupitelů M. Č. Prahy 4, zástupců rodičů a pedagogů, kteří byli zvoleni v červnovém hlasování. Školská rada jedná a hlasuje o výroční zprávě, rozpočtu, závěrech školní inspekce, novém školním řádu a dalších záležitostech školy. O víkendu 10. - 11. 10. proběhly volby do zastupitelstva M. Č. Prahy 4 a zastupitelstva hlavního města. Jejich výsledek ukáže, které strany a politická uskupení budou na radnicích vládnout a rozhodovat o směřování prostředí občanů, tedy i „obyvatel naší školy“. Mohli jste slyšet různá hesla. V komunální politice se obvykle ale na řadě cílů strany a hnutí shodnou. Dojde k zastřešení Spořilovské, vybudování metra D, uklizení chodníků, dostupnému parkování, k rozvoji dětí a mládeže…? Necháme se překvapit. Třeba mile. Přeji hezké babí léto! Mgr. et Bc. Daniel Kaiser ředitel ZŠ Jižní

 Parlament je složen ze zástupců tříd 4. - 9. ročníku s hlasem rozhodujícím a 3. ročníku s hlasem poradním. Žáci dané třídy si zvolili své zástupce ve školním parlamentu. Druhého zástupce většinou jmenoval třídní učitel. Do parlamentu mohou docházet i dobrovolníci, případně jednorázově třídním učitelem vyslaní zástupci třídy na „divokou kartu“. To se týká převáženě setkání školního parlamentu, kdy se bude probírat určitá akce, problém atp. Parlament se schází obvykle 1x měsíčně, první pondělí v měsíci v 7:30 hodin v sálku. Všichni výše jmenovaní na výjezdním zasedání 12. 14. 9. v Loutí zvolili kapitány ročníku = výbor školního parlamentu. Předsedkyně školního parlamentu: Nikol Junková Tajemník: Michal Blažek Kapitán 4. ročníku: Adam Ševčík Kapitánka 5. ročníku: Klára Nosálková Kapitánka 6. ročníku: Františka Sztogrýnová Kapitán 7. ročníku: Jiří Matějíček Kapitán 8. ročníku: Hugo Novák Kapitánka 9. ročníku: Nikol Junková



číslo 135

strana 2



číslo 135

strana 3

Výbor byl představen na celoškolním setkání a začal rozhodovat o různých akcích, postupu tříd ve školní hře Spořilov. Pravidla hry najdete na www.zsjizni.cz v sekci „školní parlament“.

 - 1. 9. se konal první letošní parlament. Zástupci jednotlivých tříd dostali za úkol se ve třídách domluvit, o jakou akci by jejich třída měla zájem se starat. Rozdělení akcí je jeden z bodů výjezdu parlamentu. - výjezd parlamentu ve dnech 12. - 14. 9. tentokrát na Slapech. Byly rozděleny akce, o které se budou jednotlivé třídy starat, zvoleno vedení parlamentu. V jeho čele stojí pro letošní školní rok Nikol Junková z 9. L.

 - školní hra – políčka budou udělována za aktivity jednotlivým třídám. Aktivity přihlaste panu řediteli nebo výboru parlamentu. - blíží se jarmark, rozhodněte se ve třídách, kolik místa budete potřebovat a jaký bude účel vašeho podnikání – zda budete něco vyrábět nebo zda budete nabízet občerstvení. Současně s jarmarkem se bude konat podzimní Blešák. - 8.10. – branný den. Splnění úkolů z trati se odrazí ve školní hře. - KPŠ slíbil podpořit každý půlrok třídu, která to dotáhne „nejdál” na herním plánu. Zkuste vymyslet, co by se vám líbilo za ceny (do 3 000 Kč na třídu). - 3.E vyhlašuje soutěž v gumičkování

 Na počátku školního roku vyjíždí každoročně školní parlament složený ze žáků 4. - 9. ročníku na výjezdní zasedání. Díky společným zážitkům se žáci trochu poznají a lépe pak spolupracují. Letošní výjezd proběhl 12. - 14. září v Loutí u Rabyně. O děti se starali p. řed Kaiser, p. uč. Hubač, pí. psycholožka Frídlová a pí. vych.Kadlečková. Tentokrát se výjezd školního parlamentu konal v Loutí u Rabyně. Na výjezdu parlamentu jsem byl již třetím rokem. Oproti minulým rokům, kdy jsme byli na Pařezu, to byla příjemná změna prostředí. Ubytováni jsme byli v rekreačním a školícím zařízení Loutí. Tradičně jsme hráli mnoho her a také jsme připravovali školní hru, rozdělovali si akce a mnoho dalších věcí. V sobotu byl připraven výlet do Jablonného nad Vltavou, kde jsme navštívili místní zámek. Prodloužený víkend se mi líbil, především připravené zajímavé hry. D. Hudek 8. M Hned při ubytování nás překvapil pod okny pštros a lama . Ano, čtete dobře - měli jsme je na své zahradě. Po celou dobu pobytu jsme hráli velké množství her, u kterých jsme se často „suprově“ zasmáli. Hodně dobré bylo, když jsme byli rozřazeni podle ročníků a měli jsme hrát různé scénky. Nebo hru, kterou navrhly holky Natálie Kubelková a Kačka Stárková z 9. K., která se jmenovala „Na vraha“. Bylo vtipné, jak jsme se všichni navzájem podezřívali. Při procházkách jsme si zahráli hru „Klíště“, která spočívala v připínání kolíčků na nic netušící lidi a určitě si to také užili p. uč. Hubač a p. řed. Kaiser, kteří na sobě měli poměrně dost „klíšťat“. Kdo se nezbavil „klíšťat“ do kontroly, tak dostal trest. Například já jsem dostala za trest napsat tento článek do Kiwi . V sobotu jsme se šli podívat na blízkou památku. Před ní se nás učitelé zeptali: „Kdo se chce sem podívat, ať tu zůstane. Kdo jde do cukrárny, ať jde se mnou“. Jak jinak… víc jak polovina se odebrala do cukrárny Počasí nám docela vycházelo, i když ne úplně vždy. Zkrátka byl to fajn víkend. N. Junková 9. L



číslo 135

strana 3



číslo 135

strana 4

 V úterý odpoledne 9. 9. se konala u školy malá slavnost – odhalení pamětní desky spořilovskému spisovateli panu Adolfu Branaldovi. Pamětní desku netradičně pojatou jako mozaiku vytvořila akademická sochařka paní Chrastilová. Svým návrhem vyhrála soutěž vypsanou Městskou částí Prahy 4. Pamětní desku odhalila dcera Adolfa Branalda paní Karla Hejduková a starosta Prahy 4 pan Pavel Caldr. Sluníčko malé slavnosti vysloveně přálo. U desky stáli čestnou stráž členové spořilovského Sokola a členové Obce Baráčníků. Přišli se podívat někteří přátelé pana Branalda, spořilovští sousedé, učitelé školy a přišly i některé děti se svými rodiči. K příležitosti odhalení desky připravila program paní učitelka Jarmila Bartáková ve spolupráci s paní učitelkou Alenou Kolaříkovou, která připravila s dětmi hudební část slavnosti. Z knih pana Branalda četli žáci 9. K Ondřej Kobrle a Karolína Kosová. S krátkým projevem na úvod vystoupil pan ředitel Kaiser. Všem připomněl nejen skutečnost, že byl pan Branald žákem naší školy, naší škole během celého života fandil a věnoval škole část své osobní knihovny, ale také, že někteří bývalí žáci s ním měli možnost pobesedovat u něj doma a někteří mu nosili obědy ze školní jídelny, když pro něj bylo obtížné do školy docházet. Proslov pronesl také pan starosta Caldr, na tatínka vzpomněla paní Hejduková. Samotná slavnost byla ukončena odhalením pamětní desky, která se podle zachycených ohlasů všem líbila. Je veselá, hravá. Osobnost pana Branalda si připomněli žáci školy i v hodinách literatury. Řadu informací načerpali ze školní knihovny a z panelu ve vestibulu školy.

 Jak jsme již uvedli výše, odhalení pamětní desky svého otce se zúčastnila spisovatelova dcera, paní Karla Hejduková. Děti z 5. V a Dan Hudek z 8. M si pro ni přichystali pár otázek. Žáky především zajímalo, jaké to je, být dítětem spisovatele. Při slavnosti se na rozhovor čas nenašel, a tak paní Hejduková odpověděla písemně. Za její vzpomínky i čas moc děkujeme. Přečetla jste všechny knížky napsané Vaším tatínkem? Kterou knížku máte nejraději? Musím se přiznat, že všechny knížky nemám přečtené. Tatínek začal psát ve 40. – 50. letech minulého století, a to jsem byla malá holka. Později jsem jeho knížky (např. Stříbrná paruka, Dědeček automobil, Vandrovali vandrovníci, Tisíc a jedno dobrodružství…) četla, k některým se opravdu ještě musím vrátit. Nemohu říct, že mám některou knížku nejraději, ale za srdce mě chytly knížky vzpomínkové (Skříňka s líčidly, Děkovačka bez pugétu, Živé obrazy) a pak ty, které jsou psané pro děti (Dědeček automobil, Vandrovali vandrovníci, Tisíc a jedno dobrodružství). Přispěla jste Vy nebo Vaši sourozenci nějakou epizodou do otcových knih? (Napsal něco podle Vašich zážitků, podle Vašeho povídání?) To opravdu nepřispěla, ale v Živých obrazech se o sestře, mně i o bratrovi zmiňuje. Tím jsme snad do knížky přispěli. Tatínek psal mimo jiné tzv. literaturu faktu, jezdil proto hodně do terénu a pak své zážitky přetvářel do knížky. My děti jsme většinou čekaly až na hotové dílo.



číslo 135

strana 4



číslo 135

strana 5

Byla Vaše maminka jeho prvním čtenářem? Ano, byla. Zkoušela jste někdy napsat svoji knihu (povídku)? Máte ráda češtinu? Ano. Když mně bylo asi deset let, napsala jsem povídku o panu Khonovi, jak vykradl banku. Jak to dopadlo, už nevím, ale tatínek ji měl dlouho schovanou. Vnímala jste v dětství, že je Váš otec spisovatel? Ptali se na něj spolužáci ve škole? Vadilo Vám někdy, že je otec známý – slavný? Nemohla jsem nevnímat, že je táta spisovatel. Jako děti jsme se se sestrou občas zúčastňovaly jeho besed, a protože táta měl mnoho známých a slavných přátel, byly jsme přítomny jejich návštěvám u nás doma. Mnoho spolužáků tátu znalo, protože jsem se s nimi přátelila a chodili k nám domů. Nevadilo, díky tomu jsem poznala mnoho slavných lidí. Čtete ráda, chodila jste do knihovny? No jejda, čtu velmi ráda, protože je to moje profese. Dlouho jsem byla zaměstnána v několika nakladatelstvích (např. v Albatrosu), a do knihovny jsem taky chodila, protože jsem tam pracovala jako knihovnice. Váš otec napsal řadu knih, měl na vás děti čas? Tatínek si na nás čas vždycky udělal. A nejenom na nás, i na naše děti, na jeho vnoučata. Krásně vyprávěl, o všelijakých rodinných historkách, když byl malý, o jeho dospívání, ale i o historii Prahy, o známých osobnostech atd. Potřeboval k psaní ticho nebo si pouštěl hudbu? Zlobil se táta, když jste jako děti dělaly hluk? Tuto otázku skloubím dohromady. Tatínek každý rok začátkem dubna odjížděl na chalupu, byl tam až do svých narozenin v říjnu, a tak měl k psaní ticho a my mohly dělat hluk. Ale my ho spíše nedělaly, když byl někdo doma. Byl Váš tatínek přísný nebo hodný? Kdo řešil vaše zlobení? Polila jste mu někdy jeho knížku nebo to, co napsal? Tatínek byl přísný a hodný zároveň. Jako děti jsme měly před ním velký respekt. No a protože jsme opravdu někdy zlobily, ten trest jsme si asi zasloužily. Tatínek se zlobil déle, maminka to nevydržela a večer nám odpustila. Nepolila, to ani nešlo, protože táta měl pracovnu; jedině, že by si to, co napsal, polil sám kafíčkem. Kolik hodin psal knihu? Psal knihy na stroji nebo perem? Víte, kolik let mu bylo, když začal psát? Kolik hodin psal knihu? Na to nejde jednoznačně odpovědět. Některou dokonce několik let, protože do ní sbíral materiál. Byl zvídavý a chtěl všechno vidět na vlastní oči, chtěl vědět fakta. Když psal knihu Vizita, neviděli jsme ho doma několik měsíců. Jezdil po českých nemocnicích, lékaři dovolili, aby byl přítomen u operací, sloužil také noční se sestřičkami atd. Když psal knihu Zrození velkoměsta (o Praze), zase navštívil masokombinát nebo mlékárnu. Táta psal zásadně na stroji. Však jich měl několik, to byly ještě staré ZETY, pak jsem mu pořídila elektrický. Také měl kufříkový, ten si vozil na chalupu. Na počítači už se nenaučil. Ale obdivoval všechno nové. Když se narodila sestra, tátovi bylo 32 let. V té době začal psát deník, postupně se mu to zalíbilo a první knížku „Stříbrná paruka“ vydal ve 37 letech. Co měl nejraději k jídlu a jaká byla jeho oblíbená barva? Vždycky to byly šunkofleky. Ať byl jaký byl svátek, vždycky šunkofleky. Ale maminčiny. Ne kupované! Protože měl rád pomněnky, jeho oblíbená barva byla modrá. Uměl pan spisovatel hezky zpívat nebo krásně kreslit? Zpívat uměl, jak by ne, když za mlada doprovázel v biografu němé filmy na klavír! A protože byl jeho tatínek ředitelem divadla, skládal s ním operety a také rozepisoval noty. To se dělávalo pro orchestr. A my jsme se doma těšívali, až zasedne k pianu a začne hrát a zpívat, to byl u nás svátek. Kreslit? To už bylo horší, ale kočičku a pejska uměl.



číslo 135

strana 5



číslo 135

strana 6



Pamětní deska paní výtvarnice Kristiny Chrastilové se dětem líbí. Proto jsme se pokusili ji kontaktovat mailem a doufali jsme, že na naše otázky odpoví. Velice nás potěšilo, že odpověděla obratem. 1. Měla jste před tím, než jste začala vytvářet návrh na pamětní desku panu Branaldovi, k němu nebo k jeho knížkám nějaký vztah? 2. Četla jste nějakou jeho knihu? 3. Co bylo pro Vás rozhodující při vymýšlení takto navržené desky? Proč jste téma takto zpracovala? 4. Vyskytly se při vlastní tvorbě pamětní desky nějaké problémy? 5. Vytvořila jste už někdy něco podobného? Podobnou technikou? Předpokládáme, že nemáte moc času a že raději tvoříte. V každém případě děkujeme za Váš čas a za Vaše případné odpovědi. Redakce Kiwi magazínu, časopisu ZŠ Jižní IV., Praha 4 P.S. Na náš časopis se také můžete podívat na stránkách školy www. zsjizni.cz Dobrý den, ráda Vaše otázky zodpovím. 1. Popravdě řečeno znala jsem pouze jeho nejznámější dílo Dědeček automobil, které mám na CD čtené Borisem Rössnerem. 2. Přemýšlela jsem nad tím, jak vlastně klasické pamětní desky vypadají, z velké části jsou to reliéfy odlité z kovu. Především ve spojení s místem, kde je pamětní deska osazena, kterým je park v blízkosti základní školy, jsem chtěla vytvořit desku, která by oslovila i děti. 3. Vzhledem k tomu, že mám vystudovanou VŠUP v Praze obor sklo, vedla moje první myšlenka ke sklu, v tomto případě jsem se rozhodla pro mozaiku. 4. Na žádný problém jsem nenarazila, naopak jsem byla velmi spokojená s Mgr. Davidem Petříkem, který provedl dle návrhu samotnou realizaci včetně instalace. 5. Techniku skleněné mozaiky jsem použila poprvé, ve své tvorbě jsem se věnovala především technice „lehaného skla“, jedná se o tabulové sklo ať už barevné nebo čiré, které se položí na předem vytvořenou sádrou formu a v peci se zahřeje a tím se do formy vytvaruje. Také vyvářím skleněné plastiky a nápojové sklo. Doufám, že jsem odpověděla na Vaše otázky, pokud budete mít ještě nějaký dotaz, napište, ráda odpovím. Hezký den, K. Chrastilová



číslo 135

strana 6



číslo 135

strana 7

 Jako každý rok pokračujeme v představování nových posil – seznamte se s novou paní učitelkou Broučků, Blankou Štěrbovou. Na jaké škole jste učila, než jste přišla k nám? Hrajete na nějaký hudební Odkud pocházíte? nástroj? Na základní škole na Plzeňsku. Pocházím Bohužel nehraji. z Vyškova. Zpíváte ráda? Zpívala jste Jak jste se o naší škole dozvěděla? někdy ve sboru? První informace jsem se dozvěděla na internetu. Jako dítě jsem ve sboru zpívala, teď si zpívám jen Co učíte? občas. Vystudovala jsem český jazyk a dějepis, tyto předměty i učím. A kromě nich jsem vždycky Co ráda čtete? Máte oblíbeného autora? Jaké ráda učila i výtvarnou výchovu a pracovní vyučoknihy patří k Vašim nejmilejším? vání. V současnosti učím i vlastivědu a matematiRáda čtu knihy s historickou tematikou. Odbornou ku, které mě taky baví. i krásnou literaturu. Mým nejoblíbenějším autorem je Paulo Coelho, z našich autorů Karel Čapek. Máte děti? Jste vdaná? Jsem vdaná, mám dva dospělé syny – Jirku a ViČím jste chtěla být v dětství? Bavil Vás dějeléma. pis? Chtěla jsem být archeoložkou, protože mě bavil Máte nějaké domácí zvíře? dějepis. Vlastně jsem u něj zůstala.  Máme fenku amerického staforda – Suri. Kromě ní chováme ještě rybičky v několika akváriích a Jaké období učíte nejraději? Máte oblíbenou suchozemskou želvu. historickou postavu? Nejradši učím středověk. Mám ráda Přemysla Žáky na první pohled zaujal Váš vzdušný účes. Otakara II. Zabere Vám jeho úprava ráno hodně času? Vlasy jsem zdědila po obou rodičích. Kroutí se mi Chtěla byste se do nějaké doby podívat? samy, jen je umyji a usuším, to moc času nezabeChtěla bych se podívat na Velkou Moravu, do re. doby příchodu Konstantina a Metoděje. Také by mě zajímal přelom 15.- 16. století, počátky reneJaký styl oblékání máte ráda? Upřednostňujete sance za panování Vladislava Jagellonského nějaké značky? Styl sportovně elegantní. Některé značky jsou mi Jaký se Vám líbí architektonický styl? Líbí se bližší než jiné, ale nemůžu říct, že bych některou Vám Praha? upřednostňovala. Vybírám si oblečení podle baObdivuji gotiku, Praha se mi velmi líbí. rev, účelu, materiálu a podle toho, jak mi vyhovuMáte silný vztah k nějakému místu? je, ne podle značek. Ano, k Velharticím a Luhačovicím. Jakou máte ráda barvu? Lakujete si nehty? Cestujete ráda? Jaké země jste například naNejraději mám zelenou barvu. Nehty si lakuji vštívila? Vzpomenete si na nějaké obzvlášť výjimečně. zajímavé místo? Ano, cestuji ráda. Navštívila jsem například AnJaké máte koníčky? Pěstuji bonsaje, dělám keramiku, fotím. glii, Francii, Rusko, Kazachstán a Írán. Sportujete? Jste fanoušek nějakého sportu Kam byste se chtěla podívat, kdybyste nebyla nebo klubu? ničím omezována? Velmi ráda plavu. Fandím plzeňským indiánům Jela bych na Nový Zéland. Řídíte auto? Jaké? Líbil se Vám projekt Edison? Řidičský průkaz na osobní auto mám, ale řízení Projekt Edison se mi moc líbil. Myslím, že je auta není mým koníčkem. úžasné mít možnost se setkat se zahraničními studenty. A pro ně naopak podívat se do naší škoPosloucháte ráda hudbu? Jakou? ly. Hudbu poslouchám ráda, nejradši rock. V jakém jste znamení? Jsem Ryba.  Za zodpovězení otázek Vám velice děkujeme redakce



číslo 135

strana 7



číslo 135

strana 8

 V týdnu od 22. do 26. 9. zpestřili i letos vyučování studenti ze zahraničí, kteří navštívili naši školu v rámci projektu Edison, který se snaží o podporu multikulturního vzdělávání mladých lidí. Dorozumívacím jazykem byla opět angličtina. Žáci se naučili i pár frází v rodných jazycích hostů a snažili se je naučit také naše základní fráze. Z prezentací studentů se dozvěděli hodně o zemích, odkud k nám přicestovali. Letos nás navštívili: Mersi Serana z Albánie – sympatická, pěkná, hodná, má velmi ráda mladšího bratra i čokoládu Merci. Felipe Soraies z Argentiny – přátelský, veselý, vysmátý, měl bicepsy; dítě na fotografii je prý synovec. Mariana Leal Baes z Brazílie – hezká, milá, fotogenická, podle některých (asi dívek) prý měla nacvičený úsměv, ale chlapci a muži o ní často hovořili. Izabela Taskova z Bulharska – moc se nezapojovala, jedináček, spíše tichá, zajímaly ji české památky. Ketevan Batirashvili z Gruzie – sympatická, zajímavá, vysoká; hodně vyprávěla, černým oblečení připomínala policajtku, měla hezkou prezentaci. Resdiana Novy Herdianti z Indonésie – hodná, příjemná, energičtější, vyprávěla hodně o své zemi – zemi 18 tis. ostrovů. Teodora Vela z Rumunska – lišila se od fotky, ve skutečnosti měla kratší vlasy, nosila velké boty, donutila nás se hýbat, je milovnicí koček a psů. Ngoc Nguyen z Vietnamu – nosila kozačky i v teple; byla hlasitá, ukřičená, hodně opakovala, co řekla. (Postřehy o studentech uvedli členové redakce) A jak viděli hodiny se studenty redaktoři? Na hodinách TV jsme měli Argentince Felipa a Albánku Mersi. Hráli jsme s nimi přehazovanou. Felipe to nikdy nehrál, takže jsme mu to museli vysvětlit. Docela mu to šlo, stejně jako Mersi. Na hodinu AJ s paní učitelkou Johanovou jsme měli Indonézanku Resdianu a Bulharku Izabelu. Na salšíhodinu jsme měli Vietnamku Ngoc a Gruzinku Ketevan. S Indonézankou a Bulharkou jsme psali pozdravy v jejich jazycích. S Vietnamkou a Gruzínkou jsme na počítači hledali určité informace o jejich zemích. K. Zavřelová 7.R V pondělí 22. 9. 2014 k nám na hodinu angličtiny přišel argentinský student FELIPE SORAIRES. Na hodině jsme probírali fůru věcí o jeho rodné zemi, mateřském jazyce (pro nevědoucí je to španělština) a vůbec jeho život. Vše (kromě španělštiny) probíhalo v angličtině. S Felipem byla zábava, dokázali jsme si s ním popovídat a jak nás to bavilo, tak jsme si zapamatovali téměř vše, co řekl. Proto je asi také škoda, že v době, kdy tento článek píšu, je v jiné škole a zanedlouho už si to bude radostně frčet do svého rodného kraje u řeky Paraná – do Rosaria. Ale ať se o něm a jeho rodné zemi poučí i někdo jiný. J. Matějíček 7.P

Na hodinu ČJ k nám přišly dvě studentky: Mariana z Brazílie a Kate z Gruzie. Představily se a sedly si k našim spolužačkám, u kterých bydlely. Paní učitelka nám pouštěla písničky v jiných jazycích. My jsme hádali, o jaký jazyk jde. Pak jsme studentky učili českou písničku Skákal pes přes oves. Studentkám moc nešlo: „ ř“ nebo „přes“, ale jinak jim to šlo skvěle. Hodina byla hezká. T. Vernerová 5.Z

Ngoc a Resdiana 

číslo 135

strana 8

číslo 135



strana 9

Hosté bydleli u žáků školy. Redaktory zajímalo, co studenti jedli, jestli už byli v ČR … Všem „hostitelům” položili stejné otázky: 1. Kdo u vás bydlel? 2. Jak jste se dorozumívali – rozuměli jste jejich angličtině a oni té vaší? Zlepšili jste se za ten týden v angličtině? 3. Kde jste je ubytovali? Ptali jste se, kde doma bydlí, jestli v bytě nebo v domku? 4. Vařili jste jim nebo si vařili sami? 5. Co jste jim například vařili? Co myslíte, že jim u vás nejvíce chutnalo? Co jim nechutnalo? Je něco, co vůbec nejedli? 6. Uvařili vám něco? Vzali jste si recept? 7. Jak byli ráno rychlí? Stíhali jít s vámi do školy? 8. Přivezli nějaké suvenýry? Dali jste jim něco na památku? 9. V kolik hodin chodili domů? 10. Byli někdy v Evropě, v ČR? 11. Měli jste s nimi nějaké příhody? 

L. Le Liévre 6.U:

1. Theodora z Rumunska. 2. Ano, rozuměli jsme jí poměrně dobře a myslím si, že jsem se v angličtině moc nezlepšila. 3. Ubytovali jsme je v hostitelském pokoji a ani jsme se jich vlastně neptali, kde bydlí. 4. Vařili jsme jí večeři, k snídani jsme jí dali nějaké cereálie a oběd měla ve škole. 5. Jedla všechno a také jí všechno chutnalo. Vařili jsme jí třeba nějaké těstoviny, palačinky atd….. 6. Ne, nic nám neuvařila a ani jsme si od ní žádný recept nevzali. 7. Byla obvykle rychlejší než my a stíhala s námi jíst v pohodě. 8. Dala nám na ochutnání speciální rumunskou sušenku a mé sestře přivezla k narozeninám dáreček. 9. Doma byla asi mezi 4 a 6 hodinou a někdy i dříve. 10. Ne, říkala nám, že v ČR ještě nikdy nebyla. 11. Šla s námi na závod v curlingové hale. 

A. Tacchi 7.P:

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

Felipe Rozuměli jsme si navzájem. Celkem jo. Bydlel v mém pokoji. Neptali jsme se, v čem bydlí. My jsme mu vařili. Těstoviny, plněné papriky. Nejvíce těstoviny. Dulce de leche – karamel s mlékem na chleba.. Stíhal na pohodu. Plný žaludek. Srovnej Vaše loňské a letošní hosty. S kým jste si více rozuměli? Více se mi to líbilo teď. 10. Ne. 11. Šel jsem s nimi do lesa a toť vše.



číslo 135

strana 9

číslo 135





A. M. Crhová 5.Z :

1. 2. 3. 4. 5.

Mariana. Trochu jsem rozuměla a v angličtině jsem se zlepšila. Neptali jsme se jí na to. Bydlela v mém pokoji. Vařili jsme jí. Nejvíce jí chutnaly těstoviny s rajčaty, ale jedla všechno a nebylo nic, co by jí nechutnalo. Uvařila nám taková syrová vajíčka, vzali jsme si recept. Ano, stíhala to perfektně. My jsme jí toho dali hodně a ona nám taky. V sedm a někdy i později. Nevím. Ne, žádné.

6. 7. 8. 9. 10. 11. 

strana 10

N. Víchová 5.Z:

1. 2. 3. 4. 5.

Ketevan. Trochu jsem rozuměla. V angličtině jsem se zlepšila. Ubytovali jsme ji v ložnici. Na bydlení jsme se jí neptali. Vařili jsme jí česká jídla. Knedlo vepřo zelo, svíčkovou, kuřecí maso. Nejvíce jí chutnalo knedlo vepřo zelo. 6. Ne, nic nám nestihla uvařit. Ani recept nám nedala. 7. Každé ráno jsme to stihli. Vždycky na mě čekala v kuchyni. 8. Přivezla nám misku, ze které pijí víno. My jsme jí toho dali hodně. 9. Okolo sedmé, někdy i později. 10. V Evropě nevím, ale v ČR nebyla. 11. Ne, žádné. 

T. Bečvářová 7.P:

1. Mersi a Izabela. 2. Dorozumívali jsme se anglicky. Jejich angličtině se dalo docela dobře rozumět, ale někdy nevěděly nějaké slovíčko. Mluvila s nimi nejvíc mamka a já taky. Ale jenom trošku, spíš jsem poslouchala, než mluvila. Ano, hodně jsem se zlepšila v angličtině. 3. Mersi spala u bráchy v pokoji a Izabela spala u mě. Já jsem spala u sestry a bratr u mámy. Když jsme jeli domů, tak jsme se jich ptali, kde bydlí. Mersi bydlí v bytě a Izabela v domě. 4. Vařili jsme jim, první den jsme jim dali řízky s kaší. 5. Snažili jsme se vařit známá jídla např. řízek, ovocné knedlíky, zelnačku. Já jsem jim upekla bábovku. Všechna jídla si moc pochvalovaly. 6. Ne, ale přivezli nám nějaké sladkosti typické pro jejich zemi. Izabela čokoládové sušenky a Mersi svatební želatinu (moc dobré). 7. První den jsme to moc nestíhali, ale potom jsme to stíhali v pohodě. Hodně času strávily před zrcadlem 



číslo 135

strana 10



číslo 135

strana 11

Ano, jedna nám přivezla ubrus a ta druhá magnetku tvaru Albánie a vyšívanou krajku. 9. No, jak kdy, někdy v sedm a později. 10. V Čechách byly poprvé. A v Evropě žijí. 11. Ano. U Izabely v kufru si udělal pelíšek můj kocour (Tygr) a pořád se tam vracel. S Mersi spal můj druhý kocour (Sebastian). S Mersi i Izabelou jsem byla na výletech po Praze. Obě dvě měly hodně rády med, takže už ho moc nemáme. Mersi pila nejraději horké mléko s medem. Bylo to moc fajn. 8.

Ngoc byla ubytovaná u paní asistentky Vojtěchové a Resdiana u paní speciální pedagožky Klegerové. Protož nešlo o žákyně, otázky jsme jim nepokládali. redakce

 1. 10. jsme vyjeli na náš první výlet se třeťáky v tomto školním roce. Zvolily jsme spolu s paní vychovatelkou Lenkou Kubalovou výlet parníkem po Vltavě. Počasí nám naštěstí přálo, a tak jsme si s větrem ve vlasech užívali nejznámější památky Prahy z vodní hladiny. Bylo to moc fajn. p. vych. Petra Liegerová 3.D/F Včera jsme byli na výletě. Byli jsme na plavbě lodí po Vltavě. Naše loď se jmenovala Labe. Viděli jsme galerii Mánes, Karlův most, Pražský hrad a Vyšehrad. Bylo to super. Elena Důrasová 3.D Viděli jsme Tančící dům, Vyšehrad a Národní divadlo. Moc se mi to líbilo a moc bych si to chtěla zopakovat. Bára Šoltésová 3.D Projeli jsme zdymadlem, mohli jsme sedět nahoře i dole, ale seděli jsme nahoře. Loď se jmenovala Labe. Bylo to super. Klára Křečková 3.D Přecházeli jsme z jedné lodi na druhou. Vyjeli jsme velmi pomalu, ale bylo to velmi hezké a zábavné. Mohli jsme být vevnitř i venku na lavičkách. Moc jsme si to užili. Tereza Kolowratová vymýšlela a Erika Pavová psala 3.D



číslo 135

strana 11



číslo 135

strana 12

 Jednoho dne nám paní učitelka řekla, že budeme spát ve škole. A tak se také stalo. Toho večera jsme přišli do školy. Ve škole nám vysvětlili, co a jak budeme dělat – na zahradě byla bojovka, kde jsme plnili různé úkoly. Ve škole jsme měli diskotéku a po ní jsme šli spát. Nemohl jsem usnout, ale nakonec jsem usnul. Spaní ve škole se mi líbilo. Doufám, že se bude opakovat. J. Pokorný 4. A Protože máme čtyři nové kamarády, vymyslela nám paní učitelka překvapení: Přespávání ve škole. V úterý 16. 9. večer jsme se sešli ve své třídě. Každý si rozložil karimatku a spacák. Pak už nás paní učitelka volala na chodbu. Všichni byli napnutí, co bude. Paní učitelka nám přečetla dopis o soutěžích, které nás čekají na školní zahradě. Rozdělili jsme se do skupinek a vyrazili ven. Líbilo se mi, že už byla tma. U soutěží pomáhali někteří rodičové. Všichni měli názvy pohádkových bytostí. Prolézali jsme dračí slují, točili s obrem a hledali perly. Nakonec jsme získali poklad. Ten jsme si už rozdělili ve třídě. Před spaním jsme si ještě zatancovali na diskotéce. A pak už jsme jen zalezli do spacáků a spali až do rána. Bylo to opravdu dobré. F. Koběrský 4. A Paní učitelka a někteří rodiče nám připravili pohádkové hry. Každá skupinka dětí měla svou tabulku a u pohádkových bytostí plnila úkoly. Body jsme psali do tabulky. Nakonec jsme hledali poklad. Šli jsme do třídy na diskotéku. Můj kamarád Míša přinesl diskokouli. Diskotéka byla divoká. J. Kopalová 4. A S holkami jsme se velmi těšily na diskotéku a večerní povídání. Ten den, kdy jsme měli přespávat ve škole, jsme se sešli večer před školou. Poté následovala večerní hra, tématem byly pohádky. Chodili jsme po stanovištích a sbírali body. Naše skupinka našla poklad. O sladký poklad jsme se rozdělili se všemi. Následovala diskotéka. Když diskotéka skončila, šli jsme si vyčistit zuby a spát. Ráno jsme se společně nasnídali a tak začal školní den. E. Zlámaná 4. A Donesli jsme si potřebné věci a ubytovali se. Holky v jedné třídě, kluci v druhé. Na školní zahradě probíhaly pohádkové hry. Zpívali jsme písničky, sbírali jsme víčka, hledali draka, kroužili obručí a zkoušeli střevíce. Bylo to super. Spát jsme šli v deset. Ráno jsem nemusela jít do školy! (Už jsem tam přece byla). E. Parks 4. A Měli jsme báječnou diskotéku i s diskokoulí. Potom už nás čekaly naše spacáky „dobrou noc“. Ráno jsme měli společnou snídani a šup na učení. Skvělá akce! M. Pánková 4. A



číslo 135

strana 12



číslo 135

strana 13



Na plavání je teplá voda. Na konci plavání je velká zábava. Plaveme prsa, znak, kraula a skáčeme z kostky šipky. Potápíme se pro potápky a dáváme závody pod vodou. Odjíždíme zdraví a umytí.

Adam Bouší, 3.F Na koupání se musíme osprchovat. Pak tam asi pět minut čekáme a povídáme, potom řeknou, můžete, ale pomalu. Ale je to sranda. Jiřík Mikula, 3.F V bazéně je největší hloubka 3m 6mm. Nesmí se tam nosit plavky s kapsami. A žádné jídlo. Natálka Šídlová, 3.F Na bazén jezdíme autobusem. Je tam studená voda. Bazén je čím dál hlubší. Ve sprchách je strašně teplá voda. Jsem v té po nejhorší skupině nahoru. Kačka Hrubá, 3.F Je tam teplá voda, ale nedovolují plavky s kapsami. Jsme rozděleni do pěti skupin. Nechtějí tam naháče. Klaudie Hanušová, 3.F

 sen nebo skutečnost Jednoho dne jsme se s kamarádkami Alčou a Klárkou rozhodly, že na místo kytek, které pěstuje pan ředitel na školní zahradě, postavíme bazén. Šly jsme tedy za panem ředitelem, který zrovna stál před školou, a řekly mu, že na místo jeho záhonu postavíme bazén. Pan ředitel řekl, že jsme se doopravdy zbláznily, a že přeci nemůžeme rozkopat ty krásné květiny. My jsme však trvaly na svém a začaly kopat jámu. Pan ředitel, když to uviděl, zavolal na nás policii. Když policie přijela, ukázal jí pan ředitel, co jsme udělaly. Sloužící policista se zasmál a řekl, že panu řediteli, že je to moc dobrý nápad a pomohl nám bazén dostavět. Protože bylo vedro, skočili jsme i s policistou do bazénu a chudák pan ředitel tiše omdlel. Byl to prostě bláznivý nápad. Emma Hanzlová, 3.F

 V pátek 26. září jsme jeli do Musea Kampa na výstavu Zdeňka Smetany. Zjistili jsme, že za vteřinu se vymění 200 obrázků například u Rákosníčka nebo u Malé čarodějnice. Byli jsme na věži a viděli jsme strašně obrázků. Venku byly různé sochy. David Chloupek, 3.F Jeli jsme na výstavu pohádek. Byla tam spousta postav. Podívali jsme se na pohádku a vylezli na rozhlednu. Také jsme se museli dostat přes mřížku skoro potopenou v potůčku. Maite Čížková, 3.F



Když jsme jeli tramvají, byli jsme tam jako sardinky, když tramvaj brzdila, tak jsme málem spadli. Šli jsme do Musea Kampa. Byly tam pěkné obrázky. Kája Varajová, 3.F Byli jsme v Museu Kampa. Viděli jsme různé exponáty. Také jsme byli na vyhlídce. Bylo mi zle. Klára Bělohradská, 3.F

číslo 135

strana 13



číslo 135

strana 14

 aneb výlety pátých tříd Ve dnech 16. – 18. září na jednodenní výlety vyjely jednotlivě všechny páté třídy. 16. září Výletníci, 17. září Žáby a na závěr 18. září Zebry. Věnovaly se ekologické výchově v praxi v Ekocentru Horka a dozvěděly se mnoho zajímavostí o zvířatech v Zoo Chleby. Výlet byl současně i socializačním programem. Žáci se seznamovali s novými spolužáky i s novými třídními paní učitelkami Zezulovou, Širokou a Adamcovou trochu jinak než při vyučování ve třídách. Go programy těchto tříd jsou v plánu až na příští školní rok. Dne 16.9 jeli Výletníci na výlet do Ekocentra Horka u Kolína a pak do ZOO Chleby, které se nachází nedaleko Nymburka. V ekocentru jsme se dozvěděli mnoho zajímavých věcí. Například jsme pekli placku, která byla z vody a mouky. Byla celkem dobrá, ale bez soli zas tak dobře nechutnala. Pak jsme třeba bubnovali s indiány, stříleli z luku nebo jezdili na koních. Zajímavé byly i informace o kořenové čističce nebo o bylinkách. Pak jsme jeli do Zoo Chleby. Prováděl nás průvodce a dostali jsme se s ním do klecí různých zvířat. Zvířata byla přátelská a roztomilá. Až jsme došli na konec, tak jsme asi půl hodiny řádili na dost dobrém hřišti a pak jsme nastoupili do autobusu a jeli jsme ke škole. Výlet se nám moc líbil. L. Weinhold 5.V



číslo 135

strana 14



číslo 135

strana 15

 Ve středu 10. září jsme měli projekt Logika. Šli jsme po odpolední přestávce k nám do třídy 6. Š. a paní učitelka Štefková (naše třídní učitelka) mám vysvětlovala, že logiku potřebujeme jak ve škole, tak i v životě. Rozdělila nás do skupinek a my jsme se ihned vydali do třídy 6. U. Tam nás přivítala paní učitelka Široká, která nám vysvětlila hru s autíčky a s kolečky. Nejdříve jsme to nikdo nepochopil, ale asi po 10 minutách nám to došlo, ale nestihli jsme zadání v čase. Poté jsme se přemístili znovu do třídy 6. Š, kde nám paní učitelka Štefková vysvětlila další úkol. Šlo o nějaké květiny - my jsme měli vypočítat, kolik jich je. Jen co jsme dořešili další dvě zadání na papíře, vešel k nám rychle pan učitel Hubač a psaní ukončil. Pak jsme vešli do třídy výtvarné výchovy a pan učitel Hubač nám řekl, že máme sestrojit kostku. Já jsem ihned nějak kostku sestrojila, ale nějaká holka ke mně přišla a řekla, že to mám špatně. Tak jsem to rozložila a přemýšlela dál. Po chvíli k nám přiběhl pan učitel Hubač a řekl, že máme jít do učebny informatiky. Cestou jsem zjistila, že samozřejmě jsem to poprvé měla dobře, ale to se mi stává pořád, takže jsem jen smutně koukla. Do učebny vešel pan učitel Zikeš a vysvětlil nám na interaktivní tabuli zadání. Já jsem to pochopila a hned jsem se do toho pustila, moc mi to nešlo, ale snažila jsem se. Pak k nám rychle přišel pan učitel Zikeš a vše skončilo. Pak jsme šli do naší třídy a paní učitelka vše vyhodnotila. Zjistila jsem, že nejsem moc inteligentní, ale zase nejsem taková, myslím nechytrá. Pak jsem seběhla po schodech ke skřínkám a běžela konečně domů. A. Teubnerová 6.Š

 O prázdninách jsme jeli s tátou a sestrou na Sněžku. Je tam teď postavená nová lanovka - je o něco delší než ta minulá a hlavně je kabinková. Přestupuje se na Růžové hoře, kde se také kontrolují jízdenky, jestli opravdu směřujeme na Sněžku. Když jsme tam přijeli, byla velká mlha, ale sníh na Sněžce nebyl. Šli jsme pěšky dolů po polské straně a dali jsme si oběd v Luční boudě. Cestou bylo taky vidět různé bunkry. Moc jsme si to užili a bylo to fajn  T. Bečvářová 7. P

 S cestováním mám velké zkušenosti. Ve čtyřech letech jsem byl v: Austrálii, Singapuru, Indonésii, Fidži, Klokaním ostrově, Tasmánii, na Novém Zélandu a trochu v Evropě. Jsem zpět v Čechách necelé 4 roky. Nejvtipnější zážitek: v Singapuru na mě mluvili jejich řečí a já jsem neuměl odpovědět, tak jsem mluvil „Ňuňáňu“ Vilém Kolář 3.E

 O prázdninách jsem byl na plno místech, které jsem předtím neznal zblízka. Navštívil jsem čtyři cizí vlasti, mezi které se řadí Itálie, Španělsko, Francie a Rakousko. Většinou jsem na těchto místech byl poprvé, v jiných letech jsem jezdil např. do Švédska (3x), do Itálie (ale do dnešního roku jsem ještě nikdy nebyl v Janově). Do Francie, Španělska a Itálie jsem jel se sborem pěveckým (ne hasičským). Nebylo to tam až tak špatné, ba mně se tam dokonce líbilo! Vyhráli jsme na soutěži 2. místo (dělené), ale přesto se stalo Rakousko hlavním a nejvyšším bodem celých prázdnin. S rodinou jsme byli v Alpách ve městě St. Lorenzen ob. Murau, jezdili jsme na cyklistické výlety a jednou jsme VYŠLI (pěšky) na horu Kreischberg (cca. 2050 m. n. m.) a nezdálo se nám to vysoko (protože nám pomohla lanovka), tak jsme ještě šli na horu Rosenkranzhöhe (2112 m. n. m.) a pořád jsme neměli dost. Tak jsme zdolali ještě horu Kirbisch (2140m. n. m.), ale už nás tlačil čas. Bylo to nejvýše položené místo, na kterém jsem v životě byl. Jeden nikdy neví, kam se dostane… J. Matějíček 7.P



číslo 135

strana 15

číslo 135



strana 16

 Ve dnech 26. – 28. září se konal školní výlet osmých tříd. Osmáci za doprovodu třídních učitelek D. Kaudersové a P. Weinholdové vyjeli do Zbraslavic u Kutné Hory. Jednalo se o výlet typu Go programu. Do tříd přišli noví žáci a program tentokrát připravený agenturou Wenku má napomoci vzájemnému sblížení dětí a upevnění třídních kolektivů. Od pátku 26.9. do neděle 28.9. se konal školní výlet neboli „goučko“ pro 8. ročník, které se konalo ve Zbraslavicích (poblíž Kutné Hory). Ubytováni jsme byli ve sportovním a rekreačním středisku. Tradičně bylo připraveno hodně seznamovacích a týmových her. Součástí víkendového výletu byla noční hra v lese, která se mi velmi líbila a bavila mě. Cílem hry bylo co nejvíce krát přejít z jednoho místa na druhé, aniž by vás strážci chytili. Mně se povedlo přejít bez chycení strážcem dvakrát. Poslední den jsme stavěli vor. Za úkol jsme měli přeplout z jednoho břehu na druhý. Počasí se nám naštěstí vydařilo. Výlet se mi velmi líbil. Celý školní výlet pro nás připravovala agentura Wenku. D. Hudek 8.M V pátek 26.9 jsem jel na výlet s Neonkami. Mezi osmáky to bylo takové divné, protože jsem tam byl jediný páťák, ale vzali mě mezi sebe v pohodě. Hráli jsme tam různé hry, dokonce i jednu noční hru. Byla o tom, že jsme museli v lese, v úplné tmě bez baterek, přebíhat mezi dvěma majáky (což byly paní učitelky a jediné měly světlo). Ale mezi nimi byli tři chytači, přes které jsme museli nepozorovaně projít. Moc se mi to líbilo. L. Weinhold 5.V

O víkendu jsme jeli na školní výlet. D. Hudek 8.M

Cesta autobusem byla krátká.

J. Lázňovský 8.M

V pátek jsme přijeli autobusem do areálu Zbraslavice.

R. Verner 8.N



číslo 135

strana 16

číslo 135



strana 17

V den příjezdu jsme hráli na operátora, museli jsme si vymyslet SMS zprávu a pak ji běháním přepsat po jednom písmeni.

V den

jsme

na

, museli jsme

a pak

po jednom

. D. Mikš 8.N

Postavili jsme lodičku z klád a gumových kol. J. Hylský 8.M

DISKOTÉKA

BYLA

BOMBA D. Feuereisel 8. M

Go program jsme zpracovávali i formou analogramů - ke každému písmenu slova, o kterém chceme přemýšlet nebo si ho zapamatovat, napíšeme asociaci. Tato asociace musí nějak s daným slovem souviset: G – guláš G – guláš O – oběd O – oběd P – pařba R – ráno O – operátor G – gaučink R – rybník A – agentura M – město

P – pes R – ryby O – operátoři G – geniální R – rybník A – autobus M – město P. Růžička 8.M



číslo 135

V. Švejdová 8.M

strana 17



číslo 135

strana 18

 Doba prázdnin je často dobou velkých cest. Cesta do Japonska mezi ně určitě patří. Pro paní učitelku Dudrovou není Japonsko exotickým místem pro zajímavou dovolenou, ale je zemí, kde strávila šest let života a kde dokonce učila. Pro jejího syna Janíka je Japonsko zemí, o které mnohé slyšel od rodičů i od sestry, ale ve které nikdy nebyl, protože v době pobytu rodiny v Japonsku ještě nebyl na světě. Letos se Dudrovi do Japonska na pár týdnů vrátili a nás zajímalo, jak je po letech přivítalo. 1. Měla jste pocit, že se do Japonska vracíte třeba jako na chatu (důvěrně známé místo)? Tak trochu ano, představa cesty tak daleko byla a je téměř nepředstavitelná až neuvěřitelná. Ale být tam, jít po chodníku, vézt se metrem apod. bylo jako návrat po měsíci ne po patnácti letech. 2. Lišila se v něčem příprava na tuto dovolenou od jiných? Ano, nákupem velkého počtu (československých) dárků pro přátele. 3. Věnovali jste se spíše návštěvě přátel a známých, nebo jste se snažili věnovat více času prohlídce známých míst? Trochu víc času jsme věnovali městu, univerzitě, škole, obchodům apod., ale času tráveného s přáteli bylo taky hodně. Bydleli jsme u japonské rodiny v rodinném domě. 4. Kolik času jste letos v Japonsku strávili? Byly to 2 týdny po patnácti letech. 5. Bylo něco v Japonsku jinak, než jste očekávala? Věděli jsme, že po takové době bude toho hodně nového, takže to nás nepřekvapilo, o to víc nás těšilo, co zůstalo stejné. Je tam teď mnohem více malých kaváren, dokonce i pekárna PAUL. Opět se nám potvrdilo, kolik chutí a vůní si člověk pamatuje. 6. Chystáte se někdy svou cestu do Japonska zase zopakovat? Chtěla byste tam opět pobývat dlouhodoběji? V roce 1999, kdy jsme se z Japonska vrátili do Evropy, bylo to jako bychom za sebou zavřeli dveře. Touto návštěvou jsme je otevřeli. Ale nevím, zda se tam v dohledné době podíváme. A. Dudrová 1. Připravoval ses na cestu do Japonska jinak než na obvyklou dovolenou? Ne konkrétně já, ale rodiče určitě ano (mí rodiče tam žili 6 a půl let a po 15 - ti letech se opět vraceli, takže museli dohodnout střetnutí s přáteli, které dlouho neviděli a vzpomenout si trochu na japonštinu). 2. Bylo pro tebe jiné přicestovat do Japonska než do jiné země, kterou jsi viděl poprvé? Určitě ano, nikde sem nezažil takovou propracovanost, čistotu a nadchnutí. 3. Co se ti v Japonsku líbilo a co nelíbilo? Líbilo – čistota a perfekcionismus Nelíbilo – přehnaný perfekcionismus (v metru vám celkem 4- krát řekli, co je další stanice, které dveře se budou otevírat, 2- krát vám řekli, že jste dojeli na stanici a mezitím vám děkují za to, že jste využili služeb sapporského metra ). 4. Lišily se tvé představy o Japonsku nějak od skutečnosti – v čem? Moc se nelišily, čekal jsem, že Sapporo (město, které jsem navštívil) bude větší a modernější, ale jinak se mé představy nelišily. 5. Umíš nějaká japonská slova (kolik asi), je těžké se je naučit? Asi kolem deseti, základ japonštiny je jednoduchý, ale pokud se chcete seriózně učit jazyk, máte co dělat (japonština má celkem 2 abecedy a stovky znaků – kandži;



číslo 135

strana 18



číslo 135

strana 19

samotné japonské děti se nejdříve učí všechny symboly nazpaměť, japonština je až PŘÍLIŠ složitý jazyk). 6. Co bys doporučil tomu, kdo jede do Japonska poprvé? Být velmi slušný, milý, tichý, neculit se, a pokud vám nějaké jídlo bude chutnat, vychvalujte ho, co nejvíce můžete (Japonci zbožňují, když cizincům chutná jejich jídlo). 7. Chtěl by ses do Japonska vracet? Určitě ano, je to jiný svět, do kterého by se podle mě chtěl podívat každý a zažít to, co jsem zažil já. 8. Přivezl sis nějaký suvenýr? (vzpomínku) Ano, hodně, převážně pochutin, ale nejvzácnější z nich je amulet z největšího šintoistického chrámu v Sapporu, na kterém je vyobrazen had (moje čínské znamení). Ján Dudra

 V redakci jsme se nad slovem cesta zamýšleli – přemýšleli jsme, jaká cesta může být či jaké slovní obraty se slovem cesta známe (uvádíme jen nějaké příklady): Cesta je písečná, prašná, kamenitá, stará, nová, klikatá, přímá, krátká, dlouhá, zdlouhavá, nudná, dobrodružná, nebezpečná, objevitelská, napínavá, strašidelná, stresující … Může to být cesta k lásce, k pravdě, ke vzdělanosti, k úspěchu, do školy, do nebe, do pekel, k Bohu, k dokonalosti, k dokonalé postavě, k rozumu, ke štěstí, k srdci, kolem světa … (některé z těch cest ale nemají s cestováním nic společného .) Vymyslíte ještě další spojení? Slovo cesta se objevuje často i v názvech filmů. Například máme: Cesta do pravěku, Cesta do pekel, Cesta smrti, Cesta do lesa, Cesta z města, Cesta duše, Cesta domů, Cesta do hlubin študákovy duše, Cesta, Cesta vzhůru, Cesta do Říma, Cesta šampióna, Cesta ven. Na téma cestovatelé a cestování odpovídali žáci 9.K. Jaké cestovatele znáte? Ve výčtu cestovatelů se objevilo jen pár jmen. Klokani uvedli čtyři naše: Emil Holub, Jiří Hanzelka, Miroslav Zikmund, Alois Musil a tři světové cestovatele (objevitele): Marco Polo, Kryštof Kolumbus, James Cook. Pánové Vasco da Gama a Fernao Magalhaes a ostatní ostrouhali kolečka. A co pan Mykiska? Škoda, že si nikdo na jeho zajímavá vypravování nevzpomněl. Pro připomenutí - pár dalších jmen našich cestovatelů: Enrigue Stanko Vráz, Eduard Ingriš, Alberto Vojtěch Frič, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, Otakar Batlička, Eskymo Welzl, Vojta Náprstek, Václav Šašek z Bířkova …. Mají to současní cestovatelé lehčí nebo těžší? Většina žáků je toho názoru, že cestovatelé to mají v současnosti lehčí, několik deváťáků si myslí, že těžší a objevila se i odpověď, že je to relativní. Z odpovědí vybíráme: Podle mě, to má cestovatel v současnosti lehčí. Protože v dnešní době existuje spousta cestovatelských příslušenství a více druhů dopravních prostředků. E. Studená Cestovatel to má v dnešní době o dost lehčí, protože existují letadla a jiné dopravní prostředky, které dřív nebyly. N. Tomasová Cestovatelé to mají těžší, protože je všechno dražší. N. Harsová



číslo 135

strana 19



číslo 135

strana 20

Cestovatelé to mají o moc lehčí než předtím. Je o mnoho více dopravních prostředků, ale možná, že je už méně věcí k objevování. K. Maršíčková Myslím si, že je to pořád stejné, docela těžké. Dřív bylo mnoho neprozkoumaných neprobádaných míst, která mohla přinášet nebezpečí. A dnes dělají problémy válečné konflikty nebo režimy v zemích. J. Menšík Cestovatel to má lehčí, protože prakticky kdokoliv, kdo má pas, může cestovat. J. Žižková A co ještě k tématu o cestování dodat?  všichni máme nějaké zážitky z cest  hodně žáků a učitelů podniklo zajímavé cesty, o nichž jsme se nezmínili a na které možná někdy přijde na stránkách Kiwi magazínu řeč  na počátku sedmého ročníku se v naší škole probírají v literatuře cestopisy a cestovatelé  ve školní knihovně máme oddíl věnovaný cestopisům (např. novější cestopis Sloni žijí do sta let od M. Zikmunda, M. Náplavy a P. Horkého)  kina v současné době uvádějí film o Miroslavu Zikmundovi Století Miroslava Zikmunda  na Pražském hradě v neděli 19. 10. končí zajímavá výstava o kočárech, saních a nosítkách - Zapřažená krása Šťastnou cestu!

 Dne 9. října se mladší reprezentanti naší školy úspěšně zúčastnili štafetového běhu „Žižkovský kolík“. Na stadionu ZŠ Jeseniova v soutěži „nežižkovských“ škol naši třeťáci: D. Kopřiva (3. G), B. Šoltesová (3. D), A. Bouší (3. F),T. Petráková (3.D), L. Chlumová (3. E) a D. Chloupek (3.F) doběhli do cíle první. Také starší štafeta ve složení: V. Lančarič (5. V), M. Zajícová (5. Ž), F. Zavřel (5.Ž), E. Beňová (5. V), K. Šťastná (5. V) a M. Řeháček (5.V) svoji kategorii vyhrála, a to s velkým náskokem. Všem blahopřejeme!!! A. Dudrová, uč.



číslo 135

strana 20