Průvodce "Rozhledny na Jablonecku"
Rozhledny v okolí Jablonce nad Nisou
Vranov-Pantheon Zřícenina
GPS poloha: 50°38'29.83"N 15°11'16.33"E
Jen osm kilometrů od Turnova, na Malé Skále, se na strmém útesu nad řekou Jizerou tyčí skalní hrad Vranov, dnes známý spíše jako Pantheon. S délkou téměř 400 metrů je považován za nejkomplikovanější skalní hrad v Čechách. Hrad Vranov byl založen v patnáctém století jako gotická pevnost a ve své historii vystřídal celou řadu pánů ? Vartemberky, Smiřické i Valdštejny. Jeden z jeho majitelů, František Zachariáš Römisch, jej po roce 1802 nechal přestavět na Pantheon ? památník slavných tehdejší doby. Do pískovcového skalního masivu vestavěl nejen známý letohrádek ve tvaru kaple, ale i desítky pomníků a pamětních desek. Vranov - Pantheon se tak stal unikátním spojením zřícenin středověkého hradu s duchem evropského romantismu 19. století. Značený prohlídkový okruh Vás zavede téměř do všech koutů hradu. Po úzkém skalním schodišti můžete také vystoupat na nejvyšší bod pískovcového útesu s úchvatným výhledem do okolí - na Věž u Kříže. Hradní kavárna v přízemí letohrádku Vám nabídne kávu, občerstvení i pivo, zatímco o patro výš jsou v hradní galerii k vidění zajímavé výstavy. Zřícenina hradu Vranov stojí na Vranovském hřebeni nad Malou Skálou na Jablonecku v Libereckém kraji. Hradiště je dnes protkáno spoustou cestiček, doplněných schody a můstky. Přístupná je i nejvyšší skála s křížem ? odtud se otvírá Krásná vyhlídka. Návštěvníci si mohou prohlédnout zbytky zdiva i skalní světničky, mohou také využít příjemného posezení s občerstvením přímo v areálu. Historie Hrad nechal na obranu proti husitům postavit po roce 1414 Heník z Valdštejna. Nepohodlné sídlo bylo opuštěno kolem roku 1500. V 19. století tehdejší majitel panství průmyslník František Zachariáš Römisch přeměnil areál na romantický Panteon s jeskyňkami, pomníčky, pamětními deskami a památníčky, připomínající významné osobnosti a události. Na hradním nádvoří byla postavena novogotická kaple, která později sloužila jako Lovecký zámeček. Hradní areál je Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 1
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" veřejnosti přístupný. Správce hradu Ing. Jiří Šťastný tel: 734 264 226 email:
[email protected] web: vranov-pantheon.cz Provozovatel Climbing CZ s.r.o. 463 46 Příšovice 56 IČ: 27338304 DIČ: CZ27338304 www.climbing.cz Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranov-pantheon
Rozhledna Černá Studnice Rozhledna
GPS poloha: 50°42'42.62"N 15°13'58.73"E
Rozhledna Černa studnice, která leží na 869 m.n. m vysokém vrcholu a je viditelný téměř z celých Jizerských hor a širokého okolí. Pro lidi z Jablonce nad Nisou je rozhledna Černá studnice něco jako pro lidi z Liberce Ještěd. Chata s rozhlednou byla dokončena 14. 8. 1905 a předána veřejnosti. Věž je vysoká 26 metrů a stěny jsou místy široké až 1, 6 metrů a některé žulové kvádry váží až tři tuny. Rozhledna má čtyři ochozy, za kterých je vidět na všechny světové strany. Je vidět celý Jablonec a 75% Liberce a celý Ještědský hřeben. Na druhé straně jsou naše nejvyšší hory Krkonoše, a samozřejmě také Jizerské hory. Dále pak Český ráj a třeba i hrad Bezděz. K rozhledně se dostanete autem. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-cerna-studnice
Rozhledna Tanvaldský Špičák Rozhledna
GPS poloha: 50°45'2.99"N 15°16'54.01"E
Roku 1889 byla zpřístupněna skalní vyhlídka, nazývající se Fenterova skála. Pár let na to se nedaleko odtamtud objevila bouda, kde se prodávalo lahvové pivo. Turistů bylo čím dál tím více a jejich požadavky rostly, proto se rozhodlo, že se na vrcholu kopce postaví rozhledna. Stavbou byl pověřen již zkušený stavitel Robert Hemmrich z Jablonce. Stavba začala roku 1908. V plánu byla i výstavba nové turistické chaty, ale kvůli nedostatku peněz byla chata postavena se zpožděním. Rozhledna byla otevřena 4. Července 1909, chata byla otevřena o rok později. Na svazích Špičáku v té době vyrostla sáňkařská dráha, kde se konaly závody. Samotná věž je vysoká 18m s vyhlídkovou plošinou ve výšce 14 metrů. K výhledu je nutné vystoupat 69 schodů, odměnou je nádherný kruhový výhled po celých Jizerských horách, přes Krkonoše a Černou studnici až po Ještědský hřeben. Na věži je umístěna také jedna z kamer pořadu ČT Panorama. Na vrchol rozhledny se pohodlně dostanete lanovkou z obce Jiřetín pod Bukovkou. Vrcholová stanice sedačkové lanovky stojí přímo u rozhledny. Z Jiřetína vede na vrchol také zelená turistická značka. Autor článku: Miroslav Kokeš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-tanvaldsky-spicak
Rozhledna Královka Rozhledna
GPS poloha: 50°47'29.08"N 15°9'24.42"E
Pravděpodobně nejznámější rozhledna Jizerských hor stojí na nejvyšším místě Maxovského hřebene. Na tomto místě stávala dřevěná věž již v letech 1888 - 1906. Současná rozhledna je z roku 1907 a byla postavena za pouhé 4 měsíce. Věž je Vysoká 23, 5 m. Pod ní stojící chata je z roku 1936. Název Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 2
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" Královka je počeštěným názvem původního německého pojmenování Königova výšina. Nejstarším, občas v některých pramenech používaným názvem vrcholu je Nekraš. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-kralovka
Zřícenina hradu Frýdštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°38'55.10"N 15°10'8.44"E
Při cestě jabloneckým okresem nám padla do oka krásná zřícenina hradu Frýdštejna, která se nachází nedaleko od toku řeky Jizery severozápadně od Malé Skály. Z hlavní silnice jsme zabočili doprava a po chvíli přijíždíme do obce Malá Skála. Zde jsme využili služeb placeného parkoviště a zbývající kilometr jdeme po svých. Zabloudit se nedá, jelikož již zdaleka je viditelná okrouhlá věž tohoto zajímavého skalního hradu. Platíme vstupné, prohlížíme si pozůstatky krásného romantického hradu a stoupáme na věž po celkem strmých schodech. Odměnou nám jsou úžasné výhledy do širokého okolí. První zmínka o hradu Frýdštejně pochází patrně z roku 1385, kdy církevní prameny zmiňují Bohuňka, řečeného Puklice z Frýdštejna. Přesná doba založení hradu však není známa. Bližší údaje nejsou k mání ani o založení frýdštejnského panství. Posléze však bylo majetkem Markvaticů. Nejpravděpodobnější se jeví, že vznik Frýdštejna je spojen s rodem Bibrštejnů. V druhé polovině 16. století Jan z Oprštorfu frýdštejnské panství postupně rozprodával a tím ztrácel hrad svou funkci. Ke konci tohoto století je již uváděn jako neobyvatelný. Frýdštejn byl typickým skalním hradem. Jeho stavitel zajímavě využil rozsahem neveliký pískovcový ostroh a ve stísněném prostoru vytvořil dvě necelá patra. Měkký pískovec je dobrý materiál a tak vzhledem k malému prostoru, který byl určen pro stavbu hradu, bylo ve skále vyvrtáno mnoho světniček a sklepů. Jedna z nich (jižně od hlavní věže) sloužila jako kaple. Hlavní dominantou a současně nejlépe zachovalou částí hradu je velká hradní věž, postavená na nejvyšším skalisku. Věž je asi 15 m vysoká a má 9 m v průměru, s dvoumetrovou tloušťkou zdiva. Jediný vchod do ní byl v prvním patře asi 6 - 7 m nad úrovní nádvoří. Zatímco hlavní věž odolává času, někdejší dřevěné hradní stavby zmizely zcela a hradební zdi jsou zachovány již jen částečně.
Hrad Frýdštejn koupil Okrašlovací spolek v Turnově v roce 1892 od knížat Rohanů ze Sychrova a následně ho zpřístupnil veřejnosti. V současné době je hrad ve vlastnictví obce Frýdštejn a postupně jsou prováděny záchranné práce. Nálezy z doby osídlení hradu se nacházejí ve sbírkách turnovského muzea.
Návštěvník dnes může obdivovat krásný pohádkový hrad, o kterém se píše například v knize Karolíny Světlé „ O Krejčíkovic Anežce" nebo, který několikrát zaujal také filmaře. Nejznámější z filmů je pohádka „ O princezně Jasněnce a létajícím ševci", v níž hrad Frýdštejn byl sídlem čarodějnic.
V okolí jsem navštívil následující zajímavá místa: - skalní hrad Sloup: http://www.turistika.cz/mista/skalni-hrad-sloup - procházka po Českém Švýcarsku:http:// www. turistika. cz/ cestopisy/ prochazka- v- narodnim- parku- ceske- svycarskomariina-skala-vileminina-stena-rudolfuv-kamen - zajímavé mauzoleum:http://www.turistika.cz/mista/mauzoleum-prumyslnika-schrolla - vodopády na Bobřím potoce:http://www.turistika.cz/mista/bobri-souteska-a-zajimave-vodopady-na-bobrim-potoce - zámek Ploskovice:http://www.turistika.cz/mista/ploskovice-zamek-a-park - obecné vyznání Českému středohoří:http://www.turistika.cz/mista/vyjimecne-a-kouzelne-pohori-je-ceske-stredohori - morový sloup v Jablonném v Podještědí:http://www. turistika. cz/ mista/barokni- morovy- sloup- sousosi-sv- salvatora- vmestecku-jablonne-v-podjestedi Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 3
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" http://www.turistika.cz/mista/chram-sv-vavrince-a-sv-zdislavy-jablonne-v-podjestedi - originální orloj v obci Kryštofovo údolí: http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-originalni-orloj - zajímavá vesnička Kryštofovo údolí:http://www.turistika.cz/mista/krystofovo-udoli-kouzelna-vesnicka-nedaleko-liberce - pohádková Panská skála:http://www.turistika.cz/mista/panska-skala-u-kamenickeho-senova-varhany
Blog o dalších navštívených místech a cestách autora článku: http://bubinga.blog.cz/ Autor článku: Pavel Liprt Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-frydstejn
Rozhledna Slovanka Rozhledna
GPS poloha: 50°46'18.80"N 15°11'48.20"E
Slovanka je údajně nejstarší železnou rozhlednou v Čechách. Zasloužily se o ni tři sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory - jablonecká, janovská a hornokamenická. Zakoupily rozhlednu, která stávala jako exponát rakouských železáren na vídeňské výstavě. V květnu 1887 se na Seibtově vrchu (pan Seibt věnoval pozemek na stavbu rozhledny) konalo první stavební řízení a 14. srpna téhož roku již rozhledna stála. Jediný zedník postavil 3 m vysokou podezdívku a dva dělníci během 17 dnů smontovali jedenáctimetrovou věž. Na otevření rozhledny se sešlo na 5000 lidí a na dobrovolném vstupném se vybralo ještě víc, než stála celá stavba i dovoz rozhledny. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-slovanka
Vranov - Malá skála Hrad
GPS poloha: 50°38'33.72"N 15°11'13.09"E
Nádherné mystické místo. Mrkněte na mé video které jsem nahrál na stream. cz a snažil se maximálně zachytit kouzlo jednoho z největších skalních hradů v Čechách. Cesta ke hradu je do strmého kopce cca 1,5km, kdy cesta začíná začíná za sámoškou u hlavní silnice. Pokud pojedete autem, je to horší s parkováním, možnost zaparkovat na předraženém "hlídaném" parkovišti cca 500 m po hlavní slinici. V noci je hrad krásně nasvícen, stojí za to si počkat. http://www.stream.cz/video/7/255121-vranov P.S. pokud by se video někomu natolik zalíbilo a chtěl ho v plné kvalitě, můžu poslat :-) Autor článku: Ladislav Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranov-mala-skala
Frýdštejn Zřícenina
GPS poloha: 50°39'8.28"N 15°9'31.75"E
Skalní hrad Frýdštejn patří mezi architektonicky nejzajímavější památky na Jablonecku v Libereckém kraji. Nachází se na okraji Vranovského hřebenu, asi 3 kilometry od Malé Skály. Frýdštejn lze navštívit od května až do září každý den mimo pondělí, prohlídka probíhá bez průvodce. Dominantou zříceniny hradu je 15 metrů vysoká válcová věž s devíti metry v průměru. Po rozsáhlé rekonstrukci mohou návštěvníci nyní vystoupat až na vrchol věže. Na pískovcových skalách zůstaly zachovány zbytky vnitřního hradu a předhradí. Historie Hrad vznikl ve 2. polovině 14. století. Pravděpodobně byl vytvořen frýdlantskými Bieberštejny kolem roku 1385. Nepřístupný skalní terén spolu s mohutnými zdmi vytvořily z hradu mimořádně odolnou pevnost, kterou marně obléhali husité. Na hradu Frýdštejn se vystřídalo několik majitelů z různých šlechtických rodů až ho spolu s panstvím v roce 1540 koupil Jan z Vartemberka. Potom se jeho vlastníkem stal Jan z Oprštdorfu, který však frýdštejnské panství postupně Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 4
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" rozprodal. Po roce 1565 začal hrad pustnout a od roku 1591 byl neobydlený. O 300 let později Frýdštejn koupil Okrašlovací spolek v Turnově, který se začal starat o jeho záchranu. V současné době je hradní zřícenina majetkem obce Frýdštejn. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/frydstejn
Bramberk Vrchol
GPS poloha: 50°45'20.71"N 15°12'27.85"E
Jedno z pěkných výletních míst v okolí města Jablonce nad Nisou. Jedná se o vrch ležící na bočním výběžku Maxovského hřbetu, u obce Lučany nad Nisou. Na vrchu Bramberka se nachází turistická chata a kamenná rozhledna, která je vysoká 21 m a pochází z roku 1912. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bramberk
Rozhledna Proseč Rozhledna
GPS poloha: 50°44'31.50"N 15°7'46.42"E
Původně stávala na Prosečském hřebenu jednoduchá šest metrů Vysoká rozhledna z roku 1892, kterou o dva roky později strhl silný vítr. Věž sice byla ještě obnovena, ovšem v létě roku 1901 ji zcela zničil zásah blesku. Na konci května 1908 ji nahradila nová, 12 metrů vysoká rozhledna, které se stal osudnou opět větrný poryv, dne 21. 8. 1921. Návrhu na novou rozhlednu se opět ujal Robert Hemmrich, byla to jeho pátá a poslední jizerskohorská rozhledna. Pro její stavbu byly tentokrát použity masivní žulové kvádry - třicetimetrová věž byla dokončena po čtyřech měsících stavby, přesně 21.8. 1932. Dnes 3.7.2003 bohužel chata vyhořela a rozhledna tudíž není přístupná veřejnosti. Autor článku: Pavel Taibr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-prosec
Vranovský hřeben Hřeben
GPS poloha: 50°38'44.96"N 15°10'53.52"E
Ostrý hřeben nad Malou Skálou z cenomanského pískovce, který podobně, jako protilehlé Suché skály, vyzdvihly a postavily „do pozoru” obrovské přírodní síly na konci třetihor. Hřeben patří mezi nejatraktivnější partie Českého ráje. Byl využit jako strategické místo pro stavbu hradu Vranova. Později, ve zříceninách Vranova byl zřízen Pantheon, tedy místo, určené k posmrtnému uctívání významných příslušníků národa. Vyhlídka Zahrádka je 55 metrů přímo nad hladinou řeky Jizery. Skalním hřebenem prostupuje značená cesta(červená) směrem na Frýdštejn. Autor článku: Pavel Folta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vranovsky-hreben
Liberec Zámek
GPS poloha: 50°44'40.14"N 15°5'33.01"E
Rozsáhlý barokní zámek je jednou z mnoha památek města Liberce, nacházejícího se v severních Čechách. Na zámku se konají různé kulturní akce. U zámku je park. Historie Na místě původního panského domu z 1. poloviny 16. století byl za Redernů v letech 1583 ? 1587 vybudován renesanční zámek s opevněním. V letech 1604 ? 1606 byla přistavěna renesanční kaple s pozdně gotickými okny a v roce 1609 přibylo nosticovské křídlo. V roce 1615 zámek vyhořel. V letech 1773 ? 1776 dal hrabě Kristián Filip Clam- Gallas k původnímu zámeckému objektu přistavět tzv. zahradní zámek, upraven byl i Zámecký park. Dnešní podobu zámek získal při úpravách v barokním slohu provedených v letech 1852 ? 1854. V roce 1963 se tady usídlil Skloexport. V posledních letech byly na zámku vystaveny exponáty z českých i slovenských skláren a kaple byla využívána jako koncertní a obřadní síň.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 5
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberec--1
Rozhledna Petřín - Jablonec nad Nisou jako na dlani Rozhledna
GPS poloha: 50°42'42.70"N 15°10'14.38"E
Rozhledna Petřín je součástí místního holetu Petřín, který se tyčí nad Jabloncem nad Nisou již od roku 1906. Historie tohoto místa je velmi pestrá, za celou svou existenci změnil hotel několikrát majitele a po 2. sv. válce sloužil jako dětský dům. V roce 1996 zakoupil chátrající objekt podnikatel Evžen Hejsek, který celý hotel zrekonstruoval. Parkování je možné přímo u hotelu. Po vystoupání na vrchol rozhledny se vám naskytne celý Jablonec nad Nisou jako na dlani. Rozhled z Petřína patří k jednomu z nejkrásnějších výhledů, ze kterého si můžete prohlédnou celé město. Otevírací doba je od 10 do 21:00, vstupné 20 Kč. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-petrin-jablonec-nad-nisou-jako-na-dlani
Liberecká výšina Rozhledna
GPS poloha: 50°46'41.82"N 15°5'29.17"E
Neobvyklá stavba nad městem Liberec vznikla v letech 1900 až 1901, kdy zdejší továrník Heinrich Liebig pověřil architekta Josefa Smitze vypracováním projektu na stavbu, která by v sobě zahrnula Restauraci a rozhlednu. Celý komplex nazvaný "Hohenhabsburg" (po roce 1918 "Liebigwarte" a po roce 1945 "Liberecká výšina") byl pro veřejnost otevřen 1. září 1901. Návštěvníci zde našli nejen výletní restauraci, ale i možnost dalekých výhledů. Pozoruhodný je hlavně vzhled budovy, který připomíná středověký hrad. K výstavbě byly použity kamenné kvádry ze zbořených domů v Norimberku. Postupem času však stavba chátrala. V 60. letech prošla přestavbou, které však padlo za oběť hrázdění a další cenné detaily. Později se zde pořádaly pravidelné diskotéky, nakonec musel být objekt zcela uzavřen. Autor článku: Pavel Taibr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/liberecka-vysina
VÝLET NA MALOU SKÁLU Zřícenina
GPS poloha: 50°38'30.73"N 15°11'21.77"E
VÝLET NA MALOU SKÁLU Můj bratr ležel v nemocnici a tak jsme se ho rozhodli navštívit. Už předem jsme si naplánovali, že když už jedeme až do Semil, využijeme této cesty a při jízdě zpět se zastavíme v obci Malá Skála. Bylo celkem hezké počasí na přicházející jaro a tak jsme náš plán realizovali. O místě našeho výletu jsme si přečetli na internetu toto : Přírodní park Maloskalsko byl vyhlášen v roce 1997 jako výsledek dlouhodobé marné snahy o rozšíření Chráněné krajinné oblasti Český ráj na území obcí Malé Skály, Frýdštejna, Líšného, Koberov a města Železného Brodu. Od roku 2002 je Maloskalsko společně s Kozákovskem a Prachovskými skalami součástí Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Tady byl počátek skalních měst Českého ráje - Hruboskalska, Klokočských skal, Chléviště, Kalicha a Drábovny. Napřed jsme zastavili dole na parkovišti v Malé Skále, hned vedle řeky Jizery. Na rozcestníku jsme si přečetli vdálenosti a z domova jsme si pamatovali, že máme jít po červené. Auto jsme nechali dole a vyrazili. Směr cesty se nám ale zdál špatný i když jsme šli okolo zámečku. Také cesta vedla jiným údolím, než jsme se dívali v počitači. Sešli jsme zpět a vyrazili autem ještě kousek ku Praze. Na první dobočce vpravo, ještě v obci jsme začali po silnici stoupat směr Frýdštejn, kde jsme se věděli, že má být Zřícenina hradu Frýdštejn. S potěšením jsme konstatovali, že silnička nám ušetří podstatně stoupání na skály. Na parkovišti pod říceninou, která byla vidět od silnice, jsme nechali auto a vyrazili. Moc mě mrzelo, že jsem zapoměl doma fotoaparát. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 6
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" Po téměř vrstevnici jsme došli k zřícenině. O samotném hradu jsme se doma dočetli : Červeně značená lesní cesta vede k nejsevernější hradní zřícenině tohoto kraje - Frýdštejnu . Hrad, stojící na strmých, nepřístupných skalách, byl založen ve druhé polovině 14. století pravděpodobně pány z Bibrštejna. Jeho dominantou je mohutná válcová věž o průměru devět metrů, která má být zpřístupněna. Na počátku 15. století byl hrad obléhán husity a ke konci 16. století se uvádí jako pustý. Když jsme došli až ke vstupu, zjistili jsme, že je pustý i dnes a že ještě nebyl otevřen. Tak jsme si ho nemohli prohlédnout zevnitř. Začal jsem fotit mobilem a pořízené fotky jsou z něj. Vyrazili jsme na cestu dolouhou 3 km po skalním Vranovském hřbetu. Cesta sice vedla pod rozeklanými skalami hřebenu, ale dalo se z ní odbočit a trochu si sem tam zastoupat i po žebřících a zase za chvíli spouštět dolu. Z hřebenu bylo vidět do širokého okolí. Míjeli jsme i různé umělé stavby jako mohyly, pomníky a dokonce i bránu co jen tak stála a nikam nevedla. Tak jsme se potom ocitli až u hradní studny, která byla nezvykle mimo hrad a prý hluboká až 70 m. Hned nedaleko byl vchod do samotného hradu Vranov. Tedy jeho zříceniny. Moc jsem si od návštěvy nesliboval, ale musím předem říci, že mě mile překvapil. Nebyla tam ani jedna místnost vybavená původním nábytkem, nebo zaručeně benátské zrcadlo. Na internetu o hradu píší : Strážní hrad Vranov byl založen Heníkem z Valdštejna okolo roku 1425, ale už na začátku 16. století se uvádí jako pustý. Včetně předhradí zaujímá délku téměř 400 m a v současné době je považován za nejdelší a nejkomplikovanější skalní hrad v České republice. V první polovině 19. století, kdy panství koupil textilní podnikatel František Zachariáš Römisch. Ten dal ve zříceninách i blízkém okolí umístit romantické pomníky a mohyly oslavující význačné spisovatele a básníky, legendární hrdiny, české panovníky a vojevůdce. Celé bývalé hradiště nazval Pantheon. Dodnes se v areálu zachovala Síň tří císařů na památku vítězství spojeneckých vojsk nad Napoleonem v bitvě národů u Lipska 1813 a spousta spletitých cestiček, jeskyní či pamětních desek. Dominantou Pantheonu je novogotický letohrádek s břidlicovou věžičkou z roku 1826. Pod skalní stěnou se nachází tesaná hradní studna, odkud vede cesta k vyhlídce Zahrádka, vypínající se 60 m nad hladinou řeky. Otevřeno: květen - září: pondělí - neděle 9.00 - 18.00 duben, říjen: sobota, neděle, svátky 9.30 - 17.00 Vstupné: dospělí 25 Kč děti a studenti 15 Kč Za branou byla malá dřevěná budka, kde nás slečna zkasírovala za vstup a dala nám popis hradu. Mají to tu po této stránce dobře udělané. Je tu okruh a na něm 14 zastavení. Zastavení jsou očíslována a ke každému číslu je příslušný výklad na tom dokumentu. Hrad je opravdu rosáhlý a cestička i hrad kopíruje skály hřebenu. Takže pořád nahoru a dolu, někdy i po žebříku. Místnosti co se zachovaly jen ty zahloubené do skály. Hezká byla Síň tří císařů. Škoda, že i tady je dost stop vandalizmu. Prohlídka měla i několik vyhlídek s pohledy po krásném okolí. Přes údolí bylo vidět skály, které jsou součástí skalního města Kalich. Tam jsme už byli. Taky jeho návštěvu doporučuji. Z jedné vyhlídky byla vidět i ta zřícenina Frýdštejna. Po posilnění z vlasních zásob a koupení turistické vizitky jsme se vrátili po červené zase k našemu trpělivě čekajícímu autu. Výlet se nám líbil a budu muset si to sem jednou zajet nafotit. Doporučuji. Fotografie můžete shlédnout na adres Autor článku: Vladimír Lindner Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vylet-na-malou-skalu
Novoveský hřeben - rozhledna Nisanka Rozhledna
GPS poloha: 50°43'51.28"N 15°12'51.19"E
Nisanka je jednou z mála rozhleden kde byl uskutečněn záměr spojit telekomunikační převaděč a rozhlednu. Její základ je vystavěn z kamene, ze kterého se tyčí ocelová konstrukce věže, která dosahuje výšky 35 m. Rozhledna byla postavena podle návrhu Ing. Ivana Vorla, který navrhl rozhlednu s otevřeným spirálovým schodištěm.Své jméno získala podle pramenu řeky Nisy, která se nachází nedaleko rozhledny. Po vystoupání 126 schodů se vám naskytne výhled na Jizerské hory a Krkonoše. Otevírací doba rozhledny je: červenec - srpen: pondělí až neděle od 10:00 do 17:00 květen, červen, září: středa až neděle od 10:00 do 17:00 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 7
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" duben, říjen: sobota a neděle od 10:00 do 17:00 Vstupné: dospělí: 15 Kč děti do 6 let: zdarma Jak na rozhlednu: Skoro až k rozhledně můžete dojet autem. Dostanete se sem pokud se vydáte od obecního úřadu v Nové Vsi nad Nisou, po nezpevněné silnici. Celou cestu vás budou provázet ukazatele. Tato cesta vás dovede 100 metrů od rozhledny, kde můžete své auto zaparkovat a dojít k rozhledně pěšky. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novovesky-hreben-rozhledna-nisanka
Rozhledna Rašovka Rozhledna
GPS poloha: 50°41'51.94"N 15°2'54.74"E
Rozhledna Rašovka je součástí restaurace "V Trnčí", kterou nalezneme u silnice mezi Šimonovicemi a Prosečem pod Ještědem. Po zdolání 61 schodů se vám naskytne pohled na Jizerské hory a Krkonoše. Můžete, ale spatřit i hrad Bezděz nebo Trosky. Rozhledna je postavena z kamene a její věž dosahuje výšky 19,5 metru. Parkovat můžete přímo u rozhledny, je zde ale omezený počet míst. Rašovka je přístupná v době otevření restaurace tj. úterý až sobota od 11 do 21 a v neděli od 11 do 19 hod. V pondělí má restaurace zavřeno. Vstupné se platí v restauraci u barového pultu a činí 20 Kč, po zaplacení vstupného vás obsluha pustí na rozhlednu. Autor článku: Žaneta Šebková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-rasovka
Blatný rybník Rybník
GPS poloha: 50°48'21.23"N 15°10'0.65"E
Před rokem 1897 býval jedinou vodní nádrží v Jizerských horách. Byl postaven na Blatném potoce roku 1780. U rybníka stála panská, tzv. horní pila, později byla pronajímána soukromníkům (do r. 1920). Po roce 1920 poháněly vody Blatného rybníka již jen dynamo, které dodávalo elektřinu pro myslivnu na Nové Louce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/blatny-rybnik
Rozhledna na Císařském kameni u Liberce Rozhledna
GPS poloha: 50°42'47.47"N 15°6'16.26"E
Na podzim loňského roku se na Císařském kameni u Vratislavic nad Nisou začala stavět nová dřevěná rozhledna. Oficiálně se bude otvírat až v půlce září, nicméně už od června je přístupná veřejnosti.
Rozhledna byla postavena na vrchu, který se původnějmenoval Špičák nebo též Uhlířský vrch. V roce 1779 navštívil místo Josef II. a od té doby jeho návštěvu připomíná jednak pamětní tabule na žulovém kameni na vrcholu a jednak nový název kopce. Co tu Josef II. dělal? Podle jedné verze Josef II. z tohoto kopce dohlížel v roce 1778 na to, jak postupují práce na Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 8
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" opevnění během války o dědictví bavorské (viz Wikipedia). Podle druhé Josef II. sicedvakrát kontroloval ochranné valy v okolí Vratislavic (v letech 1776, 1778), ale sledoval vše ze Strážného vrchu nad pivovarem. Na Císařském kameni byl až v roce 1779, v září, po uzavřeném míru, kdy podnikal inspekční cestu z Trutnova na západ (viz publikace Vratislavice nad Nisou dříve a dnes).
Každopádně je jisté, že dnes by se císaři rozhlíželo skvěle. Výhled je téměř kruhový - zahrnuje kromě Ještědu, Liberce a Jablonce třeba i Trosky, Bezděz nebo Sněžku. Rozhledna je vysoká 20 metrů, vede na ni 96 schodů, má půdorys 4x4m (vyhlídková plošina pak 6x6m). Postavena byla z borovice a modřínu, postavila ji firma TAXUS, s. r. o. Docela mě překvapilo, jak je rozhledna až do poslední chvíle ukrytá mezi stromy. Pak se najednou objeví - a je opravdu moc pěkná, na místo se hodí, s Císařským kamenem ladí. Autor článku: Hana Kubíková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rozhledna-na-cisarskem-kameni-u-liberce
Javorník Hora
GPS poloha: 50°41'29.89"N 15°4'48.82"E
Ve východní části Ještědského hřbetu (Kopaninský hřbet). Do roku 1973 tu stával Obří sud (restaurace). Dnes věž mobilních operátorů. Asi púl kilometru SZ na hřbetu stojí kaplička z roku 1842. Odtud je jedinečný výhled do Liberecké kotliny Dostupný z Hodkovic nad Mohelkou nebo z Jeřmanic (zelená a modrá turistická trasa) Loc: 50°41'29.837"N, 15°4'48.678"E Autor článku: Pavel Taibr Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/javornik--3
Černá studnice Vrchol
GPS poloha: 50°42'33.48"N 15°14'1.45"E
Nejvyšší vrchol Černostudničního hřebene leží v nadmořské výšce 869 m a najdete ho jihovýchodně od Jablonce nad Nisou. Na vrchu je turistická chata a kamenná rozhledna z roku 1905. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerna-studnice
Smržovská vyhlídka tzv.Finkstein - vyhlídka Vyhlídka
GPS poloha: 50°44'34.48"N 15°14'27.17"E
Cesta k Vyhlídce Buď od penzionu U Vozdeckých vZáhoří u Smržovky a cca 300 m naproti tomuto penzionu nahoře ve stráni vlese se nachází Finkstein nebo-li Smržovská Vyhlídka. Jdete kolem lyžařského vleku. Nebo zvolit variantu zrůzných průvodců a vystoupat po červené značce do kopce cca 15 minut od Smržovského nádraží (tuto cestu ale neznám, my zvolili tu od penzionu).Ktomuto místu se váže nejedna pověra, což se lze dočíst na info tabuli, takže nebudu prozrazovat, ať se máte na co těšit. Ráda bych upozornila, že je zde zábradlí, ale takové chatrnější, takže pro rodiny smrňavými dětmi, které se těžko uhlídají nedoporučuji, ale pokud máte krosničku na nošení děťátka, tak ideální výlet. Když už se budete vracet směrem kvlakovému nádraží, stojí za to navštívit vcentru Smržovky třeba soukromé muzeum přírodovědy, které sídlí společně sinfocentrem vbudově radnice. Bohužel muzeum se nám nepodařilo navštívit, neboť při procházce ke kamennému viaduktu, nám syn usnul a vpondělí je zavírací den, jinak otevřeno je od 9 do 16h.
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 9
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" Autor článku: Petra Komárková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/smrzovska-vyhlidka-tzv-finkstein-vyhlidka
Malá Skála Zámek
GPS poloha: 50°38'48.22"N 15°11'55.08"E
Zámek se nachází v obci Malá Skála na Jablonecku v Libereckém kraji. Zámek je patrový objekt s dvoupatrovým rizalitem a mansardovou střechou. Historie Na místě původní tvrze byl v 17. století vybudován barokní zámek, který byl počátkem 18. století upraven. V roce 1810 byl zámecký objekt klasicistně upraven, na začátku minulého století pak byly provedeny secesní úpravy. Později zámek sloužil jako rekreační středisko. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mala-skala--1
Tanvaldský Špičák Vrchol
GPS poloha: 50°44'56.67"N 15°16'59.62"E
Tanvaldský Špičák - 831 m n.m., výrazný vrch a středisko sjezdového lyžování v Jizerských horách. Na vrcholu je kamenná rozhledna z roku 1909 (k výročí 60. narozenin císaře Františka Josefa I.) a o rok mladší turistickou chatou. Dnešní podoba rozhledny pochází z dostavby v r. 1930. Dne 4. května 2002 byl zde slavnostně odhalen KČT v Tanvaldu Památník tanvaldských turistů za účelem připomenutí počátku nového milénia. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/tanvaldsky-spicak
Suché skály,Český ráj Skalní útvar
GPS poloha: 50°38'31.78"N 15°11'15.65"E
Suché skály jsou od roku 1956 chráněným přírodním útvarem. Je to cca 600 metrů dlouhý a až 70 metrů vysoký pískovcový hřeben. Těmto skalám se také říká České Dolomity Nacházejí se v Českém ráji v kopci poblíž obce Malá Skála. Jde o oblíbené místo pro horolezce.Parkovat se dá níže v kopci na malém parkovišti. Na hřeben se vyleze po žebříku a na vrcholu je pěšina pro turisty.Lze také skály různě prolézat . Autor článku: Petr Karlíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/suche-skaly-cesky-raj
Kopanina Vrchol
GPS poloha: 50°39'36.08"N 15°9'51.51"E
Vyhlídkový vrch s rozhlednou se nachází cestou z Malé Skály přes Pantheon a Frýdštejn. Rozhledna byla zde vybudována v roce 1894 a jedná se válcovou cihlovou věž, 18 m vysokou, zakončenou cimbuřím s litinovou předprsní. V roce 1936 zvýšena a doplněna prosklenou vyhlídkou. Pěkná celodenní vycházka. Z rozhledny je krásný výhled např. na Ještěd, Frýdštejn, Trosky, atd. Autor článku: Jan Malík Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kopanina
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 10
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" Severák Vrchol
GPS poloha: 50°46'27.12"N 15°11'24.71"E
Tento vrch se tyčí nad Hraběticemi, severozápadně od rozhledny Slovanka. Před lety se zde začal budovat zimní areál pro nejmenší. Upraven je pro ně svah, vlek a mají zde i lyžařskou školku. Ale ani rodiče nepřijdou zkrátka. Pro ně jsou zde prudší svahy různé povahy. Vhodné prostředí je zde také pro běžkaře. Na vrcholu kopce stojí chata Severák skryta v lese. Ta vám nabízí své služby den co den. A pokud přeje počasí, dohlédnete z Jizerek až do Krkonoš! Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/severak
Černá Nisa Říčka
GPS poloha: 50°48'6.66"N 15°7'32.87"E
Horská říčka v Jizerských horách, která je pravostranným přítokem Lužické Nisy. Na její horní části leží Bedřichovská přehrada, jež je nejvýše položenou přehradou v Čechách. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cerna-nisa
Přírodní památka Tichá říčka Potok
GPS poloha: 50°46'19.52"N 15°10'9.16"E
Přírodní památka Tichá říčka byla vyhlášená dne 15. 1.2008 Správou CHKO Jizerské hory. Nařízení č. 1/2008 o zřízení Přírodní památky vstoupilo v platnost 1. 2. 2008. Jedná se jednu z mála zachovalých rašelinných a mokřadních luk. Bohužel došlo k výraznému poškození při pokusech o těžbu rašeliny a při melioračních zásazích. Ve střední části se nacházejí dvě menší rašeliniště s fragmenty rašelinné smrčiny na okrajích. V lokalitě žijí chráněné druhy. Autor článku: superkutil Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prirodni-pamatka-ticha-ricka
Přehrada v Josefově dole Vodní nádrž
GPS poloha: 50°47'50.14"N 15°11'35.02"E
Jizerské hory jsou mimo jiné proslavené vcelku velkým množstvím přehrad na relativně malé ploše. S výstavbou přehrad se zde prakticky započalo již ke konci 19. století a hlavně na začátku 20. století. Důvod byl prostý,při pravidelném jarním tání rozvodněné horské potoky a říčky způsovaly v údolích katastrofální škody. Přehradní nádrže tak sloužily k zachycování a regulaci zátopových vod. Přehrada v Josefově dole měla trochu jiný účel. Soudruzi v sedmadesátých letech usoudili, že v blízké budoucnosti se počně v okresech Liberec, Jablonec a částečně Česká Lípa projevovat katastrofální nedostatek pitné vody a tudiž je nezbytně nutné vytvořit umělý rezervoár, který by toto nebezpečí eliminoval. Projektových návrhů bylo vcelku dost, ale nakonec uspěl projekt, vytvořit v Josefodolském údolí na říčce Kamenici, rozlohou největší přehradu v Jizerských horách. Se stavbou se započalo na jaře 1976 a dokončena byla v roce 1982, kdy také započal zkušební provoz. K následné kolaudaci došlo v roce 1987. Nedá se říci, že tato nejmladší jizerskohorská přehrada, byla vybudována pečlivě a bezchybně. Do oprav přehrady bylo investováno mnoho milionu, zatímco mnohem starší blízké přehrady byly postaveny tak dokonale, že do oprav bylo nutno vložit minimální částky. K Josefodolské přehradě se nejsnadněji dostaneme od parkoviště U Kapličky v Hraběticích. Po neznačené účelové komunikaci se dá snadno dojít k přehradě vzdálené sotva 1km. Je možné také využít cesty a cyklostezky od Prezidentské chaty, nebo Kristiánova. Přehrada v Josefově dole má rozlohu téměř 140ha, zadržuje 23 mil. krychlových metrů vody, průměrná hloubka je 10 metrů, největší 44 metrů. Dvě sypané hráze dlouhé dohromady 720 metrů, jsou vysoké přes 40 metrů, ve výpustích v patách hráze jsou umístněny dvě Bankiho turbíny na výrobu elektrického proudu. Dvěstě metrů od hráze je 60 metrů vysoká železobetonová čerpací věž, která je z velké části umístněná pod hladinou. Ve věži je strojovna s výkonnými čerpadly, které ženou vodu z přehrady 2,4 km dlouhou štolou do velké úpravny vod v Bedřichově. 80mm potrubí musí Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 11
Průvodce "Rozhledny na Jablonecku" překonat 130 metrové převýšení, při překonávání horského hřebenu. I když je v Josefodolské přehradě striktně zakázáno koupání a také proto v jeho blízkosti nenajdeme žádné rekreační zařízení, je pohled na rozlehlou modrou hladinu kouzelný a nezapomenutelný. Žádný z návštěvníků Jizerských hor, by se proto neměl nechat připravit o návštěvu tohoto impozantního místa. Autor článku: Karel Doležal Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/prehrada-v-josefove-dole
Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz
str. 12