Rozhledny Orlických hor

Rozhledny Orlických hor

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména §60 (školní dílo) Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne …….…………………………… Podpis

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem, díky kterým mohla vzniknout tato bakalářská práce. Děkuji panu Prof. RNDr. Jaromírovi Demkovi, DrSC, za jeho cenné rady a čas, který mi věnoval při konzultaci mé práce. Děkuji své rodině a přátelům za podporu během studia. Dále chci poděkovat všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření. Děkuji také všem subjektům, které reagovali na mé emaily a telefonáty, především Turistickému informačnímu centru v Žamberku a panu RNDr. Václavu Hovorkovi, bývalému předsedovi KČT pro oblast Královéhradeckého kraje, za informace.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Rozhledny Orlických hor bakalářská práce

Autor: Renata Královská Vedoucí práce: Prof. RNDr. Jaromír Demek, DrSc. Jihlava 2013

Copyright © 2012 Renata Královská

Anotace Cílem teoretické části práce je charakteristika Orlických hor jako oblasti cestovního ruchu. Dále charakteristika výhledových míst a rozhleden, jejich historický vývoj a současný stav. V praktické části místní šetření zjišťuje charakteristiku návštěvníků a jejich hodnocení rozhleden. Klíčová slova: Orlické hory. Výhledová místa. Rozhledny. Cestovní ruch

Annotation The aim of theoretical part of work is characteristic of Eagle mountains as a area of tourism. Then is this part followed by a characteristic of observation places and observation towers, their historical development and current status. In practical part of the work a local survey identifies characteristic of visitor and their ratings of observation towers. Keywords: Eagle mountains. Observation places. Observation towers. Tourism

11

Obsah Obsah .............................................................................................................................. 12 Úvod................................................................................................................................ 13 1

Použité metody ....................................................................................................... 14

2

Vymezení Orlických hor ......................................................................................... 15

3

Orlické hory jako oblast cestovního ruchu ............................................................. 15

4

5

6

3.1

Fyzickogeografické poměry ............................................................................. 16

3.2

Ochrana přírody CHKO - Orlické hory ........................................................... 23

3.3

Socioekonomické poměry ................................................................................ 28

3.4

Zajímavosti cestovního ruchu .......................................................................... 28

Výhledová místa ..................................................................................................... 31 4.1

Deštenská vrchovina ........................................................................................ 31

4.2

Mladkovská vrchovina ..................................................................................... 33

4.3

Bukovohorská hornatina .................................................................................. 33

4.4

Podorlická pahorkatina..................................................................................... 34

Rozhledny ............................................................................................................... 34 5.1

Historie rozhleden ............................................................................................ 34

5.2

Typy rozhleden................................................................................................. 37

5.3

Výhledová panoramata..................................................................................... 38

5.4

Orlické hory, Podorlicko a rozhledny .............................................................. 38

Místní studie ........................................................................................................... 47 6.1

Charakteristika návštěvníka ............................................................................. 48

6.2

Hodnocení rozhleden ....................................................................................... 52

7

Závěr ....................................................................................................................... 82

8

Seznam použité literatury ....................................................................................... 84

9

Přílohy................................................................ Chyba! Záložka není definována. 12

Úvod Rozhledny mi dříve moc blízké nebyly, ale pouze do doby, než jsem viděla televizní pořad „Rozhlédni se člověče“. Orlické hory jsem navštívila několikrát a vždy jsem byla nadšena tamní přírodou. Proto mne hned zaujalo téma práce „Rozhledny Orlických hor“. Také jsem zastáncem názoru, že člověk může pozorovat svět čtyřmi různými pohledy, kterými jsou normální pohled na svět, pohled na svět z letadla, hřbetu koně a z rozhledny. Předmětem mého zájmu nejsou jen rozhledny samotné, ale i Orlické hory jako oblast cestovního ruchu. V bakalářské práci se budu věnovat výhledovým místům a rozhlednám Orlických hor a jejich analýze, historickému vývoji a současnému stavu. V praktické části se budu zabývat kvantitativním hodnocením návštěvnosti na rozhlednách na základě místního výzkumu. Šetření jsem prováděla přímo na rozhlednách a respondenty jsem vybírala náhodně. Mým úkolem bylo zjistit návštěvnost, složení návštěvníků a jejich dojmy. Výsledky místního šetření jsou znázorněny graficky. Součástí práce je také fotodokumentace, mapy, rozhledová schémata a mentální mapy. Rozhledny jsem navštívila v letech 2011 a 2012 a díky tomu mohu zprostředkovat i změny, které se na jednotlivých rozhlednách udály. Cílem práce je charakteristika Orlických hor jako oblasti cestovního ruchu, výhledová místa a rozhledny Orlických hor, jejich analýza, historický vývoj, současný stav a kvantitativní hodnocení návštěvnosti na základě místního výzkumu. Věřím, že moje práce bude přínosem nejen pro návštěvníky samotné, ale i pro provozovatele a majitele rozhleden.

13

1 Použité metody V bakalářské práci jsem použila geografickou porovnávací metodu, kdy jsem jednotlivé návštěvníky rozhleden a samotné rozhledny porovnávala. Rozhledny jsem navštívila v letech 2011 a 2012 a proto mohu ve své práci nabídnout také časové porovnání. Další použitou metodou v této práci je kartografická metoda,kdy jsem výhledová místa a rozhledny vyhledávala v mapách. Na rozhlednách jsem prováděla také terénní výzkum a především jsem se zabývala metodou sociologickou – především ve formě interview, v některých případech jsem byla nucena využít formu písemného dotazování. Na pěti rozhlednách jsem dotazníky a interview rozdala celkem 300 respondentům, tzn. na každou rozhlednu připadlo 60 dotazovaných. Dále jsem spolupracovala s Klubem českých turistů a s Turistickým informačním centrem Žamberk. Mým hlavním zdrojem bylo dílo Chráněná území ČR: Svazek V. Královéhradecko od Mackovčina a kol. (2002). Velmi užitečná pro mne byla kniha Rozhledny Čech, Moravy a Slezska od Jana Nouzy (1999) a Naše Rozhledny od Pavla Miškovského (2004)

14

2 Vymezení Orlických hor Orlické hory patří do soustavy českých pohoří, které po obvodu obklopují Českou kotlinu. Oblast Orlických hor a Podorlicka se nachází v severní části východních Čech. Horopisně patří do Krkonošsko-jesenické geomorfologické soustavy, a to do její Podorlické podsoustavy. Orlické hory zabírají plochu 350 km2 a dělí se do tří podcelků – Deštenské vrchoviny, Mladkovské vrchoviny a Bukovohorské hornatiny. Hlavní hřbet, který se táhne ve směru státní hranice, leží v Královéhradeckém kraji. Pardubickému kraji náleží jeho pokračování jv. Směrem – převážná část Mladkovské vrchoviny, masiv Suchého vrchu a Bukové hory. Pro Orlické hory jsou také typická hluboká a úzká údolí řek a potoků. Nejvýznamnějšími vodními toky jsou Divoká Orlice a Tichá Orlice, pramení tu i Moravská Sázava. Centrální část Orlických hor byla zahrnuta i do CHKO Orlické hory.[1]

3 Orlické hory jako oblast cestovního ruchu Orlické hory jsou přírodní česko-polskou hranicí na severovýchodě. Přesněji leží na území NUTS 2: Severovýchod v turistickém regionu Východní Čechy. [2]

Obrázek 1: Turistické oblasti České republiky (http://www.czechtourism.cz/pro-odborniky/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/)

15

3.1 Fyzickogeografické poměry 3.1.1 Georeliéf Orlické hory geomorfologicky patří do Krkonošsko-jesenické geomorfologické soustavy a Orlické podsoustavy. Dnešní zaoblené kopce jsou výsledkem velmi dlouhého geografického vývoje. Vývin pohoří převládal na horninách jádra orlickosněžnického podloží se skupinou stroňskou a zábřežskou, intruzivních vyvřelinách, s částečným pokryvem svrchnokřídovými usazeninami. Silně erozně rozčleněný povrch rozlomené asymetrické orlické megaantiklinály1 porušené zlomy (Orlickozáhorská brázda) s pásmem nejvyšších zdvihání na SV-V, představuje saxonským vrásněním vyzdviženou třetihorní holorovinu2. Hlavní hřbet pohoří omezují složené zlomové svahy na severovýchodě až východě. K jihozápadu a západu hřbet spadá horskými rozsochami oddělenými údolími vodních toků. Místy se v pohoří vyskytují zajímavé skalní tvary tvořené kryogenními pochody a zvětráváním. Nejvyšším vrcholem je Velká Deštná (1 115 m. n. m.) v Orlickém hřbetu.[3] Orlická podsoustava Celek IVB-2 Orlické hory Podcelky

IVB-2A Deštenská hornatina IVB-2B Mladkovská vrchovina IVB-2C Bukovohorská hornatina

Celek IVB-3 Podorlická pahorkatina Podcelky

IVB-3A Náchodská vrchovina IVB-3B Žamberská pahorkatina IVB-3C Moravskotřebovská pahorkatina [4]

1

Ohyb horninových vrstev nebo souboru hornin do oblouku nahoru, sedlo velkých rozměrů

(Slovník cizích slov. Vyd. 2., upr. Praha: Ottovo nakladatelství, 2005, 720 s. ISBN 80-736-0289-X.) 2

Zarovnaný povrch, kde nezvětralá část vystupuje na povrch

(Přehled geologie. Exogenní procesy [online]. 2011, 20.11.2011 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://geol.jex.cz/menu/exogenniprocesy)

16

Obrázek 2: Geomorfologické členění [3]

Nejvyšší a turisticky nejvíce známá část Orlických hor je vymezena jako Deštenská hornatina. Osu hornatiny tvoří megaantiklinála, která je v příčném profilu asymetrická: strmě spadá na severovýchodě do Orlickozáhorské brázdy a pozvolněji, s vybíhajícími rozsochami, se sklání k jihozápadu. Vysoko vyzdvižené holoroviny jsou velmi typické pro vrcholy. Až na pár výjimek se toto území kryje s CHKO Orlické hory. Páteř Deštenské hornatiny tvoří Orlický hřbet a je také hlavním okrskem podcelku. Orlický hřbet začíná na severozápadě hraniční kótou Vrchmezí (1 084 m. n. m.), kde najdeme PR Pod Vrchmezím a pramenný amfiteátr potoka Olešenka. Celý hřbet neklesá ve svých sedlech pod 940 m. n. m. a táhne se přes zaoblené nejvyšší vrcholy Orlických hor v čele s Velkou Deštnou až k Anenskému vrchu (991 m. n. m.). Od Deštné vybíhá k jihu 17

rozsocha Maruša, na jejímž plochém hřbetu se zvedají dvě izolované hřibové skály, Marušiny kameny. Na kótu Orel (1099 m. n. m.) je napojena rozsocha, jejíž částí je Vápenný vrch (též Kamenec); PP Sfinga tu chrání kryogenní jevy. V Deštenské hornatině se vyskytují také krasové jeskyňky. Na severovýchodní straně není svah Orlického hřbetu rozčleněn příčnými toky. Pod tímto svahem se rozkládá Orlickozáhorská brázda, která vznikla při tektonické činnosti rozlomením komplexu Orlických hor a polských Gór Bystrzyckých. Orlické rozsochy zaujímají jihozápadní svah megaantiklinály Orlického hřbetu. Hluboká paralelní údolí toků Zdobnice a Říčky individualizovaly dlouhé, postupně k jihu se sklánějící rozsochy. Lubný (956 m. n. m.) je nejvyšší bod okrsku. Krajinu dotvářejí antropogenní tvary jako jsou kamenolomy, stavby pro zimní sporty a militární tvary z první republiky. Zachovány byly těžební tvary na dolování uranové rudy v údolí Říčky. Peřeje nalezneme v řečišti řeky Zdobnice. [4], [5] Mladkovská vrchovina je střední, nejužší a nejjižnější část Orlických hor. Prostírá se mezi řekami Divoká a Tichá Orlice. V této vrchovině nadmořská výška klesá pod 800 m. n. m. Erozně je dotvořen kerný základ reliéfu, zejména v průlomových údolích obou řek. Do Mladkovské vrchoviny CHKO Orlické hory zasahuje v severní části. V Bartošovické vrchovině převládají zvlněné náhorní roviny přecházející z Deštenské hornatiny, zde dosahují výšky jen 650-700 m. n. m. a jedná se o zbytky tektonicky vyzdvižené holoroviny. Směrem k jihovýchodu se krajina svažuje k Divoké Orlici, ta svůj směr toku mění pod Bartošovicemi o 90 stupňů a prořezává vrchovinu napříč. Průlomovým úsekem je Zemská brána, turisticky velmi oblíbená. Zde jsou mohutné skalní útesy např. Ledříčkova skála a převisy s pseudokrasovými slujemi. Území je chráněno a nazývá se PR Zemská brána. V Pastvinské vrchovině leží vrch Adam (765 m. n. m.). Vlčkovské sedlo odděluje nápadný vrch Studený (721 m. n. m.) s 0,5 km dlouhou skupinou Studenských skal (mrazové sruby). U Studeného se k sobě přibližují Divoká a Tichá Orlice a masiv je omezen vesměs prudkými erozními svahy. Na Divoké Orlici byla v letech 1932-1938 vybudována vodní nádrž Pastviny s vyrovnávací nádrží Nekoř. V okolí nádrže je mnoho kamenolomů, z kterých se lámalo kamenivo pro výstavbu přehradní zdi. Geomorfologický podcelek Bukovohorská hornatina zasahuje až na historické území Moravy a vypíná se za údolím Tiché Orlice směrem k jihovýchodu. Jejím základem je asymetrická tektonická kra s nejvyššími polohami na východním a jv. okraji, který pak strmě spadá málo rozčleněným složeným zlomovým 18

svahem do Kralické brázdy. Suchý vrch (995 m. n. m.) je nejvyšším bodem Orličského hřbetu. Na vrcholech jsou zachovány plochy vyzdvižené holoroviny. Suchý vrch člení údolí potoků Těchonínského, Čenovického, Jamenského a Orličského. Moravská Sázava pramení u Čenkovic. V oblasti Orličského hřbetu je mnoho militárních tvarů z předválečného Československa. Výprachtická vrchovina

je podhorským okrskem

tvořeným z údolí přítoků Tiché Orlice a Moravské Sázavy. Nejvyšším vrcholem je Špičák (798 m. n. m.) a leží za Výprachtickým sedlem. V hlubokém údolí Těchotínského potoka se nad obcí Těchotín zvedá zajímavý křemencový skalnatý hřeben. [4] Podhůří Orlických hor tvoří rozsáhlá Podorlická pahorkatina, která zabírá plochu 1109 km2. [3]

3.1.2 Vodstvo Převážná část Orlických hor náleží do povodí Labe a úmoří Severního moře. Říční síť na území regionu prodělala dlouhý a složitý vývoj. S výjimkou sz. a jv. okraje je odvodňována Divokou a Tichou Orlicí s řadou přítoků (např. Rokytenka, Zdobnice, Bělá aj.). Přirozený odtok řek je však dnes velmi ovlivněn člověkem – výstavbou vodních nádrží. Čistota vod je stálým problémem, i když v posledních letech došlo k jejímu zlepšení. Přirozené vodní nádrže se v Orlických horách nenacházejí. [3] Oblast Orlických hor je tvořena krystalinikem a nemá významné zásoby podzemních vod. Oběh podzemní vody je zde vázán na pukliny a kvalita vody je zde ovlivněna průmyslem a zemědělstvím. [3]

19

3.1.3 Podnebí Podnebí Orlických hor je složité, příčinou je bohatá členitost terénu. Podnebí ve studované oblasti je proto výrazně závislé na nadmořské výšce a mění se od teplého a suchého v nejnižších polohách v Podorlické pahorkatině v nivě Orlice, až po velmi chladné a vlhké ve vrcholových partiích Orlických hor. Průměrná teplota vzduchu dosahuje mimo horské oblasti 7 °C, ve vegetačním období 13 °C. Většina území CHKO patří do chladné klimatické oblasti – CH7, CH6. Nejvyšší polohy patří do chladné oblasti – CH4. Do podhůří zasahuje mírně teplá oblast – MT(2-3). V období prosince až března se průměrná denní teplota pohybuje pod bodem mrazu. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje okolo 60. [3]

Obrázek 3: Klimatické oblasti [3] (podle E. Quitta)

20

Klimatické oblasti Klimatické charakteristiky

CH4

CH6

CH7

MT2

MT3

MT5

MT7

MT9

MT10

MT11

T2

Počet letních dnů

0-20

10-30

10-30

20-30

20-30

30-40

30-40

30-40

40-50

40-50

50-60

Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více

80-120

120140

120140

140160

120140

140160

140160

140160

140160

140160

160170

Počet mrazových dnů

160180

140160

140160

110130

130160

130140

110160

110160

110160

110130

100110

Počet ledových dnů

60-70

60-70

50-60

40-50

40-50

40-50

40-50

30-40

30-40

30-40

30-40

Průměrná teplota v lednu

-6 - -7

-4 - -5

-3 - -4

-3 - -4

-3 - -4

-4 - -5

-2 - -3

-3 - -4

-2 - -3

-2 - -3

-2 - -3

Průměrná teplota v červenci

12-14

14-15

15-16

16-17

16-17

16-17

16-17

17-18

17-18

17-18

18-19

Průměrná teplota v dubnu

2-4

2-4

4-6

6-7

6-7

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

8-9

Průměrná teplota v říjnu

4-5

5-6

6-7

6-7

6-7

6-7

7-8

7-8

7-8

7-8

7-9

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více

120140

140160

120130

120130

110120

100120

100120

100120

100120

90-100

90-100

Srážkový úhrn ve vegetačním období

600700

600700

500600

450500

350450

350450

400450

400450

400450

350400

350400

v

400500

400500

350400

250300

250300

250300

250300

250300

200250

200250

200300

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

140160

120140

100120

80-100

60-100

60-100

60-80

60-80

50-60

50-60

40-50

Počet zamračených

160150

150160

150160

150160

120150

120150

120150

120150

120150

120150

120140

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

50-60

40-50

40-50

40-50

40-50

40-50

Srážkový úhrn zimním období

dnů

Počet dnů jasných

Tabulka 1: Klimatické charakteristiky [3] (podle E. Quitta)

Podle lidové tvořivosti má od 60. let 20. století v Orlických horách na starost počasí Rampušák.[1]

3.1.4 Pedologické poměry Matečnými horninami pro půdy jsou hlavně ortoruly a parabřidlice stroňské série. Ortoruly vystupují v severní části Orlických hor, včetně velké části hlavního hřbetu. Svory a pararuly stroňské série tvoří souvislý jihozápadní lem horního hřbetu od Malé Deštné po Vrchní Orlici. Ortoruly jsou i při Divoké Orlici. V Orlickozáhorské brázdě se uchovaly svrchnokřídové sedimenty. Pedologicky je hlavní masiv utvořen škálou podzolů, které se vytvářely na kyselých rulách. V podhůří jsou kyselé kambizemě. [3]

21

3.1.5 Biota Lesy zaujímají téměř 75% rozlohy CHKO Orlické hory a v minulosti byly téměř na celém území. Převažujícím porostem byly původně bučiny a jedlobučiny, doplněné klenem a jilmem. Ve vyšších polohách se vyskytovaly horské smrčiny s jeřábem. Keřové patro nebylo moc bohaté. Původní pralesní fauna se částečně zachovala ve zbytcích přirozených porostů (např. NPR Bukačka). Od 15. století byly lesy značně využívány. Buk se těžil jako palivo pro sklářský a hutní průmysl, jedlové dřevo pro stavební účely. Díky tomu docházelo k postupnému vytlačování buku a jedle na úkor rychle rostoucího smrku ztepilého, který je nyní dominantní dřevinou. Nejvyšší vrcholy hor jsou přiřazovány k acidofilním horským bučinám a horským smrčinám. Rekonstrukce suťových lesů probíhá v údolích řek Zdobnice, Říčky a u potoka Rokytenka. V nivách jsou rekonstruovány olšiny. V současné době jsou velmi ohroženy rašeliniště ve vysokých polohách a vlhké podhorské louky. Na některých rašeliništích se v posledních letech prováděla úspěšná obnova. [3] V Orlických horách roste mnoho chráněných rostlin. Můžeme jmenovat například koprníčka bezobratlého (Ligusticum mutellina) a kamzičníka rakouského (Doronicum austriacum) a jsou v těchto místech na nejsevernější hranici svého rozšíření v celosvětovém měřítku. Najdeme zde i druhy, které vyhynuly a jsou to například vrba borůvkovitá (Salix myrtilloide) a smrkovník plazivý (Goodyera repens), které rostly na Trčkově. Ze skupiny kriticky ohrožených druhů můžeme jmenovat zdrojovku prameništní (Montia fontana). [3] Podle zoogeografického členění patří Orlické hory do podprovincie variských pohoří, podhůří spadá do úseku provincie listnatých lesů. Zvířena je zde velmi rozmanitá a žije tu i čokolka karpatský (Triturus montadoni) a modranka karpatská (Bielzia coerulans), oba jsou původem karpatský druh. Velké změny prostředí a lidská činnost vyhubily v Orlických horách původní velké šelmy jako byli vlk, medvěd a rys. Imisní holiny ve vrcholových partiích mohou osídlovat i teplomilné druhy z podhůří, např. lišaj chobotnatka pupalková (Proserpins proserpina). V zóně potoků a říček žijí pstruh obecný potoční (Salmo trutta m. fario) a varanka obecná (Cottus gobio). [3]

22

Lesní hospodaření v oblasti Orlických hor Lesní hospodaření si v Orlických horách vytyčilo několik úkolů, zejména v oblasti pěstování a ochrany lesů. Je nutné přeměnit a ekologicky stabilizovat téměř 2 000 ha porostů ve věku od dvaceti do třiceti let v nejvyšších partiích hor. Dále obnovit 700 ha silně poškozených dospívajících a dospělých smrkových porostů. Lesy České republiky v oblasti Orlických hor obhospodařují více než 6tis. ha porostní půdy v nadmořských výškách od 650 m. n. m. [6]

3.2 Ochrana přírody CHKO - Orlické hory CHKO Orlické hory se rozkládá v okrese Rychnov nad Kněžnou a Ústí nad Orlicí. Jeho celková výměra činí 20 400 ha. CHKO byla vyhlášena 28. 12. 1969 a patří ke středně velkým CHKO v České republice. [3] Předmětem ochrany a hlavním důvodem vyhlášení chráněné krajinné oblasti je uchování vyvážené krajiny. Nalezneme zde dochované ekosystémy jako jsou lesy s původním porostem, rašeliniště, mokřady, louky, remízky a meze. V CHKO Orlické hory se také vyskytují chráněné druhy rostlin a živočichů, jako je například kriticky ohrožený rak říční. [3] V CHKO Orlické hory rozlišujeme čtyři zóny ochrany přírody. [7]

23

Obrázek 4: Zóny ochrany CHKO (http://www.orlickehory.net/horopis.htm)

Správa Chráněné krajinné oblasti Orlické hory a krajské středisko má dvě pracoviště. Jedno se nachází v Rychnově nad Kněžnou a druhé v Hradci Králové. [7]

24

3.2.1 Zvláště chráněná území v CHKO Orlické hory

Obrázek 5: Zvláště chráněná území [3]

Národní přírodní rezervace Na území CHKO Orlické hory se nacházejí dvě Národní přírodní rezervace, ta je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definována jako menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy vázané a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. [9] Národní přírodní rezervace Bukačka NPR Bukačka byla vyhlášena roku 1954, její výměra je 50,72 ha a nachází se severozápadně od Masarykovy chaty na Šerlichu. Velmi vzácný je tady porost smíšené bučiny s klenem a jeřábem, zbytkem někdejších pralesů Orlických hor. Na horských

25

podmáčených loukách se zachovala vzácná květena a hmyz. Bukačce bývá také přezdíváno „botanická zahrada Orlických hor“. [3] Národní přírodní rezervace Trčkov Trčkov byl vyhlášen NPR roku 1982 a hlavním důvodem vyhlášení je ochrana přirozených smíšených porostů, mezi kterými převažuje horský smrk, buk, javor a jedle. Původní porosty jsou chráněny hřebenem před kyselým deštěm díky čemuž jsou stále v dobrém stavu. [3] Přírodní rezervace V Orlických horách bylo vyhlášeno celkem 13 přírodních rezervací. Přírodní rezervace je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definována jako menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast. [9] Černý důl Přírodní rezervace Černý důl je prales v jihovýchodní části Orlických hor, která byla vyhlášena roku 1954. Najdeme zde zbytek bukovojedlového pralesa se smrkem a javorem. Černý důl byl dlouhou dobu veřejnosti nepřístupný, protože se nachází v blízkosti pevnosti Hanička. [3] Komáří vrch Přírodní rezervace Komáří vrch leží v nadmořské výšce 999 m a byla vyhlášena roku 1973. Předmětem ochrany v rezervaci je zachovalý bukovosmrkový porost přirozené dřevinné skladby. Podobné lesní porosty pokrývaly v minulosti celý hřbet Orlických hor a tvořily v této nadmořské výšce pohraniční hvozd. [3] Pod Vrchmezím Její výměra je 16 ha a nachází se na severozápadním svahu Vrchmezí (1084 m. n. m.). Porosty rezervace jsou tvořeny zachovalou horskou bukovou smrčinou s klenem, která je ukázkou přirozeného složení lesních porostů ve vrcholové partii Orlických hor. Bylinný podrost je poměrně chudý. Rezervace byla vyhlášena roku 1960. [3]

26

Pod Zakletým Jedná se rašeliniště a je v údolí Říčky ve střední části Orlických hor. Rezervace byla vyhlášena roku 1994. Přírodní rezervace ochraňuje biotop silně ohrožené tučnice obecné na jedné ze čtyř dosud existujících lokalit tohoto druhu v CHKO Orlické hory. [3] Zemská brána Přírodní rezervace Zemská brána ochraňuje krajinný komplex s lesními porosty, loukami a balvanitým řečištěm Divoké Orlice. Vyhlášení proběhlo v roce 1987. [3] Dalšími jsou přírodní rezervace Bedřichovka, Hořečky, Hraniční louka, Jelení lázeň, Neratovské louky, Rašeliniště Kačerov, Sedloňovský vrch a Trčkovská louka. [3] Přírodní památka Přírodní památka je v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definována jako přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk. [9] V Orlických horách je pět přírodních památek. U Kunštátské kaple Přírodní památka u Kunštátské kaple byla vyhlášena roku 1973 a získala název podle nedaleké kaple. Toto rašeliniště původně leželo uvnitř lesního porostu, nyní je obklopeno pasekami. [3] Sfinga Sfinga je velmi významný geologický kryogenní vrcholový útvar, vyhlášený roku 1985. V CHKO Orlické hory byly vyhlášeny ještě přírodní památky Rašeliniště pod Pětirozcestím, Rašeliniště pod Předním vrchem a Velká louka. [3]

27

3.3 Socioekonomické poměry Významné osidlování a využívání Orlických hor začalo ve 12.-14. století. Původní prales byl postupně nahrazován zemědělskou půdou. Další rozvoj nastal v 16. a 17. století při rozvoji průmyslu a řemesel. Až při začátku využívání oblasti jako turistického cíle v 1. pol. 19. století nastal největší nárůst ekonomiky a obyvatelstva. Pokles obyvatel nastal po začátku průmyslové revoluce při migraci obyvatelstva do měst a k dramatickému snížení počtu obyvatel došlo po odsunu Němců po 2. světové válce. Tento úbytek nepokrylo ani následné dosídlování, díky tomu byla velká část půdy opět zalesněna. [3] V 70. letech 20. století se velmi projevil rozvoj socialistického intenzivního zemědělství. Tento rozvoj nenávratně poškodil přírodní prostředí a původní zástavbu. Až na konci 20. století bylo zemědělství utlumeno a většina orné půdy znovu převedena na louky a pastviny. Průmyslová výroba téměř zanikla. Hlavním zdrojem pro oblast je od té doby především cestovní ruch, protože v Orlických horách jsou ideální podmínky pro letní i zimní turistiku. [3]

3.4 Zajímavosti cestovního ruchu V Orlických horách také můžeme navštívit spoustu přírodních krás, ale také historických památek. Já osobně jsem v Orlických horách navštívila hrad Potštejn, ke kterému jsem se dostala na kole po lesní cestě. Hrad Potštejn Potštejn patří k největším hradům v České republice a první zmínky o hradu se objevují od roku 1312. Nyní jsou dochovány zříceniny hlavních částí a hluboká studna. Okolo hradu vede naučná stezka. [1] Dále můžeme navštívit hrady Žampach, Klečkov, Dobřany, Opočno a mnoho dalších. V každém městě také najdeme kostel nebo zámek, který určitě také stojí za prohlídku. [10] Nejvíce se o historii Orlických hor a městech tam ležících dozvíme z muzeí. Zajímavá najdeme v Dobrušce, Hronově, Králíkách, Olešnici v Orlických horách v Rychnově nad Kněžnou a v Žamberku. Osobně jsem navštívila muzeum v Deštné v Orlických horách, 28

kde je výstava zimních sportů, turistiky a řemesel. Při své druhé návštěvě jsem zavítala do vojenského muzea v Králíkách. Opevnění V celé délce hraničního hřbetu Orlických hor bylo v 2. pol. 30. let 20. století vybudováno opevnění z důvodu narůstajícího nebezpečí z německé strany. První malé opevnění se začalo budovat už v roce 1936. Po podepsání Mnichovské dohody v září 1938 se stavět přestalo. [11] Za návštěvu stála pevnost Hanička a pevnost Dobrošov, kterou lze spatřit z Jiráskovy chaty. Při cestování po Orlických horách jsem narazila na spoustu dalších malých opevnění jako jsou např. malé řopíky u rozhledny Anna. Dobrošov Pevnost (Obr. 6), (Obr. 7) se začala stavět roku 1937 a v září 1938 byla stavba ukončena, dokončeny byly pouze tři ze sedmi plánovaných objektů. Hotov byl pěchotní srub Můstek, který je na nejvyšším bodě návrší a je z něj vidět na Jiráskovu chatu. V okolí najdeme i dělostřelecký srub Zelený. V roce 1968 byl areál zpřístupněn veřejnosti a je zde i expozice maket zbraní, dělostřeleckých nábojů a unikátní sbírka figurek vojáků. [1] Hanička Pevnost Hanička (Obr. 8) leží 4 km severně od Rokytnice v Orlických horách a byla vystavěna roku 1936 - 1938. Tuto pevnost tvoří 6 propojených objektů. Hanička byla stavebně dokončena, ale nebyla vybavena. Hanička byla wehrmachtu předána bez boje 10. 10. 1938. Po roce 1945 byla Hanička majetkem československé armády. V letech 1954 – 58 odtud podnik Kovošrot vytrhával pancéřové zvony a odvážel je do hutí. Podniku Kovošrot se pevnost podařilo zničit více než Němcům za okupace. Hanička byla veřejnosti zpřístupněna roku 1969. [1] K dalšímu opevnění patří Dělostřelecká tvrz Bouda, K S-14 „U cihelny“, K S-8 „U nádraží, K S-5 „U potoka“, Pěchotní srub K S-37 „Rozhledna“, Tvrz Adam, Tvrz Hůrka, Josefov, Pěchotní srub Březinka a Tvrz Skutina. [12]

29

Jiráskova cesta Jiráskova cesta (Obr. 9) je hlavní cestou po hřebenech Orlických hor a je značena červeně. Spojuje nejzajímavější a nejkrásnější místa Orlických hor. Nese jméno na počest Aloise Jiráska a byla vyznačena roku 1921. [12] Měří asi 161 km a 47,5 km trasy vede přes CHKO Orlické hory. [14] První trasa vedla z Rychnova nad Kněžnou do Deštného a na Vrchmezí. Po vybudování Masarykovy chaty a Kramářovy chaty na Suchém vrchu se rozšířila i tam. Dále se rozšířila k tvrzi Hanička, Zemské bráně a na Velkou Deštnou. Nyní Jiráskova cesta začíná v Broumově, vede přes Hronov a Náchod, poté vstupuje do Orlických hor. Z Nového Hrádku vede přes Olešnici na Vrchmezí, Šerlich, Velkou Deštnou, Haničku, Zemskou bránu a Suchý vrch. [13] Turisticky vyhledávaná je také Masarykova chata na Šerlichu, Šerlišský mlýn, údolí Peklo a mnoho dalších. Za povšimnutí stojí i dobová lidová architektura, a to především roubenky. V zimních měsících vévodí návštěvnosti lyžování a běžkování, v létě především cykloturistika, turistika na horských koloběžkách a sjíždění Divoké Orlice. Pro Orlické hory najdeme regionální turistické a informační centrum v Kostelci nad Orlicí. Informační centra se samozřejmě nachází v každém větším městě jako je v Orlických horách Žamberk, Deštné v Orlických horách, Rychnov nad Kněžnou, Rokytnice v Orlických horách, Dobruška, Skuhrov nad Bělou a další. [15]

30

4 Výhledová místa Při pohledu z četných vyhlídkových míst ve vrcholových partiích Orlických hor je dobře vidět, že horské svahy nepřecházejí do rovin českého „vnitrozemí naráz“, ale přes soustavu táhlých hřbetů a sníženin, obvykle označovanou jako Podorlicko, kde najdeme Náchodskou vrchovinu a Žamberskou pahorkatinu. [16]

4.1 Deštenská vrchovina Komáří vrch Komáří vrch se tyčí do výšky 992 m. n. m. a je převážně skalnatý. Nalezneme ho nedaleko Říček a Rokytnice v Orlických horách. Kopec je od roku 1973 chráněn jako přírodní rezervace, především kvůli zbytku původního porostu. Rezervace je z větší části oplocena a stojí tu i několik pevností a dělostřeleckých tvrzí. Na vrcholu Komářího vrchu je vyhlídka. [1] Koruna Druhým nejvyšším vrcholem na hlavním hřbetu Orlických hor, ale i celých Orlických hor je Koruna, dříve také nazývaná Orel. Koruna sahá do výšky 1100 m. n. m. Vrchol Koruny je mírně ukloněná náhorní planina a je nejrozsáhlejším zarovnaným povrchem v celém pohoří. [5] Masarykova chata na Šerlichu Nachází se přímo na hranici s Polskem 3,5 km od Deštného v Orlických horách. Roku 1925 byla na vrcholu vystavěna Masarykova chata (Obr. 10). Otevření se zúčastnil také Alois Jirásek. Před chatou stojí socha T. G. Masaryka. Od chaty vidíme na českou i polskou stranu Orlických hor.[1] Pan doktor Hovorka, předseda KČT pro oblast Královéhradeckého kraje mi sdělil, že KČT zamýšlel také vystavět rozhlednu u Masarykovy chaty na Šerlichu. Tato rozhledna má ve svém projektu i výtah pro handicapované. Bohužel na výstavbu této rozhledny nezbývají peníze. [17]

31

Sedloňovský vrch Sedloňovský vrch měří 1 050 m a na jeho západním svahu Sedloňovského vrchu byla vyhlášena rezervace Vrchmezí. Chráněné jsou zde pralesovité bukovosmrkové porosty a mnoho rostlin a živočichů. [1] Velká Deštná Nejvyšší hora Orlických hor a její nadmořská výška je 1 115 m. [5] Na Velké Deštné ve své podstatě rozhledna nikdy nestála. Koncem 19. století zde stál dřevěný posed, který zničila bouře. Ve 20. letech 20. století rozhlednu nahrazovala triangulační věž. V roce 1992 vyrostla na vrcholu Velké Deštné jednoduchá vyhlídka, postavená náchodskými skauty. Skauti tuto vyhlídku nazvali Štefanovou vyhlídkou na počest hajného Štefana Matejíka. [18] Od roku 2001 přicházejí různé společnosti s návrhy telekomunikačních věží, naštěstí se jim ale tyto plány nedaří prosadit a uskutečnit. Přišel také návrh na rozhlednu dřevěnou, na kterou nebyl dostatek financí. Mezitím dřevěná vyhlídka zchátrala. Ta byla brzy nahrazena novou a vyšší vyhlídkou. [18] V roce 2010 musela být vyhlídka stržena a nyní je Velká Deštná bez vyhlídky. [19] Stále odsud ale dohlédneme na Suchý vrch, Králický Sněžník i Hrubý Jeseník. Dále jsou také vidět Stolové hory, Vrchmezí a Šerlich. [16] Na Velké Deštné, v místech kde dříve stávala vyhlídka, je stále různými spolky zamýšlena rozhledna. KČT ji v současné době na tomto místě neplánuje, navíc je tento pozemek soukromý. [17] Vrchmezí Vrchmezí je významným vrcholem v hlavním hřbetu Orlických hor na česko-polské hranici a měří 1 084 m. n. m. Dříve na něm stávala rozhledna, která se po 2. světové válce rozpadla a už nebyla obnovena. Z vrcholu můžeme dohlédnout na Králický Sněžník, Jeseníky, Broumovské stěny a Krkonoše. [1] Zakletý Zakletý je vrch v Orlických horách, který měří 991 m. Na jeho jihovýchodním svahu je provozováno ski-centrum a na vrchol vede lanovka. [1] 32

Vysoký Kořen Vysoký Kořen je jednou z nejkrásnějších vyhlídek Orlických hor a leží na modře značené stezce z Rokytnice v Orlických horách směrem do Neratova. [20] Nad Černým křížem Sedloňovský černý kříž stojí pod Sedloňovským vrchem. Stojí zde černý dřevěný kříž. [21]

4.2 Mladkovská vrchovina Adam Adam je výrazný vrch s plochým vrcholem a měří 765 m. Je nejvyšším bodem Mladkovské vrchoviny a ve vrcholové části stojí opevnění z 2. poloviny 30. let 20. století. Tvrz Adam měla bránit Zemskou bránu mezi Orlickými horami a Jeseníky. Na severovýchodním svahu nad silnicí z Mladkova je Kašparova chata, ze které je také výhled do okolí. [22] Faltusův kopec Faltusův kopec měří 637 m. [10] Studenské skály Studený je nenápadný vrch vysoký 721 m, patřící do Mladkovské vrchoviny. Na Studeném nás zaujme rozsáhlý výhled ze Studenských skal na Králický Sněžník a Hrubý Jeseník. [16]

4.3 Bukovohorská hornatina Bradlo Bradlo se nachází nedaleko od Suchého vrchu a měří 989 m. n. m. Jedná se o výrazný skalní hřbet s výhledem. [5]

33

Návrší nad Lichkovem Návrší nad Lichkovem nebo také Vysoký kámen (843 m. n. m.) nalezneme v Bukovohorské hornatině. Přes Vysoký kámen vede Jiráskova cesta, která dále pokračuje na Suchý vrch. [23] Dalšími vyhlídkovými místy jsou Návrší nad Valteřicemi a Pod Hvězdou. [10]

4.4 Podorlická pahorkatina Homole Vysoké návrší, které najdeme jihozápadně od Potštejna. Na vrcholu stojí barokní areál s kostelem Bolestné panny Marie, který je považován za významné poutní místo. K vrcholu stoupá schodiště, které má 153 schodů a 16 odpočívadel. [1] Na Vyhlídce Turistickou chatu Na Vyhlídce nalezneme nedaleko Vamberka, tato chata původně nesla název Bedřichova chata a byla otevřena roku 1926. Je odsud výhled na Orlické hory a za dobré viditelnosti i na Krkonoše. [1]

5 Rozhledny 5.1 Historie rozhleden Výstavba rozhleden má na našem území dlouhou tradici. Za jakési předchůdce rozhleden můžeme považovat hradní, kostelní a radniční věže. Které ale měly spíše účel strážní a dávaly majiteli přehled o tom, co se děje v okolí. Dříve také vznikaly celé linie strážních věžní, k těm řadíme ty, které vznikaly mimo hrady a tvrze na vrcholech kopců. Tyto linie měli funkci strážní a signalizační. [24], [18], [25] Dalšími vyhlídkovými stavbami byly zřejmě altány postavené v zámeckých parcích a některé stavby, které jsou nyní používány jako rozhledny, avšak za tímto účelem ani postaveny nebyly. [24], [18], [25] Budování prvních rozhleden u nás můžeme zařadit do 19. století, kdy se začalo díky různým turistickým a horským spolkům a klubům s první výstavbou. V té době se ale 34

většinou jednalo o rozhledny dřevěné, pouze výjimečně byly kamenné. Proto se většina z nich nedochovala. [24], [18], [25], [26] Rozhledny ale také stavěli majitelé pozemků a to když po celém území rakouskouherské monarchie probíhalo vyměřování za účelem vytvoření katastru. V 60. letech probíhalo obdobné měření, ale už evropské. Při tomto měření měli vlastníci pozemků povinnost umožnit geodetům vstup na jejich pozemek a také jim co nejvíce pomáhat. Jednalo se například o vystavění zaměřovacích bodů. Většinou se geodeti spokojili jen s obyčejnou dřevěnou konstrukcí, ale někteří majitelé pojali celou akci trochu jinak a místo dřevěné konstrukce postavili kamennou věž. Nebyl to ale obvyklý jev. [24], [18], [25], [26] Období světových válek ale rozhlednám nepřálo. Rozhledny pomalu chátraly, nedostávaly se na ně prostředky. Většina z nich zanikla. V dobách budování socialismu rozhledny chátraly dál, nedostávaly se na ně prostředky a ty které vydržely, byly degradovány na nosiče televizních antén a satelitů, některé skončily v rukách armády. [24], [18], [25], [26] Změna přišla po roce 1989, kdy se znovu zvýšil zájem o rozhledny, který byl ještě více umocněn seriálem Rozhlédni se člověče. [18] Období po roce 1989 můžeme rozdělit do tří etap. Tou první je oprava stávajících a starých rozhleden, která probíhá dodnes. Nebo se staví rozhledny na místech, kde stávaly dříve. Každý rok se díky obcím, sdružením a často i díky nadšencům nějaká rozhledna opraví. Velkou zásluhu na tom má i Klub českých turistů. [24], [18], [25], [26] O velký rozkvět výstavby se postaraly nejvíce turistické spolky. Budovaly je jako cíle různých turistických tras a stavění základního kamene a otevírání rozhledny byla a i dodnes je slavnostní událost. Nejdříve spolky stavěly rozhledny dřevěné, kvůli nedostatku finančních prostředků. Postupem času, ale našly více prostředků i díky sponzorům na výstavbu rozhleden kamenných nebo zděných. [24], [18], [25], [26] Druhou etapou byla výstavba stožárů pro mobilní operátory a telekomunikační firmy. Výhledy z těchto vysokých věží jsou většinou bezchybné, ale stavby jsou téměř jedna jako druhá a laik má problém je rozeznat. S postupným pokrytím signálu tento trend výstavby pomalu utichl. [24], [18], [25], [26] 35

Nejčastější je ale ta poslední etapa, ve které se budují rozhledny za jedním jediným účelem a to je rozhlížení se po okolí. Často se staví architektonické skvosty, které navrhují přední architekti. Tyto rozhledny zapadají do krajiny a přináší návštěvníkovi jak krásný pohled do okolí, tak na rozhlednu. Síť rozhleden je už tak hustá, že z rozhledny vidíme většinou na nějakou další. [24], [18], [25], [26] V České republice se můžeme setkat s řadou míst s krásným výhledem, jsou to různé vrcholové partie, zpřístupněné přírodní výtvory, které jsou opatřené schodištěm nebo zábradlím, dřevěné nebo zděné altánky a zpřístupněné hradní, kostelní nebo radniční věže. Většina z nich plní tedy vyhlídkový účel, ale přesto je nemůžeme nazývat rozhlednami. Vyhlídkové místo by mělo splňovat tyto kritéria, abychom o něm mohli hovořit jako o rozhledně. [25], [18] Rozhledna musí být: 1. vytvořena lidskou činností, 2. určená či dokonale upravená k účelům rozhlížení, 3. s vyhlídkovým prostorem umístěným alespoň několik metrů nad okolním terénem, 4. přístupná široké veřejnosti (byť jen v určitém časovém nebo historickém období 5. a všeobecným povědomím jako rozhledna uznávaná. [25] První kritérium vylučuje všechny vyhlídky, které jsou přírodními výtvory a jsou pouze zpřístupněné nebo upravené. [25] Hradní, kostelní a radniční věže vylučuje druhé kritérium. Tyto stavby poskytují sice výhled do širokého okolí, ale nebyly za tímto účelem postaveny. [25] Třetí podmínkou je výška stavby. Proto nejsou rozhlednou vyhlídkové stavby jako jsou altány. [25] Čtvrtou podmínkou je volný přístup. Některé telekomunikační nebo strážní věže nejsou přístupné, proto je nemůžeme považovat za rozhlednu. Ale i mezi nimi najdeme takové, které byly v určitém období veřejnosti přístupné a sloužily tedy jako rozhledny. [25]

36

Poslední podmínkou je všeobecné uznání objektu. To znamená, že ho můžeme najít v průvodcích, mapách, knihách a na internetu. Toto uznání nemají právě hradní, kostelní a radniční věže i když slouží k vyhlídkovým účelům. [25] Můžeme se setkat i s rozhlednou, která některou z podmínek nesplňuje a i přes to je akceptována jako rozhledna. [25]

5.2 Typy rozhleden Rozhledny vždy měly poskytovat co nejlepší výhled, který měl být co nejrozsáhlejší a neomezený překážkami. O tom, jak bude rozhledna postavena nakonec ale vždy rozhoduje finanční stránka. Když se nedostávalo financí na rozhlednu, postavila se obyčejná dřevěná, kterou zvládl šikovný tesař. Bohaté spolky ale stavěly rozhledny, které měly i zvučné jméno a byly architektonickými skvosty. [25] Dřevěné rozhledny Nejlevnější a nejrychlejší variantou je rozhledna dřevěná. Většina z nich je otevřená. Jejich nevýhodou je nízká životnost. [25] Železné rozhledny Konstrukčně jsou podobné dřevěným rozhlednám. Na jejich konstrukci se používá ocel, díky čemuž jsou odolnější a pevnější. Nyní specializované firmy dokážou takovou rozhlednu postavit velmi rychle. Tyto věže slouží především k telekomunikačním účelům, jsou ale také přístupné turistům. [25] Zděné rozhledny U nás se nejčastěji vyskytují rozhledny zděné a to díky jejich odolnosti. Také zaručují jistý komfort návštěvníkům, jako je pohodlný výstup, rozhledna se nehoupe, ochrání návštěvníka třeba i před deštěm a často u nich najdeme i bufet a suvenýry. Většinou jsou to ukázky vytříbené architektury. [25] Betonové rozhledny Betonové rozhledny se začaly stavět ve třicátých letech. Éra betonu byla ale krátká a později se spíše uplatňoval pouze okrajově. [25] 37

Objekty s vyhlídkou Objekty s vyhlídkou jsou speciálním typem rozhledny. Jedná se o různé chaty, restaurace a horské hotely, jejichž součástí je rozhledna. Jejich účelem je nabídnout návštěvníkům pohodlí, krásnou vyhlídku, možnost občerstvení v restauraci, večerní zábavu aj. [25]

5.3 Výhledová panoramata Na rozhledně je samozřejmě pro návštěvníka nejdůležitější rozhled, aby se snadněji orientoval v okolí a proto se vytvářely a vytvářejí výhledová panoramata. Můžeme je vidět v různé formě od jednoduchého náčrtku na vstupence, pohlednici až ke speciálním skládankovým, detailním nebo plakátovým panoramatům. Jejich obliba znovu stoupá. [25]

5.4 Orlické hory, Podorlicko a rozhledny Orlické hory pro turisty začal systematicky zpřístupňovat KČT. Turisté značili nové a nové turistické trasy. V Orlických horách nebyla rozhledna příliš obvyklá věc a ani v dnešní době není. Proto jsem svoji práci musela rozšířit i o oblast Podorlicka, která náleží okresům Náchod, Rychnov nad Kněžnou, Ústí nad Orlicí a částečně i Hradec Králové. V Orlických horách a Podorlicku se dříve stavěly většinou dřevěné rozhledny a mnohé z nich se nedochovaly, jako je třeba malá dřevěná rozhledna na vrcholu Velké Deštné. Všechny nynější rozhledny v Orlických horách jsou přístupné. [25]

38

5.4.1 Deštenská vrchovina Anenský vrch Anenský vrch leží v hlavním hřebenu Orlických hor a je vysoký 991 m. n. m. (Obr. 11) Dostaneme se k němu po cestě Aloise Jiráska. Na Anenském vrchu se od nepaměti těžilo dřevo a v 18. století se vrch stal poutním místem. Vrch původně nesl název „Hocheckicht“ podle pověsti o Divoké ženě. [27]

Obrázek 12: Mapa – Anenský vrch (http://mapy.cz/s/5Qv0)

Do roku 1937 na Anenském vrchu stávala kaple sv. Anny, kterou postavil Johan Kastner v roce 1766. Kaple byla roku 1820 přestavěna a okolní les byl vymýcen. (Obr. 13) V roce 1858 byla dřevěná kaple nahrazena kamennou. V této podobě se dochovala doteď, ne ale na Anenském vrchu. Nyní stojí na kraji osady Hadinec, kam byla přesunuta roku 1937. (Obr. 14) Hlavním důvodem stěhování kaple byla výstavba opevnění, objekty na Anenském vrchu stále stojí. [27], [28] Původně byla u kaple malá dřevěná věž, jako vyhlídka, ta pravděpodobně zanikla za první světové války. Podle dobových fotografií na Anenském vrchu stála rozhledna i později. [27], [28]

39

V roce 2010 byla otevřena nová rozhledna Anna (Obr. 15), (Obr. 16), (Obr. 17), měří sedmnáct metrů, je dřevěná a má kovové schodiště (Obr. 18). Z rozhledny dohlédneme na Suchý vrch, Králický Sněžník a na vlastní hřeben Orlických hor (Obr. 19), (Obr. 20). Rozhledna je přístupná každý den po celý rok. [27], [28] Vlastníkem jsou Lesy České republiky, s.p. Vybudování rozhledny Anny a doprovodných zařízení bylo financováno ze zdrojů Evropského zemědělského fondu. Celkové výdaje na projekt byly 1 445 000Kč. [27]

5.4.2 Bukovohorská hornatina Suchý vrch Suchý vrch (Obr. 21) je nejvyšším vrchem Bukovské hornatiny a měří 995 m. n. m, najdeme ho v Pardubickém kraji u města Králíky. Přes vrchol vede Jiráskova cesta a místní mu také říkají Černý vrch, protože okolní lesy jsou spíše černé než zelené. [18]

Obrázek 22: Mapa – Suchý vrch (http://mapy.cz/s/5QuY)

Podstatná část Bukovohorské hornatiny byla vyhlášena za přírodní park Suchý vrch – Buková hora. [16] Už před první světovou válkou chtěli na Suchém vrchu rozhlednu s chatou němečtí turisté, ale politická situace tomu zabránila. Až v roce 1924 rozhodl odbor KČST v Jablonném nad Orlicí postavit na Suchém vrchu chatu. Nejdříve zde stála dřevěná 40

chata, která poté byla přestavěna na zděnou. Nová chata byla pojmenována po politikovi dr. Karlu Kramářovi. Roku 1930 zde začala stavba železobetonové vodárenské věže. Její projektant arch. A. Patrmann ji navrhl zároveň jako rozhlednu. Ta byla propojena s Kramářovou chatou. Slavnostní otevření proběhlo 26. května 1932. (Obr. 23)[18] Stejně jako Jiráskova chata byla Kramářova chata roku 1939 obsazena německou armádou a byla využívána jako rehabilitační ústav. Znovuotevření proběhlo roku 1945 a navštívil ji Petr Bezruč. [18] V letech 1953 – 1961 byla chata převzata armádou a byla využívána pro rekreační účely, poté byla opět zpřístupněna veřejnosti. V 60. letech byly na rozhlednu umístěny televizní antény a horní terasa byla zasklena. Další změny probíhaly v 80. letech, kdy vrchní část věže byla zastavěna kovovou kuželovitou nástavbou a zůstala pouze prosklená vyhlídka. Rozhledna byla pokryta měděným plechem a celkový vzhled rozhledny byl výrazně pozměněn. [18] Chata byla od poloviny devadesátých let dlouho uzavřena, pouze v hlavní sezóně zpřístupněna. V noci 16. 7. 2003 vypukl v opuštěné chatě požár, jeho příčinu se nepodařilo zjistit, ale spekuluje se také o úmyslném zapálení. Vyšetřování bylo odloženo. [29] O chatu mělo zájem Sdružení Orlicko už dříve a chtělo ji za podpory Pardubického kraje opravit a zprovoznit. Nakonec byla odkoupena soukromým majitelem, ten otevřel pouze rozhlednu a malý bufet. (Obr. 24) Otevírací doba byla pouze v hlavní sezónně a o státních svátcích. [29] V roce 2011 zahájila společnost CVS Žamberk s.r.o. rekonstrukci chaty. (Obr. 25), (Obr. 26), (Obr. 27) Kramářova chata měla být co nejvíce podobná té dřívější. Slavnostní otevření proběhlo 5. 7. 2012. (Obr. 28) [20] Rozhledna nabízí krásný kruhový výhled na severovýchodě na Králický Sněžník (Obr. 29) a na severu na Soví hory. Severovýchodně až východně spatříme Jeseníky s Pradědem a za dobré viditelnosti dohlédneme na Sněžku. (Obr. 30) [18] Suchý vrch je otevřen celoročně a je dostupný autem. [24], [31]

41

5.4.3 Podorlická pahorkatina Rozálka (Kapelský vrch) Rozhledna se nachází v Pardubickém kraji v okrese Ústí nad Orlicí. Rozálka stojí na Kapelském vrchu ve městě Žamberk, jeho nadmořská výška je 468 m. n. m. [18]

Obrázek 31:Mapa – Tyršova rozhledna (http://mapy.cz/s/5QuU)

Komise pro povznesení cizineckého ruchu v Žamberku se snažila o povznesení města a proto se rozhodla na Kapelském vrchu vybudovat rozhlednu. Nechala se při tom inspirovat konstrukcí rozhledny Hýlačka, kterou najdeme v Táboře. Vyžádali si od jejího autora, profesora pražské techniky Theodora Petříka plány této rozhledny. [18], [25] Na Kapelském vrchu byla rozhledna vystavěna v roce 1932 a oficiálně nese název Tyršova rozhledna, ale turisté ji neřeknou jinak než Rozálka. Toto označení je díky kapli sv. Rozálie (Obr. 32), která stojí v blízkosti rozhledny. Rozálka i Hýlačka jsou postaveny ve tvaru husitské hlásky a jsou od sebe na první pohled téměř nerozeznatelné. [18], [25] Rozálka (Obr. 33), (Obr. 34), (Obr. 35) je dvacet metrů vysoká a vyhlídková plošina je v 16 metrech, má ale také kromě hlavního vyhlídkového patra (Obr. 36) ještě jednu sadu oken přímo pod špicí věže. Na první vyhlídkovou plošinu vystoupáme po 62 42

dřevěných schodech a na druhou vyhlídku vystoupáme po dalších 16 chodech. Rozhledna každého zaujme svojí konstrukcí a svým krásným dřevěným interiérem (Obr. 37) a kamennou podezdívkou. (Obr. 38) [18], [25] Přímo k rozhledně vede místní komunikace. Rozhledna bohužel neposkytuje nejlepší výhled do okolí, kterému brání okolní stromy. Můžeme spatřit město Žamberk a přilehlou motokrosovou trať. Za velmi dobré viditelnosti výjimečně uvidíme Suchý vrch. (Obr. 39) Informace o návštěvnosti rozhledny mi zaslala paní Katka Šípková, pracovnice Turistického informačního střediska Žamberk. Statistika návštěvnosti rozhledny v roce 2011 duben

květen

70

červen

315

680

červenec 1994

srpen 1558

září 430

říjen 236

celkem 5283

Tabulka 2: Statistika návštěvnosti rozhledny v roce 2011 (Katka Šípková, Turistické informační centrum Žamberk)

Statistika návštěvnosti rozhledny v roce 2012 duben

květen 0

červen

680

624

červenec 1990

srpen 1632

září 498

říjen 156

celkem 5580

Tabulka 3: Statistika návštěvnosti rozhledny v roce 2012 (Katka Šípková, Turistické informační centrum Žamberk)

Rozhledna je od června do září otevřena denně od 15. června do 15. září. V květnu a říjnu o víkendech.[32] Obnova rozhledny byla pořízena za finanční podpory Pardubického kraje. [33]

43

Dobrošov V Královéhradeckém kraji v okrese Náchod leží vesnice Dobrošov, u kterého se nachází stejnojmenný vrch měřící 622m. [5]

Obrázek 40: Mapa – Jiráskova chata (http://mapy.cz/s/5QuR)

V roce 1893 vznikl náchodský odbor KČT (Obr. 41) a jejich prvním cílem byla výstavba rozhledny na Dobrošově. V květnu 1895 předložil p. Svoboda projekt chaty s rozhlednou, podle kterého byla postavena. Dne 24. listopadu 1895 byla za velké účasti veřejnosti rozhledna otevřena. Měla tři přízemní místnosti, jejichž součástí byla kuchyň. Nad chatou se tyčila osmiboká, zděná, 6 m vysoká věž. Po několika letech přestávala kapacita chaty a rozhledny postačovat zájmu návštěvníků a vedení odboru začalo zvažovat dostavbu. Nakonec se rozhodli postavit chatu úplně novou a jako autora si vybrali Dušana Jiroukovice, ten návrh předložil v roce 1912. Na Dobrošově měla vyrůst Jiráskova chata, její stavba musela být odložena kvůli velmi nízkému rozpočtu a později kvůli válečným událostem a politické situaci v nové republice. [18] Slavnostní položení základního kamene probíhalo při příležitosti 70. narozenin Aloise Jiráska. Tyto slavnosti uspořádal KČT Náchod ve dnech 9. a 10. července 1921 a zúčastnilo se jich 60 000 lidí. Jiráskova chata byla vybudována díky výtěžku z těchto oslav a jména sponzorů byla vytesána do 76 kamenů, které jsou po obvodových zdech. 44

[70] Většina návštěvníků, která se zúčastnila slavností přinesla jako příspěvek cihlu v batohu. [71] Stavba chaty byla zahájena v květnu 1923. V roce 1937 zabrala chatu armáda a jejímu dalšímu rozšiřování zabránila v roce 1939 válka. Za druhé světové války byla chata stále v majetku KČT, ale musela být k dispozici pro rekonvalescenty německé armády. Po válce KČT provedl nákladné opravy, ale chata byla v roce 1949 vyvlastněna s ostatním majetkem náchodského sboru. [34] Po roce 1989 se obnovený KČT pokusil rozhlednu získat zpět, to se bohužel nepodařilo, protože byl objekt v majetku družstva. Až v roce 1995 se Jiráskovu chatu podařilo získat zpět KČT za 6 975 900 Kč. Ještě ten rok začal klub s rekonstrukcí chaty a rozhledny, ta ale musela být v roce 1997 zastavena kvůli nedostatku prostředků a sporu s památkáři. V roce 1999 opět začala probíhat rekonstrukce, po níž byla zpřístupněna rozhledna. Jiráskova chata. (Obr. 42), (Obr. 43) byla slavnostně otevřena 14. září 2002. Věž je vysoká 24 m a vyhlídkový ochoz je ve výšce 15 m. K vrcholu vyhlídky vede 98 schodů. (Obr. 44) [34] Rozhledna má kruhový výhled a na severu můžeme spatřit Hronov, na severovýchodě Góry Stolowe. Na východě a jihovýchodě se rozkládají Orlické hory. (Obr. 45) Na jihu vidíme Dobrošov a směrem na jihozápad Jaroměř, Pardubice, Kunětickou horu a Hradec Králové. Západně leží město Náchod a severozápadně jsou krásně vidět Krkonoše a Sněžka. [34] Jiráskova chata je otevřena celoročně, v zimních měsících je vstup na rozhlednu omezen od čtvrtka do neděle. [34] Bohužel se mi nepodařilo získat údaje o návštěvnosti Jiráskovy chaty. Provozovatelem chaty je už dva roky firma bon miroir spol. s r. o. sídlící v Hronově. [34] Paní Marcela Štěpánová mi v emailu sdělila, že s ohledem na krátké působení firmy na Jiráskově chatě nejsou schopni mi poskytnout žádné relevantní informace o návštěvnosti. Při telefonickém rozhovoru s paní Štěpánovou jsem se dozvěděla, že nesbírají žádné informace o návštěvnosti a že z účetnictví by tyto údaje mohly být matoucí, protože jsou návštěvníci, kteří na rozhlednu chodí zadarmo.[35]

45

Skuhrov nad Bělou Skuhrov nad Bělou se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou. [18]

Obrázek 46: Mapa – Skuhrov nad Bělou (http://mapy.cz/s/5QuO)

V roce 2001 byla v areálu zříceniny hradu Skuhrov vybudována dřevěná rozhledna o výšce 9 m. Rozhledna začala brzy chátrat a v létě 2011 byla stržena. Na jejím místě brzy vyrostla nová, o jedno patro vyšší rozhledna. (Obr. 47) [18] Z rozhledny dohlédneme do údolí Bělé a na Skuhrov. Rozhledna je volně přístupná. [18]

46

6 Místní studie V praktické části mé práce se zabývám provedením a vyhodnocením místního šetření s návštěvníky na pěti rozhlednách Orlických hor. Dotazníkové šetření jsem prováděla na Anenském vrchu, Jiráskově chatě v Dobrošově, na Suchém vrchu, na Tyršově rozhledně a na rozhledně ve Skuhrově nad Bělou. Šetření jsem prováděla v květnu, srpnu a září roku 2012. Rozhledny jsem také nabvštívila v srpnu roku 2011, abych byla schopna porovnat změny na rozhlednách. Místní studii jsem nepojala jako pouhé rozdávání dotazníků, ale snažila jsem se s návštěvníky dotazníky vyplňovat pomocí interview. Respondenti byli ve větší míře ochotni mi odpovídat na mé otázky než vyplňovat dotazníky. Při osobním rozhovoru jsem se dostala do bližšího kontaktu s návštěvníkem rozhledny a mohla jsem lépe zjistit jeho dojmy a pocity z rozhledny. Dále jsem se pokusila o kreslení mentálních map, na které mi většinou přistoupily děti. Celkově se mého šetření zúčastnilo 300 respondentů, tzn. na každé rozhledně 60 návštěvníků.

47

6.1 Charakteristika návštěvníka 1. Jaké je Vaše pohlaví? 1. Jaké je Vaše pohlaví? 70% 60%

Respondenti

50% 40%

58%

57%

55% 45%

48%

52%

43%

53% 47% 42%

30% muži

20%

ženy

10% 0% Annenský vrch

Dobrošov Jiráskova chata

Suchý vrch

Rozálka

Skuhrov nad Bělou

Rozhledny

Graf 1: 1. Jaké je Vaše pohlaví? (Zdroj: autorka)

Tato otázka slouží pro výzkum pouze jako informativní. Rozhledny navštěvují jak muži tak ženy ve velmi vyrovnaném poměru.

48

2. Jaký je Váš věk? 2. Jaký je Váš věk? 70% 60% 60%

Respondenti

50%

55%

40%

do 18

43%

18-26

38%

30% 28% 23% 19%

20% 10% 13%15% 12%

30%

27-49 24%

24% 20%

19%

19%

15%

0%

0%

4%

10%

3%

13% 7%

6%

50-59 60 a více

0% Anenský vrch

Dobrošov Suchý vrch Jiráskova chata

Rozálka

Skuhrov nad Bělou

Rozhledny

Graf 2: 2. Jaký je Váš věk? (Zdroj: autorka)

Nejvíce návštěvníků se pohybovalo v rozmezí 27-49 let. Další nejpočetnější skupinou byli lidé nad 60 let, kteří už jsou převážně v důchodu a mají na cestování a poznávání více času. Výjimku tvořila rozhledna na Anenském vrchu, kde v době mého výzkumu nebyl ani jeden návštěvník v důchodovém věku. Tuto skutečnost přisuzuji náročnější dostupnosti rozhledny. Téměř stejně početnou skupinou byli návštěvníci od 18-26 let. Rozhlednu na Anenském vrchu a Jiráskovu chatu v Dobrošově navštívilo oproti ostatním rozhlednám více respondentů ve věku do 18 let. Většinou se jednalo o děti školního věku, kteří cestovali s rodiči nebo prarodiči. U zbylých rozhleden byla návštěvnost adolescentů zanedbatelná. Další méně početnou skupinou byli dotazovaní ve věku 50-59 let.

49

3. Jaké je Vaše vzdělání? 3. Jaké je Vaše vzdělání? 90% 80%

Respondenti

70%

82% 77%

74% 67%

60%

základní škola

61%

50% střední nebo odborná škola

40% 30%

vysoká škola

29%

20% 10%

26%

16%

15% 8%

10%

10%

Anenský vrch

Dobrošov Suchý vrch Jiráskova chata

7%

6%

12%

0% Rozálka

Skuhrov nad Bělou

Rozhledny Graf 3: 3. Jaké je Vaše vzdělání? (Zdroj: autorka)

Největší podíl respondentů, kteří navštívili rozhledny zaujímají lidé se středním vzděláním zakončeným maturitní zkouškou nebo zkouškou odborných znalostí. Vzhledem k tomu, že podle předběžných údajů ČSÚ pro rok 2011 zaujímají lidé s tímto dosaženým vzděláním přibližně 62% z celkové populace, nejsou výsledná čísla překvapivá a rozdíl až 20% je dán výrazně menším vzorkem použitým v mém výzkumu. Procento vysokoškolsky vzdělaných návštěvníků je výrazně vyšší než jaký tento poměr zaujímá tato skupina v celkové populaci podle statistik ČSÚ. Podle odhadů pro rok 2011 je tento poměr 6% z celkové populace. Tento nepoměr je daný vyšším zájmem lidí s ukončeným vysokoškolským vzděláním o poznání. Respondenti se základním vzděláním tvořili jen velmi malou část návštěvníků, také byli v nepoměru ke statistikám ČSÚ. Z celkové populace lidé se základním vzděláním zaujímají přibližně 17%, mezi návštěvníky rozhleden se toto procento pohybovalo od 6% do 10%.

50

4. V současné době jste: 4. V současné době jste: 80% 70%

68%

Respondenti

60%

pracující

48%

50%

student

40%

34% 32% 30%

30%

důchodce

29% 25%

20%

19%

20% 10%

56%

55%

2%

5%5%

2%2%

17%

4% 0%

22% 18%

3% 0%

na mateřské dovolené nezaměstnaný

2%2%

0% Anenský vrch

Dobrošov Suchý vrch

Rozhledny

Rozálka

Skuhrov nad Bělou

Graf 4: 4. V současné době jste (Zdroj: autorka)

Nejvíce dotazovaných bylo ekonomicky aktivních. Na rozhledně na Anenském vrchu dosahovala tato skupina až 68% z celkového počtu respondentů. Nejméně pracujících bylo na Jiráskově chatě v Dobrošově, kde se jejich počet téměř rovnal počtu důchodců a studentů. Jiráskova chata byla v tomto ohledu velmi specifická oproti ostatním rozhlednám. Nejvíce se mezi návštěvníky objevovali prarodiče s vnoučaty. Celková návštěvnost studentů na rozhlednách byla vyšší než jsem očekávala. Nejednalo se pouze o děti cestující s rodiči a prarodiči, ale také o skupinky studentů, kteří rádi tráví volný čas v horách a zajímají se o přírodu. Počet nezaměstnaných a žen na mateřské dovolené zhruba odpovídal statistikám ČSÚ ze Sčítání lidu, domů a bytů pro rok 2011.

51

6.2 Hodnocení rozhleden 6.2.1 Anenský vrch 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 7% 10% do 10 km 15%

do 50 km do 100 km více

68%

Graf 5: 5. Vzdálenost (Zdroj: autorka)

Na Anenský vrch nejvíce návštěvníků urazilo více jak 100 km od svého bydliště. Nejméně respondentů má bydliště do 10 km od rozhledny, přesto jsou pravidelnými návštěvníky rozhledny. Rozhledna Anna je jejich cílem při odpoledních procházkách. Od 11 km do 50 km urazilo k rozhledně 10% návštěvníků. Vzdálenost od 50 km do 100 km překonalo 15% dotazovaných. 6. Způsob dopravy na rozhlednu: Rozhledna Anna je přístupná pouze lesem po turisticky značené cestě. Místy je terén lehce náročný, obzvláště po vydatných letních bouřkách. Z tohoto důvodu většina návštěvníků vystoupá na Anenský vrch pěšky. Najdeme ale i nadšence, kteří cestu zdolají na kole nebo na horské koloběžce. Po krásném rozhledu je odmění také dlouhý sjezd dolů z Anenského vrchu. Sjezd je vhodný pro horská kola.

52

7. S kým cestujete? 7. S kým cestujete? 7%

5% 25% s přáteli s rodinou s přítelem, přítelkyní sám

63%

Graf 6: 7. S kým cestujete? (Zdroj: autorka)

Nadpoloviční většina respondentů (63%) uvedla, že cestuje s rodinou. Obvykle se jednalo o mladé páry s jedním dítětem. Objevovalo se také velké množství návštěvníků (25%), kteří cestovali s přáteli. Většinou se jednalo o studenty nebo mladé lidi. Někteří z nich (7%) cestovali také s přítelem nebo přítelkyní. Dotazovaní, kteří vystoupali k rozhledně Anně sami, byli místní obyvatelé na procházce se psem, jednalo se o 5%. 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 22%

ano, rozhledny vyhledávám ne, rozhledna je jedním z mých cílů na dovolené jiné

78%

Graf 7: 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? (Zdroj: autorka)

53

U této otázky jsem očekávala, že většina respondentů rozhledny nevyhledává a navštěvuje je pouze jako jeden z cílů na dovolené. Mile mě překvapilo, že celých 22% dotazovaných rozhledny navštěvuje pravidelně. 9. Které z dalších atraktivit nebo rozhleden Orlických hor jste navštívili nebo se navštívit chystáte? Dalším cílem dotazovaných byla např. Masarykova chata na Šerlichu, Velká Deštná, Suchý vrch a tvrz Hanička. Část respondentů se také chystala navštívit zámek v Náchodě. 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu?

42%

ano 58%

ne

Graf 8: 10. Důležité atraktivity CR (Zdroj: autorka)

Tato otázka vyvolávala u respondentů různé emoce a většinou o své odpovědi hodně přemýšleli nebo si nebyli jisti svou odpovědí. Rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu považovalo 58% respondentů. Zbylých 42% dotazovaných rozhledny nenavštěvuje a dává přednost jiným atraktivitám cestovního ruchu.

54

11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 7%

ano ne

93%

Graf 9: 11. Výstavba nových rozhleden (Zdroj: autorka)

Výstavbu nových rozhleden by nepodpořilo pouze 7% dotazovaných a to z důvodu narušování krajinného rázu a financím vydaným na výstavbu. Respondenti se převážně shodovali, že jsou v dnešní době potřeba finance na jiné věci a přikláněli by se raději k opravě stávajících rozhleden a hlavně kulturních památek. Nadprůměrná většina návštěvníků by ale stavbu nových rozhleden podpořila, obzvláště v Orlických horách, kde jim schází rozhledna na Velké Deštné. 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání?

12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 12%

ano ne

88%

Graf 10: 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? (Zdroj: autorka)

55

Mou otázku zde většina návštěvníků hodnotila kladně. Pouze 12% se nelíbil výhled, který byl od ostatních rozhleden v Orlických horách jiný. Z většiny jsme dohlédli na města, z Anny ne. Bylo vidět rozsáhlé lesy a údolí Orlických hor. Výhledu bohužel také bránily vzrostlé stromy a chyběla výhledová schémata. 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 7%

7%

12% z internetu od známých z reklamy rozhlednu znám jinak

74%

Graf 11: 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? (Zdroj: autorka)

Při mém výzkumu mne zaujalo, že až 7% návštěvníků se o rozhledně dozvědělo z mapy nebo z knižních průvodců. Dalších 7% vyhledalo rozhlednu Annu na internetu. Celých 12% dotazovaných tuto rozhlednu zná a nejvíce respondentů se o rozhledně dozvědělo do známých a proto se ji rozhodli navštívit. 14. Kolik času jste na rozhledně strávili? Návštěvníci na rozhledně Anně strávili v průměru 28 minut.

56

15. Celkové hodnocení kvality rozhleden: Celkové hodnocení kvality rozhledny Velmi Spíše Spíše Velmi spokojen/a spokojena/a nespokojen/a nespokojen/a Rozhledna nemá personál

Personál Přístupové cesty

42%

53%

5%

Péče o čistotu a pořádek

57%

36%

7%

Rozhled

33%

42%

15%

Příroda

79%

12%

9%

Informace před příjezdem

89%

11%

Suvenýry

Není možnost koupě suvenýrů

Otevírací doba Technický stav a vybavenost Možnost parkování

Rozhledna je volně přístupná 95% 87%

10%

5% 10%

3%

Tabulka 4: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Anenský vrch (Zdroj: autorka)

16. Je na rozhledně něco, co Vás zaujalo? Respondenty nejvíce zaujal výhled na lesy a krajinu Orlických hor, tato odpověď u většiny převažovala. Někteří se také pozastavili nad krásnou dřevěnou konstrukcí a kovovými schody. Celkové prostředí v okolí rozhledny na ně působilo příjemně a udržovaně. Turistickou trasu hodnotili jako dobře značenou. Dotazované také zaujala informační tabule u rozhledny, kde se mohli dozvědět o historii Anenského vrchu a o okolní přírodě. 17. Co Vám na rozhledně nejvíce scházelo? Na rozhledně respondenti nejvíce postrádali odpadkové koše, v okolí rozhledny se nenachází ani jeden a občas se stalo, že někdo zde nechal nebo odhodil obal od svačiny nebo nedopalky od cigaret. Jako další nevýhodu považovali nedostatek laviček a absenci přístřešku při nepříznivém počasí. Na ochozu rozhledny také scházelo výhledové schéma. Bylo velmi těžké se orientovat, protože nebyla vidět města, která by sloužila jako záchytné body pro orientaci v krajině.

57

Souhrnné hodnocení rozhledny Anna Rozhledna na Anenském vrchu koresponduje s okolní krajinou a nijak nenarušuje její ráz. Při výstupu na Anenský vrch rozhlednu spatříte až když stojíte těsně pod ní. Na jednu stranu je to její výhoda, že nepřečnívá přes koruny stromů, na druhou stranu to návštěvníci hodnotí jako nevýhodu, protože některé koruny stromů kazí výhled. Poprvé jsem byla na rozhledně Anně v roce 2011. Když jsem ji navštívila znovu v létě 2012, na první pohled jsem si nevšimla ničeho nového. Jedna změna tu však nastala, přibyla jedna lavička. I přes tuto skutečnost je jich zde ale nedostatek.

6.2.2 Dobrošov – Jiráskova chata 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 14%

16%

do 10 km do 50 km do 100 km

30%

více 40%


Na Jiráskovu chatu přijelo nejvíce lidí z jejího širšího okolí od 10 do 50 km. Další početnou skupinou byli návštěvníci s místem bydliště od 50 km do 100 km. Celých 16% dotazovaných bydlí v blízkosti Jiráskovy chaty a k jejímu navštívení urazili méně jak 10 km. Nejméně návštěvníků urazilo k rozhledně více jak 100 km.

58

6. Způsob dopravy na rozhlednu: 6. Způsob dopravy na rozhlednu:

30%

30% pěšky autem jinak

40%

Graf 13: 6. Způsob dopravy (Zdroj: autorka)

Na rozhlednu na Jiráskově chatě přijelo nejvíce návštěvníků autem (40%). Rozhledna je autem přímo dostupná a nachází se u ní parkoviště. Zbytek respondentů dosáhl vrcholu Dobrošova pěšky(30%), autobusem nebo na kole (30%). 7. S kým cestujete? 7. S kým cestujete? 8%

2% 30% s přáteli s rodinou s přítelem, přítelkyní sám

60%


U Jiráskovy chaty jsem již zmiňovala, že nejpočetnější skupinou byli rodiče s dětmi a prarodiče s vnoučaty, tuto skutečnost potvrzuje, že 60% návštěvníků cestovalo s rodinou. Když vezmeme v úvahu graf č. 12: 5. Vzdálenost můžeme vidět, že 50% 59

návštěvníků nebydlí ve velké vzdálenosti od rozhledny. Z toho vyvozuji, že se převážně jednalo o rodinné výlety spojené s obědem v restauraci na Jiráskově chatě. Zbytek návštěvníků dorazil s přáteli (30%) nebo s přítelem či přítelkyní (8%). Pouze jeden z respondentů navštívil rozhlednu sám. 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně?

26%


74%


Převažující odpověď „ne“ u této otázky dokazuje, že většina respondentů rozhledny přímo nevyhledává, ale navštěvují je pouze výjimečně. 9. Které z dalších atraktivit nebo rozhleden Orlických hor jste navštívili nebo se navštívit chystáte? Převážná část návštěvníků Jiráskovy chaty se chystala dále navštívit Masarykovu chatu na Šerlichu a Velkou Deštnou. Jako další cíle uváděli Suchý vrch, zámek Náchod a dělostřeleckou tvrz Doborošov, která se nachází v blízkosti Jiráskovy chaty.

60

10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu?

10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 12%

ano ne

88%


Většina respondentů (88%) považuje rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu. Zbývajících 12% respondentů neřadí rozhledny k důležitým cílům. 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 23%

ano ne

77%


Na tuto otázku 77% návštěvníků odpovědělo kladně. Stejně jako Jiráskova chata je i tento výsledek důkazem, že lidé mají zájem a zároveň jsou schopni se aktivně podílet na výstavbě nových rozhleden. Respondenti, kteří odpověděli záporně se domnívají, že příroda by měla zůstat nenarušena. 61

12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 4%

ano ne

96%


U pouhých 4% dotazovaných rozhledna nesplnila jejich očekávání. Převážně očekávali rozhlednu vyšší. 96% dotazovaných bylo spokojeno. 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 4%

14% z internetu od známých

40%

z reklamy rozhlednu znám 40%

jinak

2%


U většiny rozhleden jsem se setkávala s odpovědí, že dotazovaným byla rozhledna doporučena přáteli nebo známými. U Jiráskovy chaty byla také velmi četná odpověď „rozhlednu znám“. Z mého dotazování jsem zjistila, že někteří v okolí Jiráskovy chaty

62

vyrůstali a velmi rádi se sem vrací. Další část respondentů bydlí v okolí a jezdí na Jiráskovu chatu na rodinné výlety. 14. Kolik času jste na rozhledně strávili? Návštěvníci Jiráskovy chaty zde strávili průměrně 65 minut. Tento čas je výrazně navýšen tím, že návštěvníci spojili návštěvu rozhledny s obědem v restauraci. Pokud by zde byla pouze rozhledna návštěvníci by zde strávili maximálně 30 minut. 15. Celkové hodnocení kvality rozhleden: Celkové hodnocení kvality rozhledny Velmi Spíše Spíše Velmi spokojen/a spokojena/a nespokojen/a nepokojen/a Personál

90%

Přístupové cesty

100%


100%

3%

7%

Rozhled

95%

5%

Příroda

87%

9%

4%


90%

7%

3%

Suvenýry

97%

3%

Otevírací doba

88%

12%

Technický stav a vybavenost

90%

5%

Možnost parkování

95%

5% 5%

Tabulka 5: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Dobrošov, Jiráskova chata (Zdroj: autorka)

16. Je na rozhledně něco, co Vás zaujalo? Návštěvníky Jiráskovy chaty nejvíce zaujal výborný výhled. I celkovou stavbu chaty hodnotili velmi kladně, nejvíce se zmiňovali o provedení stavby a schodišti na rozhlednu. Děti zase nejvíce zaujal výhled na vodní nádrž Rozkoš. 17. Co Vám na rozhledně nejvíce scházelo? Respondenti byli velmi spokojeni, jedinou vadou byla poničená výhledová schémata. Souhrnné hodnocení Jiráskovy chaty na Dobrošově: Jiráskova chata je krásně architektonicky řešena. Jejím velkým kladem je přístupová cesta s parkovištěm a hlavně restaurace. Tyto aspekty jí zajišťují výbornou návštěvnost. 63

Při svém výzkumu jsem se nesetkala s tím, že by na Jiráskově chatě bylo prázdno. Z mé strany vidím jako velké mínus v komunikaci s provozovateli chaty, s těmi se ale návštěvníci nesetkávají. Personál byl velmi milý a příjemný. Jediné co by se tedy dalo vytknout jsou poničená výhledová schémata. Mezi roky 2011 a 2012 jsem na chatě nezaznamenala žádné změny. Osobně bych provozovatelům Jiráskovy chaty doporučila vést si informace o návštěvnosti rozhledny a vytvořit vlastní webové stránky.

6.2.3 Suchý vrch 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 10%

do 10 km 42%

24%


24%


Z výsledků je patrné, že téměř polovina respondentů urazila k Suchému vrchu více jak 100 km od svého místa bydliště. V průběhu mého výzkumu bylo na rozhledně nejméně návštěvníků z blízkého okolí. 24% zaujímala odpověď do 10 do 50 km a od 50 km do 100 km.

64

6. Způsob dopravy na rozhlednu: 6. Způsob dopravy na rozhlednu: 19%

20%

pěšky autem jinak

61% Graf 21: 6. Způsob dopravy (Zdroj: autorka)

Přímo k rozhledně na Suchém vrchu vede místní komunikace a u Kramářovy chaty je možnost parkování, to je jeden z důvodů proč většina návštěvníků (61%) využila jako dopravní prostředek auto. Po turistických trasách se pěšky na rozhlednu vydalo 19% návštěvníků. 20% dotazovaných přijelo na rozhlednu na kole nebo na horské koloběžce. 7. S kým cestujete? 7. S kým cestujete? 19%

24%

s přáteli s rodinou s přítelem, přítelkyní sám

57%


Více jak polovina respondentů (57%) navštívila Suchý vrch s rodinou. 24% návštěvníků vyrazilo na cesty s přítelem nebo přítelkyní a zbývajících 19% cestovalo s přáteli. Během mého šetření nenavštívil nikdo Suchý vrch sám. 65

8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 4% 29%


67%


Z výsledků této otázky je patrné, že většina respondentů nenavštěvuje rozhledny pravidelně. 29% respondentů rozhledny vyhledává a navštěvuje je pravidelně. Zbylá 4% patří respondentům, kteří rozhledny vyhledávají a navštěvují je velmi rádi, ale nemohou tvrdit, že by je navštěvovali pravidelně. 9. Které z dalších atraktivit nebo rozhleden Orlických hor jste navštívili nebo se navštívit chystáte? Mezi nejčastějšími odpověďmi se objevovala Velká Deštná a Masarykova chata na Šerlichu.

66

10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 24%

ano ne

76%


Velká většina respondentů (76%) považuje rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu. Celých 24% považuje rozhledny za méně důležité cíle návštěv turistů. 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 10%

ano ne

90%


Z této otázky můžeme vidět, že valná většina (90%) by podpořila výstavbu nových rozhleden. Ostatní respondenti (10%) se domnívají, že na ně není dostatek financí.

67

12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 10%

ano ne

90%


U 90% dotazovaných rozhledna na Suchém vrchu splnila jejich očekávání. Ostatním respondentům se nelíbila přílišná industrializace rozhledny. 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 4% 14% 30%

z internetu od známých z reklamy rozhlednu znám jinak

52%


Polovina dotazovaných rozhlednu na Suchém vrchu zná, dalších 30% respondentů si rozhlednu vyhledalo buď na mapě nebo v průvodci. Od známých či přátel se o Suchém vrchu dozvědělo 14% návštěvníků a pouhá 4% si rozhlednu vyhledalo na internetu.

68

14. Kolik času jste na rozhledně strávili? Na Suchém vrchu strávili návštěvníci průměrně 43 minut. 15. Celkové hodnocení kvality rozhledny: Celkové hodnocení kvality rozhledny Velmi Spíše Spíše Velmi spokojen/a spokojena/a nespokojen/a nepokojen/a Personál

90%

Přístupové cesty

100%


100%

3%

7%

Rozhled

95%

5%

Příroda

87%

9%

4%


90%

7%

3%

Suvenýry

97%

3%

Otevírací doba

88%

12%


90%

5%


95%

5% 5%

Tabulka 6: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Suchý vrch (Zdroj: autorka)

16. Je na rozhledně něco, co Vás zaujalo? Návštěvníky nejvíce zaujal výhled z rozhledny, odkud bez problémů dohlédli na Sněžku. 17. Co Vám na rozhledně nejvíce scházelo? Nejvíce zmiňovaným nedostatkem byl výhled přes sklo, kvůli kterému nemají návštěvníci možnost si pořídit čisté fotky. Okna by se měla dát otevřít, ale z mé vlastní zkušenosti tomu tak nebylo a šla otevřít pouze dvě okna. Jako nedostačující shledávali návštěvníci rozhledová schémata. Valné většině návštěvníků se zdálo být na Suchém vrchu velmi draho. Souhrnné hodnocení rozhledny na Suchém vrchu Když jsem poprvé přijela na Suchý vrch v roce 2011 byla to dřevěná bouda s rozhlednou, vedle které stálo obrovské staveniště. Všude byl nepořádek a hluk. Občerstvení v bufetu a přístup personálu se tehdy také nedal moc pochválit. Počkala 69

jsem si tedy na své závěry až na další rok. V létě 2012 jsem se opět vydala na Suchý vrch a na první pohled byly vidět změny. Nikde nebylo žádné staveniště, jen krásná Kramářova chata, vedle které stojí rozhledna. Kramářova chata na mě velmi zapůsobila, jen bych osobně uvítala opravu celé rozhledny, stále přeci jen vypadá příliš průmyslově a nevzhledně. Interiér recepce a bufetu byl nový a moderní, to má za příčinu vysoké ceny, na které si návštěvníci stěžovali. Za největší nedostatek ale považuji okna na ochozu rozhledny. Já i ostatní návštěvníci by v nich neviděli nedostatek, kdyby se okna dala otevřít.

6.2.4 Tyršova rozhledna – Rozálka 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 20% 36%

do 10 km do 50 km do 100 km 24%

více

20%


Na Tyrošovu rozhlednu bylo 36% návštěvníků ochotno urazit více jak 100 km. 20% dotazovaných na rozhlednu urazilo od 50 km do 100 km. Stejné číslo se objevilo u návštěvníků ze vzdálenosti do 10 km. Od 10 km do 50 km urazilo k rozhledně 24% návštěvníků.

70

6. Způsob dopravy na rozhlednu: 6. Způsob dopravy na rozhlednu: 15%

pěšky

43%

autem jinak 42%

Graf 29: 6. Způsob dopravy (Zdroj: autorka)

Nejvíce respondentů dorazilo na rozhlednu na kole. Jak mi bylo na recepci rozhledny potvrzeno, je to nejčastější dopravní prostředek na rozhlednu. Stejně poměrnou část zaujímali návštěvníci, kteří přímo k rozhledně dorazili autem. 15% návštěvníků přišlo na Tyršovu rozhlednu pěšky. 7. S kým cestujete? 7. S kým cestujete? 5%

15%

24%


56%


Polovina respondentů (54%) dorazila na Tyrošovu rozhlednu s rodinou. 24% návštěvníků cestovalo s přítelem či přítelkyní a 15% s přáteli. 5% dotazovaných dorazilo samo. 71

8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 13% ano, rozhledny vyhledávám ne, rozhledna je jedním z mých cílů na dovolené jiné

87%


Pouhých 13% respondentů mi odpovědělo, že rozhledny navštěvuje pravidelně a cíleně je vyhledává. U dalších 87% jsou rozhledny jen jeden z mnoha cílů na dovolené. 9. Které z dalších atraktivit nebo rozhleden Orlických hor jste navštívili nebo se navštívit chystáte? Návštěvníci Tyršovy rozhledny se dále chystali na Velkou Deštnou, Masarykovu chatu na Šerlichu a na Suchý vrch. 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 17%

ano ne

83%


72

83% návštěvníků Tyršovy rozhledny považuje rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu. 17% dotazovaných shledává důležitými atraktivitami spíše historické památky. 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden?

31% ano ne 64%


64% návštěvníků by bylo ochotno podpořit výstavbu nových rozhleden. Ostatní návštěvníci (31%) by finance raději věnovali jiným odvětvím než je cestovní ruch a rozhledny. 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 16%

ano ne

84%


73

U 84% návštěvníků splnila Tyršova rozhledna jejich očekávání. 16% respondentů shledávalo rozhlednu jako velmi malou a bez výhledu. 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 13% z internetu od známých z reklamy rozhlednu znám jinak

87%


Velmi překvapivým výsledkem byla u 87% respondentů odpověď „rozhlednu znám“. Dalších 13% se o Tyršově rozhledně dozvědělo od známých. Během mého dotazovaní si žádný z respondentů nevyhledal rozhlednu na internetu, mapách nebo průvodcích. 14. Kolik času jste na rozhledně strávili? Návštěvníci na Tyršově rozhledně strávili průměrně 18 minut.

74

15. Celkové hodnocení kvality rozhleden: Celkové hodnocení kvality rozhledny Velmi Spíše Spíše Velmi spokojen/a spokojena/a nespokojen/a nepokojen/a Personál

95%

5%

Přístupové cesty

93%

7%


89%

11%

Rozhled

32%

15%

48%

5%

Příroda

38%

29%

25%

8%


70%

18%

12%

Suvenýry

80%

12%

8%

Otevírací doba

52%

31%

12%

5%


93%

7%


40%

37%

21%

2%

Tabulka 7: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Tyršova rozhledna (Zdroj: autorka)

16. Je na rozhledně něco, co Vás zaujalo? Návštěvníky nejvíce zaujala konstrukce rozhledny a její interiér. I okolí rozhledny na návštěvníky působilo velmi příjemně. 17. Co Vám na rozhledně nejvíce scházelo? Jako největší nedostatek návštěvníci hodnotili špatný výhled, kterému bránily stromu. Další nevýhodou rozhledny byl velmi malý ochoz a úzké schody, po kterých se nedalo pohybovat při větší koncentraci lidí. Souhrnné hodnocení Tyršovy rozhledny: Tyršova rozhledna, ke které sedí více pojmenování Rozálka je malinkou rozhlednou, která z města Žamberk není vůbec vidět. To ale znamená, že z rozhledny není vidět město Žamberk. Výhledu brání koruny stromů. Celkově z Rozálky není valný výhled, ale mně ani návštěvníkům to kupodivu zas tolik nevadilo. U Rozálky se spíše jedná o architekturu a o její jedinečnou atmosféru. Setkala jsem se tam s velmi milým personálem. Uvnitř rozhledny také najdeme mnoho informačních tabulí, ze kterých se dozvíme celou historii rozhledny a můžeme shlédnout i její plány. Stejně jako na Suchém vrchu jsou na ochozu Rozálky okna. Na ty si ale nikdo nestěžoval, protože šla 75

všechna otevřít. Všechny zaujalo rozhledové schéma, které je výtečně zpracované. Jediným velkým nedostatkem Rozálky je otevírací doba.

6.2.5 Skuhrov nad Bělou 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 5. Jakou vzdálenost jste urazili k navštívení rozhledny? 7%

do 10 km

38% 31%


24%


38% dotazovaných bylo ochotno na rozhlednu urazit více jak 100 km od místa bydliště. Respondentů, kteří na rozhlednu urazili od 50 km do 100 km bylo 24%. 7% návštěvníků bydlí v blízkém okolí rozhledny a k jejímu dosažení urazili méně jak 10 km. 31% dotazovaných bydlí v okruhu od 10 km do 50 km od rozhledny. 6. Způsob dopravy na rozhlednu: Přímo k rozhledně se dostanete pouze pěšky nebo na kole. Auto je možno zaparkovat na parkovišti přibližně 0,5 km za Skuhrovem. Toto je důvod, proč se většina návštěvníků vydala na rozhlednu pěšky (54%) nebo na kole (31%). Autem na parkoviště přijelo 15% dotazovaných.

76

7. S kým cestujete? 7. S kým cestujete? 3% 15% 34%


48%


Polovina respondentů (48%) cestovala na rozhlednu s rodinou. 34% dotazovaných navštívilo rozhlednu s přáteli a 15% s přítelem čí přítelkyní. Pouhá 3% dotazovaných byla na rozhledně sama. 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? 15% ano, rozhledny vyhledávám ne, rozhledna je jedním z mých cílů na dovolené jiné

85%


Celých 85% dotazovaných nevyhledává rozhledny pravidelně. Těch, kteří je cíleně vyhledávají a navštěvují je pravidelně jsem na rozhledně potkala 15% z dotazovaných.

77

9. Které z dalších atraktivit nebo rozhleden Orlických hor jste navštívili nebo se navštívit chystáte? Návštěvníci se dále chystali na Velkou Deštnou, Masarykovu chatu na Šerlichu a na tvrz Hanička. 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu? 10. Považujete rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu?

39% ano ne 61%


61% respondentů ve Skuhrově nad Bělou považuje rozhledny za důležité atraktivity cestovního ruchu. Respondentů, kteří si toto nemyslí bylo 39%. 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden? 11. Podpořil/a byste výstavbu nových rozhleden?

31% ano ne

69%


78

Na otázku č. 11 mi 69% respondentů odpovědělo, že by podpořilo výstavbu nových rozhleden. 31% dotazovaných by výstavbu nových rozhleden nepodpořilo. 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? 20%

ano ne

80%


U celých 80% dotazovaných rozhledna ve Skuhrově nad Bělou splnila jejich očekávání. Pro 20% respondentů zde byl velmi nedostačující výhled, kterému bránily stromy. Někteří byli zklamáni konstrukcí rozhledny. 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli?

29% z internetu

36%

od známých z reklamy rozhlednu znám jinak 15% 20%


79

O rozhledně ve Skuhrově nad Bělou se nejvíce respondentů (36%) dozvědělo z map, turistických průvodců a v informačních centrech. 29% návštěvníků se o rozhledně dočetlo na internetu. 20% dotazovaných rozhlednu zná. A 15% návštěvníků byla rozhledna doporučena známými. 14. Kolik času jste na rozhledně strávili? Návštěvníci na rozhledně strávili průměrně 15 minut. 15. Celkové hodnocení kvality rozhleden: Celkové hodnocení kvality rozhledny Velmi Spíše Spíše Velmi spokojen/a spokojena/a nespokojen/a nepokojen/a Personál

Rozhledna nemá personál

Přístupové cesty

85%

11%

4%


90%

5%

5%

Rozhled

45%

15%

33%

7%

Příroda

87%

7%

2%

4%


57%

14%

12%

17%

Suvenýry

Není možnost koupě suvenýrů

Otevírací doba

Rozhledna je volně přístupná


48%

50%

2%


45%

22%

25%

8%

Tabulka 8: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Skuhrov nad Bělou (Zdroj: autorka)

16. Je na rozhledně něco, co Vás zaujalo? Některé návštěvníky zaujala dřevěná konstrukce, některé ale bohužel zklamala. V počtu odpovědí to bylo 50:50. Největším kladem rozhledny bylo její zakomponování do přírody. Návštěvníci velmi kladně hodnotili to, že rozhledna nenarušuje ráz krajiny. 17. Co Vám na rozhledně nejvíce scházelo? Nejvíce postrádaná byla na rozhledně rozhledová schémata. U rozhledny se nenacházel odpadkový koš a opět se zde objevovaly odpadky a nedopalky od cigaret.

80

Souhrnné hodnocení rozhledny ve Skuhrově nad Bělou: Osobně jsem rozhlednu ve Skuhrově nad Bělou v roce 2011 neviděla, protože byla stržena. Jsem velmi ráda, že se podařilo postavit rozhlednu novou, podobnou té předchozí a přeci jen o něco vyšší. Při svém výzkumu jsem se setkala i s návštěvníky, kteří tu byli na předchozí rozhledně a změnu tedy hodnotili velmi kladně. Já osobně jsem z ní neměla velmi dobrý pocit a mám obavy, aby tu nestála zas jen pár let. Možná by jí pomohla podobná konstrukce jako má rozhledna Anna.

81

7 Závěr Pevně věřím, že cíl této práce byl naplněn a jako přínos nepovažuji pouze praktickou část ale také teoretickou část této bakalářské práce. V teoretické části se zabývám Orlickými horami jako oblastí cestovního ruchu. Dalšími body jsou výhledová místa a rozhledny v Orlických horách, kde se soustřeďuji na jejich umístění, charakteristiku, historii a současný stav. V praktické části jsem došla k možným způsobům vylepšení, která by mohla napomoci majitelům a provozovatelům rozhleden. Jedná se především o lepší vybavení v bezprostřední blízkosti rozhledny jako jsou lavičky, dětská hřiště, odpadkové koše, stojany na kola nebo přístřešky pro návštěvníky v případě nepříznivého počasí. Při místním šetření jsem používala ve většině případů metodu interview namísto dotazníkového šetření, díky této skutečnosti jsem se od návštěvníků dozvěděla více o jejich pocitech a dojmech z rozhledny. Věřím, že i tyto skutečnosti budou užitečným přínosem pro vylepšení rozhleden a jejich okolí. Také jsem měla možnost porovnat změny na rozhlednách mezi lety 2011 a 2012. Největší změnou prošla rozhledna a Kramářova chata na Suchém vrchu a byla obnovena rozhledna ve Skuhrově nad Bělou. Při hodnocení celkové návštěvnosti rozhleden mi bohužel nebyly poskytnuty všechny informace. Jediné Turistické informační centrum v Žamberku mi bylo schopno a ochotno poskytnout údaje o návštěvnosti Tyršovy rozhledny. Provozovatelé Jiráskovy chaty mi nebyli schopni jejich návštěvnost zjistit. Ze Suchého vrchu mi byly informace o návštěvnosti přislíbeny, přes mé žádosti a urgence mi tyto údaje nebyly zaslány. Při mém šetření bylo obecně nejvíce návštěvníků na Jiráskově chatě v Dobrošově a na Suchém vrchu. Největším problém rozhleden je jejich financování a údržba. S tímto problémem se rozhledny potýkají od svých začátků až dodnes. Největší zásluhu na jejich výstavbě a opravách přisuzuji KČT a nadšencům, kteří jsou na rozhledny schopni přispět a uskutečnit jejich výstavbu. Ze svých dotazů jsem se dozvěděla, že většina návštěvníků by byla ochotna výstavbu nových rozhleden podpořit. Z Orlických hor by valná většina respondentů uvítala rozhlednu na Velké Deštné, kde také malá vyhlídka dříve stávala. Bylo by vhodné tuto skutečnost zvážit a pokusit se o obnovení dřevěné vyhlídky.

82

Závěrem bych chtěla poznamenat, že jsem se při zpracovávání této práce velmi ráda dozvěděla informace o historii rozhleden a jejich architektuře. Největším přínosem pro mne byla komunikace s návštěvníky, kteří se o rozhledny zajímají a navštěvují je pravidelně. Díky těmto setkáním jsem se i já stala nadšeným návštěvníkem rozhleden.

83

8 Seznam použité literatury Knižní zdroje BÍNA, Jan a Jaromír DEMEK. Z nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012, 343 p. ISBN 978-802-0020-260. DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. Vyd. 1. Praha: Knižní Klub, 2009. 328 stran. sv. 7. ISBN 978-802-4224-541. DAVID, Petr a VladimírSOUKUP. Velká turistická encyklopedie:PARDUBICKÝ KRAJ. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-802-4229-720. DEMEK, J. a P MACKOVČIN a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. upravené vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006, 582 stran. ISBN 80-86064-99-9. FALTYSOVÁ, H., P. MACKOVČIN, M. SEDLÁČEK a kol. Chráněná území ČR: svazek V. Královéhradecko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 stran. ISBN 80-86064-45-X. MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2004, 250 stran. ISBN 80-865-6990-X. NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 160 stran. ISBN 80-902-5904-9. NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 2003, 151 s. ISBN 80-864-2419-7. RUBÍN, Josef a kol. Národní parky a chráněné krajinné oblasti. 1. vyd. Editor Josef Rubín. Praha: Olympia, 2003, 208 stran. Navštivte--. ISBN 80-703-3808-3. ŠTEKL, Jiří. Rájem rozhlednovým: na kole, pěšky, lanovkou i tramvají. 3. vydání. Plzeň: CYKLOKNIHY s.r.o., 2011. 311 stran. ISBN 978-80-87193-16-7. VÍTEK, Jan. Krajinou severovýchodních Čech: hory, kopce, vyhlídková místa, údolí, skály, jeskyně. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000, 168 stránek. ISBN 80-860-4226-X. 84

Internetové zdroje KČT Náchod. Jiráskova chata Dobrošov [online]. 2005-2009 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.volny.cz/kctnachod/dobrosov.htm Orlické hory. Anenský vrch 991 m [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/anensky.htm Orlické hory. Horopis: CHKO Orlické hory [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-03]. Dostupný z WWW: http://www.orlickehory.net/horopis.htm. Orlické hory. Jiráskova horská cesta [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/jiraskovacesta.htm Orlické hory. Orlické hory - Kladské pomezí - Východní Čechy [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://orlickehory.webz.cz/anensky-vrch.htm Orlicke hory. Orlické hory a Podorlicko [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory-cz.info/index.php?oid=87315 Orlické hory. Pohraniční vojenské opevnění z r. 1938 [online]. 2001-2006 [cit. 2012-1204]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/opevneni.htm Orlické hory. Sedloňovský kříž [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/kriz.htm Orlické hory. Veká Deštná 1 115 m [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/vdestna.htm Orlické hory: Ochrana přírody. AOPK ČR [online]. 2009 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/orlicke-hory/o-spravechko/!ut/p/c5/DcxJkoIwAEDRs3gAK8gQyVIDBGIQxDBuqCiCNApiRzi9E397asPCrDUi6lthGyHXjxABgpYBuyEDMfQFYLineIdkA2js7UJTAVQUDSP4bL IlOeS4V__a-2ysBtSVcocnavgGEd_fK-hznXsPsxU5lGr8sn61tUa1QNlu1iP18OxDcdE7fGdsDS_I5698JXdtrD9_0wqrTGXl1QjbJZKxHyuf5MRvzZsp 9-FnXjTfVMpksK4_CjvSknCRclhU93fSR6Eq_Aq8tX_-2H1w!/?sentByLeftNavigation=true 85

Orlicko.cz. Orlické hory na Internetu [online]. Žamberk, 1998-2008 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.orlicko.cz/Index.php?IdS=36 Suchak. Kramářova chata na Suchém vrchu [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.suchak.cz/historie-chaty Suchak. Kramářova chata na Suchém vrchu [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.suchak.cz/obnova-kramarovy-chaty-foto Suchak. Kramářova chata na Suchém vrchu [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.suchak.cz/rozhledna-suchy-vrch ŠORM, Luděk. Turistické regiony České Republiky: Orlické hory a podhůří. [online]. 2. vyd. 1998-2012, aktualizováno 19. 8. 2002 [cit. 2012-12-03]. Dostupný z WWW: http://www.orlickehory.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=49229 Treking.cz. VÍTEK, Jan. Vysoký kámen, Bukovohorská hornatina [online]. 29.11.2006 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.treking.cz/vrcholy/vysokykamen.htm Žamberk. Tyršova rozhledna [online]. 2004-2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.zamberk.cz/index.php?IdS=311

86

Ostatní zdroje Česká republika. Zákon o ochraně přírody a krajiny. In: 114/1992 Sb. 1992. Financování [Informační tabule]. 2009 [cit. 09.12.2012]. HOLENDOVÁ, Radka. Anenský vrch 991 m. n. m.: Pohled do historie [Informační tabule]. 2010 [cit. 09.12.2012]. LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S. P. Rozhledna Anna, Anenský vrch: Lesní hospodaření v oblasti Orlických hor[Informační tabule].2010 [cit. 09.12.2012] Orlické hory: turistická mapa 1:50 000. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2009, 1 mapa. Turistické mapy 1: 50 000 (Kartografie Praha). ISBN 978-80-7393-111-7. Osobní sdělení: Marcela Štěpánová, provozní na Jiráskově chatě Osobní sdělení: RNDr. Václav Hovorka, bývalý předseda KČT pro oblast Královéhradeckého kraje

87

Odcitované zdroje [1]

DAVID, Petr a Vladimír SOUKUP. Velká turistická encyklopedie: KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ. Vyd. 1. Praha: Knižní Klub, 2009. 328 stran. sv. 7. ISBN 978-802-4224-541.

[2]

ŠORM, Luděk. Turistické regiony České Republiky: Orlické hory a podhůří. [online]. 2. vyd. 1998-2012, aktualizováno 19. 8. 2002 [cit. 2012-12-03]. Dostupný z WWW: http://www.orlickehory.tourism.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=49229

[3]

FALTYSOVÁ, H., P. MACKOVČIN, M. SEDLÁČEK a kol. Chráněná území ČR: svazek V. Královéhradecko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 stran. ISBN 80-86064-45-X.

[4]

BÍNA, Jan a Jaromír DEMEK. Z nížin do hor: geomorfologické jednotky České republiky. Vyd. 1. Praha: Academia, 2012, 343 p. ISBN 978-802-0020-260.

[5]

DEMEK, J. a P MACKOVČIN a kol. Hory a nížiny: Zeměpisný lexikon ČR. 2. upravené vydání. Brno: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2006, 582 stran. ISBN 80-86064-99-9.

[6]

LESY ČESKÉ REPUBLIKY, S. P. Rozhledna Anna, Anenský vrch: Lesní hospodaření v oblasti Orlických hor[Informační tabule].2010 [cit. 09.12.2012]

[7]

Orlické hory. Horopis: CHKO Orlické hory [online]. 2001-2005 [cit. 2012-1203]. Dostupný z WWW: http://www.orlickehory.net/horopis.htm.

[8]

Orlické hory: Ochrana přírody. AOPK ČR [online]. 2009 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.ochranaprirody.cz/wps/portal/cs/orlickehory/o-spravechko/!ut/p/c5/DcxJkoIwAEDRs3gAK8gQyVIDBGIQxDBuqCiCNApiRzi9E397asPCrDUi6lthGyHXjxABgpYBuyEDMfQFYLineIdkA2js7UJTAVQU DSP4bLIlOeS4V__a-2ysBtSVcocnavgGEd_fK-hznXsPsxU5lGr8sn61tUa1QNlu1iP18OxDcdE7fGdsDS_I5698JXdtrD9_0wqrTGXl1QjbJZKxHyuf5M RvzZsp9-FnXjTfVMpksK4_CjvSknCRclhU93fSR6Eq_Aq8tX_-2H1w!/?sentByLeftNavigation=true 88

[9]

Česká republika. Zákon o ochraně přírody a krajiny. In: 114/1992 Sb. 1992.

[10]

Orlické hory: turistická mapa 1:50 000. 1. vyd. Praha: Kartografie Praha, 2009, 1 mapa. Turistické mapy 1: 50 000 (Kartografie Praha). ISBN 978-80-7393-1117.

[11]

Orlické hory. Pohraniční vojenské opevnění z r. 1938 [online]. 2001-2006 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/opevneni.htm

[12]

Orlicko.cz. Orlické hory na Internetu [online]. Žamberk, 1998-2008 [cit. 201212-03]. Dostupné z: http://www.orlicko.cz/Index.php?IdS=36

[13]

Orlické hory. Jiráskova horská cesta [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/jiraskovacesta.htm

[14]

RUBÍN, Josef a kol. Národní parky a chráněné krajinné oblasti. 1. vyd. Editor Josef Rubín. Praha: Olympia, 2003, 208 stran. Navštivte--. ISBN 80-703-38083.

[15]

Orlicke hory. Orlické hory a Podorlicko [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory-cz.info/index.php?oid=87315

[16]

VÍTEK, Jan. Krajinou severovýchodních Čech: hory, kopce, vyhlídková místa, údolí, skály, jeskyně. Vyd. 1. Ústí nad Orlicí: Oftis, 2000, 168 stránek. ISBN 80860-4226-X.

[17]

Osobní sdělení: RNDr. Václav Hovorka, bývalý předseda KČT pro oblast Královéhradeckého kraje

[18]

MIŠKOVSKÝ, Pavel. Naše rozhledny. 1. vyd. Praha: Dokořán, 2004, 250 stran. ISBN 80-865-6990-X.

[19]

Orlické hory. Veká Deštná 1 115 m [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/vdestna.htm

[20]

Orlické hory. Orlické hory - Kladské pomezí - Východní Čechy [online]. 2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://orlickehory.webz.cz/anensky-vrch.htm

89

[21]

Orlické hory. Sedloňovský kříž [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/kriz.htm

[22]

PETR DAVID, Vladimír Soukup. Velká turistická encyklopedie:PARDUBICKÝ KRAJ. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2010. ISBN 978-802-4229-720.

[23]

Treking.cz. VÍTEK, Jan. Vysoký kámen, Bukovohorská hornatina [online]. 29.11.2006 [cit. 2012-12-10]. Dostupné z: http://www.treking.cz/vrcholy/vysokykamen.htm

[24]

ŠTEKL, Jiří. Rájem rozhlednovým: na kole, pěšky, lanovkou i tramvají. 3. vydání. Plzeň: CYKLOKNIHY s.r.o., 2011. 311 stran. ISBN 978-80-87193-167.

[25]

NOUZA, Jan. Rozhledny Čech, Moravy a Slezska. 1. vyd. Liberec: Nakladatelství 555, 1999, 160 stran. ISBN 80-902-5904-9.

[26]

NOUZA, Jan. Rozhledny na prahu 21. století. Vyd. 1. Liberec: Nakladatelství 555, 2003, 151 s. ISBN 80-864-2419-7.

[27]

HOLENDOVÁ, Radka. Anenský vrch 991 m. n. m.: Pohled do historie [Informační tabule]. 2010 [cit. 09.12.2012].

[28]

Orlické hory. Anenský vrch 991 m [online]. 2001-2005 [cit. 2012-12-03]. Dostupné z: http://www.orlickehory.net/mista/anensky.htm

[29]

Suchak. Kramářova chata na Suchém vrchu [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.suchak.cz/historie-chaty

[30]

Suchak. Kramářova chata na Suchém vrchu [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.suchak.cz/obnova-kramarovy-chaty-foto

[31]

Suchak. Kramářova chata na Suchém vrchu [online]. 2012 [cit. 2012-12-05]. Dostupné z: http://www.suchak.cz/rozhledna-suchy-vrch

[32]

Žamberk. Tyršova rozhledna [online]. 2004-2012 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.zamberk.cz/index.php?IdS=311

[33]

Financování [Informační tabule]. 2009 [cit. 09.12.2012]. 90

[34]

KČT Náchod. Jiráskova chata Dobrošov [online]. 2005-2009 [cit. 2012-12-04]. Dostupné z: http://www.volny.cz/kctnachod/dobrosov.htm

[35]

Osobní sdělení: Marcela Štěpánová, provozní na Jiráskově chatě

91

Seznam obrázků Obrázek 1: Turistické oblasti České republiky - http://www.czechtourism.cz/proodborniky/mapa-turistickych-regionu-a-oblasti/ Obrázek 2: Geomorfologické členění - FALTYSOVÁ, H., P. MACKOVČIN, M. SEDLÁČEK a kol. Chráněná území ČR: svazek V. Královéhradecko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 stran. ISBN 8086064-45-X. Obrázek 3: Klimatické oblasti - FALTYSOVÁ, H., P. MACKOVČIN, M. SEDLÁČEK a kol. Chráněná území ČR: svazek V. Královéhradecko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 stran. ISBN 8086064-45-X. Obrázek 4: Zóny ochrany CHKO - http://www.orlickehory.net/horopis.htm Obrázek 5: Zvláště chráněná území - FALTYSOVÁ, H., P. MACKOVČIN, M. SEDLÁČEK a kol. Chráněná území ČR: svazek V. Královéhradecko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 stran. ISBN 8086064-45-X. Obrázek 6: Pevnost Dobrošov - vlastní Obrázek 7: Pevnost Dobrošov z dálky - vlastní Obrázek 8: Pevnost Hanička - vlastní Obrázek 9: Jiráskova cesta - http://www.orlickehory.net/foto/velke/mapa.jpg Obrázek 10: Masarykova chata na Šerlichu - vlastní Obrázek 11: Anenský vrch – turistická značka - vlastní Obrázek 12: Mapa - Anenský vrch - http://mapy.cz/s/5Qv0 Obrázek 13: Původní kaple s rozhlednou http://www.orlickehory.net/hdobvelke/anvrch2.jpg Obrázek 14: Kaple sv. Anny http://www.orlickehory.net/digifoto/velke/anenkaple1.jpg 92

Obrázek 15: Rozhledna Anna - vlastní Obrázek 16: Rozhledna Anna z dálky - vlastní Obrázek 17: Rozhledna Anna z turistické stezky - vlastní Obrázek 18: Rozhledna Anna – schodiště - vlastní Obrázek 19: Rozhledna Anna - výhled z rozhledny - vlastní Obrázek 20: Rozhledna Anna - výhled z rozhledny II. - vlastní Obrázek 21: Suchý vrch z dálky - vlastní Obrázek 22: Mapa – Suchý vrch - http://mapy.cz/s/5QuY Obrázek

23:

Suchý

vrch

z roku

1933

-

http://www.suchak.cz/fotogalerie-

z roku

2009

-

http://www.suchak.cz/fotogalerie-

detail/historicke-fotografie Obrázek

24:

Suchý

vrch

detail/historicke-fotografie Obrázek 25: Rekonstrukce Suchého vrchu - vlastní Obrázek 26: Suchý vrch z roku 2011 - vlastní Obrázek 27: Rekonstrukce Kramářovy chaty - vlastní Obrázek 28: Suchý vrch v roce 2012 - vlastní Obrázek 29: Suchý vrch -výhledové schéma na Kralický sněžník - vlastní Obrázek 30: Suchý vrch - výhledové schéma na Sněžku - vlastní Obrázek 31: Mapa – Tyršova rozhledna - http://mapy.cz/s/5QuU Obrázek 32: Výhled na kapli sv. Rozálie - vlastní Obrázek 33: Tyršova rozhledna z dálky - vlastní Obrázek 34: Tyršova rozhledna – boční pohled - vlastní Obrázek 35: Tyršova rozhledna - vlastní Obrázek 36: Tyršova rozhledna – hlavní ochoz - vlastní 93

Obrázek 37: Tyršova rozhledna – interiér - vlastní Obrázek 38: Tyršova rozhledna – kamenná podezdívka - vlastní Obrázek 39: Tyršova rozhledna – výhledové schéma - vlastní Obrázek 40: Mapa – Jiráskova chata - http://mapy.cz/s/5QuR Obrázek 41: Jiráskova chata – pamětní deska - vlastní Obrázek 42: Jiráskova chata - vlastní Obrázek 43: Jiráskova chata – deska - vlastní Obrázek 44: Jiráskova chata – schody - vlastní Obrázek 45: Jiráskova chata – výhled - vlastní Obrázek 46: Mapa – Skuhrov nad Bělou - http://mapy.cz/s/5QuO Obrázek

47:

Rozhledna

ve

Skuhrově

nad

Bělou

-

http://rozhledny2.webzdarma.cz/skuhrov32.jpgObrázek 53 – Mentální mapa 6 Obrázek 48 – Mentální mapa 1 Obrázek 49 – Mentální mapa 2 Obrázek 50 – Mentální mapa 3 Obrázek 51 – Mentální mapa 4 Obrázek 52 – Mentální mapa 5 Mentální mapy kreslili návštěvníci rozhleden

94

Seznam grafů Graf 1: 1. Jaké je Vaše pohlaví? Graf 2: 2. Jaký je Váš věk? Graf 3: 3. Jaké je Vaše vzdělání? Graf 4: 4. V současné době jste: Graf 5: 5. Vzdálenost Graf 6: 7. S kým cestujete? Graf 7: 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? Graf 8: 10. Důležité atraktivity CR Graf 9: 11. Výstavba nových rozhleden Graf 10: 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? Graf 11: 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? Graf 12: 5. Vzdálenost Graf 13: 6. Způsob dopravy Graf 14: 7. S kým cestujete? Graf 15: 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? Graf 16: 10. Důležité atraktivity CR Graf 17: 11. Výstavba nových rozhleden Graf 18: 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? Graf 19: 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? Graf 20: 5. Vzdálenost Graf 21: 6. Způsob dopravy 95

Graf 22: 7. S kým cestujete? Graf 23: 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? Graf 24: 10. Důležité atraktivity CR Graf 25: 11. Výstavba nových rozhleden Graf 26: 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? Graf 27: 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? Graf 28: 5. Vzdálenost Graf 29: 6. Způsob dopravy Graf 30: 7. S kým cestujete? Graf 31: 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? Graf 32: 10. Důležité atraktivity CR Graf 33: 11. Výstavba nových rozhleden Graf 34: 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? Graf 35: 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? Graf 36: 5. Vzdálenost Graf 37: 7. S kým cestujete? Graf 38: 8. Navštěvujete rozhledny pravidelně? Graf 39: 10. Důležité atraktivity CR Graf 40: 11. Výstavba nových rozhleden Graf 41: 12. Splnila návštěva rozhledny Vaše očekávání? Graf 42: 13. Odkud jste se o rozhledně dozvěděli? Veškeré grafy jsou vlastní.

96

Seznam tabulek Tabulka 1: Klimatické oblasti Zdroj: FALTYSOVÁ, H., P. MACKOVČIN, M. SEDLÁČEK a kol. Chráněná území ČR: svazek V. Královéhradecko. 1. vydání. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2002. 410 stran. ISBN 80-86064-45-X. Tabulka 2: Statistika návštěvnosti rozhledny v roce 2011 Zdroj: Katka Šípková, Turistické informační centrum Žamberk Tabulka 3: Statistika návštěvnosti rozhledny v roce 2012 Zdroj: Katka Šípková, Turistické informační centrum Žamberk Tabulka 4: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Anenský vrch¨ Zdroj: vlastní Tabulka 5: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Dobrošov, Jiráskova chata Zdroj: vlastní Tabulka 6: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Suchý vrch Zdroj: vlastní Tabulka 7: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Tyršova rozhledna Zdroj: vlastní Tabulka 8: Celkové hodnocení kvality rozhleden – Skuhrov nad Bělou Zdroj: vlastní

97

Rozhledny Orlických hor

Recommend Documents