Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové, moderní technologie

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové, moderní technologie Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Bc. Jana Mikušová, Ph.D.

Brno 2011

Tereza Vaculíková

Děkuji vedoucí bakalářské práce paní Ing. Bc. Janě Mikušové, Ph.D. za odborné vedení, poskytnuté konzultace, připomínky při zpracování bakalářské práce a vlídný přístup.

Prohlašuji, že bakalářskou práci jsem vypracovávala samostatně a pod odborným dohledem vedoucí práce s použitím zdrojů uvedených v kapitole Literatura. V Brně dne 17. května 2011

__________________

Abstract Vaculikova T. Expansion of technological equipment of Energo IPT s.r.o. company with new, modern technology. Bachelor thesis. Brno: Mendel University in Brno 2011. Obtaining grants from European Union’s structural funds presents long - term process. Applicant applies for grant according to conditions given to specific declared grant programmes. Based on the application, decision about granting the dotation is issued. Execution of a project follows proceeding according to terms and conditions set by the decision. Final step of the process is submitting the request for payment. First part of thesis describes process of application for grant. The second part of thesis covers executed prospectus, attachment to full application. Keywords Regional policy, programming period 2007 – 2013, operational programme Business and innovation, subroutine Development, grant, prospectus

Abstrakt Vaculíková T. Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové, moderní technologie. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně 2011. Získávání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie představuje dlouhodobý proces. Žadatel zpracuje žádost o dotaci dle podmínek stanovených k jednotlivým vyhlášeným dotačním programům. Na základě žádosti je rozhodnuto o poskytnutí dotace. Následuje realizace projektu, která probíhá dle podmínek obsažených v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Závěrečným krokem je podání žádosti o platbu. V první části práce je popsán proces podání žádosti o poskytnutí dotace. V druhé části je vypracován podnikatelský záměr, příloha k Plné žádosti. Klíčová slova Regionální politika, programovací období 2007 – 2013, Operační program Podnikání a inovace, podprogram Rozvoj, dotace, podnikatelský záměr.

Obsah

5

Obsah 1

2

3

Úvod a cíl práce

12

1.1

Úvod .........................................................................................................12

1.2

Cíl práce ...................................................................................................13

1.3

Metodika ..................................................................................................13

Regionální politika

14

2.1

Cíle a nástroje regionální politiky............................................................14

2.2

Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU .....................................15

2.3

Regionální a strukturální politika Evropské unie v období 2007-2013 .16

Programovací období 2007 - 2013 3.1

18

Operační programy pro cíl „Konvergence“ .............................................18

3.1.1

Sektorové operační programy..........................................................18

3.1.2

Regionální operační programy ........................................................19

3.2 Operační programy pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ ............................................................................................19 3.3 4

Operační programy pro cíl „Evropská územní spolupráce“................... 20

Operační program Podnikání a inovace 4.1

21

Program Rozvoj ...................................................................................... 24

4.1.1

Cíl programu ................................................................................... 24

4.1.2

Podporované aktivity ...................................................................... 24

4.1.3

Příjemce dotace............................................................................... 24

4.1.4

Podmínky programu ....................................................................... 24

4.1.5

Způsobilé výdaje ............................................................................. 25

4.1.6

Odvětvové vymezení ....................................................................... 25

4.1.7

Forma a výše podpory..................................................................... 25

4.1.8

Výběr projektů ................................................................................ 26

4.1.9

Doba trvání programu .................................................................... 27

4.1.10

Náležitosti žádosti a způsob jejího předložení ............................... 27

6

5

Žádost o dotaci

28

5.1

Registrační žádost .................................................................................. 28

5.2

Plná žádost.............................................................................................. 28

5.2.1

Finanční analýza projektu .............................................................. 29

5.2.2

Osnova podnikatelského záměru ................................................... 30

6

Financování projektů

34

7

Hodnocení projektů a monitoring

35

7.1

8

Hodnocení projektů.................................................................................35

7.1.1

Příjem žádosti ..................................................................................35

7.1.2

Posouzení formálních náležitosti ....................................................35

7.1.3

Posouzení přijatelnosti ....................................................................35

7.1.4

Věcné hodnocení projektu...............................................................36

7.1.5

Výběrová komise..............................................................................36

7.2

Monitoring...............................................................................................36

7.3

Kontrola projektu ....................................................................................37

7.3.1

Kontroly po ukončení realizace .......................................................37

7.3.2

Kontroly v průběhu realizace ..........................................................37

Podnikatelský záměr 8.1

39

Identifikační údaje žadatele o podporu ..................................................39

8.1.1

Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ, osoba oprávněná jednat jménem žadatele ............................................................................................39

8.1.2

Kontaktní osoba...............................................................................39

8.1.3

Popis projektu..................................................................................39

8.1.4

Stručná charakteristika předkladatele projektu ............................. 41

8.1.5

Systém rozvoje lidských zdrojů žadatele .........................................43

8.1.6

Doposud realizované projekty v horizontu 10 let ...........................44

8.1.7

Plánované projekty ..........................................................................44

8.1.8

Udržitelnost projektu ......................................................................45

8.2

Podrobný popis projektu........................................................................ 46

8.2.1

Charakteristika projektu a jeho soulad s podmínkami programu. 46

8.2.2

Lidské zdroje pro zabezpečení realizace projektu.......................... 48

Obsah

7

8.2.3 8.3

Technická specifikace projektu ...............................................................51

8.3.1

SWOT analýza žadatele....................................................................51

8.3.2

SWOT analýza projektu .................................................................. 52

8.3.3

Podrobná specifikace parametrů pořizované technologie, porovnání se stávajícím (výchozím) stavem................................... 53

8.4

Časový harmonogram projektu .............................................................. 56

8.4.1

Zahájení projektu............................................................................ 56

8.4.2

Ukončení projektu .......................................................................... 56

8.4.3

Členění do etap ............................................................................... 56

8.4.4

Udržitelnost projektu po jeho ukončení ..........................................57

8.5

Marketingová analýza............................................................................. 58

8.5.1

Popis trh .......................................................................................... 58

8.5.2

Marketingová strategie ................................................................... 59

8.6

Finanční analýza projektu ...................................................................... 60

8.6.1 8.7 9

Vliv projektu na životní prostředí................................................... 50

Základní ekonomické ukazatele...................................................... 60

Závěr ....................................................................................................... 66

Závěr a diskuse

10 Literatura

68 70

8

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1

Způsobilé oblasti EU Zdroj: [4].

17

Obr. 2

Poloha regionu Přerov. Zdroj: [20].

46

10

Seznam tabulek Tab. 1 Alokace finančních zdrojů EU Sektorovým operačním programům cíle „Konvergence“ pro ČR na období 2007–2013 bez spolufinancování. Zdroj: [5]. 19 Tab. 2

Operační program Podnikání a inovace – Oblasti podpory a programy na období 2007–2013. Zdroj: [5].

23

Tab. 3

Finanční alokace pro OPPI 2007–2013 (v mil. EUR). Zdroj: [5].

23

Tab. 4

Identifikační údaje. Zdroj: Vlastní zpracování

39

Tab. 5


39

Tab. 6

Předmět podnikání společnosti dle OR. Zdroj: Vlastní zpracování. 42

Tab. 7

Hlavní oblast podnikání společnosti dle CZ – NACE. Zdroj: [20]. 42

Tab. 8

Vedlejší oblast podnikání společnost dle CZ – NACE. Zdroj: [20]. 42

Tab. 9

Hlavní předmět řešení projektu. Zdroj: [20].

42

Tab. 10

Aktivní existence společnosti na trhu. Zdroj: [20].

43

Tab. 11

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců před a po realizaci projektu. Zdroj: Vlastní zpracování.

50

Tab. 12

SWOT analýza žadatele. Zdroj: Vlastní zpracování.

51

Tab. 13

SWOT analýza projektu. Zdroj: Vlastní zpracování.

52

Tab. 14

Rozšířená SWOT analýza projektu. Zdroj: Vlastní zpracování

53

Tab. 15

Předinvestiční fáze projektu. Zdroj: Vlastní zpracování.

57

Tab. 16

Investiční fáze projektu. Zdroj: Vlastní zpracování.

57

Tab. 17

Hodnocení výkonnosti společnosti. Zdroj: Vlastní zpracování.

61

Tab. 18

Výkonnostní ukazatele. Zdroj: Vlastní zpracování.

62

Tab. 19

Rozpočet projektu. Zdroj: Vlastní zpracování.

63

Tab. 20

Kalkulační jednice Ks. Zdroj: Vlastní zpracování.

64

Seznam tabulek

11

Tab. 21

Kalkulační jednice (objem v mil. Kč). Zdroj: Vlastní zpracování.

65

Tab. 22

Bod zvratu. Zdroj: Vlastní zpracování.

65

12

Úvod a cíl práce

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie se stává jednou z možností získávání finančních prostředků pro realizaci projektů státu, regionů i soukromých subjektů. Poskytováním dotací méně rozvinutým regionům (jejichž HDP na osobu je nižší než 75 % průměru EU) se zabývá cíl „Konvergence“, pod který spadají sektorové a regionální operační programy. Prací bych chtěla poskytnout ucelený přehled o procesu podávání žádosti o dotaci z programů určených právě méně rozvinutým regionům. Evropská unie touto cestou poskytuje jednotlivým regionům a společnostem v těchto regionech příležitosti zlepšit své postavení na trhu, zvýšit svou konkurenceschopnost, inovovat technologické vybavení, zefektivnit výrobu a snížit nezaměstnanost v regionu. Podporováním regionů v jejich průmyslové činnosti způsobuje zvyšování konkurenceschopnosti celého státu vůči zemím Evropské unie i třetím zemím. Získávání dotací ze strukturálních fondů Evropské unie představuje dlouhodobý proces, kterým žadatel musí projít. Nejdříve musí zpracovat žádost o dotaci dle podmínek stanovených k jednotlivým vyhlášeným dotačním programům. Na základě předložené žádosti včetně všech stanovených příloh je rozhodnuto o poskytnutí dotace. Dalším krokem je realizace projektu, která probíhá dle podmínek obsažených v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Závěrečným krokem je podání žádosti o platbu. Žadatelem v mé práci bude společnost Energo IPT s.r.o. s provozovnou v okrese Přerov. Firma existuje na trhu již od roku 1993 a v současnosti se zabývá kovoobráběčstvím, zámečnictvím a stavební činností. Ze získané finanční podpory by chtěla pořídit výrobní zařízení, které zajistí zefektivnění výroby nových i stávajících výrobků. Pro společnost Energo IPT s.r.o. jsem zvolila Operační program Podnikání a inovace. Finanční prostředky získané z tohoto programu mohou žadatelé využít pro spolufinancování projektů ve zpracovatelském průmyslu. Celkem zahrnuje patnáct programů. Společnost plánuje pořídit z poskytnuté dotace nové technologické vybavení, které urychlí její další rozvoj, umožní zefektivnit výrobu, vyrábět rychleji s menšími náklady a šetrněji k přírodě. Na tomto základě jsem vybrala pro společnost podprogram ROZVOJ spadající pod OPPI. Bude vypracován podnikatelský záměr, který je jednou z příloh plné žádosti. Podnikatelský záměr má svou pevně stanovenou strukturu určenou řídícím orgánem programu, ze kterého se má čerpat. Záměr poskytuje ucelený přehled o projektu. Identifikuje žadatele o podporu, definuje cíle, kterých má být dosaženo po zrealizování projektu, ukazuje rizika, které projekt ohrožují, uvádí

Úvod a cíl práce

13

přesný časový harmonogram, způsob financování, vymezuje náklady a výnosy spojené s projektem.

1.2 Cíl práce Cílem této bakalářské práce je vypracovat podnikatelský záměr k žádosti o dotaci společnosti Energo IPT s.r.o. na pořízení technologického vybavení. Podnikatelský záměr je součástí žádosti o poskytnutí finančních prostředků ze strukturálních fondů. Zpracováním práce se seznámím s postupem získávání dotačních prostředků ze strukturálních fondů a zejména s podmínkami pro program Rozvoj. Při vypracování podnikatelského záměru bude kladen důraz na dodržení stanovené osnovy vybraného dotačního programu. Tento záměr může společnost taktéž použít k získání bankovního úvěru na profinancování tohoto investičního projektu.

1.3 Metodika Metodika práce se bude odvíjet zejména danou osnovou, která je stanovena jako příloha Plné žádosti OP Podnikání a inovace, program Rozvoj. Informace byly získány a jsou k dispozici v internetové aplikaci na www. Czechinvest.org/eAccount. Dalším způsobem získávání informací byla dostupná literatura, kterou jsem získala v okresní knihovně v Kroměříži a také v Moravské zemské knihovně v Brně. Důležitá data pro zpracování podnikatelského záměru jsem získala ve společnosti Energo IPT s.r.o. Zejména se jednalo o údaje o společnosti, o specifikaci pořizovanému investičnímu majetku, dále pak informace pro zpracování jednotlivých ekonomických a finančních ukazatelů a údaje pro zpracování marketingové analýzy.

14


2 Regionální politika Regionální politiku lze obecně definovat jako soubor cílů, opatření a nástrojů vedoucích ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů a je tedy určena k ovlivňování hospodářské struktury v regionech tak, aby přispěla ke zlepšení efektivnosti hospodářské politiky. Regionální politika představuje souhrn přímých i nepřímých intervencí státu, případně nadnárodních seskupení, regionů, měst a obcí cílených na optimalizaci prostorového uspořádání ekonomických i mimoekonomických aktivit [1]. Tradiční regionální politiky, které dominovaly v dřívějších dobách, byly spojené s rozsáhlými přerozdělovacími procesy a regulací ekonomického rozvoje. Jejich základním cílem bylo řešení ekonomických či sociálních nerovností. Vzhledem k nízké ekonomické efektivnosti aplikace centralizovaného modelu regionální politiky se postupně prosadil decentralizovaný model regionální politiky, zdůrazňující aktivní roli regionů. Politickým výrazem tohoto vývoje v rámci EU je přenesení kompetencí k řešení rozvojových problémů směrem k hierarchické úrovni územní správy, na které tyto problémy vznikají [2].

2.1 Cíle a nástroje regionální politiky Cíle regionální politiky se stanovují na základě hlavních regionálních problémů a z pojetí státní hospodářské politiky. Následně v jednotlivých časových obdobích, dochází k jejich upřesnění tak, aby se dalo kontrolovat jejich plnění a zároveň hodnotit působení použitých nástrojů. Mezi cíle je zařazováno například snížení výrazných meziregionálních diferencí v úrovni nezaměstnanosti, v průměrných příjmech, sblížení úrovně hrubého domácího produktu (v přepočtu na jednoho obyvatele) v jednotlivých regionech. K dílčím cílům můžeme přiřadit povzbuzení podnikatelských aktivit v regionu, zlepšit vybavenost regionu technickou infrastrukturou, povzbudit bytovou výstavbu v regionu, zkvalitnit ekologickou situaci apod. Nástroje regionální politiky vycházejí z jejich cílů. K nástrojům patří zainvestování regionu technickou infrastrukturou, přitáhnutí kapitálu a podnikatelských aktivit do regionu, stimulace využití vnitřních rozvojových zdrojů, dosídlení či stabilizace obyvatelstva v regionu [1]. Nástroje regionální politiky členíme do tří skupin: • makroekonomické nástroje – jejich použití je ovlivněno cíli národohospodářské politiky a patří k nim fiskální politika (například snížená sazba daní ve vybraných podporovaných regionech), monetární politika (usnadnění přístupu k úvěrům ve vybraných regionech aj.), protekcionismus (např. uvalení dovozních limitů a cel na produkty vyráběné v upadajících regionech), • mikroekonomické nástroje – ovlivňují rozhodování ekonomických subjektů o jejich umístění a jde o realokaci pracovních sil (např. částečná úhrada ná-


15

kladů na stěhování), a realokaci kapitálu (subvence na pracovní sílu, levné půjčky, snížené daně), • ostatní nástroje – mezi tyto nástroje náleží administrativní nástroje (správní rozhodnutí o zastavení ekonomické činnosti nevhodné z hlediska potřeb rozvoje území), institucionální nástroje (např. regionální rozvojové agentury) [1].

2.2 Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU Postupně, s rozšiřováním ES, se regionální rozdíly v hospodářské a sociální úrovni projevily jako výrazné. Proto bylo nutné na ně reagovat odpovídajícím instrumentáriem a finančními zdroji. V souvislosti s posílením hospodářské a sociální soudržnosti dochází ke zvyšování prostředků určených k postupnému vyrovnávání ekonomické úrovně zemí a rozvoji regionů v EU. Jednotlivé členské státy i Evropská unie se prostřednictvím regionální a strukturální politiky snaží snižovat příliš vysoké rozdíly v životní úrovni mezi regiony, aktivně bojovat s vysokou nezaměstnaností, a to především podporou hospodářských i sociálních struktur v zaostávajících regionech či v regionech s nevyhovující strukturou průmyslu. Hlavním nástrojem strukturální a regionální politiky se staly strukturální fondy Evropské unie. Vedle strukturálních fondů existuje fond soudržnosti (kohezní fond), jenž poskytuje prostředky hospodářsky slabším zemím EU. Základním účelem vytvořených strukturálních fondů je prostřednictvím rozvojových programů a projektů snižovat zaostalost znevýhodněných regionů včetně venkovských a zajistit v těchto oblastech vyrovnaný a udržitelný rozvoj. Příjemci podpory (na úrovni států, regionů i překladatelé konkrétních projektů) ze strukturálních fondů i fondu soudržnosti musí vyvinout značné úsilí a předložit EU velmi kvalitní programové a projektové dokumenty. Hlavní nástroje regionální a strukturální politiky EU, tj. strukturální fondy i fond soudržnosti, přispívají ke snižování regionálních rozdílů a ke zlepšování životního prostředí, různou měrou se podílejí na výstavbě infrastruktury, podpoře výrobního prostředí, investují do lidských zdrojů a podporují podnikatelské prostředí. Mají nezastupitelný význam pro hospodářskou a sociální soudržnost v rámci EU [1]. • Strukturální fondy – jsou vytvořeny pro méně rozvinuté regiony. (Jejich hlavním úkolem je snižování rozdílů ve vyspělosti jednotlivých regionů a to prostřednictvím rozvojových programů[8]). K dispozici jsou dva strukturální fondy. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF), který podporuje investiční (infrastrukturní) projekty, jako například stavba silnic a železnic nebo začínající podnikatele. A druhý je nazván Evropský sociální fond (ESF), který slouží pro financování neinvestičních projektů. Jako příklad lze uvést rekvalifikace nezaměstnaných nebo podpora pro osoby se zdravotním pojištěním [3].

16


• Fond soudržnosti (kohezní fond) - od strukturálních fondů se liší v tom, že se neorientuje na regionální politiku, ale je určen pro podporu rozvoje chudších států. Zaměřuje se pouze na financování investičních projektů, které podporují infrastrukturu většího rozměru a ochranu životního prostředí [3].

2.3 Regionální a strukturální politika Evropské unie v období 2007 - 2013 Politika soudržnosti Evropské unie se neustále mění a to v důsledku rozšiřování unie, potřebou zlepšovat účinnost této politiky a části také kvůli důsledkům jednotlivých programovacích období. Mezi členskými státy Evropské unie vznikají větší ekonomické, sociální a teritoriální rozdíly jak na národní, tak i regionální úrovni. Aby mohla EU lépe čelit globální konkurenci a splnila očekávání svých občanů, musí finančně podpořit posílení potenciálu růstu a konkurenceschopnosti států a regionů. Politika soudržnosti má pro období 2007 – 2013 stanovené tři cíle. První cíl „Konvergence“ se zaměřuje na méně rozvinuté regiony, jejichž hrubý domácí produkt na obyvatele měřený paritou kupní síly je nižší než 75 % průměru Společenství. Tyto regiony mají dostávat přechodnou podporu, aby mohly dokončit konvergenční proces z důvodu snížení průměru Společenství po rozšíření Evropské unie. Tento cíl je také zaměřen na členské státy, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je nižší než 90 % průměru Společenství. Podporu mohou čerpat v rámci Fondu soudržnosti. Druhý cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ zahrnuje území Společenství mimo cíl „Konvergence“. Způsobilé regiony jsou regiony Cíle I v programovém období 2000 – 2006, které již nadále nesplňují kritéria regionální způsobilosti cíle „Konvergence“, a které proto čerpají přechodnou podporu, jakož i všechny ostatní regiony Společenství. Poslední cíl „Evropská územní spolupráce“ zahrnuje regiony v blízkosti pozemních nebo mořských hranic, oblasti nadnárodní spolupráce definované s ohledem na opatření prosazující integrovaný územní rozvoj a podporu meziregionální spolupráce a výměny zkušeností [1].


Obr. 1 Způsobilé oblasti EU podle cíle Konvergence a cíle Evropské konkurenceschopnosti a zaměstnanosti. Zdroj: [4].

17

18

Programovací období 2007 - 2013

3 Programovací období 2007 - 2013 Evropská unie hospodaří v období 2007 – 2013 s částkou 862,4 mld. eur (zhruba 25 biliónů korun). Tato částka představuje 1,045 procenta hrubého národního důchodu EU. Více než třetina této částky (tj. 308,1 mld. eur) bude určena na regionální politiku EU. Česká republika má na politiku soudržnosti vyčleněno 688 mld. Kč z rozpočtu EU. Ročně to znamená zhruba 98 mld. Kč. Což činí 5krát více než průměrných 25,4 mld. Kč v období 2004 – 2006 [1]. V každém programovacím období musí být vytvořen daným státem EU základní strategický plánovací dokument na národní úrovni – tzv. Národní rozvojový plán (NRP). Na základě tohoto plánu a v souladu s legislativou Evropské unie stát vytvoří strategii, která umožní získat finanční podpory ze strukturálních fondů EU a Fondu soudržnosti. Dokument obsahuje zhodnocení daného státu, jeho hospodářský, politický i sociální vývoj a stát si také stanovuje globální a specifické cíle. V České republice nyní platí Národní rozvojový plán 2007 – 2013. Ten je především soustředěn na fungování systému politiky hospodářské a sociální soudržnosti [5]. Na Národní rozvojový plán navazuje Národní strategický referenční rámec (NSRR), který je vytvořen jednolitými členskými státy. Jeho obsahem je samotný mechanismus čerpání finančních prostředků v daném programovacím období. V tomto dokumentu jsou jednotlivé cíle a opatření rozvrženy do několika operačních programů, které musí být schváleny Evropskou komisí. „Pro Českou republiku na období 2007 – 2013 je prostřednictvím NSRR stanoven strategický cíl v podobě konkurenceschopné ekonomiky“ [5, str. 39]. V novém programovacím období, tj. v letech 2007 – 2013, připravila Česká republika pro čerpání z fondů Evropské unie celkem 24 operačních programů [3]. Operační programy navazují na rozvojovou strategii a cíle Regionální a strukturální politiky pro současné období.

3.1 Operační programy pro cíl „Konvergence“ 3.1.1

Sektorové operační programy

Sektorové (tematické) operační programy jsou navazující na operační programy z let 2004 – 2006. SOP vytváří logický celek v oblasti podpory z fondů EU a jsou využitelné ve všech regionech soudržnosti ČR (NUTS II) s výjimkou Prahy [3]. • OP Podnikání a inovace • OP Výzkum a vývoj pro inovace • OP Lidské zdroje a zaměstnanost • OP Vzdělávání a konkurenceschopnost


19

• OP Životní prostředí • OP Doprava • Integrovaný operační program • OP Technická pomoc [5]. Tab. 1 Alokace finančních zdrojů EU Sektorovým operačním programům cíle „Konvergence“ pro ČR na období 2007 – 2013 bez spolufinancování. Zdroj: [5]. Název programu

mil. €

v%

OP Podnikání a inovace

3 041,30

11,75

OP Výzkum a vývoj pro inovace

2 070,70

8,00.

OP Lidské zdroje a zaměstnanost

1 811,80

7,00

OP Vzdělávání a konkurenceschopnost

1 811,80

7,00

OP Životní prostředí

4 917,90

19,00

OP Doprava

5 759,10

22,25

Integrovaný operační program

1 553,00

6,00

258,80

1,00

21224,4

82

OP Technická pomoc Součet

3.1.2

Regionální operační programy

Regionální operační programy se soustřeďují na územní rozvoj jednotlivých regionů soudržnosti. Regionální operační programy vycházejí ze Společného regionálního operačního programu z let 2004 – 2006. Zaměřují se a řeší problémy českých a moravských regionů. Jsou určené pro urychlení rozvoje a také pro zvýšení přitažlivosti pro možné investory. V čele každého ROP stojí regionální rada (RR) z příslušného regionu soudržnosti. Z fondů EU je na Regionální operační programy vyčleněno 4 659 mil Eur (cca 110,4 mld. Kč), z čehož pro Jihovýchod 704 mil., Jihozápad 620 mil., Moravskoslezsko 716 mil., Severovýchod 656 mil., Severozápad 746 mil., Střední Čechy 559 mil., a Střední Moravu zbylých 657 mil. Eur [3].

3.2 Operační programy pro cíl „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“ Pro naše hlavní město Prahu musely být na doporučení Evropské komise zvlášť vytvořeny operační programy, a to proto, že se řadí k nejvyspělejším regionům Evropské unie a nemůže se srovnávat s ostatními regiony ČR. Řídícím orgánem pro oba programy je Hlavní město Praha. Tyto programy patří ke druhému cíli regionální a strukturální politiky „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“.

20


• OP Praha Konkurenceschopnost • OP Praha Adaptabilita OP Praha Konkurenceschopnost slouží pro zvýšení dostupnosti dopravních služeb, informačních a komunikačních technologií, kvality ochrany životního prostředí a na podporu inovací a hospodářství založeného na znalostech. Pro tento program bylo vyčleněno 295 mil. Eur. OP Praha Adaptabilita čerpá finanční prostředky z Evropského sociálního fondu a může disponovat se 121 mil. Eur. Jeho hlavním cílem je posílení adaptability a výkonnosti lidských zdrojů a zlepšením přístupu k zaměstnání pro všechny [3].

3.3 Operační programy pro cíl „Evropská územní spolupráce“ Iniciativa Evropského společenství Interreg III z období 2000 – 2006 dala základ novému cíli politiky hospodářské a sociální soudržnosti s názvem „Evropská územní spolupráce“, realizovanému prostřednictvím příhraniční , nadnárodní a meziregionální formy spolupráce a dvou síťových programů: EPSON 2013 (Monitorovací síť pro evropské územní plánování) a INTERACT II (program pro výměnu zkušeností s příhraniční, meziregionální a nadnárodní spoluprací) [3, str. 33]. • OP Nadnárodní spolupráce • OP Meziregionální spolupráce • OP Přeshraniční spolupráce EU je v rámci OP Národní spolupráce rozdělena do zón. Česká republika je zařazena do zóny Střední Evropa. OP Nadnárodní spolupráci máme společnou s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny. OP Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko. Poslední program pro cíl „Evropská územní spolupráce“ OP Přeshraniční spolupráce se týkají hraničních regionů NUTS III (zahrnuje kraje ČR) sousedících s regiony v jiném členském státu. Pro ČR je program pro přeshraniční spolupráci s Polskem, Saskem, Bavorskem, Rakouskem a Slovenskem. [A. Přichystal]. Do OP Nadnárodní spolupráce bylo alokováno 38 mil. Eur, do OP Meziregionální spolupráce 321 mil. Eur a OP Přeshraniční spolupráce 352 mil. Eur. Celkem to činí zhruba 710 mil. Eur [5].

Operační program Podnikání a inovace

21

4 Operační program Podnikání a inovace „Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií a obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje zkvalitňování infrastruktury a služeb pro podnikání a navazování spolupráce mezi podniky a vědeckovýzkumnými institucemi.“[3, str. 39] OP Podnikání a inovace navazuje na operační program Průmysl a podnikání, který se soustřeďoval na rozvoj podnikatelského prostředí v programovacím období 2004 – 2006 [5]. OPPI se zaměřuje na financování investičních (tvrdých) projektů, které jsou určeny na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Úkolem operačního programu Podnikání a inovace je podpořit konkurenceschopnost průmyslu, služeb a rozvoje podnikání v jednotlivých regionech a zvýšit atraktivitu pro potenciální investory. Využívá se na podporu inovací, zavádění nových technologií, rychlejšího zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výroby, pro stimulaci poptávky a hospodářský růst [5]. Mezi žadatele podpory z OP Podnikání a inovace patří podniky a podnikatelé (zejména malé a střední podniky), sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, obce, kraje a jimi zřizované organizace, státní organizace CzechInvest, CzechTrade a další. Žadatelem může být kdokoli z České republiky. Podstatné není, kde sídlí žadatel, ale kde má být realizován projekt. Žadatel musí splňovat podmínky pro malý a střední podnik (jedná se o podmínky vycházející z Nařízení Evropské komise ES č. 70/2001) [3]. Nařízení definuje MPS podniky jako podniky, které mají méně něž 250 zaměstnanců a roční obrat nepřesahuje 40 milionů Eur nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 27 milionů Eur a splňují kritérium nezávislosti. Malé podniky nařízení definuje jako podniky, které mají méně jak 50 zaměstnanců a roční obrat nepřesahuje 7 milionů Eur nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 5 milionů Eur a splňují kritérium nezávislosti. Nezávislé podniky jsou ty podniky, v nichž nevlastní 25 % nebo více základního jmění nebo hlasovacích práv jeden podnik nebo společně několik podniků, které nenaplňují definici [6]. Malé a střední podniky lze vymezit podle legislativy Evropské unie na základě čtyř kritérií (počet zaměstnanců, roční obrat, bilanční suma roční rozvahy, nezávislost [7]. OP PI je tematických programem, který se řadí do cíle „Konvergence“. Je třetím největším operačním programem. Všechny projekty z OPPI jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj. V rámci tohoto programu se

22


může čerpat z fondů do výše 3,04 miliard € (zhruba 73 miliard Kč). Z českých veřejných zdrojů má být poskytnuto na financování programu dalších 0,54 miliard € [3]. OP PI je třetím nejvíce financovaným operačním programem cíle Konvergence a to z toho důvodu, že Evropská unie umožňuje, v jednotlivých hospodářky slabých regionech nebo regionech s vysokou nezaměstnaností, například nákupem nových technologií zvyšování jejich konkurenceschopnosti, čímž se zvýší i konkurenceschopnost státu vůči třetím zemím. Řídící orgán pro OP Podnikání a inovace je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, odbor strukturálních fondů EU. Ke zprostředkujícím subjektům patří CzechInvest a Českomoravská záruční a rozvojová banka [3]. „Zprostředkující subjekt vykonává pravomoci delegované na něj řídícím orgánem na základě smlouvy o delegování pravomoci. Míra delegování je však individuální (konkrétně popsáno v programových dodatcích). Zprostředkující subjekt dále vykonává funkci metodického vedení pro příjemce. Někdy se používá označení „poskytovatel finančních prostředků“.[8, str. 23] Zprostředkující subjekt může být soukromý nebo veřejný subjekt. Tento subjekt zprostředkovává komunikaci mezi žadateli o dotaci a řídícím orgánem. Jménem řídícího orgánu subjekt také vyřizuje činnosti, které se týkají konečných příjemců. V praxi se pro předkladatele projektových žádostí stává partnerem, který poskytuje rady o vhodném výběru dotačního programu a následné realizaci projektu. V rámci realizace projektu zajišťuje správu dat informačního systému, zabezpečuje vložení žádostí do informačního systému ISOP, provádí kontrolu formálních náležitostí a přijatelnosti žádosti, zajišťuje hodnocení projektů ve své působnosti, zajišťuje sekretariát hodnotitelských komisí a zabezpečuje přípravu podkladů pro jejich jednání, monitoruje realizaci jednotlivých projektů, shromažďuje a vyhodnocuje údaje o efektivnosti projektů, ověřuje dodržování podmínek zákona o veřejných zakázkách příjemcem podpory, provádí předběžnou a průběžnou kontrolu, přijímá žádosti o platby od příjemců podpory a kontroluje jejich formální náležitosti. Agentura CzechInvest přijímá projektové žádosti prostřednictvím internetové aplikace eAccount [9], [3]. OP Podnikání a inovace obsahuje sedm prioritních os rozdělující program na logické celky, které jsou dále upřesňovány prostřednictvím tzv. oblastní podpor. Na jejich základě je poté určováno jaké projekty mohou být v rámci dané prioritní osy podpořeny. Prioritní osy jsou stanoveny tak, aby odpovídali globálnímu cíli NSRR v oblasti podnikání. Tímto cílem je růst konkurenceschopnosti podnikatelského sektoru. V rámci operačního programu se klade důraz na užívání výsledků výzkumu a vývoje v praxi, a to co nejrychleji. Z toho důvodu je mnoho finančních prostředků zasíláno do inovačních procesů [10], [11].


23

Tab. 2 Operační program Podnikání a inovace – Oblasti podpory a programy na období 2007 – 2013. Zdroj: [5]. Prioritní osa Vznik firem

Rozvoj firem

Efektivní energie

Inovace

Prostředí pro podnikání a inovace

Služby pro podnikání Technická pomoc Tab. 3

Oblast podpory

Program

V%

Podpora začínajícím podnikatelům Využití nových finančních nástrojů Bankovní nástroje podpory MSP

START JEREMIE PROGRES ZÁRUKA

0,6 2 2,6 5

Podpora nových výrobních technologií a ICT v podnicích

ROZVOJ

Úspory energie a obnovitelné zdroje Zvyšování inovační výkonnosti podniků Kapacita pro průmyslový výzkům a vývoj Platformy spolupráce Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Infrastruktura pro podnikání Podpora poradenských služeb Podpora marketingových služeb

3

Rozvoj strategických a ICT služeb ICT v podnicích EKO-ENERGIE

4,2 4

INOVACE

14

POTENCIÁL

8,4

SPOLUPRÁCE PROSPERITA ŠKOLÍCÍ STŘEDISKA NEMOVITOSTI PORADENSTVÍ MARKETING

5,3 12

7

5 16,1 5 2,9 2,9

Finanční alokace pro OPPI 2007 – 2013 (v mil. EUR). Zdroj: [5]. Prioritní osa

Příspěvek EU

Národní zdroje

Celkové zdroje

Vznik firem

79

13,9

93

Rozvoj firem

663

117

780

Efektivní energie

243,3

42,9

873

Inovace

680,2

120

800,2

1 076,6

189,9

1 266,6

Služby pro rozvoj podnikání

209,5

36,9

2 006,8

Technická pomoc

89,6

15,8

105,4

Prostředí pro podnikání a inovace

24


4.1 Program Rozvoj „Tento program realizuje Prioritní osu 2 „Rozvoj firem“ Operačního programu Podnikání a Inovace 2007 – 2013. Veřejná podpora poskytnutá prostřednictvím tohoto programu splňuje všechny podmínky zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení Evropské komise č. 70/2001 ze dne 12. 1. 2001 o aplikaci článků 87 a 88 Smlouvy ES ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „Nařízení Evropské komise č. 70/2001“) v platném znění1, je slučitelná se společným trhem ve smyslu čl. 87 odst. 3 Smlouvy o založení ES a je vyňata z oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy ES.“ Správcem programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Jako zprostředkující subjekt vystupuje agentura CzechInvest, příspěvková organizace MPO. Jednotlivé výzvy, které vydává řídící orgán, stanovují podrobnější podmínky programu. 4.1.1

Cíl programu

K cílům tohoto programu můžeme zařadit podpoření růstu konkurenceschopnosti a výkonů malých a středních podniků, které budou směřovat ke zlepšení jejich pozice na trhu a zvýšení počtu pracovních míst. 4.1.2

Podporované aktivity

Program Rozvoj umožňuje dotacemi do technologického vybavení s vyššími technickými a užitnými parametry, nebo realizaci projektů zvyšující efektivnost procesů urychlit rozvoj malých a středních podniků. Pomocí investovaných finančních prostředků do moderních technologií se povzbuzuje rozvoj firem [3]. 4.1.3

Příjemce dotace

Malé a střední podniky podle Nařízení Evropské komise č. 70/2001. 4.1.4

Podmínky programu

Podmínky programu, které musí projekt pro přijetí splnit, se dělí na formální podmínky přijatelnost a ostatní podmínky. Podle formálních podmínek přijatelnosti musí být projekt realizován na území regionů se soustředěnou podporou státu. Tyto regiony se rozdělují na strukturálně postižené regiony (např. Most a Karviná), hospodářsky slabé regiony (k těmto regionům patří Přerov, pro který vypracovávám tento projekt) a regiony s nadprůměrnou nezaměstnaností (např. Děčín, Ústí nad Labem). Také území regionů s vyšší mírou nezaměstnanosti (např. Česká Lípa, Vsetín). Dále musí žadatel o poskytnutí dotace jednoznačně prokázat vlastnická nebo jiná práva k nemovitostem a pozemkům, kde bude projekt realizován. Projekt musí obsahovat všechny povinné součásti uvedené ve výzvě k jeho předložení a nesmí porušovat horizontální politiky EU a


25

jejich základní principy, které představují rovné příležitosti mezi muži a ženami a udržitelný rozvoj. V ostatních podmínkách je uvedeno, že dotace bude příjemci poskytnuta na základě Rozhodnutí o poskytnutí dotace vydaného správcem programu. Příjemce dotace je povinen o způsobilých výdajích projektu a použití dotace určení k financování způsobilých výdajů vést oddělenou dokumentaci stanovenou v Podmínkách o poskytnutí dotace a uschovat je po dobu 10 let ode dne ukončení projektu, a zároveň minimálně do doby uplynutí 3 let od uzávěrky OP Podnikání a inovace. O uzávěrce OP budou všichni příjemci dotace informování. Příjemce dotace je povinen mít ve svém vlastnictví dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek pořízený zcela nebo částečně z poskytnuté podpory po dobu tří let ode dne ukončení projektu. Příjemcem dotace nemůže být podnikatel, pokud je k datu podání žádosti příjemcem podpory na základnu a restrukturalizaci podniků v obtížích podle Pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích. A podle poslední podmínky dotace je vyplácena příjemci dotace zpětně po ukončení projektu nebo po ukončení etapy projektu za předpokladu splnění Podmínek. 4.1.5

Způsobilé výdaje

Pan Tauer vymezuje způsobilé výdaje jako výdaje, které splňují dané podmínky a můžou být hrazeny ze strukturálních fondů EU a rozpočtu ČR [2]. Způsobilé výdaje musí splňovat určité podmínky. V prvé řadě musí být vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně souviset s realizací projektu. Výdaje musí být vynaloženy nejdříve v den přijatelnosti projektu a před proplacením ze strukturálních fondů prokazatelně zaplaceny příjemcem dotace, není-li stanoveno jinak. Náklady musí být doloženy průkaznými doklady, hrazeny dodavatelům, majetek nelze pořizovat aktivací. Do způsobilých výdajů patří dlouhodobý hmotný majetek, to jsou stroje a zařízení včetně řídících softwarů, které nebyly předmětem odpisu. Dále dlouhodobý nehmotný majetek, který představuje náklady na pořízení patentů, operativních nebo patentových licencí na know-how a nepatentových know-how, řídící software k pořizovaným strojům a zařízením, nepřesahující cenu obvyklou stanovenou posudkem soudního znalce (posudek nesmí být ke dni pořízení majetku starší než 6 měsíců. 4.1.6

Odvětvové vymezení

Podporované aktivity se musí zaměřovat do činností zpracovatelského průmyslu a obchodu, a také do aktivit průřezových odvětví (např. biotechnologie, nanotechnologie, optoelektronika, atd.) 4.1.7

Forma a výše podpory

Podpora je poskytována formou dotace. Dotace je účelově určená k úhradě způsobilých výdajů vzniklých v souvislosti s plněním předmětu projektu. Dotace

26


je poskytována ve výši 1 – 20 mil. Kč maximálně však do výše míry způsobilých výdajů projektu stanovených regionální mapou intenzity veřejné podpory. 4.1.8 1.

Výběr projektů

Výběrová kritéria 1.1. Ekonomické hodnocení žadatele 1.1.1. Hodnocení finančního a nefinančního zdraví – hodnocení žadatele na základě posledních dvou uzavřených účetních období, dle daňového přiznání a aktuálního čtvrtletí. 1.1.2. Hodnocení vazeb žadatele na další ekonomicky spjaté subjekty – hodnotí subjekty ekonomicky spjaté skupiny a jejich vazby na problémové subjekty ve skupině. 1.1.3. Ekonomické a finanční hodnocení realizovatelnosti projektu – hodnocení z hlediska reálnosti využití vlastních zdrojů (včetně úvěrů) pro financování projektu. 1.2. Soulad se strategickými cíli 1.2.1. Vliv realizace projektu na zaměstnanost – hodnotí zvýšení zaměstnanosti a udržení stávající zaměstnanosti. 1.2.2. Soulad s horizontálními prioritami – hodnotí, zda projekt sleduje udržitelný rozvoj a zachovává rovné příležitosti. 1.2.3. Přínosy projektu – sleduje, zda byly sníženy odpady, emise a spotřeba na jednotku produkce. 1.3. Zkušenosti a odborné předpoklady žadatele 1.3.1. Má žadatel zkušenosti v oboru, na který předkládá projekt. 1.3.2. Má žadatel a jeho management dostatečné odborné předpoklady a zkušenosti s realizací projektů obdobného rozsahu – diplomy, certifikáty. 1.3.3. Výhled společnosti do budoucna – reálná strategie budoucího vývoje, SWOT analýza, perspektiva dalšího růstu firmy. 1.3.4. Podporuje projekt výrobu vlastních produktů a výrobků. 1.4. Technické řešení projektu 1.4.1. Porovnání stávajícího s navrhovaným řešením – hodnotí se významnost modernizace projektu. 1.4.2. Do jaké míry jsou navrhované výdaje pro realizaci projektu nezbytné – hodnotí se podrobnosti rozpočtu. 1.5. Udržitelnost 1.5.1. Do jaké míry realizace projektu příznivě ovlivní podnikání konečného příjemce – hodnoceno na základě nárůstu tržeb za


2.

27

prodej vlastních výrobků a tržeb za prodej zboží s porovnáním tržeb v roce následujícím po ukončení projektu a tržeb za poslední účetně uzavřené období před zahájením realizace projektu. 1.5.2. Úroveň stability portfolia odběratelů – zajištěnost odbytu. 1.5.3. Schopnost uplatnění produkce na trhu – hodnotí se kvalita a průkaznost informací uváděných v podnikatelském záměru, marketingová strategie definující způsoby distribuce, konkurenční výhody a nevýhody, příležitosti a ohrožení. 1.5.4. Vliv projektu na konkurenceschopnost podniku – přínos projektu na mezinárodní, celostátní, meziregionální a místní úrovni. Způsob výběru projektů Hodnocení žádostí o podporu je prováděno na základě výběrových kriterií. Výsledné hodnocení je provedeno Hodnotitelskou komisí programu, která na základě dosažených výsledků doporučí nebo nedoporučí žádost Řídícímu orgánu k podpoře, popř. si vyžádá další podklady. Řídící orgán v případě schválení podpory vydá Rozhodnutí o poskytnutí dotace, jehož součástí budou Podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace. Konečné výsledky hodnocení projektů podaných do 2. výzvy tohoto programu budou zveřejněny na adrese www.mpo.cz a www.czechinvest.org [12].

4.1.9

Doba trvání programu

Program je vyhlášen na období 2007 - 2013. Je realizován prostřednictvím výzev, které budou zveřejněny na internetové stránce správce programu (MPO) a agentury CzechInvest. Správce programu si vyhrazuje právo program pozastavit nebo předčasně ukončit (např. z důvodu vyčerpání alokovaných finančních prostředků). 4.1.10

Náležitosti žádosti o poskytnutí podpory a způsob jejího předložení

Žádost o podporu podává žadatel ve dvou krocích. V prvním kroku žadatel nejprve vyplní zjednodušenou registrační žádost a formulář finančních výkazů. Na základě provedené formální kontroly a kontroly přijatelnosti registrační žádosti včetně ekonomického hodnocení žadatele, agentura CzechInvest informuje žadatele o výsledku hodnocení. V případě předběžné přijatelnosti agentura žadateli zasílá informaci o předběžné přijatelnosti projektu a datu pro vznik způsobilých výdajů. V druhém kroku podává žadatel elektronicky plnou žádost a to buď do měsíce od potvrzení úspěšné registrace, nebo od data zahájení příjmu plných žádostí podle toho jaká skutečnost nastane později. Plná žádost obsahuje podrobné informace o žadateli [13].

28

Žádost o dotaci

5 Žádost o dotaci Formou projektové žádosti předkládá žadatel jasně vymezený a konkrétní projektový záměr, kterým žádá o poskytnutí dotace v rámci operačního programu. Projektová žádost je složena z podrobného popisu všech projektových činností a souboru povinných a nepovinných příloh [8]. V současném programovacím období se žádost o dotaci podává výhradně v elektronické podobě. OP Podnikání a inovace má svůj systém eACCOUNT. Elektronická projektová žádost má své stabilní podmínky a strukturu, kterou je nutné bezpodmínečně dodržovat [3]. Žádost o dotaci v programu Rozvoj se podává ve dvou stupních - Registrační žádost a Plná žádost – formou elektronických formulářů, které jsou v dispozici v internetové aplikace eACCOUNT. To znamená, že žadatel na základě výzvy k předkládání žádostí vyplní nejprve registrační žádost, která bude posouzena z hlediska přijatelnosti projektu. Teprve po schválení registrační žádosti bude žadatel vyzván k předložení plné žádosti včetně příloh. Nejprve si musí ovšem žadatel pro možnost podání žádosti v systému eACCOUNT pořídit elektronický podpis [8].

5.1

Registrační žádost

Registrační žádost obsahuje pět záložek, které je nutné vyplnit. Jedná se o základní údaje o žadateli a projektu, o adrese místa realizace. Poslední záložkou je prohlášení žadatele. V rámci Registrační žádosti je významným krokem také vyplnění Finančního výkazu. Finanční výkaz slouží jako podklad pro vypracování hodnocení finančního a nefinančního zdraví žadatele, tzv. ratingu, které je nutné jako jedno z kritérií přijatelnosti [14].

5.2 Plná žádost Plnou žádost je možné v systému eACCOUNT vyplnit a podat až po posouzení přijatelnosti na základě Registrační žádosti. Náležitosti Plné žádosti: • Podrobné informace o projektu – místo realizace projektu, doba trvání projektu, etapizace, rozpočet projektu • Horizontální ukazatele – k dosažení udržitelného a vyváženého rozvoje regionů podpořených ze strukturálních fondů jsou do realizace politiky HSS zahrnuty dva horizontální cíle udržitelný rozvoj (dosahování rovnosti mezi ekonomickou, sociální a environmentální oblastí) a rovné příležitosti (rovnost mužů a žen, odstranění diskriminace na základě pohlaví, rasy, náboženství, zdravotního postižení, věku a sociální diskriminace) [15]. • Závazné ukazatele – žadatelé se ve svých projektech zavazují ke splnění těchto ukazatelů.

Žádost o dotaci

29

• Monitorovací ukazatele – indikátory schvaluje monitorovací výbor a jsou součástí prováděcího dokumentu. Klíčový význam mají při hodnocení realizace projektu a také jsou uvedeny ve smlouvě o financování. Plnění indikátorů se vykazuje v monitorovacích zprávách. Nedodržení ukazatelů může vést k částečnému nebo úplnému odebrání poskytnuté dotace [3]. • Prohlášení a závazky žadatele K požadovaným přílohám Plné žádosti patří finanční realizovatelnost projektu, podnikatelský záměr a příloha k účetní závěrce za poslední uzavřený účetní rok [14]. 5.2.1

Finanční analýza projektu

Finanční hodnocení realizovatelnosti projektu se skládá z běžných metod hodnocení investičních projektů. Účelem hodnocení je na základě údajů z připravovaného projektu vypočítat možnost realizace projektu. Hodnocení je prováděno na základě ukazatelů rentability a celkové zadluženosti. • Rentabilita aktiv – ukazatel informuje kolik korun zisku je vyprodukováno vložením 1 Kč majetku do podnikatelské činnosti. Čím vyšší ukazatel, tím lepší vykazuje společnost rentabilitu aktiv. EBIT (1) ROA = CA EBIT – výsledek hospodaření CA – Celková aktiva • Rentabilita vlastního kapitálu – poměříme-li čistý zisk s vlastním kapitálem firmy, získáme ukazatel rentability vlastního kapitálu, tj. míra zhodnocení vlastních vložených prostředků do podnikatelské činnosti. Z (2) ROE = VK Z – čistý zisk VK – vlastní kapitál • Rentabilita tržeb – vyjadřuje, do jako míry společnost uplatnila výstupy ze své činnosti, tj. kolik a s vynaložením jakých nákladů prodává společnost vlastní výrobky, zboží nebo služby. Z (3) ROS = T Z – čistý zisk T - tržby • Rentabilita dlouhodobého kapitálu – je vhodný pro mezipodnikové srovnání. V čitateli je souhrn efektů všech investorů, ve jmenovateli souhrn všech dlouhodobých prostředků.

30

Žádost o dotaci

ROS =

Z (VK + DZ )

(4)

Z – čistý zisk VK – vlastní kapitál DZ – dlouhodobé závazky • Ukazatel věřitelského rizika (celková zadluženost) – zahrneme-li do výpočtu poměrového ukazatele celkové dluhy firmy a poměříme je s celkovým majetkem, získáme ukazatel věřitelského rizika. S růstem jeho hodnoty zároveň roste riziko, že při platební neschopnosti firmy věřitelé o svůj vložený majetek přijdou. CZ (5) celkovázad luženost = CA CZ – celkové dluhy CA – celková aktiva[16] 5.2.2

Osnova podnikatelského záměru

Podnikatelský záměr má poskytnout ucelený přehled o žadateli dotace a projektu. Popisuje vizi a základní myšlenky projektu, navrženou formu financování, výstupy, výsledky a dopady. Má svou předepsanou a ucelenou strukturu. Záměr obsahuje výsledky technicko-ekonomických studií projektů, investiční program firmy a její finanční plán. Pro firmu je potřebný zpravidla pro dva účely. Jako vnitřní dokument, který je základem vlastního řízení firmy a pro externí využití v případě, že firma hodlá financovat realizaci projektu s využitím cizího kapitálu, nebo že se uchází o některý druh nenávratné podpory. V této situaci je nutné přesvědčit investora o výhodnosti a nadějnosti projektu, na jehož financování se investice použije. Kvalitně zpracovaný podnikatelský záměr může pozitivně ovlivnit získávání potřebných finančních prostředků [17]. Obsah podnikatelského záměru: 1.

Identifikační údaje žadatele o podporu První část podnikatelského záměru by měla popisovat minulost, přítomnost i budoucnost z hlediska základních podnikatelských cílů a strategií vedoucích k jejich dosažení. Měla by být zachycena činnost firmy od založení, výsledky podnikatelské činnosti a dosažené úspěchy, vývoj finanční situace firmy v minulosti i současnosti a způsob jejího financování.

2.

Podrobný popis projektu V této části záměru by měl být charakterizován samotný projekt, jeho soulad s podmínkami programu a měly by být popsány cíle, kterých má být dosaženo realizací projektu.

Žádost o dotaci

31

Dále musí být stanoven projektový tým, jeho složení a funkce jednotlivých členů. Popis nároků na prohlubování, zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojených s přípravou a realizací, popis nároků na začlenění nových standardů řízení jakosti nebo nových metod jakosti řízení spojených s přípravou a realizací projektu. Firma také musí uvést, jak ovlivní stav průměrného přepočteného počtu zaměstnanců realizace projektu a specifikovat nově vytvořená pracovní místa. Na závěr této kapitoly žadatel uvede předpokládaný vliv projektu na životní prostředí. Efektivní zvolení a fungování projektového týmu, jehož členy jsou zástupci realizátora projektu, je základním předpokladem pro úspěšné naplňování cílů projektu. Další předpoklady k cíli vedoucímu fungování týmu jsou jasně vymezené procesy uvnitř projektu, kompetence členů týmu, určení způsobu komunikace v rámci týmu, stanovení mechanismů krizového managementu a v poslední řadě určení vnitřních ukazatelů, na jejichž základě bude posuzována úspěšnost projektu. Komunikace projektového manažera s projekčním týmem je na úrovni zprostředkovatele [8], [18]. Možné přístupy k managementu projektu: Funkční organizační struktura – je běžná v podnicích, v nichž dominantní postavení zaujímá oddělení marketingu anebo, kde je velký podíl rutinní práce. Osoba, která je pověřena řízením projektu, je obvykle orientována na pracovníky útvaru, k němuž patří. Specialisté jsou rozděleni do útvarů podle profesního zaměření. Z hlediska řízení projektů je funkční organizační forma nejméně vhodná. Projektová organizační struktura – změna funkční struktury na projektovou se řeší přesunem mnoha lidí z jejich profesních útvarů k manažerovi projektu. Pro projekt je jasně vymezena liniová pravomoc a vytvoří se tak i jediné řídící centrum projektu. Tímto je zajištěna kontinuita i odborná úroveň. Projektový manažer musí mít mnoho zkušeností. Má přímou zodpovědnost za práci každého, kdo je do realizace projektu zapojen. Také musí mít pravomoc přímého řízení těchto lidí. Projektová organizační forma je nejvhodnější pro rozsáhlé a dlouhodobé projekty. Maticová organizační struktura – snahou struktury je získat to nejlepší z obou předešlých forem, protože uznává výhody existence odborných skupin, ale i ústředního řídícího článku pro každý projekt. Liniová pravomoc projektu je jasně stanovena a je soustředěna do jednoho řídícího centra. Odborní pracovníci i manažeři, jsou rozděleni do skupin podle specializace. Útvary zodpovídají za personální zabezpečení, odborný a kvalifikační růst pracovníků a za zajištění technické kvality práce. Manažeři projektů odpovídají za stanovení úkolů a vytvoření reálného plánu a jeho realizaci. Manažeři projektů a odborných oddělení musí komunikovat o úkolech, cílech a časových plánech [19]. Cíle, kterých má být dosaženo, je stanoveno v rámci programu podpory.

32

Žádost o dotaci

3.

Technická specifikace projektu V této části by měla být žadatelem vypracována SWOT analýza společnosti, která žádá o dotaci a SWOT analýza projektu. Dále podnik charakterizuje dlouhodobý hmotný majetek, specifikuje pořizované technologie, které mají být pořízené ze získané dotace, a porovná výchozí stav s budoucím. SWOT analýza představuje komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek projektu a to ve vztahu k současnému i budoucímu. SWOT analýza slouží k přehlednému zobrazení silných a slabých stránek analyzované oblasti a v logické vazbě jim přiřadit příležitosti budoucího rozvoje i rizika, které by projekt mohly ohrozit. Takové uspořádání dat umožní vybrat projekty, které nám poslouží k využití příležitostí a posílení silných stránek. Silné a slabé stránky lze ovlivňovat. Příležitosti a hrozby jsou vnější faktory. Jejich ovlivnění je horší nebo také nemožné. Strategie musí umět využívat příležitosti, maximalizovat silné stránky a zároveň pomocí definovaných slabých stránek minimalizovat dopady hrozeb. Příležitosti se charakterizují jako významná vnější situace, které mají pozitivní vliv ve vztahu k řešenému záměru. Hrozby naopak můžou znamenat negativní dopad na řešený záměr. Silné stránky jsou zdroje, dovednosti, pozitivní potenciál a další výhody ke standardnímu prostředí. Slabé stránky znamenají naopak negativní faktory, slabiny, a omezení ve vztahu ke standardnímu prostředí [8]. 4.

Časový harmonogram projektu Firma musí v rámci podnikatelského záměru určit konkrétní datum zahájení a stejně tak i ukončení projektu. Časové období, kdy bude probíhat pořízení nových technologií, musí být rozvrženo do jednotlivých etap. Nakonec této kapitoly budou firmou vymezeny činnosti zaručující udržitelnost projektu i po jeho skončení. Pro uznatelnost výdajů je kromě jiného rozhodující i ustanovení, od kterého data jsou výdaje způsobilé financování. Toto datum je součásti výzvy a bývá rozdílné dle typu projektu žadatele, operačního programu. V případě rozdělení projektu do etap je nutné vymezit jejich délku. Při realizaci projektu se vyskytují dvě data jeho ukončení. První je fyzické ukončení realizace, které nastává, ke dni uvedeném v dokumentu o poskytnutí podpory, a kdy stále probíhají finanční toky související s projektem. Finanční ukončení projektu nastává tehdy, kdy jsou ukončeny a vypořádány veškeré platby [8]. 5. Marketingová analýza V této kapitolem bude úkolem žadatele charakterizovat trh, což zahrnuje potenciál trhu, vývoj trhu, popis zákaznického segmentu a konkurence, dále musí vyjmenovat své odběratele a dodavatele.

Žádost o dotaci

33

Žadatel vypracuje popis všech marketingovým aspektů projektu tzv. 4P, popis produktu, cena, propagace, distribuce produktu. Realizátoři projektů jsou vůči klientům v postavení poskytovatele, je tedy nutné, aby správně definovali svou míru uplatnění základních marketingových nástrojů. Popis výrobků a služeb, které budou v rámci projektu poskytovány. Rozhodnutí o tom, za jaké ceny budou jednotlivé produkty projektu poskytovány. Charakteristika komunikačních kanálů mezi realizátorem projektu a cílovými skupinami, které budou využívány. Popis cest a způsobů, jimiž se produkty a služby projektu dostanou od poskytovatele ke spotřebiteli [15]. 6.

Finanční analýza projektu Předposlední část tvoří zhodnocení základních ekonomických ukazatelů, které slouží k posouzení ekonomické stability společnosti. Firma se také zaměří na vyjádření kvalifikovaného odhadu budoucích stavů jednotlivých hlavních ukazatelů. Stabilita firmy se hodnotí na základě výkonnosti společnosti, rozpočtu projektu a kalkulaci. Dále budou zhodnoceny náklady a výnosy projektu a bude stanoven způsob financování projektu. Základním předpokladem úspěšnosti je reálně a přiměřeně sestavený rozpočet. Je vytvářen na základě předpokládaných způsobilých nákladů projektu a je třeba dodržet maximální a minimální limity finanční podpory uvedené ve výzvě. Nutností je zdůvodnění jednotlivých položek výdajů. Důležité je i uvést vlastní zdroje spolufinancování [8], [3]. 7. Závěr V závěru podnikatelského záměru bude shrnut celý projekt. To znamená, že bude znovu charakterizován předkladatel projektu, předmět projektu, místo realizace projektu, soulad s cíli programu ROZVOJ, hlavní vyráběné produkty a udržitelnost projektu i v budoucnu.

34

Financování projektů

6 Financování projektů V každém operačním programu, který je hrazen z fondů EU, je nutná spoluúčast na financování i ze strany státu. V programovacím období 2007 – 2013 je vypláceno z fondů maximálně 85 % z celkové částky projektu. Zbylých 15 % je nutné vydat z domácích zdrojů (státní rozpočet, veřejné rozpočty). V případě, že investice vytvářejí příjmy je financování z fondů výrazně nižší. U operačního programu Podnikání a inovace se podíl financování pohybuje okolo 50 % [3]. Zdroje financování projektů rozdělujeme z více hledisek. Nejvýznamnější členění představuje místo, odkud se tyto zdroje získávají, a vlastnictví těchto zdrojů [17]. Členění podle místa čerpání se rozděluje na financování z interních zdrojů a externích zdrojů. Z interních zdrojů je možné financovat tehdy, jestliže projekt realizuje již existující firma. Do interních zdrojů zařazujeme zisk po zdanění, který podnik vytvořil v minulosti a nevyplatil jej v podobě dividend a podílů na zisku, odpisy a přírůstky rezerv, odprodej některých složek dlouhodobého majetku, snížení oběžných aktiv. Externí zdroje financování jsou vhodné pro realizaci projektů nově vznikajícími firmami. Za externí zdroje považujeme původní vklady vlastníků, dlouhodobé úvěry, dluhopisy, krátkodobé bankovní úvěry, účasti dalších subjektů podílejících se na financování projektu, subvence, dary a rizikový kapitál. Druhé hledisko (vlastnictví zdrojů) je členěno na vlastní kapitál a cizí kapitál. Vlastní kapitál představuje interní zdroje financování a některé externí. Je to kapitál, který není třeba splácet a představuje bezpečný zdroj financování investičních projektů. Základní formy financování z vlastních zdrojů tvoří základní vklad, navýšení základního kapitálu, nerozdělený zisk z minulých let a odpisy, účasti, subvence a dary. Financování z cizích zdrojů lze charakterizovat jako financování prostředky, které byly podniku zapůjčeny a které bude muset podnik vrátit. K cizím zdrojům přiřazujeme rezervy, dlouhodobé závazky včetně dlouhodobých dluhopisů a směnek, krátkodobé závazky a jiná pasiva [17].


35

7 Hodnocení projektů a monitoring 7.1

Hodnocení projektů

Cílem hodnocení je vybrat takový projekt, který bude odpovídat podmínkám programu. Dále se musí být skutečně zrealizovatelný, přinese přidanou hodnotu, bude dlouhodobě udržitelný a dosáhne naplánovaných cílů. Nejprve se musí posoudit formální správnost a podmínky programu, následně se hodnotí obsahová stránka [3]. 7.1.1

Příjem žádosti

Projektová žádost je přijata a zařazena do procesu hodnocení pod podmínkou včasného a správného předložení. Výzva stanoví přesný datum ukončení příjmu žádostí. Toto datum se stává závazné pro žádosti doručené osobně, prostřednictvím messengera i zaslané poštou. Pokud je žádost předložena včas, je převzata a přiřadí se jí registrační číslo [8]. 7.1.2

Posouzení formálních náležitosti

Do kontroly formálních náležitostí spadá, zda byla žádost dodána v elektronické podobě v požadované aplikaci ve formuláři odpovídající aktuální výzvě, číslování stránek tištěné verze žádosti je kontinuální, jsou podány všechny požadované přílohy a všechny požadované doklady o právní subjektivitě žadatele, zda žádost, seznam příloh a jednotlivé přílohy obsahují požadované podpisy oprávněných osob. Při kontrole jsou jednotlivé kritéria hodnoceny slovy splněno/nesplněno. V případě nedostatku je žadatel vyzván do určité lhůty k odstranění chyb. I při nesplnění formálních náležitostí postupuje žádost k hodnocení přijatelnosti [15]. 7.1.3

Posouzení přijatelnosti

Ke kritériím přijatelnosti přiřazujeme: splnění cílů dané výzvy, žádost je v souladu s textem aktuální výzvy, splnění žadatelem definice pro předkladatele projektu uvedenou ve výzvě, splnění horizontálních cílů, výše způsobilých výdajů odpovídá limitům finanční podpory, uvedení vlastních zdrojů žadatele a další. K těmto kritériím je možné přidat i specifická kritéria, které se váží k jednotlivým programům. Kritéria jsou hodnoceny odpověďmi splněno/nesplněno. Kritéria, které je nutno striktně dodržet určuje operační program. Nesplnění některého z těchto kritérií znamená vyřazení projektu z dalšího procesu administrace. U méně důležitých kritérií umožní hodnotící orgán nedostatky opravit. Žadatelé, kteří budou vyřazeni z procesu, budou o vyloučení písemně informováni včetně odůvodnění [15].

36

7.1.4


Věcné hodnocení projektu

Další fázi hodnocení představuje věcné hodnocení, kde se zkoumá žádost z věcné stránky. Věcní hodnotitelé musí splňovat dvě zásady, a to nestrannost a důvěrnost. Žádost hodnotí buď hodnotící komise, nebo minimálně dva na sobě nezávislí individuální hodnotitelé. Mnohem častěji se pro hodnocení vybírají nezávislí hodnotitelé, kdy každý individuálně projekt zhodnotí. Následně se hodnocení porovná, a pokud dojde k výraznému rozdílu mezi hodnocením obou hodnotitelů, je projektová žádost dána k hodnocení ještě třetímu individuálnímu hodnotiteli. Výsledkem jsou dvě hodnocení, která jsou si blíže. Výběrová kritéria (byly již zmíněny v kapitole Program Rozvoj) včetně bodového hodnocení, jsou uvedeny v přílohách jednotlivých programů. Udělené body jsou na konci hodnocení sečteny. Projekt je doporučen k poskytnutí dotace tehdy, překročí-li minimální hranici danou ve výzvě, což se pohybuje okolo 50 až 65 bodů. K bodům z hodnocení může být přičtena bonifikace za zapojení v Integrovaném plánu rozvoje města a body za splnění specifického kritéria výzvy [8]. 7.1.5

Výběrová komise

Do finálního hodnocení, kdy výběrová komise rozhodne o schválení projektu k podpoře, postupuje žádost po doporučení věcnými hodnotiteli. Výběrová komise při výběru projektů vychází z počtu dosažených bodů. Její rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Komise může doporučit projekt k úpravám před podepsáním smlouvy. Tyto změny musí být žadatelem zaneseny do finální verze žádosti, kterou mu zpřístupní zprostředkující subjekt. Pokud bude komisí projekt vybrán k podpoře, ale prostředky pro jeho realizaci jsou již vyčerpány, je projekt zařazen do zásobníku projektů. Pokud není vyčerpána částka, která byla určena k alokaci v programovacím období na určitý program, je převedena do dalšího období [8], [15].

7.2 Monitoring Monitoring má na starost relativně nezávislý orgán. Monitorování zajišťuje řídící orgán operačního programu ve spolupráci s monitorovacím výborem. Při realizaci projektu je povinností realizátora průběžné sledování, sběr dat a informací. K tomu slouží monitorovací zpráva. Pan Tauer definuje monitorovací zprávu jako nástroj, který slouží pro monitorování. Pomocí monitorovací zprávy se průběžně zaznamenávají informace o průběhu realizace. Formulář monitorovací zprávy se skládá ze dvou částí. Věcná část (informace o realizaci klíčových aktivit ve sledovaném období a jejich zhodnocení, aktivity plánové na další období, problémy při realizaci projektu, popis změn projektu, informace o uskutečněných zadávacích řízeních, proběhlých kontrolách, naplňování monitorovacích ukazatelů atd.). Finanční část je spjata s žádostí o


37

platbu (výše žádosti o platbu a přehled čerpání uznatelných výdajů, spolufinancování výdajů z vlastních zdrojů, příjmy projektu, odhad následující žádosti o platbu apod.). Žádost o platbu je žádost o proplacení uskutečněných výdajů ve sledovaném období. Součástí při podání žádosti jsou kopie účetních a dalších dokladů, které jsou vyžádány k administrativní kontrole. Součástí monitorovací zprávy je i sada příloh. Jednou s nich je čestné prohlášení příjemce, kde příjemce uvádí, že nemá dluhy vůči státu, údaje ve zprávě jsou pravdivé, jsou dodržována pravidla publicity, atd. Nedodržení monitorovacích ukazatelů může vyústit v odejmutí dotace. Je nutné této fázi věnovat pozornost [8], [15].

7.3 Kontrola projektu Kontroly projektu rozdělujeme na kontroly v průběhu realizace a podle doby provedení kontroly. V průběhu realizace probíhají kontroly administrativní a kontroly na místě. Podle doby provedení rozlišujeme kontroly ex ante (před uzavřením smluvního vztahu), interim (v průběhu realizace), ex post (po ukončení realizace projektu). Subjekty oprávněné ke kontrole jsou Ministerstvo pro místní rozvoj, poskytovatel, zástupce řídícího orgánu, zprostředkovatel, Nejvyšší kontrolní úřad, finanční úřad, Evropská komise [8]. 7.3.1 1.

2.

3.

Ex ante V případě, že poskytovatel při této kontrole zjistí určité nedostatky v realizaci projektu, může to být důvodem pro neuzavření smlouvy. Interim Četnost kontrol v průběhu realizace je ovlivněno výsledkem hodnocení analýzy rizik a v jaké fázi realizace projektu je kontrola provedena. Ex post Tento typ kontroly se provádí po ukončení realizace projektu v rámci předložení závěrečné monitorovací zprávy a žádosti o platbu. Kontroly se může účastnit i jiný subjekt než jen poskytoval dotace

7.3.2 1.

Kontroly po ukončení realizace

Kontroly v průběhu realizace

Administrativní kontrola Jedná se o kontrolu monitorovacích zpráv, žádostí o platbu a dokladů, které musí realizátor předložit. Kontrola probíhá na pracovišti administrátora nebo poskytovatele.

38


2.

Kontrola na místě Kontrola probíhá na pracovišti příjemce dotace. Cílem je ověřit, zda výdaje byly skutečně vynaloženy a byly v souladu s podmínkami programu [8].

Podnikatelský záměr

39

8 Podnikatelský záměr 8.1 Identifikační údaje žadatele o podporu 8.1.1

Obchodní jméno, sídlo, IČ/DIČ, osoba oprávněná jednat jménem žadatele

Tab. 4


Obchodní jméno:

Energo IPT s.r.o.

Právní forma:

Společnost s ručením omezeným

Sídlo:

Brno, Sušilova 602/13, PSČ 602 00

Provozovna:

Měrovice nad Hanou, Měrovice nad Hanou č. 230, PSČ 751 42

IČ

25583026

DIČ

CZ25583026

Osoby oprávněné jednat jménem žadatele:

Ing. Kamila Netopilová, jednatelka Ing. Zdeněk Tesařík, jednatel

8.1.2

Kontaktní osoba

Tab. 5


Jméno a příjmení:

Ing. Kamila Netopilová

Pozice ve společnosti:

Jednatelka

Kontaktní adresa:

Měrovice nad Hanou, Měrovice nad Hanou č. 230, PSČ 751 42

Telefon:

+420 581 290 321

Fax:

+420 581 767 012

Email:

[email protected]

8.1.3

Popis projektu

Hlavním cílem předkládaného projektu je posilování konkurenceschopnosti společnosti na světových trzích a rozvoj technologického zázemí firmy. V rámci projektu dojde k pořízení výrobních zařízení, které zajistí efektivní výrobu nových i stávajících výrobků a umožní další zvýšení efektivity při výrobě kovových konstrukcí. Společnost Energo IPT s.r.o. se zabývá kovoobráběčstvím a zámeč-

40


nictvím, dále také stavební činností, kdy provádí výrobu a montáž výrobních, skladových a multifunkčních hal. Společnost je v současnosti dodavatelem svárků kovových konstrukcí pro turbíny do celé řady zemí po celém světě. Aby mohla společnost rozšířit výrobní náplň o výrobu středotlakých a nízkotlakých výměníků, dále o výrobu nových komponentů pro tubusy větrných elektráren, a to vše při neustálém zvyšování kvality a přesnosti výroby, je třeba pořídit nové svařovací automaty a poloautomaty svařovací zdroje, plazmu na pálení, polohohovadla, ohýbačky trubek, zaválcovací soupravy trubek a úkosovačky. V souvislosti s realizací projektu dojde také k udržení stávající zaměstnanosti a další tvorbě nových pracovních míst, kdy projekt přispěje k rozvoji dlouhodobě hospodářsky slabého regionu. Vznik společnosti se datuje do roku 1993. V té době se výrobní jednotka zabývala výrobou hydraulických válců a náhradních dílců pro firmu Zetor s.p. V roce 1999 došlo k transformaci z fyzické osoby na společnost s ručením omezeným a byla založena společnost Energo IPT s.r.o. V roce 2000 společnost rozšířila oblast podnikání o stavební činnosti. Již od svého založení dbá společnost na neustálý rozvoj a kvalitu poskytovaných služeb, kdy neustále investuje do nových výrobních zařízení, čímž se snaží zajistit udržení a další posilování pozice na trhu. Stávající výroba a opracování kovových konstrukcí probíhá na starších technologických zařízení, které neumožňují plnit stanovené parametry odběratelů. Společnost se proto rozhodla realizovat projekt zaměřený na pořízení efektivních technologií pro opracování kovových konstrukcí. Předpokládaný projekt bude realizován v provozovně společnost v Měrovicích nad Hanou, která spadá pod hospodářsky slabý region Přerov. Společnost Energo IPT s.r.o. směřuje k vytvoření silné společnosti zaměřené na komplexní zakázkovou výrobu při opracování kovových konstrukcí. Veškerá technologická zařízení pořizovaná v rámci projektu zajistí zefektivnění výrobního procesu a růst kvality výroby. Nová technologie se pozitivně projeví i v oblasti ochrany životního prostředí, kdy zajistí snižování energetické náročnosti, produkce odpadu a emisí. Projekt se promítne pozitivně i v oblasti udržení stávající zaměstnanosti a tvorbě nových pracovních míst. 1. Soulad s cíli programu ROZVOJ Základním cílem programu ROZVOJ je podpořit růst výkonů a konkurenceschopnosti malých a středních podniků v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti vedoucí ke zlepšení jejich pozice na trhu a v souvislosti s tím i k udržení, případně růstu počtu pracovních míst. Předkládaný projekt vykazuje následující charakteristiky: Pořízení nových technologických zařízení – budou pořízena nová výrobní zařízení, která mají vyšší technické a užitné parametry proti stávajícím zařízením. • Posilování konkurenceschopnosti společnosti – realizací předloženého projektu dojde k posilování pozice společnosti na trhu a k dalšímu růstu konkurenceschopnosti společnosti na světových trzích.


41

• Zefektivnění výroby – nákup nejmodernějších strojů zaručí vyšší efektivnost výrobního procesu tím, že přispěje ke zvýšení produktivity práce, k vyšší přesnosti výroby a k zabezpečení kontinuity výroby. • Nový výrobek – pořízení nových technologií umožní společnosti rozšířit svoje výrobní portfolio o nové výrobky (středotlaké a nízkotlaké výměníky, komponenty pro tubusy do větrných elektráren). • Stabilizace a tvorba nových pracovních míst – realizace projektu přispěje ke stabilizaci i tvorbě nových pracovních míst, která budou obsazována na základě rovného přístupu mužů a žen. • Vyvážený rozvoj regionu – realizace v hospodářsky slabém regionu (okres Přerov) přispěje k jeho vyváženému rozvoji. Předpokládaný projekt je plně v souladu s cíli programu ROZVOJ 2. Vliv projektu na environmentální kritéria Předkládaný projekt bude mít vliv na životní prostředí v podobě: • Snižování energetické náročnosti výroby • Snižování produkce odpadů • Snižování produkce emisí 3. Vliv projektu na zaměstnanost V souvislosti s realizací projektu dojde také k udržení stávající zaměstnanosti a další tvorbě nových pracovních míst. Nově vytvořená pracovní místa budou vytvořena do konce roku 2012 a budou přímo souviset s realizací předloženého projektu. Pracovní pozice budou obsazeny v souladu s platnou legislativou na základě rovného přístupu k uchazečům z řad mužů i žen. 8.1.4

Stručná charakteristika předkladatele projektu

Hlavním předmětem podnikání společnosti Energo IPT s.r.o. je kovoobráběčství, zámečnictví a stavební činnost. Kvalita a odbornost společnosti Energo IPT s.r.o. je zajištěna zkušenostmi a odborným vzděláním majitele firmy. Taktéž kvalitu a odbornost zajišťují výrobní technici, svařovací technolog, autorizovaný inženýr v oboru pozemní a dopravní stavby, stavební technici, konstruktéři pracující v oboru již několik let.

42


1.

Hlavní předmět podnikání, předmět podnikání, na který je zaměřen projekt

Tab. 6

Předmět podnikání společnosti dle OR. Zdroj: Vlastní zpracování.

Předmět podnikání dle OR Kovoobráběčství Zámečnictví Provádění staveb, jejich změn a odstraňování Montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených plynových zařízení Montáž, opravy a rekonstrukce vyhrazených tlakových zařízení Zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb Koupě zboží za účelem dalšího prodeje a prodej Tab. 7

Hlavní oblast podnikání společnosti dle CZ – NACE. Zdroj: [20].

CZ – NACE 251100 Tab. 8

Vedlejší oblast podnikání společnost dle CZ – NACE. Zdroj: [20].

CZ – NACE 256200 257200 252000 412000 471000 740000 Tab. 9

Název položky CZ – NACE Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

Název položky CZ – NACE Obrábění Výroba zámků a kování Výroba radiátorů a kotlů k ústřednímu topení, kovových nádrží a zásobníků Výstavby bytových a nebytových budov Maloobchod v nespecializovaných prodejnách Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti

Hlavní předmět řešení projektu. Zdroj: [20].

CZ–NACE 251100

Název položky CZ–NACE Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

% vyjádření 100

Projekt je zaměřen na výrobu vlastních výrobků s vyšší přidanou hodnotou 2. Stručná historie a současnost Ing. Lubomír Netopil získal v roce 1993 do pronájmu provozovnu v Měrovicích. V té době se výrobní jednotka zabývala výrobou hydraulických válců a náhradních dílců pro firmu Zetor s.p. V roce 1999 došlo k transformaci z fyzické osoby na s.r.o. a byla založena firma Energo IPT s.r.o. V roce 2000 firma rozšířila oblast podnikání o stavební činnosti. V současnosti je společnost dodavatelem svarků kovových konstrukcí pro turbíny do celé řady zemí po celém světě, kdy v minulosti úspěšně realizovala projekt podpořený z OPPI (konkrétně z programu ROZVOJ) s názvem: „Zvýšení kvalitativních parametrů výroby při opracování ocelových konstrukcí“. Tímto


43

krokem došlo k vytvoření vhodného prostředí pro prvotní zefektivnění výrobních procesů výroby při opracování ocelových konstrukcí. Společnost chce nyní realizací tohoto projektu rozšířit výrobní náplň o výrobu středotlakých a nízkotlakých výměníků, a také o výrobu nových komponentů pro tubusy větrných elektráren. Tab. 10

Aktivní existence společnosti na trhu. Zdroj: [20].

CZ-NACE 251100

Název položky CZ-NACE Výroba kovových konstrukcí a jejich dílů

Délka působení 10 let (od roku 1999)

3.

Vlastnictví certifikátů a osvědčení firmy žadatele i zaměstnanců žadatele Společnost Energo IPT s.r.o. dbá na neustálý rozvoj a kvalitu poskytovaných služeb a je od roku 2005 certifikována dle ISO 9001. Dalšími významnými osvědčeními jsou certifikace pro svařování a výrobu ocelových konstrukcí podle DIN 18 800 díl 7, certifikace pro montáž a opravy energetických zařízení, tlakových nádob a výměníků a certifikace pro zajištění vyšších požadavků pro jakost svařování podle ČSN EN 729-2. V neposlední řadě firma také vlastní ověřené postupy svařování WPS – protokol WPAR dle EN 288-3. V budoucnu plánuje firma certifikaci dle ISO 14001. 8.1.5

Systém rozvoje lidských zdrojů žadatele

Společnost Energo IPT s.r.o. neustále dbá na pravidelné a kvalitní vzdělávání svých zaměstnanců, kteří jsou pravidelně proškolováni v nejrůznějších oblastech. Proto pořádá školení, a to buď přímo svými pověřenými vedoucími pracovníky v areálu společnosti, nebo za pomoci různých školících agentur v rámci celé České republiky, popř. EU. Společnost každoročně investuje nemalé prostředky do rozvoje lidských zdrojů, a to nejen do specifických školení, ale také do informačních technologií či školicích pomůcek a programů. Níže jsou vypsána pravidelně probíhající školení. Školení řidičů, školení BOZP a PO, pravidelné proškolování a zkoušky svářečů, školení vazačů, školení pracovníků jeřábové dopravy, školení normy ČSN EN ISO 9001-2001, školení daňové legislativy, OSSZ, školení v environmentální oblasti, školení v oblasti efektivity výroby, školení o nových trendech v oboru. Přidanou hodnotou vzdělávacích aktivit je zaměření vzdělávacích programů na zvýšení kvalifikace zaměstnanců, což je základním motivačním faktorem při procesu adaptace na technologické změny ve společnosti. Úspěšné absolvování vzdělávacích programů je rovněž spojeno s perspektivou osobního a profesního růstu. Zaměstnanci společnosti dosahují všechny stupně vzdělání, tj. učňovské, středoškolské i vysokoškolské. Společnost každoroční vzdělávání zaměstnanců vychází na 250 000 Kč.

44

8.1.6


Doposud realizované projekty v horizontu 10 let

Od svého založení se společnost neustále rozvíjí. Neustále vyvíjí tlak na zlepšování kvality výrobků, proto je nutné investovat finanční prostředky do nových a výkonnějších technologií. Za dobu existence společnosti bylo zrealizováno mnoho projektů, které směřují ke stabilizaci firmy na trhu. Vedení firmy má zkušenosti nejen s řízením společnosti ale i s řízením a organizací investičních projektů. Firma realizovala dva projekty s přispěním statutárních fondů. V letech 2008 – 2009 v rámci programu OPPI Rozvoj realizovala projekt, jehož předmětem byl nákup špičkových technologií (CNC horizontálního frézovacího a vyvrtávacího stroje a mostových jeřábů), které měly zajistit ve společnosti efektivnější výrobní postupy, čímž mělo dojít k posílení konkurenceschopnosti firmy na trhu. Způsobilé výdaje projektu dosáhly 14,5 mil. Kč. Ve stejném období společnost řídila projekt v rámci programu OPPI Školicí střediska, kdy cílem bylo vybudování infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů za účelem zlepšení kvality zázemí pro vzdělávání vlastních zaměstnanců vyplývající ze zavádění nových technologií, inovací, výrobních procesů. Způsobilé výdaje projektu činily 16 mil. Kč. Z vlastních zdrojů uskutečnila společnost v horizontu 10 let celkem tři investiční projekty. Vybudovala novou výrobní halu, čímž rozšířila výrobní prostor pro zpracování hutního materiálu. Náklady tohoto projektu se vyšplhaly na 12 mil. Kč. Postavila novou administrativní budovu a sociální zařízení (kuchyň, jídelna, šatny). Rozšířila tak administrativní prostory firmy. Náklady činily 15 mil. Kč. Dále rekonstruovala skladovací prostory. Opravila střechu skladu a zateplila sklad režijního materiálu za 6,5 mil. Kč. Díky realizovaným investičním akcím, kdy společnost realizovala minimálně 4 významné technologické a investiční projekty obdobného rozsahu jako je předkládaný projekt, získala společnost zkušenosti s řízením projektů, čímž prokazuje dostatečné odborné předpoklady pro realizaci předloženého projektu. 8.1.7

Plánované projekty

Základní strategie koncepce rozvoje společnosti Energo IPT s.r.o. směřuje v divizi kovovýroby k vytvoření silného zázemí zaměřeného na komplexní zakázkovou výrobu a opracování kovových dílců (konstrukcí). Výchozím předpokladem pro dosažení stanoveného cíle je neustálý rozvoj technologické základny společnosti. Nákupem nejmodernějších strojů s vyššími technickými a užitnými parametry, než mají stávající výrobní technologie, dojde k zefektivnění výrobního procesu tak, že se zvýší produktivita práce, přesnost výroby a zabezpečí se lepší kontinuita výroby. Realizací předkládaného projektu dojde k významnému posílení konkurenceschopnosti a pozice společnosti na světových trzích. Další vývoj společnosti se bude řídit dle stanovené koncepce rozvoje a bude směřován k neustálému rozvoji technologické základny, marketingové podpory,


45

úspory energií a zavádění IT technologií do výrobních a řídících činností společnosti. Společnost v budoucnu plánuje zrealizovat projekt v rámci programu OPPI Eko-energie, jehož předmětem bude snižování energetické náročnosti výroby a spotřeby primárních energetických zdrojů, díky zlepšení tepelně technických vlastností budov. 8.1.8

Udržitelnost projektu

Využití finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie chápe vedení společnosti Energo IPT s.r.o. jako výbornou možnou příležitost pro podporu rozvoje vlastních podnikatelských projektů. Realizace projektu přispěje k zefektivnění výrobních procesů ve firmě a k maximálnímu využití potenciálu moderního strojního vybavení. Nově zakoupené strojní vybavení bude dlouhodobě využíváno při výrobě a bude sloužit ke zvýšení konkurenceschopnosti společnosti a udržení pracovních míst. Pro zajištění dlouhodobého využívání nakupovaného majetku je nezbytná jeho preventivní údržba a kontrola. Vedení společnosti si uvědomuje nutnost dostatku zakázek pro nové stroje tak, aby byla zajištěna jejich finanční návratnost (finanční udržitelnost). V marketingové části tohoto podnikatelského záměru jsou uvedeny trendy a vývoje trhu, počty odběratelů a v další části pak předpokládaný vývoj z pohledu obratu, zejména o možnost rozšíření výroby o středotlaké a nízkotlaké výměníky a dále o tubusy větrných elektráren. Všechny uvedené argumenty svědčí pro zajištění udržitelnosti projektu z pohledu množství zakázek. Společnost Energo IPT s.r.o. provozuje své aktivity částečně ve vlastních a částečně v pronajatých prostorách na adrese Měrovice nad Hanou čp. 230. Předkládaný projekt bude realizován ve vlastních prostorách provozovny společnosti v Měrovicích nad Hanou čp. 230, která spadá pod hospodářsky slabý region Přerov.

46


Obr. 2

Poloha regionu Přerov. Zdroj: [20].

8.2 Podrobný popis projektu 8.2.1

Charakteristika projektu a jeho soulad s podmínkami programu

1. Specifikace předmětu projektu Název projektu „Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové, moderní technologie“. 2. Základní charakteristika projektu Projekt řeší jak současné, tak budoucí potřeby společnosti spočívající v dosažení širších možností a vyšší efektivity při výrobě a opracování kovových konstrukcí s ohledem na posilování konkurenceschopnosti společnosti na mezinárodních trzích. 3. Předmět projektu Pořízení špičkových výrobních technologií, které zajistí efektivní výrobu nových i stávajících výrobků a umožní další zvýšení efektivity při výrobě kovových konstrukcí. V rámci projektu dojde k pořízení deseti nových druhů technologií (ohýbačka trubek, stroj na úkosování trubek, úkosovací systém, zaválcovácí souprava, elektromotorová ohýbačka plechu, zařízení na odsávání svařovacích dýmů, plazmový zdroj, svařovací poloautomaty, zařízení pro svařování zásobníků, svařovací systém pro svařování trubkovnic).


47

4. Přínosy projektu V rámci společnosti v prvé řadě dojde k rozšíření výrobní náplně o nové výrobky (středotlaké a nízkotlaké výměníky a komponenty pro tubusy větrných elektráren). Dále se zvýší efektivnost výroby s důrazem na kvalitu výroby při opracování ocelových konstrukcí. V rámci regionu dojde k udržení stávající zaměstnanosti a další tvorbě nových pracovních míst, což přispěje k pozitivnímu rozvoji hospodářsky slabého regionu Přerov a k jeho dalšímu vyváženému rozvoji. V rámci EU se navýší exportní výkonnost na mezinárodní trhy, která bude významně posílena díky zavedení špičkových technologických zařízení do výrobního procesu. Díky konkurenčních výhod společnosti a dlouhodobé spolupráci s významnými odběrateli dojde k oživení cyklu tržního hospodářství ovlivněného dopady ekonomické krize. 5.

Popis cílů, kterých má být dosaženo. Splnění závazného ukazatele, vliv projektu na monitorovací ukazatele, další výstupy K cílům projektu může být zařazeno nákup nových technologických zařízení s vyššími technickými a užitnými parametry, posilováni konkurenceschopnosti společnosti na tuzemském i zahraničním trhu, rozšíření stávajícího výrobního sortimentu o nové výrobky, zvyšování efektivity výrobních procesů, zvyšování produktivity práce, zvyšování kvality a přesnosti výroby při opracování kovových konstrukcí, snižování energetické náročnosti výroby, produkce odpadů a emisí, udržení a tvorba nových pracovních míst. Za splnění závazného ukazatele se považuje uvedení do provozu všech investic, jejichž cena je součástí způsobilých výdajů do 30. 6. 2011. Investice, které budou uvedeny do provozu, jsou vypsány v části Předmět projektu. Zrealizování projektu ovlivní monitorovací ukazatele, a to tak, že dojde ke zvýšení ukazatele přidané hodnoty a zvýšení počtu pracovních míst. Předkládaný projekt bude mít vliv na životní prostředí v podobě snižování energetické náročnosti výroby, snižování produkce odpadů a snižovací produkce emisí. V souvislosti s realizací projektu dojde také k udržení stávající zaměstnanosti a další tvorbě nových pracovních míst. Nově vytvořená pracovní místa budou vytvořena do konce roku 2012 a budou přímo souviset s realizací předloženého projektu.

6. Splnění podmínek programu Rozvoj II Základním cílem programu ROZVOJ je podpořit růst výkonů a konkurenceschopnosti malých a středních podniků v regionech s vyšší mírou nezaměstnanosti vedoucí ke zlepšení jejich pozice na trhu a v souvislosti s tím i k udržení, případně růstu počtu pracovních míst. Předkládaný projekt vykazuje následující charakteristiky. Budou pořízena nová výrobní zařízení, která mají vyšší technické a užitné parametry proti stávajícím zařízením. Realizací předloženého projektu dojde k posilování pozice společnosti na trhu a k dalšímu růstu konkurenceschopnosti společnosti na světo-

48


vých trzích. Nákup nejmodernějších strojů zaručí vyšší efektivnost výrobního procesu tím, že přispěje ke zvýšení produktivity práce, k vyšší přesnosti výroby a k zabezpečení kontinuity výroby. Pořízení nových technologií umožní společnosti rozšířit svoje výrobní portfolio o nové výrobky (středotlaké a nízkotlaké výměníky, komponenty pro tubusy do větrných elektráren). Realizace projektu přispěje ke stabilizaci i tvorbě nových pracovních míst, která budou obsazována na základě rovného přístupu mužů a žen. Realizace v hospodářsky slabém regionu (okres Přerov) přispěje k jeho vyváženému rozvoji. Pro splnění podmínek programu musí být splněny horizontální ukazatele, to znamená rovné příležitosti mezi muži a ženami a dlouhodobě udržitelný rozvoj. Veškeré nově vytvořené pracovní pozice budou obsazeny v souladu s platnou legislativou na základě rovného přístupu k uchazečům z řad mužů i žen. Místo realizace projektu je hospodářsky slabý region Přerov. 8.2.2

Lidské zdroje pro zabezpečení realizace projektu

Jednotliví členové managementu firmy (divize kovovýroby) se kvalifikovaně věnují problematice výroby kovových konstrukcí a jejich dílů a jsou hlavními projektovými realizátory nové investiční akce. V projektovém týmu jsou zastoupeni zaměstnanci jak s VŠ vzděláním, tak ÚSO vzděláním. 1.

Členové projektového týmu • Ing. Lubomír Netopil – technický ředitel, VŠ vzdělání • Ing. Kamila Netopilová – jednatel, VŠ vzdělání • Ing. Zdeněk Tesařík – jednatel, VŠ vzdělání • Milan Marek – vedoucí výrobní divize, ÚSO vzdělání • Miroslav Klvač – svářecí technolog, ÚSO vzdělání • Oldřich Páter – technik, úplné střední odborné vzdělání

2.

Stručná charakteristika projektového týmu

Realizační tým má obsazeny všechny potřebné pozice, osoby zapojené do projektu mají dostatečné kvalifikační předpoklady a mnohaleté zkušenosti s činnostmi, které v rámci projektu zastávají. Projektový tým se podílel na realizaci všech projektů podporovaných i nepodporovaných ze SF, které společnost od založení uskutečnila. 3.

Popis nároků na další prohlubování či zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojených s přípravou a/nebo realizací projektu. Společnost Energo IPT s.r.o. neustále dbá na pravidelné a kvalitní vzdělávání svých zaměstnanců, kteří jsou pravidelně proškolováni v nejrůznějších oblastech. V uplynulých letech byl vypracován strategický systematický plán rozvoje


49

společnosti, který souvisí se zaváděním nových technologií, inovací a výrobních postupů do výroby. V průběhu realizace projektu bude nutné prohloubit kvalifikaci jak jednotlivých členů projektového týmu. Bude nutné provést potřebná školení související s obsluhou, ovládáním a seřizováním nových strojů. Další školení budou souviset také s údržbou nových technologických zařízení. V souvislosti se zvyšováním kvalifikace zaměstnanců realizuje společnost v současnosti projekt s názvem: „Rekonstrukce a vybavení nového školicího střediska společnosti Energo IPT s.r.o.“, který byl podpořený z programu OPPI Školicí střediska, jehož cílem je vybudování infrastruktury určené pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů za účelem zlepšení kvality zázemí pro vzdělávání vlastních zaměstnanců vyplývající ze zavádění nových technologií, inovací, výrobních procesů a postupů do výroby. Popis nároků na implementaci nových standardů řízení jakosti nebo nových metod jakosti řízení spojených s přípravou a realizací projektu Společnost Energo IPT s.r.o. dbá na neustálý rozvoj a kvalitu poskytovaných služeb a je od roku 2005 certifikována dle ISO 9001. Dalšími významnými osvědčeními jsou certifikace pro svařování a výrobu ocelových konstrukcí podle DIN 18 800 díl 7, certifikace pro montáž a opravy energetických zařízení, tlakových nádob a výměníků a certifikace pro zajištění vyšších požadavků pro jakost svařování podle ČSN EN 729-2. V neposlední řadě firma také vlastní ověřené postupy svařování WPS – protokol WPAR dle EN 288-3. Veškeré tyto certifikáty jsou plně dostačující pro realizaci předloženého projektu. V návaznosti na předkládané projekty a plánovaný rozvoj společnosti je jedním z budoucích cílů zavedení certifikace systému řízení dle normy ISO 14001. 5. Specifikace přírůstku/úbytku průměrného přepočteného počtu zaměstnanců ve srovnání před a po realizaci projektu. Specifikace nově vytvořených pracovních míst v rámci realizace projektu V souvislosti s realizací projektu dojde také k udržení stávající zaměstnanosti a další tvorbě nových pracovních míst. Nově vytvořená pracovní místa budou vytvořena do konce roku 2012 a budou přímo souviset s realizací předloženého projektu. Společnost plánuje vytvoření až 6 nových pracovních míst. Vzhledem k současné situaci na trhu ovšem nemůže vedení společnosti přesně odhadnout vývoj průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, nicméně se očekává, že s největší pravděpodobností dojde i k nárůstu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců do konce roku 2012 v porovnání s rokem 2009. Níže uvedená tabulka znázorňuje očekávaný vývoj průměrného přepočteného stavu zaměstnanců.

4.

50


Tab. 11 Průměrný přepočtený počet zaměstnanců před a po realizaci projektu. Zdroj: Vlastní zpracování. Kategorie Management THP Dělníci Celkem Z toho ženy

2008 3 22 54 79 8

Průměrný přepočtený počet zaměstnanců 2009 2010 2011 2012 3 3 3 3 21 21 22 22 50 52 53 55 74 76 78 80 8 8 9 10

2013 3 22 55 80 10

Do roku 2012 by mělo dojít k vytvoření až 6 pracovních míst v pozicích svářeč a zámečník. Požadované vzdělání u svářeče ÚSO, výuční list, státní zkouška na metodu MIG/MAG, TIG. Náplní práce svářeče bude dle výkresové dokumentace sestavit, dolícovat, stehovat svarky do celků, provádět svary, montáž a demontáž celků, strojů a zařízení. Požadované vzdělání u zámečníka ÚSO a výuční list. Náplň práce zámečníka bude ruční obrábění, tváření, lisování, rýsování, dělení materiálu, pálení, pájení, tlakové zkoušky pomocí ručních a mechanizovaných nástrojů nebo jednoduchých strojů. Počet nově vytvořených míst i jejich pozice se mohou v průběhu realizace dodatečně měnit, kdy budou vytvořena taková pracovní místa, která budou odpovídat aktuálním potřebám společnosti. 8.2.3

Vliv projektu na životní prostředí

Při pořizování investice bude brán ohled také na maximální snahu ochrany v oblasti životního prostředí. Projekt přispěje k zavádění moderních strojů a technologií šetrných k životnímu prostředí. Zkvalitnění výroby a zvýšení produktivity práce přispěje k úspoře energií a vstupních materiálů. Realizace projektu přispěje ke zvýšení produktivity práce a efektivnosti výroby, jehož výsledkem je snížení spotřeby energie na jednotku produkce s kladným dopadem na životní prostředí. Dojde k lepšímu využití materiálových vstupů, protože parametry nových strojů umí vůči stávajícím optimalizovat výrobní využitelnost materiálů, čímž dojde ke snížení produkce množství odpadů určených pro likvidaci. Instalace zařízení na odsávání svařovacích dýmů s filtrací bude mít za následek nejen možnost úspory tepla při vracení čistého vzduchu zpět do haly, ale také bude mít možnost separovat plyny vznikající při samém procesu svařování, čímž dojde ke snížení produkce vypouštěných emisí do ovzduší.


51

8.3 Technická specifikace projektu 8.3.1

SWOT analýza žadatele

Tab. 12

SWOT analýza žadatele. Zdroj: Vlastní zpracová Silné stránky

• • • • • • • • • • • • • • •

Přední postavení společnosti na tuzemském i zahraničním trhu Dlouholetá a stabilní pozice na trhu Vlastní KNOW-HOW Kvalitní technologické zázemí Stálá modernizace výrobních technologií Certifikát ČSN EN ISO 9001:2001 Odborné certifikáty Široké spektrum vlastních výrobků Vysoká úroveň produktů odpovídajícím EU normám Dlouhodobé vztahy s odběrateli Přizpůsobování společnosti vzhledem k aktuálním potřebám konkrétního trhu Velký okruh zákazníků Dlouholetá praxe managementu v oboru Pravidelné školení zaměstnanců Velké množství realizovaných projektů

Slabé stránky

• • • • • • • •

Příležitosti • • • • • • • • • • • •

Zvýšení konkurenceschopnosti v rámci EU i světových trzích Nákup nových technologií Zvýšení kapacity výroby Zvýšení kvality produkce Zefektivnění výrobních procesů Rozšíření výrobního sortimentu Rozšíření nabízených služeb Zvýšení exportu Noví odběratelé s vazbou na zahraničí a tuzemské trhy Politika aktivní podpory MSP Certifikát ČSN EN ISO 14001 Dostatečný prostor na trhu v ČR

Nutnost investic do rozvoje společnosti Objem výroby nestačí požadavkům odběratelům Neefektivní výrobní procesy Neúplná vybavenost pro požadavky trhu Odmítání lukrativních zakázek z důvodu nedostatečného technického vybavení Vysoké náklady na výrobu Nedostatečná produktivita Energetická náročnost nynějších technologií

Hrozby

• • • • • • • •

Globální ekonomická krize Konkurenční tlaky výrobců v rámci EU Změna makroekonomického prostředí Kolísání kurzu Kč/EUR Rostoucí mzdové náklady a daňové zatížení Špatná platební morálka zákazníků Výkyvy ve změnách cen materiálu Požadavky zákazníků na vyšší kvalitu výrobků

52


8.3.2

SWOT analýza projektu

Tab. 13

SWOT analýza projektu. Zdroj: Vlastní zpracování. Silné stránky

• • • • • • • • • • • • • •

•

Projekt v souladu s cíli programu ROZVOJ Definovaná reálná strategie rozvoje společnosti Jasně definované cíle Jasně stanovený harmonogram projektu Podrobný rozpočet projektu Pozitivní vliv projektu na zaměstnanost Projekt zachovává rovné příležitosti Pozitivní vliv projektu na ŽP Přínos projektu na mezinárodní úrovni Projekt sleduje dlouhodobě udržitelný rozvoj Zkušenost realizačního týmu s obdobnými projektu Zkušenost týmu s projekty OPPI Detailní specifikace parametrů pořizované technologie Zajištěný odbyt zvýšené produkce výrobků Zajištění vlastních finančních prostředků na realizaci projektu

Slabé stránky

• • •

•

Příležitosti • • •

•

Předschválený úvěr u banky Zaměstnání nových kvalitních zaměstnanců Zajištění spolehlivých dodavatelů Snížení pořizovací ceny díky oslovení více dodavatelů

Vysoká investiční náročnost Administrativně i časově náročná výběrová řízení Vytížení pracovníků podílejících se na implementaci technologických zařízení Neochota dodavatelů účastnit se VŘ

Hrozby • • • •

•

Nedodržení rozpočtových limitů Neplnění časového rámce projektu Včasné nedodání technologií od dodavatelů Komplikace při instalaci a zkušebním provozu Nedostatek kvalitních uchazečů na nová pracovní místa

Podnikatelský záměr Tab. 14

Rozšířená SWOT analýza projektu. Zdroj: Vlastní zpracování

Příležitosti (O)

Hrozby (T)

8.3.3

53

Silné stránky (S) SO – Firma je schopna financovat projekt jak ze svých prostředků, tak i z poskytnutého úvěru. ST – Díky přesně stanovenému harmonogramu by se mělo předejít nesplnění časového rámce projektu.

Slabé stránky (W) WO – Zajištění spolehlivých dodavatelů firmou, kteří by byli ochotni zúčastnit se VŘ. WT – Společnost by měla zlepšit komunikaci s dodavateli, aby zabránila opožděnému dodání technologií a dodavatelé byli ochotni spolupracovat při VŘ.

Podrobná specifikace parametrů pořizované technologie, porovnání se stávajícím (výchozím) stavem

Na základě důkladné analýzy potřeb výrobního procesu za účelem výroby nových výrobků ve společnosti Energo IPT s.r.o. bylo rozhodnuto o výběru následujícího nového technologického vybavení: Ohýbačka trubek Jedná se o stabilní ohýbačku trubek pro profesionální průmyslovou výrobu umožňující provedení přesných a kvalitních ohybů tenko i silnostěnných trubek za studena s možností práce v automatickém i ručním režimu. Umožní zpracovávat trubky, jakly, plochooválové profily, ploché a čtyřhranné tyče. Společnost v současnosti nevlastní ohýbačku trubek, veškeré operace zajišťuje za pomocí nákladných kooperací ve Slovenské republice. Pořízením technologie se zvýší produktivita práce o 100 % a sníží se zmetkovitost produkce o 30 %. Stroj na úkosování trubek Jedná se o přenosnou úkosovačku pro vytvoření úkosu, zarovnání čela trubek, válcového zahloubení, kombinovaného úkosování, možnosti skosení vnější hrany a úpravy konce trubek pro svařování. Bude zpracovávat trubky ze všech opracovatelných slitin, včetně nerezové oceli. Společnost v současnosti nevlastní stroj na úkosování trubek, zakázky řeší zajištěním kooperace se strojírenskou společností ve Slovenské republice, čímž dochází k prostojům při realizaci zakázek. Nákupem stroje se zvýší produktivita práce o cca 100 % a sníží se zmetkovitost produkce zhruba o 30%. Úkosovací systém Jedná se o stabilní úkosovací systém pro velké tabule plechu, který pracuje na principu frézování materiálu čelní frézou. Díky technologii frézování je opracovaný povrch hladký a nemusí se následně obrábět. Zpracovávaným materiálem bude plech.

54


Společnost vlastní úkosovací systém FINTEC 800 pro tvorbu úkosů plechu tloušťky 6 – 40 mm. Stávající zařízení umožňuje opracovávat menší rozměry, opracování větších rozměru se řeší kooperací. Pořízení systému umožní zvýšení produktivity práce o 35 %, zvýší přesnost výroby o 30 %, sníží se zmetkovitost výroby o 40 % a sníží se energetická náročnost výroby o 10 %. Zaválcovací souprava Jedná se o zaválcovací soupravu k zatěsnění (zaválcování) trubek do předvrtaných trubkovnic daných přesností do ohříváků a chladičů vody, páry, oleje a ostatních médií. Bude zpracovávat trubky. Společnost v současnosti nedisponuje zaválcovací soupravou. Zakázky jsou řešeny prostřednictvím kooperací zejména se slovenskými strojírenskými společnostmi. Nákup soupravy zajistí zvýšení produktivity práce o 100 % a sníží zmetkovitost produkce o 60 %. Elektromotová ohýbačka plechu Jedná se o ohýbačku plechu s konstrukcí stroje pro kvalitní provedení ohybu po celé délce s elektrickým pohonem s možností nastavení způsobu ovládání (ruční, poloautomatický a automatický provoz). Umožní zpracovávat plechy. Společnost nemá v současnosti ohýbačku plechu. Ohýbání plechů řeší rovněž kooperací se strojírenskými společnostmi, čímž se snižuje flexibilita výroby a zároveň zvyšuje její nákladovost. Mezi očekávané přínosy patří zvýšení produktivity práce o 100 % a sníží se zmetkovitost produkce o 10 %. Plazmový zdroj Jedná se o zařízení na tvarové dělení kovových materiálů. Umožní dělení plechů, uhlíkové oceli, nerezu, hliníku a dalších. Společnost vlastní zařízení na dělení materiálu Powermax 1250. Stávající zařízení je ovšem již velmi staré a vyznačuje se nízkou kvalitou řezu, nevyhovující možnou maximální tloušťkou řezu a nízkým řezacím proudem. Navrhované nové zařízení řeže materiál pomocí úzkých řezů, které dávají předpoklad kvalitním výpalkům. Dochází také k minimalizaci ztráty opracovávaného materiálu a bez nutnosti následného očišťování a či opracování. Pořízením plazmového zdroje se zvýší produktivita práce o 30 %, zvýší se přesnost výroby o 50 %, sníží se zmetkovitost o 30 % a sníží se energetická náročnost výroby o 10 %.


55

Svařovací poloautomaty (11 ks) Jedná se o zařízení určené pro svařování zásobníků a ocelových konstrukcí pomocí metody MIG/MAG. Ke zpracovávaným materiálům patří konstrukční ocel, hliníkový materiál. Společnost vlastní několik starších svařovacích poloautomatů CO2, které zpracovávají tenké plechy s různými typy spojů, zejména tupými jednostrannými i oboustrannými. Stávající stroje mají malou účinnost svařování (cca 81 %) a malý rozsah svařovacího proudu (max. 275 A). Obtížná je taktéž manipulovatelnost se stávajícími stroji. Očekávané přínosy jsou zvýšení produktivity o 35 %, zvýšení přesnosti výroby o 25 %, snížení zmetkovitosti výroby o 10 a snížení energetické náročnosti o 20 %. Zařízení pro svařování zásobníků Jedná se o stavebnicové zařízení na svařování zásobníků z oceli, umožňující svařování MIG/MAG metodou, které umožňuje svařování v osách vozíku, ramena výložníku, stolového a kladkového polohovadla s možností použití nosného stativu pro automat i periferii. Umožní lépe zpracovávat ocel. Společnost v současnosti nevlastní zařízení pro svařování zásobníků. Jedná o nové vysoce moderní a špičkové zařízení umožňující částečně automatizované svařování skladovacích zásobníků. Společnost musí v současnosti zakázky odmítat, neboť realizace stávajícími ručními svářečkami je neefektivní, nákladná a není konkurenceschopná. Nově pořizované zařízení umožní zahájení nové výroby (středotlakých a nízkotlakých výměníků). Umožní zvýšit produktivitu práce o 100 % a zahájení úplně nové výroby. Zařízení na odsávání svařovacích dýmů (3 ks) Jedná se o mobilní stavebnicové filtrační jednotky s vysokou separační účinností s možností vracení čistého vzduchu zpět do haly. Zpracovávaný materiál bude svařovací dým. Společnost v současnosti nevlastní obdobný typ odsávacího zařízení s filtrací. Odsávání je řešeno za pomoci instalované vzduchotechniky v rámci výrobního objektu. Stávající řešení je ovšem nevyhovující jak z hlediska hygienických, tak bezpečnostních norem. Nákupem nových zařízení na odsávání svařovacích dýmů dojde k možnosti odsávání svařovacích dýmů, které vznikají zejména v okolí svarků s možností následné separace emisí a zabránění tepelným ztrátám. Od pořízení zařízení se očekává zlepšení hygienických norem, zlepšení bezpečnostních norem a zabránění ztrátám tepla ve výrobním objektu. Svařovací systém pro svařování trubkovnic Jedná se o systém na svařování trubkovnic, prováděných svárovými spoji (trubka-trubka, trubka-příruba, trubka-dno). Slouží pro zpracování trubek z ocelových, hliníkových, titanových materiálů.

56


Společnost nevlastní v současnosti svařovací systém pro svařování trubkovnic. Současná výroba probíhá nákladnými kooperacemi nebo zakázky nejsou vůbec realizovány. Od pořízení systému se očekává zvýšení produktivity práce o 100 % a snížení zmetkovitosti o 15 %. Všechny očekávané přínosy jsou uváděny pouze přibližně.

8.4 Časový harmonogram projektu 8.4.1

Zahájení projektu

Zahájení projektu je plánováno k 1. 6. 2010. 8.4.2

Ukončení projektu

Ukončení projektu je plánováno k 30. 6. 2011. 8.4.3

Členění do etap

Vzhledem k předpokládané délce projektu 13 měsíců bude projekt realizován jako jednoetapový.


57

Předinvestiční fáze projektu. Zdroj: Vlastní zpracování. Název aktivity

Datum

Vyhlášení 2. výzvy programu ROZVOJ

1/2009

Rozhodnutí o realizaci projektu

1/2009

Zajištění finančního krytí

1/2009

Příprava podkladů projektu Podání Registrační žádosti projektu Vypracování investičního záměru společnosti Podání Plné žádosti projektu Tab. 16

2-6/2009 7/2009 7-8/2009 8/2009

Investiční fáze projektu. Zdroj: Vlastní zpracování. Název aktivity

Zahájení projektu

Datum 6/2010

Realizace VŘ na dodávku ohýbačky trubek, stroje na úkosování trubek, úkosovacího systému, zaválcovací soupravy a elektromotorové ohýbačky plechu

6-7/2010

Pořízení ohýbačky trubek

7-9/2010

Pořízení stroje na úkosování trubek

7-9/2010

Pořízení úkosovacího systému

7-9/2010

Pořízení zaválcovací soupravy

10-12/2010

Pořízení elektromotorové ohýbačky plechu

10-12-2010

VŘ na dodávku zařízení na odsávání svařovacích dýmů, plazmového zdroje, svařovacích poloautomatů, zařízení pro svařování zásobníků a svařovacího systému pro svařování trubkovnic

1-2/2011

Pořízení zařízení na odsávání svařovacích dýmů

2-3/2011

Pořízení plazmového zdroje

2-3/2011

Pořízení svařovacích poloautomatů

4-6/2011

Pořízení zařízení pro svařování zásobníků

4-6/2011

Pořízení svařovacího systému pro svařování trubkovnic

4-6/2011

Publicita projektu

6/2011

Ukončení projektu

6/2011

8.4.4

Udržitelnost projektu po jeho ukončení

Vzhledem k tomu, že rozvoj společnosti probíhá kontinuálně a má stále rostoucí trend, je možné na základě těchto ukazatelů usuzovat, že vedení společnosti si je vědomo důsledků svého rozhodování, a proto realizuje pouze takové akce, které jsou dlouhodobě udržitelné a sledují trvale udržitelný rozvoj.

58


Společnost bude využívat nové technologie jak pro současnou výrobu, tak také pro nové výrobky. Zcela jistě dojde ke zhodnocení vložených finančních prostředků a z tohoto pohledu je možné projekt hodnotit jako udržitelný. Další vývoj společnosti se bude řídit dle stanovené koncepce rozvoje a bude směřován k neustálému rozvoji technologické základny, marketingové podpory, úspory energií a zavádění IT technologií do výrobních a řídících činností společnosti. V případě získání finanční podpory z programu OPPI ROZVOJ – VÝZVA II budou tyto prostředky v budoucnu společně s dalšími vlastními zdroji investovány do dalšího rozvoje firmy. Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že v dalším horizontu působení společnosti na trhu bude docházet k růstu zaměstnanosti ve společnosti, což se v konečném důsledku pozitivně promítne nejen v rámci daného strukturálně postiženého regionu, nýbrž i v mezinárodním měřítku.

8.5 Marketingová analýza 8.5.1

Popis trh

Kovodělná výroba v České republice má dlouhodobou tradici, stejně jako výroba strojírenská. Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků je charakteristická různorodostí svých výrobků. Vzhledem k šíři činností spadajících do tohoto odvětví je výrobek buď již finální anebo dále vstupuje do zpracování v dalších odvětvích, především do strojírenské a elektrotechnické výroby, stavebnictví a automobilového průmyslu [21]. 1. Definice zákaznických segmentů Nejvýznamnějšími zákaznickými segmenty společnosti Energo IPT s.r.o. jsou společnosti v oboru energetický průmysl, cukrovarnický, lihovarnický a potravinářský průmysl. Do budoucna předpokládá vedení společnosti také rozvoj v segmentu větrných elektráren. 2. Potenciál trhu, vývoj trhu V současné době globální ekonomická situace prochází dramatickým vývojem, který se nevyhnul ani zpracovatelskému průmyslu. Průmyslová produkce zaznamenala snížení meziročního tempa růstu, kdy se na nižším růstu projevila světová finanční krize, spojená s oslabením zahraniční i domácí poptávky. Rozvíjející se trhy, výrazně orientované na export, mezi které patří také česká ekonomika, byly tímto vývojem hluboce zasaženy. Rozvoj odvětví je třeba podporovat formou investičních pobídek pro výrobce s důrazem na užití high-tech technologií či jinými formami podpory, které pomohou zvyšovat kvalitu finálních produktů v odvětví nebo možnost odbytu jak v tuzemsku, tak především na zahraničních trzích. Z očekávaných vývojů ekonomické situace lze předpokládat, že by měl být v roce 2009 zastaven propad ekonomické recese a rok 2010 by měl přinést stabilitu situace na trhu. Dle předchozích dlouhodobých statistik lze usuzovat, že ko-


59

vodělná výroba bude mít po překonání ekonomické recese opět velmi dobré vyhlídky na další rozvoj v náročném konkurenčním prostředí [21]. Z výše uvedeného vyplývá, že trh, na kterém společnost působí, má perspektivu pro další růst společnosti. 3. Popis konkurence Hlavním teritoriem působnosti firmy je území ČR. Na tuzemském trhu existuje mnoho společností, které se zabývají podobnými dodávkami a službami. Vůči těmto firmám má společnost Energo IPT s.r.o. významnou konkurenční výhodu – přímou organizační strukturu, která zabezpečuje pružnost výroby. Struktura firmy umožňuje snižování režijních nákladů a s tím související možnost výhodnějších nabídkových cen. Další výhodou je, že společnost je schopna zabezpečit kompletní dodávku, včetně projekčních prací. V konkurenčním boji je silnou stránkou společnosti kompletnost a spolehlivost dodávek ve sjednaných lhůtách a v dané kvalitě. K hlavním konkurentům můžeme zařadit PSP Engineering a.s., PROGRESS OK s.r.o., Rapos s.r.o. 4. Odběratelé Spolupráce společnosti Energo IPT s.r.o. s klíčovými odběrateli dosahuje v průměru téměř 8 let, z čehož lze usuzovat, že vzhledem k dlouhodobé spolupráci se do budoucna neočekává, že by došlo k přerušení spolupráce s těmito klíčovými odběrateli. Ke klíčovým odběratelům patří Siemens Industrial Turbomachineery s.r.o., Cukrovar Vrbátky a.s., Alstom, s.r.o., Moravský Lihovar Kojetín a.s., Litovelská cukrárna a.s. 5. Dodavatelé Spolupráce společnosti Energo IPT s.r.o. s klíčovými dodavateli dosahuje v průměru 7 let. Hlavním dodavatelům patří Ferona a.s., Linde Technoplyn a.s., ASTER Karel Řehoř, Kingspan a.s., PSP Engineering a.s., HEMPEL s.r.o. 6. Možné substituty produktu Společnosti Energo IPT s.r.o. se nezabývá klasickou sériovou výrobu. Vyrábí svarky a konstrukce dle požadavku zákazníka (kusová výroba). Výrobu mohou sice provádět firmy, které mají veškerá oprávnění (velký svářecí průkaz, schválené postupy svařování, svářecí zkoušky, atd.), ale vzhledem k tomu, že výroba probíhá na zakázku, která je vždy odlišná, není možné o substitutech hovořit. 8.5.2

Marketingová strategie

1. Popis produktu Společnost Energo IPT s.r.o. se zabývá zakázkovou výrobou svarků a ocelových konstrukcí. Za hlavní vyráběné produkty lze označit svarky pro turbínové rámy, ocelové konstrukce, dodávky technologických celků, skladových nádrží pro cukrovarnický a lihovarnický průmysl.

60


Společnost dále poskytuje služby v oblasti rekonstrukcí kotelen včetně potrubních rozvodů, zejména pro cukrovary. Důležitou oblastí, kterou se firma zabývá, je výstavba a montáže technologických celků. 2. Cena Cena dodávek se stanovuje dle projektů a výkresové dokumentace. Stanoví se položkový rozpočet. Při stanovení ceny se přihlíží taktéž ke konkurenčním cenám a výsledná stanovená cena je kompromisem mezi výše uvedenými. 3. Propagace Jako nejvýznamnější propagací společnosti lze označit reklamu v médiích. Další důležitou cestou propagace jsou inzeráty a články v odborných časopisech, www stránky a v neposlední řadě také různé reklamní předměty. 4. Distribuce Vzhledem k tomu, že výroba ve firmě není velkosériová, ale malosériová až kusová, tomu odpovídá i distribuce výrobků. Výrobky jsou dodávány na základě objednávek dle požadavku zákazníka na místo určení. Dopravu zajišťuje firma svými prostředky, popř. využívá specializovaných firem, které jsou k tomuto účelu určeny.

8.6 Finanční analýza projektu 8.6.1

Základní ekonomické ukazatele

Interně provedená analýza se zaměřila na posouzení ekonomické stability společnosti a vyjádření kvalifikovaného odhadu budoucích stavů jednotlivých hlavních ukazatelů. K tomuto kroku vedení společnosti přistoupilo s cílem kvantifikace dopadů provedení předkládaného investičního záměru s ohledem na růstový potenciál společnosti a jeho vliv na okolí podniku.


1.

61

Hodnocení výkonnosti společnosti

Tab. 17

Hodnocení výkonnosti společnosti. Zdroj: Vlastní zpracování.

Ukazatel

2008

2009

n-2

n-1

2010

2011

2012

2013

n+1

n+2

Jednotka n

Výkony

Tis. Kč

190898

200000

215000

225000

235000

245000

Tržby za prodej vl. výr. a služeb+tržby za prodej zboží

Tis. Kč

190250

200000

215000

225000

235000

245000

Export

Tis Kč

13318

20000

25000

29250

32900

36750

Přepočtený počet pracovníků

Počet

79

74

76

78

80

80

Provozní hospodářský výsledek

Tis. Kč

19157

21145

20188

21514

23320

24065

Přidaná hodnota

Tis. Kč

48083

47000

49000

52000

55000

58000

Přípravě projektu předcházelo detailní posouzení stávající ekonomické situace a z ní plynoucích možností rozvoje v návaznosti na výrobní a odbytové schopnosti společnosti. Cílem záměru je pořízení souboru investic umožňujících pokrytí poptávky po výrobě specifických investičních celků pro energetické společnosti v tuzemsku ale také v zahraničí. Projektový tým ve shodě s vedením společnosti v rámci procesu plánování investičního rozvoje přihlédnul k výrobnímu potenciálu i dlouhodobě budované spolupráci se stávajícími i potenciálními novými partnery, kteří specifikují své požadavky výroby technologických celků. Kvalifikovaně odhadnutý vývoj klíčových ukazatelů je zobrazen ve výše uvedené tabulce. Pro odhad budoucích stavů došlo ke specifikaci poptávky v dalších letech činnosti projektu, zejména s důrazem na rozvíjející se odvětví. V současné době vedení společnosti eviduje požadavky na výrobu technologických celků pro energetické společnosti zabývající se výrobou a distribucí tepelné a elektrické energie. Ve vztahu k identifikovaným možnostem výroby v rámci segmentu energeticky orientovaných společností došlo ke kvalifikovanému odhadu výroby a odbytu pro následující období. Proces plánování založený na kvantifikaci objemu výroby a odbytu v dalších letech se dále odrazil v ostatních podpůrných plánech k provedení investice i k zajištění provozuschopnosti celé společnosti. Mezi hlavní plány patří kvantifika-

62


ce produkce a odbytu, dále plány zajištění zásobování, financování investičních i provozních aktivit, práce zaměstnanců i dalšího technického a technologického rozvoje. V návaznosti na zmíněné plány byl konstruován plán výdajů a příjmů finančních prostředků v členění na investiční a provozní část a dále také dle jednotlivých let průběhu projektu. V rámci něho byl hodnocen poměr mezi celkovými náklady a výnosy generovanými činností projektu. V celkovém pohledu na produkční činnost a generaci tržeb bylo projektovým týmem hodnoceno období let 2008 (poslední daňově uzavřené období) a 2012 (rok po ukončení projektu). Ze srovnání obou let vyplynulo, že celkový objem tržeb (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + tržby za zboží) v roce 2012 přesáhne shodně definovaný objem tržeb generovaný v roce 2008 o více než 23,52 %. (S ohledem na současnou situaci na trhu je možné, že se hodnota odhadovaného nárůstu tržeb ještě změní). K predikci růstu objemu tržeb přispívá vědomí o intenzifikaci spolupráce s energetickými společnostmi u nás, ale také v zahraničí. Společnost dlouhodobě usiluje o spolupráci s rozvíjejícími se zeměmi, především pak v Asii. V současné době vedení společnosti disponuje předběžnými poptávkami výroby pro následující období, které budou potvrzeny smlouvou o spolupráci, výrobě a dodávkách. Vzhledem ke složitosti a náročnosti výroby lze předpokládat, že se bude jednat o dlouhodobou spolupráci, zajišťující naplnění výrobních kapacit na další roky dopředu. S objemem generovaných tržeb a ustavením nových moderních technologií v rámci výrobního uspořádání koresponduje také dynamický vývoj přidané hodnoty a potažmo také provozního hospodářského výsledku. Nové technologie, jež budou pořízeny k dosažení interně stanovených cílů, se vyznačují zejména energetickou šetrností a z ní plynoucích úspor ve výkonové spotřebě. Cílenými zásahy a kvalitním výběrem technologií dojde k navýšení a intenzifikaci vývoje přidané hodnoty společnosti v dalších nadcházejících obdobích. Pro lepší postihnutí ekonomické stability společnosti bylo provedeno hodnocení výkonnostních ukazatelů zpracovaných dle účetní závěrky za uzavřená období 2007 a 2008 a dále také za uzavřené čtvrtletí roku 2009. Tab. 18

Výkonnostní ukazatele. Zdroj: Vlastní zpracování. Ukazatel

Jednotka

2007

2008

1Q2009

Ukazatele rentability (výnosnosti) ROA – Rentabilita CA

%

9,41

8,81

3,5

ROE – Rentabilita VK

%

25,9

17,08

6,6

ROCE – Rentabilita celkového

%

18,27

14,42

4,67

ROS – Rentabilita tržeb

%

5,29

6,85

12,33

72,66

64,6

58,5

Ukazatel zadluženosti Celková zadluženost

%


63

2. Rozpočet projektu Vedení společnosti níže specifikovalo okruh technologií k posílení produkčních možností společnosti zejména ve spojitosti s dlouhodobou spoluprací při produkci technicky vyspělých zařízení pro energetický i ostatní strojní průmysl. Společnost přizpůsobila okruh nově pořizovaných technologií spektru produktů a technicky náročným operacím k jejich zhotovení. Důraz při výběru strojů pro tento podnikatelský projekt byl kladen na růstový potenciál tuzemských i zahraničních trhů v oblasti budování energetické infrastruktury. Rozpočet projektu byl vytvořen na základě předběžných cenových nabídek, které jsou k dispozici v sídle společnosti. Rozpočet projektu je dostatečně podrobný a má odpovídající vypovídací schopnost. Tab. 19

Rozpočet projektu. Zdroj: Vlastní zpracování. Název investice

Termín realizace

Výše investice (Kč)

Způsobilé výdaje (ZV) Ostatní stroje a zařízení Ohýbačka trubek

7-9/2010

900000

Stroj na úkosování trubek

7-9/2010

300000

Ukosovací systém

7-9/2010

600000

Zaválcovací souprava

10-12/2010

600000

Elektromotorová ohýbačka plechu

10-12/2010

1800000

Zařízení na odsávání svařovacích dýmů 3

2-3/2011

800000

Plazmový zdroj

2-3/2011

1700000

Svařovací poloautomaty 11 ks

4-6/2011

2500000

Zařízení pro svařování zásobníků

4-6/2011

5800000

Svařovací systém pro svařování

4-6/2011

1800000

Celkem způsobilé výdaje

16500000 Nezpůsobilé výdaje (nZV)

DPH

3135000

Celkem nezpůsobilé výdaje

3135000

CELKEM NÁKLADY PROJEKTU

3.

19635000

Struktura kalkulační jednice

S ohledem na potřeby podniku krýt svojí produkcí poptávku ostatních subjektů byly v rámci procesu kalkulace definovány dva dílčí produkty, které budou zhotovovány na nových strojích. Jedná se o energetický výměník pro elektrárny a

64


teplárny a ocelový kruhový profil pro větrné elektrárny. K těmto jednicím specifikuji veškeré náklady na jejich zhotovení a uvedení na trh. Jak již bylo zmíněno, projektový tým po dohodě s ředitelem výroby zpracoval informace o hodnotě jednotlivých typů kalkulačních jednic. Pro možnost dalšího zkoumání a práce s informacemi o kalkulačních jednicích byly identifikované náklady agregovány kalkulačním vzorcem. Kalkulační vzorec tak sumarizuje veškeré náklady, které jsou spojeny s výrobou jednoho kusu jednice. V rámci kalkulačního procesu byly postihnuty jak náklady přímé, tak náklady nepřímé. Při dalším zkoumání byly rozlišeny náklady měnící se v závislosti na objemu výroby i setrvávající v konstantní výši a s objemem výkonů se neměnící. Kalkulační vzorce obou typů jednic také absorbovaly alikvotní část režie (správní, zásobovací i odbytové) a ostatních provozních nákladů v závislosti struktury objemu výroby i zvolené rozpočtové základny. Ke zjištění hodnoty jednic byla do kalkulačního vzorce započítána i zisková marže. Zisková marže zohlednila míru užitečnosti produktu pro odběratele i vlastní cenovou politiku společnosti. Míra užitečnosti je přímo úměrná využití nových moderních technologií, neboť výsledné produkty vyžadují maximální přesnost výroby determinované jejími prostředky i zákonnými normami (ČSN). Určení celkové hodnoty kalkulačních jednic umožnilo vyjádřit kvalifikovaný objem výnosů realizovaných v průběhu projektu činností všech nově pořizovaných technologií. V závislosti objemu poptávky výroby jednotlivých typů kalkulačních jednic byl vytvořen kvalifikovaný odhad vývoje produkce jednic v následujících letech. Tab. 20

Kalkulační jednice Ks. Zdroj: Vlastní zpracování.

Kalkulační jednice

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Energetický výměník

3

6

7

7

7

7

7

7

8

Ocelový tubus

8

12

14

16

16

16

16

17

17

V závislosti objemu výroby v obdobích provozní fáze projektu byla odvozena výše generovaných tržeb. Pro dodržení reálnosti vývoje tržeb v budoucích letech došlo k zohlednění faktoru rizika a času korigujících vývoj růstu cen vstupů.


65

Kalkulační jednice (objem v mil. Kč). Zdroj: Vlastní zpracování.

Kalkulační jednice

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Energetický výměník

22,3

45,8

54,7

56,1

57,5

59

60,4

61,9

72,6

1,8

2,8

3,4

4

4

4,2

4,3

4,6

4,8

Ocelový tubus

Nižší objem výroby v prvním roce provozu investice je způsobem kratší dobou činnosti strojů v období i potřebou jejich záběhu. V dalších letech bude výroba souviset s objemem získaných zakázek k realizaci. Podrobně zpracovaná kalkulace přispěla k možnosti definovat bod zvratu. Bodem zvratu se rozumí kvantifikace objemu výroby, ve kterém dojde k úhradě jak fixních tak variabilních nákladů. Dle provedené finanční analýzy zaměřující se na zjištění výkonnosti projektu i splacení investovaných prostředků bylo zjištěno, že bodu zvratu bude dosaženo již při výrobě a prodeji 63 % celkového objemu výroby v jednotlivých letech. Tab. 22

Bod zvratu. Zdroj: Vlastní zpracování. Bod zvratu

Jednotka

2011

2012

2013

2014

2015

2016

mil. Kč

3,9

7,8

9,4

9,7

9,9

10,2

VN na jednotku

mil. Kč/ks

1,6

2

2

1,9

2

2

Cena na jednotku

mil. Kč/ks

2,2

2,7

2,8

2,6

2,7

2,7

ks

11

18

21

23

23

23

mil Kč

24,2

48,6

58,1

60,1

61,6

63,1

Bod zvratu

ks

7

11

13

14

14

14

Objem výroby

ks

11

23

50

73

96

119

FN celkem

Objem prod. výrobků. Objem výroby

Cíl společnosti je pořízení nových moderních technologií dosáhnout možnosti výroby komponent pro větší technologické celky energetického průmyslu. Zařazení nových moderních technologií do výrobního procesu umožní stabilizovat objem výkonové spotřeby, neboť nové stroje se vyznačují energeticky i materiálně nižšími nároky jejich provozu, což přispívá i k nižší environmentální zátěži s ohledem na emise, prašnost i hlučnost. Dle zpracované finanční analýzy dojde ke splacení objemu investovaných prostředků do 3 let za předpokladu získání dotace. 4. Náklady a výnosy spojené s projektem Hodnocení nákladů a výnosů ve vztahu k průběhu projektu je samostatně zpracováno formou peněžního toku zahrnujícího investiční i provozní část v aplikaci eAccount.

66


5. Financování projektu Při specifikaci finanční výkonnosti projektu bylo zohledněno i financování projektu. Vzhledem k hodnotě investičního záměru a předikovaného průběhu pořízení investic bude tento projekt financován z více zdrojů. Vedení společnosti udržuje dlouhodobou spolupráci s Českou spořitelnou, a.s. co by finančního partnera obhospodařujícího majetkové účty společnosti i poskytovatele úvěru. Realizace investičního záměru předpokládá vyjma vlastního kapitálu také účast cizího kapitálu reprezentovaného bankovním úvěrem, v hodnotě 10 mil. korun a splatnosti 6 let.

8.7 Závěr 1. Název projektu „Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové, moderní technologie“. 2. Předmět projektu Pořízení špičkových výrobních technologií, které zajistí efektivní výrobu nových i stávajících výrobků a umožní další zvýšení efektivity při výrobě kovových konstrukcí. V rámci projektu dojde k pořízení následujících technologií: • ohýbačka trubek, • stroj na úkosování trubek, • úkosovací systém, • zaválcovací souprava, • elektromotorová ohýbačka plechu, • zařízení na odsávání svařovacích dýmů (3 ks), • plazmový zdroj, • svařovací poloautomaty (11 ks), • zařízení pro svařování zásobníků, • svařovací systém pro svařování trubkovnic. 3. Splnění závazného ukazatele Uvedení do provozu všech investic, jejichž cena je součástí způsobilých výdajů do 30. 6. 2011: • Vliv projektu i na mezinárodní úrovni • Projekt dodržuje základní horizontální politiky EU • Předkládaný projekt je plně v souladu s cíli programu ROZVOJ


67

• Dojde k udržení stávající zaměstnanosti a další tvorbě nových pracovních míst. • Projektový tým má dostatečné odborné předpoklady a zkušenosti organizačního zajištění projektu. Nová zařízení umožní zahájení výroby středotlakých a nízkotlakých výměníků a nových komponentů pro tubusy větrných elektráren. 4. Předpokládané přínosy nových zařízení • Zefektivnění výrobního procesu • Zvýšení kvality a přesnosti výroby • Omezení nákladných kooperací • Zvýšení produktivity výroby • Snížení zmetkovitosti produkce • Snížení energetické náročnosti výroby a produkce zplodin • Zlepšení hygienických a bezpečnostních norem při svařování. V rámci předkládaného projektu dojde k významné modernizaci technologie. 5.

Hlavní vyráběné produkty • svarky pro turbínové rámy • ocelové konstrukce

• dodávky technologických celků, skladových nádrží pro cukrovarnický a lihovarnický průmysl. Na základě analýzy prognózy vývoje odbytu vyplynulo, že celkový objem tržeb (tržby za prodej vlastních výrobků a služeb + tržby za zboží) v roce 2012 přesáhne shodně definovaný objem tržeb generovaný v roce 2008 o více než 23,52 % (uvedená hodnota může doznat změn vlivem objektivních příčin trhu). Rozpočet projektu byl vytvořen na základě předběžných cenových nabídek, které jsou k dispozici v sídle společnosti. Rozpočet projektu je dostatečně podrobný a má odpovídající vypovídací schopnost. Dle zpracované finanční analýzy dojde ke splacení objemu investovaných prostředků do 3 let za předpokladu získání dotace.

68

Závěr a diskuse

9 Závěr a diskuse Cílem bakalářské práce bylo vypracování podnikatelského záměru, který je přílohou k žádosti o dotaci. Název podnikatelského záměru je „Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové moderní technologie“. Před zahájením zpracovávání podnikatelského záměru na tento investiční projekt jsem musela získat nejdříve potřebné informace o jednotlivých vyhlášených dotačních programech a jejich podmínkách, informace o dalších možnostech financování investičních projektů a zejména informace o obsahu podnikatelského záměru. Pro financování investičního záměru jsem vybrala z vyhlášených dotačních programů Operační program Podnikání a inovace, podprogram Rozvoj, který je určený pro malé a střední firmy, které si za získané dotace mohou pořídit dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek až do 20 mil Kč způsobilých výdajů. Společnost Energo IPT s.r.o. splňuje podmínku programu, podniká v hospodářsky slabém regionu Přerov a zároveň se firma zabývá podporovanou ekonomickou činností - výrobou kovových konstrukcí a kovodělných výrobků. Dalším krokem pro zpracování podnikatelského záměru bylo získání informací o jeho struktuře, která je stanovená přílohou č. 2 k Plné žádosti. Tyto informace jsem získala na internetových stránkách Czechinvestu. Struktura podnikatelské záměru je daná v následující podobě: 1. Identifikační údaje žadatele o podporu 2. Podrobný popis projektu 3. Technická specifikace projektu 4. Časový harmonogram projektu 5. Marketingová analýza 6. Finanční analýza projektu 7. Závěr. Pro zpracování první části podnikatelského záměru jsem musela od společnosti Energo IPT s.r.o. získat identifikační údaje, stručnou charakteristiku projektu, porovnat soulad s cíli programu Rozvoj a seznámit se s historií a současností. V druhé části záměru je charakterizován samotný projekt, jeho soulad s podmínkami programu a popisuje cíle, kterých má být dosaženo realizací projektu. Dále stanovuje projektový tým, jeho složení a funkce jednotlivých členů. Popisuje nároky na prohlubování, zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojených s přípravou a realizací, popisuje nároky na začlenění nových standardů řízení jakosti nebo nových metod jakosti řízení spojených s přípravou a realizací projektu. Firma uvádí, jak ovlivní stav průměrného přepočteného počtu zaměstnanců realizace projektu a specifikuje nově vytvořená pracovní místa. Na závěr této kapitoly žadatel uvádí předpokládaný vliv projektu na životní prostředí. Ve třetí části podnikatelského záměru je vypracována SWOT analýza společnosti, která žádá o dotaci a SWOT analýza projektu. Dále je charakterizován

Závěr a diskuse

69

dlouhodobý hmotný majetek, jsou specifikovány pořizované technologie, které jsou předmětem dotace. Na závěr je porovnán výchozí stav s budoucím. Bodem číslo čtyři je vypracován časový plán projektu, tzn. zahájení a ukončení projektu, rozdělení do jednotlivých etap. V páté kapitola se zabývá marketingovou analýzou, charakterizuje trh, zabývá se konkurencí, dodavateli, odběrateli a produktem. Byl vypracován popis všech marketingovým aspektů projektu tzv. 4P, popis produktu, cena, propagace, distribuce produktu. V předposlední části byly vyhodnoceny základní ekonomické ukazatele, tzn. hodnocení výkonnosti firmy, byl stanoven rozpočet projektu, kalkulace, náklady a výnosy spojené s projektem. Nakonec bylo stanoveno financování projektu z vlastních a cizích zdrojů. V závěru podnikatelského záměru je shrnut celý projekt. To znamená, že je vytvořený ucelený přehled o celém investičním projektu a o společnosti. Veškeré informace potřebné k vypracování tohoto záměru jsem získala od společnosti Energo IPT s.r.o. V průběhu vypracovávání práce jsem pravidelně navštěvovala společnost a konzultovala jednotlivé části podnikatelského záměru s vedením společnosti. Zpracováním bakalářské práce jsem získala přehled o celém průběhu procesu získávání finančních prostředků z operačních programů strukturálních fondů, o podmínkách, které musí být splněny při žádosti o dotaci i v průběhu její realizace. Společnost Energo IPT s.r.o. tento zpracovaný podnikatelský záměr použila jako přílohu k Plné žádosti o dotaci s názvem „Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové moderní technologie.“ Tato žádost byla Ministerstvem průmyslu a obchodu schválena. Projekt se v současné době realizuje. Zpracovaný podnikatelský záměr byl taktéž využit pro získání dlouhodobého investičního úvěru u Komerční banky.

70

Literatura

10Literatura [1] WOKOUN R. a kol. Regionální rozvoj. 1. vydání. Praha 1: Linde Praha, a.s. 2008. ISBN 978-80-7201-699-0. [2] VITURKA M. a kol. Kvalita podnikatelského prostředí, regionální konkurenceschopnost a strategie reg. rozvoje ČR. 1. vydání. Praha 7. Grada Publishing a.s. 2010. ISBN 978-80-247-3638-9. [3] PŘICHYSTAL A. Kuchařka pro žadatele z fondů EU aneb jak uvařit dobrý projekt. 1. vydání. Nymburk. VEGA-L. 2008. 152 s. ISBN 978-80-8675794-0. [4] Politika soudržnosti 2007 – 2013 - [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/regional_policy/atlas2007/index_cs.htm [5] MANDYSOVÁ I. Podpora podnikání v ČR a v EU. 1. vydání. Havlíčkův Brod. Tiskárny Havlíčkův Brod a.s. 2009. 174 s. ISBN 978-80-7395-220-4. [6] Nařízení ES 70/2001 – [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z WWW: < http://www.culturenet.cz/res/data/002/000298.pdf>. [7] Evropská charta pro malé podniky – [online]. [cit. 14. 4. 2011]. Dostupné z WWW: . [8] TAUER V. a kol. Získejte dotace z fondů EU. 1. vydání. Brno. Computer Press, a.s. 2009. ISBN 978-80-251-2649-3. [9] Zprostředkující subjekt – [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . [10] Operační program Podnikání a inovace – [online]. [cit. 14. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . [11] OPPI – [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . [12] Výběrová kritéria - [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z WWW: . [13] Rozvoj – [online]. [cit. 14. 4. 2011]. Dostupné z WWW: . [14] Pokyny pro žadatele a příjemce – [online]. [cit. 15. 5. 2011]. Dostupné z WWW: < http://www.czechinvest.org/data/files/rozvoj-pokyny-prozadatele-a-prijemce-dotace-specificka-cast-07-09-cz-1316-cz.pdff>. [15] MAREK D., KANTOR. T. Příprava a řízení projektů strukturálních fondů EU. 2. vydání. Brno. Barrister & Principal.2009. 214 s. ISBN 978-8087029-56-5.

Literatura

71

[16] HARNA L, REZKOVÁ J., BŘEZINOVÁ H. Finanční analýza včetně softwaru. 1. vydání. Praha 3. BILANCE spol. s.r.o. 2002. 55 s. ISBN 80-86371-166. [17] FOTR J., SOUČEK I. Investiční rozhodování a řízení projektů. 1. vydání. Praha. Grada Publishing a.s. 2011. 416 s. ISBN 978-80-247-3293-0. [18] TAYLOR J., Začínáme řídit projekty. 1. vydání. Brno. Computer Press a.s. 2007. 215 s. ISBN 978-80-251-1759-0. [19] ROSENAU M. Řízení projektů. 3. vydání. Brno. Computer Press a.s. 2007. 344 s. ISBN 978-80-251-1506-0. [20] Mapa oblasti Přerov – [online]. [cit. 17. 5. 2011]. Dostupné z WWW: < http://mapy.cz/#x=17.473807&y=49.441291&z=11&d=muni_83_0_1&t=s &q=P%C5%99erov%2C%20okres%20P%C5%99erov&qp=10.868989_48.4 86242_19.987866_50.968226_6> [21] Panorama zpracovatelského průmyslu ČR 2009 – [online]. [cit. 17. 5. 2011]. Dostupné z WWW: < http://www.mpo.cz/dokument84178.html>

Rozšíření technologického vybavení společnosti Energo IPT s.r.o. o nové, moderní technologie

Recommend Documents