rozruch.brontosaurus.cz
listopad 2004
Teplý Bonz č. 10 – listopad
Podzim s ekofóreM
Konec října se nesl ve znamení ekoterorismu, v Českém Krasu proběhl tajný ekoteroristický tábor pod přísným dohledem Zeleného Raoula. Kromě našich vlastních akcí jsme se na začátku října zúčastnili Děsíří Demonstrace za nic. Průvod vyrazil za zvuku řehtaček a bubínků z Náměstí republiky a přes Staromák došel až pod koně, kde byla slavnostně demonstrace ukončena. Účastníci demonstrace rozdávali kolemjdoucím letáčky na kterých bylo nic a nad námi vlály transparenty s ničím. Doprovod nám tvořila jednotka České policie.
Poslední dva měsíce byly velmi nabité, je za námi Dort pro Brontosaura – výročí 30 let Brontosaura a vyhlášení cen prvního obnoveného ročníku Ekofóru. Proto můžete v tomto čísle vidět některé z fórů.
Kancelářská krysa Valná hromada Rozruchu proběhla dne 5.9.2004 u Toniho A nebo taky palačinková párty, jak kdo chce, sešlo se nás zde půl Rozruchu a podařilo se nám odhlasovat nové stanovy Rozruchu. Potvrdili jsme současnou radu Rozruchu:
Martin
Bylo, nebylo, co se asi dělo?
Předseda - Martin Perlík, Místopředseda - Antonín Zrůstek Hospodář - Radka Balážová
Září ač běžně poměrně klidné bylo letos velmi nabité a to díky Dortu pro Brontosaura, akce proběhla od 17. do 19.listopadu, ale příprava byla o dost náročnější a delší. Dort připravovala organizátorská skupina Lucka, Pavouk, Hyman a spol. už více jak rok! Hned týden po dortu jsem zavítal nejprve na Radu Brontosaura a hned po ní na Slovensko na stretavku klubu Stromu Života – Škumpy, sešlo se zde přes sto účastníků škumpáckých táborů z letošního roku.
Přijali jsme od Radky zprávu o hospodaření článku. Bouřlivější diskuse se strhla kolem chystaných akcí, grantů a triček. Na tričko máme jeden schválený návrh, pokud nebude žádný další, tak až budeme mít dostatek peněz, tak je necháme vyrobit, grant máme aktuálně jeden – vitrínu Ekofór a akcí máme za podzim naplánovaných 5 včetně organizátorského víkendu, který pořádáme spolu se SUPy. Rada Hnutí Brontosaurus
První podzimní Rozruší akce byla potáborovka Al-ťavainu v Průhonickém parku, sešlo se zde skoro celé osazenstvo tábora kromě Vendy, která se velmi omlouvala a účastnila se alespoň po telefonu. Díky Baně a Evíkovi za přípravu programu!
Koncem září zasedala rada Brontosaura, jako obvykle se velmi diskutovalo, vyřešily se i některé problémy, a tak nabízím několik zajímavostí ze zasedání: - Hnutí Brontosaurus se stalo organizací uznávanou MŠMT (Ministerstvo školství a tělovýchovy) jakožto potřebnou organizací pro práci s dětmi a mládeží.
A o čtrnáct dní později jsme se sešli na nedělním Rozruším výletě, na Hlaváku se nás sešlo sedm, Já, Toni a pět děvčat. Ve Zbraslavi nás kromě keltského opida zaujali kanci v miniZoo. A volnou procházkou se nám podařilo dojít až do Vraného nad Vltavou.
- Projekt Akce příroda vyhrál ve své kategorii v soutěži o nejlepší projekt vyhlášenou MŠMT, teď postupuje do evropského kola, budeme jí tedy držet palce.
-2-
Teplý Bonz č. 1 - listopad - Opět začal vycházet časopis Ještěr, vyšly první dvě čísla a chystá se třetí, objednat si jej je možno na stránkách Brontosaura.
Když druhý den, poté co jsou obstaráni koníci a vše je sbaleno, vyrážíme konečně na cestu, prší a prší, a déšť nás důkladně promočí i při naší premiéře v kempu v Bašce. No co, říkáme si, horší už to být nemůže a bereme to jako trénink pro časy příští. Balíme a nakládáme všechno zpátky na vůz a rozhodujeme se, že se ještě dnes pokusíme dojet až do vesničky Tichá, kde máme jako loni slíbenou střechu nad hlavou.
Www stránky Rozruchu Určitě jste si všimli, že Rozruší stránky doznávají určitých změn, to je tím, že se Toni pustil do jejich předělávání a upravování, aby dobře reprezentovaly náš článek. Viditelné změny jsou zatím jen drobné, ale v blízké době se celé převléknou do nového kabátu.
Letošní prázdniny jsou v nenávratnu, ale ještě je čas zavzpomínat a představovat si, jaké budou ty příští. Proto vám přináším vzpomínky na dvě akce z letošních prázdnin, první z nich je Divadelní vandr.
Divadelní vandr podruhé aneb potulní kejklíři jdou...
Dorážíme skoro potmě, promočení a unavení, ale s pocitem, (alespoň my co jsme tu už podruhé) že nás vítá staré dobré místo. Domeček, nebo spíš dřevěná chata, neztratil nic ze svého zvláštního kouzla. Asi z něj dýchá životní styl jejího majitele Karpíška, svérázného člověka který žije daleko od všech vymožeností civilizace. Tentokrát je sice pryč, ale my se tu stejně cítíme jako doma a rychle se zabydlujeme. Sušíme kostýmy, srkáme horký čaj, zpíváme u kytary, kamínka vysílají příjemné teplo a nám se začínají klížit víčka. Tak hajdy do hajan!
Byl to původně jenom sen...spojit dvě věci které miluju...divadlo a koně...a bylo z toho kočovné divadlo. To jednou Siba vzal stopaře a vyprávěl mu o našich plánech kočovat s divadlem a z toho stopaře se vyklubal Radek alias Kočí - kočí našich už dvou vandrovních toulek severní Moravou. Zní to hrozně romanticky - vandrovat s povozem a koňmi a každý den na jiném místě zahrát pohádku, ale je v tom i spousta dřiny. Vymyslet a nazkoušet během tří dnů divadelní hru. Dát dohromady kostýmy a rekvizity. Naplánovat trasu tak, aby byla schůdná pro koně, kteří nejsou zvyklí tahat vozík naložený po okraj rekvizitami a našimi bágly, a zároveň i pro nás, kterým se nechce stále šlapat po asfaltce. A při tom myslet i na to kde se dá hrát (kemp, hrad, vesnice) a kde budeme moci postavit ohradu pro koníky. Prostě práce nad hlavu.
Další den se s Aničkou a Kočím vypravujeme do lůna vesnice. Táhne se a táhne asi pět kilometrů a Karpíšek bydlí až na jejím okraji. Jest nutností oznámiti lidu zdejšímu, že k němu zavítala kočovná divadelní společnost s kusem vpravdě pohádkovým. A tak vylepujeme plakátky, vymýšlíme text do místního rozhlasu a asi hodinu před představením, teď už všichni, vyrážíme na první spanilou jízdu v kostýmech. Kopyta klapají, kytary a naše hlasy se rozléhají, Siba vyvolává naše představení, lidé se otáčejí, snad se přijdou podívat.
Konečně jsou přípravné fáze za námi. Pohádka O víle Pomněnce a statečném Jankovi je jakž takž nazkoušená, rekvizity a kostýmy převezené na místo srazu s povozem a koníky... Teď už jen aby nám přálo počasí i přízeň publika a už je největší stres a pres za námi… Ale i ty optimistko! Samozřejmě že není...
A přišly! Hlavně spousta dětí. Hraní si už víc užíváme, i když by bylo ještě co dopilovávat... ale hlavně že se to líbí! Kočí ještě vozí děti na konících a Siba zve na večerní přídavek - představí se naše flétnistky Peet a Alilí a kluci s ohňovkou. Vše se daří,
-3-
Teplý Bonz č. 10 – listopad
PsB Cesta za lidstvím
jak jinak když jsme u Karpíšků! A kouzlo večera pokračuje u ohně a kytar... je nám tuze blaze.
Bylo nebylo. Letní sluníčko zaťukalo paprskem na okénko paneláku, Hedvík se protáhl za pecí a řekl mamince: ,,Maminko, upeč buchty, vyrazím do světa se Slunovraťákama na brontosauří tábor.“ Nejprve jsem se ale zeptala několika povolaných, který ze slunovratích táborů by mi doporučili. Nedozvěděla jsem se však, který ano, nýbrž který rozhodně ne.
A zas ranní odysea, nikomu se nechce z vyhřátého spacáku, balení hrozně dlouho trvá, a tak se rozhodujeme vynechat Kopřivnici a míříme rovnou na Štramberskou trúbu, která bude naším dnešním jevištěm. I tady si užíváme spanilou jízdu městem. O diváky nás ale připravuje déšť, který se spustí chvíli před představením. Ještě že lidé co přišli jsou moc vstřícní, takže se nám hraje docela dobře, a to i přesto že mokrá kamenná dlažba pořádně studí a klouže. Když se setmí přesuneme se na náměstí, kde zdárně opakujeme i náš večerní program muzicírování a ohnivou šou. Na louku kde budeme tábořit dorážíme samozřejmě potmě, ale na cestu nám naštěstí svítí pouliční lampy. Ták, ještě se postarat o koně a spáááát...
,,Určitě nejezdi na Opatov. Je to tam takový, no víš, prostě tak celkově, ty lidi tam, jak bych ti to řekla, no zkrátka moc duchovní, no,“ řekla kamarádka. ,,Je to děsný psycho,“ řekl kamarád. ,,Výborně,“ řekla jsem já. Pak jsem sbalila do uzlíku buchty(makové) a vyrazila.
Poslední dvě představení nás stála při domlouvání nejvíce úsilí. Se správcem hradu Hukvaldy jsme se museli předem sejít a sepsat smlouvu. Ale stálo to za to. Naše plakátky visí po celých Hukvaldech, je nádherný slunečný den, a tak snad ani není divu, že přichází tolik diváků, že se sotva vejdou na lavičky. A tak si poslední hraní pořádně užíváme a vůbec se nám odsud nechce. Nakonec nás čeká moc milé překvapení. Můžeme zůstat přes noc v těhle romantických hradních zdech. Je ráno a nám už nezbývá než zamávat té chvíli bezčasí, nasednout na ohnivé oře a vydat se zpět do 21. století. Ale můžeme zatím aspoň snít o dusotu koňských kopyt a těšit se až zas ucítíme koňskou vůni, uslyšíme ržání Labinky, Laryho a Santose, budeme se vyhýbat kobylincům, hrát a spát každý den na jiném místě...prostě divadelně kočovat, tak snad zas o prázdninách, to je přece čas splněných snů.
Na táboře byly skutečně některé věci, které by možná mohly patřit do kolonky Psycho. V neděli mohl ten, kdo měl zájem, jít do nedaleké vesnice do kostela na mši. Přijel k nám na návštěvu evangelický farář. Povídal si s námi, pomáhal nám batikovat trička, tykali jsme mu a oslovovali ho Slávku. Před každým jídlem se zpívala krátká písnička, ve které by se snad po důkladném rozboru daly najít stopy duchovna. Když jsme ji však řvali nepříčetní hladem, přičemž některé dívky dosahovaly frekvence ultrazvukových vln, všechny stopy zmizely. Večer jsme se všichni sešli kolem ohně a zapálili svíčku. Ta potom putovala v kruhu a
Karolina alias Hejkalka* *Tahle přezdívka vznikla na mém prvním divadelním vandru.
-4-
Teplý Bonz č. 1 - listopad každý z nás nad ní mohl vyjádřit své pocity, myšlenky, díky a podělit se o ně s ostatními. Pak jsme si společně přáli dobrou noc. Některé hry byly hodně k zamyšlení.
taková skvělá parta, jaká vznikla, se ani na brontosauřích táborech často nevidí. Nic není jen růžové, museli jsme samozřejmě někdy řešit i věci nepříjemné a nemilé, ale to se stává a celkového ducha tábora to nepokazilo a dojmu z tábora neublížilo.
Tábor byl samozřejmě pracovní. Kosili jsme břehy potoka a vytahovali z vody chundelaté vodní rostliny, aby se tok prosvětlil a prohřál a vznikly tak příhodné podmínky pro život mlže zvaného perlorodka říční. Za celý týden jsme kolem potoka viděli nespočet žab, myší, vážek, včel a ryb, ale ani kousek nějaké škeble či dokonce perlorodky a užili jsme si proto spoustu legrace. Pro povzbuzení pracovní morálky přijel na besedu ochranář a zoolog, který tvrdil, že perlorodky byly, nejsou a budou, ale my jsme mu ve třetím bodě moc nevěřili.
Když se tak zpátky dívám na těch deset zlatých dní, které se tak nečekaně objevily uprostřed mých prázdnin, mám pocit člověka, který jde po louce a najednou najde poklad. Chvíle strávené s lidmi stejné krevní skupiny mi vedle nových přátelství, jichž si cením nejvíce, daly spoustu zážitků, zbořily ve mně mnohé hráze a poskytly mnoho námětů k přemýšlení. Jsem trochu jiná, než když jsem na tábor odjížděla, ale to je dobře, protože vše, co hluboce prožíváme, nás mění.
Po práci nastaly kýžené chvíle a dny odpočinku, kdy jsme se, stmeleni přátelstvím a předchozí společnou prací, oddávali hrám, hloupostem, všelijakým blbovinkám, pouštěli jsme lodičky, chodili se koupat, odlévali jsme figurky z olova, batikovali trička, hráli golf a to vše v záři slunce, smíchu a humoru. Přestože jsme se sešli různí lidé z různých koutů republiky, výborně jsme si rozuměli a
A tak sedím doma na peci, ve které se už zase pečou buchty(tentokrát tvarohové) a chystám se na potáborovou víkendovku. A to bude pořádný psycho! Hedvik
Ekofór 2004 aneb s humorem na přírodu Před rokem nás s Radkou Jaruškovou na Mohelnickém dostavníku napadlo, že bychom mohli obnovit soutěž Ekofór, která probíhala v dřevních dobách Brontosaura. Byla to soutěž vtipů s tématikou životního prostředí.
vyhlášení výsledků Brontosaura.
na
Dortu
pro
Teď na začátku listopadu jsme přivezli ekofóry do Prahy a tady z nich vytvořili výstavu. Práce to byla náročná. Účastnilo se jí mnoho nadšenců a výsledkem je barevná listím zasypaná vitrína skvoucí se nápisy Ekofór a Hnutí Brontosaurus a velkými brontíky. Za povšimnutí stojí nejen práce dětí i dospělých, kteří přispěli do soutěže, ale i fotky z akcí uplynulého roku umístěných na velkých panelech.
I stalo se to, že se nestalo nic, jen jsme pouvažovali a tím skončili. Jenže o několik měsíců později se z myšlenky stala skutečnost a po dlouhém plánování jsme celou akci uvedli do pohybu. Výsledkem je pře sto kreslených vtipů a fotovtipů a více jak 1000 hlasovacích lístků od návštěvníků ekostanů, kteří hodnotili vtipy na výstavách na prázdninových ekostanech. Vrcholem celého snažení bylo
Výstavu najdeš na zastávce metra B – Karlovo náměstí ve vestibulu směr Palackého náměstí. -5-
Teplý Bonz č. 10 – listopad Výstava je zde pro vás 24 hodin denně, 7 dní v týdnu až do konce roku!A na závěr bych chtěl poděkovat všem, kdož se na tvorbě výstavby podíleli: Tonimu za myšlenku, že když umístím vtipy na látkové konstrukce, že je to koncepce, na které se dá stavět a pomoc při vlastní stavbě vitríny, obzvláště pracích fotografických. Rahenovi za výškové práce a velký dosah. Maryčce za nápad využít listí na posypání úplně všeho, aranžování vtipů a fotek a estetické cítění. Majklovi za zásobování nás listím všeho druhu a barev. Baně za spoooustu krabic a usilovnou práci na vitríně všude kde bylo třeba.
Petře za nenápadnou pomoc a jejímu tatínkovi za zásobení nás obzvláště velkými krabicemi. Vaškovi za krabice a nápady s divadlem. Vojtovi, který se ač nečekán objevil na začátku, zapracoval a zabasoval. Všem Vám díky :o), Martin Více informací o výstavách a soutěži najdeš na stránkách ekofóru: http://ekofor.brontosaurus.cz
DORT pro Brontosaura 17.-19.9. 2004 V Telči V druhé polovině září proběhla událost nad jiné významná – výročí 30.let od vzniku Brontosaura. Tentokráte v Telči. A tak přináším Bářino povídání o této akci.
budou vlivem nepřesné.
uplynulého
času
trochu
V pátek jsem využila vozidla a řidičských zkušeností mého kamaráda, takže jsem nebyla nucena trmácet se hodiny vlakem, jako mnozí ostatní. Útrapy cesty se nám tedy přesunuly až do závěrečného bloudění po Telči, kdy jsme ji projeli celou alespoň dvakrát, než jsme si všimli malých plakátků, označujících cíl naší cesty. Když jsme dorazili na místo, zjistili jsme, že nemáme identifikační kartičky, které se fasovaly v hlavním štábu na náměstí. Přesunuli jsme se tedy tam, obdrželi vše podstatné a vrátili se zpět na hřiště, kde jsme se „ubytovali“. Poté jsme se prošli znovu k náměstí a postávali u štábu, zatímco jsme očima hledali známé tváře. Nemůžu si stěžovat, že by jich bylo málo, neb Zvířetičtí i Rozruch měli poměrně početné zastoupení.
Byla jsem požádána, abych zplodila pár poznámek o této, dle mého názoru, vydařené akci. Je ale možné, že některé informace
-6-
Teplý Bonz č. 1 - listopad
O víkendu proběhla konference archeologů
Od 20 hodin byl na nádvoří zámku oficiální program, který se sestával z promítání filmu a povídání o historii HB, polepování brontosaura, scénického tance, barvení obličejů a dalších hrátek a na závěr koncert Netřesků. Bylo to pěkné, až na tu teplotu téměř na bodu mrazu. Spolu s kamarádkou jsme k přespání využily brontosauří čajovny v místní „Lidušce“, kde jsme si na zimu nemohly stěžovat V sobotu ráno po snídani jsme se rozdělili do čet a odešli uklízet okolí Telče. Práce, přidělená naší skupině byla hotova velmi rychle, tak jsme se aktivně přesunuli uklízet vedlejší lesík, kde byl náhodou nalezen „poklad“ jedné soutěže GPS. Zanechali jsme jim tam vizitku a vrátili se zpět do Telče na oběd. Odpoledne byli dílny, kde si každý přišel na své. Já jsem byla na zpívací, lanových lávkách, face artu a okukovala i ty další. Večeři jsme dostali v balíčkách a zkonzumovali ji v parku. Poté začal hlavní program celého Dortu. Vystoupení Tomáše Kočka, Jarretu, vyhlášení brďácké soutěže a Ekofóru, přinesení a výbuch falešného dortu,… a už začali chodit významné osobnosti HB s částmi dortu pravého a přáními do čtvrté dekády. Ve výsledku byl dort obrovský, krásný a samozřejmě i výborný. Byl však natolik sladký, že i nejvýkonnější jedinci nezvládli více než pár kousků, takže zbýval ještě v neděli. Poté hráli ještě skupiny Kovadlina a Aqárium, při jejichž produkci se tančilo asi do 2 hodin ráno. Teploty se bohužel moc nezvýšily, tak jsem si zopakovala noc v čajovně, ve které však bylo tentokrát narváno. Nedělní dopoledne přineslo skvělé divadelní představení a regatu na rybníce, ve které zvítězilo družstvo blíženců. Na čemž jsem se samozřejmě aktivně podílela Plná dojmů jsem v pohodě absolvovala i nekonečnou cestu domů. Myslím si, že třicetiny byly opravdu pěkné a řeknu vám… Už se nemůžu dočkat třiatřicetin. Bára
Tento víkend, 1. - 3. října, se v Průhonicích u Prahy konala první konference archeologů, zabývajících se památkami Středního Východu, konkrétně malého stát uprostřed pouště, který se jmenuje al-Ťavain. Hlavním cílem konference byla výměna zkušeností členů letní expedice s krycím názvem "Z(a)tracená oáza" s dalšími nadějnými archeology a především první setkání členů expedice po návratu z alŤavainu. Každý účastník konference donesl přes všechna úskalí alespoň zbytek nějakého zajímavého exponátu, přestože skoro nikdo nedonesl svůj exponát bez porušení. Konferenci nakonec navštívilo mnoho důležitých vědců, bohužel syn věhlasného docenta Aloise Vopičky, zesnuvšího při expedici v al-Ťavainu za nejasných okolností, měl nečekanou důležitější akci, takže se nemohl této konference zúčastnit.
-7-
Teplý Bonz č. 10 – listopad
Rozruší akce
Program konference byl především v sobotu opravdu nabitý. Účastníci většinu dne podnikali archeologické semináře v zámeckém parku a po vydatném obědě přednesli své pečlivě připravené vědecké příspěvky. Na konci oficiální části konference se především naučili jednu dovednost mimo jejich obor působnosti - a to lov v arktických podmínkách.
19. - 21.listopadu Víkend pro začínající Brontosauří organizátory aneb Přežijí upíři v Čechách? Organizátorský víkend v Českém Krasu, sice už narvaný k prasknutí, ale můžete se zkusit přihlásit…
Podle našich průzkumů byl program pro některé účastníky ucházející, pro jiné přímo dobrý. Někteří účastníci by přivítali větší objem chemie. Co se týče spaní, bylo prý krátké, ale osvěžující. Pro jiné bylo příjemné a dostatečně dlouhé. Někteří účastníci měli málo místa, ale i přes to se celkem dostatečně vyspali. Se spaním dále souvisí kauza "chrápání". Jistý nejmenovaný archeolog poměrně vytrvale chrápal a další na něj mlaskali. Našim novinám se podařilo zjistit, že 5 z 5 účastníků bylo vzbuzeno právě mlaskáním nebo si myslí, že mlaskání nic neřeší. Z toho plyne zřejmý závěr - na konferencích nemlaskat. Poslední, co se nám podařilo zjistit, je kvalita jídla. Většina strávníků byla s jídlem spokojena, přestože prý bylo prosté. Jeden dotazovaný přiznal, že se mu jídlo zdálo jednotvárné. Podle slov organizátorů se účastníci chovali mile a předvídatelně a nebyl s nimi žádný problém.
Poplatek: 50 Kč/ 80Kč pro nečleny Brontosaura info a přihlašování:
[email protected]
26. - 28.listopadu (Ne)dělejte z toho drama... ... a pojeďte s námi strávit víkend ve světě fantazie a příběhů, které si sami vytvoříme a prožijeme. Herci se z nás sice asi nestanou, ale o to nám přeci ani nejde. Pojďte s námi zjistit, jestli potřebujeme slova k tomu, abychom se domluvili. Zkusíme to s nimi i bez nich. Místo konání: Svitavy Cena: 60 Kč (40Kč pro členy ZČ HB Rozruch) Kontakt / bližší informace: Toni Zrůstek (
[email protected], 777 301 356)
10. - 12.prosince Vánoční masážní víkendovka
Celá konference probíhala v otevřeném a přátelském duchu a všichni byli s jejím průběhem spokojeni. Dá se předpokládat, že příští ročník bude ještě úspěšnější. Organizátoři očekávají opravdu masovou účast a doporučují přihlásit se co nejdříve.
Průhonice, průhonický park, práce, po ní masáž a co si přát více? Cena: 40 Kč (20Kč pro členy ZČ HB Rozruch) Kontakt / bližší informace: [email protected], tel. 608 526 635 (Martin Perlík)
28. prosince 2004 – 2.ledna 2005 Rozruší silvestr Už se blíží přelom roku a tak se můžete těšit na již druhý Rozruší Silvestr. Tentokráte v Hlinsku! Informace o akci se dozvíte [email protected], tel. 608 526 (Martin Perlík)
-8-
na: 635
Teplý Bonz č. 1 - listopad
Akce v Praze Pro letošek už frisbee skončilo, ale už se můžete těšit na jarní sezonu, pokud se nám podaří sehnat tělocvičnu, budeme pokračovat v nějakém jiném sportu i v zimě. Kromě toho je možno trénovat frisbee Ultimate ve dnech 22.11., 6.12. a 20.12. se Žlutou zimnicí v hale na Spartě. Více informací doufám naleznete na jejich stránkách. Mimo frisbee budeme pokoušet i jiné sporty a akce v středečním čase, ať už to bude klub deskovek Paluba, nebo plavání…
Máš zájem přispívat do Bonzu ať už články z akcí, nebo i jinými svými výtvory? Ať už grafickými nebo básnickými, piš na adresu [email protected]!
Těším se nashledanou u dalšího čísla v novém roce!
Martin
-9-
