Květen 2004
Teplý Bonz č. 9 – květen
Rozruch slaví ROK!!!
Kancelářská krysa Kancelářská krysa Emilka se prohryzala počítačem a našla něco odporných kancelářských záležitostí, které se teď vyjdou na světlo v Bonzu.
Tak už jsme tady rok! Rozruch vznikl 25.5.2003, jak mohou dosvědčit pamětníci. Kromě této velkolepé události se za poslední měsíce udála spousta dalších, a tak se můžete těšit na povídání z Brontosauří olympiády, stejně tak z Íkvácké noční hry - Bedny.
Získali jsme grant na výstavku ekofóru, takže teď už ji jen na podzim uskutečnit. Měla by proběhnout ve vitríně v metru na Palackého náměstí.
Martin
Grant na ekovečery nevyšel, ale nezoufáme a něco na podzim stejně vyvedeme. 29. dubna proběhla rada Brontosaura a tady je něco novinek: opět začne vycházet celobrontosauří časopis Ještěr máte zájem organizovat tábor na Slovensku? Hnutí Brontsaurus společně se Slovenským Stromem Života nabízí svým členům výměnu organizátorů, více na stránkách Brontosaura. Při rozdělování dotací se na nás myslelo, takže dostaneme něco peněz na víkendovky a tábor.
Vzpomínky na časy minulé Jarní víkendovky Rozruchu proběhly pouze dvě, o velikonocích to byla velikonoční víkendovka ve skanzenu v Hlinsku, vyznačovala se proměnlivým počasím a nemocnou Hedvikou a Kvá!!!!!!! Kváááááá! Kvááááááááááá!!!!!!!!!!!!! Pulci, žabami a vodníky a hlavně pomlázkami!!! O dva týdny později to byla ve spolupráci se Slunovratem Víkendovka na půli cesty, tady se sázely stromky, jezdilo na koních… více si počtete na rozruších stránkách, kde najdete i fotky.
Náš základní článek má po velikonocích už 21 členů! S výrobou triček počkáme až po táboře, teď máme moc práce s plánováním a přípravou.
Ekovečery a Brlohy s teplým počasím skončily a tak jsme se přesunuli ven abychom zatrénovali frisbee, Filip se totiž rozhodl, že Brontosauří olympiádu vyhraje a proto je třeba řádně natrénovat frisbee a ostatní olympijské disciplíny. Koncem dubna jsme postavili tým na Bednu a jak to sním dopadlo si také počtete dále.
Brontíci v Praze se chystají ve spolupráci s magistrátem hl. m. Prahy dělat akce, při kterých se budou čistit a opravovat studánky v Divoké Šárce a časem možná i na jiných místech. Pokud vás zajímají další informace o této činnosti, obraťte se na Roberta Antonia –
[email protected], tel: 777150 237
-2-
Teplý Bonz č. 9 - květen
XI. Brontosauří olympiáda V tomto čísle Teplého Bonzu se opět po roce budeme věnovat Brontosauří Olympiádě. Je to událost velkolepá, sportovní klání Brontíků ze všech možných koutů republiky. Tentokráte stejně jako loni se uskutečnila v Brně. Sešly se zde týmy Orchis,Ó-mega, Zvonek, Rolničky, Fialkoví mazánci, Mladé a neklidné, Mejdla a Zlatí pudingové. Naši nadějní favorité Zlatí pudingové se stejně jako loni svědomitě připravovali na olympiádu a tak si budete moci přečíst povídání od jejich kapitána Filipa. Já jsem se připojil k týmu Filakových mazánků.
Témata se ve vlaku ubírala různými směry (nepublikovatelnými ani v Bonzu, ale prozradím, že vše se točilo kolem Ivčy, jako obvykle), i když Filip pořád prohlašoval, že až budeme v Pardubicích, bude se plánovat taktika. V Brně nám nedalo moc práce najít nejbližší stánek s gyrosem. O to těžší pak bylo sehnat celou skupinu dohromady. Po chvíli cesty šalinou (něco jako tramvaj, ale v Brně) se před námi objevila škola, kde budeme celý víkend bydlet. Ještě tu skoro nikdo nebyl, tak jsme trochu potrénovali, pozdravili se s kamarády a podobně. Olympiáda začala ceremoniálem, ten nebudu moc popisovat, i když byl jistě skvěle připravený, tak nebyl moc vidět, ale účinkující tvrdili, že oni na nás viděli velmi dobře. Jedině snad plamenoplivači, ti se dobře osvětlovali sami. A ráno, ráno začalo klání převeliké, jehož hlavní část se uskutečnila v blízkém Zamilovaném hájku. Teď už budu popisovat dění víceméně z pohledu Fialkových mazánků. Nejprve to bylo ringo, ač jsme se snažili sebevíce, nepodařilo se. Náš šampión Žblebt totiž v prvním kole narazil na Laskiho, ten se postavil doprostřed hřiště a tím už nezbylo skoro žádné místo, kam hodit kroužek. Další disciplína - Frisbee, zde byli jasní favoriti Zlatí Pudingové. A také že vyhráli všechno, co se dalo, největší starost asi měli při dohadování se Zvonky o to, s jakým diskem se bude hrát finále. Další, disciplína, ve které se Mazánci sice cítili silní byl volejbal, v okamžiku, kdy jsme končili poslední zápas, začalo slušně lejt a tak následoval urychlený přesun do bazénu s tím, že se běh ruší.
Z Prahy jsem jel vlakem společně s větší částí týmu Zlatých pudingů (aneb týmu skoromrzáků, protože přetrénovali a všechno je bolelo) - veterány z loňska Filipem, Karlem, Tonim, Karolínou a novou členkou týmu, mladou nadějnou letuškou Ivčou. Později dorazil pudingům ještě Ftozík a Lenka.
Po návratu do tělocvičny nás čekaly přeskoky přes lano, obávaná to disciplína, protože nikdo neměl řádně natrénováno, až na pudingy. Všechna družstva skákala s velkým nasazením, obzvláště Rolničkám
-3-
Teplý Bonz č. 9 – květen bych dal cenu za estetický dojem. Ale tato disciplína byla naše! První kolo nic moc, ale před druhým se mi podařilo přesvědčit Mazánky, že lano za danou minutu přeskočíme 70 krát a taky že to tak dopadlo!
přinesla své ovoce v podobě naprosto jasného vítězství. Trochu nervóznější byl první zapas proti Mejdlům, ale pak jsme se uklidnili a o vítězství jsme se nemuseli bát v žádném zápase, včetně finálového proti Zvonkům, kde to bylo i pres spory ohledne disku "na pohodu" :-))). Potkali jsme se se všemi silnými soupeři a všechny jsme přehráli rozdílem třídy.
A večer následovalo vyhlášení výsledků, tady je máte: 1. 2. 3. 4. 5.
Orchis – zlaté trenky Mejdla – stříbro Zlatí pudingové – bronz Zvonek Rolničky
6.
Filalkoví Mazánci Omega a Mladé a neklidné
7.
Pak už jen odpočinek, masáže, kytara… Poznámka ke Zlatým trenkám – přes jejich velikost byly Laskimu malé, ale rád v nich pózoval fotografům. Martin A teď si počtěte vyprávění o Olympiádě z pohledu Zlatých pudingů – Filipa a Karolíny:
Volejbal - no třetí místo bylo asi odpovídající, ale při troše štěstí jsme možná měli na víc. S Orchisem jsme se nepotkali, ale ti asi byli opravdu nejlepší, vzhledem k jejich kazdotýdennimu hraní. A oproti Mejdlům máme proste míň herních zkušeností. Třetí místo tak není špatné, zvlášť když se nám podařilo porazit Zvonek ve velmi silné sestavě!!!
XI. Brontosauří olympiáda z pohledu Zlatých pudingů (později pak Bronzových trosek ) Na XI. Brontosauří olympiádu odjížděl náš tým Zlatých pudingů s nezměněným názvem, malilinko pozměněnou sestavou a s cílem se zlepšit oproti minulému roku. Tady je hodnocení jednotlivých disciplín, jak jsem to viděl já…
Plavání - no comment... . To asi naše silná disciplina nebude nikdy. Ale asi by to chtělo to páté místo aspoň o stupínek vylepšit...
Ringo - diky celkem příznivému losu jsme dosáhli na naše maximum, tj. třetí místo. Stačilo k tomu, ze všechny tři naše dvojice postoupily z prvního kola a jedna z druhého. Všechno ostatní totiž vymlátili Orchis a Mejdla, kteří brali suverénně první dvě místa.
Přeskoky - no tady to asi bylo největší zklamání... Bohužel se nepodařilo naplnit očekávání a skončili jsme až čtvrtí. No, stane se... Vybrali jsme si proste slabší chvilku… Suma sumárum to dalo celkové třetí místo.
Frisbee - tak to byl náš doslova zlaty hřeb!!! :-))) Tvrdá každostředeční příprava
-4-
Teplý Bonz č. 9 - květen Pro nezasvěcené se na první pohled může jevit, že jsme loňské druhé místo neobhájili a že třetí místo je neúspěch. Ale na druhy pohled... V pěti disciplínách jsme získali celkem tři medaile, což je o jednu více než loni. Máme stejný počet bodů jako loni, a to byl bez náhrady zrušen loni vítězný běh. Byla rozhodne větší konkurence. Uhráli jsme to s nejmenším počtem lidí ze všech týmu, což znamená, že víceméně všichni museli zvládnout víceméně všechno a prokázali jsme tak svoji univerzálnost. Taky jsme téměř všechny discipliny zvládali jako tým, tj. nestalo to na jednom nebo dvou lidech, ale všichni jsme podali vyrovnané a spolehlivé výkony. Nejdůležitější rozdíl oproti minulému roku je ale podle mě v tom, že minulý rok jsme na první místo neměli ani ve snu, zato letos už bylo ve velmi blízkém dohledu!!! Takže příští rok už musí být zlaté trenky naše!!!
letošní změnou ale bylo něco jiného: loni přijel na olympiádu narychlo uvařený Puding, ale letos jsme ho už vařili z osvědčených surovin (Máme skvělého šéfkuchaře!). Přijel sehraný tým, který měl jediný cíl: navléknout Filipovi zlaté trenky! Ovšem ani konkurence letos nezahálela – Mejdel bylo deset a Zvonci s Orchisáky pro jistotu rovnou postavili po dvou týmech. Vše nasvědčovalo budoucímu napínavému klání. A vše začalo pátečním složením slibu, ke kterému nás vyzvali Bohové. Slavnostní zahájení jsem si letos užila zevnitř a nejspíš to byla nejlepší varianta, protože podle slov diváků nebylo v té tmě nic vidět. (Opovážlivá rada bohům od prosté pozemšťanky: chtělo by to víc blesků!) A tak pro ty z vás co jste nic neviděli a chtěli byste vědět o čem zahajovací ceremoniál byl, zveřejním zadání pořadatelů na jehož základě jsme všechno sehráli…“Dívky vběhnou jako první a budou se vlnit, potom je zaženou kluci a budou spolu bojovat až do příchodu bohů, kteří je přimějí vyměnit boj za olympijské hry – všichni společně ztvární alegorie tří olympijských disciplín (frisbee, volejbal, plavání) a nakonec po proslovu bohů zapálí pochodně a odvedou diváky do tělocvičny.“ A tak se pod rouškou tmy a sršením blesků stalo a olympijské hry byly úspěšně zahájeny.
Filip
Zpověď bronzové trosky Bylo nás sedm – žluťoučkých čerstvoučkých Zlatých pudingů. Teď je nás sedm – bronzových trosek. Naše příprava na brontosauří olympijské klání byla opravdu důkladná - ty co nezničil celovíkendový třífázový trénink, zničilo poslední předolympijské frisbee – Ftozík si chtěl zase užívat v roli rozhodčího, ale jeho vyvrtnutý kotník nebyl šéflékařem týmu (Filip) shledán dostatečně závažným, a tak se Ftoz musel spokojit s postavením prostého člena týmu a my ztratili loňskou výhodu v podobě spřízněného rozhodčího.
I v sobotu nám byli bohové celkem příznivě nakloněni (až na dva menší úrazy a odpolední průtrž mračen) a my začali boj o zlaté trenky. Ringo nám vyšlo nad očekávání dobře, díky Mejdlům a Orchisákům, kteří se navzájem vydrtili, nám ke třetímu místu stačil postup všech dvojic z prvního kola a jedné z druhého (Filip+Ivča). My s Karlem jsme si moc nezahráli – první zápas s Mladými a neklidnými byl až příliš klidný a tom druhém jsme se ani nestačili rozběhat, rozházet a rozkoukat a už nás Zvonek (Martina+Mireček) vydrtil 2:0.
Od loňska se v našem týmu leccos změnilo, mírně se proměnila sestava – přišli jsme o Míšu (je ve Španělsku) a Sašu (asi se nás bez Míši bála), ale přibyl Ftozík a jediná úplně nová posila Ivča. Také jsme přišli o loňské prvenství v počtu dívek. Trumfli nás Mladí a neklidní s jediným mužským zástupcem v týmu. Hlavní
-5-
Teplý Bonz č. 9 – květen Chuť jsme si chtěli spravit ve frisbee. A hned první zápas měl prověřit naše kvality. Proti Mejdlům! Ale oproti loňsku jsme byli víc sehraní, měli propracovanější taktiku a hráli jsme se závodním frisbeem. Jen terén některých hřišť připomínal více džungli a my se v honbě za diskem prodírali vysokou trávou. A porazili jsme je! Počáteční nervozitu naradila s přibývajícími body jistota a i když nám Mejdla nedali nic zadarmo, s přehledem jsme zvítězili. Potom nám další zápas připadaly jako procházka růžovým sadem – zaházeli jsme si s Mladými a neklidnými, vybojovali s Rolničkami postup ze skupiny z prvního místa, v semifinále porazili Orchis a ani jsme se nenadáli a bylo tu finále proti Zvonkům. Jeho začátek trochu rozvířil spor o to s jakým frisbeem se bude hrát. Nakonec zvítězila spravedlivá varianta - půlku s jejich lehoučkým, půlku s naším závodním, ale jak se nakonec ukázalo měli jsme na ně ať se hrálo s čímkoli (zrovna nefoukalo)! A vysněné zlato bylo naše! I letos jsme dokázali, že název našeho týmu není namyšlený ale odpovídá realitě!
Už během volejbalového semifinále se spustil liják a tak bylo rozhodnuto o zrušení běhu (Nemohli jsme obhájit loňské vítězství.) a my se přesunuli (a možná způsobem transportu pobavili nejednoho Brňáka - představte si že proti vám jde obrovská plachta s nožičkama) k naší nejslabší disciplíně – plavání. V bazénu bylo naší největší výhrou, že se nikdo neutopil (5. místo). Ale to už jsme se těšili, jak si to vynahradíme v přeskocích, které jsme v potu, prachu a za povzbuzování zahraničních turistů 1. května trénovali na Letné. Náš rekord byl přes 70 přeskoků za minutu, což by bývalo stačilo na zlato. Ale asi se nemůže podařit všechno. Možná nás rozhodil stres že se Filip s Ivčou nevrátí včas z průzkumné výpravy (kdy jedou ranní autobusy), možná jsme si jen vybrali slabou chvilku, každopádně lano trávilo více času na zemi než ve vzduchu. Výsledek? 65 přeskoků, bramborová medaile a zklamání. A už se čekalo jen a jen na slavnostní vyhlášení. Už jsme věděli že ani letos na trenky nedosáhneme, ale ještě stále byla možnost že staneme na bedně, nebo budeme oslavovat šťouchanými brambory? Vychutnávali jsme si své okamžiky slávy v jednotlivých disciplínách a s potěšením sledovali, že jsme skoro všude předběhli Zvonek. Že by přece jen nakonec bohové stáli při nás? A taky že jo! Zvonek je čtvrtý a my třetí! Před námi jsou zase (Ale nedělejme z toho tradici!) Mejdla a ještě před nimi Orchis. Jsme sice „až třetí“ ale na rozdíl od loňska jen o 5 bodů od prvního a o 4 od druhého týmu. Dokázali jsme si že na to máme. Moc pěkně to vystihnul Tony: „Příští rok Orchis posekáme a Mejdla vymydlíme!“ No stejně už nám příští rok jiný stupínek na bedně nezbývá – přece se nebudeme opakovat!
Už během zápasů ve frisbee se přes naše protesty, že se nám bude plést míč s frisbíčkem začaly hrát první zápasy ve volejbale. Ze skupiny jsme postoupili s trochu odřenýma ušima – Zvonek nás vydrtil 2:0. Mejdlům v semifinále jsme se už nedali tak lehce, ale odveta za loňskou porážku ve finále se nekonala. Budeme muset začít trénovat. Co se nám nedařilo v semifinále, jsme si však vybrali v zápase o 3. místo. Vyhecovali jsme se k těm nejvýkonům, já třeba budu ještě dlouho vzpomínat jak jsme v dvojbloku s Ivčou zablokovaly Mílovu smeč, a vrátili jsme Zvonkům porážku ze skupiny (2:0).
I letošní ročník brontosauří olympiády se nad očekávání vydařil a nezbývá než poděkovat organizátorům za skvělé zázemí (a kuřata k obědu na jejichž snědení jsme letos měli dokonce dvacet minut),
-6-
Teplý Bonz č. 9 - květen rozhodčím za trpělivost, všem sportovcům za fér plej a našemu týmu, že je opravdu Tým (žádné trosky, ale bronzový olympijský tým). Zlaťoučký a sladkoučký puding jsme si ve středu na Letné opravdu zasloužili!!! Karolina
Naštěstí kolega v práci měl na zkoušení šifry založený plonkovní tým, kterým se stejně jako s hlavním týmem kvalifikovali v první dvoustovce (maximální povolený počet týmů). Samozřejmě, že lidi měli jen na jeden tým, takže jsme se domluvili, že pokud do posledního dne možného zaplacení nebudeme nad čarou, vezmeme si jejich náhradní kvalifikovaný tým. Tak to taky dopadlo, i když jsme se dostali na skvělé 4. místo pod čarou. Zaplatil jsem a od té doby jsme nebyli tým Rozruch, alébrž tým Testeři. Ale i tento název na nás celkem sednul... Později jsem zjistil, že se nakonec Rozruch dostal asi na 180. místo, takže jsme mohli klidně jít pod vlastním názvem, ale to neříkejte nikomu z Testerů.
Bednoví testéři Letos se i Rozruch rozhodl, že se zúčastní masové noční šifrovačky v pražských ulicích. Já jsem byl rozhodnutý do toho jít celkem v libovolném týmu, který mě vezme, ale samozřejmě reprezentace barev našeho článku byla přednostní. Od začátku jsme byli tři – Martin, Maryčka a já. Vzhledem k mým předchozím zkušenostem, dobrému přístupu k internetu a relativně rozumnému množství času jsem se svévolně pasoval na kapitána týmu.
Letos bylo jako novinka zavedeno nutné vyřešení kvalifikační šifry, aby se tým vůbec mohl přihlásit. V pondělí před Bednou v 8 večer dali organizátoři na internet hádanku, založenou na známé hře Logik s tím rozdílem, že v tomto případě nešlo o řádek, ale o 2-D čvereček. Měl jsem na ni kvůli tréninku čas až v úterý ráno v práci, takže jsem se na to hned vrhnul a za deset minut s trochou štěstí vyřešil. Ale bohužel, i tak už jsme se dostali až na 6. místo pod čarou – jako náhradníci. Což sice skýtalo šance, že možná někdo vypadne, ale jistota nebyla.
Jako kapitán jsem měl největší problém s lidmi. Ve třech to přeci jen není ono. Takže jsme na frisbee ukecali Rahena a průběžně i další lidi. Náhradníků bylo několik, ale žádný jistý. Až do posledního dne to vypadalo, že budeme jen čtyři. Ale na poslední chvíli se ještě ozval Karel, že by do toho taky rád šel. A bylo nás pět. Takže nastal pátek, Bedny čas, den D. Všichni byli naladění na šifry, já měl
-7-
Teplý Bonz č. 9 – květen dokonce v práci Gemmu s karimatkou. Jediné, co nám chybělo, byla poměrně důležitá součást vybavení - povinná mapa, kterou nešlo sehnat, protože všechny mapy vyžraly rychlejší týmy. Nicméně organizátoři upřesnili, že stejně jako mapa Praha-západ poslouží i mapa PrahaVýchod, takže jsme proSMSkovali možnosti a Maryčka kýženou mapu sehnala.
hospody, kde jsme to v průběhu vypití jedné Kofoly poskládali, i když ze začátku jsme měli problém třeba se dvojicí Koření – Červ, která nám tam nějak neseděla, než jsme vzpomněli na Dunu. Ford a ručník taky některým nedocházel, některým zase ano. Po cestě za další šifrou jsme se snažili pozvat ke Karlovi domů na svíčkovou, o které básnil, ale nakonec jsme seznali, že stejně budeme mířit na jih, tak se v tom Podolí zastavíme cestou. I když Karel se na to moc nadšeně netvářil.
Na místě srazu, Letné, jsme se sešli asi půl hodiny předem a už tam bylo husto. Ve stanovenou doby vyletěl nad pláň řetěz balónků, který byl první šifrou. Trvalo nám pěknou dobu, než jsme uvěřili, že to je opravdu morseovka, což nás sice na začátku napadlo, ale zdálo se nám to příliš triviální. Další stanoviště bylo pod kyvadlem, kde jsme byli vyzvýni k oběhnutí všech lamp na Letné. Když jsme to udělali dvakrát, dali jsme dohromady řešení a pospíchali k jakési bráně na Hradčanech. Tam nás čekala první zákeřná šifra. Tvářilo se to jako počítání, vycházela z toho pěkná čísla a většina týmu do toho spadla a snažila se vymyslet, jak z čísel udělat text. Mně se ty mínusy a desetiné tečky zdály podezřelé, takže nás nakonec s Martinem napadlo, že to je zase další morseovka. A šlo se dál.
Další šifra už nás zastihla za deště. Naštěstí blízko Maryččiných kolejí, takže jsme se měli kam uchýlit, a to přesto, že nejsme žádní úchylové. Na kolejích jsme kysli pěkně dlouho, ale nakonec Rahen dostal spásný nápad a dali jsme to. Hladově jsme se vydali na Národní, zbufli nějakou pizzu a gyros a šli na tramvaj do Modřan. V Modřanech slušně pršelo, byli jsme kolem půlnoci celkem unavení, byla celkem kosa a hlavně jsme nemohli přijít na řešení, což nás docela dost demoralizovalo. Naštěstí se dala vzít nápověda, tak jsme jí využili a šli dál. Tam byla další šifra, kterou jsme nedali, tak jsme to odpískali.
Pod Hradem se nacházela pěkná hádanka, složená z překrývajících se textů. Po vyřešení jsme pokračovali na Kampu, kde jsme kvůli chybě organizátorů v předchozím řešení měli trochu problém najít správný domek, ale po najítí jsme ani nestihli rozbalit karimatku, protože Rahen koukl, viděl, vyřešil a šlo se dál, předběhnuvše i Jeníčky v čele s Robertem, kteří se nám předtím vysmívali, když od nás asi o dvě hodiny dříve odcházeli.
Domů jsem se vrátil kolem 6 ráno a náramně jsem si užil spaní do poledne. Bohužel, s jedním vyrušením, když mi kolega volal, na které že jsme šifře a jestli jsme dali devítku... No, každopádně to byl zajímavý zážitek a než začalo pršet a než jsme začli být psychicky unavení to bylo i celkem příjemné. Ale i tak jsem rád i za ten konec, protože jak zní stará poučka – prožitek
V Kinské zahradě jsme našli podle mého mínění nejzajímavější hádanku. Skládaly se slova, která k sobě patří a nakonec z toho mělo něco vyjít. Sedli jsme na to do
-8-
Teplý Bonz č. 9 - květen nemusí být nutně příjemný, hlavně když je silný. A jak jsme viděli místo na tábor, tak se podobný trénink bude hodit.
Vstupné na celý víkend činí i s jídlem pouhé 300 Kč v předprodeji, který bude od půli června i u mě. Více se dozvíte na stránkách dortu: dort.brontosaurus.cz
Toni
Ekofór 2004
Z(a)tracená oáza 1.-11.7. 2004
Ještě pořád je čas zasílat práce do soutěže Ekofór!!!
Blíží se nám vrchol veškerého Rozrušího dění a to TÁBOR. První rozruší tábor v historii Brontosaura se uskuteční na počátku července na
Ještědském hřebeni. Přijeďte pomoci při stavěčce tábora 28.6 – 1.7. (stačí napsat na kontaktní email, rádi uvítáme každého). Uzávěrka soutěže o nejlepší kreslený ekologický vtip a fotofór je 21. června v 1 h 56 minut. Těšit se můžete na zajímavé ceny, mezi nimi jsou to oba Lipnické fondy, další knihy s hlavolamy, nebo knihy z nakladatelství Argo – Murphyho ekologické zákony a další… www stránky: Ekofor.brontosaurus.cz
Poplatek: 650 Kč Kontakt: Martin Perlík, Skorkovská 6, Praha 9, 198 00 mobil: 608 526 635 email:
[email protected] www: rozruch.brontosaurus.cz/oaza
Frisbee
Dort pro Brontosaura 17.-19.9. 2004
Jak se již stalo zvykem, stále hrajeme v Praze na Letné frisbee a to vždy ve středu od 17 ti hodin. Vítán je každý Ať už zkušený, či nezkušený! Po roce, či dvou určitě vyhrajete turnaj ve Frisbee na Brontosauří olympiádě jako naši odchovanci Zlatí pudingové!!!
A je tu další výročí a pro Brontosaura to největší! Letos Hnutí Brontosaurus oslaví 30 let své existence. Pojďte s námi oslavit 30 let Dortem pro Brontosaura! Akce proběhne 17.-19.9. v Telči, můžete se těšit na práci, dílny, koncerty – vystoupí skupina Jarret a Tomáš Kočko se svým orchestrem. Sejdou se zde Brontíci staří, mladí, stejně tak lid prostý.
A to je z Bonzu před prázdninami vše, a tímto děkuji přispěvatelům za jejich články!
Martin
-9-
