OBSAH Rozhovor s Vítem Trumpešem.......…….…..……….3 Článek měsíce…………………………………………..……...6 Státní svátky – 17. listopadu……………..……......7 Hlášky………………………………………………………………8 Světový den Ekoškol................................................11 Carmen v Brně...........................................................13 Dvojsmysly v angličtině........................................14 Přednáška o JAR......................................................16
ROZHOVOR Jméno: Vít Příjmení: Trumpeš Věk: 31 Stav: svobodný - nezadaný Město bydliště: Kyjov Záliby: skládání hudby, sport, posezení, procházky, debaty, knihy Oblíbené jídlo: nejím koprovku, ryby, houby. To ostatní je moje blíbené Oblíbená barva: fialová Oblíbená hudba: vážná Vystudovaná
škola/předměty:
Konzervatoř
Brno
(skladba,
dirigování, varhany), JAMU Brno (skladba) Oblíbené filmy: komedie
Chtěl jste být od malička učitelem? Popřípadě čím jiným? Jako dítě jsem chtěl být knězem a pak houslistou, klavíristou, dirigentem, skladatelem. Něco z toho se povedlo. Musím ale dodat, že obrovskou zásluhu na tom má můj otec, který mě do hudby zasvětil a nebýt jeho, kdoví, kde bych dnes byl. Do smrti mu budu vděčný. Táto, děkuju moc!
Proč jste si vybral právě hudební výchovu? Kdy a jak vás tento předmět oslovil? Já si hudební výchovu nevybral. Měl jsem původně učit na základní umělecké škole v Mikulově, ale jednoho krásného letního červnového dne mi zazvonil mobil a představila se mi paní Kateřina Mičková, že prý hledá za sebe náhradu na výuku hudební výchovy na gymplu. Tak jsem přijel na pohovor a ono to vyšlo.
Motto, slovo nebo věta, která vás vystihuje? Když si přišel na tento svět, plakals a všichni kolem tebe se radovali. A proto žij tak, aby všichni plakali, až jej jednou budeš opouštět.
Který z kolegů je vám nejsympatičtější? Jsme jeden tým, takže nedělám rozdíly. Přistupuji ke všem stejně. Jsme tady pro Vás studenty a doufám, že to tak berou i kolegové.
Co byste si přál změnit v naší škole a jak si představujete ideální povolání? Ideální povolání neznám. Každé má svá pro a proti.
Kde jste pracoval předtím? (Nějaké veselé zážitky a vzpomínky na to?) Divadlo Husa na provázku v Brně, Zuš Orchidea Brno, Konzervatoř Brno. Historek by bylo spoustu z divadla, ale to by bylo na dlouho.
Jaké známky jste měl ve škole? Z čeho nejhorší? Jaký jste byl studentka? Mně škola nebavila. Měl jsem dobré známky, nejhorší byla samozřejmě pětka a z matiky, tu jsem nenáviděl. Student jsem byl poctivý, ale ne šprt. Hudba měla u mě vždycky přednost.
Nejoblíbenější a nenáviděnější předmět na škole? Hudební výchova, nenáviděl jsem matiku, fyziku, chemii, biologii, zeměpis, dílny, pěstování rostlin.
Nejlepší, nejvtipnější vzpomínky na školu? Ty jsou spojeny na konzervatoř, ale to je na dlouhé večery u vínka nebo pivečka v příjemné společnosti.
Vzpomínáte na první pětku ve škole? Nevzpomínám si už ani na tu poslední.
Máte nějaké zlozvyky nebo vlastnosti, co byste na sobě chtěl změnit? Jaké? Lenost.
Máte domácího mazlíčka? Jakého? Nemám, ale jednou bych chtěl mít psa.
Co je vaše slabost? (čokoláda, gumídky, žvýkačky, atd.) Kafe, kofola.
Co říkáte na to, že jste se proslavil školním rozhlasem? Můj rozhlasový vrchol teprve přijde.
Váš oblíbený skladatel? Vážím si každého skladatele, který dokáže vytvořit kvalitní dílo, a to v jakémkoli stylu, protože vím, co to dá práce a námahy.
Jaké máte, kromě hudby, koníčky? Knihy, procházky, posezení, sport – tenis, fotbal, nohejbal, florbal.
Kdy jste začal skládat? Kolik jste toho složil? Skládám od 17 let. Jsem líný, takže toho mnoho nemám.
Jaké nástroje ovládáte? Dokážu zahrát na klavír, varhany, housle, bicí soupravu, tympány.
Autor: Kateřina Zajíčková
ČLÁNEK MĚSÍCE Mučení je naprosto nepřijatelné Není pochyby o tom, že každá lidská bytost má právo na život, které jí nemůže být nikdy sebráno. Navzdory této pravdě existují lidé či jejich skupiny, které toto nerespektují a následně tak porušují lidská práva. Vyjma drobných menšin, které připouští tento způsob chování, každý tento čin považujeme za netolerantní.
Mučení je nepřípustné z několika hledisek. Jedním z nich je samotná bolest způsobená člověku. I když si někdo zaslouží trest za své činy, nikdo nemůže proti němu použít mučení jako potenciální odplatu. Pokud tak učiní, může zranit oběť a v horším případě končí mučení i smrtí. Kvůli tomu mnoho zemí přijalo zákony, které tyto aktivity zakazují. Ačkoliv jsou tyto informace dobře známé po celém světě, média nám denně tyto události připomínají. Každý den tak vídáme vše - od lehkých fyzických trestů přes weterboarding až po popravy.
Jak už jsem zmínila výše, toto negativní chování je špatné, nelegální a škodlivé. Jeho praktikování posílá lidi buď do vězení, nebo nemocnic. Vzhledem k současné situaci (například na Blízkém Východě) se proto nelze divit, že čísla obětí i tyranů rostou každým dnem.
Na závěr je nutno dodat, že všechny metody mučení způsobují velké ztráty na lidských životech a negativně ovlivňují lidskou společnost.
Autor: Renáta Falešníková
STÁTNÍ SVÁTKY 17. listopadu – Den boje za svobodu a demokracii 17. listopadu – lidé se někdy mylně domnívají, že je tento den spojen se Sametovou revolucí. I když je to zčásti pravda, historie tohoto svátku sahá až do roku 1939, kdy došlo v tehdejším Protektorátě Čechy a Morava k tragickým událostem. Vše začalo 28. října demonstrací k výročí vzniku Československé republiky, která se konala na Václavském náměstí. Došlo při ní k ozbrojenému zásahu německých vojáků, při kterém byl postřelen student Jan Opletal. Na jeho pohřbu, 15. listopadu, se pak konala další demonstrace, která se změnila v protest proti okupaci. Následkem těchto událostí byly 17. listopadu uzavřeny všechny vysoké školy, došlo také k několika popravám představitelů studentské organizace a k převezení několikaset studentů do koncentračních táborů. O dva roky později byl 17. listopad vyhlášen Mezinárodním dnem studenstva – jde o jediný mezinárodní svátek, který má původ u nás. Po roce 1989 byl v České republice přejmenován Mezinárodní den studenstva na Den boje za svobodu a demokracii. Od srpna 1988 u nás probíhala řada demonstrací, která skončila pádem komunistického režimu. Většinou šlo o nenásilné akce, to se ale 17. listopadu změnilo. Tehdy se na pražském Albertově sešli studenti vysokých škol a vydali se na pochod Prahou. Dostali se až na Národní třídu, kde byla tato demonstrace potlačena Veřejnou bezpečností. O den později se začali šířit informace o ozbrojeném zásahu proti studentům, což zaktivovalo veřejnost, která se postavila na stranu vysokoškoláků. Na to reagovala vláda podáním demise a 29. prosince 1989 se našim prezidentem stal Václav Havel.
Autor: Andrea Štipčáková
HLÁŠKY 4. A – hodina ZSV Michal J.: Pane profesore, vy jste ostříhaný, že? Šimlík: Jo. Michal J.: Skoro bych vás nepoznal.
Septima – hodina dějepisu Hubačka: Co mi z Ukrajiny přivezeš? Jirka: Vodku a žiletky. Hubačka: Tím chceš říct co?!
4. A – hodina matematiky Dominik: A paní profesorko, jdete na ples? Vrbová se zamračí… Dominik: A jako vyhazovač?
4. B – hodina fyziky Macháčková: Jakou teplotu má železo? Radim Ch.: Žhavou.
Septima – domlouvání výletu Vrbová: Ve vašem případě vám stačí ukázat zrcadlovou síň a máte Disneyland jako na dlani.
4. A – hodina dějepisu Mrkvová: Jaké jsou znaky fašismu? Bára P.: Zabíjení Židů!
4. A – hodina biologie Gazárková: Takže, stavba trávící soustavy člověka? Barča Z.: Dutina ústní, hltan, jícen, žaludek, tenké a tlusté střevo a kloaka.
4. A - hodina matematiky Katka Z: Paní profesorko, ještě máme dodělávat ten příklad ze včerejška. Vrbová: Jak máme dodělat? Já jsem vám návod dala, a to, že jste ho nepochopili, což se dalo předpokládat, je už váš problém.
4. A – hodina dějepisu Hubačka: A pozdravuj bratránka. Bára P.: Vy ho znáte??? Hubačka: No jistě! Bára P.: Já taky.
4. A – hodina ZSV Šimlík: Eriku, vyjmenuj socialistické státy v Evropě. Erik Ch.: Bulharsko, ČSSR,…, Německo. Šimlík: Které Německo? Erik Ch.: Severní!
Septima – hodina dějepisu Hubačka: Kdo byl otec dějepisu? Lukáš: J. A. Komenský. Ben: Co řekl? Hubačka: Ticho, beztak to taky nevíš…. Ben: Vím! Jste to Vy.
4. A – hodina matematiky Klárka T.: Paní profesorko, jaký je vzorec pro sinus a kosinus? Vrbová: Jak můžeš žít bez toho, aniž bys znala sinus a kosinus? Bez toho se ani nenajíš!
Pokud i vy máte nějaké hlášky, které byste rádi v našem časopise zveřejnili, neváhejte je zaslat na
[email protected]
SVĚTOVÝ DEN EKOŠKOL
Přestože naše škola již třikrát obhájila titul Ekoškola, ne každý ví, co to vlastně obnáší. Čtyři členky Ekotýmu tedy přišly s nápadem, jak Světový den Ekoškol, který se koná 7. 11., oslavit se všemi žáky našeho gymnázia.
Natálie Dvořáková a Tereza Vojtíšková z kvinty, Vendula Letovská ze sexty a Tereza Spazierová ze třídy 2.A navrhly hodinovou aktivitu, při které se žáci zapojili do různých úkolů a přitom si ověřili své znalosti na téma ekologie. Třídy nižšího gymnázia dostaly za úkol vyhledat lístečky s texty týkajícími se odpadů, energie, vody, biodiverzity a dopravy. Ty byly pro primu rozmístěny v přízemí, pro sekundu v prvním patře a tak dále. Poté, co žáci texty prostudovali, byly jejich znalosti vyzkoušeny. Za každou dobrou odpověď obdrželi jednu část loga Ekoškoly, které poté museli složit.
Ostatní žáci zůstali ve třídách. Jejich úkolem bylo vytvořit plakát se slogany vyzývajícími k ohleduplnějšímu chování vůči životnímu prostředí. Každá třída s tímto zadáním naložila trochu jinak – některé plakáty byly dokončeny do konce hodiny, další pouze navrženy, ale ve všech třídách se alespoň přemýšlelo o tom, co vlastně můžeme pro životní prostředí udělat.
Autor: Ing. Jan Jongepier
CARMEN V BRNĚ Ráda bych se s vámi podělila o své zážitky z události, která se konala 15. října 2014 v brněnském divadle. Této kulturní akce se zúčastnilo 45 studentů naší školy. Všichni divadelní fanoušci se kolem páté shromáždili před školou a když se Mgr. Jana Šaňková s Mgr. Vlastimilem Prachařem ujistili, že nikdo nechybí, mohlo se vyrazit na cestu. Kilometry ubíhaly rychleji, než jsme očekávali, a tak jsme do Brna dorazili asi půl hodinu před začátkem představení. Ani neplánované čekání uvnitř Janáčkova divadla, kde se opera konala, nikomu nezkazilo náladu. Kluci oblečeni do černých sak a holky do krásných sukní a šatů skvěle zapadali mezi ostatní. Mezitím jsme se porozhlédli kolem a hodně z nás ocenilo místní bufety s občerstvením, kde si někteří i něco koupili. I když bylo všechno zboží přeceněné, nakonec přišlo vhod. Představení opery Carmen začalo v 7 hodin. Naše sedadla byla v přízemí ve dvanácté až čtrnácté řadě, takže jsme jasně viděli, co se děje na jevišti. Dokonce nám neunikl ani početný orchestr, který hrál líbezné skladby po celou dobu představení. Děj se odehrával na jihu Španělska, ale představení bylo ve francouzštině, takže kromě zvučných tónů, které vyplňovaly celý sál, nám byl k dispozici i přeložený český text všech písniček na obrazovce nad pódiem. Nejen školní diváci, ale i zbytek obecenstva byl pobaven hereckými výkony a kostýmy, které spolehlivě udržovaly pozornost všech zúčastněných. Publikum nadšeně tleskalo po každém pěveckém výkonu, protože hlasy herců byly neuvěřitelně silné a libozvučné. Když jsme po představení opět nasedli do autobusu, bylo 22:14. Cesta za tmy se zdála být kratší než předtím. Nikdo nelitoval, že se výletu zúčastnil. I když byli všichni potěšení a pobavení, byli taky unavení, a tak na zpáteční cestě byla v autobusu převážně tišší atmosféra. Když jsme se za chladného počasí v noci vrátili do Strážnice, hodinky ukazovaly půl jedenácté. Ti, kteří nevystoupili po cestě, se tak až teď mohli spokojeně odebrat domů.
Autor: Renáta Falešníková
DVOJSMYSLY Angličtina jinak aneb co v učebnicích nenajdete!
OSOBNOSTI Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – Christopher the Bastard from Afterspoons and Without-satellites Jaroslav Ježek – Springcelebrate Hedgehog Boleslav Polívka – Paincelebrate Soup
SLOVNÍ SPOJENÍ Zeleninová obloha – vegetable sky Vinné sklepy – guilty basements Párek milenců – sausage of lovers Škoda mluvit - damage to speak
Nebuď labuť – don´t wake up a swan Odpočívej v pokoji – relax in the living room Je mazaný jako liška – he is lubricated like a fox Láska na první pohled – love on the first postcard Válí si šunky – he rolls his hams Pro mě, za mě – for me , behind me Polovina – half-blame Zabezpečení – Behind – without- baking Meeter – Potkan To je jedno – It is one Dej mi pokoj! – Give me a room!
A na závěr jedna rada: Nepoužívejte nic z uvedených vychytávek před jakýmkoliv vyučujícím anglického jazyka! Mohlo by mu to způsobit vážné újmy na zdraví! Autor: Kateřina Zajíčková
PŘEDNÁŠKA Vyprávění jednoho cestovatele aneb kousek Jihoafrické republiky u nás ve škole Dne 23. listopadu 2014 se zúčastnily tři vybrané třídy – Sexta, 2. A a Septima besedy o JAR. Výše zmínění studenti se na 3. a 4. vyučovací hodinu shromáždili ve školní aule, kde se dozvěděli o nových informacích a zážitcích z Jihoafrické republiky od pana Jana Tomšíčka, který tuto zemi navštívil na kole. Když se všichni žáci nahrnuli dovnitř, pan profesor Mgr. Jiří Hubačka rychle uvedl, o čem přednáška bude. Potom atmosféra ztichla a studenti začali věnovat pozornost pozvanému hostovi. Dvouhodinová přednáška byla doprovázena prezentací s fotografiemi z jeho cest. Každá fotka zobrazovala buď vzpomínku, místní krajinu nebo místní zvyky a kulturu. Vzhledem k tomu, že pan Tomšíček byl velmi nadšený svým letním africkým dobrodružstvím, popisoval každou fotografii tak, aby ostatním dokázal, že to rozhodně stálo za to. Největší výzvou byla zajisté neznalost anglického jazyka. Jeho kamarád Jan však angličtinu s přehledem ovládá, a tak se tolik obávaná angličtina nestala žádnou brzdou. Oba dva Janové společně navštívili hodně krásných míst. Mezi ty nejzajímavější patřily města jako je Lesotho, Pretoria nebo Johannesburg, kde viděli jak centrum města, tak i jeho slumy. Zde byla odražena kultura a životní úroveň daného místa. Avšak za nejkrásnější místo ze všech označil Kapské Město. Publikum vidělo také pár fotek místních zvířat, jimiž jsou například pštrosi. Celá aula byla pobavená obrázkovou prezentací, jen projev byl chvilkami příliš zdlouhavý. Kromě svých dobrodružství z cest pan Tomšíček zmínil i knihy, které sám napsal. Zdokumentoval v nich své předchozí návštěvy zahraničí. Stručně řečeno, zúčastnění studenti i jejich učitelé se dozvěděli opravdu hodně o tak vzdálené zemi a dostali motivaci, aby taky jednou podnikli takový výlet.
Autor: Renáta Falešníková
