PŘÍSTUPNÉ ROZHLEDNY ZÁPADNÍCH ČECH Informace zde uvedené byly čerpány z internetových stránek: www.rozhlednyunas.cz
KRÁSENSKÝ VRCH U HORNÍHO SLAVKOVA Jedna z nepodivuhodnějších rozhleden v naší republice. Návštěvníka již z dálky zaujme neobvyklým tvarem věže, po jehož obvodu se jako zužující spirála vine vnější schodiště. Nachází se nedaleko města Horní Slavkov, nad obcí Krásno. Tato unikátní rozhledna byla postavena podle plánů sochaře Williho Russe a Fritze Hoffmanna. Stavba věže proběhla v době hospodářské krize v letech 1933-34, kdy na ní pracovalo několik nezaměstnaných. Do stavby se zapojilo celé město, které darovalo pozemek a dřevo a ti, co vlastnili povozy, přiváželi bezplatně cement a písek. Rozhledna se svého otevření dočkala 23. června 1935. U věže dokonce stávala restaurace, ale ta dnes již neexistuje. Poslední generální oprava se konala v roce 1997. Kóta: 825 m n.m. Bývalý okres: Sokolov Kraj: Karlovarský Typ stavby: kamenná Otevření: 23.06.1935 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 25.0 m Počet schodů: 120 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 25.0 m
HAMELIKA V MARIÁNSKÝCH LÁZNÍCH Nachází se severním směrem nad Mariánskými Lázněmi na kopci Hamelika. K rozhledně se dostanete z Mariánských Lázní po ulici Anglická, z níž za Casinem odbočíte na serpentiny, které se nazývají ulice Pod Panorámou. Tudy dojedete k hotelu Panorama, kde necháte stát auto. Vedle hotelu vede pěšina (je značená červenou značkou), která Vás zavede po 400 metrech k rozhledně. Stavba rozhledny i její otevření proběhly ve stejném roce - 1876. Kóta: 723 m n.m. Bývalý okres: Cheb Kraj: Karlovarský Typ stavby: kamenná Otevření: 1876 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 20.0 m Počet schodů: 120 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 20.0 m
ÚTVINA U TOUŽIMI – ROZHLEDNA TŘASÁK Rozhlednu postavil pan Václav Krysl na rodinném pozemku pro svou přítelkyni. Veškeré stavební práce prováděl s pomocí přátel a svého strýce, který mu pomáhal se zednickými záležitostmi. Postavena byla za šestnáct měsíců. K objektu rozhledny se dostanete při příjezdu do obce Útvina ve směru od Toužimi, kdy je nutno odbočit hned do první uličky vlevo. Zakrátko dojedete k soukromému pozemku, na nímž je rozhledna postavena. Kóta: 610 m n.m. Bývalý okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Typ stavby: dřevěná Otevření: 12/2003 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 12.0 m Počet schodů: 33 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 10.0 m
DIANA V KARLOVÝCH VARECH Realizace projektu - restaurace s mohutnou vyhlídkovou věží a přístupem s kolejovou lanovou dráhou - byla svěřena staviteli Fouskovi. Stavba byla zahájena na jaře roku 1913 a její dokončení se slavnostním otevřením se datuje na 27.května 1914. Přístup lanovou dráhou od hotelu Grandhotel Pupp. Lanovka na Dianu je dlouhá 453 metrů a překonává převýšení 167 metrů. Kóta: 556 m n.m. Bývalý okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Typ stavby: kamenná Otevření: 27.05.1914 Přístup: celoročně Výška rozhledny: 40.0 m Počet schodů: 150 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 35.0 m
DOUBSKÁ HORA V KARLOVÝCH VARECH Rozhledna se nachází v části Doubí na jihozápadním okraji Karlových Varů nad přehradou Březová. Byla vystavěna v roce 1905 podle návrhu architekta Ludwiga Schefflera na vrcholu Doubské hory 612 m.n.m. V době totality sloužil objekt jako školící a rekreační středisko nesoucí jméno Klementa Gottwalda. V roce 1995 byl zchátralý objekt odprodán do ruských rukou a po rekonstrukci v letech 1995-7 otevřen jako luxusní čtyřhvězdičkový hotel. Rozhledna je přístupná celoročně za poplatek a za předpokladu, že je volné apartmá pod věží, přes které vede přístup. Kóta: 609 m n.m. Bývalý okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Typ stavby: objekt s rozhlednou Otevření: 16.07.1905 Přístup: celoročně Výška rozhledny: 22.0 m Počet schodů: 160 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 18.0 m
GOETHOVA VYHLÍDKA V KARLOVÝCH VARECH Druhá nejstarší rozhledna v Karlových Varech. Stavební práce financovala v letech 1888-1889 městská spořitelna, slavící v té době čtvrtstoletí existence. Slavnostní otevření se konalo 21. července 1889. Stalo se tak přesně dva roky poté, co město navštívila Její Výsost korunní princezna Štefanie. Na počest této události dostala rozhledna jméno Štefaniina vyhlídka. Jméno Goethova vyhlídka nosí rozhledna od 60. let 20. století. Kóta: 638 m n.m. Bývalý okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Typ stavby: cihlová Otevření: 21.07.1889 Přístup: celoročně Výška rozhledny: 42.0 m Počet schodů: 165 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 34.0 m
VYHLÍDKA KARLA IV. V KARLOVÝCH VARECH Nejstarší rozhledna v Karlových Varech v pseudogotickém slohu. Nachází se na vrcholu západního svahu údolí říčky Teplé, poblíž budovy Poštovního dvora. Výstavba zahájena v létě 1876 a dokončena ještě téhož podzimu. První hosty uvítala v lázeňské sezoně roku 1877. Jde o přesné napodobení rozhledny stojící v severoněmeckém Schleswigu. Přístup k rozhledně lanovkou Diana (nástup u hotelu Grandhotelu Pupp), vystoupit na mezistanici "Jelení skok", odkud se vydáte po žluté značce, která vás zavede až k rozhledně. Cesta je dlouhá asi 800 metrů. Kóta: 514 m n.m. Bývalý okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Typ stavby: cihlová Otevření: 1877 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 15.0 m Počet schodů: 79 Počet vyhlídkových plošin: 2 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 15.0 m
BUČINA U LÁZNÍ KYSELKA Rozhlednu na kopci Bučina nechal vystavět Jindřich Mattoni pravděpodobně kolem roku 1880. Po 2. světové válce začala chátrat a postupně byla přerůstána stromy. V 90. letech byla naší nejzchátralejší rozhlednou. Roku 2003 ji nechal Obecní úřad Kyselka opravit - bylo vyspraveno zdivo a na ochoz přibyla slušivá střecha, zároveň byly vykáceny některé stromy. K rozhledně se nejlépe dostanete po červené značce vedoucí z Kyselky. Když pojedete autem směrem na Karlovy Vary, na konci obce uvidíte po levé straně zchátralý lázeňský dům. Tady necháte auto a budete sledovat červenou značku, která začíná za domem. Dávejte si pozor, cesta je velice špatně značená. Kóta: 582 m n.m. Bývalý okres: Karlovy Vary Kraj: Karlovarský Typ stavby: kamenná Otevření: 1880 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 11.0 m Počet schodů: 62 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 10.0 m
HARD V SOKOLOVĚ V 1. pol. 19. stol. zde stál kamenný vyhlídkový gloriet. V roce 1907 byl kamenný podstavec byl opraven a byla na něj postavena dřevěná dvoupatrová vyhlídková nástavba. Ta vydržela od roku 1908 do roku 1933, kdy byla pro špatný stav snesena. Z podstavce se stala vojenská pozorovatelna. Do roku 2000 podstavec chátral, poté došlo opět k postavení takřka identické původní dřevěné nástavby, opravě podstavce a bylo osazeno vnitřní ocelové schodiště. Znovuotevření se konalo 26. dubna 2001. V Sokolově v ulici Hornická si ve vrátnici budovy plynárenské společnosti si půjčíte klíče od rozhledny. Kóta: 461 m n.m. Bývalý okres: Sokolov Kraj: Karlovarský Typ stavby: kamenná Otevření: 15.04.1908 Přístup: klíč celoročně Výška rozhledny: 14.5 m Počet schodů: 52 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 12.0 m
ZELENÁ HORA U CHEBU – Bismarckova rozhledna Než byla postavena nynější kamenná rozhledna, stála na vrcholu nejprve dřevěná, 14 metrů vysoká stavba.. Otevřena byla 23.8.1891. A roku 1907 byla pro špatný stav uzavřena. O projekt další - kamenné - rozhledny se postaral arch. Rolf Beier a stavba byla svěřena p. Zuberovi. 3.10.1909 byla osmnáctimetrová rozhledna, zasvěcená německému sjednotiteli Ottu Bismarckovi, otevřena. Nedaleko rozhledny byla dokonce postavena chata s pohostinstvím. Nachází se asi 4 km na západ od Chebu. Dobře se k ní dostanete z Chebu po úzké asfaltové silničce po zelené značce. Po této silnici dojedete až k rozcestníku, kde necháte auto. Odtud je to asi 100 metrů po lesní pěšině. Kóta: 637 m n.m. Kraj: Karlovarský Otevření: 03.10.1909 Výška rozhledny: 18.0 m Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 18.0 m
Bývalý okres: Cheb Typ stavby: kamenná Přístup: sezonně Počet schodů: 71
SALINGBURG VE FRANTIŠKOVÝCH LÁZNÍCH Protože neměly Františkovy Lázně žádnou historickou památku, rozhodli se radní, že nechají postavit umělou zříceninu, jejíž věž bude používána jako rozhledna. Tento nápad se dostal do novin a díky tomu začali nemalými dary přispívat jak obyvatelé města, tak i jeho návštěvníci. Rozhledna byla otevřena 7. září 1906. Žije prý v ní duch minerálních pramenů Salinger. Rozhledně a duchovi se dostalo jmen podle zdejší kyselky nazývané od pradávna Saling. Stojí na jižním okraji města Františkovy lázně, na místě zvaném Na Vyhlídce. Kóta: 450 m n.m. Kraj: Karlovarský Otevření: 07.09.1906 Výška rozhledny: 10.0 m Počet vyhlídkových plošin: 2 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 10.0 m
Bývalý okres: Cheb Typ stavby: kamenná Přístup: celoročně volně Počet schodů: 52
HÁJ U AŠE – Bismarckova rozhledna Stavba rozhledny, navržené architektem Wilhelmem Kreisem z Drážďan, byla zahájena 18. října1902. Stavby se ujal stavitel Hausner. Otevření rozhledny se konalo 19. června 1904. Vrch Háj se nachází 1 km severně od města. Je to naše nejzápadnější rozhledna. K rozhledně můžete zajet autem a to přímo z Aše po úzké silničce značené modrou turistickou značkou. Kóta: 758 m n.m. Bývalý okres: Cheb Kraj: Karlovarský Typ stavby: kamenná Otevření: 19.06.1904 Přístup: sezonně Výška rozhledny: 34.0 m Počet schodů: 122 Počet vyhlídkových plošin: 4 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 25.0 m
BOHUŠŮV VRCH U PLANÉ V březnu 1908 se městský okrašlovací spolek na své výroční schůzi rozhodl, že nahradí již dosluhující dřevěný gloriet na Šibeničním vrchu masivní kamennou věží. Původní plány dokonce počítaly s 27 metrovou věží! Nedostatek peněz ale způsobil, že se výstavba o rok opozdila a vznikla jen šestnáctimetrová cihlová věž, k níž byl přistavěn domek pro strážného a prodej občerstvení. Slavnostního otevření se dočkala v létě 1909. K rozhledně se dostanete, odbočíte-li asi 300 metrů za Planou ze silnice vedoucí do obce Otín vpravo na polní cestu, která vás sem asi po 200 metrech zavede. KÓTA: 571 m n.m. BÝVALÝ OKRES: Tachov TYP STAVBY: cihlová KRAJ: Plzeňský OTEVŘENÍ: 1909 PŘÍSTUP: celoročně volně Výška rozhledny: 16.0 m Počet schodů: 72 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 14.0 m
MILÍŘE U ROZVADOVA Rozhledna byla postavena hlavně k radiokomunikačním účelům. Nepatří sice mezi nejkrásnější, ale dá se ocenit alespoň pěkný výhled a to, že nepatří úplně do řad typizovaných věží. Byla stavěna v roce 2001 a otevřena na podzim téhož roku. Má tři patra, ale rozhlížet se dá jen z nejnižšího (ve 25-ti metrech). Ostatní dvě patra (v 30-ti a 35-ti metrech) jsou pro antény. Dostanete se k ní, když se z obce Milíře dáte po polní cestě okolo několika chat, značené modrou značkou. Tudy dojedete až přímo pod rozhlednu. Kóta: 550 m n.m. Bývalý okres: Tachov Kraj: Plzeňský Typ stavby: železná Otevření: 2001 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 35.0 m Počet schodů: 126 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 25.0 m
BŘEZINKA U BERNARTIC Další z mnoha věží, které vznikly díky mobilním operátorům. Stavba byla zahájena v roce 2001 a na podzim 2002 proběhla kolaudace. První návštěvníci stoupali po jejích 178 točitých schodech 3. května 2003. Nachází se východně od Bernartic na vršku Březinka. Přístup k rozhledně je pěšky od Bernartic po modré turistické značce. Cesta je dlouhá asi kilometr. Kóta: 576 m n.m. Bývalý okres: Tachov Kraj: Plzeňský Typ stavby: železná Otevření: 03.05.2003 Přístup: celoročně volně Výška rozhledny: 50.0 m Počet schodů: 178 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 34.0 m
SYLVÁNSKÝ VRCH V PLZNI Šedesát osm metrů vysoký typizovaný stožár Radiomobilu. Tato výška dělá z rozhledny jednu z našich nejvyšších ocelových konstrukcí. Při jeho výstavbě, v roce 1999, si dali radní města Plzně podmínku, že tato věž musí být přístupná veřejnosti. Po dostavbě v roce 2001 o stavbu nejevilo zájem ani město ani Radiomobil. Do této roztržky vstoupil v roce 2003 soukromý podnikatel Alois Mach, který dokázal 30. 5. 2003 rozhlednu na vlastní náklady zpřístupnit veřejnosti. Nachází se v Plzni, v lokalitě Sylván, severně od městského centra. Kóta: 403 m n.m. Bývalý okres: Plzeň-město Kraj: Plzeňský Typ stavby: železná Otevření: 30.05.2003 Přístup: sezonně Výška rozhledny: 68.3 m Počet schodů: 122 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 23.2 m
CHLUM U PLZNĚ Základní kámen byl položen roku 1926 z iniciativy Svazu československých dělnických turistů. Stavby se ujal pan Hegner. Shromážděné peníze stačily jen na postavení chaty. Na rozhlednu již nezbylo a tak, postavená jen do třetinové výšky, byla upravena alespoň k provizornímu používání. I tak se však konalo 1.8.1926 slavnostní otevření chaty, která byla pojmenována po Plzeňském starostovi Luďku Pikovi. Rozhlednu dokončil až v roce 1929 stavitel Tomášek (otevřena 23.6.1929). Později začala rozhledna v soukromých rukách chátrat a v posledních letech dokonce nebyla návštěvníkům přístupná a roku 1999 byla zbourána chata u rozhledny. I když je věž v dosti špatném stavu, je možno se z ní o víkendech rozhlédnout. Kóta: 416 m n.m. Bývalý okres: Plzeň-město Kraj: Plzeňský Typ stavby: kamenná Otevření: 23.06.1929 Přístup: sezonně Výška rozhledny: 25.0 m Počet schodů: 121 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 22.0 m
ČERCHOV U DOMAŽLIC První rozhledna na Čerchově stála již v roce 1894, byla dřevěná, třípatrová a měřila 17 metrů. Věž ale vydržela pouhých deset let. Ihned po jejím stržení začaly práce na nové, zděné věži. Byla otevřena 16. července 1905. V roce 1927 se na kopci díky neutuchajícímu zájmů výletníků objevila další turistická chata. V roce 1938 byl areál na Čerchově zabrán armádou německou, v poválečných letech pak československou.V sedmdesátých letech byly obě chaty zbourány a vedle věže vyrostla věž další, tentokráte radarová. Svému účelu začala rozhledna sloužit opět v roce 2000. Nejlépe je nechat auto v obci Capartice, odkud se vydáte na vrchol Čerchova pěšky po asfaltové cestě dlouhé 5 kilometrů. Kóta: 1041 m n.m. Bývalý okres: Domažlice Kraj: Plzeňský Typ stavby: kamenná rozhledna Otevření: 16.07.1905 Přístup: sezonně Výška rozhledny: 19.2 m Počet schodů: 129 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 16.4 m
KORÁB U KDYNĚ Na Korábu stály po sobě dvě rozhledny. Poprvé se začalo stavět roku 1938. Byla postavena chata a 21 metrů vysoká otevřená trámová konstrukce s pěti patry, která byla roku 1948 celá opláštěna a vyhlídkový ochoz zastřešen. V polovině 80.let však musela být kvůli špatnému stavu stržena. V letech 1990-1992 probíhala na Korábu stavba netradiční rozhledny, která slouží zároveň i jako vysílač. Skládá se z tubusu, v němž vede točité schodiště a trojboké vyhlídkové gondoly. Otevřena byla 15.8.1992 a s ní slouží návštěvníkům i chata, která byla navrácena KČT. Ze silnice vedoucí z Kdyně na Mezholezy odbočte vpravo na vrcholu stoupání na úzkou silnici. Po 1 km se tudy dostanete až na parkoviště u rozhledny. Kóta: 773 m n.m. Kraj: Plzeňský Otevření: 15.08.1992 Výška rozhledny: 50.0 m Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 30.0 m
Bývalý okres: Domažlice Typ stavby: železná Přístup: celoročně Počet schodů: 144
BOLFÁNEK U CHUDENIC Na místě nynější rozhledny stávala dříve kaplička postavená na paměť návštěvy biskupa Wolfganga. Podle něj se vrch nazývá Svatý Wolfgang. V letech 1722-25 proběhla na místě kapličky stavba barokního kostela podle architekta Maxmiliána Kaňky. Nechal ho postavit František Josef Černín. Kvůli náboženské reformě císaře Josefa II. však musel být kostel uzavřen. Začal chátrat a v roce 1810 musel být zbořen. Zůstala však věž, kterou roku 1845 dostavěli do výšky 45 metrů a upravili jako rozhlednu. Věž se nachází asi 15 kilometrů od Klatov na vrchu Žďár. Kóta: 583 m n.m. Bývalý okres: Klatovy Kraj: Plzeňský Typ stavby: kamenná Otevření: 1845 Přístup: sezonně Výška rozhledny: 45.0 m Počet schodů: 138 Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 25.0 m
SVATOBOR U SUŠICE Na vrcholu hory Svatobor jsou hned tři věže. Dva telekomunikační stožáry a štíhlá kamenná rozhledna. Je to v historii již druhá, která byla na Svatoboru postavena. První byla otevřena roku 1900, 4. května 1934 se kvůli špatnému podloží (přičemž nepomohlo ani zpevnění železnými pásy) sama zřítila. Její náhrada nenechala na sebe dlouho čekat. Vyrostla již v srpnu roku 1934. O rok později přibyla k rozhledně i horská chata v alpském stylu. Stejně jako rozhledna slouží dodnes. Chcete-li se dostat k rozhledně, jeďte ze Sušice na obec Hrádek. Z této silnice pak před Hrádkem odbočíte doleva na úzkou asfaltku, která vás přes obec Odolenov zavede až skoro k rozhledně. Kóta: 845 m n.m. Kraj: Plzeňský Otevření: 12.08.1934 Výška rozhledny: 31.0 m Počet vyhlídkových plošin: 1 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 28.0 m
Bývalý okres: Klatovy Typ stavby: kamenná Přístup: celoročně Počet schodů: 182
POLEDNÍK U PRÁŠIL Nejvýše položená a zároveň nejmladší rozhledna Šumavy. Zpřístupněna roku 1998 v oblasti, která až do pádu železné opony patřila k nejpřísněji střeženým územím v celé naší vlasti. Objekt na vrcholu, zahrnující několik budov a radarovou věž sloužil protivzdušné obraně státu a výzvědné činnosti. Po roce 1989 nikdo nevěděl, co s ním. Náklady na přeměnu pro civilní užití se zdály být příliš vysoké. Správa šumavského NP se rozhodla veškeré okolní budovy zbourat a zanechat pouze věž, která byla zrekonstruována a upravena na rozhlednu. Kóta: 1315 m n.m. Kraj: Plzeňský Otevření: 17.07.1998 Výška rozhledny: 37.0 m Počet vyhlídkových plošin: 3 Nejvyšší vyhlídková plošina ve výšce: 30.0 m
Bývalý okres: Klatovy Typ stavby: betonová Přístup: sezonně Počet schodů: 223
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zdroj: internetové stránky: www.rozhlednyunas.cz
