MISTROVSTVÍ SVĚTA V KLASICKÉM LYŢOVÁNÍ LIBEREC 2009: CO BYLO A CO NEBYLO VIDĚT Kateřina Štěpánková Abstrakt V zimě roku 2009 proběhlo v Liberci Mistrovství světa v klasickém lyžování, jedna z nejvýznamnějších sportovních akcí v dějinách samostatné České republiky. Cílem této práce je zamyšlení nad tím, jaké byly ekonomické dopady pořádání šampionátu, přičemž důraz je kladen především na tzv. skryté náklady pořádání větších sportovních akcí. První část analýzy se věnuje metodologii zjišťování ekonomického přínosu vyvolaného zvýšeným cestovním ruchem a předvídá, jaký mohl být tento přínos v případě libereckého šampionátu. Druhá část se zaměřuje na zmíněné skryté náklady , které obecně provázejí pořádání podobných akcí, a ukazuje, že v případě libereckého mistrovství byly tyto náklady až příliš viditelné. Klíčová slova Větší sportovní akce, ekonomické dopady, skryté náklady Úvod V únoru tohoto roku proběhlo v Liberci Mistrovství světa v klasickém lyžování, jež je pokládané za největší sportovní akci od vzniku samostatné České republiky. Pořádání mistrovství provázela od samého počátku řada kontroverzí, ekologickými dopady počínaje, přes personální výměny v organizačním výboru a polemizování o smysluplnosti akce pokračuje, a způsobem nakládání s veřejnými prostředky konče. Mistrovství světa v klasickém lyžování (dále jen MS) se koná každé dva roky a je majetkem Mezinárodní lyžařské federace (FIS), která rozhoduje o udělení pořadatelství. Pořádání MS bylo Svazu lyžařů České republiky (SLČR) a statutárnímu městu Liberec přiděleno po třech neúspěšných pokusech v červnu 2004 na zasedání FIS v Miami (ČTK, 11. 2. 2009). Tato kandidatura se od předešlých lišila mj. tím, že předpokládala vybudování nového běžeckého areálu ve Vesci na kraji Liberce. Kromě nového areálu došlo před šampionátem navíc k modernizaci sportovního areálu Ještěd, výstavbě chráněných domů v Zeleném údolí, rekonstrukci vysokoškolských kolejí Technické univerzity Liberec a rozvoji dopravní a komunikační infrastruktury ve městě (NKÚ 07/27). Mistrovství proběhlo od 18. února 2009 do 1. března 2009 a dle organizátorů se ho zúčastnilo 627 sportovců z 61 zemí (iDNES, 28. 2. 2009). Celkové viditelné náklady MS nejsou zatím zcela vyčísleny, ale pohybují se kolem 2,5 mld. Kč (ČT24, 15. 2. 2009). Veřejné prostředky na pořádání MS byly poskytnuty z rozpočtů města Liberec a Libereckého kraje, a ze státního rozpočtu. Veřejnou podporu celé akci vyjádřila vláda ČR již v březnu 2004 v usnesení č. 219 na základě materiálu MŠMT obsahujícím i předkládající zprávu, která obsahovala ujištění, že v případě úspěšné kandidatury nebude SLČR požadovat prostředky ze státního rozpočtu. Poté však následoval dlouhý proces neustálého navyšování státní finanční podpory (kterým se však v této práci nebudeme zabývat) až na částku přibližně 1,45 mld. Kč (ČTK, 12. 2. 2009). Dodatečné žádosti o dotace se týkaly i ostatních veřejných zdrojů a konečné částky dosáhly zhruba 164 mil. Kč z krajského rozpočtu (ČT24, 24. 2. 2009) a 400 mil. Kč z rozpočtu města (ČT24, 3. 12. 2008).
-1-
V západní Evropě a Severní Americe je zvykem, že se před pořádáním větších sportovních akcí vypracovávají analýzy dopadů akce na rozvoj daného regionu 1. Tyto analýzy mají zpravidla ospravedlnit množství veřejných peněz, které organizátoři požadují, a velice často tyto analýzy dopadají velmi příznivě a předpovídají pozitivní ekonomické i společenské dopady akcí. Naopak analýzy sportovních událostí prováděné zpětně (především akademickými pracovníky) tyto závěry většinou vyvracejí (viz např. Baade, 2004b). Libereckému mistrovství žádná podrobná analýza nepředcházela a co se týče výstupního hodnocení, zpracovává se pouze interní závěrečná zpráva organizačního výboru MS, která se zasílá Mezinárodní lyžařské federaci. Zároveň je velmi těžké (většinou i nemožné) získat konkrétní údaje týkající se průběhu mistrovství, jako jsou např. obsazenost ubytovacích kapacit v době šampionátu, odkud přijížděli návštěvníci závodů, popř. za co a kolik na šampionátu utratili. Tyto údaje jsou buď interní nebo vůbec neexistují. V následující práci se proto nebudeme zabývat celkovou analýzou MS v klasickém lyžování v Liberci, ale pokusíme se odpovědět na otázku, jaké byly (nebo spíš mohly být) ekonomické dopady vyvolané poptávkou po šampionátu. Především se pak zaměříme na skryté náklady pořádání podobných akcí neboli to, co není vidět, a ukážeme si, že v případě Liberce „to” bylo vidět až příliš. 1 Co bylo vidět: argumenty pro pořádání větších sportovních akcí V roce 1850 napsal francouzský novinář a ekonom esej Co je a co není vidět, v němž poukazuje na rozdíl mezi jasnými dopady různých veřejných politik na jednu skupinu obyvatel a mezi dopady těchto politik na ostatní skupiny obyvatel, které nejsou na první pohled patrné2. Tyto dopady, které nejsou na první pohled vidět, představují skryté náklady daných opatření. V naší práci se proto pokusíme odlišit ekonomické dopady vyvolané poptávkou po MS v Liberci, co byly vidět a co nebyly vidět. Nejprve zmíníme, jaké viditelné přínosy se tradičně uvádějí v zahraničních studiích, a poté se zamyslíme, jaké můžou být na druhé straně skryté náklady pořádání větších sportovních akcí. Současně se budeme zabývat tím, zda jsou zmíněné dopady relevantní i v českém (resp. libereckém) prostředí. V této kapitole se budeme věnovat těm dopadům (přínosům), které byly (nebo alespoň měly být) vidět. Viditelné přínosy pořádání větších sportovních akcí jsou také používány jako argumenty obhájců těchto akcí a jako argumenty potřeby veřejných dotací. Nejčastějším takovým argumentem je ekonomický přínos vyvolaný zvýšeným přílivem turistů do daného regionu (viz např. Andreff, 2006). Tento zvýšený příliv turistů má na domácí ekonomiku přímý efekt v podobě spotřebních výdajů turistů za služby jako vstupné, ubytování, stravování apod. Dále se mluví o efektu nepřímém, který je způsobený zvýšením spotřebních či investičních výdajů té skupiny obyvatel, které se díky dodatečným výdajům turistů zvýšily příjmy (hoteliéři, restauratéři atd.) A nakonec se hovoří o indukovaném efektu způsobeném zvýšením spotřebních výdajů zaměstnanců, kterým díky zvýšené podnikatelské aktivitě v regionu vzrostl příjem (Crompton, 1995). Celý tento proces lze shrnout jako multiplikaci počáteční peněžní injekce, kterou představují zvýšené výdaje cestovního ruchu. Chceme-li však zkoumat celkový multiplikační efekt, stojíme před řadou úskalí (např. Baade, 2004a). Především musíme zohlednit, odkud návštěvníci akce přijeli, neboť je třeba započítat pouze výdaje těch, kteří pocházejí zvenku zkoumané oblasti, u které určujeme celkový efekt. Pouze tito turisté totiž představují dodatečné zvýšení příjmu daného regionu. Ale ani celkový počet návštěvníků přijíždějících zvenku zkoumané oblasti není ještě směrodatný – dále je 1
Tyto analýzy mají buď podobu analýzy ekonomických dopadů, která vyčísluje pouze dodatečné zvýšení příjmu pořadatelského regionu plynoucí z akce, nebo analýzy nákladů a přínosů, která kromě přínosů zjišťuje i celkové společenské náklady akce (Késenne 2003). 2 Viz předmluva ke knize Fréderic Bastiat: Co je a co není vidět, Praha: Liberální institut, 1998
-2-
potřeba zjistit, jaký poměr návštěvníků přijel pouze kvůli pořádání sportovní akce, resp. do jaké míry přispěla akce k přilákání dodatečných turistů do zkoumané oblasti. Proto je nutné vyčíslit počet těch turistů, kteří přijeli do regionu za jiným účelem a akci navštívili, protože se v místě konání náhodou nacházeli (tzv. náhodní návštěvníci), a zároveň těch, kteří kvůli konání akce pouze přesunuli termín návštěvy regionu a přijeli by, i kdyby se daná akce nekonala. Jinými slovy dodatečné zvýšení příjmu regionu představují výdaje pouze těch turistů, kteří do regionu zavítali právě kvůli pořádání sportovní události, popř. těch, kteří si kvůli akci prodloužili svůj pobyt ve zkoumané oblasti3. Jaký byl tedy efekt ze zvýšeného cestovního ruchu v případě MS v Liberci? Abychom mohli odpovědět na tuto otázku, musíme nejprve vymezit oblast, pro kterou budeme zkoumat výsledný dopad. Existují dvě základní možnosti, jak k tomuto vymezení přistoupit. Zaprvé bychom mohli zkoumat užší celkový dopad jen na statutární město Liberec, kde se celý šampionát odehrával. Druhým širším vymezením by byla celá Česká republika, neboť naprostá většina nákladů šampionátu byla pokryta ze státního rozpočtu, a proto by bylo i z hlediska přínosů vhodnější zkoumat dopad na celou zemi. My se proto v případě přínosů z cestovního ruchu přikloníme k vymezení širšímu a budeme se zabývat dopady MS na celou zemi. Určení konkrétního dopadu naráží na nedostatek dat, neboť během šampionátu neproběhla dle vyjádření tiskového mluvčího MS žádná anketa, která by zkoumala, odkud byli návštěvníci jednotlivých závodů, jak dlouho v Liberci zůstávali, kolik zde utratili apod., stejně jako se nezkoumá statistika obsazenosti ubytovacích kapacit města Liberce či okolních měst, ale provádějí se šetření pouze podle jednotlivých krajů, která budou k dispozici v červnu 2009. Provedeme zde proto několik předpokladů na základě vlastní zkušenosti přímo ze šampionátu a na základě tiskových zpráv. Podle telefonického vyjádření mluvčího organizačního výboru MS, navštívilo šampionát zhruba 170 000 návštěvníků4,5. Mezinárodní lyžařská federace byla podle jejího prezidenta Kaspera s tímto číslem velmi spokojena (FIS, 1. 3. 2009), nicméně v českých médiích se před i během MS neustále objevovaly zprávy, že se prodalo málo lístků a že návštěvnost je nízká (např. Lidové noviny, 14. 2. 2009). Odkud pocházeli tito návštěvníci, můžeme pouze odhadovat, ale například podle tiskové zprávy bylo těsně před začátkem šampionátu prodáno pouze 60 % vstupenek a 2/3 z nich zahraničním turistům (Lidové noviny, 14. 2. 2009). Současně se objevovaly zprávy, že hoteliéři, restauratéři, maloobchodníci či prodejci suvenýrů si v době mistrovství stěžovali na nižší tržby (Liberecké noviny, 3. 3. 2009). Co z toho můžeme tedy vyvodit pro určení přínosu z poptávky po MS? V případě přínosů pro celou ČR je směrodatný pouze počet zahraničních turistů, neboť jen ti představují dodatečné zvýšení celorepublikového důchodu. Celkový počet návštěvníků MS byl každopádně nižší, než se očekávalo (ČTK, 23. 2. 2009). Před počátkem šampionátu byl poměr prodaných lístků zahraničním turistům 67 % z celkového počtu. Tento poměr se však mohl během mistrovství ještě změnit a výsledný poměr byl pravděpodobně značně nižší6. Jak jsme již zmínili, zároveň 3
Použití multiplikátoru naráží ještě na jeden problém a tím jsou tzv. ztráty (v orig. leakage), ke kterým dochází, je-li zvýšený důchod z počátečních výdajů cestovního ruchu použit mimo zkoumanou oblast, neboli dochází k rozdělení nepřímého a indukovaného efektu mezi zkoumanou oblast a oblast vně tohoto regionu. Díky těmto ztrátám je výsledný efekt pořádání sportovní akce nižší. (viz např. Crompton, 1995) 4 Jen pro srovnání, světový šampionát v Oberstdorfu v roce 2005 navštívilo podle německé společnosti Riedel 360 000 návštěvníků (online, staženo 8. 5. 2009, dostupné na http://www.riedel.net/RadioTechnology/PressNews/PresseArtikel/tabid/161/Article/4/language/frFR/Default.aspx) 5 Návštěvnost na šampionátu se ale měřila pouze průchody turnikety u areálů, takže pokud někteří návštěvníci navštívili více než jeden závod, bude celkový počet návštěvníků nižší (Finanční noviny, 23. 2. 2009). 6 Minimální poměr lístků prodaných zahraničním turistům by pak byl 40 %, v případě, že by se prodaly všechny zbylé lístky domácím návštěvníkům, a 80 % v případě, že by se všechny lístky prodaly zahraničním návštěvníkům. To vše samozřejmě za předpokladu, že by si mezi sebou zahraniční a domácí návštěvníci dále
-3-
je ale potřeba celkový počet zahraničních turistů očistit od tzv. náhodných návštěvníků a těch, kteří pouze kvůli MS posunuli termín návštěvy země. Vzhledem k termínu a místu šampionátu se dá předpokládat, že většina turistů z těchto dvou skupin by byla tvořena lidmi, kteří přijeli (resp. by i jinak přijeli) buď do Liberce (a to hlavně kvůli lyžování ve Ski areálu Ještěd, popř. kvůli návštěvě zábavního centra Babylon, což jsou dvě hlavní zimní turistické atrakce města Liberec), nebo do okolních Jizerských hor a Krkonoš (opět kvůli lyžování), popř. do hlavního města Prahy, a všichni pouze využili svého pobytu v zemi k návštěvě MS. Jelikož neexistují údaje o pravém důvodu návštěvy zahraničních turistů na MS, můžeme poměr těchto dvou skupin pouze odhadovat. Shrneme-li tedy, jaký byl dopad pořádání MS na cestovní ruch v ČR, domníváme se, že přínos mohly pocítit hlavně město Liberec, Liberecký kraj a hlavní město Praha. Tento přínos byl ale pravděpodobně marginální, mimo jiné proto,že šampionát nepřitáhl významnější počet zahraničních turistů. Dalším důvodem je pak to, co označíme za skryté náklady pořádání sportovní akce, a ve druhé kapitole si ukážeme, že význam tohoto faktoru byl v případě libereckého šampionátu značný. 2 Co nebylo vidět: skryté náklady pořádání větších sportovních akcí V předchozí kapitole jsme si ukázali, jak se postupuje při zjišťování ekonomického efektu z pořádání větších sportovních akcí. Řekli jsme si, že se odhadují průměrné výdaje návštěvníků akce, které se pak násobí výdajovým nebo vhodnějším důchodovým multiplikátorem7, což vede k vyčíslení přímého, nepřímého i indukovaného efektu akce. Dále jsme vysvětlili, že rozhodující jsou pouze výdaje té skupiny návštěvníků, kteří pocházejí vně zkoumaného regionu. Nakonec jsme zdůraznili, že je třeba od počtu návštěvníků zvenčí odečíst ještě tzv. náhodné turisty a ty, kteří kvůli dané události pouze změnili termín návštěvy regionu. Ani to však nestačí k tomu, abychom vyjádřili čistý ekonomický přínos ze zvýšeného cestovního ruchu. Je totiž třeba pamatovat na náklady, které nejsou na první pohled vidět. Tuto problematiku si ukážeme na příkladu samotného města Liberec, kde byly tyto obvykle skryté náklady víc než patrné. První z těchto tzv. skrytých nákladů představují domácí obyvatelé, kteří kvůli pořádání sportovní akce odjedou pryč ze zkoumaného regionu (Preuss, 2004). Tito obyvatelé tím pádem neuskuteční výdaje, které by za normálních okolností (bez pořádání akce) provedli, a region tak kvůli organizování akce přichází o část příjmů. Význam tohoto nákladu záleží pochopitelně na počtu lidí, kteří region opustí, a na průměrné výši výdajů, které by běžně uskutečnili. Co se týče MS v Liberci, byl tento dopad významný. Kdo během únorového šampionátu navštívil Liberec, na vlastní oči viděl, že v tomto případě nemůžeme rozhodně mluvit o nákladu skrytém. Stejné komentáře se objevovaly během MS i v tisku (např. Liberecké noviny, 3. 3. 2009). Na první pohled vylidněné město nemohlo nechat nikoho na pochybách, že tento typ nákladu byl v případě Liberce značný. O váze nákladu vypovídá i skutečnost, že si např. řada restauratérů a maloobchodníků stěžovala na propad tržeb během šampionátu (iDnes, 28. 2. 2009). Efekt odlivu domácí poptávky tak převážil efekt přílivu poptávky „zvenčí“. neprodávali již zakoupené lístky. Dále je třeba zmínit, že z poměru 67 % prodaných lístků zahraničním turistům nevyplývá, že tito turisté představovali 67 % celkového počtu návštěvníků. Dá se předpokládat (a to především v případě zahraničních turistů), že část návštěvníků MS navštívila více než jeden závod, což by výsledný poměr ještě posunulo. 7
Výdajový multiplikátor měří přírůstek celkového obratu ve zkoumané oblasti vyvolaný výdaji turistů přijíždějících kvůli sportovní akci. Důchodový multiplikátor měří, jak tyto výdaje přispívají k celkovému přírůstku příjmů domácností v pořádajícím regionu. Podle Cromptona (1995) je pro měření ekonomického dopadu sportovní akce vhodnější užití důchodového multiplikátoru, protože ten určuje, jak se díky akci mění důchody domácností a tedy i životní úroveň regionu.
-4-
Další nezanedbatelný „skrytý“ náklad představují naopak neuskutečněné výdaje těch „vnějších” turistů, kteří kvůli pořádání akce do regionu nepřijedou, ač tak původně zamýšleli. Tento náklad je v literatuře označován jako efekt vytěsnění (crowding out efect, např. Matheson, 2006). Znamená to, že turisté, kteří přijedou do zkoumané oblasti kvůli pořádání sportovní akce, vytěsní jinou skupinu turistů, kteří by přijeli v případě, že by se akce nekonala. Velikost tohoto efektu závisí opět na počtu takto „vytěsněných“ turistů a zároveň na úrovni výdajů, které by tato skupina bývala uskutečnila8. Co se týče Liberce, byla tato skupina pravděpodobně tvořena turisty, kteří by do Liberce přijeli lyžovat nebo navštívit zábavní centrum Babylon, jinými slovy mohlo jít o významný úbytek spotřebních výdajů. Třetím významným skrytým nákladem pořádání sportovní akce je tzv. substituční efekt (např. Baade, 2004a), kdy výdaje na návštěvu dané akce nahrazují výdaje v jiné oblasti, myšleno věcně i geograficky. Pořádání sportovní akce tak může vést k poklesu poptávky po alternativních statcích zábavního průmyslu a kulturních akcí, čímž v těchto oblastech klesají spotřební výdaje jednotlivců a tržby majitelů. Zároveň může dojít k substituci geografické, kdy je zvýšená návštěvnost zkoumaného regionu vykoupena úbytkem turistů v jiných oblastech9. Dopad tohoto efektu pocítili v Liberci nejvíce ty služby, které představují nejvýznamnější turistické atrakce města v zimním období, což jak už jsme zmínili, je hlavně Ski areál Ještěd a zábavní centrum Babylon. Podle telefonického vyjádření provozovatele ještědského lyžařského areálu, byl subjektivní odhad návštěvnosti areálu v době šampionátu na 10 %, co by mohlo být bez pořádání MS. Tento obrovský propad návštěvnosti byl způsoben samozřejmě hlavně vylidněním města domácími obyvateli, a dále zmíněnými efekty. Propad návštěvnosti pocítily i zábavní centrum a gastronomie v Babylonu. Podle vyjádření generálního ředitele centra Babylon klesly jejich tržby v době konání mistrovství o 75 % oproti roku 2008. Všechny tyto tři druhy „skrytých“ nákladů představují tedy snížení tržeb v určitých sektorech domácí ekonomiky a snížení důchodů určitých skupin obyvatel. V první kapitole jsme ukázali, že pro určení celkového efektu z počáteční peněžní injekce v podobě zvýšených výdajů cestovního ruchu, je třeba tuto injekci multiplikovat. O problémech multiplikátorů počátečních výdajů, které jsme též zmiňovali, hovoří většina odborných studií. Málokde se ale mluví o tom, že pro určení celkového dopadu pořádání sportovní akce je třeba provést multiplikaci i na straně nákladů (jednou z výjimek je Schwarz, 2007). Neuskutečněné výdaje domácího obyvatelstva, které odjelo, turistů zvenčí, kteří nepřijeli a neuskutečněné výdaje na substituční statky (neboli přímý negativní efekt), mají dopad na snížení příjmů (a tedy i výdajů) těch podnikatelů, kterým se kvůli tomu snížily tržby (nepřímý negativní efekt) a na snížení příjmů (a opět i výdajů) zaměstnanců těchto podnikatelů (indukovaný negativní efekt). Celkové náklady z pořádání sportovní akce tak kvůli multiplikátoru mohou být ještě větší. Shrneme-li tedy dopad existence tzv. skrytých nákladů, můžeme konstatovat, že v případě libereckého šampionátu šlo o významný vliv. Co se týče sektoru ubytování, pohostinství a maloobchodu dokládají tiskové zprávy, že přínos z cestovního ruchu díky MS byl převážen těmito „skrytými“ náklady spojenými s mistrovstvím. Je otázkou, zda příjmy ze vstupného na závody šampionátu mohly převýšit pokles tržeb u ostatních turistických „atrakcí“. Tiskové zprávy naznačují, že tomu bylo spíše naopak. Závěr S tím, jak v posledních desetiletích narůstal ekonomický význam sportu, začaly nabývat na významu i velké sportovní akce. Jejich pořádání je velmi často spojeno se značnou podporou 8
Např. jak uvádí Baade (2004b), byl nárůst počtu evropských turistů v Jižní Koreji v době MS ve fotbale v roce 2002 plně kompenzován propadem počtu obvyklých turistů z Japonska. 9 Podle analýzy společnosti Arthur Andersen byla v období olympijských her v roce 2000 obsazenost většiny hotelů v Sydney 100 %, ale v ostatních velkých australských městech došlo k výraznému propadu, např. v Melbourne 19% a Brisbane 17% (Baade, 2004b).
-5-
z veřejných prostředků. Tato podpora je v četných analýzách, které předcházejí samotné akci, zdůvodňována mj. vytvořením nových pracovních míst, podpořením národní hrdosti a mezinárodní prestiže pořadatelské země, vybudováním sportovní i jiné infrastruktury, a v neposlední řadě ekonomickým přínosem akce, který plyne ze zvýšeného cestovního ruchu do dané země. Tyto analýzy však většinou nadsazují celkový dopad sportovní akce, neboť celou řadu faktorů opomíjejí, mezi jiným i tzv. skryté náklady pořádání akce. MS v klasickém lyžování v Liberci sice žádná podrobná analýza nepředcházela, nicméně na něj bylo z veřejných prostředků uvolněno zhruba 2 mld. Kč. Zároveň jak jsme ukázali, mohl by být tento šampionát učebnicovým příkladem zmíněných skrytých nákladů, které byly v případě Liberce velmi patrné a významné. V práci jsme se zabývali pouze náklady spojenými se zvýšeným cestovním ruchem a poptávkou po návštěvě mistrovství. Skryté náklady ale představovaly např. i tzv. náklady obětované příležitosti kapitálu a práce. Kvůli investování do MS nemohlo dojít k jiným investicím, jejichž užitek byl kvůli MS ztracen, a bylo by třeba jej též připočíst k celkovým nákladům. Stejně tak by bylo potřeba se zabývat tím, zda vytvořená pracovní místa díky šampionátu byla obsazena nezaměstnanými lidmi či došlo pouze k přetažení pracovní síly z jiných odvětví. Pro určení celkového dopadu MS v Liberci není k dispozici dostatek údajů. Můžeme jen předpokládat, že velká část přínosů připadla Libereckému kraji, popř. hl. m. Praze. Vzhledem k tomu, že většina nákladů byla kryta ze státního rozpočtu, došlo vlastně k podpoření rozvoje jedné oblasti na úkor ostatních, neboli k přerozdělení bohatství v rámci země. Velké sportovní akce určitě přinášejí užitek určité skupině obyvatel. Toto zamyšlení mělo napomoci tomu, abychom napříště nezapomněli v analýzách dopadů jiných sportovních akcí zabývat se vedle viditelných přínosů také méně viditelnými náklady. Příklad libereckého mistrovství nám tyto „skryté” náklady jasně ukázal.
Literatura ANDREFF, W., SZYMANSKI, S. Handbook on the economics of sport. Cheltenham: Edward Elgar, 2006, ISBN: 9781843766087 BAADE, R., MATHESON, V. The Quest for the Cup: Assessing the Economic Impact of the World Cup. Regional Studies, 38, no. 4, s. 341-352, 2004a BAADE, R., MATHESON, V. Mega-Sporting Events in Developing Countries: Playing the Way to Prosperity? South African Journal of Economics, 72, no. 5, s. 1084-1095, 2004b BARGET, E., GOUGUET, J.-J. The Total Economic Value of Sporting Events: Theory and Practice. Journal of Sports Economics 8, 165, 2007 CROMPTON, J. L. Economic Impact Analysis of Sports Facilities and Events: Eleven Sources of Misapplication. Journal of Sports Management, 9 (1), s. 14-35, 1995 ČT24. Areály pro lyžařské mistrovství světa v Liberci jsou hotové. (online) z 3. 12. 2008, Dostupné na http://www.ct24.cz/sport/37868-arealy-pro-lyzarske-mistrovstvi-sveta-v-liberci-jsou-hotove/, staženo 7. 5. 2009 ČT24. Liberecký kraj dá na lyžařské MS dalších 15 milionů korun. (online) Dostupné na http://www.ct24.cz/msliberec-09/46707-liberecky-kraj-da-na-lyzarske-ms-dalsich-15-milionu-korun/, ze 24. 2. 2009, staženo 7. 5. 2009 ČT24. Ve skandálu kolem hospodaření MS v lyžování je organizační výbor z obliga. (online) Dostupné na http://www.ct24.cz/ekonomika/45615-ve-skandalu-kolem-hospodareni-ms-v-lyzovani-je-organizacni-vybor-zobliga/, z 15. 2. 2009, staženo 7. 5. 2009 ČTK. Liberec opustilo 300 policistů, na MS je méně lidí, než se čekalo. (online) Dostupné na http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/vseobecne/index_view.php?id=362050, z 23. 2. 2009, staženo 8. 5. 2009 ČTK. NKÚ podal na Liberec trestní oznámení kvůli přípravě na MS lyžařů. (online) Dostupné na http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/sportovni/index_view.php?id=360044, z 12. 2. 2009, staženo 8. 5. 2009 ČTK. Přípravu MS lyžařů komplikovaly personální rošády a rozpočet. (online) Dostupné na http://www.ctk.cz/sluzby/slovni_zpravodajstvi/sportovni/index_view.php?id=359753, z 11. 2. 2009, staženo 8. 5. 2009 FINANČNÍ NOVINY. Prodejci suvenýrů v Liberci na mistrovství světa prodělali. (online) Dostupné na http://www.financninoviny.cz/zpravy/prodejci-suvenyru-v-liberci-na-mistrovstvi-sveta-prodelali/362043, z 23. 2. 2009, staženo 8. 5. 2009
-6-
FIS Mistrovství světa v klasickém lyžování Liberec 2009 (oficiální stránky). Liberecký šampionát skončil, pochvaluje si ho celý svět. (online) Dostupné na http://liberec2009.com/cz/publish/26/Liberecky-sampionatskoncil-pochvaluje-si-ho-cely-svet.html?detail=751, z 1. 3. 2009, staženo 8. 5. 2009 IDNES. Vydělali jsme při šampionátu málo, naříká Liberec. (online) Dostupné na (http://ekonomika.idnes.cz/vydelali-jsme-pri-sampionatu-malo-narika-liberec-f6o/ekonomika.asp?c=A090228_120724_ekonomika_jte, z 28. 2. 2009, staženo 8. 5. 2009 KÉSENNE, S. Do we need an Economic Impact study or a Cost-Benefit Analysis of a Sports Event? University of Antwerp, 2003 LIBERECKÉ NOVINY. Lyžařský šampionát připravil část podnikatelů v Liberci o tržby. (online) Dostupné na http://www.libereckenoviny.cz/6275-lyzarsky-sampionat-pripravil-cast-podnikatelu-v-liberci-o-trzby/commentpage-1/, z 3. 3. 2009, staženo 8. 5. 2009 LIDOVÉ NOVINY. Mistrovství světa v Liberci - Těsně před začátkem se množí problémy a aféry. (online) Dostupné na http://www.lidovky.cz/mistrovstvi-sveta-v-liberci-tesne-pred-zacatkem-se-mnozi-problemy-aafery-15d-/ln_noviny.asp?c=A090214_000014_ln_noviny_sko&klic=230051&mes=090214_0, ze 14. 2. 2009, staženo 8. 5. 2009 MATHESON, V. Mega-Events: The effect of the world’s biggest sporting events on local, regional, and national economies. IASE: Working Paper Series, Paper No. 06-22, 2006 MONDELLO, M. J., RISHE, P. Comparative Economic Impact Analyses: Differences Across Cities, Events, and Demographics. Economic Development Quarterly, 18, s. 331, 2004 NKÚ. Prostředky státního rozpočtu poskytnuté v souvislosti s pořádáním Mistrovství světa v klasickém lyţování v roce 2009 v České republice. Kontrolní akce č. 07/27 SCHWARZ, J. a kol. Analýza investicních pobídek v České republice. Národohospodárská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, 2007, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument34235.html PREUSS, H. The Economics of Staging Olympics: a Comparison of the Games 1972–2008. Cheltenham: Edward Elgar, 2004, ISBN: 1843768933 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 10. března 2004 č. 219 Ing. Kateřina Štěpánková Katedra institucionální ekonomie Vysoká škola ekonomická v Praze Email:
[email protected]
-7-
