Rozvoj lidských zdrojů pro regionální management Jak dál ve vysokoškolském vzdělávání pro regionální rozvoj?

Rozvoj lidských zdrojů pro regionální management Jak dál ve vysokoškolském vzdělávání pro regionální rozvoj? Hana Bartošová Jan Bartoš Anotace: Příspěvek se zaměřuje na rozvoj lidských zdrojů pro regionální management cestou implementace nových trendů vzdělávání do oborových vysokoškolských studijních programů. Inovace oboru Management a regionální rozvoj VŠRR je, v souladu s Evropským a národním kontextem vzdělávání, zaměřena na tzv. výstupy z učení (learning outcomes), které vycházejí z poţadavků praxe na znalosti, dovednosti a způsobilosti (kompetence) manaţerů působících v regionálním rozvoji. Praxe právem poţaduje, aby absolventi uměli uplatnit své znalosti a dovednosti v širších multidisciplinárních souvislostech, týkajících se zejména managementu změn (Management of Change), managementu v podmínkách kritických změn (Management in Conditions of Critical Changes) a osvojili si vybrané, tzv. „měkké“ manaţerské dovednosti (soft skills). Důraz se klade na jasné a měřitelné kompetence a sdílení zkušeností lidí z oboru (best practices).

Summary: The article is focused on Human Resource development for regional management through implementation of new trends in education into special university study programs. Innovation of study program Management and Regional Development of VSRR is in line with European and national context of education, is focused on learning outcomes, which results from demand of external subjects on knowledge, skills, and competences of managers operating in regional development. External subjects require graduates who have ability to use their knowledge and skills in wider multidisciplinary contexts concerning especially Management of Change, Management in Conditions of Critical Changes together with knowledge of selected so-called soft skills.The main emphasis is on clear and measurable competence and sharing of best practice experiences among experts. Klíčová slova: management, regionální management, výstupy z učení, národní kvalifikační rámec vysokoškolského vzdělávání Keywords: Management, Regional management, Learning outcomes, National Qualification Framework of the Higher Education

1

1. Evropský a národní kontext vysokoškolského vzdělávání V souladu se současným vývojem vysokoškolského vzdělávání v Evropě i České republice pro příští desetiletí je strategie zaměřená na vysokou kvalitu a excelenci ve všech činnostech vysokých škol, tj. od výuky přes výzkum a vývoj, sluţbu regionu apod., zároveň však s důrazem na sociální aspekty a kulturní rozvoj společnosti. Jednou z deseti prioritních oblastí pro příští desetiletí se stalo učení orientované na studenta a vzdělávací poslání vysokého školství. “Opětovně potvrzujeme důležitost vzdělávacího poslání vysokoškolských institucí a nutnost stále pokračující reformy studijních programů zaměřené na výsledky z učení. Učení orientované na studenta vyžaduje ve všech třech cyklech (bakalářský, magisterský, doktorský, - pozn. autora) podporovat každého jednotlivce a nově přistupovat k výuce i ke studiu, vytvářet efektivní struktury poradenství a kurikulum jasněji zaměřit na studenta. Kurikulární reforma se tak stane stále pokračujícím procesem vedoucím k vytváření vysoce kvalitních, flexibilních a individuálně přizpůsobených vzdělávacích cest. Akademičtí pracovníci v těsné spolupráci s představiteli studentů a zaměstnavatelů budou pokračovat ve formulaci výsledků učení a mezinárodních referenčních požadavků ve stále větším počtu studijních oborů. Žádáme vysokoškolské instituce, aby věnovaly zvláštní pozornost zlepšování kvality svých studijních programů na všech úrovních. To by mělo být prioritou při dalším zavádění Evropských standardů a směrnic pro zajišťování kvality.“1

Předběţné výsledky projekce vytvořené v rámci rozsáhlého programu Evropské unie („New Skills for New Jobs“) předpokládají, ţe do roku 2020 se v České republice celkový počet pracovních míst a zaměstnaných sníţí oproti roku 2008 o více neţ 3 %, coţ je přibliţně o 130150 tisíc osob. Pokles se však bude týkat hlavně pracovních míst poţadujících středoškolské a především základní vzdělání. Počet pracovních míst pro vysokoškoláky se i přes uvedený celkový pokles bude v příštích letech dále zvyšovat. Projekce předpokládá, ţe v roce 2020 bude v České republice téměř o pětinu pracovních míst (tedy zhruba o 150 tisíc) pro osoby s terciárním vzděláním více neţ v roce 2008. Ve stejném období z trhu práce navíc odejde (většinou do důchodu) téměř čtvrt milionu vysokoškoláků a uvolní další vysokoškolská místa. Celkově u nás budou v roce 2020 vysokoškolská pracovní místa (v dnešním chápání) tvořit přibliţně 20 % všech pracovních míst. Počet pracovních míst pro vysokoškoláky se v ČR nejvíce zvýší v kvartérním veřejném sektoru ekonomiky, kde vzroste o několik desítek tisíc (především vzdělávání, zdravotnictví a sociální činnosti). Vysoký nárůst počtu pracovních míst pro osoby s terciárním vzděláním lze očekávat rovněţ v kvartérním trţním sektoru (zvláště v nemovitostech, sluţbách pro podniky, výzkumu a vývoji a částečně i v peněţnictví a pojišťovnictví, ačkoliv jde o jedno z odvětví, v němţ se na celkovém počtu pracovních míst negativně projevila finanční krize). Přes výrazný pokles celkového počtu pracovních míst dojde k menšímu nárůstu nových pracovních míst pro vysokoškoláky v sekundárním a v terciárním sektoru, k nejmenšímu absolutnímu zvýšení pak v primárním sektoru.2 V souvislosti se stárnutím populace i rychle se měnícími poţadavky pracovního trhu danými mimo jiné přechodem na znalostní společnost (knowledge society) se stále více zdůrazňuje, aby v tomto prostoru se ve větší míře vzdělávali lidé v programech tzv. celoţivotního vzdělávání. 1

Ve dnech 28.-29.4.2009 se sešla v rámci Boloňského procesu v Leuvenu/Louvain-la-Neuve jiţ 6. konference ministrů odpovědných za vysoké školství. Konference měla nejenom vyhodnotit pokrok, kterého bylo v rámci implementace cílů boloňského procesu dosaţeno, ale zároveň představit i vizi pro příští desetiletí, tedy do roku 2020. Výsledkem konference ministrů se stalo společné komuniké „The Bologna Process 2020 - The European Higher Education Area in the new decade“. 2 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015. Praha: MŠMT, 2009.

2

Všeobecně se dnes uznává, ţe rozvoj vzdělání a růst vzdělanosti jsou nezbytnou podmínkou k dosaţení vyšší kvality ţivota. Vysokoškolské vzdělání hraje rostoucí roli v současné společnosti - vysoce kvalifikovaná pracovní síla je nezbytná v procesech globalizace, inovací, šíření informačních technologií, v rychlých proměnách produkce zboţí, sluţeb i idejí. V praxi se potvrzuje, ţe i v době finanční recese je investice do vzdělání jednou z nejlépe realizovaných investic. Nejde však o vzdělání a sebevzdělání jakékoliv, ale o jeho orientaci na osvojení si znalostí, dovedností a kompetencí v příslušném oboru studia. Přestoţe u nás stále přetrvává velký příklon k formálnímu vzdělání, které se podle západní Evropy často přeceňuje, firmy si začínají uvědomovat, ţe „jen“ získání samotného titulu ještě neznamená naplnění předpokládaných kompetencí pracovní pozice s poţadovaným VŠ vzděláním.

Klíčovým termínem současné vysokoškolské pedagogiky jsou výstupy z učení (learning outcomes). Definuje se jimi soubor znalostí, dovedností, schopností, přístupů a porozumění, které by si student měl osvojit v rámci dané vzdělávací jednotky (např. předmět, modul, program). Pracovní trh nezajímá, co bylo předmětem studia konkrétního programu či oboru, ale to, co se opravdu student na VŠ naučil, co si v rámci svého vzdělávání přináší do praxe, tzn. jaké konkrétní výstupy z učení, kompetence, absolvent nabyl. Tyto výstupy by přitom měly být reálně vyjádřitelné a ověřitelné. Rozvoj metod vzdělávacího procesu prostřednictvím výstupů z učení je v terciárním vzdělávání důsledkem trendu přenesení důrazu z vyučování (teaching) na učení se (learning). Zatímco tradiční způsob tvorby studijních programů, modulů či předmětů (tzv. teachercentered approach) se odvíjí typicky od definování obsahu vzdělávání (tzn. seznam toho, co učitel učí, přičemţ studenti jsou hodnoceni, jak dobře zvládli odpřednášenou látku), současné mezinárodní trendy ukazují posun směrem k výsledkům vzdělávání (co student umí po úspěšném ukončení kurzu/modulu/programu) a tzv. přístupu orientovanému na studenta (learner- centered approach). Jaké jsou přednosti používání výstupů z učení? Poskytují informaci potenciálním uchazečům a zaměstnavatelům o klíčových kompetencích absolventů jednotlivých oborů; Zvyšují hodnotu absolventů studijního programu na pracovním trhu a usnadňují jim proces výběru zaměstnání; Zvyšují konkurenceschopnost absolventů na trhu práce; Usnadňují porovnání ekvivalence studijních oborů v procesu uznávání zahraničních vysokoškolských kvalifikací; Spolu s kritériem studijní zátěţe (workload) studenta umoţňují správně nastavit kreditovou hodnotu vzdělávací jednotky (předmětu nebo jiné části studia) jasně definují studijní obor pro účely akreditace a hodnocení.

3

V souladu s připravovaným národním kvalifikačním rámcem3 se předpokládají tři základní kategorie výstupů z učení: Znalosti (faktické, teoretické ve studovaném oboru); Dovednosti (schopnost pouţít znalosti při řešení uceleného problému); Způsobilosti (kompetence) (schopnost pouţívat znalosti a dovednosti v určitém kontextu (prostředí) a s určitým stupněm samostatnosti a odpovědnosti. Výstupy z učení jsou klíčovým pojmem současné vysokoškolské pedagogiky a jsou pod různými názvy pouţívány i v systémech, které nepouţívají kvalifikační rámce. Výstupy z učení se staly východiskem inovace studijního programu Regionální rozvoj, obor Management a regionální rozvoj na Vysoké škole regionálního rozvoje v Praze. Inovace bakalářského studijního programu v kontextu Boloňského procesu s důrazem na výsledky učení na VŠRR je spolufinancována evropským sociálním fondem v rámci OP Praha-Adaptabilita. Zahájení projektu je plánováno na březen 2010, doba trvání projektu je 30 měsíců.

2. Kompetence manažerů v oblasti regionálního rozvoje Z výzkumu realizace manaţerských funkcí v oblasti regionálního rozvoje v obcích ČR vyplynulo, ţe „řízení regionálního rozvoje vykazuje stále značné nedostatky, které jsou způsobeny jak objektivními příčinami (samotná podstata činnosti aktérů regionálního rozvoje, nutnost postihnout značné mnoţství často protichůdných faktorů a souvislostí, legislativní vymezení, apod.), tak i příčinami subjektivními (vzdělání, kvalifikace, komunikační schopnosti, morální aspekty, schopnost přijímat rozhodnutí a odpovědnost za ně, apod.).“4 V této souvislosti je třeba zdůraznit aktuální význam zvyšování odborných kompetencí managementu všech úrovní řízení regionálního rozvoje, zejména s ohledem na rychlost změn ve vnějším prostředí. Je naprosto nezbytné a ţádoucí aktivizovat regionální rozvojový potenciál postupným prosazováním osvědčených metod teorie a praxe managementu, které povedou k efektivnímu řízení a správě, kooperaci a participaci mezi orgány veřejné správy a dalšími podnikatelskými a nepodnikatelskými subjeky místního a regionálního rozvoje. Management regionálního rozvoje hraje klíčovou roli v ţivotních cyklech regionů a municipalit a proto by mu měla být věnována daleko větší pozornost, neţ je tomu dosud. Aktuální problémy a úkoly, před nimiţ regionální management stojí, nelze řešit tradičními administrativními a správními postupy „zaţitými“ u manaţerských i výkonných subjektů v oblasti regionálního rozvoje a správy. Profesiografické výzkumy ukazují, ţe činnosti v oblasti regionálního rozvoje a správy obsahují silné prvky ekonomické a právní, dále

3

Rámec kvalifikací je druhové vymezení výstupů z učení (znalostí, dovedností a dalších způsobilostí, které musí student prokázat, aby mu byla udělena kvalifikace určité úrovně. Rámec kvalifikací by zjednodušeně řečeno měl umoţnit, aby bylo zcela srozumitelné, co očekávat od jednotlivých úrovní vysokoškolského vzdělávání. Má důleţitou úlohu v tom, ţe do struktury vysokoškolských studijních programů vnáší systém podle transparentních kritérií, který určuje výstupy z učení, které musí být dosaţeny v kaţdém studijním programu příslušné úrovně, a to bez ohledu na to, o jaký konkrétní obor se jedná. 4

PONIKELSKÝ, P. Výzkum realizace manažerských funkcí v oblasti regionálního rozvoje v obcích ČR. Závěry projektu „Procesy řízení regionálního rozvoje na úrovni obecních a mikroregionálních samospráv České republiky. In: Regionální rozvoj. Sborník příspěvků.1. mezinárodní workshop VŠRR. Brno: Tribun EU, 2009. ISBN 978-80-7399-772-4

4

sociální, sociologické a psychologické, přírodovědné a technické, ale zejména manaţerské a informatické. Za rozhodující se v současném pojetí managementu pokládá umění řídit v podmínkách neustálých změn. Ukazuje se, ţe neexistuje prakticky ţádná organizace, z veřejné správy, podnikatelské či nepodnikatelské sféry, která by nemusela neustále reagovat na měnící se podmínky vnějšího prostředí. Proces změn se odráţí i v nových poţadavcích na kompetence manaţerů. Peter F. Drucker k tomu poznamenává“..“ukazuje se, ţe mnozí „zkušení praktici“, působící ve významných manaţerských pozicích, jsou v lepším případě snaţiví amatéři, v horším neschopní šarlatáni“… a zdůrazňuje, ţe „manažer je především profese - a její nositel je zodpovědný za efektivní dosahování cílů svěřených mu organizačních jednotek (útvarů, kolektivů), včetně tvůrčí účasti na jejich tvorbě a zajištění. Využívá při tom kolektiv spolupracovníků"..5 V oblasti regionálního rozvoje jsou zapotřebí manaţeři, u kterých jiţ nestojí v popředí rychle zastarávající speciální a odborné vědomosti, nýbrţ takové kompetence jako myšlení v souvislostech, orientace na výkon, vyhledávání informací, dovednost vést spolupracovníky, ochota i schopnost učit se, samostatnost, komunikativní a emocionální inteligence a zejména osobní flexibilita – tedy široká kreativita podpořená vysokou motivací. S růstem akceptace managementu jako profese se mění i zorný úhel, pod kterým se pohlíţí na manaţerské vzdělávání. Začíná se prosazovat přístup ke vzdělávání manaţerů jako k významné investici pro další pozitivní rozvoj nejen konkrétního manaţera, ale zejména celé organizace, firmy či oblasti regionálního rozvoje.

3. Cíle inovace studijního programu Regionální rozvoj, obor Management a regionální rozvoj Jak jiţ bylo uvedeno v teoretickém vstupu příspěvku, v oblastech vysokoškolského, celoţivotního, formálního i neformálního vzdělávání dochází zejména v posledních letech ke kvalitativnímu vývoji i změně pohledu na proces vzdělávání a jeho výstupy. Totéţ platí o vývoji na trhu práce, kde absolventi bakalářských a magisterských studijních programů po ukončení studia nacházejí uplatnění. V jistém zjednodušení lze vyjádřit trendy restrukturalizace a inovace studijního programu „vzdělání jde cestou zkušeností“. Vysoká škola regionálního rozvoje připravuje v rámci bakalářského studijního programu Regionální rozvoj, obor Management a regionální rozvoj manaţery pro niţší řídící úrovně a ekonomy pro aplikaci manaţerského a ekonomického rozhodování na úrovni regionů, měst a obcí. Současně poskytuje absolventům základní znalosti v oblasti veřejné správy. Řešení lokálních problémů zpravidla vyţaduje multidisciplinární přístup, student se proto připravuje na komunikaci s odborníky jiných profesí tak, aby při realizaci manaţerských funkcí uplatňoval komplexní, zejména systémový, přístup. Součástí výuky je osvojení si základních dovedností z oblasti řízení lidských zdrojů, vedení lidí, vědomostí z informatiky, veřejné ekonomiky a zejména regionální ekonomiky. Absolventi získají hlubší znalosti o metodách a praktických způsobech analýzy územních informací, osvojí si znalosti projektového řízení a naučí se zpracovávat regionální rozvojové projekty, které jsou charakteristické svou unikátností a oborovu diverzifikací. Relevantním cílem je naučit studenty poznávat, formulovat a hodnotit ekonomické souvislosti rozhodovacích procesů v územní veřejné správě a to nejen z hlediska správních rozhodnutí, ale také efektivnosti řízení institucí územní veřejné správy. Akcent je rovněţ kladen na prostorové aspekty rozhodování, a to jak v regionální, tak i municipální rovině. 5

Drucker, P.F. Řízení v turbulentní době. Praha: Management Press, 1994.

5

Absolventi nalézají uplatnění v orgánech veřejné správy a v podnikatelských i nepodnikatelských organizacích (včetně soukromých), kde v systému ekonomického rozhodování je třeba respektovat regionální aspekty. Inovace SP je zaměřena na strategický cíl – zlepšit kvalitu a efektivitu bakalářského vzdělání a odborné přípravy, která bude, v kontextu Boloňských procesů, pruţně reagovat na poţadavky na trhu práce a na měnící se situaci v oblasti terciárního vzdělávání. Důleţitým nástrojem k naplnění strategických cílů jsou výsledky učení. Důraz bude kladen na učební cíle/deskriptory zaměřené na znalosti, dovednosti a kompetence absolventů, které budou co nejvíce odpovídat poţadavkům praxe. Východiska pro inovaci bakalářského studia Vývoj vysokoškolského vzdělávání v národním a Evropském kontextu; Rámec kvalifikací Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (Boloňský proces, 2005); Evropský rámec kvalifikací pro celoţivotní učení (EU, 2008); Národní rámec kvalifikací terciárního vzdělávání (2009-2011); Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti MŠMT na období 2011-2015; SWOT analýza a její vyuţití pro sebehodnocení a další rozvoj VŠRR; Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti VŠRR na období 2011-2015; Akreditovaný studijní program Regionální rozvoj, obor Management a Regionální rozvoj pro prezenční formu studia; Kompetenční model pro vybrané manaţerské pozice v oblasti veřejné správy a regionálního rozvoje. Dílčí výstupy inovace bakalářského studia Změna modularizace studijního programu, redefinování modulů studijního programu; Rozšíření akreditovaného SP v prezenční formě o kombinovanou formu studia; Změny v přístupu k výuce (co by měl student umět, co budeme učit); Změny v metodách výuky (jak se bude učit, důraz na získávání tzv. „hard“ a „soft“ skills; Změny ve způsobech hodnocení studentů (co, kdy a jak budeme hodnotit); Zavedení vnitřního systému hodnocení programu/oboru. Absolvent bude disponovat kvalifikací, znalostmi a dovednostmi a kompetencemi v oboru management a regionální rozvoj, která bude přiznána studentům, kteří: Prokázali nejen znalosti, ale i porozumění (knowledge and understanding) nejnovějším poznatkům teorie managementu a regionalistiky; Osvojili si uplatňování znalostí a dovedností (applying knowledge and understanding). Znalosti jsou jedna věc, umět je správně vyuţívat a uplatňovat je věc druhá, opět nikoliv samozřejmá. Oprávněným přístupem praxe na inovaci SP je poţadavek, aby absolventi uměli uplatnit své znalosti, porozumění a schopnosti řešit problémy v v širších multidisciplinárních souvislostech, týkajících se zejména managementu změn (Management of Change) a managementu v podmínkách kritických změn (Management in Conditions of Critical Changes);

6

Jsou schopni shromáţdit a interpretovat relevantní data oboru management a regionální rozvoj a z nich dospět k rozhodnutím (decision making) zohledňujícím společenskou a etickou odpovědnost v souvislosti s daným rozhodnutím; Disponují základními kompetencemi v oblasti tzv. „měkkých manaţerských dovednosti“ (soft skills). Výstupy z učení jsou zaměřeny na získání prezentačních dovednosti (presentation skills), komunikačních dovedností (communication skills), dovedností v oblasti vedení lidí (leadership skills) a týmovou spolupráci (team effectiveness); Mají schopnosti vzdělávat se dalším studiem (learning skills), v jehoţ směrování k prohlubování a zdokonalování manaţerských kompetencí mohou být do značné míry samostatní či autonomní.

4. Závěr Ţijeme v době neustálých a stále se zrychlujících změn. Tak jako se v komerční sféře organizace přizpůsobují měnícím se poţadavkům trhu, jsou i organizace veřejné správy, kraje, města a obce nuceny přizpůsobovat veřejné sluţby nejen změnám legislativním, ale především změnám ve vnímání standardů veřejných sluţeb. Zvyšování kvality veřejných sluţeb je nepředstavitelné bez vzdělaných, výkonově orientovaných, progresivních a motivovaných manaţerů a zaměstnanců veřejné správy, kteří se ztotoţňují s cíli organizace. Dlouhodobý úspěch organizace je podmíněn správným propojením strategie rozvoje lidského potenciálu se strategií rozvoje celé organizace. Tento důleţitý aspekt je, dle našeho soudu, odpovědí na ústřední téma konference, vyjdeme-li premisy, ţe zásadní potenciál kaţdé organizace, firmy, úřadu tvoří lidé. „Nejvzácnějším zdrojem v jakékoliv organizaci jsou výkonní lidé“ konstatuje P. F. Drucker. Pokusili jsme se hledat potenciál rozvoje, klademe si otázky zaměřené na dimenzi výkonného a efektivního managementu, podmíněného lidským faktorem a vzděláváním. Zásadní změna orientace rozvoje vysokých škol směrem od kvantity ke kvalitě, se má projevit v naplňování všech hlavních funkcí a rolí vysoké školy. Vzdělávací systém musí odpovídajícím způsobem reagovat na změny vnějšího prostředí z uzavřeného prostředí vlastní země v globální prostředí vzdělávacího a výzkumného prostoru. Impulsem pro změnu v systému vzdělávání na většině českých vysokých škol bylo přijetí tzv. Boloňské deklarace, která vyzývá k vytváření společného vzdělávacího a výzkumného prostoru v rámci Evropy. Boloňa je synonymum pro reformní procesy v Evropě a pro vznikající Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání. Rozvoj lidských zdrojů na všech úsecích a stupních regionálního managementu je nutno pojímat a řídit jako ucelený systém se specifickými podmínkami, iniciativou a dynamikou jednotlivých sloţek regionálního rozvoje s akcentem na vzdělávání. V rámci vysokoškolského vzdělávání je nutno usilovat o celkový rozvoj osobnosti a věnovat se hodnotám, etickým pravidlům a „měkkým“ stránkám řízení a stylu manaţerské práce, nikoliv jen zvyšování odborných znalostí absolvováním předmětů studijních plánů. VŠRR si v rámci inovace studijního programu, za podpory evropského sociálního fondu, vytkla tento cíl jako odpověď na probíhající a plánované procesy restrukturalizace terciárního vzdělávání.

7

Literatura DRUCKER, P. F. To nejdůležitější z Druckera v jednom svazku. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-7261-066-2. DRUCKER, P. F. Řízení v turbulentní době. Praha: Management Press, 1994. BARTOŠOVÁ, H.Management II. Základy. Vybrané metody a techniky. Praha: PA ČR, 2005. ISBN 978-80-7251-198-3. MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY. Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové a inovační, umělecké a další tvůrčí činnosti pro oblast vysokých škol na období 2011 – 2015. Praha: MŠMT, 2009. PONIKELSKÝ, P. Výzkum realizace manažerských funkcí v oblasti regionálního rozvoje v obcích ČR. Závěry projektu „Procesy řízení regionálního rozvoje na úrovni obecních a mikroregionálních samospráv České republiky. In: Regionální rozvoj. Sborník příspěvků. 1.mezinárodní workshop VŠRR. Brno: Tribun EU, 2009. ISBN 978-80-7399-772-4 VODÁČEK, L., VODÁČKOVÁ, O. Moderní management v teorii a praxi. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-197-3.

Údaje o autorech: Doc. Ing. Hana Bartošová, CSc. Katedra ekonomie a managementu. Vysoká škola regionálního rozvoje Praha. [email protected] Ing. Mgr. Jan Bartoš. Daimler Mercedes Benz – student doktorského studijního [email protected]

8