Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Předmět: Biologie
Jméno:
Jan Martínek
Školní rok: 2008/09
Obor: Technické lyceum Třída: 1.L
Datum: 12.května 09
Referát na téma: Tajemná sexualita zvířat
Právě od září se ozývá halasné troubení jelenů. Radostně ohlašují, že pro ně začíná dvouměsíční říje, doba zvýšené pohlavní aktivity provázející páření. Samci bojují o získání harému laní. Rozmnožování zvířat vědci ještě úplně nezmapovali. Navíc musejí měnit poučky, které se zdály neotřesitelné: Nedávno se mj. prokázalo, že v přírodě vládne „dámská volenka!“ Mnohá zvířata si libují v homosexualitě. Výjimkou není ani výhodná změna pohlaví, nevěra a jiné zvláštnosti. Rozhodující je „názor“ samičky! Dosud se i zkušení odborníci domnívali, že samičky většiny druhů jsou slabé, pasivní a jen odevzdaně čekají, jakého budoucího partnera se dočkají. Vždyť zdatní samci překypující silou spolu tvrdě bojovali, aby dokázali, kdo je nejsilnější. Měli by si tedy vybírat samičky, jak se jim zlíbí. Ovšem, jak se nyní ukazuje, hlavní slovo často mívá samička. Vědcům se díky novým objevům stále daří revidovat věci, o kterých si dosud nikdo nedovolil pochybovat. Často to následně pomůže vysvětlovat i chování lidí. Výjimkou není ani rozmnožování. Badatelé v britském Oxfordu nedávno zjišťovali, proč muži považují sebemenší známky zájmu od žen za výzvu k milostnému kontaktu. Došli k závěru, že iniciátorem mužského výboje bývá instinktivní ženské chování, které je tak lstivé, že za iniciativnější jsou v konečném důsledku mylně považováni muži. V tom se podobají samičkám šimpanzů. Odborníci už tvrdí, že ve dvou třetinách případů zahajuje námluvy žena. To dokazuje, že rovněž v lidské společnosti dosti převažuje již zmíněná „dámská volenka.“ Věděl to už Darwin Nyní na podzim si laň vybírá nejatraktivnějšího paroháče, aby se stal otcem společných potomků. Jde totiž o přenos nejlepších genů! Na uvedené zásadní „genové“ měřítko poukazoval britský badatel Charles Darwin už v roce 1872. Hovořil o „sexuální selekci“ a označoval ji za jeden z nejvyšších principů, pohánějících evoluci. Bohužel i tak renomovaný vědec tvrdě narazil na zeď dobové morálky. Veřejné mínění znělo, že tak jako v občanském životě, i mezi zvířaty musí dominovat muž - patriarcha. Darwinovy „kacířské“ názory byly zavrženy na více než století! Cení se kvalitní ocas i hlas Ze stejných „genových“ důvodů si samičky dalších živočišných druhů svého favorita vybírají podle jiných znaků. Například pávice velice oceňuje velikost a nádheru ocasu svého nápadníka. Je totiž důkazem, že partner dokáže přežít i se značnou fyzickou zátěží. Marion Petriová z univerzity v britském Oxfordu několika pávům ustřihla po 20 ocasních pérech. Tím se stali absolutně nezajímaví pro paví slepice, které zkoumaly jen samečky s kompletním ocasem. Vlašťovky hodnotí partnera podle barvy břicha, která je u nich zřetelným indikátorem zdravotního
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Předmět: Biologie
Školní rok: 2008/09
Obor: Technické lyceum Třída: 1.L
stavu. U ptáků pěvců, obdařených složitým hlasovým ústrojím (syrinx), se zas cení kvalitní hlas. Nejen jásavé trylky skřivanů, slavíků, střízlíků, drozdů, ale i jiné hlasové projevy jsou však důležité při sbližování. Každý má prostě to své! Třeba u žabáků, hlas ropuchy americké (Bufo americanus ) doletí až do kilometrové vzdálenosti. Ovšem i naše žáby, např. ropucha obecná, dokážou velmi hlasitě koncertovat. Podle nejnovějších výzkumů dr. Allison Welchové z Michiganské univerzity (USA) má i u rosniček a podobných žabiček větší šanci partner, který ostatní předčí delším kváknutím. Samičky vědí, co chtějí! Britský zoolog Michael Miersch upozorňuje, že někdy si sebejistí samci ani nevšimnou, jakou hru s nimi vychytralé samičky některých druhů hrají. Nápadníky nijak neodmítají, ale rozhodnutí, kdo bude skutečným otcem, si nechávají pro sebe. A jak to dělají? Používají malý trik. Uchovávají spermie v pohlavních orgánech a teprve později si rozmyslí, kterou dávku od různých „dárců“ použijí k oplodnění. Samice netopýra rezavého má na rozmýšlení až 198 dnů; po které sperma skladuje. Velký rod savců jako jsou netopýři (asi 950 druhů) se akrobaticky páří hlavou dolů. Dokonce tak i rodí – samice vytlačuje mládě vzhůru. Zoologové vysvětlují, že samičky se tak vybíravě nechovají z rozmaru. Mají na to právo! Potomstvu musí věnovat značnou část své energie, třeba při vyzrávání vajíčka v těle matky. Ta potřebuje často i oporu, ochranu. A což teprve, když se mláďata narodí. Jsou ale i živočišné druhy, které nechávají matky a posléze i potomky na pospas osudu. Příkladem je i pes, kocour, kozel či býk. Naproti tomu u ptáků se péči o potomky věnují oba rodiče, někdy dokonce jen sameček, což se objevuje i u ryb. Některé samičky po splnění mateřských povinností vysílením umírají. Takový osud občas potkává například chobotnice. Někdy podivná smrt zaskočí i samečky, občas dokonce ještě před milováním!
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Předmět: Biologie
Školní rok: 2008/09
Obor: Technické lyceum Třída: 1.L
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Předmět: Biologie
Školní rok: 2008/09
Obor: Technické lyceum Třída: 1.L
Vyučující: Mgr.Ludvík Kašpar Předmět: Biologie
Školní rok: 2008/09
Obor: Technické lyceum Třída: 1.L