ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Sborník příspěvků z odborného sympozia

ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU 21. – 23. května 2012 Liberec, Česká republika

Workshop proceedings

DEVELOPMENT OF HUMAN RESOURCES IN SCIENCE AND RESEARCH 21st – 23rd May 2012 Liberec, Czech Republic

1

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu

Sychrov, 21. – 23. května 2012

2



Tato publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Za obsah a formu příspěvků odpovídají jejich autoři.

ISBN 978-80-87184-33-2

3



4



Organizátoři sympozia: Technická univerzita v Liberci, Ekonomická fakulta, Inovační a technologické centrum při VÚTS, a.s.

5



6



OBSAH

ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ VE VĚDĚ S VYUŽITÍM MODELOVÉHO PILOTNÍHO PROJEKTU NANO RYDVALOVÁ PETRA, PITTNEROVÁ RADKA .............................................................................................................. 9 JIHOMORAVSKÝ KRAJ NA POLI MEZINÁRODNÍ VĚDY: SOMOPRO PROGRAM JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE MICHAEL DOLEŽAL, EVA JANŮ, BARBORA POSTRÁNECKÁ ................................................................................... 20 PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PHDR. DANA POKORNÁ PH.D., MGR. JIŘINA SOJKOVÁ ......................................................................................... 26 GRANT OFFICE – CESTA K ÚSPĚŠNÝM PROJEKTŮM VEJCHODOVÁ MONIKA, GENSEROVÁ JITKA A SPOL.. ............................................................................................ 33 PROJEKTY OP VK – NÁSTROJE PRO KOMUNIKACI VE VĚDĚ A VÝZKUMU NA KATEDŘE ORGANICKÉ CHEMIE UP V OLOMOUCI KATEŘINA ČERNÁ, IVANA SAITZOVÁ .................................................................................................................... 39 AMATHNET – SÍŤ PRO TRANSFER ZNALOSTÍ V APLIKOVANÉ MATEMATICE: ROLE PROJEKTU V MATEMATICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJI LIDSKÝCH ZDROJŮ MIROSLAV KUREŠ ................................................................................................................................................. 46 AKTIVNÍ KOMUNIKACE PRO PUBLIKOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÝCH AKTIVIT Z OBLASTI IT MILENA JANÁKOVÁ ............................................................................................................................................... 50 VĚDA A VÝZKUM V REGIONÁLNÍM I EVROPSKÉM KONTEXTU DOC. ING.ARCH. PHDR. KAREL SCHMEIDLER, CSC. .............................................................................................. 56 VĚDA? TO NENÍ NIC PRO MĚ ANEB JAK NAVNADIT STŘEDOŠKOLÁKA MGR. LUCIE VAŠKEOVÁ ........................................................................................................................................ 66 PRAKTICKÉ DOVEDNOSTI ABSOLVENTA Z PRAXE DO PRAXE DAGMAR PETRŽELOVÁ, DAGMAR ZLÁMALOVÁ .................................................................................................... 73 MOBILNÍ APLIKACE PRO ŘEŠITELE PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ TOMÁŠ ŠULA ......................................................................................................................................................... 76 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ – ŠANCE PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ ING. JAROSLAVA SYROVÁTKOVÁ, PH.D. ............................................................................................................... 83 ŘÍZENÍ FINANCÍ A AUDITING VAV PROJEKTŮ V MEZINÁRODNÍCH SOUVISLOSTECH (PROFIN) PITTNEROVÁ RADKA, HYBLEROVÁ ŠÁRKA............................................................................................................ 89

7



8



ROZVOJ KOMUNIKAČNÍCH DOVEDNOSTÍ VE VĚDĚ S VYUŽITÍM MODELOVÉHO PILOTNÍHO PROJEKTU NANO (MUNRO) DEVELOPMENT OF COMMUNICATION SKILLS IN SCIENCE WITH THE USE OF MODEL PILOT NANO PROJECT

Rydvalová Petra Technická univerzita v Liberci (Ekonomická fakulta, katedra podnikové ekonomiky) [email protected] Pittnerová Radka VÚTS, a.s. [email protected] Abstrakt Článek popisuje aktivity a výstupy projektu MUNRO (akronym). Ten je zacílen na zvýšení kvality úrovně komunikačních dovedností lidských zdrojů v oblasti VaV, tak aby její pracovníci byli schopni zvýšit efektivitu komunikačního sdělení ve vazbě na různé cílové skupiny. Projektová strategie vzdělávání je postavena na dvou základních pilířích. Teoretický pilíř je založen na realizaci série seminářů ve třech odborných tematických modulech: Rozvoj individuálních komunikačních dovedností; Marketing a nástroje komunikace vědy; Nové metody propagace a komunikace ve vědě. Praktický pilíř výuky je založen na realizaci skutečné komunikační kampaně - pilotního projektu NANO. Tato část tréninku je zacílená na implementaci teoretických znalostí v praxi a poskytuje zpětnou vazbu pro projektový tým MUNRO. Klíčová slova – MUNRO (akronym projektu), věda a výzkum, komunikační dovednosti, vzdělávání, metody publicity

Abstract: The article describes the activities and impacts of the project MUNRO. The project aims to increase the level and quality of the communication skills of human resources in R & D so that workers are able to increase the efficiency of the Communication in relation to different target groups. The project proposes a system of the education based on the development of theoretical and practical skills. The theoretical pillar of the teaching is based on the realization of a series of professional seminars in three thematic modules: Development of the individual communication skills; Marketing and tools of the Communication of science; new methods of the publicity and Communication in science. The practical pillar of the teaching is based on the actual implementation of communication campaigns - a pilot project NANO. This part of 9



the training aims to implement theoretical knowledge in practice and is also a feedback for the MUNRO project teams. Key words MUNRO (acronym of the project), Research and Development, communication skills, education, methods of the publicity

1. „O projektu“ Projekt MUNRO (CZ.1.07./2.3.00/09.0109) má stanoven následující cíl: naučit efektivně komunikovat vědce s cílovou skupinou potenciálních uchazečů o studium na vysokých školách i ve smyslu propagace vědecko-výzkumných výsledků a činností s cílem seznámit potenciální studenty vysokých škol s vědeckou činností a s vědeckými osobnostmi a motivovat je nejen ke studiu, ale také k práci vědecko-výzkumného pracovníka s důrazem na technické obory (MUNRO, 2009). Projektový tým je tvořen zástupci z Technické univerzity v Liberci; VÚTS, a.s.; Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, Ostravské univerzity v Ostravě a firmy Elmarco, s.r.o. Daný cíl byl specifikován na základě realizované studie o povědomí studentů českých technických vysokých škol o české vědě a výzkumu, znalostech o vědecké činnosti českých technických vysokých škol a zájmu o budoucí práce v technických oborech. Výsledky studie byly více popsány v práci R. Soukalové (2011). Z analýzy vyplynula následující doporoučení: -

-

-

-

-

Zaměřit se na efektivní komunikaci s cílovou skupinou s cílem posílit znalost pojmu věda a výzkum z pohledu obecného i konkrétního vnímání (ne pouze na znalost objevování, ale zaměřit se na to, aby si student dokázal vytvořit konkrétní představu o vědecko-výzkumných činnostech jednotlivých oborů, které jsou předmětem jeho zájmu) popularizovat vědecko-výzkumné výsledky formou spolupráce se středními školami na organizaci a formulaci vhodných a zajímavých témat pro školní olympiády, Studentskou odbornou činnost (SOČ) a jiné soutěže. Zaměřit se na medializaci významných vědecko-výzkumných výsledků vysokých škol formou komunikace pro širokou veřejnost, ale také vhodnou formou pro potencionální uchazeče (např. vytvořit dokumentární film o práci na výzkumu a samotném vědci a jeho životě, zorganizovat neformální workshop s vědeckými pracovníky a se studenty). Komunikaci s cílovou skupinou je nutno zaměřit na komunikaci nejen samotného obsahu, ale obsah sdělení vhodně a efektivně spojit s názvem vědecké instituce a také se zainteresovanou osobou – vědcem či vědeckými pracovníky instituce. Osobnosti ve vědě a výzkumu mají pro komunikaci vědecko-výzkumných výsledků značný význam, tzn. klást velký důraz při komunikaci na spojení osobnosti s konkrétní vědeckou aktivitou. Na začátku 21. století je internet nejsilnější informační kanál pro sledovanou cílovou skupinu. V rámci studie byla identifikována jako vhodná forma zaměřená na aktivní komunikaci a spolupráci s cílovou skupinou, organizace workshopů s vědciodborníky.

1.1 Cílové skupiny projektu MUNRO Vzhledem ke skutečnosti, že komunikační dovednosti ve vědě jsou slabou stránkou části vědeckých pracovníků napříč jednotlivými obory, je projekt zaměřen na pracovníky všech vědeckých oborů. Prioritně je orientován na vědecké pracovníky působící v technicky orientovaných oborech. Projekt pracuje s dílčími segmenty cílové skupiny, které se odlišují 10



délkou vědecké kariéry. Pro potřeby projektu byla proto cílová skupina rozdělena do třech segmentů: -

začínající vědečtí pracovníci: studenti magisterských a doktorských programů; mladí vědečtí pracovníci: studenti vyšších ročníků doktorského studia (zpracování a obhajoba doktorské práce) a pracovníci s Ph.D. do cca 3 let po absolvování studia; zkušení vědečtí pracovníci: vědečtí pracovníci s titulem doc. nebo prof., kteří se částečně věnují vědecké práci a „vychovávají“ nové vědecké pracovníky.

Cílové skupiny projektu rozšiřují své komunikační dovednosti ve vazbě na následující skupiny: -

Studenti středních škol: potenciální zájemci o vědeckou kariéru; Zástupci médií: potenciální komunikátoři výsledků práce vědců směrem k veřejnosti; Firemní sféra: potenciální partneři v rámci VaV spolupráce a technologického transferu; Politici: segment, který formuje podmínky působnosti vědců ve vazbě na vývoj podnikatelského prostředí.

1.2 Projektová strategie vzdělávání Projektová strategie vzdělávání je postavena na dvou základních pilířích. TEORETICKÝ PILÍŘ je založen na realizaci série seminářů ve třech odborných tematických modulech: A. Rozvoj individuálních komunikačních dovedností; B. Marketing a nástroje komunikace vědy; C. Nové metody propagace a komunikace ve vědě. PRAKTICKÝ PILÍŘ výuky je založen na realizaci reálné ukázky komunikační kampaně – pilotního projektu NANO. Dané téma bylo vybráno, tak aby zaujalo co nejširší skupinu pracovníků vědy a výzkumu. Řešení projektu bylo rozloženo do období 33 měsíců. 1.3 Plánované výstupy projektu V rámci projektového návrhu bylo naplánováno podpořit minimálně 540 osob, přičemž dalšími hlavními výstupy je realizace 45 kurzů, vydání odborné publikace k tématu komunikace hlavní cílové skupiny projektu, a to včetně ukázky dobré praxe pomocí případové studie. Dále byla naplánovaná realizace 8 filmů s tématem NANO, z toho 6 filmů animovaných a 2 dokumentární. Zásadním a spojujícím prvkem všech výstupů je realizace kampaně Týden technologií a soutěže NANObyART. Na závěr projektu bylo naplánované závěrečné odborné sympozium. 2. Komunikační strategie NANO Cílem komunikační strategie NANO je v souladu s projektovým záměrem, a to prostřednictvím modelové komunikační kampaně, ověřit funkčnost teoretických poznatků v oblasti Komunikace vědy a výzkumu ve vazbě na různé cílové skupiny a modelové komunikační situace. Bylo specifikováno obsahové zaměření pilotní komunikační kampaně NANO na téma chemie. Tomu byly přizpůsobeny další navazující aktivity projektu (především identifikace vhodných spolupracovníků a tematického zaměření připravovaných audiovizuálních pomůcek 11



a webových stránek pilotní kampaně). Pilotní kampaň NANO se tak zapojila do iniciativy „Rok chemie“, kterou vyhlásilo na rok 2011 UNESCO. Strategickým cílem pilotní komunikační kampaně NANO je popularizace chemie a zvýšení zájmu o studium oborů založených na využití chemie. Každá látka má své charakteristické fyzikální i chemické vlastnosti. Lze říci, že právě vzdělávání v oblasti fyziky a chemie má obsahově i metodicky mnoho společných oblast, které se doplňují a prolínají. Z tohoto důvodu je téma chemie doplňováno i fyzikálními jevy. Komunikační strategie NANO byla doplněna rovněž o právní aspekt. Do obsahové náplně kampaně byl začleněn prvek řízení práv k užití audiovizuálních výstupů. S ohledem na skutečnost, že většina výstupů kampaně NANO je svým charakterem výsledkem tvůrčí činnosti, bylo rozhodnuto o dodatečné analýze právních aspektů kampaně NANO. Pro každý výstup byla provedena kompletní vzorová právní řešení dokumentace, která řeší výkon práv jak směrem k jednotlivým autorům, tak ke členům projektového konsorcia. Strategie NANO je primárně zaměřená na komunikaci tohoto tématu směrem k cílové skupině, kterou tvoří studenti středních škol. Strategie je naplněna prostřednictvím hlavní linie komunikačních aktivit NANO, kterou paralelně doplňuje vzdělávací strategie MUNRO tak, aby komunikační aktivity NANO měly paralelní podporu ve vzdělávacích aktivitách a výsledky kampaně NANO mohly být přímo využívány v rámci připravovaných vzdělávacích produktů. 2.1 Komunikační produkty kampaně Kampaň je realizována následujícími dílčími komunikačními produkty: -

Odborný workshop Komunikace ve vědě. Soutěž NANO by ART. Diseminační pilotní akce na téma chemie a fyzika. Série popularizačních praktických seminářů v regionech. Popularizační semináře budou podpořeny sérií projektových výstupů: o webové stránky, o technologie představené prostřednictvím PC hry, o odborné publikace, o animované filmy o dokumentární filmy.

Produktový plán pro jednotlivé výše uvedené výstupy byl rozpracován s ohledem na časovou náročnost jejich zpracování a zařazení do harmonogramu akcí kampaně NANO, viz tab. 1. Bylo rozhodnuto o následujícím časování kampaně NANO, která byla oficiálně zahájena Sympoziem Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu 18. května 2011 a zakončena v květnu 2012 „Týdnem technologií“, jehož součástí bylo i závěrečné sympozium.

12



Tab. 1 Harmonogram komunikační kampaně NANO

Termín

Název akce

Popis

květen 2011

Odborné sympozium Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu

3 sekce a doprovodné vzdělávací semináře.

Alchymistická zahrada

popularizační praktický seminář (workshop, dílna)

Zahájení soutěže NANO by ART

soutěž (1. kolo)

Alchymistická zahrada


Jak komunikovat vědu

Ostrava (odbor. workshop)

How to Present your Research Activities

Liberec (odbor. workshop)

(18. – 20. 5. 2011) květen (21. – 22. 5. 2011) květen – prosinec 2011 (15. 5. – 31. 12. 2011) Červenec (9. – 10. 7. 2011) červenec - říjen 2011

Ostrava (odbor. workshop)

Letní škola Práce s grafickými programy pro začínající pracovníky výzkumu a vývoje září 2011

Noc alchymistů


Dobrodružství J. Vernea


prosinec - leden

Série odborných přednášek na středních školách

série kurzů z 6 regionů

leden 2012

Chemie živě a Úžasné divadlo fyziky

popularizační performance

leden – únor 2012

Fyzika zábavně na středních školách

série kurzů (Liberecký kraj)

březen 2012 (3. – 4. 3. 2012)

Úžasné divadlo fyziky: Fyzika v kuchyni


leden – březen 2012

Realizace soutěže NANO by ART

soutěž (2. kolo)

duben 2012

Objevitelé a vynálezci:

(21. – 22. 4. 2012)

Úžasné divadlo fyziky


květen 2012

Týden technologií:

16. – 18. 5. 2012

Školní výlet

(17. 9. 2011) listopad 2011 (26. 11. 2011)

(28. – 29. 1. 2012)

(17. 1. – 31. 3. 2012)

popularizační praktické semináře (workshop, 13


19. – 20. 5. 2012 21. – 23. 5. 2012


dílna) - Antropologie, - Dílny chemie a fyziky - GIS - Nanokolovrat - Prezentace technických univerzit - Úžasné divadlo fyziky - Chemie živě Alchymistická zahrada popularizační praktický seminář (workshop, dílna) Odborné sympozium Rozvoj lidských zdrojů VaV, Sychrov 2012

závěrečná konference, 3 sekce Odborné workshopy Komunikace ve vědě.

3. Vybrané produkty komunikační kampaně Uvedené produkty jsou podrobně popsány v monitorovacích a závěrečné zprávě projektu, pro představu jsou dále jen stručně popsány.

3.1 Popularizační praktické semináře Tyto semináře měly pro tým velký význam, jedná se o produkt, který poskytuje okamžitou zpětnou reakci cílové skupiny. Předpokladem bylo, že zájem studentů o studium na technických vysokých školách je potřeba podchytit již od základní a střední školy. Cílovou skupinou však nebyli „jen“ žáci a studenti, ale rovněž jejich rodiče, kteří výběr zaměření dalšího studia ovlivňují. Praktické semináře byly připraveny tak, aby pro cílovou skupinu byly interaktivní a účastníci si sami mohli fyzikální a chemické experimenty vyzkoušet.

3.2 Popularizační performance Kladné reakce cílové skupiny na popularizační semináře podpořily vznik tzv. popularizačních performancí, a to jak v oblasti fyziky (spolupráce s Úžasným divadlem fyziky) a v oblasti chemie vznik představení Chemie živě. Představení byla realizována jednak přímo na středních školách, ale i v rámci dalších akcí projektu MUNRO (školní výlet apod.).

14



3.3 Filmy V průběhu projektu bylo realizováno 6 animovaných filmů a 3 dokumentární. V dalším textu jsou rámcově představeny animované filmy. 1) Bezpečnost práce – animovaný film Smyslem tohoto animovaného filmu je upozornit na skutečnost, že pravidla bezpečnosti práce jsou základem pro to, aby věda mohla být realizována.

Obr. 1 Ukázka z animovaného filmu „Bezpečnost práce“

2) Geniální nápad – animovaný film Film poukazuje na skutečnost, že inovační myšlenky mohou být velice jednoduché. Není potřeba vymýšlet složitá řešení, ale řešení šitá na míru.

Obr. 2 Ukázka z filmu „Geniální nápad“

15



3) Jak se vaří pivo – PC hra Jedná se o multimediální výstup postavený na animaci, který je zároveň interaktivní. Technologie výroby piva je zde prezentována formou PC hry s cílem vzbudit zájem cílové skupiny o studium přírodovědných oborů (zásadou byla jednoduchost a přístupnost předávané znalosti).

Obr. 3 Ukázka technologické hry „Jak se vaří pivo“

4) Svět NANO – animovaný film Tento animovaný film je tematicky zaměřen na podporu popularizace nanotechnologií.

Obr. 4 Ukázka z animovaného filmu „Nanosvět“

16



5) Psí ráj – animovaný film Tento výstup poukazuje na důležitost zaměřit se při vlastním výzkumu na budoucího uživatele vyvinutého produktu.

Obr. 5 Ukázka z animovaného filmu „Psí ráj“

6) Mravenčí kalamita – animovaný film Obsahem je seznámení cílové skupiny s inovačním procesem přijatelnou a zábavnou formou.

Obr. 6 Ukázka z animovaného filmu „Mravenčí kalamita“

17



3.4 Odborné publikace Plánovaným výstupem bylo rovněž vydání odborné publikace „Současná role komunikace vysoké školy s cílovými skupinami“ (Soukalová, 2011). Publikace splňuje podmínky pro zařazení do databáze RIV. Je zaměřena na charakteristiku stakeholders vysokých škol a jejich význam pro vysokou školu z pohledu obsahu a formy marketingové komunikace. Další publikací je kritický katalog z výstavy Sklo ne/tradičně, který je vypracován formou případové studie. Publikace popisuje postup pro realizaci výstavy jako komunikačního nástroje prezentace výsledků vědy a výzkumu (Rydvalová 2011). 3.5 Soutěž NANObyART Cílem soutěže bylo vzbudit zájem široké veřejnosti o problematiku nanotechnologií a kreativním způsobem popularizovat tento vědní obor. Soutěžící museli být v době konání soutěže občany České republiky a starší 18 let. Účastníkem soutěže nemohl být člen odborné poroty, ani zaměstnanec projektového týmu MUNRO. Do soutěže byla přijímána výtvarná díla z kategorií fotografie, kresba, malba a počítačová grafika ve dvourozměrné podobě, o maximálním rozměru, nepřesahujícím 150 cm. Soutěž byla vyhlášena v květnu 2011 a uzávěrka pro zaslání výtvarných prací proběhla v prosinci 2011. Soutěž byla koncipována jako dvoukolová. V prvním kole provedla vyhodnocení zaslaných autorských děl odborná porota, složená ze zástupců výtvarných středních i vysokých škol a odborníků z oblasti nanotechnologií. Porota vybírala z 26 prací, do druhého kola jich bylo vybráno 14. Druhé kolo proběhlo v rámci kampaně Měsíc nanotechnologií, kdy byla výtvarná díla zveřejněna laické veřejnosti v podobě galerie NANObyART na Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Hlasování o třech vítězných místech provedla laická veřejnost. 3.6 Školní výlet Plánovaný týden technologií byl zahájen zcela novou akcí „Školní výlet“. Akce je zaměřena na studenty středních škol v předmaturitním ročníku s cílem zaujmout studenty pro technické obory. Vedle zajímavých workshopů např. z oblasti antropologie, geografických informačních systémů, fyziky a chemie zde byly připraveny odborné přednášky, divadelní představení o technologiích, kino s vlastními animovanými dokumenty projektu MURO, ale i filmy BBC o technologiích. Důležitou složkou akce je představení šesti technických vysokých škol z celé České republiky a expozice IQ parku c centra Babylon v Liberci. 3.7 Závěrečné odborné sympozium 2012 Hlavní program pátého ročníku sympozia „Rozvoj lidských zdrojů ve VaV“ v roce 2012 je již tradičně určen především odborníkům, kteří se prakticky věnují vzdělávání vědeckovýzkumných pracovníků a studentů (Sympózium Sychrov, 2011). V rámci Sympozia mají prostor pro výměnu zkušeností s realizací vlastních projektů a zároveň mohou navázat nové kontakty pro další spolupráci při zajištění vzdělávacích aktivit. Odborné semináře doprovodného programu jsou určeny vědecko-výzkumným a akademickým pracovníkům a studentům VŠ (především doktorské formy studia). Hlavními tématy Sympozia 2012 jsou: -

komunikace ve vědě; věda a média; 18

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu -


ochrana práv k duševnímu vlastnictví; podpora zájmu o technické obory; mezinárodní spolupráce ve vědě a výzkumu.

Sympozium bylo zahájeno v pondělí 21. května tématem Věda v médiích. Hlavní program druhého dne Sympozia je věnován Komunikaci a lidským zdrojům ve vědě. Středeční den je zaměřen na téma Ochrana práv k duševnímu vlastnictví. Kromě odborného programu byly pro účastníky připraveny zajímavé doprovodné akcí. Jak bylo uvedeno výše, v roce 2012 bylo sympozium součástí akce s názvem „Týden technologií“, která byla zahájena již ve středu 16. května 2012. Více informací je na stránkách (Příběhy vědy, 2011). 4. Shrnutí Jak je z výše popsaného stručného souhrnu patrné týmu projektu MUNRO se podařilo splnit všechny naplánované aktivity a úspěšně realizovat kvalitní výstupy. Seznam použité literatury [1] RYDVALOVÁ, P. aj. Sklo ne/tradičně – interaktivní pohled na sklo (kritický katalog z výstavy). 1. vyd. Liberec: VUTS, 2011. 96 s. ISBN 978-80-87184-25-7. [2] SOUKALOVÁ, R. Současná role komunikace vysoké školy s cílovými skupinami. 1. vyd.

Zlín: Radim Bačuvčík – VeRBuM, 2011. 115 s. ISBN 978-80-87500-14-9. [3] MUNRO [online]. 2009 [vid. 2012-04-26]. Dostupné z http://www.munro.cz. [4] Sympózium Sychrov [online]. 2010 [vid. 2012-04-26]. Dostupné z http://www.sympoziumsychrov.cz. [5] Příběhy vědy [online]. 2011 [vid. 2012-04-26]. Dostupné z http://www.pribehyvedy.cz.

19



JIHOMORAVSKÝ KRAJ NA POLI MEZINÁRODNÍ VĚDY: SOMOPRO PROGRAM JAKO SOUČÁST REGIONÁLNÍ INOVAČNÍ STRATEGIE

Michael Doležal, Eva Janů, Barbora Postránecká Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z.s.p.o [email protected]; [email protected]; [email protected]

Abstrakt Program SoMoPro, který podporuje 27 českých a zahraničních vědců na jihomoravských institucích, se stal jedním z úspěšných kroků Regionální inovační strategie, realizované Jihomoravským krajem. Příspěvek popisuje souvislosti s inovační strategií, zapojení do struktury kraje, zkušenosti členů projektu a nastiňuje některé plánované kroky do budoucnosti v oblasti podpory lidských zdrojů ve vědě a výzkumu. Klíčová slova: SoMoPro program, věda a výzkum, RIS, Jihomoravský kraj, mezinárodní mobilita

Abstract The SoMoPro Programme, supporting 27 Czech and international scientists in the South Moravian R&D institutions, became one of the significantly successful steps of Regional Innovation Strategy in the South Moravian Region. The paper describes context with the innovation strategy, broader connection with the structures of South Moravian Region, the experiences of the members of the project and outlines some future steps in the area of the R&D human resources. Key words: SoMoPro Programme, research and development, Regional Innovation Strategy, South Moravian Region, international mobility

1. Úvod Podpora lidských zdrojů ve vědě a výzkumu se stala jednou z hlavních priorit Jihomoravského kraje (JmK). Program SoMoPro je unikátním vyústěním dlouhodobé snahy o začlenění Jihomoravského kraje do globální mobility ve vědeckovýzkumné oblasti. Vychází z Regionální inovační strategie (RIS), což je dlouhodobý strategický plán rozvoje regionu, a je jedním z prvků tvořících komplexní plán k dosažení cíle, a to koordinovat a realizovat aktivity posilující konkurenceschopnost a trvale udržitelný rozvoj kraje založený na talentovaných lidech, špičkových výzkumných týmech a globálně konkurenceschopných firmách [1]. Tento příspěvek si klade za cíl popsat širší souvislosti vzniku programu SoMoPro, nastínit zkušenosti s jeho vedením a poukázat na další vývoj v jihomoravském kraji v této oblasti. 2. Změny v jihomoravském regionu Během posledních 20 let došlo k výraznému přerodu jihomoravského kraje, respektive brněnského regionu. Z ryze industriálního charakteru (Zetor Brno - výrobce traktorů; Zbrojovka Brno - mj. výrobce zbraní; Královopolská strojírna; První brněnská strojírna; Lachema; rozsáhlý, leč beznadějně zastaralý textilní průmysl [Mosilana, Vlněna, Moravan]; Adast Adamov - polygrafické stroje, zbrojní výroba a další) se tato oblast přeorientovala na 20



lehký průmysl, logistiku a služby. Výrobní závody - dříve situované ve velké míře ve středu města - se nyní soustředí především do nových průmyslových zón v Brně a okolí (např. Černovická terasa, Modřice, Šlapanice). Řada nových firem jsou nadnárodní korporace (nejznámější patrně Honeywell, IBM, Motorola) s velkým inovačním potenciálem a poptávkou po odbornících. Ruku v ruce s těmito změnami jde i budování vědecko-výzkumné báze na jižní Moravě a intenzivní spolupráce mezi akademickou, výzkumnou a podnikatelskou sférou včetně aplikace nejnovějších výsledků výzkumu v praxi. 2.1 Možnosti práce pro vědce V Brně je celkem šest vysokých škol s více jak 60 000 studenty, z nichž více než 6 000 studuje v doktorském programu směřujícímu k získání titulu PhD. Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita – to jsou vysoké školy s vynikajícím vědeckým potenciálem. Dále zde existuje 24 laboratoří Akademie věd České republiky, mezi nejvýznamnější patří Biofyzikální ústav, Ústav analytické chemie, Ústav přístrojové techniky, Ústav fyziky materiálů, Ústav živočišné fyziologie a genetiky. Mezi další významné instituce tohoto typu můžeme uvést Výzkumný ústav veterinárního lékařství a Centrum dopravního výzkumu. V nedávné době v Brně vzniklo (s podporou evropských fondů) několik nových velkých výzkumných center: CEITEC, ICRC, NETME, COTOCOEN atd. Všechny tyto instituce buď již hostí SoMoPro vědce nebo se mohou stát potenciálními příjemci vědců z programu SoMoPro II. 2.2 Systém podpory vědy, výzkumu a inovací V regionu aktivně podporují Regionální inovační strategii (minimálně) tři organizace, které přispívají k mobilitě lidských zdrojů, a to jak na akademickém poli, tak i v komerční sféře v podobě rozvoje inovačního podnikání, transferu technologií, či asistencí investorům. 2.2.1 Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu (JCMM) Jak již svým názvem napovídá, JCMM je zaměřeno na podporu nadaných studentů a lidských zdrojů pro vědu s působností v JmK. Cílovou skupinou jsou jednak studenti středních a vysokých škol (program pro nadané studenty a pro zahraniční studenty přicházející studovat na Moravu), dále studenti doktorských programů (začínající vědci v JmK) a podpora kategorie post-doc, tedy zaměřená na již zkušené vědci, kteří mají zájem zde dlouhodoběji působit. JCMM se stala smluvním partnerem JmK pro administraci programu SoMoPro. 2.2.2 Jihomoravské inovační centrum (JIC) JIC podporuje ty, kteří přicházejí s inovativními podnikatelskými myšlenkami, pomáhá též širokému spektru osob v inovačních firmách, studentům s originálními nápady, výzkumným pracovníkům a vynálezcům. JIC podporuje spolupráci mezi průmyslem a výzkumnými pracovišti. Centrum vytváří prostředí pro snadnější inovační podnikání na jižní Moravě a pro inkubované firmy zajišťuje finance, prostory, poradenství, kontakty, propagaci a pomoc při transferu technologií. [2]

21



2.2.3 Regionální rozvojová agentura jižní Moravy (RRAJM) RRAJM se specializuje na tři klíčové oblasti - napomáhá udržitelnému rozvoji regionu a růstu jeho konkurenceschopnosti realizací rozvojových projektů, projektů přeshraniční spolupráce stejně jako podporou investic a inovací. Pracuje též na několika speciálních projektech, např. na rozvoji klastrových iniciativ (poradenství v oblasti sdružování firem, mapování potenciálních subjektů pro vytváření klastrů) či regeneraci brownfieldů, tedy organizuje semináře a informační servis s cílem obnovy starých a nevyužívaných areálů a objektů. [3] 2.3 Regionální inovační strategie a vztah k SoMoPro S přípravou RIS bylo započato na konci 90. let, snahou bylo koordinovat kroky mezi zúčastněnými stranami (statutární město Brno, Jihomoravský kraj, univerzity v regionu, apod.). Výsledkem této činnosti je založení organizací, které tuto inovační strategii podporují (viz. kap. 2.2.1 – 2.2.3) a následně i realizace různých programů, jak v oblasti podpory lidských zdrojů (např. SoMoPro), tak i inovačního podnikání (inkubátory). V roce 2007 byl proveden výzkum zaměřený na absorpční kapacitu výzkumných institucí v JmK. Tato studie ukázala, že by bylo potřeba cca 65 mil. Kč/rok k uspokojení poptávky po mobilitě vědců (v režimu incoming a reintegrujících se vědců) a taktéž v souvislosti s nově vznikajícími výzkumnými centry. Reálné finanční možnosti však dosáhly pouze 24 mil. Kč/rok, proto bylo rozhodnuto podpořit jen vysoce kvalitní projekty. Vzhledem ke stanoveným cílům byli upřednostněni zkušení výzkumníci, kteří mají schopnosti k vedení výzkumného týmu a potenciál poskytnout nové techniky a znalosti, stejně jako novou spolupráci a kontakty s mezinárodními vědeckými institucemi či organizacemi. Program SoMoPro tedy vzniká jako výsledek poptávky po vědcích, po mobilitě vědců a politické podpory kraje. 3. SoMoPro – představení programu SoMoPro je regionální grantový program, jehož cílem je podpora příchodu špičkových zahraničních vědců na vědecká pracoviště Jihomoravského kraje a reintegrace českých vědců po pracovní zkušenosti v zahraničí. SoMoPro je pilotní program, běžící od roku 2009. Má za sebou dvě úspěšné výzvy, v jejichž rámci byly přiděleny granty 6 českým a 21 zahraničním vědcům. V roce 2012 bude otevřena druhá fáze, SoMoPro II, která počítá s dalšími dvěma výzvami. 3.1 Cíle programu SoMoPro a jeho charakter SoMoPro má dva hlavní cíle: 1) Poskytnout výzkumníkům plnohodnotné zázemí pro získávání nových znalostí a možnost kariérního rozvoje. 2) Podporovat aktivity a projekty v oblasti vědy, výzkumu a inovace v JmK SoMoPro je regionální obdoba tzv. Incoming grantů Akcí Marie Curie. Je ze 60% financováno ze zdrojů Jihomoravského kraje, 40% je pak kofinancováno Evropskou komisí. Celkový rozpočet programu činí 3 887 158 EUR. Výzkumné stáže jsou dlouhodobého charakteru, na 1 až 3 roky. Podporovány jsou přírodovědecké, technické a lékařské obory. Podpořeny jsou 2 typy mobilit: stáže zahraničních výzkumníků na VaV institucích JmK (tzv. Incoming grants) a reintegrační stáže českých vědců (tzv. Reintegrating grants), kteří

22



působili v oblasti vědy a výzkumu mimo EU po dobu minimálně 3 let. Oproti původně naplánovaným 23 příjemcům grantu bylo díky spolupráci s EK přijato 27 žadatelů o grant. Žadatel o grant musí k datu uzávěrky disponovat titulem Ph.D. nebo absolvovat alespoň čtyři roky plnohodnotné výzkumné praxe na plný úvazek po obdržení titulu, který mu umožňuje zahájit doktorské studium. Další podmínka se týká mobility: v čase uzávěrky výzvy SoMoPro nesmí výzkumník pobývat či vykonávat svoji hlavní aktivitu (práce, studium apod.) v České republice déle jak 12 měsíců v posledních 3 letech bezprostředně před uzávěrkou. Návrh projektu by měl být vypracován společně s hostitelskou institucí. Finanční příspěvek z grantu pokrývá 100% způsobilých výdajů. Příspěvek obdrží hostitelská instituce, která jej uplatňuje dle pravidel grantové dohody mezi jí a Jihomoravským krajem (společně se schváleným projektem, který tvoří část grantové dohody). 3.2 Rozdělení vědců na instituce Po ukončení obou výzev, ukončení vyjednávání a podepsání pracovních smluv se počet zahraničních vědců ustálil na těchto číslech: Masarykova univerzita - 19 vědců, Vysoké učení technické v Brně - 5 vědců; Mendelova univerzita – 1 vědec, pracoviště Akademie věd ČR celkem - 2 vědci. Veterinární a farmaceutická univerzita stejně tak i Univerzita obrany nehostí žádné stážisty. Nerovnoměrné rozdělení vědců mezi institucemi má souvislost zejména s tím, že převažují vědy o živé přírody (viz. Tab. 2) a výzkumné projekty na ně zaměřené se realizují zejména na pracovištích Masarykovy univerzity. Tab. 1. Národnostní složení vědců

Země původu

1. výzva

2. výzva

celkem

Austrálie

1

0

1

Bělorusko

1

0

1

Bulharsko

1

1

2

ČR - (reintegrační granty)

2

4

6

Egypt

1

0

1

Francie

0

2

2

Finsko

1

0

1

Indie

1

1

2

Izrael

1

0

1

Nepál

0

1

1

Polsko

1

0

1

Rakousko

0

1

1

Slovensko

3

3

6

Spojené království

0

1

1

CELKEM

13

14

27

23



Tab. 2 Podpořené projekty v jednotlivých vědeckých disciplinách

Vědecké obory

1. výzva

2. výzva

celkem

Inženýrství a informační technologie

3

1

4

Environmentální vědy a vědy o zemi

1

2

3

Chemie

2

2

4

Živé vědy

5

7

12

Matematika

0

1

1

Fyzika

2

1

3

CELKEM

13

14

27

3.3 Zkušenosti SoMoPro vědců Skupina 27 SoMoPro vědců pracuje na vědeckém poli s velmi širokým a různorodým záběrem, přesto je mezi nimi řada společných znaků. Zpětná vazba byla získána prostřednictvím strukturovaného rozhovoru na podzim roku 2011, tedy v době, kdy se většina vědců v Brně již zapracovala a zabydlela. Průměrný počet osob ve výzkumné skupině je 9 a pracovní skupina má většinou kombinaci 1-2 post-doc a 3-4 PhD studenti plus supervizor, technik a popř. administrativní pracovník. Při podávání projektu vědci nebyli limitování stran zaměřením projektu (vyjma toho, že projekt nesměl být podán v oblasti ekonomických a humanitních věd), jako zásadní se v této souvislosti prokázala buď vlastní iniciativa vědce, který přišel s novou myšlenkou výzkumu, nebo spolupráce se supervizorem. Výsledkem tohoto synergického efektu je skutečnost, že obdržený grant je přínosem jak z hlediska finančního (skupina se rozrostla), tak i z hlediska odborného (vyšší vědecký status díky tomu, že vědcům náleží oprávnění použít označení "Marie Curie Fellow"). Dalším pozitivně hodnoceným rysem pro účast v SoMoPro programu byla možnost získat větší nezávislost. "Post-doci" využívají možnosti vést si svůj vlastní projekt, navíc je zde perspektiva kariérního růstu. Právě kombinace nezávislosti a růstu - včetně toho, že budou vést vlastní týmy a pracovat na vlastním tématu - byla pro řadu vědců velmi motivující. Aspekt samostatnosti se projevuje i v publikační činnosti, kdy vědce nikdo neomezuje v tom, co, jak a kam mají napsat. A v neposlední řadě též samostatností finanční, neboť je to výzkumník, kdo přináší další finanční zdroje a není tak nutné, aby byl na pracovišti (event. na dalších sponzorech) závislý. Ruku v ruce s nezávislostí jde i posílení „leadershipu" - někteří z vědců byli pověřeni vedením doktorandů, jiní vedením skupin, bylo jim dáno na starost vyjednávání s dalšími vědeckými týmy, nezřídka zahraničními, případně se stali zástupci vedoucího ústavu či vedoucími laboratoří. S novými funkcemi přišla kromě vědecké práce i práce organizační, kdy vědci využívají svůj potenciál k psaní dalších projektů, které podávají do různých grantových schémat, či ryze organizační záležitosti, např. přestavba laboratoří tak, aby odpovídaly moderním trendům a modernímu uspořádání. Pro některé je to nezvyklá situace, nicméně i tato zkušenost strategicky pohlížet na budoucnost a organizovat svůj vědecký a pracovní život je vnímána kladně. 24



Při podání žádostí do programu SoMoPro - v několika případech - kromě vědeckých hrály roli i osobní důvody. To se týká zejména českých občanů, kteří využili reintegrační grant v rámci SoMoPro: chtěli vychovávat své děti doma a ne v cizině, vrátili se z důvodu péče o své stárnoucí rodiče či kvůli možnosti propojit kariéru v České republice s předchozím působením v zahraničí. Podobně na tom jsou i vědci a vědkyně slovenské národnosti, kteří využili geografické blízkosti Slovenska a/nebo absenci podobných grantů na Slovensku. U někoho hraje významnou roli pocit vděčnosti za zdarma získané vzdělání a chce je splatit. Zkušenosti SoMoPro vědců potvrdily důležitost osobních vazeb v přípravné části grantu. Řada výzkumníků se o existenci projektu SoMoPro dozvěděla prostřednictvím svých kontaktů na institucích v Brně a to od těch, co se následně stali supervizory na hostitelské instituci. Dále to byly "informační zdroje" v podobě kolegů ze stejného oboru, rodinných příslušníků a různých mailingových listů. Obecně jsou vnímány podmínky pro práci a stejně tak podmínky pro život v Brně jako vyhovující. 4. Závěr Pozitivní výsledky programu SoMoPro a trvalá podpora vědy a výzkumu ze strany Jihomoravského kraje vedly k tomu, že bylo navrženo pokračování programu SoMoPro a administrace přidělena opět JCMM. V současné době je návrh projektu připraven a je negociován s Výkonnou agenturou pro výzkum (REA). Navržený rozpočet celkem činí 4,7 mil. € s plánem podpořit 25 vědců v období let 2013 - 2017. Předpokládané zahájení programu SoMoPro II je na začátku 2. pololetí roku 2012. Věříme, že výše popsané skutečnosti mohou být inspirací pro zástupce nejen vědeckovýzkumných institucí, ale i reprezentantů krajů, kteří mají v úmyslu svůj region podporovat na poli vědy, výzkumu a inovací, Seznam použité literatury [1] Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje [online]. Brno: Jihomoravské inovační centrum [cit. 2012/05/04. Dostupné na www: . [2] Jihomoravské inovační centrum [online]. Brno, Jihomoravské inovační centrum [cit. 2012/05/03]. Dostupné na www: [3] Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [online]. Brno: Regionální rozvojová agentura jižní Moravy [cit. 2012/05/04]. Dostupné na www:

25



PROPOJENÍ VĚDY, VÝZKUMU, VZDĚLÁVÁNÍ A PODNIKOVÉ PRAXE PhDr. Dana Pokorná Ph.D., Mgr. Jiřina Sojková Moravská vysoká škola Olomouc, o.p.s. Ústav společenských věd, členové realizačního týmu projektu APSYS [email protected], [email protected] Dedikováno projektem: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, název „Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu“; registrační číslo CZ 1.07/2.3.00/09.0134.

Abstrakt V době inovativních změn jdoucích ruku v ruce s trvale udržitelným rozvojem, jsou v současné době zaměstnanci dvou typů organizací – akademických a podnikatelských, stále více a intenzivněji vedeni ke spolupráci a porozumění v komunikaci. Příspěvek komentuje produkt projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání pracovníků ve vědě a výzkumu - konkrétní vzdělávací program, z pohledu diskuse, která proběhla na závěrečné konferenci projektu. Autoři ukazují klíčové momenty problémové komunikace mezi pracovníky z prostředí vědy a praxe. Aktuálnost a významnost problémů uvedených v příspěvku je daná tím, že poznatky vznikly v diskusi mezi akademickými tvůrci vzdělávacího programu a účastníky pilotní realizace, kterými byli jak pracovníci z prostředí vědy, tak praxe. Klíčová slova - komunikace, věda a výzkum, praxe, vzdělávání.

Abstract The employees of two types of organization – the academic and business one are at the age of innovations and sustainable development more and more intensively led to acooperation and understanding in communication. The article comments a product of ESF´s project called Applied system of further education of employees in science and research - a concrete educational programme, from a view of discussion, which was held at the final projects conference. The authors refered to some crutial problematic moments in communication between the employees in academic and business world. The recency and signifikance of those communication problems pointed out in the article is given to a discussion arised findings. The disputants were both academic authors of the above mentioned educational programme and the participants of pilot realization (those were employees of science and research as well as the business ones). Key words: communication, science and research, practise, education.

1. Úvod Projekt Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu (zkráceně a dále již jen APSYS) vychází z poznané reality, kdy odborníci různých oborů vědy a odborníci z praxe nacházejí složitě cestu k vzájemnému porozumění si v případech, že mají spolupracovat na společných cílech v sestavených interdisciplinárních týmech. Současnost a hlavně možnosti dalšího rozvoje prosperující společnosti je založená právě ve velké míře na transferu poznatků z vědy do praxe i na předávání požadavků praxe do oblasti vědy. Výstižným příkladem potřebnosti propojení vědeckých a podnikatelských subjektů je teorie „Triple helix“ [9]. 26



Teorie poukazuje na tři hlavní aktéry rozvoje, zvláště pak regionálního rozvoje, kteří ve vzájemné kooperaci musejí směřovat ke společným cílům, tedy i společně intenzivně komunikovat. Jako jednoho aktéra teorie označuje podnikatelskou základnu regionu představovanou firmami i podnikateli, která produkuje nezbytný zisk a je prostorem pro zavádění nových technologií, jako druhého aktéra označuje znalostní základnu představovanou vysokými školami, výzkumnými organizacemi a technologickými parky, která zabezpečuje produkci know-how pro podnikatelskou sféru a jako třetího aktéra označuje nezbytný stát, představovaný orgány státní a veřejné správy, který vytváří legislativně organizační podmínky pro procesy v regionu. Projekt APSYS je pohledem zmíněné teorie právě jedním z konkrétních kroků v posilování komunikace mezi dvěma ze tří aktérů regionálního rozvoje - podnikatelskou sférou a znalostní základnou. Rozvinout schopnosti spolupráce obou základen regionálního rozvoje prostřednictvím vytvořeného systému vzdělávání pracovníků obou typů organizací je cílem projektu APSYS [4]. 2. Projekt v číslech a faktech Systém vzdělávání ve vědě a výzkumu (dále v textech jen VaV) vycházel z 8 oblastí odborných znalostí (management, společenské vědy, exaktní vědy, právo, ekonomika, logistika, transfer vědy do praxe a cizojazyčná komunikace v odborných oblastech). Prakticky proběhl v podobě 28 vyučovacích předmětů a 4 odborných outdoor tréninků v průběhu 12 měsíců a následně pak byl ukončen formou zpracování interdisciplinárních projektů, a to jednotlivými účastníky nebo celými skupinami účastníků vzdělávacího systému. Projektů je zpracováno celkem 39. Vzdělávání se zúčastnilo celkem 109 účastníků ze čtyř organizací – tří akademických institucí (Moravská vysoká škola Olomouc - 48 účastníků, Vysoká škola logistiky - 29 účastníků a Fyzikální ústav UP - 7 účastníků) a jedné podnikatelské organizace (25 účastníků ze společnosti TESCO SW). Z celkového počtu 109 účastníků, kteří systém vzdělávání zahájili, jej úspěšně v současné době ukončuje 67 účastníků. Odborné vedení zajistilo celkem 26 odborníků v různých oborech vědy a praxe, kteří se postupně vystřídali v rolích autorů a oponentů textů k výuce, lektorů ve výuce a nakonec i konzultantů písemných projektů [7]. 3 Interdisciplinární spolupráce VaV a praxe prostřednictvím evaluace projektu Závěrečná evaluace projektu proběhla v elektronické podobě po ukončení výukové části vzdělávání na podzim 2011. Evaluovány byly: konstrukce celého systému vzdělávání, přínosnost obsahu a kvalita realizace všech jednotlivých předmětů výuky, obsah a kvalita zpracování studijních textů a kvalita samotných vyučujících jednotlivých předmětů. Vzhledem k tomu, že systém vzdělávání v projektu APSYS umožňuje nejen absolvovat výuku v kurzech, ale také samostudiem nastudovat vybranou problematiku a poté ji s vyučujícím konzultovat, byla evaluace umožněna nejen přímým účastníkům kurzů, ale také všem ostatním zaměstnancům zapojených organizací, kteří projekt využili pro své sebevzdělání samostatně. Evaluace byla nastavena tak, aby nebylo nutné hodnotit všechny výše uvedené složky. Zájemce o evaluaci si mohl vybrat jen ty složky, které opravdu mohl z vlastní zkušenosti evaluovat. V případě samostudia bylo tedy možné např. vynechat hodnocení vyučujícího kurzu, kterého se zájemce o evaluaci přímo nezúčastnil a naopak se vyjádřit blíže ke kvalitě studijního textu, ze kterého při svém studiu vycházel. Celkový počet provedených evaluací byl 539. Většina respondentů absolvovala modul prezenčně. Výsledky evaluace byly příznivé. Respondenti uvedli, že většina lektorů působila jako odborníci se zaujetím pro obor, jejich projev byl jasný a srozumitelný, dokázali udržet 27



respondentovu pozornost během kurzu a účinně podněcovali účastníky kurzu k tomu, aby se zapojili. Většina respondentů, kteří četli textovou podporu jednotlivých kurzů, ji považují za srozumitelně napsanou a v ní uvedené informace mohou využít v praxi. Na základě požadavků vycházejících z provedených evaluací byly ještě nad rámec původně plánované výuky doplňkově realizovány výukové bloky v oborech ekonomie, management a komunikace [1]. Navržený a pilotně realizovaný systém vzdělávání pracovníků ve VaV proběhl v rámci projektu APSYS podle připravených cílů a plánů. Z tohoto hlediska lze projekt označit za úspěšně naplněný. Tříletá realizace projektu je však i výzvou k dalším akcím pro všechny, kdo se na projektu odborně podíleli. Klíčovými osobnostmi projektu bylo zvláště 8 odborných garantů, kteří vynaložili své úsilí a odborné znalosti pro zpracování vzdělávacího systému vedoucího k vzájemnému porozumění mezi odborníky různých oborů vědy a praxe. Současně však i oni sami se posunuli blíže poznání problémů v komunikaci a nástrojích vzájemného porozumění ve vědě a praxi. Následující text je způsobem sdílení jejich osobních poznatků pro ty, kteří se zajímají o komunikaci v interdisciplinárních týmech a hledají metody vzájemného porozumění. 4 Interdisciplinární spolupráce VaV a praxe prostřednictvím názorů odborníků Dne 16. 2. 2012 proběhla závěrečná konference projektu APSYS, která shrnula poznatky k problematice komunikace ve VaV a praxi prostřednictvím vystoupení osmi odborných garantů celého projektu. Odborní garanti otevírali diskusi na základě svých vlastních postřehů z průběhu celého projektu, prostřednictvím něhož se setkávali mezi sebou jako představitelé různých vědních disciplín a praxe. Na konferenci diskutovali se zaměstnanci akademických institucí a podnikatelské organizace nejen poznatky z výuky, ale také výsledky provedené evaluace projektu a poznatky ze své vlastní praxe. Níže se v příspěvku autorky zaměří na zásadní připomínky jednotlivých odborných garantů k tématu problémové komunikace mezi pracovníky z prostředí vědy a praxe. Je důležité připomenout, že komunikace je v tomto článku chápána v širším slova smyslu, tedy také jako interakce jednotlivých odborných oblastí, snaha porozumět si v oblasti znalostí nejen v rámci svého oboru, ale předat či sdílet tuto znalost i za jeho hranice. Veškeré úsilí současného rozvoje je soustředěno do hlavního bodu – schopnost transferu teorie do praxe. Prof. Souček, odborný garant modulu Věda a výzkum v praxi, vidí klíčový problém transferu takto: „České podniky musí výrazně zvýšit svou konkurenceschopnost. V podmínkách superkonkurenčního prostředí toho lze dosáhnout pouze systematickým poznáním významných tendencí a nejnovějších poznatků a jejich tvůrčím propojováním s potenciálem podniků. Serendipitní způsob myšlení a kvalifikované strategické řízení tohoto procesu je klíčovým problémem.“ [10]. Serendipita v myšlení je přitom založena na znalostech člověka a překonání stereotypního myšlení. Takového přístupu ale není schopen každý. Jsme tedy podle prof. Součka závislí na výchově talentů. Teprve díky kvalitní přípravě v akademickém prostředí budou v podnikání manažeři schopni nezbytného koherentního myšlení, sledování nejnovějších trendů ve vývoji technologií a možností jejich využití pro rozvoj vlastního podnikání. Transfer poznatků vědy do praxe je paralelně vedle oblasti znalostí odborníků, a s tím spojenými problémy, i problémem ekonomickým. Prof. Široký, garantující oblast ekonomie a ekonomiky v projektu poukazuje postupně na dva základní problémy. „Z diskuzí na úvodních schůzkách spolupracovníků odborných textů (a pozdějších lektorů jednotlivých 28



kursů) vyplynula potřeba držet se pravidla, že „někdy méně je více“ a že pro účastníky kursů bude potřebné v první fázi objasňovat zejména pojmy a terminologii jako celek pro pochopení následných vazeb mezi kategoriemi a aplikaci získaných poznatků na oblast vědy a výzkumu.“ [12] Z evaluace takto postavené výuky jasně vyplynulo, že předpoklad byl pravdivý. Účastníci přijali velmi pozitivně příležitost naučit se pracovat se základními ekonomickými pojmy tak, aby byli schopni zpracovávat vlastní projekty či žádosti o dotace a vyhodnocovat je (výsledek z evaluace). Druhým problémem je samotná hospodářská situace a od ní se odvíjející politika financování vědy, která je neuspokojivá [12]. Společenské vědy jsou odbornou oblastí, která v sobě přímo integruje otázky týkající se podstaty vzájemného porozumění odborníků různých oborů vědy a praxe. „Výběr poznatků pro odborníky z praxe se v projektu proto zaměřil na tři podstatné oblasti společenských věd, jež by měly odpovědět na tři základní otázky: Jak zkoumat cílovou skupinu? Jaký přístup ke zkoumání zvolit? Jak a jakým jazykem hovořit s cílovou skupinou a jak předávat informace z výzkumu srozumitelně, pravdivě a výstižně.“ [5] Tak označila doc. Ivanová chápání a výsledné pojetí této oblasti vědění v projektu. Etika, metodologie společenských věd a teorie komunikace, vedly účastníky přímo k vzájemnému chápání odlišných přístupů k realitě, předkládaly účastníkům konkrétní metodické návody i praktické postupy jak vzájemného porozumění dosahovat. Odlišnost používané terminologie v jednotlivých vědních oborech a odlišné metodologie ukazují problémy vzájemného pochopení již samotných odborníků z oblasti vědy. Přidáme-li odlišné cíle vědy a praxe, dostáváme se do reality problémů nahromaděných v oblasti komunikace. Snaha o čistotu pojetí svého oboru a současně sledování vlastních cílů nevede k úspěchům v interdisciplinárních týmech. „Začlenění modulu Exaktní metody řešení projektů vědy a výzkumu do projektu APSYS sledovalo jako základní cíl přispět k diskuzi o pozici exaktních přístupů v řešení úloh společenských a sociálních věd, jejichž systémy nemají exaktní charakter, jsou typické neurčitosti a ve zjednodušených případech jejich modelování a studia chování využívají často přístupů spíše empirických.“ [8] Takto vysvětluje prof. Pokorný význam jím garantované odborné oblasti exaktních věd v projektu. Ve výuce provedl účastníky částečně známými matematickými metodami vyhodnocování experimentů, specializovanými programy pro podporu VaV činnosti, ale i dnes již nezbytnou technikou pořizování digitální dokumentace. Uvedl účastníky i do problematiky fuzzy-logiky, nekonvenčních metod umělé inteligence, které v současnosti umí řešit výše zmiňovanou „propast“ - použití exaktních věd a metod pro řešení společenskovědních problémů. Vytváření abstraktních počítačových modelů, expertních znalostních modelů, vývojových časových řad apod. jsou možnosti, kterých ve spolupráci s odborníky je možno ve společenských vědách a praxi využívat. Logistika, obor, který byl v začátku projektu velmi diskutovaný, zda jej do portfolia znalostí nezbytných pro transfer znalostí z vědy do praxe zařadit. Důvod zařazení tohoto oboru zdůvodňuje doc. Šaradín následovně: „Teoretické pojetí logistiky není jednotné. Představuje široký proud názorů. Tradiční chápání logistiky spočívá především v řízení materiálových toků a s tím souvisejících informačních a finančních toků s ohledem na splnění požadavků zákazníka. Netradiční pojetí logistiky vychází z jejího uplatnění i v sektoru služeb. Předmětem její činnosti se stává řízení procesu poskytování služeb. Současné změny v procesu globalizace vyvolávají nové potřeby znalostí a dovednosti logistiků a zároveň jsou příčinou jejich zastarávání.“ [11] Tuto skutečnost ukazuje i příprava textů pro výuku a účast na kurzech. Hledání autora schopného podat logistiku z pohledu užitné hodnoty pro vědu a odborníky z jiných oborů, než je logistika, bylo velmi obtížné. Hlavní skupinou účastníků výuky pak byli zaměstnanci VŠLG. „Odborníci spolupracující na úkolech ve výzkumných týmech jsou specialisty v různých vědních oborech. Osobním přínosem každého jednotlivce pro výsledek práce celého týmu je 29



právě jeho odbornost. Každá odbornost daná vystudovaným vědním oborem s sebou přináší i specifickou terminologii a specifický přístup k realizaci úkolů. Základem schopnosti spolupráce v multidisciplinárních týmech je vzájemné porozumění jednotlivých členů týmů, jejich jednotný postup, koordinace a kooperace činností jednotlivců. Znalosti managementu nabízejí odborníkům z různých oborů zmíněnou jednotnou terminologii pro spolupráci, postupy a modely pro dosahování společných výsledků. Tuto jednotící roli má v systému vzdělávání pracovníků ve VaV zpracovaném v rámci projektu APSYS právě oblast znalostí managementu.“ [3] Těmito slovy výstižně charakterizuje důvod zařazení oblasti znalostí managementu do projektu a současně i roli těchto znalosti doc. Grublová jako odborný garant a Mgr. Navrátilová jako autorka textů k výuce. Přijetí významu znalostí managementu komentují výsledky evaluace výuky včetně zájmu o doplňkovou výuku. Hlavní problematickou oblast míry řešení jednotlivých oblastí managementu právě pro potřeby VaV komentovala diskuse, kdy autorka textu Marketing ve VaV konstatovala naprostou absenci řešení této oblasti jak teoreticky, tak i v praxi. A právě neřešení této oblasti lze pojmout jako jeden z problémů bariéry mezi teorií, která nemá propracovaný systém prezentace svých výsledů vůči praxi, která je neinformovaná nebo je informovaná pro ni nepřijatelným způsobem (zde je i přímá návaznost na problémy v komunikaci mezi teorií a praxí – poznámka autorky). Právo má ve vědě a výzkumu svou nezastupitelnou roli. Problematika právního rámce VaV, zvláště pak práva duševního vlastnictví, autorské právo, ochrana firemního know-how, jsou součástí inovačního procesu v praxi a spolupráce v interdisciplinárních týmech. Odborná garantka této oblasti, dr. Vítová specifikovala svůj úkol následovně: „Těžištěm práce v naší garantované oblasti (obor právo ve VaV) bylo přiblížit posluchačům informace z oblasti práva, které by mohli potřebovat či využít při jejich práci v rámci vědy a výzkumu. Základní otázky, které jsme si museli položit, byly následující: 1. Je vůbec vzdělávání neprávníků v oboru právo ve vědě a výzkumu přínosné? 2. Budou schopni porozumět složitým právním textům? 3. Jaké metody výuky bychom měli využít, aby posluchači porozuměli výkladu práva co nejlépe?“ [13] Odpovědí na první otázku je výsledek evaluace výuky, kdy zvláště oblast duševního práva byla pro účastníky mimořádně přínosnou oblastí [1]. Obavu formulovanou v druhé otázce lze označit za klíčový problém vzdělávání neprávníků v oboru práva. Složitý jazyk práva a formulací právních předpisů dělá informace z práva nesrozumitelné až nedostupné. Snahy o zjednodušení v interpretaci zákonů zavánějí nepřesností výkladu a desinformací. Současně se právní předpisy stále upravují a pro dobrou právní orientaci je nezbytné tyto změny soustavně sledovat. Řešením problémů ve vzdělávání v oblasti práva může být odpověď na třetí formulovanou otázku. Nevzdělávat plošně, ale využívat spíše účelových poradenských aktivit zacílených na konkrétní problém v konkrétním čase. Odborná jazyková příprava pracovníků pro potřeby vědy a výzkumu byla vedena po celou dobu trvání projektu, tedy 3 roky. „Záměrem projektu v oblasti jazykové přípravy je prohloubení jazykových znalostí a dovedností účastníků a jejich schopnosti zpracovávat, ať už pasivně či aktivně, odborné texty v cizím jazyce, adekvátně používat odbornou terminologii, přednášet a prezentovat výsledky vědecko-výzkumné práce v cizojazyčném prostředí a vyhledávat odborné informace na cizojazyčných internetových stránkách.“ [6] Mgr. Kovačičinová tento úkol realizovala s řadou lektorů, a to ve výukových kurzech zaměřených na specifickou odbornou terminologii, prezentaci výsledků práce před skupinou či písemný odborný projev. Využila také zážitkovou metodu outdoor tréninku pro zintenzivnění výuky a umožnění praktické aplikace cizího jazyka v imitovaných situacích. Problémy odborné jazykové přípravy vidí odborná garantka dva. Jedním problémem je absence kvalitních komplexních překladových slovníků v oblasti VaV. Proto museli lektoři tyto slovníky pro potřeby výuky v projektu vytvářet. Druhým problémem je praktická stránka zajištění 30



dlouhodobé jazykové přípravy, kdy výuku narušuje průběžný proces přijímání nových zaměstnanců a odchody zaměstnanců z organizace a současně i pracovní vytíženost zaměstnanců, která vede k nepravidelnosti účasti ve výuce a přípravy na výuku. Zajímavým doplňujícím postřehem z evaluace výuky je porovnání přístupu k výuce zaměstnanců akademických organizací a podnikatelské organizace. Dobrovolná účast zaměstnanců akademických institucí ve výuce motivovaná „pouze“ zájmem o osobní rozvoj vede k „horší studijní morálce“, než u zaměstnanců podnikatelské organizace, kde zaměstnanci možnost jazykové přípravy dostávají od zaměstnavatele jako „bonus“ a projev zájmu organizace se zaměstnancem dlouhodobě spolupracovat. 5. Závěr Skutečnosti, že vědci na straně jedné a praktici na straně druhé utváří tzv. diskursní společenství, která se dále promítají do způsobu jejich komunikace, byly již popsány jinými autory [1]. Z realizované výuky projektu APSYS bylo zřejmé, že pracovníci vědy a výzkumu a pracovníci z praxe sami sebe vnímají jako uzavřené a navzájem se velmi odlišující světy. K úspěšné spolupráci je potřeba přemostit tyto světy a najít cestu k propojení jejich komunikace tak, aby navzájem obohatili svá expertní pole. Překvapivým zjištěním při diskusi na závěrečné konferenci bylo, že se nejedná o bariéry pouze na stranách vědy a výzkumu versus praxe, avšak také mezi jednotlivými odbornými oblastmi vědy a výzkumu. Vzdělávací program projektu APSYS, který si klade za cíl přispět k odstranění bariér, které v komunikaci brání, je však nastaven tak, aby si je úspěšný absolvent programu mohl uvědomit a byl schopen nalézt způsob, jak je překonat. Seznam použité literatury: [1] APSYS. [on-line]; [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: <www.mvso.cz/vedavyzkum-inovace/projekty/apsys>. [2] ČMEJRKOVÁ, S., DANEŠ, F., SVĚTLÁ, J. Jak napsat odborný text. Praha: LEDA, 1999, 255 s. ISBN 80-85927-69-1. [3] GRUBLOVÁ, E., NAVRÁTILOVÁ, D. Role znalostního managementu v přípravě pracovníků pro řešení vědecko-výzkumných úkolů. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 57-64. ISBN 978-80-7455-031-7. [4] Informace o projektu APSYS. [on-line]. 2011. [cit. 2012-04-17]. Dostupný z WWW: . [5] IVANOVÁ, K., OLECKÁ, I., ZIELINA, M., POKORNÁ, D. Metodologický rámec společenských věd a jeho význam pro odbornou praxi. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 28-36. ISBN 978-80-7455031-7. [6] KOVAČIČINOVÁ, I. Odborná jazyková příprava pracovníků vědy a výzkumu. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 7281. ISBN 978-80-7455-031-7. [7] Monitorovací zpráva 05/2011, 2011. Projektová dokumentace projektu Aplikovatelný systém dalšího vzdělávání ve vědě a výzkumu, CZ. CZ.1.07/2.3.00/09.0134. [8] POKORNÝ, M. Praktické aspekty využívání exaktních metod. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 37-46. ISBN 97880-7455-031-7. 31



[9] SMITH, H. L., BAGCHI-SEN, S. Triple Helix and Regional Development: a Perspective from Oxfordshire in UK. Technology Analysis & Strategic Management, 2010, 22(7), 805-818. [10] SOUČEK, Z., NAVRÁTILOVÁ, D. Akcelerační program pro přenos poznatků VaV do praxe. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 7-18. ISBN 978-80-7455-031-7. [11] ŠARADÍN, P. Vzdělávání pro potřeby logistiky. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 47-56. ISBN 978-80-7455031-7. [12] ŠIROKÝ, J. Jsou potřebné, užitečné a využitelné znalosti mikro/makroekonomie i pro praxi?. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 19-27. ISBN 978-80-7455-031-7. [13] VÍTOVÁ, B. Vzdělávání pracovníků v oboru právo ve vědě a výzkumu – ano-či ne?. In: Propojení vědy, výzkumu, vzdělávání a podnikové praxe. Brno: Tribun EU s.r.o., 2012, s. 65-71. ISBN 978-80-7455-031-7.

32



GRANT OFFICE – CESTA K ÚSPĚŠNÝM PROJEKTŮM Vejchodová Monika1, Genserová Jitka1, Vítková Lenka1, Macháčová Lucie1, Pražáková Eva2 1 Univerzita Pardubice (Oddělení pro rozvoj a mezinárodní vztahy) 2 Univerzita Pardubice (Oddělení lidských zdrojů) [email protected], [email protected], [email protected], [email protected], [email protected] Abstrakt Realizace projektu “Grant Office – Cesta k úspěšným projektům” byla zahájena 1. 8. 2011 v rámci Operačního program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt je tříletý a je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Hlavním cílem projektu je (i) rozvoj univerzitního systému kvalifikované podpory pro přípravu a řízení projektů a (ii) vzdělávání akademických a administrativních pracovníků v oblasti věcného a finančního řízení, komunikačních a prezentačních dovedností, související legislativy a dalších kompetencí důležitých pro kvalitní přípravu a úspěšné řízení vědeckovýzkumných projektů. Při přípravě projektu a po zahájení jeho realizace byly uskutečněny dva nezávislé průzkumy zájmu o vzdělávání, které přinesly zajímavé výsledky. Klíčová slova – vědeckovýzkumný projekt, příprava projektů, řízení projektů, vzdělávání

Abstract The project „Grant Office – The Way to Successful Projects (GROFF)“, has started on the 1 of August 2011 in the framework of the Operational Programme Education for Competitiveness. This 3 year´s project is funded by the European Social Fund and the state budget of the Czech Republic. The main objective of the project is (i) the development of the university system of qualified support for preparation and management of research projects and (ii) the education of academic and administrative staff in the field of the objective and financial management, communication and presentation skills, financial legislative and other competences essential for the high-quality preparation and successful management of research projects. The project preparation phase and the project period began with two independent surveys focused on necessity of managerial skill education for academic and administrative staff which brought interesting outputs and comparisons. st

Key words - research project, project preparation, project management, education

1. Introduction Project „Grant Office – Cesta k úspěšným projektům“ (GROFF) je financován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky, a to v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt byl zahájen 1. 8. 2011, realizační fáze potrvá do 31. 7. 2014. Hlavními cíli projektu jsou: - rozvoj univerzitního systému kvalifikované podpory pro přípravu a řízení vědeckovýzkumných projektů, - vzdělávání akademických a administrativních pracovníků v oblasti věcného a finančního řízení, komunikačních a prezentačních dovedností, související legislativy a dalších kompetencí důležitých pro kvalitní přípravu a úspěšný management vědeckovýzkumných projektů. 33



Vzdělání je určeno podpůrným administrativním pracovníkům, akademickým a vědeckovýzkumným pracovníkům (cílové skupiny). Projekt zahrnuje 8 klíčových aktivit (KA): KA01 Vzdělávání v oblasti jazykových a ICT kompetencí, KA02 Vzdělávání zaměřené na projektový management, KA03 Zahraniční a místní stáže, odborná školení v zahraničí, KA04 Learning by doing (cílené praktické vzdělávání projektových týmů), KA05 Vzdělávání v oblasti legislativní podpory, diseminace a komercionalizace výsledků VaV, KA06 Elektronická podpůrná aplikace pro přípravu, řízení a administraci projektů, KA07 Odborné workshopy/konference a KA08 Hodnocení odborných aktivit. Vzdělávací aktivity (KA01, KA02 a KA05) jsou rozděleny do 5 částí: 1. Anglický jazyk (AJ) Projektová AJ I (základní); Projektová AJ II (pokročilá); Konverzace v AJ 2. Informační a komunikační technologie MS Excel I (základní); MS Excel II (pokročilý); MS Excel III (pro přípravu a řízení projektů); MS Outlook; MS Project (teorie); MS Project (praktický trénink); Vědeckovýzkumné databáze 3. Projektové řízení Osobnostní diagnostika; Aktivizace lidského potenciálu; Prezentační dovednosti; Týmová práce; Příprava projektů; Projektový management I a II (certifikace); Finanční management; Dotační tituly; Příprava mezinárodních vědeckovýzkumných projektů; Zkušenosti z přípravy a řízení Rámcových programů EU 4. Legislativa I. Zákon o vědě a výzkumu; Zákon o vysokých školách; Finanční legislativa; Výběrová řízení; Vnitřní předpisy Univerzity Pardubice; Obchodní zákoník; Občanský zákoník 5. Legislativa II. Konsorcionální smlouvy; Spin-off společnosti; Licencování; Ochrana duševního vlastnictví; Business plán Cílem našeho výzkumu bylo ověření zájmu cílové skupiny (administrativní a akademičtí pracovníci Univerzity Pardubice) o vzdělávací aktivity projektu (KA01, KA02 a KA05). V projektové žádosti jsme očekávali proškolení 150 osob (jmenovitých). 2. Prostředky a metody Při našem výzkumu jsme vycházeli z celkového počtu zaměstnanců Univerzity Pardubice a jejích fakult k 31. 8. 2011. Údaje jsme získali z databáze Oddělení lidských zdrojů Univerzity Pardubice [1]. Zaměstnance jsme rozdělili do dvou skupin, které jsou shodné s cílovými skupinami: 1. Administrativní pracovníci (technickohospodářští pracovníci -THP) 2. Akademičtí a vědeckovýzkumní pracovníci, dále děleni na: - Asistenty (převážně studenty doktorských studijních programů) - Odborné asistenty - Docenty - Profesory Důležitá byla data pocházející z vlastního dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na identifikaci zájmu cílové skupiny. Dotazníkové šetření se uskutečnilo v srpnu 2011. 34



Při analýze zájmu jsme využívali jak kvantitativních metod (kontingenční tabulky a grafy), tak kvalitativních metod (analýza názorů a postojů jednotlivých respondent) [2]. 3. Výsledky Univerzita Pardubice zaměstnává 855 osob (vyjma podpůrných technických pracovníků). 148 z nich se zajímá o projektovou problematiku. Proporci mezi celkovou cílovou skupinou a zainteresovanou cílovou skupinou v dělení podle odbornosti vidíme v obr. 1. Můžeme sledovat, že největší zájem projevili asistenti (59 osob) a THP (52 osob).

Tab. 1 porovnává data z jednotlivých fakult Univerzity Pardubice. Největší zájem projevili zaměstnanci Fakulty ekonomicko-správní. Oproti tomu zaměstnanci Fakulty zdravotnických studií projevili zájem nejmenší. Tab. 1 Porovnání údajů z jednotlivých fakult Univerzity Pardubice

Fakulta Dopravní fakulta Jana Pernera Fakulta ekonomickosprávní Fakulta elektrotechniky a informatiky Fakulta filozofická Fakulta chemickotechnologická Fakulta restaurování Fakulta zdravotnických studií Celkem

Zainteresovaní zaměstnanci fakult Celkový počet Odborn Asistent zaměstnanc Celkový Profesoři Docenti í THP počet i ů na fakultě asistenti 119

25

1

5

6

10

3

98

37

0

5

8

17

7

56

9

0

0

2

2

5

116

18

0

0

3

11

4

198

12

0

2

3

3

4

38

9

0

1

4

1

3

63

8

0

0

2

3

3

688

118

1

13

28

47

29

35



Porovnáme-li zájem fakult o různé vzdělávací kurzy, získáváme následující výstupy (Obr. 2 – 5). Nejzajímavější kurzy z KA01 jsou Konverzace v AJ a Microsoft Excel (Obr. 2).

Nejzajímavějšími vzdělávacími kurzy KA02 byly vyhodnoceny Příprava and řízení projektů (Obr. 3).

36



Nejzajímavějšími kurzy z první části KA05 (Obecná legislativa) jsou Obchodní a občanský zákoník, Zákon o vědě a výzkumu and Zákon o vysokých školách (Obr. 4).

Mezi nejzajímavější kurzy KA05 (Obchodní legislativa) patří Business plán - teorie (Obr. 5).

37



4. Diskuze Náš výzkum téměř potvrdil naši hypotézu. V projektové žádosti jsme plánovali proškolit 150 osob (jmenovitých). Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 148 projevilo zájem o vzdělávací aktivity nabízené projektem. Pevně věříme, že reálný zájem bude vyšší a my naplníme naše očekávání. Seznam použité literatury [1] Databáze zaměstnanců, Pardubice: Univerzita Pardubice, Oddělení lidských zdrojů, 2011 [2] BLAŽKOVÁ, M. Marketingové řízení a plánování pro malé a střední firmy, Praha: Grada Publishing, 2007. ISBN 978-80-247-1535-3

38



PROJEKTY OP VK – NÁSTROJE PRO KOMUNIKACI VE VĚDĚ A VÝZKUMU NA KATEDŘE ORGANICKÉ CHEMIE UP V OLOMOUCI Kateřina Černá, Ivana Saitzová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta, Katedra organické chemie [email protected] [email protected] Abstrakt Jedním ze základních požadavků pro úspěšnou kariéru absolventa jsou nejen doložené zkušenosti uchazeče: předchozí praxe v oboru, odborné stáže, školení, certifikáty dokládající jazykové a jiné kompetence, ale i schopnost komunikace v odborné terminologii, schopnost předávat výsledky své práce širší odborné veřejnosti, komunikovat se členy vědeckých týmů a ostatními partnery v oboru. Tyto parametry hrají při výběrových řízeních významnou roli, a to nejen u čerstvých absolventů vysokých škol, ale i u migrujících vědeckých pracovníků z akademické či soukromé sféry. Uchazeči, kteří při přijímacích pohovorech neprokáží zkušenosti a schopnosti získané nad rámec svých studijních či pracovních povinností, mají výrazně nižší úspěšnost obstát v konkurenčním boji na trhu práce. Na tuto problematiku reaguje Katedra organické chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, kde realizací jednotlivých klíčových aktivit projektů z OP VK MŠMT se úspěšně pokouší tuto skutečnost změnit.

1. Projekty OP VK realizované na Katedře organické chemie, Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 1.1 PRAK (Rozvoj spolupráce PRAK v oblasti lidských zdrojů) Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0027 Termín realizace: 1. 7. 2009 až 30. 6. 2012 Alokovaná částka na projekt: 7 076 074 Kč Cíl projektu: 



Zavést systém odborného vzdělávání zaměstnanců VaV pracujících v chemickém oboru v soukromých podnicích a ve státních akademických institucích, zvýšit jejich přehled o výsledcích výzkumu v obou sektorech, aktualizovat jejich znalosti a přehled v oblasti legislativy, ochrany duševního vlastnictví a aktuálních trendů chemického výzkumu ve světě. Připravit VaV organizace obou typů, resp. jejich zaměstnance pro budoucí vzájemnou spolupráci v oblasti aplikace výsledků chemického výzkumu v praxi, zvyšování odbornosti jejich pracovníků a vytvoření společných týmů, což by mělo vést jak k urychlení inovačních procesů, tak ke zvýšení konkurenceschopnosti.

39



1.2 TransMedChem (Propojení pracovišť v oblasti translační medicíny a medicinální chemie v ČR) Reg. č. CZ.1.07/2.4.00/17.0015 Termín realizace: 1. 6. 2011 až 31. 5. 2014 Alokovaná částka na projekt: 11 765 799,36 Kč Cíl projektu: 









Vytvořit aktivní vztahy mezi pracovišti, které se zabývají medicinální chemií či translační medicínou v ČR i v zahraničí s výzkumným centrem Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci tak, aby se zvýšila odborná spolupráce v oblasti výzkumu, zintenzivnila komunikace a přenos informací, znalostí a zkušeností mezi jednotlivými výzkumnými týmy v rámci centra i ve vztahu k jiným institucím, byly vytvořeny podmínky pro společné využívání infrastruktur a technologií. Nastavit systém odborného jazykového vzdělávání studentů a vědeckých pracovníků tak, aby byla posílena jejich schopnost komunikovat a prezentovat výsledky své vědecké práce v anglickém jazyce na odborné úrovni. Vytvořit sítě tuzemských a zahraničních organizací VaV, ve kterých je možno realizovat stáže studentů a začínajících vědeckých pracovníků, jejichž cílem je získat praktické zkušenosti s novými odbornými metodami a technologiemi, které budou dále využívány ve vlastní vědecké práci i vědecké práci celého pracoviště. Nastavit systém vzdělávání akademických pracovníků a studentů centra Ústavu molekulární a translační medicíny v Olomouci spočívající v aktualizaci jejich současných odborných znalostí formou účasti na odborných seminářích, které budou lektorovány odborníky z ČR i z významných vědeckých zahraničních institucí. Vytvořit síť institucí v ČR i v zahraničí, u kterých bude možné vykonávat krátkodobé pobyty vědeckých pracovníků s cílem aktualizovat své poznatky z implementace nových technologií, organizace výzkumných aktivit, metod hodnocení studentů a výzkumných pracovníků apod. Tyto poznatky budou přenášeny na domovské pracoviště VaV zaměstnanců, účastnících se těchto projektů.

1.3 KombiChem (Kombinatoriální chemie ve výzkumu i vzdělávání) Reg. č. CZ.1.07/2.3.00/20.0009 Termín realizace: 1. 4. 2011 až 31. 3. 2014 Alokovaná částka na projekt: 21 445 349,98 Kč Cíl projektu:  Sestavit výzkumný tým pod vedením reintegrujícího se experta s mezinárodním složením. Díky tomu bude navazována spolupráce se zahraničními institucemi, rozvíjena odborná komunikace členů týmu v anglickém jazyce a přebírány vhodné prvky výzkumných i řídících postupů.  Implementovat stávající metody a metodiky pro tvorbu chemických knihoven jak pro účely spojené s vývojem nových léčiv, tak pro vývoj nových postupů a instrumentací pro tyto účely a vytvořit v této oblasti tým, který je konkurenceschopný v mezinárodním měřítku. 40

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu 


Zavést vzdělávací aktivity pro studenty – potenciální výzkumné pracovníky i stávající vědecké pracovníky.

1.4 BIOTREND (Inovace vzdělávání v chemii a biologii s ohledem na aktuální trendy v biomedicinálním výzkumu) Reg. č. CZ.1.07/2.2.00/28.0184 Termín realizace: 1. 7. 2012 až 30. 6. 2015 Alokovaná částka na projekt: 15 056 392,96 Kč Cíl projektu:  Modernizace výuky vytvořením nových předmětů formou seminářů, přednášek a cvičení a jejich zavedení do stávajících studijních plánů. Tato část inovace výuky bude realizována na bázi mezikatedrální i mezifakultní spolupráce v rámci UP Olomouc, zapojeny však budou i další instituce, např. Ústav molekulární a translační medicíny UP v Olomouci, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR atd.  Organizace přednášek špičkových zahraničních vědců působících v daných oborech za účelem motivace studentů a jejich seznámení s aktuálními trendy v dané oblasti výzkumu.  Realizace krátkodobých stáží pro akademické pracovníky i studenty na základě spolupráce s vybranými zahraničními univerzitami.  Realizace odborných stáží studentů ve vybraných tuzemských firmách u potenciálních budoucích zaměstnavatelů za účelem zlepšit jejich pracovní profil a zvýšit jejich konkurenceschopnost na trhu práce.

2. Identifikace problémů a jejich řešení 2.1 Jazyková bariéra a její odbourávání Důležitým aspektem studia i následné vědecké práce je dobrá znalost anglického jazyka se zaměřením na odbornou terminologii a komunikaci v odborné angličtině jak v písemné, tak i v ústní formě. Neznalost a nedostatečná praxe v odborné angličtině je pak často bariérou v komunikaci, ve vytváření důležitých kontaktů se zahraničními institucemi a potenciálními partnery a taktéž spoluřešiteli výzkumných projektů a grantů. Nedílnou součástí vědecké práce je také publikační činnost v impaktovaných časopisech, které jsou z velké části v anglickém jazyce. V rámci zvyšování odborného profilu VaV pracovníků a postgraguálních studentů je nutná účast na mezinárodních konferencích a veletrzích, kde jednacím jazykem je odborná angličtina na vysoké úrovni. Vysoké školy bohužel většinou nenabízí v dostatečné míře možnost rozvoje v těchto oblastech, a proto jsou školami často využívány pro řešení této nadstandardní výuky projekty hrazené z Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost. 2.1.1 Jazykové kurzy Díky projektu TransMedChem má až 200 účastníků možnost navštěvovat kurz Odborné angličtiny v praxi. Čeští lektoři, odborníci z praxe, se zaměřují na výuku odborné

41



terminologie, psaní odborných textů v angličtině apod. Na správnou formu prezentace vědeckých výsledků pak dohlíží lektoři z řad rodilých mluvčí. 2.1.2 Stáže a monitoring Díky projektům TransMedChem a BIOTREND mohou studenti a VaV pracovníci rozvíjet své jazykové kompetence na krátkodobých i dlouhodobých zahraničních pobytech na univerzitách i jiných institucích vědy a výzkumu. V letošním roce budou např. realizovány pobyty na University of Manchester UK; Mc´Gill University Montreal, Kanada; Central University in Caracas Venezuela; Veeco Instruments, Inc., Santa Barbara, CA, USA; AstorSingapure, Singapur; Oxford University, UK; University of Leiden, Nizozemí. 2.1.3 Veletrhy, výstavy, konference Vědečtí pracovníci a postgraduální studenti mají v rámci realizace projektů TransMedChem, KombiChem a BIOTREND možnost účasti na světových veletrzích, výstavách a konferencích pořádaných světovými institucemi, kde mohou prezentovat výsledky své vědecké práce ať už formou vlastních výstupů či formou posterové prezentace, stejně jako účastí na zajímavých odborných přednáškách v rámci těchto akcí v anglickém jazyce. Účastí na těchto akcích také v neposlední řadě dochází k neformálním, předem nepřipraveným diskuzím nad konkrétními problematikami, které jsou velkým přínosem pro rozšíření komunikačních dovedností právě v odborné angličtině. 2.1.4 Implementace zahraničních pracovníků Díky projektu KombiChem je na Katedře organické chemie zaměstnáno několik zahraničních VaV pracovníků, se kterými jsou ostatní zaměstnanci v každodenním kontaktu, a mají tak možnost využívat a praktikovat své jazykově odborné znalosti. VaV pracovníci a studenti jsou rozděleni do skupin pod vedením zkušeného výzkumníka – seniora. Pravidelné skupinové meetingy jsou pak vedeny v anglickém jazyce. Rodilé mluvčí z řad zahraničních výzkumných pracovníků využíváme také jako lektory v kurzech Odborné angličtiny v praxi. 2.2 Prezentace výsledků Dalším z problémů, na který v komunikaci v oblasti vědy a výzkumu u studentů – začínajících vědeckých pracovníků narážíme, je prezentace dosažených výsledků před auditoriem. Studenti překonávají tuto komunikační bariéru velmi obtížně. Jedním z důvodů je jistě malá možnost ústních výstupů po celou dobu jejich dosavadního studia. Z časových důvodů totiž dávají mnozí pedagogičtí pracovníci přednost prověřování znalostí formou testu, u některých typů vysokých škol je to dokonce jediná forma prověřování znalostí studenta. V současné době je ale prezentování výsledků vlastní vědecké práce před odborným publikem nutností. Tuto skutečnost se snaží tvůrci výše uvedených projektů změnit pomocí jednotlivých klíčových aktivit těchto projektů, zaměřených především na prezentaci výsledků své vědecké a výzkumné práce. 2.2.1 Interní semináře Pravidelné interní semináře projektu KombiChem probíhají v rámci Katedry organické chemie UP v Olomouci. Kromě zkušených vědeckých pracovníků, vedoucích výzkumných 42



skupin, se těchto seminářů účastní pregraduální a postgraduální studenti oborů Organická a Bioorganická chemie. Účelem těchto interních seminářů je prezentace výsledků vědecké práce jak zkušených vědeckých pracovníků, tak i prezentace výsledků mladých, začínajících vědců – studentů, kteří jsou zapojováni do samostatného i týmového řešení vědeckých problémů. Studenti tak mají možnost seznámení se jak s vědeckými poznatky svých starších kolegů, tak s formou šíření těchto výsledků pomocí ústní prezentace, ale také s dalším velmi důležitým aspektem - komunikací s odborným publikem. Vzhledem k tomu, že interní semináře jsou zasazeny do známého prostředí katedry a probíhají v rámci menší skupiny, kde většinu tvoří právě studenti, se dá říci, že v tomto případě nedochází ke vzniku větší komunikační bariéry. 2.2.2 Odborné semináře Odborné semináře konané v rámci projektů TransMedChem, KombiChem, PRAK i BIOTREND jsou pořádány za účelem zvýšení odborného přehledu vědeckých pracovníků v moderních přístupech vědy a výzkumu a seznámení VaV pracovníků s uplatněním výsledků výzkumu v praxi. Na odborné semináře jsou zváni vědečtí pracovníci akademické sféry stejně jako zástupci vědy a výzkumu soukromých komerčních institucí. Odborné semináře probíhají za účasti většího auditoria z řad odborné veřejnosti na půdě UP v Olomouci. Velmi žádoucí je zde také účast pregraduálních i postgraduálních studentů. Ti se mohou vzájemně setkat a čerpat zkušenosti z prezentací jednak svých učitelů – akademiků, ale i z různých forem prezentací odborníků z praxe, což vede ke zdokonalení se v prezentačních dovednostech výsledků v neznámém prostředí. 2.2.3 Prezentace v zahraniční instituci V rámci klíčových aktivit projektu TransMedChem mají vědečtí pracovníci i Ph.D. studenti možnost navštívit formou krátkodobých i dlouhodobějších pobytů v délce až 6-ti měsíců zahraniční univerzity i instituce zabývající se vědou a výzkumem. Jedním z úkolů je prezentace jednak vlastních výsledků i výsledků celé výzkumné skupiny a jednak projektu jako takového. Vzhledem k tomu, že prezentace probíhá ve většině případů v naprosto neznámém prostředí a navíc je kladen velký důraz na kvalitu odborné angličtiny, patří tento druh prezentace k nejvíce obávaným výstupům právě u studentů a mladých začínajících vědeckých pracovníků. 2.3 Komunikace obecně Komunikace je pro člověka jednou z nejpřirozenějších činností, kterou používá k vzájemnému dorozumívání v průběhu celého života. Komunikace je ale také nástrojem naší profesionality. Je velkou součástí práce odborných pracovníků právě ve vědě a výzkumu, kde na základě komunikace na odborné úrovni s kolegy, partnery, studenty, ve vědeckých týmech, může být dosahováno kvalitních výsledků a cílů. 2.3.1 Vytváření výzkumných skupin Tvůrci projektu KombiChem přišli s myšlenkou vytváření menších výzkumných skupin studentů a začínajících vědeckých pracovníků okolo zkušeného výzkumného pracovníka, odborníka v oboru, který je zároveň jejich školitelem, konzultantem a v neposlední řadě i vzorem a motivací pro jejich další výzkumnou práci. Vzhledem k menšímu počtu účastníků 43



těchto skupin je dáván větší prostor právě studentům a mladým pracovníkům, kteří jsou více vnímáni a akceptováni svým zkušeným kolegou, což vede k lepšímu porozumění, a tím i ke vzájemnému posílení vztahů a otevřenější komunikaci ve skupině. 2.3.2 Zapojení do výuky Zapojení Ph.D. studentů do výuky na Katedře organické chemie patří k dalším nástrojům rozvoje komunikačních dovedností a schopností u mladých začínajících vědeckých pracovníků. Podílí se jak na teoretické výuce formou seminářů, kde mají možnost vyzkoušet si výuku a prezentaci před větší skupinou studentů, tak při praktické výuce, probíhající v laboratoři, kde dochází ke kontaktům s jednotlivými studenty a k úzké komunikaci. 2.4 Vytváření kontaktů Budování sítě kontaktů a její následné udržování a prohlubování je jeden ze základních principů při budování profesionálního profilu vědeckého pracovníka. Díky těmto sítím pak získává pracovník i celé pracoviště přístup k novým informacím, k novým pracovníkům a možnostem profesionálního růstu. 2.4.1 Tuzemské a zahraniční pracovní pobyty Jedním z nejlepších způsobů navazování kontaktů s potenciálními partnery na poli vědy a výzkumu jsou tuzemské a zahraniční pracovní pobyty, které jsou u nás hrazeny z projektů TransMedChem, PRAK a BIOTREND. Stáže jsou předjednány garanty z řad zkušených VaV pracovníků, účastní se jich Ph.D. studenti a mladí doktorandi. Monitoring výzkumných aktivit v praxi je pak určen pro vědecké pracovníky, kteří hledají možnosti spolupráce s danou institucí, nastavují její podmínky, školí se v nových technologiích a odborných či pedagogických postupech. Tuzemské stáže jsou zajištěny pro pregraguální studenty v komerčních firmách s cílem rozšířit praktické dovednosti ve studiu chemických a biologických procesů, ale také navázat kontakty s potenciálními zaměstnavateli. 2.4.2 Spojení akademické a soukromé sféry V projektech TransMedChem a BIOTREND jsou jako partneři zapojeny komerční firmy. V případě projektu TransMedChem je to zájmové sdružení právnických osob – inovační klastr MedChemBio, partnerem projektu BIOTREND je Teva Czech Industries, s.r.o. Do projektů jsou ale zapojeny firmy i jako poskytovatelé stáží a monitoringu dobré praxe, partneři při organizování odborných seminářů a konferencí. Projekt PRAK (PRůmysl a AKademie) je zaměřen na vzdělávání stávajících a budoucích pracovníků, kteří se věnují vědě a výzkumu v institucích průmyslového a akademického typu. Náplň projektu pak tvoří odborné přednášky, semináře, workshopy, stáže a konference. 2.4.3 Implementace zahraničních pracovníků Zahraniční pracovníci zaměstnaní v projektu KombiChem jsou díky jejich spojení s domovskou univerzitou důležitým zdrojem kontaktů, které slouží k vzájemnému přenosu poznatků mezi pracovišti a vytvoření sítě spolupracujících výzkumných institucí. Efektivní migrační politika se pak projeví ve zkvalitnění jednotlivých výzkumných týmů i jejich výsledků. 44



2.4.4 Podpora reintegrujících se expertů Hlavním cílem projektu KombiChem je sestavení výzkumného týmu pod vedením reintegrujícího se experta. Snahou je vytvořit kolektiv s mezinárodním složením tak, aby byla navázána spolupráci s jinými institucemi, rozvíjena komunikace v angličtině a přebírány vhodné prvky laboratorních i řídících postupů. 2.4.5 Společné projekty Jedním z výstupů zahraniční stáže projektu TransMedChem je i předložení projektu a vytvoření publikace ve vzájemné spolupráci stážisty a jeho hostující instituce po ukončení zahraničního pobytu. Dochází tedy v prohlubování již navázaných pracovních vztahů a hledání možností dalších společných témat výzkumných aktivit. 3. Závěr Jednotlivé aktivity uvedených projektů by měly patřit k samozřejmé součásti vzdělávacího procesu na vysokých školách. Vysoké školy ale nemají v současné době dostatek finančních prostředků na realizaci těchto činností, které jsou zároveň motivujícím prvkem pro studenty a mladé výzkumné pracovníky, tudíž je jejich uskutečnění možné zejména díky projektové podpoře Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.

45



AMATHNET – SÍŤ PRO TRANSFER ZNALOSTÍ V APLIKOVANÉ MATEMATICE: ROLE PROJEKTU V MATEMATICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJI LIDSKÝCH ZDROJŮ Miroslav Kureš Vysoké učení technické v Brně [email protected] Abstrakt Článek seznamuje s projektem AMathNet – síť pro transfer znalostí v aplikoavné matematice. Klíčová slova – Vysokoškolské vzdělávání, aplikovaná matematika.

Abstract The paper introduces the project AMathNet – Applied Mathematics Knowledge Transfer Network. Key words – University education, applied mathematics.

1. Matematika, vzdělávání a výzkum 1.1 Vnitřní charakterizace matematiky Motto: Dobré technologie jsou důsledkem dobré vědy, ne naopak. Role matematiky v lidské společnosti je nepochybně významná. Nejdříve si shrňme, co matematiku charakterizuje, jakou u ní pozorujume strukturu. •

Symboly … umožňují se vyjadřovat „with economy and precision” (A. N. Whitehead)

•

Abstrakce … představuje „destilaci podstatného“ a matematizaci problému; jakmile je teorie hotova, lze ji implementovat v nových situacích

•

Zobecňování … např. od Pythagorovy věty k Velké Fermatově větě

•

Důkaz … rigoróznost důkazů je hlavním rysem matematiky a důvodem, proč se ostatní vědy mohou o matematiku „bezpečně“ opřít

•

Existence matematických objektů … existují šachy? mají přímočarou figurkovou interpretaci; matematika nabízí v interpretacích řádově větší svobodu

•

Nekonečno … radovánky matematiků s nekonečnem, často skandalizované, přinášejí výsledky užitečné v praktických aplikacích

1.2 Uchopení matematiky •

Použití standardní metody na standardní typ problému … převažuje ve výuce, ale nevylučuje ani nové výsledky; má-li být u vědeckého projektu zaručena alespoň částečná úspěšnost, měl by být tento postup alespoň někde použit

•

Atak slavného problému … velmi motivující pro mladé ambiciózní vědce, někdy ale bránící jim rozvinout osobní a pro ně charakteristický druh matematiky (tím, že řeší problémy „jiných lidí“)

•

Spojování různých oblastí poznání …role tlumočníka mezi vědními disciplínami 46

Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu •


Blue sky research …nová teorie, a to od základních definicí: teorie může překvapit svou elegancí a neočekávanými aplikacemi (A. Einstein, S. Lie, teorie čísel,

1.3 Užitečnost studia matematiky •

Matematické vědomosti je možné uplatnit v konkrétních aplikacích, zejména je-li na to pamatováno už při tvorbě studijních plánů: z řady matematických disciplín lze vybrat ty, které se vztahují ke konkrétnímu oboru (např. ke strojnímu inženýrství)

•

Matematiku nacházíme v každodenním životě a prakticky ve všech vědách; je jazykem vědy. Vzdát se matematiky by bylo totéž jako vzdát se rozumného myšlení. (R. Descartes)

•

Dovednosti získané při „dělání matematiky“ (schopnost abstrakce, posílená představivost, preciznost, schopnost algoritmizace, důslednost, ale i entuziasmus a nadšení bez ohledu na často nemalé úsilí) jsou největším vkladem pro rozvoj osobní kariéry

2. Projekt OP VK 2. 4 AMathNet 2.1 Základní údaje a smysl projektu AMathNet je síť pro transfer znalostí v aplikované matematice. Cílem projektu je vybudovat novou síť pro přenos znalostí v aplikované matematice mezi institucemi vysokoškolského vzdělávání a výzkumu a podnikatelským a veřejným sektorem. Těžištěm projektu je prohloubení vzájemné koordinace činností, vytvoření nových vazeb pro přenos informací ze vzdělávacích a vědecko-výzkumných institucí do praxe a efektivní aplikování matematických metod. Realizace těchto aktivit bude podpořena studijními pobyty a stážemi studentů a vědecko-výzkumných pracovníků v partnerských institucích, odbornými semináři a workshopy, vytvořením projektové kanceláře pro aplikace matematiky a interaktivní komunikační platformy orientované na spolupráci při řešení projektů a koordinaci studentských prací. 2.2 Řešitel a partneři projektu Řešitelem projektu AMathNet je Vysoké učení technické v Brně, je přední technická univerzita v ČR vychovávající nejen techniky, ale i matematiky orientované na aplikace matematických metod v inženýrství. Proto je kompetentní ujmout se meziuniverzitního programu, jehož cílem je vybudováním sítě posílit aplikovaný výzkum, konkurenceschopnost, tedy oblasti, které lze považovat za rozhodující pro rozvoj hospodářství České republiky. Doba řešení projektu: 5 / 2011 - 4 / 2014 (aktivity budou v rámci udržitelnosti pokračovat i po ukončení řešení) Partnery projektu jsou: •

Masarykova univerzita

•

Univerzita Palackého v Olomouci

•

Západočeská univerzita v Plzni

•

Ostravská univerzita v Ostravě 47



•

Matematický ústav AV ČR, v.v.i., pobočka Brno

•

EGÚ Brno, a.s. (modelování procesů v energetice)

•

GEOREAL spol. s r.o. (tvorba geografických informačních systémů)

•

Honeywell, spol. s r.o. (vývoj prostředků bezpečnosti letového provozu a letového řízení)

•

Katastrální úřad pro Karlovarský kraj (matematické a statistické zpracování geodat)

•

Masarykův onkologický ústav (biostatistické zpracování klinických a laboratorních dat)

•

PIKE AUTOMATION spol. s r.o. (procesní automatizace a optimalizace výrobních procesů)

Projekt AMathNet je otevřen další spolupráci. V současnosti probíhá rozšiřování partnerské sítě. 3. Klíčové aktivity projektu AMathNet 3.1 Stáže Nejvýznamnější aktivitou projektu jsou realizované odborné stáže mezi partnerskými organizacemi. Základem jsou studentské stáže mezi partnerskými pracovišti. Výběr hostitelského pracoviště bude v přímé souvislosti s realizovanou prací nebo s úkolem formulovaným hostitelskou organizací. Stáže budou voleny tak, aby podporovaly tvorbu studentských a vědeckých týmů s ohledem na dlouhodobou spolupráci mezi partnery sítě. V průběhu projektu bude navázána spolupráce s dalšími institucemi a nabídka stáží a odborných praxí bude rozšiřována. 3.2 Interaktivní workshopy a konference Je realizováno široké spektrum odborných workshopů a konferencí, které jsou vedeny jak zkušenými odborníky z partnerské sítě, tak renomovanými zahraničními experty. Je kladen důraz na interaktivitu a jsou vytvářeny speciální sekce zaměřené na prezentaci nových nebo otevřených problémů řešených v rámci projektu. Některé workshopy jsou organizovány tradičně, jiné vznikají nově. Počítá se, že více než polovina z nich bude realizována i v následujících pěti letech po skončení projektu. Podpořených aktivit se zúčastní členové cílové skupiny všech partnerů sítě. Dále jsou organizována neformální setkávání na odborné téma (networking) mezi akademickými pracovníky, absolventy, podnikateli a zástupci státní správy a samosprávy. Na těchto setkáních jsou diskutovány otázky praktické relevance výuky a formování profilu absolventa. 3.3 Podpora kooperace odborných seminářů Odborné semináře s tradicí probíhající pravidelně na jednotlivých pracovištích jsou pomocí této aktivity nabízeny celé cílové skupině. To je realizováno především rozšířeným informováním o probíhajících seminářích, jejich programu, vzájemnou koordinací a podporou účasti cílové skupiny. Informace o seminářích jsou cílové skupině zprostředkovány jak formou webového portálu, tak formou rozesílání pravidelných internetových newsletterů. V 48



rámci této aktivity se vytvoří databáze pobíhajících odborných seminářů, vyřeší se případné duplicity a zajistí se účast cílové skupiny na těch seminářích, které jsou přínosem pro danou problematiku. Databáze se bude průběžně aktualizovat, a to i po ukončení projektu. Součástí aktivity bude i přímá podpora vysílání zájemců z cílové skupiny na vybrané semináře na pracovištích partnerů sítě. 3.4 Školení a tréninky pro zvýšení znalostí a kompetencí v informačních technologiích Jako speciální klíčová aktivita jsou realizovány školení a tréninky ke zvýšení znalostí v informačních technologiích. V rámci této aktivity probíhají školení a tréninky cílové skupiny zaměřené především na osvojení si softwarových systémů využívaných při aktuálně řešených problémech. Tyto systémy jsou partnery voleny tak, aby zvýšily praktickou relevanci výuky. Součástí této klíčové aktivity jsou školení a tréninky s cílem zvýšení znalostí a kompetencí pro efektivní vytváření dalších sítí a dlouhodobou vzájemnou spolupráci. Na tato školení jsou zváni experti se zkušeností s fungováním sítí. 3.5 Kancelář projektové podpory pro aplikovanou matematiku Vznikla kancelář zaměřená na projektovou podporu pro aplikace matematiky. Jejím primárním cílem je vytvoření systému pro kvalifikovanou podporu, získávání a řízení projektů vědy a výzkumu jak v rámci České republiky tak mezinárodně. Součástí práce kanceláře bude sledování možností podpory vědy a výzkumu, upozorňování partnerských institucí na tyto možnosti, pomoc při získávání těchto prostředků a při jejich administraci. Jedním z hlavních úkolů kanceláře projektové podpory bude pomoc při zajištění trvalé udržitelnosti vzniklé sítě a její rozšiřování o další partnery formou nalézaní a získávání dalších prostředků nutných pro kvalitní fungování sítě. 3.6 Elektronická komunikační platforma a podpůrné aktivity Jako podpůrná aktivita pro fungování sítě bude vytvořena společná databáze závěrečných prací. Součástí databáze budou nejen práce realizované během projektu, ale i ty realizované v předchozích letech a bude průběžně doplňována minimálně dalších pět let. U každé práce, která bude realizována, bude specifikováno, které klíčové aktivity vedly k jejímu úspěšnému splnění. Důraz bude kladen na popis a přínos stáží, které byly v rámci realizace práce sítí poskytnuty. Součástí navrhované databáze pak bude i kontaktní formulář s dotazy na příslušné experty. Databáze bude obsahovat i charakteristiku všech týmů, které se podílely na řešení konkrétních problémů v rámci sítě a seznam témat motivovaných partnery přístupný všem studentům z cílové skupiny. AMathNet [online]. Dostupné na WWW:

49



AKTIVNÍ KOMUNIKACE PRO PUBLIKOVÁNÍ VÝSLEDKŮ VÝZKUMNÝCH AKTIVIT Z OBLASTI IT

Milena Janáková Slezská univerzita v Opavě (Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, Katedra informatiky) [email protected] Abstrakt Článek se soustředí na tématiku aktivní komunikace a efektivního publikování výsledků výzkumných aktivit z oblasti informačních technologií (IT). Informační technologie ovlivňují realizované aktivity prostřednictvím instalovaných systémů a aplikací. Přirozenou potřebou jejich uživatelů je získat optimální informace včas a v odpovídajícím formátu s uplatněním odpovídajících bezpečnostních mechanismů. Za tímto účelem je nezbytné existující řešení inovovat například s podporou simulace. Další nepostradatelnou dovedností IT specialistů jsou schopnosti představit nové směry vývoje prostřednictvím aktivního naslouchání, vstřícné komunikace a organizované publikační činnosti. Přínosy těchto dovedností jsou viditelné při práci nad společnými projekty, prestižními články, ale i ve výuce s cílem odhalit inspirativní inovace informačních technologií v praxi prostřednictvím dobře formulovaného příběhu. Klíčová slova - aktivní komunikace, efektivní publikování, informační technologie, Scopus, Springer, Web of Science.

Abstract The article focuses on the theme of active communication and efficient publication for results of research activities in the field of information technology (IT). Information technology has impact on realized activities through an installed systems and applications. The natural need of their users is to obtain optimal information in time and appropriate format with application the necessary security mechanisms. For this purpose it is necessary to upgrade existing solutions with simulation support. Other essential skills of IT specialists are capabilities to present new trends of development via the active listening, friendly communication and organized publication activity. The benefits of these skills are visible at work on common projects, prestigious articles, but also in teaching with aim to detect inspiring innovation in practice of information technology based on a well-formulated story. Key words - active communication, effective publication, information technology, Scopus, Springer, Web of Science.

1. Úvod Informační technologie představují velmi dynamickou oblast působnosti lidské činnosti. Jejich aktivní uplatnění je ovlivněno především vnímáním uživatelů instalovaného hardwaru a softwaru. Navíc je zapotřebí respektovat vývoj nových produktů a postupů, které jsou uplatňovány při instalaci, konfiguraci a vlastním provozu aktivovaných systémů a aplikací. Tyto změny jsou v nemalé míře ovlivněny požadavky uživatelů příslušného softwaru a potřebou rychlé reakce na vzniklé skutečnosti.

50



Požadavky na dynamičnost a spolehlivost nejsou ničím výjimečným a platí pro všechny obory lidských aktivit se zřetelným respektem k potřebám globální informační společnosti. V této souvislosti vznikají vhodné podmínky pro změny a inovace již zažitých postupů a aktivit. [15] Proces hledání dostupných vylepšení a změn není intuitivní záležitostí, ale potřebuje odpovědné analýzy a simulace pomocí například Petriho sítí. [11] Nezbytnou součástí je vhodná komunikace s uživateli a vnímavý přístup k jejich preferencím a potřebám. [14] Úspěšné produkty informační technologie jsou dobrým příkladem vzájemné spolupráce jejich vývojářů a návrhářů s uživateli. V praxi bylo již nesčetněkrát ověřeno, že produkty, které nemají podporu svých uživatelů a nerespektují stanovené potřeby, jsou nahrazeny jinými produkty, které toto zvládnou. Spolupráce specialistů na informační technologie a uživatelů je jednou z nezbytných podmínek aktivního rozvoje oboru a uplatnění informačních systémů a aplikací v praxi. [3, 5, 8] Přínosem pro uživatele je uživatelsky příjemné rozhraní pro účinnou a efektivní reakci na aktuální potřeby. Vývojáři a návrháři produktů informačních technologií získají nejen spokojené zákazníky, ale také kromě odpovídajícího zisku i aktivní možnosti uplatnění nových nápadů a inovativních myšlenek. 2. Výzkumné aktivity v oblasti IT a způsoby publikování Hledání smysluplných vylepšení a inovací existujících informačních systémů a aplikací je záležitost, která je založena na filozofickém přístupu k řešení dané situace s podporou přijatých metodických východisek. Výběr a aplikace vhodné metodologie pomáhá stanovit potřebný způsob (metodu) řešení s využitím odpovídajících technik a nástrojů. Na první pohled může jít o zbytečnou záležitost, protože změna v softwarovém vybavení se jednoduše naprogramuje ve vybraném programovacím jazyce s následným odladěním a distribucí mezi uživatele. Nekompromisní konkurence a neodkladné požadavky uživatelů vedou k obezřetnějšímu postupu a výzkumu v oblasti inovací informačních technologií. Vývojáři a analytici mají k dispozici nepřeberný počet metodik, postupů a nástrojů podle zaměření vyvíjeného systému nebo aplikace s ohledem na specifikované preference. I v této oblasti je zapotřebí respektovat rychlost a kvalitu řešení. Vývoj inovací obvykle probíhá v nadnárodních týmech a proto kvalitní komunikace a vzájemné pochopení myšlenek je důležité. S tím souvisí i nepostradatelná svoboda myšlenek napříč obory, která vede k efektivní komunikaci a spolupráci. Cíle, které spojují uživatele a odborníky bez ohledu na rasu, národnost a pohlaví, souvisí s potřebou zlepšit aktuální stav věcí a napomoci lepšímu uplatnění informačních technologií. [9, 10, 13] Sebelepší výzkumné aktivity nemají užitek bez vazeb na produkty informačních technologií a odpovídající publikační aktivity. První seznámení s možnostmi aktivně publikovat může být zmatené. Důvodem je nízká míra orientace v oblasti a nepochopení požadavků editorů vybraných odborných a vědeckých časopisů. Dobrým vodítkem ke zlepšení pracovních verzí nabízených rukopisů jsou připomínky a doporučení od recenzentů a oponentů. Jejich nadhled a odstup od dané tématiky umožní odkrýt slabé stránky rukopisů, které vedou k nejednoznačnosti způsobené: o nedostatečným zdůvodněním přijatých východisek, o chybějící diskuzí o výsledcích výzkumu, o neodpovídající vazbou na již realizované analýzy, o nepochopením návrhu předkládaných inovací pro praxi,

51



o či pouhými chybami v citacích uvedených zdrojů. Autoři výsledků výzkumu mají různé možnosti publikování ve vědeckých a odborných časopisech, na konferencích, workshopech, diskusních fórech, ale také pomocí blogů, webových sídel, chatů, webinářů, či on-line konferencí a to jak v České republice, tak v zahraničí. Optimální výběr spektra publikačních aktivit záleží na preferencích autorů a zkušenostech. Na počátku může být užitečné inspirovat se přístupy kolegů a podívat se na jejich způsoby publikování v daném oboru. K magickým možnostem publikování patří knihy, časopisy, sborníky z konferencí a jiné publikace, které jsou zařazeny do databází jako: o ISI Web of Knowledge, o Scopus, o Thomson Reuters, o Springer, o další vědecké recenzované časopisy. Jejich atraktivita je dána impaktem na ohodnocení pro RIV v jednotlivých oblastech jako Akustika, Zemědělství, Alergie, Biologie, Chemie, Počítačové vědy (Umělá inteligence, Kybernetika, Hardware a architektura, Informační systémy, Interdisciplinární aplikace, Softwarové inženýrství), Ekologie, Vzdělávání, Lesnictví, Geologie, Historie, Matematika, Medicína, Multidisciplinární vědy, Mykologie, Operační výzkum, Revmatologie, Robotika, Telekomunikace, či Zoologie. Nicméně vědecká práce nespočívá pouze v publikování ve formě tištěných výstupů, které jsou evidovány různými databázemi a seznamy. Nenahraditelné jsou osobní kontakty a vzniklá přátelství s kolegy v domácích a zahraničních institucích, organizacích i firmách. Přínosem je možnost inspirace novými myšlenkami a metodami k řešení daného tématu, které přispívají ke vzniku projektů, vydávání časopisů a organizování konferencí či workshopů. Pestré spektrum internetových zdrojů, které nabízí spolupráci mezi výzkumníky, je nenahraditelné a přispívá k rozvoji lidskosti, vzájemné úcty a celkovému pokroku nejen v oblasti informačních technologií. Vyhledání vhodných informačních zdrojů nemusí být vždy přímočaré a hledání odpovídající spolupráce může způsobit nepříjemné obavy. První kroky v této oblasti pomůže podpořit i Google se svými dostupnými vyhledávacími službami. Ve vyhledávači stačí zadat fráze jako „conference alerts“, nebo „call for papers“. Pozornému čtenáři se otevře svět nabídek pro spolupráci a publikování výsledků své práce jako například: o www.conferencealerts.com, o www.papersinvited.com, o www.ieee.org/web/conferences/callforpapers/index.html, o www.conference88.com, o www.infotechstudy.info/conferences, o www.allconferencealerts.com, o www.conferup.com/researchers. Vzájemnou komunikaci mezi výzkumníky a průběžné zasílání informací o nabízených akcích a událostech podporuje například: o www.researchgate.net, o www.mirlabs.net, 52



o www.sdiwc.net, o cz.linkedin.com, o cs-cz.facebook.com. Většina těchto zdrojů umožňuje zaregistrovat se na základě účtu, který obsahuje kromě identifikace vlastníka také postupy pro specifikaci oblasti výzkumu, realizovaných publikačních aktivit a nabízených možností spolupráce. Výhodou je automatické zasílání nových událostí a možnost oslovit kolegu s nabídkou spolupráce na základě vyplněných profilů. 3. Nutnost aktivní komunikace k podpoře publikování Ve všech výše uvedených aktivitách souvisejících s realizací a publikováním výsledků výzkumu a vývoje je zapotřebí aktivně komunikovat v rámci vytvořených projektových týmů, či pro efektivní spolupráci nad společným článkem, knihou a konferencí. I pro oblast publikování a komunikace jsou stanoveny zákonitosti a pravidla, která jsou ověřena v praxi. Pro specialistu na informační technologie je přínosem účastnit se diskuze a kurzů zaměřených na danou tématiku. Výhodou je upřesnění východisek a postupů pro zabezpečení vhodné prezentace výsledků výzkumu v časopisech, knihách a jiných médiích. Nedílnou součástí těchto dovedností jsou i schopnosti vstřícné komunikace, či rozšíření znalostí v dané oblasti zájmu podporující spolupráci a aktivní přístup k řešení stanovených cílů. Pro oblast informačních technologií jde o uplatnění aplikací a informačních systémů u nejrůznějších uživatelů. Tématikou rozvoje komunikačních dovedností, řízení projektů a vzděláváním, které propojuje znalosti technologií s ekonomií, se zabývají projekty jako například MUNRO, PROFIN, PROMOTE, TE-ERA, či Centrum pro rozvoj výzkumu pokročilých řídicích a senzorických technologií. Kladem je, že poskytované vzdělávání je otevřené zájemcům o danou oblast a poskytuje potřebné znalosti a příklady z praxe pro vědecké pracovníky na základě vyplněného registračního formuláře s ohledem na kapacitní možnosti. Mezi přínosné semináře, kurzy a letní školy patří například: o How to Present your Research Activities, o Komunikační dovednosti ve vědě a výzkumu, o Pokročilé matematické metody teorie nelineárního řízení a jejich využití, o Publikování výsledků VaV a jejich popularizace nejen pro odbornou veřejnost, o Úvod do koučování pro pracovníky vědy a výzkumu. Účastníci takových kurzů ocení praktické příklady a definici obecných pravidel, které napomáhají korektnímu uplatnění matematických metod [1] a pozitivnímu publikování výzkumných aktivit. [4] Jistým překvapením mohou být standardní pravidla pro grafické prezentace tabulek a obrázků, které spočívají v očekávaném formátu s odpovídajícím popisem. Dalším aspektem je odpovědnost za autorství dané pořadím autorů, či umění přesvědčit o výsledcích potenciální čtenáře daných článků a příspěvků. Nejde jen o kolegy a specialisty v daném oboru, ale také o editory, redaktory, recenzenty a případné sponzory. Rad a pozitivních příkladů v této oblasti nikdy není dost. Samostatnou kapitolou je logické členění prezentace s hierarchickým uspořádáním tématu a efektivním názvem. V této části je důležité věnovat příslušný podíl prací přípravě a vypilování uváděných sdělení s ohledem na typ posluchačů. [7] Intuitivně autor vnímá 53



důležitost těchto částí s odůvodněním, že je zapotřebí zaujmout a přilákat nové zájemce o danou tématiku. Nicméně řada potřebných souvislostí samovolně uniká a vede k následnému nepřijetí nabízeného příspěvku z nejrůznějších důvodů. Mezi inspirativní aktivity patří diskuze o variantách řešení a aktivní naslouchání s motivačním dotazováním [12] pro pozitivní ovlivnění vnímání vytvořené prezentace, příspěvku, či kapitoly v knize. I zde platí, že čtenáře osloví dobře formulovaný příběh se specifikací předmětu zájmu toho, co je zapotřebí vyřešit a lépe poznat na základě přijaté metodiky. Termín příběhu má další vazby na komunikaci vědy a výzkumu prostřednictvím médií [6] s cílem představit výsledky výzkumu pro informační technologie také v rozhlase a televizi. Opět je důležité zaujmout a vhodně představit realizované aktivity ve formě dobré a prodejné zprávy. Pro odborníky na informační technologie je důležité uvádět praktické ukázky a příklady dobré praxe s cílem názorně přiblížit teoretická pravidla pro komunikaci a prezentaci. V rámci tématiky věnované koučování [2] se jeví jako užitečné metody koučování s vazbou na rozvoj vlastních dovedností a uplatnění ve výuce. Nezastupitelný význam má zpětná vazba a „aha moment“, který je přínosem pro pozitivní přístup a optimální způsob komunikace s ohledem na výkon tvořící potenciál ponížený o vnitřní bariéry. Tyto úvodní kurzy dávají možnost dalšího rozvoje dovedností v předmětné oblasti zájmu například pomocí diskusních skupin LinkedIn a dostupné literatury. 4. Závěr Uplatnění informačních technologií pro uživatele vyžaduje přizpůsobit jejich produkty aktuálním potřebám nejen ve firmách a organizacích, ale také i pro jednotlivce. Pestrost nabídky hardwarového a softwarového vybavení umožňuje vybrat a následně instalovat potřebné aplikace a informační systémy v nejrůznějších oborech lidské činnosti. Pozitivní je, že se hledají stále nové inovace nabízených informačních technologií. Jednou z možností, jak odkrýt vhodné inovace, je vytvářet modely za podpory simulace s cílem zlepšit implementovaná řešení v různých aplikacích a systémech. Pro praktické zlepšení aktuálního stavu však toto nestačí. Potřebné je stále upevňovat a rozvíjet nejen profesní dovednosti v předmětné oblasti zájmu, ale také i prezentační a komunikační dovednosti. Prezentace a komunikace patří mezi nezbytné schopnosti v moderní globální a informační společnosti. Je nezbytné umět aktivně naslouchat, precizně definovat přijatá metodologická východiska a výsledky své práce. V této souvislosti je důležité respektovat atraktivitu vytvářených sdělení, zpráv, článků, či kapitol. Pro specialisty z oblasti informačních technologií je nezbytné přesně pojmenovat a uspořádat zákonitosti úspěšné komunikace, efektivního publikování s výhledem praktického uplatnění procesu koučování ve výuce a výzkumné činnosti. Seznam použité literatury [1] Čelikovský, S. Pokročilé matematické metody teorie nelineárního řízení a jejich využití. Studijní materiál k semináři „Pokročilé matematické metody teorie nelineárního řízení a jejich využití“, Centrum pro rozvoj výzkumu pokročilých řídicích a senzorických technologií, Brno 2011. [2] Donné, Z. Úvod do koučování pro pracovníky ve vědě a výzkumu. Prezentační materiály ke kurzu „Úvod do koučování pro pracovníky vědy a výzkumu“, PROFIN, Ostrava 2012.

54



[3] Freeman, J. How SugarCRM Can Improve Your Net Promoter Score. [online], [cit. 201202-15]. Dostupné na WWW: . [4] Grim, T. Publikování výsledků VaV a jejich popularizace nejen pro odbornou veřejnost. Prezentační materiály ke kurzu „Publikování výsledků VaV a jejich popularizace nejen pro odbornou veřejnost“, MUNRO, Ostrava 2012. [5] Jaspersoft Suite. [online], [cit. 2012-02-12]. Dostupné na WWW: . [6] Kořen, V., Vrtiška, O. Komunikace vědy a výzkumu prostřednictvím médií. Prezentační materiály ke kurzu „Komunikace vědy a výzkumu prostřednictvím médií“, RKO-ERA, Brno 2012. [7] McCarthy, S. How to Present Research Activities to Different Audiences. Prezentační materiály ke kurzu „How to Present your Research Activities“, RKO-ERA, Brno 2012. [8] Open-source Business Intelligence. [online], [cit. 2011-02-02]. Dostupné na WWW: . [9] Oracle Enterprise Manager. [online], [cit. 2012-04-10]. Dostupné na WWW: . [10] Oracle Solaris Product Documentation. [online], [cit. 2012-04-16]. Dostupné na WWW: . [11] Petri Nets Tools Database Quick Overview. [online], [cit. 2012-04-14]. Dostupné na WWW: . [12] Sikora, D. Komunikační dovednosti ve vědě a výzkumu. Prezentační materiály Letní školy - Komunikační dovednosti ve vědě a výzkumu, MUNRO Ostrava 2011. [13] Sugar CRM. [online], [cit. 2012-04-16]. Dostupné na WWW: . [14] Voříšek, J., Jandoš, J. ICT Service Architecture – Tool for Better Enterprise Computing Management. IDIMT – 2010 Information Technology – Human Values, Innovation and Economy. 18th Interdisciplinary Information Management Talks, September 8-10, 2010, Jindřichův Hradec, Česká republika, s. 83-94. ISBN 978-3-85499-760-3. [15] Žítek, V. Innovation Performance Of Czech Regions. Národohospodářský obzor – Review of Economic Perspectives, Vol. 10, Issue 4, 2010, s. 151–173. ISSN 1213-2446.

55



VĚDA A VÝZKUM V REGIONÁLNÍM I EVROPSKÉM KONTEXTU Doc. Ing.arch. PhDr. Karel Schmeidler, CSc. REDECO, Oblast urbánní a dopravní sociologie [email protected]

Abstrakt Ekonomický růst je stále více závislý na schopnosti regionálních ekonomik být adaptabilní a inovativní. Jihomoravský region a jeho centrum - Brno v tomto ohledu podniká důležité kroky. Jedním z nich je dokument Regionální inovační strategie. Je zaměřen na čtyři nejdůležitější oblasti: služby pro inovační společnosti, technologický transfer, lidské zdroje a internacionalizace. Proaktivní přístup Brna přilákal mnoho vědeckých institucí, jejichž ústavy se koncipují či již v Brně vznikají. Jedním z center, které v současné době se vytvářejí je Dopravní výzkumné centrum. Klíčová slova: Humánní synergie, regionální ekonomiky, ekonomický růst, doprava, výzkum

Abstrakt The economic growth is more and more related to abilities of regional economies to be adaptable and innovative. Therefore, Brno and South Moravian region makes considerable effort to create environment supporting research, development and innovations. The Regional Innovation Strategy is a strategic plan to create such environment. Its third version is focused on four main areas: consultancy and services for innovation companies, technology transfer, internationalization, and human resources. The first three areas are implemented by South Moravian Innovation Centre (JIC), which is contacted by students, early-stage entrepreneurs, companies, scientists, and Universities. The aim of the newly developed research programme Human Synergy in Transport is a full-value interconnection of many human aspects in transport. Innovative elements of the programme are embedded in the possibility to deeply examine causes and consequences of specific elements of the three main research themes – sociology, psychology, and education and training in transport. The expected benefits of the programme are very diverse. Key words: Human Synergy, regional economies, economic growth, transport, research

56



1.Restrukturalizujeme nevyváženou síť vzdělávacích a vědeckovýzkumných center v ČR Sekvence změn v ekonomické oblasti je v 21. století stále rychlejší, hledají se nové stimulátory růstu. Proto je permanentním úkolem reorientace české ekonomiky podle aktuálních a také perspektivních forem zaměření světového trhu a poptávky. Pro Českou republiku jako malý stát s průmyslovou tradicí, ale bez významnějších zdrojů surovin je orientace na náročnou výrobu se špičkovou kvalitou výrobků, sofistikovaným technickým řešením a vysokou mírou inovací nutností.1 Snažíme se pro to vytvářet podmínky, zástupci akademické sféry především produkcí kvalifikované a vysoce vzdělané pracovní sily a rozvojem bádání pro inovace a zefektivnění produkce. V tomto ohledu proběhly pozitivní změny ve vysokém školství. Od počátku devadesátých let u nás probíhá kvantitativní rozvoj a současně restrukturalizace sítě vysokých škol spojený s mnoha dalšími kvalitativními a kvantitativními změnami v zaměření výuky a napojení na praxi. Vznikly nové, dnes velmi potřebné obory (např. mechatronika, nanoinženýrství atd.), vysoké školy se humanizují, vzniklo a realizuje se regionální vysoké školství, které až na několik neúspěšných vyjímek (právnická fakulta v Plzni, fakulta cestovního ruchu v Táboře) prokázalo svou opodstatněnost v regionu. Obdobná restrukturalizace musí proběhnout i v síti vědeckovýzkumných institucí. Je známo, že vědeckovýzkumná pracoviště jsou nerovnoměrně rozdělena v teritoriích jednotlivých zemí. Příkladem může být u nás Praha, která měla přes 80 % vědeckovýzkumného potenciálu země. To má negativní vliv na zaměstnanost, inovace a tak na ekonomický potenciál jednotlivých regionů. Evropská unie proto podporuje vznik a vývoj regionálních výzkumných center s cílem stimulovat lokální výzkumné aktivity a tím konkurenceschopnost regionů v oblasti inovací a vědeckovýzkumných aktivit. Jižní Morava má velmi dobré předpoklady pro vytváření a úspěšnou existenci vědeckovýzkumných aktivit, které se opírají o tyto předpoklady:  Existence tradice úspěšných vědeckovýzkumných pracovišť  Široká základna vysokých škol a jejich prestiž  Lidský potenciál v absolventech vysokých škol, nejvyšší podíl studentů vysokých škol zastoupený v obyvatelstvu města  Infrastruktura na podporu inovačního podnikání s vazbou na vysoké školy (např. Český technologický park s vazbou na VUT Brno)  Široká nabídka různých forem vzdělávání

1

Americký ekonom Peter Fisher je přesvědčen, že vyspělé země potřebují najít nový motor růstu. Kvůli stárnutí obyvatelstva a nedávné hluboké finanční krizi se již nemohou spoléhat na dva hlavní tahouny v uplynulých zhruba 60 letech – spotřebu podloženou poválečnou „největší populační revolucí v historii planety“ a půjčování proti budoucím příjmům. Světové hospodářství kvůli tomu, že vyspělým státům dochází dech, prochází výraznou proměnou. „Je to něco, co se neděje jednou za tři roky nebo pět let, ale jednou za 30 až 50 let,“ uvedl Fisher s tím, že otázkou je, jak dlouho přechod k jinak založené ekonomice bude trvat. Fisher přitom poukázal na hospodářskou expanzi rozvojových zemí v posledních 20 letech. Podotýká přitom, že jde o růst tažený investicemi, za nímž pokulhává spotřeba. Dobrým příkladem takového trendu je Čína, kde investice tvoří zhruba polovinu hrubého domácího produktu. Fisher nicméně upozorňuje na to, že i růst poháněný investicemi má své limity.

57



2.Dopravní VaV centrum Cílem projektu Dopravní VaV centrum2 (dále Centrum) je vybudovat a vytvořit jedinečné výzkumné zázemí, které prostřednictvím svých laboratoří, vybavení a know-how bude poskytovat komplexní prostředí pro výzkum ve vybraných disciplínách dopravních aplikovaných věd a přispívat tak k optimálnímu rozvoji dopravního sektoru, především v regionu, ale nejen v něm. Rozmanitost výzkumu Centra odpovídá potřebám i trendům současného dopravního výzkumu. Významná část výzkumné činnosti je napojena na mezinárodní vědeckovýzkumnou spolupráci – dle žebříčku nejčastějších českých účastníků 6. a 7. rámcového programu EU patří Centrum dopravního výzkumu v.v.i. (dále CDV) do skupiny prvních deseti vysokých škol a výzkumných institucí ČR zapojených do těchto nejvýznamnějších evropských programů pro podporu výzkumu a technologického vývoje. Spolupráce při řešení mezinárodních projektů i aktivity v dalších programech a účast v nejrůznějších mezinárodních komisích a výborech významně přispívají k rozvoji poznání v oboru dopravy a představují klíčové činnosti pro zapojení českého dopravního výzkumu i rezortu dopravy do mezinárodního kontextu. Realizace projektu přispěje ke komplexnímu rozvoji dopravního sektoru a zejména aplikaci výsledků vědy a výzkumu do komerčního prostředí. Unikátní výzkumná infrastruktura poskytne podporu nejen pro samotný výzkum, ale také pro uživatele z řad státní správy, kde napomůže zefektivnění plánování, výstavby, správy a údržby staveb dopravní infrastruktury, včetně urbanistických, environmentálních a bezpečnostních aspektů. Je předpokládána spolupráce tuzemských i zahraničních vysokých škol, kterým centrum vytvoří zázemí pro uskutečňování experimentální a poloprovozní činnosti. Byl vzbuzen zájem u výrobních, dopravních či stavebních firem u nás i v zahraničí, kde centrum podpoří zavádění nových technologií do praxe. Dle potřeb společenské praxe a v souladu s optimalizací rozvoje teorie jsou odsouhlasené nosné výzkumné programy centra, které zajistí rozvoj nejdůležitějších oblasti: 1. Hloubková analýza dopravních nehod (HADN), vedoucí výzkumného programu: Ing. Josef Andres 2. Humánní synergie v dopravě, vedoucí výzkumného programu: Doc. Ing. arch. PhDr. Karel Schmeidler, CSc. 3. Bezpečnost v silničním provozu, vedoucí výzkumného programu: Ing. Pavel Tučka 4. Dopravní infrastruktura, vedoucí výzkumného programu: Ing. Josef Stryk, Ph.D. 5. Doprava a životní prostředí, vedoucí výzkumného programu: RNDr. Jiří Huzlík

2

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo Rozhodnutí o poskytnutí dotace pro realizaci projektu „Dopravní VaV centrum“ (CDV PLUS), který je financován z prostředků EU a státního rozpočtu ČR prostřednictvím Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, prioritní osa 2 Regionální VaV centra, a to ve výši 463 130 480,- Kč, přičemž podíl prostředků Evropské unie přesahuje 393 milionů korun.

58



3.Cíle výzkumného programu centra Vytvoření výzkumného pracoviště pro oblast Psychologie v dopravě Odborníci na aplikovanou psychologii v dopravě se budou zabývat problematikou osobnosti řidiče, chování a prožívání člověka v dopravním prostředí zejména s ohledem na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. Zkoumají vztahy v rámci systému člověk – stroj – prostředí pomocí simulátorových studií i studií v reálných podmínkách, řeší problematiku ergonomie, správného uspořádání řídících, informačních i asistenčních prvků ve vozidle, zabývá se problematikou způsobilosti k řízení motorových vozidel – zkoumají vliv nemocí, léků a návykových látek na způsobilost k řízení motorových vozidel, provádí expertizní činnost v oblasti bezpečného utváření pozemních komunikací, hloubkové analýzy a legislativních opatření v oblasti provozu na silničních komunikacích, zabývá se moderními formami výuky a výcviku řidičů, přípravu rehabilitačních programů pro problémové řidiče a provádí dopravně psychologická vyšetření. Vytvoření výzkumného pracoviště pro oblast Sociologie v oblasti dopravy a mobility Mobilita je nevyhnutelná součást současného života. Jak v hospodářství, tak ve volném čase obyvatel. Mění životní styl, má obrovský vliv na kvalitu života, mění sídelní strukturu. Její negativní dopady poznamenávají náš život. Stále více dopravních prostředků ucpává městské ulice. Přeplněné dopravní tepny stejně jako kongesce se stávají součástí každodenního života. Vědci již před delší dobou odhalili vztah mezi hospodářským růstem země a potřebou mobility. Jednoduše řečeno, se zvyšováním životní úrovně roste doprava a naopak. Mobilita je základním předpokladem pro fungování hospodářství naší doby. Globalizace, zvyšující se internacionalizace hospodářství a integrace středoevropských a východoevropských zemí vytváří nové nároky na výkonnost transportního systému. Aby bylo možné udržet zvyšující se dopravní výkony, jsou nutné změny v řízení dopravy i její infrastruktuře. Je také důležité snižovat vstup energií při zvyšujících se přepravních objemech, což se příznivě objeví na životním prostředí. Výzkum prostorové mobility a dopravního chování Celonárodní mobilitní výzkumy představují v zemích, kde se realizují, ústřední zdroj dat o prostorové mobilitě obyvatelstva, zejména o každodenní mobilitě. Neustále aktualizované informace o mobilitě a dopravním chování osob jsou nepostradatelné především pro rozhodovací proces a pro dopravní plánování (jsou vstupem do predikčních modelů). Na základě těchto informací lze vytvářet a udržovat dopravní infrastrukturu v takové podobě, která vyhovuje požadavkům populace. Tyto výzkumy bývají často prováděny opakovaně a průběžně v delším časovém období (typicky jeden rok), čímž umožňují detekci trendů a sledování vývoje mobility. Slouží především k zachycení a prozkoumání stávající situace, k identifikaci problémů spjatých s dopravními systémy. Mobilitní výzkumy v menším měřítku poskytují poznatky o tom, v jakých prostorech se odehrávají různé formy lidské aktivity, umožňují porozumění rytmům denního chování, jsou podkladem pro plánování aktivit. Národní výzkumy mobility jsou vysoce prestižní, užitečnou, avšak také po stránce vynaložených prostředků značně náročnou vědeckou aktivitou. CDV, které je nejvýznamnějším institutem, zabývajícím se dopravním výzkumem v ČR, by mělo hrát vůdčí roli v prosazení realizace národního výzkumu mobility, který v ČR dosud není prováděn, zatímco ve vyspělých zemích západní Evropy, v USA, Austrálii, dokonce v Chille, probíhá již několik desetiletí. Průběh aktivit v oblasti výzkumu prostorové mobility a dopravního chování lze zhruba rozdělit do tří fází: 59



1. fáze: Prozkoumání teoretických a metodologických souvislosti výzkumu prostorové mobility a dopravního chování 2. fáze: Nalezení partnerů, vyjednávání a prosazení (pravidelného) celonárodního mobilitního výzkumu 3. fáze: Realizace mobilitního výzkumu a exploatace získaných dat Výzkumy prostorové mobility – tzv. national travel surveys (NTS) – probíhají v několika zemích západní Evropy a Ameriky (a také v Austrálii a na Novém Zélandu) na pomezí několika disciplín – dopravního inženýrství, dopravní ekonomie, demografie, sociologie. Neustále aktualizované informace o mobilitě a dopravním chování osob jsou nepostradatelné především pro rozhodovací proces a pro dopravní plánování (jsou vstupem do predikčních modelů). Na základě těchto informací lze vytvářet a udržovat dopravní infrastrukturu v takové podobě, která vyhovuje měnícím se požadavkům populace. Tyto výzkumy bývají často prováděny opakovaně a průběžně v delším časovém období (typicky jeden rok), čímž umožňují detekci trendů a sledování vývoje mobility. Slouží především k zachycení a prozkoumání stávající situace, k identifikaci problémů spjatých s dopravními systémy. Mobilitní výzkumy v menším měřítku poskytují poznatky o tom, v jakých prostorech se odehrávají různé formy lidské aktivity, umožňují porozumění rytmům denního chování, jsou podkladem pro plánování aktivit a plánování rozvoje měst. Výzkumy prostorové mobility zjišťují typicky informace o všech cestách (trips), o použitých dopravních prostředcích, včetně nemotorových (i chůze), o délce a o účelech jednotlivých cest, také o spotřebě paliva při cestách motorovými dopravními prostředky. Snaží se pokrýt co nejširší časové období – 24 hodin ze dne, 7 dní v týdnu (u tzv. průběžných výzkumů celý rok), což je často zajištěno různými technikami, např. tzv. deníky cest (travel diaries), které respondenti vyplňují. Kromě dopravního modelování však tyto výzkumy poskytují důležité poznatky i ostatním výše zmíněným disciplínám – sociologii přináší vhled do prostorových a mobilitních souvislostí konceptů sociální exkluze, sociální nerovnosti a stratifikace (např. rozdíly v prostorové mobilitě a dopravním chování různých sociálních skupin). Prostorová mobilita je též prostředkem sociální stratifikace v širším měřítku, v souvislosti s procesy globalizace, kdy vzniká štěpení mezi vysoce mobilní globální elitou a s lokalitou spjatými chudými lidmi. Poznatky z mobilitních výzkumů jsou prospěšné také pro sociologii města a psychologii městské osobnosti, kde přispívají k porozumění například fenoménu suburbanizace, či pro sociologii turismu, kde přinášejí např. vhled do mohutnosti toků turistů, o sociálním pozadí masového turismu apod. NTS v České republice zatím nebyl realizován. Každoročně probíhá pouze opakovaný průzkum v rámci omnibusového šetření agentury TNS Factum, který je však po metodologické stránce značně nevyhovující – sběr dat probíhá pouze jednom týdnu v roce, respondenti jsou dotazováni na značně relativní kategorie časové délky cest, nejsou dotazováni na přesný počet cest v nějakém určitém časovém období, mezi kritérii pro kvótní metodu chybí prostorové kritérium (např. region, okres, kraj), atd. Takto získaná data nejsou reálně využitelná v žádném z výše zmíněných kontextů. Lze tedy konstatovat mezeru ve vědění a ve výzkumu mobility a dopravního chování v českých podmínkách.

60



Cíle – účely výzkumu: 1. Poznávací Pojednat o tom, jakým způsobem může sociologie nahlížet na problematiku prostorové mobility a dopravního chování lidí, podat přehled relevantních teoretických konceptů a porovnání vhodných měřících nástrojů. 2. Praktický Připravit – teoreticky a metodologicky z hlediska sociologie – pole pro získávání kvalitních dat o mobilitě a dopravním chování obyvatel ČR, která dosud chybějí. Výzkumné otázky:      

Jakým způsobem se prostorová mobilita a dopravní chování vztahují k fenoménům sociální nerovnosti, sociální exkluze, suburbanizace, globalizace, turismu, konzumní kultury apod.? Jakým způsobem sociologie a různé sociologické subdisciplíny (sociologie nerovnosti, sociologie města, sociologie kultury atd.) nahlížejí na prostorovou mobilitu a dopravní chování lidí? Jakým způsobem lze měřit prostorovou mobilitu a dopravní chování? Jak probíhají mobilitní výzkumy v různých zemích? K čemu slouží data z výzkumů prostorové mobility a dopravního chování? Jakým způsobem zkoumat dopravní chování v českých podmínkách?

Metodologická část studie je zamýšlena jako komparace 2-3 případových studií zahraničních výzkumů prostorové mobility (NTS), které se liší ve svých metodologických východiscích, srovnání těchto východisek i získávaných dat, a posouzení jejich silných a slabých stránek. Důležité bude také srovnat, za jakým účelem jsou data o dopravním chování primárně shromažďována – zda pouze pro dopravní a urbanistické modelování, či zda se uvažuje také o testování nějakých hypotéz atd. Účelem bude posouzení, jaký design výzkumu je vhodný pro které zkoumání kterých fenoménů (sociální exkluze, trvale udržitelná mobilita, suburbanizace, globalizace, turismus atd.), a v jakých kontextech (celonárodní, lokální, regionální, ad hoc atd.). Výstupem této komparace bude také návrh českého NTS. Absence oboru sociologie dopravy a mobility Cílem výzkumného programu je generace poznatků, jejich komparace a interpretace, vývoj a užití nových metod vedoucích k sociologickému rozpoznání mobility, dostupnosti, transportu, sociální exkluze vlivem dopravy i osobností účastníků dopravy a jednotlivých nehodových psychologických a sociálních aspektů v dopravě. Je prokázáno, že rostoucí mobilita obyvatelstva vyvolává řadu problémů v oblasti životního prostředí, zdraví a kvality života populace. Individuální automobilismus devastuje prostředí měst, zabírá cennou půdu, vyvolaný „urban sprawl“ ničí krajinu, vysoká nehodovost způsobuje ztráty na životech a zdraví.. Pouze technická řešení v dopravě jsou nákladná a mají svoje limity. Tyto problémy musíme řešit i z pohledu lidského činitele a k tomu přispívá analýza za pomoci sociologie dopravy. Připravovaná Sociologie dopravy a města je moderní vědecký obor, jenž bude popisovat kvalitativní i kvantitativní charakteristiky mobility, dostupnosti a dopravy osob a sociálních skupin i jejich vazby na prostředí a kvalitu života obyvatel. Přestože zde je zřetelná vazba na disciplíny jako sociologie, sociální psychologie či urbanismus, není na žádné vysoké škole v ČR sociologie mobility zařazena jako samostatný předmět. 61



Komplexní synergie humanitních oblastí – psychologie, pedagogiky a sociologie s inženýrskými obory v dopravě přináší nový pohled na oblast dopravy a její vazbu na kvalitu života obyvatelstva, s důrazem na získávání poznatků o mobilitě osob a skupin, dopravním chování a dopravní bezpečnosti. Očekáváme, že sníží u nás vysokou nehodovost, zatížení životního prostředí a zvýší kvalitu života ve městech. Sociální exkluze/inkluze Problémy s dopravou mohou tvořit významnou bariéru sociální inkluzi. To, že lidé nemají přístup k různým službám, je důsledkem sociální exkluze. Nemohou například využívat dopravu kvůli nízkým příjmům, nebo trasy veřejné dopravy nevedou do patřičných míst. Věk a invalidita také mohou vést k tomu, že lidé přestanou využívat veřejnou dopravu. Problémy s poskytováním dopravy a s lokací služeb mohou posilovat exkluzi. Zabraňují lidem v přístupu ke klíčovým lokální službám a aktivitám, např. k práci, škole, zdravotní péči, nákupu potravin či jiným volnočasovým aktivitám. Problémy se mohou lišit podle typu území (venkov – město) či mezi různými skupinami osob – nejvíce znevýhodněni jsou invalidé, starší lidé, rodiny s dětmi. Sociální inkluzi lze definovat jednoduše jako plnohodnotnou, pokud možno aktivní participaci na životě společnosti, která je dosažitelná pro všechny její členy, prospěšná pro jedince a funkční pro společnost, neboť přispívá její soudržnosti. Prostorová mobilita je jednou z jejích podstatných dimenzí a její výzkum přispívá také porozumění problémům sociální exkluze a inkluze. Využití území, např. problém suburbanizace Charakter každodenní mobility lidí do značné míry souvisí s využitím území a s územním plánováním. Aktuálním problémem v ČR je v tomto ohledu např. suburbanizace. Suburbanizaci lze charakterizovat jako neuspořádaný a dlouhodobě neudržitelný růst městských aglomerací, jako způsob prostorového růstu měst, který charakterizuje rozvolněnost, nízká hustota a prostorová roztříštěnost nové zástavby v okolí existujících kompaktních jader městských aglomerací charakteristický pro metropolitní oblasti v USA zejména po druhé světové válce (kde dosáhl v několika městech své extrémní podoby, jež je nazývána urban sprawl). Od 60. let se objevuje jak kritika tohoto procesu, tak rekognoskace jeho ekonomických, sociálních a environmentálních dopadů; vznikají také první nástroje regulace Zkušenosti ze severní Ameriky a západní Evropy hovoří o vyšších nárocích na spotřebu energií a náklady na výstavbu technické infrastruktury a občanské vybavenosti. Obyvatelstvo bydlící v izolovaných obytných okrscích je silně závislé na dojížďce osobním automobilem do práce a škol, za službami a kulturou (segregace jednotlivých lidských aktivit v příměstských oblastech), což vede ke vznik pravidelných celodenních a celotýdenních kongescí. Vysoká prostorová koncentrace některých funkcí a jejich značná prostorová segregace vyvolávají neustálé přepravní toky – nejen v ose centrum-příměstské lokality, ale také mezi jednotlivými suburbánními lokalitami (např. z rezidenčních zón do hypermarketů) Suburbanizace tedy vede k prudkému zvýšení objemu individuální automobilové dopravy, které negativně ovlivňuje kvalitu životního prostředí a kvalitu života. Má však také své sociální důsledky – do příměstských lokalit se stěhují především domácnosti z vyšších sociálních vrstev, čímž dochází ke vzniku silně vnímané segregace mezi obyvateli předměstí a vnitřního města. Dalšími sociálními důsledky jsou sílící individualizace, ztráta sociální 62



soudržnosti (způsobená prostorovou segregací funkcí a dojížděním osobním automobilem), snižování sociálního statusu čtvrtí vnitřního města apod. Trvale udržitelná doprava Téma suburbanizace souvisí s tématem trvale udržitelné dopravy a mobility, které je hlavním motivem moderních dopravních politik, např. je jedním z ústředních principů tzv. Bílé knihy evropské dopravní politiky pro roky po 2010 či české Dopravní politiky na léta 2005 - 2013. Udržitelná doprava znamená svobodu pohybu, zdraví, bezpečnost a kvalitu života pro současné i budoucí generace, musí být energeticky účinná a šetrná k životnímu prostředí, zároveň však podporovat rozvoj ekonomiky a poskytovat příležitosti a služby všem občanům, včetně sociálně slabších, starších či hendikepovaných spoluobčanů. Udržitelná doprava je tedy poměrně široce akceptovaným politickým konceptem – zejména v evropském diskurzu, a v tomto ohledu má podobné postavení jako koncept sociální inkluze. Výzkumy prostorové mobility a dopravního chování poskytují data potřebná k posouzení environmentální, sociální a ekonomické (tři základní pilíře konceptu trvale udržitelného rozvoje) náročnosti a udržitelnosti dopravních návyků (některé výzkumy např. shromažďují informace i o spotřebě pohonných hmot) dané populace a jejích různých sociálních skupin a jsou tak významným podkladem pro rozhodovací a plánovací proces. Globalizace, turismus Prostorová mobilita lidí často překračuje hranice národních států i celých kontinentů, což klade její zkoumání do souvislosti s fenoménem globalizace. Například Z. Bauman charakterizoval prostorovou mobilitu jako rozdělující element v globalizovaném světě, jako stratifikující kritérium, které odlišuje globálně mobilní bohaté od nemobilních a s lokalitou spjatých chudých, a hovořil dokonce o vzniku „globálních hierarchií mobility“. Baumanovi „globálně mobilní bohatí“ jsou však poměrně různorodá skupina, která zahrnuje transnárodní ekonomické a politické elity, cestující mezi tzv. světovými městy, zaměstnance, po kterých tzv. globální ekonomika vyžaduje vysokou míru flexibility a prostorové mobility, a také turisty. Mezinárodní masový turismus je největším pohybem lidí, zboží a služeb v historii. Má globální důsledky – jde o největší odvětví ekonomik, komodifikuje národní identity, kultury a každodennost lidí a prodává je turistům. Jde o největší formu transnárodní mobility a je jedním z nejvýznamnějších nástrojů globální integrace. Ve 20. století došlo k demokratizaci a zmasovění turismu a dnes se stal součástí postmoderního konzumeristického životního stylu. 4.Závěr: Tvořící se Sociologie mobility je moderní vědecký obor, jenž pojednává o kvalitativních i kvantitativních charakteristikách dopravy osob a jejích vazbách na kvalitu života obyvatel. Studuje trendy ve společnosti, které se významně podepisují na sociálním i prostorovém uspořádání světa (Land Use). Přestože zde je zřetelná vazba na disciplíny jako sociologie, dopravní inženýrství či urbanismus, není na žádné vysoké škole v ČR sociologie mobility zařazena jako samostatný předmět. CDV je jediným vědeckovýzkumným pracovištěm v ČR, které se tomuto oboru soustavně již několik let věnuje a doufejme že v budoucnosti bude patřit mezi evropskou špičku. Oblast ve své působnosti bude řešit problematiku sociologie, psychologie, výchovy a vzdělávání v dopravě. Podrobněji se zabývá dopravou v územním plánování z pohledu umístění dopravních sítí a dopravních staveb, což v současnosti patří k nejvýznamnějším rozhodnutím, která ovlivňují budoucí rozvoj měst a regionů. Odborníci v oblasti navrhují taková opatření, aby byly v co největší míře eliminovány negativní dopady na život obyvatel, a aby naopak došlo k pozitivním efektům – lepší mobilitě a kvalitě života lidí. 63



Dalším odborným tématem je uspořádání veřejných prostor v návaznosti na funkční strukturu města (tzv. Design for All), nebo problematika chodců v městském prostředí. Velkou pozornost věnuje tato oblast starším a handicapovaným lidem v dopravě, a to především návrhem různých opatření (přizpůsobování technických parametrů silnic, dopravní značení, vozidla a zastávky hromadné dopravy, veřejné aktivity, systém vzdělávání, informování, aktivní zapojování seniorů a handicapovaných do rozhodovacích procesů), kterými se zkvalitňuje jejich každodenní život. Výzkum v oblasti je dále směrován na rizikové chování dětí a mládeže a související prevencí, na vnímání rizikových faktorů a vliv interpersonálních a situačních faktorů na chování zkoumané skupiny. Na základě zjištěných skutečností jsou navrhovány didaktické a metodické materiály, náměty pro implementaci dopravní výchovy do školních vzdělávacích programů a jednotlivých vzdělávacích oblastí, didaktické a edukativní hry a osvětové materiály. Problematika vzdělávání je řešena komplexně. Pro učitele i nepedagogické pracovníky odborníci realizují vzdělávací programy zaměřené na integraci prvků dopravní výchovy do blokové, projektové, ale i standardní výuky. V oblasti vzdělávání není opominuta ani problematika autoškolství. V návaznosti na výzkum se zaměřujeme na oblast vzdělávání v autoškolství, tak aby byly v praxi uplatněny co nejvhodnější metody výchovy a výcviku žadatelů o řidičské oprávnění. Seznam použité literatury: [1] KOŘÁN Martin. Drivers´ psychological testing and impact on safety and security, Nemocnice Na Homolce, Praha, konference CDV, 2011 [2] RISSER Ralf. Transport as a social space and subjekt of psychological research, FACTUM OHG, Vienna, Rakousko, konference CDV, 2011 [3] SCHMEIDLER, K. a kol. Problémy mobility stárnoucí populace: Sociální exkluze a mobilita. 1. vyd. Brno: Novpress, 2009. 200 s. ISBN 978-80-87342-05-3. [4] SCHMEIDLER, K. Aplikace sociologie v dopravním a urbanistickém výzkumu, In STAVBA JAKO SOCIÁLNÍ MÉDIUM, kolokvium Katedry společenských věd Stavební fakulty ČVUT, Praha, 12. 10. 2011 [5] SCHMEIDLER, K. et. al. Human Machine Interface: Impact and effect of IVIS and ADAS in car. 1st ed. Brno : Transport Research Centre, 2010. 113 p. ISBN 978-80-86502-18-2. [6] SCHMEIDLER, K. Green and Economic Mobility in Czech Urban Areas-. In WPSC 2011 - World Planning Schools Congress 2011: Planning Future - Futures Planning, Planning in an Era of Global (Un)Certainity and Transformation, Perth, Western Australia (Austrálie), 4.-8. July 2011 [CD-ROM]. Perth Convention and Exhibition Centre (Austrálie): Curtin University, 2011, p. 250. [7] SCHMEIDLER, K. Humánní synergie v dopravě, aplikace sociologie a dalších humanitních věd v dopravním výzkumu. In Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu: Sympozium Investice do rozvoje vzdělání, Státní zámek Sychrov, 2011 [CD-ROM]. Technická univerzita Liberec, Ekonomická fakulta: Inovační a technologické centrum VÚTS, a.s., Centrum strojírenského výzkumu, 2011, s. 23-30. ISBN 978-80-87184-21-9. [8] SCHMEIDLER, K. Mobilita, transport a dostupnost ve městě: Mobilita ve městě pro každého. 1. vyd. Ostrava-Přívoz: Key Publishing s.r.o., 2010. 245 s. ISBN 978-80-7418-063-7. 64



[9] SCHMEIDLER, K.: Aplikované humanitní vědy, Doprava, ročník 46, číslo 2, 2004, strana 23 [10] SCHMEIDLER, K.: Mobility management k riešeniu ekologickej problematiky dopravy v mestách a regiónoch, Horizonty Dopravy roč. XII – č.2./ 2004, Výskumný ústav dopravný, Žilina, Slovensko, strana 26-30 [11] SCHMEIDLER, Karel. K sociologii a psychologii silniční bezpečnosti. Urbanismus a územní rozvoj, 2007, roč. 10, č. 4, s. 55-58. ISSN 1212-0855. [12] SCHMEIDLER, Karel. Sociologie a humanitní vědy v dopravním výzkumu: Dopravní mobilita a životní prostředí. EKO - Ekologie a společnost, 2011, roč. XXII, č. 3, s. 20-23. ISSN 1210-4728. [13] SCHMEIDLER, Karel. Sociologie a psychologie silniční bezpečnosti. Horizonty dopravy, 2007, roč. XV, č. 1, s. 22-25. ISSN 1210-0978.

65



VĚDA? TO NENÍ NIC PRO MĚ ANEB JAK NAVNADIT STŘEDOŠKOLÁKA Mgr. Lucie Vaškeová Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu, z. s. p. o. [email protected] Abstrakt Potřeba propagace vědy mezi veřejností se v odborných kruzích skloňuje často. Stejně často také se v různých obměnách skloňuje potřeba její propagace mezi studenty už na střední, nebo dokonce základní škole. Existuje i mnoho projektů, které se mají přímo těmto záměrům intenzivně věnovat. Jenom ti studenti to pořád nějak nechápou. Je možné, že bychom měli něco dělat jinak? Klíčová slova – věda, propagace, studenti, Facebook

Abstract A necessity of scientific propagation is often discussed among the public as well as expert groups. The necessity of its propagation among high school students or even pupils is also discussed frequently. There are many projects in the Czech Republic whose goal is to do that intensively. It seems that it is only students who does not understand this aim. Possibly, we are doing something wrong? Key words – science, propagation, students, Facebook

1. Úvod Všichni máme tak nějak za to, že věda je fajn. Je nám jasné, že cestou k prosperitě je znalostní ekonomika [5]. Uvědomujeme si, že rozvoj České republiky nepodpoří montovny součástek na okraji měst, které zdroje přerozdělují, ale špičková pracoviště, která zdroje vytváří. Víme, že existuje mnoho pracovišť, která touží po absolventech vzdělaných v přírodovědných a technických oborech. Těchto absolventů je a bude v mnoha například v Brně vznikajících laboratořích nedostatek a šikovný student tak může mít už během studia pracovní místo jisté [7]. To všechno je krásné. Ale… Teď zkuste tohle všechno vysvětlit někomu, kdo před měsícem získal občanku. V tomto článku popíšu některé změny komunikace „úřadu na podporu vědy“ v Jihomoravském kraji vůči středoškolákům za poslední rok. Budu předpokládat, že se čtenář tohoto článku pohybuje v akademické, výzkumné a projektově-administrativní sféře nebo na jejich pomezí. 2. Kudy na ty nevděčníky? V Jihomoravském centru pro mezinárodní mobilitu (JCMM) nabízíme středoškolákům mnoho aktivit, které by měly podnítit jejich zájem o studium „těch správných“ oborů [4]. Tyto akce jsou zdarma a studenti je absolvují většinou ve svém volném čase. Jde o různé exkurze, kontaktování s profesionály v oboru, zprostředkování vedení stáží nebo třeba 66



mezioborovou soutěž. Studenti mají velmi často možnost osahat si nástroje a techniku nebo si vyzkoušet postupy, k jakým by se na střední škole sami nedostali. Zájem o naše akce je, opakovaně se na nich setkáváme s asi třemi stovkami mladých lidí. Rádi bychom ale, abych jich bylo víc. Chtěli bychom, aby se o našich akcích mluvilo. Aby všichni učitelé věděli, co naše organizace pro jejich studenty dělá. Aby byl převis poptávky po místech na všech exkurzích, ne jen na některých. Aby bylo jasné, proč je to tak dobré. Začali jsme proto přemýšlet, co bychom mohli dělat jinak, a proč. Nechtěli jsme se vydat cestou obří kampaně za nesmyslné peníze, ale uvědomili jsme si, že neuškodí pohled někoho zvenčí. Začali jsme se radit s profesionálními marketéry, grafiky, specialisty na komunikaci na Facebooku, content marketing, copyright a vůbec s lidmi, pro něž je práce v oblasti komunikace jejich denní chleba. Díky tomu jsme v průběhu posledního roku zjistili tři zásadní věci. 3. „Na matiku nemám hlavu. A učitelku nesnáším“ První je, že o vědě nepřemýšlí až dospělí lidé na vysokých školách – ty nejdůležitější úvahy se dějí o úroveň níž. Už na střední škole má mladý člověk celkem jasnou představu o tom, co ho baví, a co ne. K tomuto rozhodnutí ale dochází hlavně na základě toho, jak ho zajímají konkrétní předměty ve škole. Všichni si asi vzpomeneme na učitele, kvůli kterým jsme začali milovat dějepis, zato jsme nenáviděli matematiku a cokoliv s ní spojeného, protože její učitelka nestála za nic a kromě toho jsme „na to neměli hlavu“. Není proto samospásné soustředit se jen na studenty, ale také na učitele, a to zejména na jejich chuť a motivaci učit, vést nadané studenty a pracovat s nimi nad rámec 45 minut vyučovacího času. Je zjevné, že právě učitelé jsou ti, kdo díky dennímu kontaktu se studenty umí poznat jejich silné stránky. Mohou je popostrčit správným směrem se slovy: „Honzo, tobě biologie jde, zkus něco dalšího tam a tam. Myslím, že v tom budeš dobrý.“ Navázali jsme proto neformální spolupráci s několika desítkami učitelů v Jihomoravském kraji. Nezaměřujeme se v tuto chvíli na způsob, jakým vedou výuku. To, že otevřou mail od JCMM při desítkách jiných nabídek, které týdně dostávají, je velmi cenné. To, že se jim naše akce líbí, že věří jejich smysluplnosti a proto je svým ovečkám doporučí, je ještě cennější. Učitelé jsou prostě onen „bod dotyku“ mezi námi a studenty. Ale nestačí, že budeme my nebo učitelé studentům stále dokola opakovat, že přírodověda a technika jsou fajn, fajn, fajn. To je příliš abstraktní, protože studenti nejsou většinou v kontaktu s nikým, kdo se těmto oborům opravdu věnuje. Uspořádali jsme proto sérii čtyř setkání s názvem Očima profesionálů. O svém rozhodování před maturitou, studiu, kariéře, pracovní době, platu a všem, na co se studenti zeptali, vykládali v útulném prostředí brněnské kavárny odborníci na různé oblasti chemie, biologie, informatiky a fyziky s technikou. Snažili jsme se je vybrat i na základě jejich osobního charizmatu. Podle reakcí studentů mělo spojení krátké přednášky, diskuze, dotazů k věci a přátelské atmosféry úspěch. Chceme zvýšit počet vysokoškoláků na přírodovědných a technických oborech, z nichž se později budou rekrutovat nadaní mladí vědci. Přibližujme proto vědu studentům už na středních školách. Snažme se jim zprostředkovat nejlépe osobní doporučení, které je nenahraditelné.

67



4. Vytvořme celebrity Jako druhou věc jsme si uvědomili, že středoškoláci se o volbě vysoké školy rozhodují navzdory radám dospělých stále hlavně citem. O přírodovědě a technice se přece říká, že jsou těžké, a otázka nutnosti ekonomické soběstačnosti je pro sedmnáctileté daleko za horizontem jejich představivosti. Nespoléhejme se na to, že studenti pochopí naše racionální argumenty. Sami si sice rádi myslíme, že se řídíme rozumem, ale často si vybereme zaměstnání, dovolenou nebo partnera prostě proto, že se nám líbí. Teprve dodatečně vymýšlíme racionální důvody, které nás k rozhodnutí vedly. Mladí lidé při volbě studia uvažují úplně stejně a logickým krokem je proto působit i na jejich podvědomí. Emoce a intuitivní jednání se dnes považují za stejně důležité jako rozum [2]. Udělejme takový pokus. Jaká je vaše první myšlenka, když se řekne „vědkyně“? Úspěšná žena, hrdinka, jejímiž zbraněmi jsou znalosti, dobře placená zaměstnankyně, oblíbená kamarádka? Zamyslete se upřímně. 5. Tohle se vám asi nevybaví, že? Co s tím? Na závěr projektu jsme chtěli vytvořit prezentaci našich aktivit. Rozhodli jsme se ji pojmout netradičně: S každou aktivitou jsme spojili konkrétního člověka, který se jí zúčastnil, třeba čtyřicetiletého školitele nebo sedmnáctiletou studentku. Nafotili jsme sérii plakátů z různých laboratoří a ke každému z nich připojili atraktivní titulek, text o samotné aktivitě a osobní výpověď dotyčného o tom, co pro něj ta která činnost znamená. Všichni focení na plakátech vypadají jako filmoví hrdinové a tím nabývá na zajímavosti i činnost, kterou se zabývají. Vznikla tak výstava desíti fotografií o velikosti A1, které putují po školách na jižní Moravě. Když vidíte na plakátě svou spolužačku, dovedete si najednou snadno představit sami sebe na jejím místě… Osobní příběhy táhnou, a proto se snažíme ukázat mladého vědce i v jiné podobě, než jakou je klasická představa třídního šplhouna s tlustými brýlemi, kterého v šatně o přestávce spolužáci šikanují. Pokud postupně mezi studenty změníme obraz vědce na někoho, kdo je obdivuhodným a přece ne nedosažitelným vzorem, zvládneme ovlivnit i jejich podvědomé rozhodování. 6. Jako bychom mluvili tatarsky Třetím problémem je styl komunikace se středoškoláky, jež je často úplně míjí. Aniž bychom si to uvědomovali, jako dospělí používáme běžně slova a fráze, kterým tzv. generace Y nejen že nerozumí, ale dokonce ji odrazují. Málokdo se snaží orientovat v moderních technologiích a pojmech, jež adolescent běžně používá [6]. Možná si až příliš často říkáme, že obsah je důležitější než forma. Ale ruku na srdce, kolikrát se u regálu v supermarketu rozhodneme pro konkrétní výrobek podle hezčího obrázku na obalu bez toho, že bychom studovali malinké písmo na zadní straně? Rozhodli jsme se proto vyjít studentům maximálně vstříc. 7. Ach ten Facebook... Na jaře roku 2011 jsme začali aktivně používat náš profil na Facebooku, protože jak marketéři rádi říkají, nebýt na něm v roce 2012 je jasná sociální sebevražda. Samo o sobě to 68



ale nestačí, právě na Facebooku je podoba obsahu v silné konkurenci klíčová. Využili jsme obrovského sociálního dosahu zveřejňování fotoalb z akcí, kde se kamarádi navzájem na fotkách označují, „lajkují“ si je a komentují. Studenti si oblíbili možnost položit rychlý dotaz na chatu. Snažíme se držet i pravidel content marketingu sdílením zajímavých článků, obrázků nebo videí. Výsledkem je přes 600 fanoušků, z nichž 512 je ve věku 13–24 let [3]. Pro jednu aktivitu jsme také rozjeli reklamy na přímo na Facebooku. Cena za jednoho studenta, který se podívá na náš web, je mezi 2 až 3 korunami. (Cena za jeden papírový letáček, který dostane náhodný student do ruky, stojí dvoj až trojnásobek, přičemž průměrná konverze ke kliknutí na web se pohybuje okolo 10 % z počtu rozdaných letáčků.) Cílili jsme na 60 tisíc mladých lidí v Jihomoravském kraji. Z této skupiny jich reklamu vidělo asi 40 tisíc, v průměru každý čtyřicetkrát. Na webové stránky JCMM jich pak kliklo asi 1 200. To celé za dva tisíce korun. Je to jednoduché, dostupné, funkční. 8. Máma vždycky říkala: „Vybírej očima“ Na podzim roku 2011 jsme vytvořili novou sérii letáčků, které jsme rozdali na středních školách. Jejich podobu jde shrnout do reakce jednoho ze studentů, když je držel v ruce: „Málo textu, super obrázek, bezva!“ Tímto heslem jsme se začali řídit i na našich webových stránkách. Jistě, existují weby, kde se množstvím zbytečných informací čtenář prokouše, protože prostě musí. Možná si také občas říkáme: „Jsou dost inteligentní, aby si tu informaci našli.“ Jenže ono to nefunguje. Kromě nutnosti změny vzhledu stránek JCMM jsme si uvědomili neúprosnost statistik, které jasně ukazují, že uživatelé přečtou maximálně 200 slov na jedné stránce. Nejsme výjimkou – i naši uživatelé jsou ochotní průzkumu terénu věnovat okolo minuty a tří kliknutí. Začali jsme také důkladně sledovat pohyb návštěvníků po stránkách a přemýšlet o architektuře webu. Přestali jsme používat úředníky tolik oblíbený trpný rod, zkracujeme věty. Snažíme se, aby nás studenti znali [1]. Shrnutí je jednoduché. Připomeňme si znovu naši cílovou skupinu – jsou to studenti, na něž každý den útočí reklamy se slogany typu „všechno máš zadarmo, buď free, surfuj, tweetuj, sdílej, chatuj, parádičky, klídek“. Neberme se proto přespříliš vážně (protože vzdělání je přece vážná věc!). Budujme vzory a pocit prestiže. Respektujme moderní komunikační kanály a rétoriku, kterou mladí lidé znají a chápou. Jinak je nepřesvědčíme, že nemají dávat přednost humanitním oborům, jež je přitom často ani nijak zvlášť nezajímají. Děláme práci, jejíž výsledky se projeví nejdříve za 10 let. Zkoušíme alespoň některé postupy ze světa byznysu alespoň trochu aplikovat do světa středoškolského vzdělání. Něco funguje, něco ne, ale nezbývá, než se snažit dál. Seznam použité literatury [1] DOBIÁŠ, RICHARD. 10 důvodů, proč být v reklamě konkrétní [online]. Blog O psaní [cit. 2012/5/11]. Dostupné na WWW: [2] Irrational decisions driven by emotions [online]. London: London´s Global University [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW: [3] JCMM Brno [online]. Brno: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:

69



[4] Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu [online]. Brno: Jihomoravské centrum pro mezinárodní mobilitu [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:< http://www.jcmm.cz> [5] Koncepce ekonomického rozvoje města [online]. Brno: Kancelář primátora města Brna, Kancelář strategie města [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:< http://goo.gl/LEamj> [6] FIELDS, BEA. Marketing to Gen Y: What you can´t afford not to know [online]. StartupNation [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW: [7] Regionální inovační strategie Jihomoravského kraje 3 [online]. Brno: Jihomoravské inovační centrum [cit. 2012/5/11] Dostupné na WWW:< http://goo.gl/YJgDy>

70



Obr. 1 Plakát putovní výstavy Od studenta k vědci, jeden z vedoucích stáží Mgr. Lumír Krejčí, Ph.D.

71



72



PRAKTICKÉ DOVEDNOSTI ABSOLVENTA Z PRAXE DO PRAXE CZ.1.07/2.2.00/15.0308 Dagmar Petrželová, Dagmar Zlámalová Univerzita Palackého v Olomouci Přírodovědecká fakulta, děkanát [email protected], [email protected] Abstrakt Hlavním cílem projektu je zavedení nového systému přípravy studentů na jejich vstup do zaměstnaneckého poměru. Tento cíl je realizován vytvořením předmětu "Bez praxe do praxe" (dále „BEP“) zaměřeného na rozšiřování praktických dovedností studentů PřF (budoucích absolventů) potřebných pro jejich vlastní uplatnění na trhu práce. Došlo k nastavení a zavedení 2 výukových modulů BEP I a BEP II, jejich součástí je teoretická příprava ve škole a praktické ověření u potencionálních zaměstnavatelů. Moduly se věnují tématům, které studenty učí základním dovednostem potřebným pro jejich umístění na trhu práce a dovednostem, které potřebují v pozici nového zaměstnance. V projektu úzce spolupracujeme se 3 partnery a dalšími zaměstnavateli přírodovědných oborů za účelem přímého kontaktu studentů s praxí. Studentům předáváme aktuální poznatky z praxe do výuky, které pak absolventi využijí jakožto zaměstnanci. Klíčová slova: absolvent, praxe, případová situace, zaměstnavatel.

Abstract The aim of project is to set up and implement a new system of students preperation for their entering into a labour market. This objective is realized by creating of a new subject „Without experience into practice“ („BEP“) focused on expanding students practical skills which needed for their own labour market. Two training moduls (BEP I and BEP II) has already been set up and implemented, part of their training is the theoretical preparation at school and practical verification of students´skills in potential employers. Both moduls pursue topics which learn students basic skills necessary for their entry on a labour market and skills which they needed in position of a new employee. In project we closely cooperate with 3 partners and other employers of Natural Sciences for direct contact with the students practice. We pass on students current knowledge from practice which they use that as employees. Key words: graduate, practice, case situation, employer.

1. Cílová skupina projektu Cílovou skupinou projektu jsou studenti Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci bakalářských a magisterských programů studujících v oborech matematika s informatikou, fyzika, chemie, biologie s ekologií, vědy o zemi v počtu 150. Za cílovou skupinu jsme si zvolili budoucí absolventy, kteří jsou neustále, s ohledem na zvyšující se nároky trhu práce a na rostoucí konkurenceschopnost, nuceni zvyšovat nejen svoji odbornou připravenost, ale i své dovednosti a kompetence v oblastech souvisejících s přechodem do zaměstnaneckého poměru. Řešením projektu předpokládáme zavedení a ověření systému doplňujícího vzdělávání vedoucího ke zvýšení přehledu budoucích absolventů o reálném fungování vztahu zaměstnanec/zaměstnavatel usnadňujícího lepší uplatnění čerstvých absolventů na trhu práce a jejich rychlou adaptaci. 73



2. Spolupráce se zaměstnavateli V rámci projektu jsme navázali spolupráci s více než 30 zaměstnavateli přírodovědných oborů zaměřených na matematiku, fyziku, chemii, biologii a vědy o Zemi. Tento počet se v průběhu projektu rozšiřuje v souvislosti s variabilním oborovým zaměřením cílové skupiny projektu. Zaměstnavatelé v projektu participují na tvorbě sylabů, podíleli se dodání situací do Sbírky případových situací, aktivně se účastní výuky svými vstupy, poskytují praxe studentům. Spolupracující zaměstnavatelé jsou nepostradatelnou součástí projektu, na jejich spolupráci je projekt založen. 3. Výuka modulů V rámci projektu byly vytvořeny dva nové výukové moduly předmětu Bez praxe do praxe, které byly zavedeny do studijních plánů studentů PřF UPOL. Modul BEP I naučí studenty základním dovednostem potřebným pro jejich umístění na trhu práce, Modul BEP II dovednostem, které potřebují v pozici zaměstnance. Sylaby se týkají stanovených témat: Modul BEP I: Praktická psychologie pro uchazeče o zaměstnání, Praktická příprava na přijímací pohovor, Orientace uchazeče v pracovně právní problematice, Komunikace se zaměstnavatelem, Základy ekonomie absolventa. Modul BEP II: Základy marketingu zaměstnance, Pracovní čas zaměstnance, Efektivní komunikace u zaměstnavatele, Základy obchodní činnosti pro neobchodníky, Projektové řízení a práce v týmu. Sylaby a následně na to výuka byly vytvořeny tak, aby odpovídaly potřebám současné praxe. Sylaby byly konzultovány se zaměstnavateli a zástupci partnerů. Ve výuce každého tématu se zúčastní vždy 2 zástupci zaměstnavatelů. Cílem účasti zaměstnavatelů na výuce je: sdělit pohled zaměstnavatele k danému tématu, zkušenosti zaměstnavatele v dané oblasti, vytvořit osobní kontakt se studenty a motivovat studenty na praxi u nich. Témata výuky byla stanovena na základě požadavků zaměstnavatelů, co praxe očekává od absolventů jako uchazečů o zaměstnání a v začátcích pracovního poměru. Při sestavování témat jsme dále přihlíželi ke zpětné vazbě přímo absolventů PřF, kteří jsou již v praxi, a požadavkům studentů na doplnění dovedností v daných oblastech. Výuka probíhá interaktivní formou, v každém semestru s účastí 15ti studentů v Modulu BEP I a 15ti studentů v Modulu BEP II. 4. Vytvoření Sbírky případových situací U 25-ti zaměstnavatelů a partnerů projektu jako další činnost probíhal sběr případových situací pro Sbírku případových situací, která byla v rámci projektu vytvořena a zpracována o rozsahu 158 stran. Sbírka se věnuje tématům modulů a obsahuje přes 200 případových situací z praxe. Vydaná sbírka je studijní oporou, pomůckou pro výuku, je specifická svým obsahem - případovými situacemi přímo z praxe. Sbírka vznikla v úzké spolupráci jejich autorů, pracovníků projektu a spolupracujících zaměstnavatelů. Použité případové situace jsou zařazovány přímo do výuky. 5. Realizace praxí Na výuku obou modulů bezprostředně navazuje praxe studentů u zaměstnavatelů, zúčastní je jí tedy každý student Modulu BEP I a Modulu BEP II. Projekt tedy počítá na praxe se 74



stejným počtem studentů jako na výuku, tzn. 150 studentů za projekt. Rozsah praxe pro jednoho studenta je závazný a činí 14 dnů, podle potřeb studentů i zaměstnavatelů může být i delší tak, aby praxe byla přínosem. Praxe jsou zajišťovány u zaměstnavatelů přírodovědných oborů, se kterými byla v rámci projektu navázána spolupráce. Praxe je organizována s ohledem na vazbu obor studenta = obor zaměstnavatele. Cílem praxí je seznámení studentů s činnostmi zaměstnavatele, které souvisí s výukovými tématy, v reálném pracovním prostředí, seznámení s pracovními postupy a řešením situací, vyzkoušení si nabytých znalostí a dovedností z výuky, seznámení se v praxi s požadavky na nové zaměstnance a na zaměstnance v adaptačním období. Studenti získají na základě vlastní zkušenosti povědomí o pracovním prostředí zaměstnavatele svého oboru, získají osobní kontakty (využití na další spolupráci); témata výuky si ověří přímo v praxi svého oboru. Praxí také získají krátkodobou pracovní zkušenost, kterou mohou prezentovat při hledání svého pracovního uplatnění. 6. Závěr Ohlasy zaměstnavatelů a stávajících absolventů potvrzují, že studentům, budoucím absolventům, chybí dovednosti nutné pro snadnější uplatnění na trhu práce a praktické dovednosti potřebné pro rychlejší adaptaci v rámci prvního období v zaměstnání. Celkově lze říci, že potřebou společnosti je propojovat studium s praxí, studentům doplňovat znalosti i dovednosti z praxe tak, aby byli lépe připraveni na dobu, kdy se stanou absolventy a budou zaměstnáni. Absolventům je třeba věnovat zvýšenou pozornost a péči, neboť se řadí do znevýhodněné skupiny uchazečů o zaměstnání, tedy jde o rizikovou skupinu na trhu práce. Je potřeba, aby získávali informace, které vyžaduje reálná praxe a jejich budoucí pracovní uplatnění. Je požadováno, aby se budoucí absolventi už v době studia co nejvíce sepjali s podmínkami trhu práce a mohli se pak na něm dobře uplatnit.

75



MOBILNÍ APLIKACE PRO ŘEŠITELE PROJEKTŮ FINANCOVANÝCH ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ Tomáš Šula Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně (Fakulta multimediálních komunikací, Ústav marketingových komunikací) [email protected] Abstrakt Příspěvek shrnuje aktuální situaci v prostředí chytrých mobilních telefonů a mobilních aplikací. Zahrnuje také predikci budoucího vývoje v tomto oboru. Hlavním cílem příspěvku je představení mobilní aplikace, která je určena pro řešitele projektů financovaných ze strukturálních fondů v rámci České republiky. Příspěvek ukazuje, jakým způsobem je možné pracovat s mobilními aplikacemi v prostředí vědecko-výzkumné a akademické půdy. Klíčová slova: mobilní aplikace, chytré telefony, strukturální fondy, řešitelé projektů

Abstract The article sumarizes an actual situation in the field of mobile technologies and mobile applications. It also describes the future development. The main goal of the article is to present a new mobile app, which is considered to be used by leaders of projects funded by structural funds in the Czech republic. The article shows how could be mobile apps handled in the research and development area and also in the academic field. Key words: mobile aplications, smartphones, structural funds, project leaders

1. Mobilní telefony v ČR 1.1 Stávající situace na trhu V rámci České republiky je podíl chytrých telefonů v internetové populaci 29 %. Tento podíl se neustále zvyšuje a je předpoklad, že do konce roku 2012 se přiblíží hranici 50%. V posledním roce se podíl chytrých telefonů v ČR zdvojnásobil. Nejběžnějšími uživateli chytrých telefonů jsou osoby ve věku 25 – 34 v poměru 7 : 10 (muži : ženy). V 68 % případů, tyto osoby pocházejí ze měst a současně jejich příjmy dosahují výše 20 – 40 tis. korun českých. 72 % z nich dosáhlo středního nebo vyššího vzdělání. Tito uživatelé mají průměrně staženo ve svém chytrém mobilním telefonu cca 16 aplikací, přičemž každá 4. je placená. [1] 1.2 Značky mobilní telefonů v ČR Lídrem českého trhu mobilních telefonů je finská společnost Nokia se svým 48% podílem. V návaznosti na stávající ekonomickou situaci divize mobilních telefonů Nokia a klesajícímu podílu tržeb ve světě i u nás, se předpokládá, že toto prvenství Nokia brzy ztratí. Důvodů je několik: nejčastěji se uvádí podcenění konkurentů na trhu především společností Apple a Google (operační systémem Android), dále syndrom velké společnosti, který se projevuje tvorbou mnoha systémů, které výrazně zpomalují rozhodovací procesy, ztráta kontaktu se zákazníkem – reálným světem, opomíjení atributů, které značku vynesly na vrchol a velmi 76



často se uvádí také pochybení ve vedení společnosti. Dalšími značkami, které okupují trh s mobilními telefony jsou v pořadí Samsung s 12 %, Sony Ericsson s 9 %, HTC s 8 % a zbývající 33 % můžeme zařadit mezi jiné. V tomto rozložení tržních podílů jsou zahrnuty i tzv. „hloupé“ telefony, resp. telefony s uzavřeným systémem. Ve výčtu jasně chybí produkt společnosti Apple iPhone, který však v tak obrovském množství všech mobilních telefonů nemá v ČR prozatím výrazný podíl. Opakem je tomu však v rámci trhu s chytrými mobilními telefony (smartphones) s otevřeným operačním systémem (viz kapitola 1.3). [1], [2] 1.3 Mobilní operační systémy v ČR Nejčastěji používaným operačním systémem mobilních telefonů v České republice je operační systém Symbian (35% podíl), který je primárně provozován na mobilních telefonech značky Nokia, viz kapitola 1.2. Následuje jej operační systém Android s 12 %, Windows Mobile (nyní Windows Phone) s 10 % a iOS (Apple) s 6 %. Zbývající podíl připadá na různé další systémy. 1.4 Používání mobilních aplikací v ČR Ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi je míra užívání mobilních aplikací v ČR relativně nízká (viz Graf 1.), což z hlediska trhu znamená příležitost jak pro výrobce mobilních telefonů, tak pro tvůrce mobilních aplikací. Můžeme předpokládat, že se ČR v několika budoucích letech vyrovná evropskému průměru.

Graf. 1 Míra používání mobilních aplikací v České republice [3]

Pro srovnání níže uvádím míru použití mobilních aplikací v prvních třech největších zemích světa. (viz. Graf 2.)

77



Graf 2. Míra používání mobilních aplikací v Číně, Indii a USA. [4]

2. Aplikace pro mobilní telefony V posledních třech letech bylo ve světě vytvořeno přes 300 000 mobilních aplikací, které byly staženy více jak 10,9 miliard krát. Dle společnosti IDC by se měl v roce 2014 počet stažení přiblížit k 76,9 miliard dolarů a hodnota stažených aplikací by se měla dosáhnout cca 35 miliard dolarů, tedy za stávajícího kurzu cca 667 miliard korun českých. [5] 2.1 Předpoklady vývoje mobilních aplikací V rámci trhu s chytrými mobilními telefony a stejně tak s aplikacemi na tyto zařízení se odehrává řada jevů, které napomáhají k tomu, aby rostl podíl mobilních aplikací, vzhledem k předpokládanému navýšení časových i finančních investic souvisejících s rostoucí konzumací technologií ze strany uživatelů. Můžeme hovořit o tom, že uživatelé mají na výběr více platforem, tedy dle svého výběru mohou zvolit a nemusí se podřizovat monopolům, dále je to zúžení cílení na uživatele a hodnocení účinnosti. Všechny tyto faktory se velmi výrazně promítají do prostředí internetového marketingu. 3. Aplikace pro řešitele projektů 3.1 Popis aplikace Aplikace Strukturální fondy je RSS čtečkou zaměřenou na tématiku strukturálních fondů EU. Sleduje veškeré aktivity související s publikačními aktivitami na webu www.strukturalnifondy.cz. Uživatel má možnost si vybrat v programových celcích (Tematické operační programy, Regionální operační programy, Operační programy Praha, Evropská územní spolupráce), které odpovídají jeho zaměření, a které chce je sledovat. Mobilní telefon přes webovou aplikaci sleduje změny a reaguje akustickou i vizuální signalizací v předem navolených časových intervalech. V rámci vybraných celků se uživatelům zobrazují názvy článků společně s krátkým náhledem, s možností přejít přímo na web a zobrazit si článek v plném rozsahu.

78



3.2 Fungování aplikace Mobilní aplikace Strukturální fondy je navržena tak, aby původní zdroj dat nebyl zatěžován a aby byl veškerý provoz řešen přes externí distribuční server. Server mobilní aplikace přes svoji RSS čtečku kontroluje, zdali nepřibyly nové informace a v případě, že jsou k dispozici nové příspěvky, server stahuje tato data k sobě a na vyžádání mobilních aplikací na straně uživatele předává tuto informaci dále. Uživatel si může nastavit, jak často má být daný zdroj informací kontrolován. V přesně stanoveném cyklu je, v případě dostupnosti internetového připojení, vznesen dotaz na server, zdali jsou nová data k dispozici, a pokud se vrátí kladná odpověď, jsou data stažena. Následně je uživatel notifikací upozorněn (zde záleží na použité platformě), že jsou dostupné nové příspěvky a může aplikaci otevřít a tyto příspěvky přečíst. Po zobrazení těchto příspěvku a následném vypnutí aplikace se tyto příspěvky přesouvají v aplikaci mezi již zobrazené.

Obr. 1 Fungování mobilní aplikace strukturální fondy (zdroj: vlastní zpracování)

79



3.3 Zvolené operační systémy Pro aplikaci byly primárně navrženy dvě mobilní platformy, na nichž aplikace funguje a to Windows Phone a Android. Tento výběr vycházel z faktu, že v rámci českého trhu s mobilními telefony jsou přístroje s těmito operačními systémy zařazeny do cenových kategorií s nejnižší až středně vysokou cenou. Z čehož vyplývá, že je jejich pokrytí vyšší například ve srovnání s mobilními přístroji značky Apple (operační systém iOs). Z důvodu komplexního pokrytí cílové skupiny bylo ale nakonec přistoupeno i k vytvoření verze pro iOS (pro mobilní telefony iPhone). Ostatní operační systémy nebyly uvažovány. 3.4 Vizuální zpracování aplikace

Obr. 2 Vizuální zpracování aplikace na jednotlivých platformách (zdroj: vlastní zpracování)

80



3.5 Distribuce aplikace Aplikace jsou distribuovány pomocí oficiálních distribučních kanálů jednotlivých platforem:  Windows Phone Windows Phone Market place ( http://www.windowsphone.com/cs-CZ/marketplace)  Android Google Play Store ( https://play.google.com/store )  iOS iTunes ( http://itunes.apple.com/us/genre/mobile-software-applications/id36?mt=8 ) Pozn.: Všechny varianty aplikace jsou dostupné přes příslušnou aplikace určenou ke stahování aplikací v daném mobilním telefonu. 3.6 Cena aplikace Jakožto výstup projektu OP VK je aplikace na vše platformách poskytována zdarma a je dostupná bez omezení, pomíjíme-li hardwarové a softwarové vybavení mobilních telefonů uživatelů. 4. Užití mobilních aplikací při řešení projektů Z pohledu technologického vývoje a vzrůstajícího uživatelského zapojení je velmi perspektivní aplikovat mobilní aplikace do projektů strukturálních fondů, které již samy o sobě často řeší technologické inovace, do níž lze tyto aplikace také zařadit. Na rozdíl od standardních mobilních aplikací, které mohou v projektech například usnadňovat kolaboraci členů projektového týmu, nově vzniklá aplikace Strukturální fondy je na míru řešena těmto projektům a jejich potřebám. Navíc je vytvořena speciálně pro český systém, což z ní činí velmi unikátní inovativní komunikační nástroj, který má potenciál zvýšit informovanost související s vývojem a průběhem projektů strukturálních fondů.

81



Seznam použité literatury [1] IPSOS MEDIACZGERMANY& GOOGLE. Mobile Internet Insights. 2011, 22 s. [2] TAYLOR, David. How leaders like Nokia loose their way [online]. 2011 [cit. 2012-05-7]. Dostupné z: http://wheresthesausage.typepad.com/my_weblog/2011/02/how-leaders-likenokia-loose-their-way.html [3] OUR MOBILE PLANET: Použití aplikace. GOOGLE, Ipsos, MMA. OUR MOBILE PLANET [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.ourmobileplanet.com/omp/T2947273169 [4] MILLENNIALMEDIA. Predictions for the "Top 11 iun ´11": 2011: YEAR OF THE MOBILE CONSUMER. 2011, 3 s. Dostupné z: www.millennialmedia.com/research/top11 [5] OUR MOBILE PLANET: Použití aplikace (Čína, USA, Indie). GOOGLE, Ipsos, MMA. OUR MOBILE PLANET [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z: http://www.ourmobileplanet.com/omp/T2947273169 [6] IDC Forecasts Worldwide Mobile Applications Revenues to Experience More Than 60% Compound Annual Growth Through 2014. IDC. IDC Corporate USA [online]. Framingham, 13 Dec 2010 [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.idc.com/about/viewpressrelease.jsp?containerId=prUS22617910§ionId=null &elementId=null&pageType=SYNOPSIS

82



SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ – ŠANCE PRO TŘETÍ TISÍCILETÍ Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Ekonomická fakulta, Katedra podnikové ekonomiky [email protected] Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou sociálního podnikání, které jako jedna z forem podnikání, rozšiřuje možnosti v oblasti podnikání nejen pro podnikatelské subjekty, ale i neziskové organizace. Nabízí nové možnosti pohledu na vědeckou disciplinu sociální ekonomii, která si v České republice stále ještě buduje svoje postavení. Příspěvek se věnuje také zkušenostem, které v oblasti sociálního podnikání a sociálních podniků získala autorka článku, která je řešitelkou projektu "Sociální podnikání-šance pro 3. tisíciletí", jehož cílem je připravit profesionály, kteří by zvýšili své odborné kompetence a mohli zakládat nové sociální podniky nebo transformovat již existující podniky na sociální podniky. Sociální podnik pak lze charakterizovat jako ekonomický subjekt, který vytváří užitek nebo službu pro lidi sociálně znevýhodněné a připravuje podmínky pro zvýšení zaměstnanosti. Klíčová slova: Sociální podnikání, podpora sociálního podnikání, vícezdrojové financování

1. Úvod Jak uvedl Časopis Lobby v čísle 11-12 v roce 2012 v článku pod názvem Sociální byznys coby alternativa. Sociální ekonomie a sociální ekonomika jsou dva zásadní pojmy, prostřednictvím kterých se dnes země Evropské unie pokoušejí uchopit sociální dimenzi trhu. Třebaže sociální podnikání je povětšinou vnímáno spíše ve vztahu k neziskovému sektoru, skutečnost má širší rozměr. 2. Sociální ekonomie Bruno Roelants (2002) charakterizuje pojem sociální ekonomie takto: „Nikdo přesně neví, co to je, ale všichni vědí, že to existuje“.

Jak uvádí autorka článku, je sociální ekonomika fenoménem, který je alternativou a protiváhou globální ekonomiky. Vede lidi, často znevýhodněné zdravotním stavem, původem nebo ohrožené sociální vyloučením do postavení aktivních osob, rozhodujících o svém vlastním osudu, ať již kolektivně nebo individuálně. Sociální vyloučení je typicky spojeno s materiální chudobou, kdy pro sociálně slabé je obtížně dostupný legální zdroj příjmů, což automaticky vytváří jejich závislost na sociálních dávkách. Velká část sociálně vyloučených osob se ocitá v pasti dluhů a rychle rostoucích úroků a poplatků, které jsou s dluhy spojeny. Jednou z nejvýznamnějších překážek, se kterými se sociální ekonomika v České republice setkává, je její nedostatečné institucionální zviditelnění. Také v širší veřejnosti je neznámým 83



pojmem. Sociální ekonomie a sociální ekonomika jsou pojmy, prostřednictvím, kterých se dnes země Evropské unie pokouší uchopit sociální dimenzi trhu. Souvisí s reformou sociálního státu, reagující na pokles tempa růste evropských ekonomik. Jsou také pokusem řešit současnou krizi komunit. Pojem sociální ekonomiky souvisí s komunitární politikou v oblasti trhu práce. Sociální ekonomika v České republice je utvářena na základě zkušeností ze zemí Evropské unie, neboť tam už má dlouholetou tradici a je řádně vymezena. Kdežto u nás je teprve v začátcích. Dá se předpokládat, že její vývoj bude pomalejší z důvodu překonání různých bariér, ať už ve správném pochopení pojetí sociální ekonomiky a následného zapracování do zákonné legislativy nebo díky historickému vývoji naší země. Sociální ekonomika se věnuje otázkám zaměstnanosti, sociální soudržnosti a místního rozvoje. Vzniká díky ekonomickému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji, který umožňuje aktivní zapojení každého občana na rozvoji daného regionu. Prvotním cílem sociální ekonomiky není vytvářet zisk, který když vznikne, je dále použit k dalšímu rozvoji aktivit firmy či pro komunitu, ale stěžejní jsou obecně prospěšné cíle, která si firma stanovila. 3. Sociální podnikání Na Technické univerzitě v Liberci se bakalářské formě na Ekonomické fakultě již několik let vyučuje předmět Sociální podnikání. Jeho snahou je připravit manažery, kteří by uměli zakládat nové podnikatelské subjekty zaměřené na sociální podnikání, nebo stávající subjekty transformovali na sociální podniky. DOHNALOVÁ, M. uvádí ve své Studii Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky 9/2006: Sociální ekonomie v evropeizaci českého hospodářství, s. 8. základní rysy čtyř „pilířů“ sociální ekonomiky, mezi které zahrnuje družstva, vzájemné společnosti, asociace a nadace. Uvedené subjekty třetího sektoru zprostředkovávají nabídku služeb, které není veřejný sektor schopen zajistit v dostatečné míře a kvalitě. Nebo těch, které nejsou pro soukromý ziskový sektor dostatečně atraktivní z hlediska ziskovosti. Jedná se především o služby v oblasti řešení strukturální nezaměstnanosti, problematiky sociální politiky a potřeby aktivnější integrační politiky. Subjekty třetího sektoru se v současném světě stávají rovnocennými partnery veřejných institucí v oblasti pomoci zajišťování pracovního uplatnění pro tzv. sociálně znevýhodněné skupiny občanů a zároveň při hledání pracovních příležitostí nezaměstnaným lidem s nedostatečnou kvalifikací, u kterých hrozí nebezpečí permanentního vyloučení z pracovního trhu a s tím související následné vyloučení ze společnosti. V současné době se nedaří zlepšit nezaměstnanost investováním ani hospodářským růstem. Jednou z možností snížení nezaměstnanosti je sociální podnikání, kde hlavním cílem není dosažení zisku. Podnikatelské aktivity v oblasti sociálního podnikání, veřejné nebo soukromé, se sice primárně nezaměřují na ziskovost, ale neznamená to, že by nemohla být jejich činnost zisková. Sociální podnikání je podnikání s primárně sociálními cíli, jehož hospodářský zisk je v prvé řadě znovu investován do podnikání za stejným účelem nebo do rozvoje místní komunity, spíše než aby se jednalo o podnikání vedené potřebou maximalizovat zisk pro zainteresované skupiny/osoby či vlastníky. 4. Sociální podnik Sociální podnik je podnik, který vyvíjí podnikatelskou činnost za účelem naplňování sociálních cílů, pro které byl založen. Jeho účelem je vytvářet pracovní podmínky pro znevýhodněné obyvatele na trhu práce a tím jim poskytovat pracovní a sociální podporu. Taková firma musí přihlížet ke všem faktorům, měla by se snažit 84



využít veškerého potenciálu pracovníků, rozvíjet jejich schopnosti a dovednosti. Pro handicapované či zdravotně postižené musí přizpůsobit typ výroby jejich potřebám: úprava pracovní doby, možnost rehabilitace (po pracovní době či během přestávky), více přestávek, psychologické poradenství, bezbariérové úpravy, zdravá strava, vybavení pracoviště a v neposlední řadě také projev neformálního zájmu o jejich problémy. Pro sociální podniky je charakteristické více-zdrojové financování. Sociální podniky získávají pro vykonávání své činnosti finanční prostředky nejen na základě své tržní aktivity, ale také jsou jim finanční zdroje přidělovány od orgánů veřejné správy. Tyto zdroje – dotace a granty, které jsou rozdělovány z prostředků veřejných rozpočtů, napomáhají sociálním podnikům vyrovnávat znevýhodnění oproti konkurenci vyplývající ze zaměstnávání znevýhodněných osob. Nesmíme opomenout ani nepeněžní zdroje ve formě dobrovolnické práce anebo dary. 5. Znevýhodněné skupiny obyvatel Patří mezi ně lidé, kteří jsou nějakým způsobem oproti ostatním znevýhodněni; mají horší výchozí postavení než ostatní občané. Ať už na trhu práce nebo v samotné společnosti.

Jsou to: 

osoby se zdravotním postižením (nemůžou vykonávat jakoukoliv práci, je zde vyšší nárok na vybavení, bezbariérový přístup),



osoby do 20 let věku (lidé bez praxe, horší uplatnění na trhu práce),



absolventi vysokých škol (bez praxe v oboru),



těhotné ženy, ženy po mateřské dovolené (absence při nemoci dítěte),



osoby starší 50 let věku (horší zaškolení, adaptace, nová technika),



osoby, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců,



osoby, které potřebují zvláštní pomoc,



osoby společensky nepřizpůsobivé,



osoby po ukončení výkonu trestu odnětí svobody (záznam v trestním rejstříku, nedůvěra, předsudky),



osoby se socio-kulturně znevýhodněného prostředí,



etnické a náboženské menšiny (překonání jazykových a kulturních bariér),



homosexuálové (předsudky společnosti),



alkoholici, drogově závislí,



lidé bez přístřeší.

85



V zahraničí jsou mezi znevýhodněné skupiny obyvatelstva zahrnované i jiné skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Například na Slovensku patří do této skupiny dlouhodobě nezaměstnaní, mladí lidé ve věku 16 – 24 let (především s nižším stupněm vzděláním nebo absolventi škol, které neposkytují vzdělání odpovídající potřebám trhu práce), rodiny s dětmi (kde je riziko sociálního vyloučení a chudoby vyšší v neúplných rodinách a v rodinách s větším počtem dětí), rómské komunity, lidé se zdravotním postižením, migranti, bezdomovci, ostatní zranitelné skupiny obyvatelstva. 6. Projekt Sociální podnikání – šance pro třetí tisíciletí Jednou z množností, jak v současné době úspěšně eliminovat dopady hospodářské krize na tzv. znevýhodněné skupiny obyvatelstva, je podpora sociálních podniků, které zpravidla působí na místní úrovni. Koncepce sociální ekonomiky a sociálního podnikání se snaží nalézt skupinám obyvatel, které jsou sociálně vyloučené ze společnosti nebo jsou sociálním vyloučením ohrožené, uplatnění na trhu práce a umožnit jim plnohodnotné prožití života. Projekt Sociální podnikání – šance pro třetí tisíciletí, který získala Technická univerzita v Liberci, vychází ze záměru zvýšit možnost uplatnění cílových skupin na pracovním trhu v Libereckém kraji. Je určen cílové skupině, která může ovlivnit zakládání nových sociálních podniků v Libereckém kraji. Cílovou skupinou projektu jsou především osoby z NNO, obcí, podnikatelských subjektů, fyzické osoby s ukončeným min. SŠ vzděláním které jsou již aktivní na trhu práce, včetně znevýhodněných osob. Mezi znevýhodněné osoby patří především fyzické osoby se zdravotním postižením, pečující o dítě do 15 let věku, starší 50 let věku, které jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, které se přechodně ocitly v mimořádně obtížných poměrech nebo které v nich žijí, osoby ze sociokulturně znevýhodněného prostředí a absolventi středních a vysokých škol. Grantový projekt s registračním číslem CZ.1.07/3.2.01/02.0009 v rámci grantu Podpora nabídky dalšího vzdělávání v Libereckém kraji, který je spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropského sociálního fondu byl zahájen začátkem roku 2011 a v prosinci 2012 bude ukončen. Pro účastníky projektu je připraveno 8 modulů, z nichž jsou povinni absolvovat minimálně 6 modulů. V rámci modulů získají znalosti z oblasti historie sociálního podnikání, projektového řízení a managementu v sociálním podniku, lidských zdrojů v sociálních podniku, financování činností sociálního podniku, v oblasti kreativity a inovací. Seznámí se se specifiky sociálních podniků jako podnikatelských subjektů nebo neziskových organizací. V rámci pilotního ověření se také zúčastní pracovních stáží ve vybraných sociálních podnicích a vypracují si vlastní projekt na založení nového sociálního podniku nebo na transformaci již existujícího podniku. Jednotlivé moduly postupně probíhají v pátek odpoledne a v sobotu, tedy mimo pracovní dobu účastníků pilotního ověření. Řada z nich postupně vytváří vlastní projekt, který bude veřejně prezentovat. Má možnost s lektory konzultovat jeho jednotlivé korky. Především v rámci výběru vhodného předmětu podnikání a správné právní formy budoucího sociálního podniku, financování projektu z vlastních nebo cizích zdrojů, z oblasti odhalování konkurenčního prostředí atd. Účastníci pilotního ověřování, kteří jsou obyvateli Libereckého kraje, rozšiřují mezi veřejností informace o konceptu sociálního podnikání, o kterém se zatím ví velice málo. Realizace sociálního podnikání umožňuje snižování nezaměstnanosti a to především sociálně vyloučených obyvatel.

86



7. Závěr Sociální ekonomika se v České republice postupně stává již známějším pojmem. Nestátní neziskové organizace si uvědomují, že nemohou pouze čekat na sponzorské dary a dotace, ale musí jít i cestou ziskového nebo neziskového podnikání. Do neziskových organizací musí přicházet profesionální manažeři, kteří tyto podniky povedou ne na bázi dobrovolnictví, ale jako skutečné podniky, jejichž cílem je jednak zabezpečovat různé prospěšné služby pro veřejnost, ale především rozšiřovat počet pracovních míst, a to nejen pro znevýhodněné skupiny obyvatel. Před sociálními podniky pak leží úkol zabezpečit si tak volné finanční prostředky, které z podnikání získají, ale hlavně přizpůsobit své chování podnikatelskému prostředí a co nejvíce eliminovat rizika, se kterými se sociální podniky v tržním prostředí mohou setkat. Seznam použité literatury [1] Srovnávací analýza modelů sociální ekonomiky v EU a možnosti jejich aplikace v ČR v rámci programového období Evropského sociálního fondu 2007 – 2013. Závěrečná zpráva 23. 5. 2008. [2] Centrum pro výzkum neziskového sektoru Sociální ekonomika a NNO v ČR, 2005. [3] ČEPELKA, M. Průvodce neziskovým sektorem EU, 2. díl. Omega: Liberec, 2003. ISBN 80-902376-4-9. [4] SLOBODNÍK, J. Sociální ekonomika v Evropské unii a její aplikace na podmínky ČR. Centrum denních služeb o. s. ORFES, Praha, 2004. ISBN 80-903519-1-3. [5] KORIMOVÁ, G. a kol. 1. vyd. Banská Bystrice: Kopernikus, Banská Bystrice. 2008. ISBN 978-80-969549-6-4. [6] SYROVÁTKOVÁ, J. Řízení sociálního podniku. In Sborník z mezinárodní vědecké konference, NOVÁ TEORIE EKONOMIKY A MANAGEMENTU ORGANIZACÍ, Svět v pohybu, 17. 10. 2008. Vysoká škola ekonomická v Praze, 2008. S. 0 - 3. ISBN 978-80-2451408-6. [7] SYROVÁTKOVÁ, J. Rizika sociálního podnikání pro neziskový sektor. In Zborník príspevkov z medzinárodnej vedeckej konferencie, 29. – 30. 5. 2008, Podnikatelské modely sociálnej ekonomiky. Ekonomická fakulta UMB, Banská Bystrica, 2008. S. 0 – 6. ISBN 97880-8083-663-4. [8] SYROVÁTKOVÁ, J. Využívání e-learningu tělesně postiženými studenty univerzity třetího věku. In Sborník příspěvků konference E-learning, další vzdělávání a vzdělávání osob s postižením, 27. 6. 2008. Soukromá vysoká škola ekonomických studií, Praha, 2008. S. 30 – 33. ISBN 978-80-86744-78-0. [9] SYROVÁTKOVÁ, J. Social Entrepreneurship as one of the options for reducing the Negative effect of the current global economic and financial crisis. In Междунароная научно – техническая конференция “СОВРЕМЕННЫЕ ТЕХНЮЛОГИИ И ОБОРУДОВАНИЕ ТЕКСТИЛЬНОЙ ПРОМЫШЛЕННОСТИ“ (ТЕКСТИЛЬ 2009). 24. 11.- 25. 11.2009. Московский государственый текстильный университет имени А. Н. Косыгина. s. 298 – 300. Moskva: 2009. ISBN: 978-5-8196-0163-1. [10] SYROVÁTKOVÁ, J., VANĚČKOVÁ, A. Nedostatečná podpora sociálního podnikání v České republice. In Sborník příspěvků ze 4. mezinárodní vědecké konference „Nové trendy – 87



nové nápady 2009“ konaného SVŠE 19. – 20. 11. 2009. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo, s. r. o., 2009. S. 543 – 547. ISBN 978-80-87314-04-3. [11] SYROVÁTKOVÁ, J., ULLMANNOVÁ, P., URBAN, J. Sociální podniky zřizované obcemi Libereckého kraje. In Sborník příspěvků z mezinárodního odborného semináře – kulatého stolu „Sociální ekonomika jako producent sociální a veřejné přidané hodnoty“ konaného KFÚ FSE UJEP v Ústí nad Labem 22. – 23. 10. 2009. Ústí nad Labem: KFÚ FSE UJEP v Ústí nad Labem, 2009. S. 152 – 157. 978-80-7414-194-2. [12] SYROVÁTKOVÁ, J., ŠUGÁROVÁ, K. Specifika financování sociálních podniků České republice. In Sborník příspěvků z mezinárodní konference „Finance a účetnictví v kontextu ekonomické krize“ konaného den 12. 11. 2009. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2009. S. 0 - 20. ISBN 978-80-7372-564-8. [13] SYROVÁTKOVÁ, J. Může se stát malý a střední podnik sociálním podnikem? In Sborník z odborného sympozia „Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu“, 2. ročník, 5. – 6. 5. 2009, Sychrov, s. 36 – 39. Liberec: VÚTS, 2009. ISBN 978-80-87184-07-7. [14] SYROVÁTKOVÁ, J. Role výzkumných pracovníků v oblasti sociálního podnikání v České republice. In Sborník příspěvků z odborného sympozia „Rozvoj lidských zdrojů ve vědě a výzkumu“, 11. – 12. 5. 2010, s. 82 – 88. Liberec: Liberec: VÚTS, 2009. ISBN 978-8087184-10-3. [15] SYROVÁTKOVÁ, J. Sociální podnikání. 1. vyd. Liberec: TUL, 2010, 117 s. ISBN 97880-7372-683-6.

88



ŘÍZENÍ FINANCÍ A AUDITING VAV PROJEKTŮ V MEZINÁRODNÍCH SOUVISLOSTECH (PROFIN) FINANCIAL MANAGEMENT AND AUDITING OF THE R&D PROJECTS IN THE INTERNATIONAL ENVIRONMENT (PROFIN)

Pittnerová Radka VÚTS, a.s. [email protected] Hyblerová Śárka Technická univerzita v Liberci (Ekonomická fakulta, katedra podnikové ekonomiky) [email protected]

Abstrakt Projekt PROFIN si klade za cíl zvýšit stávající úroveň znalostí vědecko-výzkumných pracovníků v oblasti finančního plánování, řízení a auditingu projektů vědy a výzkumu s důrazem na mezinárodní specifika. Navržený systém opatření zahrnuje vytvoření vzdělávacích kurzů pro tyto cílové skupiny: vědecko-výzkumné pracovníky (rozdělené do dvou skupin dle míry odborných zkušeností) a tzv. tutory (osoby poskytující konzultace a služby první cílové skupině). Kurzy jsou rozděleny do dvou odborných modulů, zaměřených na problematiku finančního plánování a řízení (modul A) a auditingu VaV projektů (modul B) a jednoho průřezového modulu (C), který se orientuje na rozvoj tzv. měkkých dovedností nezbytných pro začlenění finančního manažera do projektového týmu. Klíčová slova – PROFIN (akronym projektu), finanční řízení, finanční plánování, auditing

Abstract: The PROFIN Project has the aim to increase the current level of knowledge of scientific and technical workers in the field of financial planning, management and auditing of projects of research and development with the emphasis on international specificities. The proposed system of measurements includes creating training courses for the following two target groups: workers (divided into two groups according to experience) and so called tutors (providing consultations and services for the first target group). The courses will be divided into two special modules focused on the problems of financial planning and management (module A), auditing R&D projects (module B) and one transversal module (C), which focuses on the development of so-called soft skills necessary for integration of a financial manager into a project team. Key words – PROFIN ((acronym of the project), financial management, financial planning, auditing

89



1. Charakteristika projektu PROFIN Cílem projektu Řízení financí a auditing VaV projektů v mezinárodních souvislostech (akronym PROFIN, reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0173) je prostřednictvím systému vzdělávání zvýšit schopnosti pracovníků vědy a výzkumu efektivně a v souladu se zákonnými normami připravovat a řídit rozpočet vědeckovýzkumných projektů v mezinárodním prostředí EU. Kvalitní finanční řízení projektů završené úspěšným auditem je jedním ze základních předpokladů úspěchu vědecko-výzkumných aktivit financovaných z veřejných zdrojů. Projekt PROFIN proto prostřednictvím specifických vzdělávacích aktivit usiluje o zvýšení finančně manažerských dovedností a znalostí pracovníků ve vědě a výzkumu tak, aby finanční řízení vědecko-výzkumných projektů probíhalo efektivně a v souladu s příslušnými zákonnými normami. Vzdělávací aktivity, které vědecko-výzkumným pracovníkům nabízí projekt PROFIN, jsou rozděleny do tří modulů zaměřených na finanční řízení, auditing a manažerské kompetence ve dvou základních úrovních – manažer VaV a expert. Projekt PROFIN spojil partnery z řad poskytovatelů terciárního vzdělávání z regionů Libereckého, Moravskoslezského a Jihomoravského kraje s odbornými partnery s působností a zkušenostmi v oblasti auditingu a realizace a poradenství v oblasti vědeckovýzkumných a inovačních projektů. Konsorcium řešitelů má tak nejen přímé vazby na cílovou skupinu, ale zároveň disponuje také praktickými zkušenostmi odborných firem, které budou své znalosti v oblasti finančního řízení auditingu projektů předávat zájemcům z řad pracovníků VaV a odborným konzultantům v rámci celé řady vzdělávacích aktivit v průběhu 36 měsíců realizace projektu. PROFIN je realizován díky finanční podpoře z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. 1.1 Cílové skupiny projektu PROFIN Kvalitní finanční řízení projektů VaV završené úspěšným auditem tak v prostředí ČR, kde stále více než polovina zdrojů financujících vědu a výzkum pochází z veřejných zdrojů, je jedním ze základních předpokladů úspěšného rozvoje. Projekt PROFIN proto předpokládá řešení, jehož prostřednictvím se zvýší finančně manažerské dovednosti a znalosti pracovníků ve vědě a výzkumu. Navržený soubor nástrojů vzdělávání, IT podpory a vzdělávacích činností povede ke zvýšení schopnosti pracovníků připravovat a řídit rozpočet projektu a jeho výkaznictví tak, aby celkově zefektivnil a zkvalitnil proces finančního managementu projektu. Projekt pracuje se dvěma hlavními segmenty: 1. Pracovníci VaV (stávající i potenciální) 2. Pracovníci zajišťující podporu a vzdělávání segmentu 1 Segment 2 je mezi členy cílové skupiny zařazen s ohledem na potřebu zajistit udržitelnost projektových činností i po ukončení PROFIN. Jedná se o akademické pracovníky, lektory a konzultanty, kteří se specializují na oblast finančního a projektového managementu. V regionech působnosti projektu je 11 236 akademických a vědeckých pracovníků, 63 940 studentů, na které mají členové konsorcia přímou vazbu a 1 571 inovačních firem, kde lze předpokládat zájem o aktivity projektu PROFIN. Konsorcium plánuje využít databází potenciálních účastníků z projektu TRANSCEN a z projektu RKO (cca 220 kontaktů). 90



Základní segmenty byly dále rozděleny do dílčích skupin, které mají podobné potřeby a požadavky: V1 - Začínající VaV pracovník Studenti magisterských studijních programů se zájmem o vědecko-výzkumnou kariéru, studenti doktorských studijních programů a zaměstnanci inovačních firem do 25 let. V působnosti projektu PROFIN se nachází celkem 53 467 studentů magisterského a 10 473 studentů doktorského studia; V2 - Zkušený VaV pracovník Vědecko-výzkumní pracovníci v akademické, výzkumné a privátní sféře. V regionu PROFIN se nachází celkem 29 vysokých škol/univerzit, 55 výzkumných ústavů a 1571 inovačních firem; T1 - Tutor - školitel Akademičtí pracovníci a lektoři věnující se specifickému vzdělávání pracovníků VaV nebo vzdělávání v oblasti finančního řízení a auditingu; T2 - Tutor - konzultant Zaměstnanci administrativy a managementu, konzultanti poskytující informační a poradenské služby v oblasti VaV. 1.2 Plánované výstupy projetu PROFIN Celkem bylo plánováno realizovat minimálně 61 kurzů, v rámci kterých bude proškoleno min. 350 osob ze tří cílových segmentů. Kurzy jsou rozděleny do dvou skupin - pilotní, v rámci kterých dojde k ověření kvality navržených kurzů a diseminační, jejichž cílem je již ověřené, kvalitně nastavené vzdělávací aktivity PROFIN, realizovat v partnerských regionech. Alespoň 20 % realizovaných kurzů bude obsahovat komponentu IT. 2. Společná vzdělávací platforma projektů OP VK Platforma vychází z konceptu Partnerství, který je významnou součástí celkové strategie projektu. Platforma koordinuje nabízené vzdělávací aktivity s cílem zajistit maximální efekt jejich dopadu a přínosu pro cílové skupiny projektu. Platforma sdružuje celkem 4 projekty OPVK (projekt TE-ERA – reg. č. CZ.1.07/2.2.00/07.0306 – prioritní osa 2.2. a projekty prioritní osy 2.3. PROFIN –reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0173, PROMOTE – reg. č. Z.1.07/2.3.00/09.0131 a MUNRO – reg. č. CZ.1.07/2.3.00/09.0109), které společně nabízí pracovníkům VaV v regionech ČR ucelený program vzdělávání. Vzdělávací aktivity jednotlivých projektů se vzájemně doplňují a vytváří komplexní nástroj pro zvýšení odborných kompetencí pracovníků VaV. Řešitelské týmy partnerských projektů vzájemně spolupracují, koordinují své aktivity v jednotlivých projektech. Pro efektivní provázání činností a sjednocení procesů v rámci platformy byl vytvořen společný externí web projektů. V sledovaném období probíhala jednání Společné vzdělávací platformy projektů OPVK v rámci dílčích schůzek řešitelských týmů, kam byli vždy přizvání i zástupci jiných projektů, také principy společné strategie i kooperace byly nadále zachovány.

91



3. Komunikace v rámci projektu PROFIN Základní principy řešení interního projektového komunikačního rozhraní PROFIN (pracovní název interní web PROFIN) byly vyvinuty v rámci Společné vzdělávací platformy projektů OPVK a modifikovány dle potřeb projektu PROFIN. Dle navržených modifikací bylo připraveno IT specialistou projektu programové řešení pro interní web PROFIN (viz Obr. 1).

Obr. 1 Interní web projektu PROFIN – náhled

Interní web PROFIN plní čtyři základní funkce:    

Podpůrný nástroj pro přípravu monitorovacích zpráv Nástroj interní komunikace v projektovém týmu Evidence podkladů pro prokázání plnění monitorovacích indikátorů Úložiště statických dat

4. Shrnutí Hlavními vzdělávacími výstupy projektu PROFIN jsou realizované kurzy v kvalitě, která odpovídá požadavkům cílové skupiny. Vytvořené systémové řešení sjednocuje rozsah a strukturu informací, kterými bude prokazováno plnění vzdělávacích výstupů. Od zahájení projektu v září 2009 bylo již realizováno více než 80 vzdělávacích kurzů z oblasti Finančního řízení a plánování, Auditingu a Manažerských dovedností, v rámci kterých bylo podpořeno více než 700 osob, především vědeckých a výzkumných pracovníků. Projekt tak více než naplňuje plánovaný cíl. Všechny realizované vzdělávací aktivity byly frekventanty hodnoceny pozitivně, o čemž svědčí i skutečnost, že mnozí z nich navštěvují vzdělávací kurzy projektu opakovaně. Seznam použité literatury [1] PROFIN [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z https://www.projektprofin.cz/ [2] PROFIN [online]. 2012 [cit. 2012-04-10]. Dostupné z https://www.projektprofin.cz/internal [3] Sympózium Sychrov [online]. 2010 [cit. 2012-04-12]. Dostupné z http://www.sympoziumsychrov.cz. 92



Poznámky:

93



94



Tato publikace neprošla jazykovou ani redakční úpravou. Za obsah a formu příspěvků odpovídají jejich autoři.

Název:

Sborník příspěvků z odborného sympozia ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU DEVELOPMENT OF HUMAN RESOURCES IN SCIENCE AND RESEARCH

Autor:

kolektiv autorů

Vydavatel:

VÚTS, a.s., U Jezu 525/4, 461 19 Liberec

Určeno:

pro účastníky semináře

Vydání:

1. vydání

Rok vydání:

květen 2012

ISBN:

ISBN 978-80-87184-33-2

Vazba:

brožovaná

Náklad:

200 ks

Kontaktní osoba: Ing. Kateřina Vaškovská, tel.: 485 302 305 E-mail:

[email protected]

95

ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ VE VĚDĚ A VÝZKUMU

Recommend Documents